Dne 13. 7. 2022 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon).
Nový zákon stanoví s ohledem na zájem České republiky na zachování a obnově mezinárodního míru a bezpečnosti, boji proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu
| a) | postup předkládání návrhů na zařazení subjektů, vůči nimž by se měla uplatňovat omezující opatření, na sankční seznam podle příslušného předpisu Evropské unie, |
| b) | postup pro zařazení subjektů na vnitrostátní sankční seznam, |
| c) | pravidla přijímání vnitrostátních omezujících opatření vůči některým subjektům za jednání postižitelné podle příslušného předpisu Evropské unie․ |
Sankčním seznamem Evropské unie se rozumí seznam subjektů, vůči nimž jsou uplatňována omezující opatření podle příslušného předpisu Evropské unie (například rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. 7. 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině). Vnitrostátním sankčním seznamem se rozumí seznam subjektů, vůči nimž budou uplatňována omezující opatření na základě tohoto zákona.
Omezujícím opatřením se rozumějí omezení, příkazy nebo zákazy podle příslušného předpisu Evropské unie nebo podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (srov. PZ 173/2022).
Ministerstvo zahraničních věcí bude vyhodnocovat podklady pro zařazení subjektů na sankční seznamy. Vláda na základě návrhu ministerstva rozhodne o tom, zda bude subjekt navržen na zařazení na sankční seznam Evropské unie nebo na vyřazení z něj nebo o tom, zda bude navržena změna jeho zařazení, popřípadě o zařazení subjektu na vnitrostátní sankční seznam.
Subjekt bude moci proti svému zápisu na vnitrostátní sankční seznam podat písemně odůvodněnou námitku, o které rozhodne vláda.
Poslanecké kluby ANO a SPD nesouhlasily s možností schválení návrhu již v prvním čtení. Návrh byl přikázán byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru jakožto výboru garančnímu a dále ústavně právnímu výboru. Lhůta k projednání byla zkrácena na 50 dní.
