Aby věřitel, nabyl toho, čeho má na penězích nebo na jiných věcech zastupitelných pohledávati, může spůsobem řízení upomínacího žádati, by na osobního dlužníku byl vydán rozkaz k placení pod výminkou, jestliže suma pohledávaná nebo cena věci vymáhané, nepočítajíc k ní úroků a náležitostí vedlejších, nečiní více než 200 zl. rak. čísla.

Pohledávání, jimžto se vůbec nebo na ten čas nemůže u soudů platnosti zjednávati, též pohledávání ze směnek nemohou se spůsobem řízení upomínacího vymáhati.

Vydávati rozkaz k placení pod výmínkou, zmocněni jsou jediné soudové okresní, potažitě městští delegovaní soudové okresní.

Příslušný k tomu jest soud okresní, v jehož okršlku má dlužník řádné bydlení.

Rozkaz k placení pod výminkou, nemůže se vydávati na ty, o nichž se neví, kde se zdržují, nebo jimž by se rozkaz dodati musil vně okršlku toho soudu sborového, v němž má své sídlo soud okresní, jemuž přísluší rozkaz k placení vydávati, ani na ty, jenž jsou postaveni pod soudní mocí Nejvyššího dvorského maršalství․

Za vydání rozkazu k placení pod výmínkou žádati se může ústně nebo písemně.

V žádosti má věřitel uvésti:

Žádost buď vyřízena, aniž byl dlužník slyšen.

Nesrovnává-li se žádost s tím, co ustanoveno v §§. 1 až 4., aneb vychází-li z toho, co žádající přivádí, že pohledávání vůbec aneb na ten čas nemá místa, nebo že jest vymíněno nějakým konáním strany druhé, tedy budiž odvržena.

Proti vydání rozkazu k placení není žádného prostředku opravného, proti odepření takového rozkazu může se v osmi dnech podati rekurs.

Rozkaz k placení má obsahovati:

Rozkaz k placení podán buď dlužníkovi, a jestli vydán proti několika dlužníkům, každému z nich k vlastním rukoum, a věřítelovi.

Dodávati rozkazu dlužníkovi poštou, není dovoleno.

K činění odporu dosti jest, když dlužník před soudem ústně nebo písemně pronese, že rozkazu k placení odporuje. Příčin uváděti netřeba.

Učinil-li dlužník odpor v pravý čas, pozbude rozkaz k placení moci své. To má platnost také tehda, když se odpor činí toliko proti některé části pohledávání, nebo když proti rozkazu k placení, vydanému pro totéž pohledávání několika dlužníkům, učiní odpor toliko dlužník jeden.

Bylo-li však rozkazem k placení dlužníkovi zvláště o sobě uloženo, aby zapravil několikero pohledávání ve zvláštních sumách peněžitých vyřknutých, a učinil-li dlužník odpor výslovně jen proti tomu neb onomu pohledávání, tedy zachovává rozkaz k placení v příčině ostatních pohledávání a nákladů uložených platnost svou.

O odporu v pravý čas učiněném dá se věřiteli i dlužníkovi věděti.

Byl-li by odpor učiněn pozdě, budiž odvržen a ukázáno k tomu, že lhůta prošla; aniž potřebí dávati o tom věřiteli věděti.

Byl-li odpor proti rozkazu k placení pod výminkou vydanému v pravý čas učiněn, povinen jest věřitel náklady toho zapraviti, a žádá-li dlužník za náhradu nákladů odporu, budiž věřiteli uloženo, aby je v sumě od soudce vyměřené nahradil.

Podáli se z příčiny odporu žaloba, nalezeno bud v příčině pohledávaných nákladů řízení upomínacího tak, jako v příčině části nákladů rozepře právní.

Proti výměru, kterýmž byl odpor odvržen a kterýmž věřiteli bylo uloženo, aby náklady odporu nahradil, může se podati v osmi dnech rekurs.

Žádost za vydání rozkazu k placení má, co se týče zašlosti rozepře u soudu a přerušeného promlčení, týž účinek jako žaloba; však soud žaloby vzájemné a spojených věcí sporných touto žádostí se nezakládá.

Pozbude-li rozkaz k placení odporem podaným moci své, pokládá se promlčení až do podání odporu za stavené.

Za navrácení k předešlému spůsobu pro nezavinilé promeškání lhůty k odporu žádáno buď v osmi dnech, když dlužník o promeškání lhůty se byl dověděl a když překážka přestala. Povolí-li se navrácení, má to účinek odporu, aniž potřebí odporu znovu podávati.

Žádal-li dlužník za navrácení k předešlému spůsobu, může se proti němu, až do odvržení žádosti, vésti exekuce jen až do zjištění.

Pakli dlužník ani nezaplatil, ani v pravý čas odporu neučinil, povolena buď věřiteli k jeho požádání dle rozkazu k placení exekuce.

Byl-li vydán rozkaz k placení z příčiny nějakého pohledávání, kteréž se nevztahuje k penězům, ale k nějaké jiné věci zastupitedlné, může se dlužník zbaviti exekuce pro dobytí této věci vedené tím, že zaplati sumu v rozkazu k placení pojmenovanou i s náležitostmi vedlejšími.

Nepožádáli věřitel v šesti měsících od dodání rozkazu, že má dlužník platiti, za exekuci proti dlužníkovi, pozbude tento rozkaz v příčině tohoto dlužníka moci své, bez ujmy toho, že bylo dle §. 13., postávky 1, promlčení přerušeno.

Písemné žádosti za vydání rozkazu k placení a spisy, jimiž se odpor činí, buďtež toliko v jednom exempláři podávány u soudu a u soudu schovány.

Rozkazy k placení, též výměry, jimiž se věřiteli a dlužníkovi o odporu věděti dává, buťež úředně zdělány, aniž potřebí podávati k tomu konci rubriky.

Přepisu protokolu, k žádosti za vydání rozkazu k placení nebo z příčiny učiněného odporu zdělaného, straně druhé se nevydává.

Ti, kdož jménem dlužníkovým odpor činí, nejsou povinni, předložiti k tomu plnomocenství. Nebylo-li plnomocenství předloženo, dodáno buď vyřízení soudní zmocniteli.

Není-li v tomto zákoně nic jiného nařízeno, má v řízení upomínacím i v příčině exekuce z rozkazu k placení vedené platnost to, co zařízeno v zákoně o řízení sumovním.

Tím, že se zavede řízení upomínací, nemění se ničeho v příslušnostisoudu, k němuž se potomně podá žaloba.

Věřitel může za vydání rozkazu k placení žádati také v žalobě, kterouž se pohledávání svého domáhá, když týž soud jest jak v příčině žaloby tak i v příčině vydání rozkazu k placení příslušný.

V takové případnosti má soud vydati rozkaz k placení výměrem na žalobu, a má doložiti, že v případu odporu bude se dále o žalobě říditi. Přepis žaloby, jejž žalobník podá, schová se.

Podá-li žalovaný odpor proti rozkazu k placení, nařídí soud stání k přelíčení o žalobě v řízení dle zákona k tomu ustanonvém a obešle, vyřizuje odpor, ke stání položenému obě strany.

Shledá-li soud, že žádost za vydání rozkazu k placení nemá místa, má ji odvrhnouti a ihned naříditi stání k řádnému řízení.

V městech, v nichž zřízen jest zvláštní soud v příčině nepatrných věcí obchodních, může se v žalobě k tomuto soudu podané zároveň za vydání rozkazu k placení žádati a tento soud má v příčině toho dle §. 19. předsejíti.

Tento zákon nabude platnosti dne 1. října 1873.

Ministrovi práv uloženo jest, aby jej ve skutek uvedl.

Ve Vídni, dne 27. dubna 1873.