Vláda na své schůzi dne 8. 2. 2021 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. Návrh vzešel z podnětů Rady vlády pro zdravotní rizika, dle nichž je problematické, že správní orgán při rozhodování o sankci nemá dle stávající právní úpravy možnost zjistit, zda se daná osoba nedopouští přestupku na úseku krizového řízení opakovaně, a přizpůsobit tomu rozhodování o výši a druhu uložené sankce.
Ministerstvo vnitra jako zpracovatel návrhu odůvodnilo jeho předložení nutností účinněji postihovat recidivu u protiprávních jednání na úseku krizového zákona․ Návrh za tímto účelem zavádí rozšíření evidence určených přestupků v evidenci přestupků vedené Rejstříkem trestů, umožňuje uložení sankce zákazu činnosti za jednání, která jsou předmětem zákazu nebo omezení z důvodu negativního vlivu na řešení krizové situace, a daná osoba takovou činnost přesto vykonává, a posiluje součinnost mezi orgány řešícími přestupková jednání zavedením oprávnění, aby příslušný subjekt (např. policie) byl informován o způsobu vyřízení věci správním orgánem.
Návrhu byla, s odůvodněním časové naléhavosti, udělena předsedkyní LRV výjimka z provedení připomínkového řízení podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády. Návrh rovněž nebyl, s odkazem na časovou naléhavost, projednán pracovními komisemi LRV s tím, že byl předložen v souvislosti s epidemií COVID-19 a vážnou epidemickou situací a je třeba jej projednat na úrovni vlády neodkladně. Návrh byl současně předložen v době nouzového stavu a podle předkladatele by měl být v Parlamentu projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. Podle čl. 17 odst. 1 písm. d) Legislativních pravidel vlády bylo proto k návrhu vypracováno stanovisko předsedkyně LRV.
Předsedkyně LRV k požadavku na projednání návrhu ve stavu legislativní nouze upozornila, že pro projednání návrhu ve zkráceném jednání je třeba, aby byly splněny podmínky pro jeho vyhlášení uvedené v § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Postupovat takto lze „za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“. Předloha kromě návrhu změny krizového zákona obsahuje v části druhé návrh změny zákona o odpovědnosti za přestupky a řizení o nich, spočívající v zakotvení povinnosti příslušného správního orgánu na žádost orgánu policie, obecní policie nebo jiného správního orgánu, který učinil oznámení o přestupku, informovat jej bez zbytečného odkladu o způsobu vyřízení věci. Tato změna vzbuzuje vážné pochybnosti o naplnění některého ze zákonných důvodů pro její projednání ve stavu legislativní nouze. Dle předsedkyně LRV lze jen stěží předpokládat, že by nedostatek informovanosti orgánů policie o tom, jak byla vyřízena jejich oznámení o přestupcích, mohl vést k ohrožení bezpečnosti státu, nebo dokonce základních práv a svobod občanů, popř. ke značným hospodářským škodám. Navrhovaná úprava navíc není omezena pouze na přestupky ve vztahu k porušování krizových opatření, ale je koncipována jako obecná úprava týkající se všech přestupků.
Kromě toho předsedkyně LRV upozornila, že předmětná změna je již součástí komplexního vládního návrhu novely zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (sn. tisk č. 670). Poslanecké sněmovně byl vládou předložen již 6. 12. 2019 a jeho první čtení proběhlo dne 27. 1. 2021, z čehož je mj. také zjevné, že nejde o věc, která by byla vyhodnocena jako vysoce prioritní či zvlášť časově naléhavá. Využití institutu legislativní nouze by také mohlo zatížit zákonodárný proces vadou v podobě nezákonnosti, pro kterou by navržená úprava mohla být úspěšně napadena u Ústavního soudu (viz nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 55/10). Vzhledem k uvedenému navrhla část druhou (změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) z návrhu zákona vypustit (což vláda odmítla).
Návrh byl rozeslán poslancům (sn. tisk č. 1152) dne 9. 2. 2021 a předseda Poslanecké sněmovny vyhlásil na návrh vlády stav legislativní nouze (návrh bude projednáván ve zkráceném jednání s vynecháním prvního čtení). Poslanec D. Feri podal tentýž den písemný pozměňovací návrh (19601-29900), v němž navrhuje z návrhu zákona vyjmout možnost uložit zákaz činnosti až na 1 rok. V odůvodnění mj. poukazuje na to, že vláda přesvědčivě neuvádí, proč jsou současné nástroje nedostatečné. Neuvádí rovněž agregovaná data o uložených správních trestech či zahájených správních řízeních. Zákon by dopadl nejen na samotného podnikatele, ale i na jeho zaměstnance a jejich rodiny. Zcela absurdní je ukládat zákaz činnosti někomu, komu byla činnost fakticky vládními opatřeními zakázána či omezena. V případě uložení zákazu činnosti by navíc takový zákaz postihoval navázané služby, např. poskytovatele ubytování, restaurace atd., což by byl citelný zásah pro lokální ekonomiku.
Návrh novely krizového zákona současně zohledňuje změny krizového zákona navrhované ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie ČR a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území ČR (sn. tisk č. 1111). Ten byl Parlamentem projednáván ve stavu legislativní nouze. Senát jej 7. 1. 2021 zamítl a Poslanecká sněmovna o něm dosud (do dne uzávěrky) opětovně nehlasovala.
