Živnosti jsou:

Řemeslné živnosti jsou takové, při nichž jde o zručnosti, které vyžadují vzdělání v živnosti vyučením a delším zaměstnáním při ní ( § 14 - 14f).

S obmezeními v pátém odstavci obsaženými prohlašují se tyto živnosti za řemeslné:

Aby kdo mohl samostatně, provozovati živnost nějakou, vyhledává se zpravidla, aby měl právo jmění své sám spravovati.

K ruce osob, které nemají práva samy spravovati jmění své, mohou provozovány býti živnosti skrze způsobilého náměstka (dílovedoucího) nebo pachtéře ( § 55), když k tomu přivolí jich zákonní zástupcové a příslušný soud.

Pohlaví nečiní rozdílu při dovolení živnost provozovati.

Osoby právnické mohou provozovati živnosti za stejných podmínek jako osoby jednotlivé, musí však zříditi způsobilého náměstka (obchodvedoucího, dílovedoucího) nebo pachtéře ( § 55).

Spolky však mohou provozovati živnosti toliko potud, pokud podle stanov jsou povolány živnost provozovati.

Úřad živnostenský může společnostem k protokolování firmy povinným vydati živnostenský list anebo propůjčiti koncesi také bez průkazu o protokolování firmy, jest-li jinak způsobem dostatečným prokázáno, že společnost byla založena. Ve všech případech však budiž předepsána přiměřená lhůta k dodatečnému opatření průkazu o vykonaném zápisu; projde-li tato lhůta marně, list živnostenský nebo dekret o koncesi budiž odňat jako neplatný.

Pokud osoby duchovní a řeholníci, pak vojáci, zeměpanští úředníci aneb jiné osoby ve veřejné službě postavené vyloučeny jsou z provozování živnosti, stanoví příslušné předpisy.

Byl-li kdo odsouzen pro nějaký zločin vůbec, pro přečin nebo pro přestupek spáchaný ze zištnosti nebo směřující proti veřejné mravopočestnosti, nebo pro přečin v § 486 tr. zák. naznačený, pro podloudnictví nebo pro těžký přestupek důchodkový, může se mu odepříti, aby v živnost nějakou se uvázal, bylo-li by dle zvláštní povahy živnosti, hledíc k osobě podnikatelově a k trestnímu činu jím spáchanému, se obávati, že by jí zle užíval; v této případnosti ani nemůže se dopustiti, aby v živnost se uvázal, pokud vyšetřování trvá.

Bylo-li někomu nálezem soudcovským neb administrativním zakázáno provozovati živnost nějakou, nemůže se mu povoliti, aby uvázal se v živnost jinou, jejímž provozováním zmařen by byl účel nálezu onoho.

Byl-li kdo odsouzen nálezem soudcovským, jest vyloučení účinným jen dokud, dokud zákonné následky trestu trvají; stalo-li se to nálezem administrativním politický úřad zemský může zrušiti vyloučení, takovýchto osob hledě k jich pozdějšímu delšímu bezúhonnému chování.

Chce-li kdo v nějakou živnost se uvázati, není třeba, aby přijat byl do svazku té obce, ve které živnost chce provozovati, aniž mění se tím co na příslušnosti obecní․

Cizinci, prokázavše formálnou reciprocitu se strany státu, k němuž náležejí, na roveň postavení jsou tuzemcům co do nastoupení a provozování živnosti nějaké.

Jestliže by reciprocity nemohli prokázati, potřebují formálního dovolení od politického úřadu zemského.

Jedna a táž osoba může zároveň provozovati několik živností, vyhoví-li požadavkům zákonným.

Živnosti, které zabývají se věcmi kontrole podrobenými, mohou v okresu pohraničném i příště provozovány býti jen za podmínek, finančními zákony předepsaných.

Kdo není vyloučen předchozími předpisy hlavy II., jest oprávněn samostatně provozovati každou živnost svobodnou.

Podnikatel však dříve než počne provozovati živnost, zavázán jest opověděti to úřadu.

V této odpovědi buď uvedeno jméno, věk, bydliště a státní příslušnost podnikatelova, pak zvolené zaměstnání, toto s označením předmětu podniku co možná přesným, konečně pak místo, kde bude provozováno, a třeba-li také přivolení zákonného zástupce a příslušného soudu ( § 2).

Může-li živnost podle § § 2 a 3 provozována býti toliko náměstkem anebo pachtéřem, udání tuto zmíněná vztahuje se též k osobě jeho.

V jednu odpověď nesmí pojato býti živností dvé nebo více. Výjimka platí toliko v příčině takových živností, v seznamu živností řemeslných pod touže položkou ve skupinu sloučených, podle místních potřeb a zvyků bývají zpravidla společně provozovány a k jejichž nastoupení stačí jednotný průkaz způsobilosti.

Není-li dle zákona tohoto žádné překážky, hledě k osobě, živnosti a místu provozovacímu, úřad vydá list živnostenský, aby žadatel mohl se legitimovati.

Jinak zapoví straně, by provozování nepočala, neb aby v něm nepokračovala, dokud překážka nebude odstraněna.

Chce-li kdo nastoupiti živnost řemeslnou, šetřiti jest předpisů § § 11, 12 a 13 a kromě toho žádá se průkaz způsobilosti.

Tento obsahuj průkaz:

Za živnosti koncesované prohlašují se:

Živnost hostinská a výčepnická zavírá v sobě tato práva:

Koncese výčepnická opravňuje podávati příslušné nápoje hostům v místnosti k provozování živnosti určené nebo přes ulici v nádobách neuzavřených, jakož i podávati nápoje ty v nádobách uzavřených v množství jakémkoli.

Chce-li někdo dosíci koncese pro některé z oprávnění v § 16 uvedených, vyhledává se kromě všeobecných podmínek k samostatnému provozování živnosti, by žadatel byl spolehlivý a bezúhonný.

Koncese buď každým způsobem odepřena, svědčí-li proti žadateli nebo proti členům žadatelovy rodiny, kteří žijí se žadatelem v rodinném svazku, takové skutky, které opravňují k domněnce, že by živnosti bylo zneužíváno k podpoře zapovězené hry, přechovávačství, nemravnosti neb opilství.

Při propůjčení koncese přihlížeti jest k potřebě obyvatelstva, pak k tomu, zda-li místnost, kde příslušná živnost má býti provozována, je způsobilá, k silnici, ulici nebo k náměstí, kde se místnost nalézá, a k tomu, může-li se k ní snadno policejně dohlížeti.

Živnostenský úřad prve, než-li koncesi propůjčí, vyslechni obec, v které má býti stanoviště živnosti, tam pak, kde jest zeměpanský úřad policejní, vyslechni také tento úřad. Kromě toho budiž místně příslušné společenstvo pro živnost hostinskou a výčepnickou před propůjčením koncese zpraveno o tom, že žádost byla podána, a budiž vyzváno, by ve lhůtě nejdéle 14denní podalo případné svoje dobré zdání.

Chce-li někdo zříditi hotel k ubytování cizinců ve větších městech a v lázeňských místech, netřeba přihlédati k potřebě obyvatelstva, a jde-li o zřízení hotelů v krajinách horských na podporu turistiky, může kromě toho podle okolností upuštěno býti též od požadavku snadného dozoru policejního.

Jestliže by přes námitky obce žádaná koncese ku provozování některého oprávnění v § 16 vytčeného byly propůjčena, obec může s účinkem odkladným odvolati se k vyššímu úřadu do 14 dnů po vyrozumění, ač nebyla-li koncese propůjčena živnostenským úřadem obce, která má svůj vlastní statut a nejde-li toliko o další propůjčení koncese, která dosud v téže místnosti byla provozována.

V téže lhůtě právo odvolací přísluší se stejným účinkem i společenstvu, podalo-li v čas své dobrozdání a byla-li koncese propůjčena proti jeho návrhu, ač nejde-li o další propůjčení v odstavci předcházejícím zmíněné.

Ze dvou stejných rozhodnutí není dalšího odvolání.

Táž osoba v jedné a též osadě může nabýti, zpachtovati nebo jako náměstek převzíti jen jedinou koncesi k provozování výčepu a drobného prodeje pálených nápojů líhových ( § 16d); k provozování ostatních hostinských a výčepnických práv, v § 16 vypočtených, nejvýše koncese dvě.

Živnost hostinská a výčepnická buď zpravidla provozována samým majitelem koncese.

Živnostenský úřad může jen z důležitých příčin povoliti, že tato živnost smí býti provozována náměstkem nebo propachtována. .

Byly-li by živnosti tyto náměstkem nebo pachtéřem provozovány, aniž to úřad živnostenský dříve byl schválil, majitel živnosti jakož i jeho zástupce nebo pachtéř potrestán bude dle osmé hlavy živnostenského řádu, jednající o přestupcích a trestech.

Jestliže by někdo živnost hostinskou neb výčepnickou v § 16, lit. c), d), e) vytčenou nebo kavárnu chtěl předložiti do jiné místnosti v téže osadě, nepotřebuje k tomu sice nové koncese, vyžádej si však schválení úřadu živnostenského, jenž má při tom přihlížeti k tomu, hodí-li se místnost, kde živnost má býti provozována, pak k silnici, ulici nebo náměstí, kde místnost se nalézá, a k tomu, může-li se k ní policejně dohlédati, jakož i měj na zřeteli potřebu obyvatelstva.

Dříve než úřad živnostenský povolí, by živnost hostinská a výčepnická byla předložena, vyslechni obec, ve které jest stanoviště živnosti, tam pak, kde jest zeměpanský úřad policejní, vyslechni také tento úřad.

Kromě toho budiž společenstvo pro tuto hostinskou a výčepnickou živnost místně příslušné před udělením povolení zpraveno o tom, že žádost byla podána, a budiž vyzváno, by ve lhůtě nejdéle 14 denní podalo případné svoje dobrozdání.

Jestliže by přes námitky obce živnostenský úřad povolil, aby živnost hostinská nebo výčepnická byla do jiné místnosti přeložena, obec může se odvolati k vyššímu úřadu do 14 dnů po vyrozumění, ač nebylo-li povolení dáno živnostenským úřadem obce, která má svůj vlastní statut.

V téže lhůtě právo odvolací přísluší také společenstvu, podalo-li v čas svoje dobrozdání a bylo-li povolení dáno proti jeho návrhu.

Ze dvou stejných rozhodnutí není dalšího odvolání.

Živnosti uvedené v § 15, č. 1, smějí zpravidla zřizovány býti toliko v místech, kde má své sídlo politický úřad okresní nebo zeměpanský úřad policejní.

Toto ustanovení však nevztahuje se k obchodu obmezenému výhradně na knihy školní a modlitební, na kalendáře a obrazy svatých.

Koncesi k obchodu, který jest výhradně obmezen na knihy školní a modlitební, na kalendáře, a obrazy svatých, propůjčuje živnostenský úřad prvé stolice.

Zákon tiskový stanoví, pokud dovoleno jest prodávati výrobky tiskové dotčené v předcházejícím odstavci jinak nežli na základě koncese oprávňující ku prodeji tiskových výrobků vůbec anebo k obmezenému obchodu s těmito výrobky tiskovými.

Obchod s výrobky tiskovými, které mají sloužiti toliko potřebám živnosti a tržby nebo potřebám domácího nebo společenského života, aniž mohou pokládány býti za výrobky umělecké (školní sešity, cenníky, lístky pohlední a blahopřejné, cedulky o pronájmu, účtové blankety, rozvrhy hodin, psací sešity, kontokorrenty, štítky na knihy a na psací sešity, archy k modelování a omalování, obrázky obtiskové, předlohy lupenkářské, archy blahopřejné, tiskopisy k účelům průmyslovým a kancelářským a pod.), nevyžaduje vůbec žádné koncese, nýbrž budiž opověden jakožto živnost svobodná.

Kdo chce provozovati nějakou živnost, k níž potřebí jest koncese, má žádati za koncesi a prokázati, čeho k tomu dle zákona se vyhledává. Prve než koncesi obdrží, nesmí živnosti té provozovati.

Chce-li kdo nastoupiti živnost koncesovanou, vyhledává se u něho kromě toho, co samostatnému provozování živnosti vůbec jest předepsáno (§ § 2 až 10), ještě také spolehlivost vzhledem k příslušné živnosti a při živnostech jmenovaných v § 15, č. 1., 2., 5., 6., 7., 8., 10., 11., 14., 17., 18., 20., 21., 22. a 23. zvláštní způsobilost. Jak prokázati jest způsobilost, ustanoví, pokud o tom v zákoně tomto předpisy nejsou obsaženy, způsobem nařizovacím ministr obchodu ve shodě s ministrem vnitra a s ministrem kultu a vyučování.

Osoby, které chtějí opět provozovati koncesovanou živnost, kterou dříve provozovaly a jíž se pak vzdaly, jsou zproštěny průkazu způsobilosti.

Zákon, daný dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z., jenž se týče upravení koncesovaných živností stavebních, zůstává nedotčen.

Ministr obchodu může, vyslechnuv obchodní a živnostenskou komoru, zřízené snad jednoty společenství a příslušná společenstva, ve shodě s ministrem vnitra způsobem nařizovacím předepsati vůbec anebo pro jednotlivá místa neb území, že určitě označené kategorie živností hostinských a výčepnických smějí býti propůjčovány toliko takovým žadatelům, kteří prokáží zvláštní způsobilost; tento průkaz bude podrobněji upraven způsobem nařizovacím.

Avšak předpisy v předcházejícím odstavci zmíněné smějí vydány býti toliko potud, pokud odborně-společenstevními zařízeními a odbornými učilišti v oborech, o něž jde, postaráno jest o úplné vzdělání dorostu v příslušných živnostech.

Při propůjčení živností dotčených v § 15, č. 1., 2., 3., 4., 7., 9., 12., 13., 15., 16., 22. a 23., jakož i při propůjčení živnosti podle jedů a látek i preparátů k lékům určených, v čís.14. uvedené, budiž kromě toho přihlíženo k místním poměrům; kromě toho propůjčení živností v § 15 uvedených závisí na tom, aby proti zamýšlenému provozování živnosti nebylo žádné námitky se stanoviska policie bezpečnostní, mravnostní, zdravotní, požárové nebo dopravní.

Vyžadují-li toho nezbytné ohledy veřejné, ministr obchodu jest zmocněn, aby ve shodě s ministrem vnitra, vyslechna obchodní a živnostenskou komoru, zřízené snad jednoty společenstevní a příslušná společenstva, až do zákonného upravení podrobil koncesi ještě také některé jiné živnosti, nežli které jsou vytčeny v této hlavě, a to buď vůbec anebo pro určité okresy.

V nařízení mohou dány býti předpisy o osobní i odborné způsobilosti žadatelů, které jest třeba k dosažení koncese, o jakosti stanoviště i provozovny, o způsobu, rozsahu a podmínkách provozování živnosti. Zejména může se ustanoviti, pokud snad zakázáno jest provozovati živnost pachtéřem anebo náměstkem anebo pokud se prohlašuje, že není dovoleno současně provozovati jiných živností. Kromě toho mohou býti vydány předpisy o povinném vedení zvláštních knih a výkazů, o tom, pokud jest dopuštěno zvláštní upravení živnostensko-policejní, o přihlédání k místní potřebě, jakož i o tom, která instance koncesí propůjčuje.

Týmže způsobem jednotlivé živnosti nyní koncesované mohou býti zproštěny požadavku koncese, když se dle změněných okolností sezná, že jest to přípustno; také může býti úřadem zřízeny a v povinnost vzaty jsou určité osoby k pracím a službám vyžadujícím zvláštní veřejné důvěry, všechny jiné osoby byly vyloučeny z vykonávání těchto prací.

Závod provozovací schválen býti musí při všech živnostech, které provozují se pomocí zvláštních, pro živnost založených výhní, parních strojů, jiných hybadel neb vodních přístrojů, aneb které účinky zdraví škodnými, provozovacím způsobem bezpečnost ohrožujícím, zápachem anebo neobyčejným hlomozem způsobilými jsou ohrožovati neb obtěžovati sousedstvo. Dokud schválení není dáno, stavba závodu nesmí počata býti.

Při všech takovýchto závodech, pokud nepatří k závodům, při nichž spravovati se jest dle § 27, ať úřad způsobem nejkratším prozkoumá závady se vyskytující a ať nařídí, s jakými podmínkami a s jakým obmezením závod zařízen býti může, při čemž ať zvláště k tomu se hledí, by takovéto závody neškodily kostelům, školám, nemocnicím a jiným veřejným ústavům a stavebním, a aby již zařízení pracoven neohrožovalo bezpečnost života nebo zdraví osob v nich zaměstnaných.

Tyto závody smějí býti teprve potom schváleny, když provede se řízení v následujících paragrafech předepsané:

Za schválení závodů, v § 27 uvedených, žádáno buď na úřadě živnostenském, při čemž doloženy buďte potřebné popisy a výkresy.

Úřad má vyhlásiti, jaký závod zříditi se hodlá, a to tím způsobem, že edikt v příslušné obci vyvěsiti dá, jakož že i tom zvláště zpraví starostu obecního a známé sousedy - dle okolností také jedním návěštím v novinách k úředním vyhláškám ustanoveným - při tom na dobu 2 až 4 týdnů položí komisi, při které - nestalo-li se to již dříve písemně - podati sluší všechny námitky, jinak stavba závodu bude povolena, ač nebudou-li z úřední povinnosti námitky proti ní učiněny.

Úřad má také učiniti opatření, aby úřední jednání, jichž snad třeba z příčin stavební, požárové a zdravotní policie, jakož i dle zákonů o užívání vody, co možná současně předsevzata byla s jednáním, zda závod dovoliti lze z příčin policie živnostenské.

Při komisionálním projednávání úřad má vyšetřiti všechny důležité okolnosti z úřední povinnosti o byť i žádné námitky proti závodu podány nebyly; naskytlé námitky důkladně prozkoumati a se snažiti, aby pokud možná přátelskou úmluvou se skončily.

V nálezu, jenž co možná nejdříve buď vydán, budiž uvedeno, zda a pokud navržený závod hledě k živnostenské policii připustiti lze, a zdali a pokud proto se dovoluje.

Jestliže závod se schválí, toto rozhodnutí má obsahovati podmínky a obmezení, jichž šetřiti jest při jeho zřízení a provozování jakož i opatření, která jeví se býti potřebnými, aby snad již stavba pracoven nepříčila se předpisům § 26.

Byly-li činěny proti podniku námitky z důvodu práva soukromého a nepodařilo-li se odstraniti jich úmluvu přátelskou, buďte námitky tyto výslovně uvedeny ve schválením daném a jich provedení buď poukázáno na pořad práva. Úřad politický nemůže proto zapověděti stavbu závodu.

Toliko soud jest příslušným k žádosti stran rozhodnouti otázku, zdali se zřízením závodu policií živnostenskou dovoleného sečkati jest, až bude právní rozepře vyřízena, aneb zdali a s jakým obmezením závod mezi tím časem zřízen býti může (§ § 340, 341, 342 ob. zák. obč.).

Náklady na ohlášení a řízení, s živnostenskými závody spojené, povinen jest nésti podnikatel; náklady, které svévolnými námitkami vznikly, nahraditi musí ta osoba, která tyto námitky dělala.

Chtěl-li by někdo změniti způsob zařízení provozovacího neb výroby anebo rozšířiti značně výrobu, čímž nastane některá z okolností, v § 25 předvídaných, má to oznámiti živnostenskému úřadu, jenž může upustiti od komisionálního řízení, přesvědčí-li se, že obmýšlená změna neb rozšíření pro sousedy nebo pro obec vůbec nebude v zápětí míti nových neb větších škod, nebezpečenství a obtíží, nežli spojeny jsou se závodem již stávajícím.

Nastoupí-li na místo dosavadního majitele živnosti někdo jiný, není třeba, aby závod provozovací znovu byl schválen.

Jestliže závod do roka po dni, co byl schválen, nepočne se provozovati, aneb zůstane-li počaté provozování po více než tři léta přetrženo, schválení závodu mine.

Jsou-li zde důvody zřetele hodné, tyto lhůty budou přiměřeně prodlouženy k žádosti majitele živnosti.

Zničí-li živelná pohroma neb jiná náhoda úplně závod, buď žádáno o jeho schválení, dříve než počne se znova provozovati.

Nález řádu živnostenského o živnostenských závodech, jakož i o věcech, které týkají se toho, jak užíti jest předpisů, jež obsaženy jsou v předešlých paragrafech této hlavy buď oznámen i s důvody stranám, to jest žadatelům a osobám, které činily námitky.

Na tento nález každá strana může sobě stěžovati u vyšší instance; stížnost buď písemně neb ústně do 14 dnů podána k politickému úřadu, jenž byl vynesl nález v první instanci. .

Stížnost v čas podaná má účinek odkládací.

Zemskému úřadu jest zůstaveno, pro ta místa, kde jsou nebo zřízeny budou veřejné jatky obecní nebo společenské v rozměru dostatečném k návrhu zastupitelstva obecního zapověděti, aby jatky nebyly zřizovány.

Sazby poplatků, jež budou se vybírati, musí schváleny býti úřadem zemským.

Rozsah práva živnostenského posuzovati sluší podle obsahu živnostenského listu nebo koncese, šetříc při tom předpisů obsažených v následujících paragrafech.

Vznikne-li pochybnost o rozsahu práv živnostenských, rozhodne ji politický úřad zemský, vyslechna obchodní a živnostenskou komoru, která o věci té slyšeti má zřízenou snad odbornou jednotu společenství a příslušné společenstvo.

Každý živnostník má právo spojiti veškeré práce, jichž třeba jest, aby úplně zhotovil výrobky své, a jest oprávněn míti k tomu konci potřebné pomocníky také jiných živností. Pomocníky, pokud jde o živnosti řemeslné nebo takové živnosti koncesované, k jejichž nastoupení zvláštní způsobilost se vyhledává ( § 23, odst. 1), nerozumějí se učedníci příslušných jiných živností.

Živnostníci mají taktéž právo, aby si sami v dobrém stavu udržovali svá zařízení závodová, stroje, náčiní a jinaké pomůcky provozovací, jakož i aby pro potřebu vlastního svého podniku zhotovovali se obvyklé v obchodě pomůcky, které slouží tržebnímu odbytu jejich výrobků (bednění, obaly a pod.).

Živnostník není obmezen na prodej zboží jím samým zhotoveného.

Odpověď živnosti obchodní, není-li obmezena na určité zboží nebo na určité druhy zboží, zavírá v sobě právo vésti obchod se všelikým zbožím, které povoleno jest volně prodávati a jehož prodej není vázán na zvláštní dovolení (koncesi).

Odpověď živnosti obchodní obmezené na určité zboží nebo na určitý druh zboží oprávňuje pouze obchodovati se zbožím příslušným.

Drobný prodej v rozsahu vytčeném v prvním odstavci (obchod smíšeným zbožím) mohou odpověděti toliko osoby, které podají průkaz způsobilosti v § 13 a) naznačený.

Týž průkaz podati jet při nastoupení obchodu se zbožím koloniálním, s kořením a se zbožím materiálním.

Majitelům obchodních živností, dotčených v předcházejících odstavcích, kteří při odpovědi živnosti mají podati průkaz způsobilosti, přísluší výhradné právo prodávati na drobno cukr, kávu, čaj, koření, minerální oleje, zboží materiální a barviva, jakož i na drobno obchodovati s pálenými lihovými nápoji v lahvích podle zvyku obchodního uzavřených; v ostatním rozsahu oprávnění opovědných živností nenastane nijaká změna.

Výhrada v předcházejícím odstavci stanovená nevztahuje se ani k prodejním právům výrobcův aniž vůbec k prodejním právům již nabytým a v místech, kde v den vyhlášení tohoto zákona ještě žádná z drobných obchodních živností v odstavci 3. a 4. vytčených nemá svého stanoviště, neplatí potud, pokud tato výjimka nebude zrušena způsobem nařizovacím vzhledem k podstatnému vývoji místních poměrů.

Kdo provozu svobodnou nebo řemeslnou živnost, může v obci jejího stanoviště míti několik stálých místností provozovacích (dílen anebo prodejen) a může je přeložiti na jiné stanoviště v obci.

Toto buď však pokaždé oznámeno úřadu živnostenskému.

Živnost koncesovaná může přeložena býti na jiné stanoviště v téže obci toliko po vyžádaném schválení úřadu živnostenského.

Jde-li o přeložení koncesované živnosti, při jejíž propůjčení jest přihlédati k místním poměrům ( § 23, odst. 5), úřad živnostenský prve, nežli to schválí, vyslechni obec, ve které bude stanoviště živnosti.

Chtějí-li živnostníci kromě své hlavní provozovny zříditi závody vedlejší nebo sklady (ku kterým však nepočítají se pouhá skladiště a jiné místnosti toliko k uschování zboží sloužící), jsou povinni, pokud jde o živnosti svobodné nebo řemeslné, oznámiti to pokaždé živnostenskému úřadu a označiti stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu. Oznámení to dlužno učiniti jak živnostenskému úřadu hlavní provozovny, tak i tomu živnostenskému úřadu, v jehož okrese bude stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu.

Při živnostech koncesovaných budiž v těchto případnostech vyžádáno zvláštní schválení živnostenského úřadu, a to, jde-li o živnosti, jež propůjčovati přísluší vyššímu úřadu, onoho vyššího úřadu, v jehož správním obvodě vedlejší závod anebo sklad má míti své stanoviště, v ostatních pak případnostech budiž vyžádáno schválení onoho živnostenského úřadu, v jehož okresu má býti stanoviště vedlejšího závodu nebo skladu. Pokaždé však buď to oznámeno také živnostenskému úřadu hlavního závodu.

Překážejí-li zamýšlenému zřízení závodu vedlejšího nebo skladu takové okolnosti, které podle tohoto zákona nedopouštějí, by vydán byl list živnostenský ( § 13) nebo dána byla koncese ( § 22), úřad zapoví straně zříditi závod vedlejší nebo sklad a oznámí jí překážku toho.

Kromě toho úřad také v této případnosti, jde-li o zřízení nové provozovny, šetřiti má předpisů v třetí hlavě obsažených.

Živnostníci mohou také mimo obec svého stanoviště své živnostenské výrobky kamkoliv živnostníkům, kteří tyto výrobky smějí míti, dávati do prodeje, je na zakázku dodávati a vykonávati práce zamluvené.

Politický úřad zemský, vyslechnuv společenstvo zřízené pro živnost kominickou a obecní zastupitelstva, může z důvodů policie požární naříditi, aby provozování této živnosti bylo ohraničeno podle okresů: toto ohraničení nesmí zpravidla sahati přes obvod politického okresu.

Ohraničení takové, třeba-li toho z důvodů policie zdravotní, může od politického úřadu zemského nařízeno býti po vyslechnutí příslušných společenstev a zastupitelstev obecních také pro výkon živnosti průtočnické (cídičů stok) a pohodnické.

Takováto ohraničení mají za následek, že v každém ohraničeném okresu jen ti majitelé živností příslušného druhu jsou oprávněni vykonávati práce, kteří mají v okresu tom své stanoviště. Avšak v případech naléhavě nutných kominíci, průtočníci a pohodní mohou také mimo svůj okres přizvati býti k pracím výpomocným.

Politický úřad zemský, vyslechna zřízené společenstvo a zastupitelstva obecní, může naříditi změnu nebo zrušení těchto ohraničení podle okresů, aniž proto živnostníkům, jichž se týče, přísluší nárok na odškodnění.

U všech živností pokládati jest přesídlení do některého místa mimo obec dosavadního stanoviště za založení nové živnosti, avšak nežádá se znova průkaz odborné způsobilosti u některých živností předepsaný.

Živnostníci jsou zavázáni, užívati vhodného vnějšího označení na svých stálých místnostech provozovacích nebo svých bytech, a jsou oprávněni, užívati jiných prostředků návěštních.

Povinnost ohlásiti firmu k zápisu do rejstříku obchodního upravena jest předpisy k obchodnímu zákonu se vztahujícími a neruší se nijak tímto zákonem.

Žádný živnostník není oprávněn, přivlastniti sobě proti právu k označení svého místa provozovacího nebo bytu, jakož i v oběžnících, veřejných návěštích neb cenníkách jméno, firmu, znak nebo zvláštní označení závodu, jenž náleží jinému tuzemskému

živnostníku neb vyrábiteli, anebo tímto právě uvedeným způsobem předměty své živnosti falešné označovati, jako by byly vyšly ze závodu jiného.

Takové zasáhnutí opravňuje škodu postiženého domáhati se u příslušného úřadu živnostenského, aby zastaveno bylo další užívání bezprávného pojmenování neb aby zapověděno bylo falešné návěští.

Ochrana škodou postiženému poskytnutá není tím vyloučena, že při bezprávném pojmenování nebo falešném návěští jméno, firma, znak nebo zvláštní označení závodu nebo pojmenování cizího místa provozovacího uvedeny byly s takovými dodatky, výpustkami neb změnami, jichž při obyčejné pozornosti seznati nelze.

Bylo-li některé zasáhnutí v § 46 uvedené spáchaného vědomě, pachatel vinen jest přestupkem, jenž se trestá dle řádu živnostenského.

Trestní řízení pro takovéto zasáhnutí, pokud není zde skutku trestného, jenž dle obecného zákona trestního z úřední povinnosti trestán býti musí, neb jenž podroben jest trestu na nepořádek dle článku 26, odstavce 2 zákonníka obchodního, může zavedeno býti jen k žádosti škodou postiženého.

Pakli škodou postižený odvolá žádost svou dříve, nežli úřední nález ohlášen bude žalovanému, sejde s každého potrestání jakož i s dalšího vyšetřování, aby žalovaný byl potrestán, ovšem bez újmy soukromoprávních nároků škodou postiženého na náhradu.

Ochrana poskytnutá v § § 46 a 47 tuzemským živnostníkům a vyrábitelům přísluší také cizozemským živnostníkům a vyrábitelům pod tou podmínkou, když jejich stát reciprocitu zachovává.

Přestupkem dále jest vinen:

Je-li čin v § § 46-49 uvedený podroben trestu pořádkového podle článku 26, odstavec 2 zákoníka obchodního, tresty v § 131, lit. a), b), a c) řádu živnostenského nemají zvláště býti ukládány.

Rozhodovati o nárocích na náhradu škody, jež skrze zasáhnutí a přestupky v § § 46-49 naznačené vznikla, přísluší výhradně řádným soudům, které jak o existenci tak i velikosti škody rozhodovati budou dle volné úvahy.

Pro drobný prodej věcí, které patří k nejnutnějším potřebám denní spotřeby, pak pro živnosti kominickou, průtočnickou, pohodnickou, dopravní a pro živnost veřejných posluhů mohou stanoveny býti nejvyšší sazby.

Pro živnost kominickou, průtočnickou a pohodnickou buďte takovéto sazby každým způsobem stanoveny tehdy, bylo-li podle § 42 nařízeno ohraničení příslušných živností podle okresů. Sazby mohou stanoveny býti rozdílné jednotlivé obce.

Sazby v předcházejících odstavcích dotčené stanoví politický úřad zemský, vyslechna obecní zastupitelstva, pak obchodní a živnostenskou komoru a příslušná odborná společenstva a přihlédaje ku stávajícím poměrů; sazby ty platí do odvolání toliko pro obvod příslušných obcí.

Pro živnosti zabývající se dopravou osob nejvyšší sazby, v předcházejícím odstavci dotčené, stanoveny budou k návrhu obecního zastupitelstva a po vyslechnutí obchodní a živnostenské komory jakož i zřízených odborných společenstev.

Co se týče propachtování výseku masa a pečení chleba, která v jednotlivých obcích trvá, zůstávají v platnosti zvláštní předpisy o tom vydané.

Pro drobný prodej věcí, které patří k nezbytným potřebám denní výživy jakož i pro živnost hostinskou a výčepnickou, pak pro živnost dopravní a pro živnost veřejných posluhů úřad živnostenský má naříditi, by ceny zjevně označeny byly dle mnohoty a jakosti.

Majitelé živnosti pekařské, řeznické, kominické, průtočnické a dopravní nesmějí počaté provozování živnosti přetrhovati dle své vůle, nýbrž jsou povinni čtyři neděle napřed oznámiti úřadu, že chtějí provozování zastaviti.

Způsobem nařizovacím bude ustanoveno, kterak majetníci živností vetešnických a zastavárenských, pak živností prostředkování služeb a míst mají vésti své knihy a jaké policejní kontrole co do rozsahu a způsobu svého obchodování mají se podrobiti.

Živnosti zabývající se dopravou osob a živnosti veřejných posluhů, živnost kominická, průtočnická a pohodnická, pak živnosti hostinské, pak živnosti hostinské a výčepnické, živnosti prostředkování služeb a míst a podniky pohřební podrobeny jsou úpravě živnostensko-policejní, která se může vztahovati k jednotlivým druhům živností i k jednotlivým živnostenským podnikům.

Vymezení prodejních práv mezi lékárníky a drogisty (materialisty) bude po vyslechnutí obchodních a živnostenských komor a příslušných společenstev upraveno způsobem nařizovacím.

Každý živnostník může svou živnost provozovati také skrze náměstka (obchodvedoucího, dílovedoucího) nebo ji propachtovati. Podnájem živnosti se nedopouští.

Náměstek (obchodvedoucího, dílovedoucího) nebo pachtéř musí pokaždé, právě jako majitel živnosti sám, míti vlastnosti, kterých třeba jest k samostatnému provozování příslušné živnosti. Proto při svobodných a řemeslných živnostech náměstek (obchodvedoucí) nebo pachtéř budiž od majitele živnosti úřadu živnostenskému oznámen, u koncesovaných pak živností budiž majitelem živností vyžádáno schválení živnostenského úřadu.

V příčině živností hostinských a výčepnických platí předpisy § 19, v příčině živnostenského prostředkování služeb a míst pak předpisy § 21 d).

Předpisy tohoto paragrafu platí též o vlastníku živnosti reální, který, nemaje zákonné způsobilosti k jejímu provozování, chce ji provozovati náměstkem (obchodvedoucím) anebo pachtéřem.

Chce-li dědic nebo odkazovník po smrti živnostníkově živnost dále vésti, povinen jest opověděti ji znova na své vlastní jméno.

Rovněž buď znova opověděno, byl-li živnostenský závod jednáním mezi živými převeden na jinou osobu.

Jde-li o živnost koncesovanou, jest v obojí případnosti třeba nové koncese.

Avšak o živnost koncesovanou, jest v obojí případnosti třeba nové koncese.

Avšak po smrti živnostníkově koncesovaná nebo řemeslná živnost nebo živnost obchodní průkazem způsobilosti vázaná ( § 13a), vztažmo § 38, odst. 3. a 4.)může na základě dekretu o koncesi nebo živnostenského listu svědčícího zemřelému živnostníku dále provozována býti na účet vdovy nebo k dědictví oprávněných nezletilých descendentů, nebyla-li vdova vlastní vinou rozvedena, po čas jejího vdovství, vztažmo až do zletilosti descendetů, a to na pouhé oznámení učiněné úřadu živnostenskému.

Zůstaví-li živnostník jak vdovu, která není s ním z vlastního provinění soudně rozvedena a která chce živnost dále provozovati, tak i nezletilé descedenty, právo v předcházejícím odstavci dotčené přísluší zmíněným osobám společně, ač-li živnostník o něm neučinil žádných opatření. Jednotlivé osoby takto oprávněné mohou se práva toho za sebe vzdáti.

Taktéž třeba jest pouhého oznámení živnostenskému úřadu, má-li živnost dále vedena býti na účet podstaty po dobu řízení konkursního nebo pozůstalostního. .

V případnostech svrchu dotčených, vyžaduje-li toho povaha živnosti, budiž ustanoven podle § 55 způsobilý náměstek obchodvedoucí, dílovedoucí).

Jestliže při některém živnostníku dodatečně se shledá, že již od počátku neměl a ještě dosud nemá nějaké zákonné náležitosti pro samostatné provozování živnosti, může úřad, k přijetí opovědi živnostenské nebo k propůjčení koncese příslušný, další provozování živnosti jemu zapověděti a list živnostenský, vztažmo koncesi odníti.

Při živnostech uvedených v § 15, č. 1., 2., 4., 5., 7., 8., 9., 12., 13., 15., 16., 22. a 23. koncese může odňata býti také tehdy, jestliže živnost do šesti měsícův, a při živnosti v § 15, č. 3. jmenované, jestliže do dvou měsíců po propůjčení koncese nepočne se provozovati nebo když provozování později po dobu právě tak dlouhou se přeruší.

Pokud některá živnost na základě § 24 vázána bude na koncesi, může způsobem nařizovacím ustanoveno býti, že koncese od úřadu propůjčujícího může býti odňata, nepočne-li se taková živnost provozovati do šesti měsícův od propůjčení nebo přeruší-li se provozování později po dobu právě tak dlouhou.

Živnostenské podniky mohou obdržeti vyznamenání, užívati [císařského orla] na štítu vývěsném a v pečeti.

Majetníci živností jsou oprávněni, cestujíce mimo své stanoviště, nebo skrze zmocněnce (obchodní cestující), kteří v jejich službě se nalézají a úředními legitimacemi jsou opatřeni, vyhledávati objednávky zboží u obchodníků, továrníků, živnostníků, vůbec u takových osob, v jejichž živnosti upotřebuje se zboží druhu nabízeného; nesmějí však při tom, kromě na trzích, s sebou míti nižádné zboží na prodej, nýbrž toliko vzorky.

Vyhledávati objednávky zboží u osob, které takovéto zboží ve své živnosti nepotřebují, jest majetníkům živností nebo jejich zmocněncům za příčinou odbytu zboží osadnického, kořenného a materiálního v jejich stanovišti i mimo ně naprosto zakázáno; u jiného zboží jest vyhledávání objednávek mimo stanoviště u řečených osob dovoleno toliko v jednotlivých případech k výslovnému písemnému vyzvání, které má zníti na určité zboží a svědčiti majetníku živnosti.

Obchodní ministr jest však zmocněn, v případech zřetele hodných, slyšev obchodní a živnostenskou komoru a účastná společenstva, pro určitá zboží nebo určité okresy nebo jednotlivé živnosti způsobem nařizovacím připustiti, aby také bez tohoto vyzvání vyhledávány byly objednávky zboží u osob v 2. odstavci dotčených.

Toliko osoby zákonem o podomním obchodu k tomu oprávněné smějí zboží z místa na místo, kromě na trzích, na prodej roznášeti a dům od domu nositi a nabízeti.

Toto omezení však nevztahuje se k výrobkům polního a lesního hospodářství, kterých se každého dne potřebuje, jako k mléku, vejcím, ovoci, zelenině, rostlým květinám, máslu, drůbeži a k dříví, pak ku přirozeným kyselkám, pokud prodej těchto věcí koná se dům od domu nebo na ulici výrobci nebo jejich zmocněnci neb oprávněnými obchodníky.

Lihové nápoje a ocet jsou vyloučeny z obchodní úlevy předcházejícími ustanoveními propůjčené.

Politický úřad zemský může zakázati v jednotlivých obcích tento prodej vzhledem k určitým věcem na určitý čas, po případě pro určité části jednotlivých obcí z důvodů zdravotních nebo tržní policie k návratu obecního zastupitelstva, které má slyšeti účastná živnostenská společenstva.

V případech zvláštního zřetele hodných živnostenský úřad, slyšev příslušná společenstva, může pokaždé na tři léta a na odvolanou drobným živnostníkům v jeho okresu usedlým pro jejich lepší obživu dovoliti, aby dům od domu prodávali své vlastní výrobky v obci, kde jest stanoviště jejich živnosti. K tomu účelu budou vyhotoveny zvláštní úřední legitimace. Pro jednoho živnostníka bude vyhotoveno toliko po jediné legitimaci, která však může zároveň svědčiti určitým členům rodinným nebo zástupci napřed pojmenovanému.

Živnostníci v cizině usedlí mohou, mají-li rakouští příslušníci státní stejné právo v příslušné zemi cizí, v tuzemsku vykonávati na zakázku takové práce živnostenské, k jichž výkonu koncese třeba není.

Dozor věcí v cizině vyrobených a dodání jich objednateli podrobeny jsou podmínkám v předpisech celních obsaženým.

Každý má právo, na trhy s veškerým v obchodě dovoleným zbožím jezditi, pokud toto zboží podle druhu trhu jest na něm k obchodu připuštěno.

Zboží však, jehož prodej jest vázán koncesí, může i na trzích býti prodáváno toliko od živnostníků příslušnou koncesí opatřených.

Kdo činí z jezdění po trzích samostatnou živnost (fierant, trhovník), má ji ohlásiti podle § 13.

S cizozemci nakládá se v příčině práva k návštěvě trhů jako s tuzemci, pokud nebude nařízena odchylka od tohoto na základě reciprocity.

Předmětem obchodu tržního na velkých trzích, výročních trzích a v lázeňských místech, jim zvláštními nařízeními po dobu léčení na roveň postavených, pak na trzích při posvícení, jest všeliké ve volném obchodě dovolené zboží, pokud příslušná tržní oprávnění nejsou výslovně obmezena na jednotlivé druhy předmětů, jako na příklad dobytek, vlnu, obilí, dětské hračky a t. d.

Předmětem obchodu na týdenních trzích jsou: potraviny a surové přírodniny, hospodářské a polní nářadí, výrobky, které náležejí k vedlejším v zemi obvyklým zaměstnáním rolníků v okolí, a obecné předměty denní spotřeby.

Prodávati na týdenních trzích v boudách a krámcích jiné věci než tuto uvedené, jest zpravidla dovoleno toliko živnostníkům v obci samé bydlícím v příčině věcí jejich živnosti, leč by již v jednotlivých místech byli pro příslušné výrobky dosud připuštěni také cizí živnostníci.

Ostatně v místech, kde by potřebě konsumce usedlými živnostníky nebylo vyhověno, politický úřad zemský může naříditi, že pro příslušné věci také cizí živnostníci jsou na týdenních trzích připuštěni.

Všichni návštěvníci trhu mají při provozování svých tržních obchodů stejná práva.

Zařízení, že první hodiny trhu jsou vyhrazeny drobným nákupníkům, jsou dopuštěna toliko při týdenních trzích a v příčině potravin, nasvědčují-li tomu místní obyčeje a potřeby.

Obce nesmějí tržní obchod zatížiti žádnými jinými dávkami než takovými, které jsou náhradou za přenechanou prostoru, za užívání bud a nářadí a jiné výlohy spojené s odbýváním trhu.

V mezích ustanovení shora uvedených každá obec, ve které se konají trhy, stanoviti má za schválení politického zemského úřadu podle místních potřeb tržní řád, který má také obsahovati sazbu tržních poplatků, při čemž buď též ustanoveno, pokud se dopouští výčep nápojův a podávání jídel na tržištích.

Zvláštní předpisy ustanovují, kterak obce nabývají práva konati trhy a čeho při takovém povolení jest dbáti. Propůjčená již oprávnění ku konání trhů mohou složena býti toliko za souhlasu úřadu, který propůjčil oprávnění a jenž má napřed vyslechnouti společenstva zřízená pro živnosti toho kterého místa.

Mezi těmi, kteří samostatně nebo jakožto pachtéři provozují stejně nebo příbuzné živnosti v obci téže nebo v obcích sousedních, včetně jejich pomocníků, budiž trvající svazek společný zachován, a jestliže by ho ještě nebylo a nečiní-li to nemožným poměry místní, zřízen buď úřadem živnostenským, šetříc poměrů rozhodných pro vznik a zdatnost společenstva, po vyslechnutí zřízené snad jednoty společenstevní, jakož i komory obchodní a živnostenské, která o věci té slyšeti má účastníky.

Majetníci živností (vztažmo pachtéři) jsou členy, pomocníci majetníků živností ve společenstvo spojených jsou příslušníky společenstva.

Společenstvo může podle okolností v sobě pojímati také živnostníky a pomocníky několika obcí neb okresů a výjimečně různorodé živnosti.

Pokud v této hlavě řeč jest o pomocnících, buďte jimi rozuměni živnostenští pomocníci vůbec, vyjímajíc učně ( § 73, lit. a), b) a d).

Je-li mezi příslušníky společenstva větší počet dělníkův užívaných ku podřízeným pomocným službám při živnosti ( § 73 lit. d), mohou pro tyto dělníky utvořena býti zvláštní společenská zřízení (rozhodčí výbory, hromady pomocných pracovníků a nemocenské pokladny).

Kdo v obvodu, kde jest společenstvo, samostatně nebo jako pachtéř provozuje živnost, pro kterou společenstvo jest zřízeno, stane se, jakmile se v živnost uváže, členem společenstva a povinen jest plniti závazky s tím spojené.

Zvláště pak má zapraviti ustanovený snad poplatek inkorporační ( § 126. lit. m) a již při odpovědi živnosti nebo v žádosti za koncesi prokázati, že poplatek ten složil. Neobdrží-li oprávnění živnostenského, společenstvo jest povinno vrátiti jemu poplatek zapravený.

Kdo na základě více nežli jednoho listu živnostenského nebo na základě více nežli jedné listiny koncesní samostatně nebo jako pachtéř provozuje živností několik, které nejsou sloučeny v jediné společenstvo, musí býti členem všech společenstev pro tyto živnosti zřízených.

Majitelé živnostenských podniků, které provozují se po továrnicku, nejsou povinni účastniti se ve společenstvu podle § § 106 a 107. Mají však právo přistoupiti za členy ke společenstvu pro příslušný druh živností zřízenému, jestliže k tomu svolilo. Mají-li sklady k prodeji svých výrobků, jsou též oprávněni vzhledem k těmto prodejním skladům přistoupiti ke společenstvu pro obchodní živnosti v místě zřízenému, jestliže k tomu svolilo. V obojí případnosti mají stejná práva i povinnosti jako ostatní členové společenstva, pomocníky pak u nich zaměstnané nebo pomocníky v příslušném prodejním skladě jimi zaměstnávané jest pokládati za příslušníky společenstva.

Členství živnostenských podniků, které ke společenstvu přistoupily na základě předcházejících ustanovení, může za obapolného dohodnutí zase býti zrušeno. Nedojde-li k takové shodě, může každá z obou stran učiniti návrh na zrušení členství živnostenskému úřadu, jenž o něm rozhodne, vyslechna obě strany.

Politický úřad zemský, vyslechna obchodní a živnostenskou komoru, zřízenou snad jednotu společenstev a zúčastněná společenstva i živnostníky, může kdykoliv určiti obvod, na který jednotlivá společenstva se mají vztahovati.

Společenstva již trvající přizpůsobte stanovy své předpisům tohoto zákona. Nepodají-li do šesti měsícův po počátku působnosti tohoto zákona politickému úřadu zemskému žádost za schválení příslušných, řádně usnesených změn stanov, politický úřad zemský, nedbaje opačných snad usnesení společenstva, z úřední moci vykoná změny, kterých je třeba, aby stanovy se přizpůsobily k ustanovením zákona.

V zemi obvyklé názvy (gremia, pořádky, cechy a pod.) mohou zůstati.

I několik společenstev, z nichž každé posud bylo o sobě, může, dohodnou-li se vespolek, sloučeno býti v jedno společenstvo výrokem politického úřadu zemského, jenž vyslechnouti má obchodní a živnostenskou komoru a zřízenou snad jednotu společenstev.

Rovněž u společenstev, která v sobě pojímají různé živnosti, mohou, dohodnou-li se vespolek anebo žádá-li to většina členů některého druhu živnosti nebo příbuzných druhů živností, tyto druhy živností býti z dosavadního společenstva zřízeny nebo k některému jinému již zřízenému společenstvu přivtěleny, předpokládajíc, že jsou tu podmínky k dosažení účelů společenstevních.

Jakmile takováto žádost za vyloučení nebo za přivtělení k jinému společenstvu byla podána, buďte o ní vyslechnuta zúčastněná společenstva; tato pak otázavše se hromady společenstevní k tomu konci svolané, podejte své vyjádření živnostenskému úřadu první stolice do osmi neděl; jinak se rozhodne, aniž toto dobré zdání bylo vyslechnuto.

Politický úřad zemský, vyslechna obchodní a živnostenskou komoru, zřízenou snad jednotu společenstev a příslušná společenstva, může jednotlivé kategorie živností, které posud nejsou vřaděny do žádného společenstva, přiděliti k některému již zřízenému společenstvu.

Ke společenstvu, které obsahuje jednotlivou živnost anebo několik živností příbuzných, nesmějí býti přidělovány živnosti, které nejsou příbuzné se živnostmi do společenstva pojatými.

Politický úřad zemský, když přiděluje živnosti ke společenstvu, vykonej zároveň z úřední moci změnu stanov příslušného společenstva, která se tím stala nutnou.

Vznikla-li pochybnost, ke kterému ze zřízených společenstev některá živnost patří, rozhodne o tom živnostenský úřad, vyslechna obchodní a živnostenskou komoru, zřízenou snad jednotu společenstev i příslušná společenstva a přihlížeje ke stanovám společenstev.

Tím, že zřídí se společenstva, nesmí nikdo, chtěje se v živnosti uvázati neb ji provozovati, obmezován býti, leč pokud v zákonu tomto jest ustanoveno.

Účelem společenstva jest pěstovati ducha pospolitého, udržovati a zvelebovati čest stavu, jakož i podporovati humanitní, hospodářské a vzdělávací zájmy svých členův a příslušníků.

Humanitní zájmy podporovati lze zvláště zakládáním nemocenských a podpůrných pokladen anebo podpůrných fondů pro členy a příslušníky, jakož i tím, že společenstvo uvolí se prostředkovati pro členy pojišťování u některé pojišťovny; podporovati zájmy hospodářské lze zaváděním společné výroby strojní a zlepšených způsobů výrobních, zřizováním skladů surovin, tržnic, skladů vzorkových, záložen, potlačováním a odstraňováním obchodních zařízení, která ruší poctivou soutěž mezi členy společenstva; zájmům vzdělávacím pak napomáhati lze zřizováním a podporováním živnostenských učilišť (odborných a pokračovacích škol, učebných dílen a pod.), pořádáním odborných učebných kursů pro členy a příslušníky, výstavek prací učednických atd.

Zvláště pak na společenstvo:

Společenstva jsou oprávněna předepisovati stanovami a vybírati od členů společenstva poplatky přijímací (inkorporační), od učedníků pak poplatky za přípověď a za vyučenou; ve stanovách buď však vytčeno, že společenstvo může učedníky, kteří sami nebo jejichž rodiče jsou nemajetní, osvoboditi od zapravení poplatku za přijetí (za přípověď), za zkoušku tovaryšskou a za vyučenou, žádají-li za to zákonní zástupcové učedníků, prokázavše nemajetnost.

Učební pán ručí za správné zapravení poplatků učednických společenstvu.

Živnostníci, kteří ze společenstva byli vyloučeni a do jiného zařaděni, jsou osvobozeni od opětného placení poplatku přijímacího (inkorporačního) až do výše částek, které zapravili společenstvu dosavadnímu. Stanovami společenstva mohou také vdova a k dědictví oprávnění descendenti majitele svobodné živnosti býti osvobozeni od opětného placení poplatku přijímacího, opovědí-li po smrti živnostníkově provozování podniku dřívějšího.

Jak veliké mají býti tyto poplatky, ustanoví hromada společenstevní, jest však k tomu třeba schválení politického úřadu zemského, který může poplatky snížiti, byly-li vyměřeny příliš vysoké.

Z inkorporačních poplatků do roka vybraných smí nanejvýš tři čtvrtiny býti vynaloženy na běžné výdaje společenstva, zbytek pak budiž uložen na úrok. Výnos učednických poplatků budiž alespoň s poloviny věnován účelům, které prospívají vzdělání učedníků nebo jiným jejich zájmům kromě pojištění nemocenského.

Ostatně peníze pro potřeby společenstev nutné, kromě příspěvků do nemocenské pokladny ( § 121), rozvrhují se, pokud nejsou hrazeny úrokem ze jmění na členy společenstva ( § 106) podle míry předepsané daně výdělkové nebo podle jiného měřítka stanovami určeného.

Dotčené příjmy společenstev jakož i pokuty pořádkové ( § 125) vymáhají se pořadem správním.

Společenstva učiňte vhodná zařízení k sprostředování pracovních míst pro živnosti v nich zastoupené a vydejte zvláštními stanovami zevrubnější předpisy o vedení tohoto prostředkování práce, jakož i o zřízencích, kterým toto vedení bude svěřeno. Za sprostředkování pracovních míst nesmí se od pomocníků vybírati žádný poplatek.

O stanovách těchto usnáší se hromada společenstevní po dohodnutí s hromadou pomocnickou; stanovy buďte předloženy politickému úřadu zemskému ke schválení.

Společenstva, která podle dočasného průměrného stavu posledního roku mají alespoň 200 pomocníků ke společenstvu příslušných, jsou povinna svěřiti dohled na dotčená zařízení výboru, který buď sestaven stejným počtem ze členů společenstva a z pomocníků.

Ony volí hromada společenství, tyto pak hromada pomocnická.

Členové výboru volí ze sebe dočasného starostu tohoto výboru a jeho náměstka. Neskončí-li se volba po dvojím volení, rozhodne los a to tím způsobem, že nejprve se ustanoví starosta a pak z druhé skupiny jeho náměstek. Oba předsedají střídavě podle funkčních období stanovami určených.

Jestliže jednoty společenstev ( § 130 c) učiní nebo již učinily zvláštní zařízení k prostředkování práce, budiž k dohledu na tato zřízení dosazen výbor, do něhož přibráni buďte zástupci pomocnictva. Stanovy o vedení správy a zřízencích touto správou pověřených jsou schválení politického úřadu zemského. V příčině vybírání poplatků od pomocníků platí to, co bylo řečeno v odstavci1.

Náleží-li společenstva k jednotě, která upravuje prostředkování práce podle předešlého odstavce, jsou zproštěna povinnosti, činiti zvláštní zařízení k prostředkování práce; totéž platí také tehdy, svěří-li prostředkování práce některému ústavu pro veřejné vykazování práce zřízenému.

Záležitosti společenstva obstarávají:

Právo hlasovati mají a volitelni ve společenstvu jsou všichni členové jeho.

Z práva hlasovacího a z volitelnosti jsou vyloučeni:

Hromada společenstevní skládá se z veškerých členů, kteří mají právo hlasovati.

Tito vykonávají své právo hlasovací osobně; plnomocníci nebuďte v hromadě společenstevní připuštěni.

Co se týče společenstev majících více než 500 členů, může se stanovami určiti, že na základě kvalifikovaného usnesení hromady společenstva hromada společenstevní má býti utvořena z delegátů, ač-li nemá vykonati volby neb usnášeti se o záležitostech uvedených v § § 115 b a 115 x, nýbrž raditi se o jiných věcech. [Zákon d. 3. VII. 23, č. 217.]

Stanovy obsahujte podrobnější předpisy o počtu delegátů a volbě jejich.

Delegátů musí býti alespoň pět procent členů společenstva A alespoň třikrát tolik, co členů společenstevního představenstva.

Výboru hromady pomocnické přísluší, aby do společenstevní hromady vysílal stanovami určený počet pomocníků (2 až 6).

Tito mají právo účastniti se hlasem poradním jednání o věcech, které se týkají zájmů pomocníků (tovaryšů), jakož i přednášeti přání k zájmům těm se vztahující.

Pomocníci ustavte se jakožto hromada pomocnická a takto zřízeni zvolte ze sebe starostu, náměstkova starostova, jakož i stanovami určený počet členů výboru a náhradníků pokaždé na dobu tří let.

Zvolený starosta a starostův náměstek oznámeni buďte úřadu živnostenskému i představenstvu společenstva. Živnostenský úřad může volbu prohlásiti za neplatnou toliko tehdy, stala-li se způsobem protizákonným anebo je-li zvolený zákonem vyloučen z volitelnosti ( § 118); v případě tom budiž ihned zařízena volba nová.

Hromada pomocnická skládá se ze všech hlasovati oprávněných pomocníků zaměstnaných u živnostníků ve společenstvo spojených.

Pomocníci, kteří méně než šest neděl jsou bez práce, mohou dále účastniti se hromady pomocnické a dále spravovati funkce jim svěřené. Tato lhůta může býti stanovami prodloužena až na dobu šesti měsíců.

O pomocnických hromadách, do kterých přísluší více než 500 pomocníků hlasovati oprávněných, může se určiti stanovami, že na základě kvalifikovaného usnesení hromady pomocnické hromada pomocnická má býti utvořena z delegátů, ačli nemá konati volby, nýbrž raditi se o záležitostech jiných.

Stanovy ( § 120 e) obsahuje zevrubnější předpisy o tom, kolik má býti delegátů a kterak se koná volba jejich.

Delegátů musí býti alespoň pět procent pomocníků ke společenstvu příslušných a alespoň třikráte tolik co členů výboru pomocnického.

Představenstvu společenstevnímu přísluší, aby do pomocnické hromady vysílalo dva až šest majitelů živností, kteří hromady té mohou se zúčastniti hlasem poradním. .

K vyřizování rozepří v § 114, lit. h, uvedených zřízen buď rozhodčí výbor.

Výbor tento stane se příslušným tenkráte, podrobí-li se mu písemně obě strany. Dovolává-li se nějaká strana výboru, aniž se stalo dotčené podrobení, stane se tím výbor příslušným, když protivná strana, byvši předvolána, dostaví se před výbor a uzná příslušnost jeho.

Počet členů rozhodčího výboru, podrobnější předpisy o jich volbě, o trvání a pořadu jejich práce, volba předsedy a jeho náměstka a do jich úřadování upraveny budou stanovami zvláštními, které musí býti schváleny politickým úřadem zemským.

V stanovách šetřeno buď těchto zásad:

Spory v § § 114 a 122 uvedené mohou vyřízeny býti od rozhodčího výboru buď narovnáním nebo nálezem (rozhodnutím).

Aby narovnání platně učiněno bylo, jest třeba, by kromě předsedy neb jeho náměstka přítomni byli dva rozhodčí, dle předešlého paragrafu k působnosti povolání, z nichž jeden jest majitelem živnostenským, druhý pomocníkem.

Učiněná narovnání zapisována buďte do protokolu, jejž podepsati mají obě strany sporné, jimž narovnání k jich žádosti vydáno buď písemně.

Nálezy (rozhodnutí) rozhodčího výboru buďte vyneseny za přítomnosti předsedovy a čtyř rozhodčích, dle § 122 k působnosti povolaných, z nichž dva ať jsou majiteli živnostenskými a dva pomocníky, když bylo vyšetřeno, jak věc se má, a když byly prozkoumány všechny náležité prostředky průvodní. Rozhodnutí dějí se většinou hlasů; při rovnosti hlasů jest ono mínění nálezem, k němuž předseda se přidá.

Řízení rozhodčího výboru řídí s stanovami v § 122 dotčenými. V jich může také býti ustanoveno, zdali a jaký plat presenční dávati se má úřadujícím pomocníkům ze jmění společenského.

Narovnání a rozhodnutí výboru rozhodčího jsou vykonatelna cestou správní.

Každá sporná strana může odporovati rozhodnutí výborovému, podajíc žalobu soudu řádnému do osmi dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo prohlášeno; strana pořadem práva nastupující má prokázati v této lhůtě také před výborem, že žalobu podala.

Tím, že některá strana rozhodnutí odpírá, není zadržen prozatímní výkon jeho.

K působnosti rozhodčího výboru patří vyřizovati spory z poměru pracovního, učednického a námezdního.

Představenstvu společenskému dává se moc, aby členům a příslušníkům společenstva, kteří by předpisy společenské porušili, ukládalo přiměřené tresty pořádkové, jako jsou: důtky a pokuty peněžité až do 10 zlatých (20 korun). a .

Případnosti, kdy takové tresty pořádkové uložiti se mohou, buďte vytčeny v stanovách.

V mezích zásadních předpisů této hlavy buďte pro každé společenstvo zvláštní stanovy sepsány a politickému úřadu zemskému předloženy ke schválení:

Stanovy mají zejména obsahovati podrobnější předpisy o těchto věcech:

Společenstva a zřízení a ústavy k nim přičleněné jsou pod dohledem živnostenského úřadu, v jehož obvodě představenstvo společenstva podle stanov má své sídlo.

Živnostenský úřad, vyslechna pokaždé obě strany, rozhoduje o stížnostech do usnesení hromady a představenstva, jakož i ostatních výborů, ač není-li zákonem předepsán odchylný způsob odporu.

Živnostenský úřad zřídí zvláštní komisaře k dozoru, aby při společenstvech se jednalo podle zákona a stanov.

Úřad ten má právo kdykoli nahlédati do knih, účtů, seznamů a jinakých zápisů společenstva a revidovati jeho pokladny.

Živnostenský úřad jest také oprávněn ukládati pořádkové pokuty až do 100 K takovým starostům společenstev nebo jejich náměstkům, kteří opětovně neuposlechnou úředních příkazů a nařízení jim na základě tohoto zákona daných nebo kteří se dopustili hrubého porušení povinnosti nebo nepořádků.

Vyskytnou-li se dokázané nepravidelnosti ve správě pokladní neb opětovně vytýkané skutky proti stanovám nebo nepravidelnosti v úředním jednání, živnostenský úřad může činnost představenstva společenstevního zatím zastaviti, učiniti opatření v příčině prozatímního úřadování a po případě, nařídiv zároveň novou volbu, zbaviti členy společenstevního představenstva jejich funkcí. Odvolání představenstva, proti tomu snad podané, nemá odkladného účinku v příčině nařízeného zastavení činnosti představenstva a co kdo opatření ve příčině zatímního vedení prací. Nová volba budiž bez odkladu provedena, jakmile rozhodnutí nabylo právní moci.

Rozepře o vnitřních záležitostech společenstva patří výlučně před úřady správní.

Usnesení hromadou společenstva řádně učiněná, která se týkají takových záležitostí společenstevních, jež společenstvo podle zákona jest povinno obstarávati, buďte k žádosti představenstva vykonávána od úřadu živnostenského pořadem správním.

Má-li živnostenská korporace již trvající nějaké jmění a přemění-li se ve společenstvo podle tohoto zákona, jmění to přejde ve vlastnictví nového společenstva.

Spojí-li se nějaká živnostenská korporace s jinými živnostmi ve společenstvo jediné, korporace ona podrží vlastnictví a zvláštní správu svého jmění.

Rozejde-li se nějaká živnostenská korporace, nepřejdouc v žádné společenstvo nové, politický úřad zemský přikáže její jmění obci, ve které živnostenská korporace měla své sídlo.

Obec povinna jest věnovati toto jmění živnostenským účelům obecně prospěšným, zvláště k zakládání a udržování živnostenských učilišť, vyslechnouc společenstva pro živnostníky příslušných obcí zřízená a opatřiti si schválení politického úřadu zemského ke způsobu, kterým ho chce užíti.

Každou měrou buď šetřeno těchto zásad:

Rovněž trvají dále břemena, jež z titulů soukromoprávních a z nadací spočívající na jmění korporačním, jakož i nároky dřívějších členů a příslušníků korporačních na ony prospěchy ze jmění korporačního, k nimž měli právo, jestliže by korporace dále trvala.

Přestupky předpisů živnostenského řádu trestají se:

Peněžitou pokutou od pěti korun až do pěti set korun trestáni buďte obzvláště:

Pokutou peněžitou od dvaceti do tisíce korun trestáni buďte:

Při vyměřování trestů přihlédáno buď k okolnostem přitěžujícím a polehčujícím jakož i k velikosti prospěchu přestupkem zamýšleného nebo škody způsobené.

Zpravidla buďte ukládány pokuty peněžité. Za okolností zvláště přitěžujících nebo kdyby opětovné pokuty peněžité zůstaly marnými, může uznáno býti na trest vězení.

Byla-li uložena pokuta peněžitá a nemůže-li býti zaplacena, budiž proměna v trest vězení, při čemž za každých deset korun pokuty peněžité počítán buď den vězení. Avšak vězení nesmí trvati déle tří měsíců.

Jsou-li peněžité pokuty, které činí méně než deset korun, nedobytny, budiž na místě jich uložen přiměřený trest vězení, nanejvýš 24 hodin.

Jsou-li činy nebo opominutí, které se jeví býti přestupky živnostenských předpisů, podrobeny zároveň trestu stanovenému obecnými zákony trestními, tedy tresty přítomným zákonem pod a, b, c, § 131 stanovené nebuďte zvlášť ukládány.

Provozuje-li živnost náměstek anebo pachtéř, buďte tresty na penězích i vězením uloženy náměstkovi nebo pachtéřovi. Spolu s náměstkem propadá trestu i majitel živnosti, byl-li přestupek spáchán s jeho vědomím anebo nebyl-li náležitě opatrným při svém, za trvajících poměrů možném dohledu na živnost nebo při výběru náměstka nebo při dohledu k němu. Kdyby po zákonu živnost měla býti odňata, staň se tak jenom tehdy, byl-li přestupek spáchán s vědomím majitele živnosti a když tento jej mohl zameziti.

V každém případě však buď vysloveno propuštění náměstka nebo pachtéře, to pak v sobě zavírá také nezpůsobilost jeho ku provozování živnosti na vlastní nebo na cizí účet potud, pokud by jinak účel onoho výroku byl zmařen ( § 6).

Kromě případů vytčených v § 133 a, ve kterých může za trest býti odňato právo míti mladistvé pomocníky, živnostenský úřad může také správním opatřením odníti toto právo živnostníkům, kteří dopustili se hrubého porušení svých povinností vůči svěřeným jim mladistvým pomocníkům anebo proti nimž svědčí skutky, které je po stránce mravní činí nezpůsobilými, aby měli mladistvé pomocníky.

Případy, kdy pořadem správním odňato býti může právo míti učedníky, upravuje § 98.

Kromě trestních případů vytčených v § 133 b) oprávnění živnostenské budiž odňato:

aby vykonány byly trestní nálezy, jimiž odnětí bylo vysloveno příslušným úřadem pro čin obecnými zákony trestními nebo berními zakázaný.

Avšak oprávnění živnostenské budiž také samostatně odňato na určitou dobu nebo na vždy:

Promlčením zanikne vyšetřování a trest oněch přestupků řádu živnostenského, které se nemají projednávati podle obecného zákona trestního, nebyl-li přestupek do šesti měsíců, ode dne spáchaného přestupku vzat do vyšetřování.

Politické správní úřady první stolice jsou též první stolicí ve věcech (živnostenskými úřady).

Jim náleží vykonávati předpisy živnostenské; u nich podávají se opovědi samostatného provozování živností;

propůjčuji živnosti koncesí vázané, pokud paragrafy následující neustanovují žádné výjimky;

jim přísluší vyšetřovati a trestati přestupky předpisů tohoto zákona, pokud místa nemá úřední jednání řádného soudu trestního ( § 136).

Provozuje-li kdo živnost neoprávněně, politický úřad okresní tehdy, když koná místní ohledání za účelem zjištění skutku, nechť k vyšetření přibere zmocněnce příslušným společenstvem jmenovaného.

V místech, kde jsou zvláštní zeměpanské úřady policejní úřad živnostenský jednej ve shodě s nimi v případech, ve kterých dbáti jest veřejné bezpečnosti, mravnosti a pořádku.

Politické úřady zemské jsou stolicí druhou.

Úřadům těmto přímo náleží propůjčovati:

všecky živnosti tiskové ( § 15, č. 1.), kromě živností dotčených v § 21, odst. 3.;

půjčovny knih a čítárny ( § 15, č. 2.);

živnostenské prostředkování služeb a míst ( § 21 a);

pohřební ústavy ( § 21g);

živnost stavitelskou, živnost mistrů zednických, kamenických a tesařských ( § 14 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z.);

ty živnosti, které podle § 24 byly prohlášeny za podrobené koncesi, jestliže propůjčení koncese bylo způsobem nařizovacím vyhrazeno politickému úřadu zemskému;

ty podniky pro periodickou dopravu osob, které vztahují se na několik okresů téže země;

schvalovati provozovny, které jsou rozloženy ve dvou nebo více okresích téže země;

konečně udíleti vyznamenání v § 58 dotčená.

Nejvyšší stolicí ve věcech živnostenských jest ministerium obchodu.

Ministerium obchodu povoluje ty periodické podniky dopravní a schvaluje, ty provozovny, které jsou rozloženy v obvodech několika korunních zemí.

Týká-li se věc také působnosti jiného úřadu ústředního, staniž se dohoda s ním.

Opovědi živností jakož i žádosti za živnost koncesované buďte podávány živnostenskému úřadu prvé stolice, v jehož okresu bude stanoviště živnosti. Mohou se podati písemně nebo dáti ústně od protokolu. O každé opovědi svobodné nebo řemeslné živnosti vydá úřad krátké potvrzení, a to stala-li se písemně, do 48 hodin, stala-li se ústně, ihned.

List živnostenský vydává se ve způsobě výtahu z opovědi a jest opatřen stvrzením o vykonaném zápisu do živnostenského rejstříku.

O koncesích budiž vydán řádný dekret.

O každém vydaném listě živnostenském a o každé propůjčené koncesi budiž věděti dáno společenstvu, jehož se týče.

Chce-li živnostník vzdáti se živnosti (živnost vrátiti), oznam to hned úřadu živnostenskému.

Vrácení (vzdání se) živnosti nabude působnosti tím dnem, kterého bylo živnostenskému úřadu prvé stolice prohlášeno, vztažmo kdy k úřadu tomu došlo. oznámení ta nejsou podrobena povinnosti kolkové.

O každém vrácení (vzdání se) nebo jinakém zaniknutí živností, pak o přeložení a jinakých změnách živností úřad živnostenský zpraviti má včas také příslušné společenstvo

U živnostenských úřadů první stolice buďte vedeny živnostenské rejstříky pro svobodné, řemeslné a koncesované živnosti, ale ve zvláštních odděleních; do nich zapsána budiž každá změna v živnostech a budiž o ní pokaždé věděti dáno též úřadu finančnímu i obchodní a živnostenské komoře.

Rozhodnutí živnostenských úřadů buďte stranám vydávána zároveň s důvody. Pokud zákon o jednotlivých případech nepředepisuje něco jiného, strany mohou odvolati se k vyššímu úřadu z rozhodnutí živnostenských úřadů první stolice do 14 dnů, z rozhodnutí živnostenských úřadů stolice druhé pak do čtyř neděl.

Z rozhodnutí politického úřadu zemského, jímž souhlasně s výrokem živnostenského úřadu první stolice udělení koncesované živnosti bylo vzhledem k místním poměrům odepřeno, není dalšího odvolání.

O živnostech hostinských a výčepnických jsou v § § 18 a 20 zvláštní předpisy.

Zví-li vyšší úřad, že nedostává se nějaké zákonné náležitosti, zakročiti má z moci úřadu.

Řízení v trestních věcech živnostenských jest zpravidla ústní.

O projednávání sepíše se protokol, do něhož se rozhodnutí zaznamená a straně oznámí. Žádá-li strana za to nebo není-li přítomna, oznámí se ji rozhodnutí i s důvody též písemně.

Živnostenské úřady jsou povinny společenstvům pokaždé dáti věděti, co úřad k oznámení od společenstva učiněnému zařídil.

Odvolání v trestních případech musí býti podána do 14 dnů po intimaci u živnostenského úřadu I. stolice.

Včasné podání rekursu má odkládací účinek, avšak vyslovené snad zastavení živnosti zůstane v platnosti.

Nadřízený úřad má právo, tresty z pozoruhodných ohledů zmírniti nebo prominouti.

Z trestního nálezu v druhé stolici potvrzeného nebo zmírněného není dalšího odvolání.

Pokuty se vymáhají správní exekucí.

Tyto pokuty plynou do fondu živnostenských škol pokračovacích, jež spravuje ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem obchodu.

Z prostředků fondu udělují se v první řadě podpory na opatření vlastních budov živnostenských škol pokračovacích, v druhé řadě na zařízení těchto škol.

Úřad, vykonávaje trestní nálezy a jiné příkazy, může pro zajištění úspěchu učiniti potřebná opatření, jako: zabavení zboží a nástrojů, zastavení práce strojů, zavření provozoven.