U věcech obchodních, pokud zákonník tento žádného ustanovení neobsahuje, průchod mají obyčejové obchodní a, když těch není, obecné právo občanské.

Ustanovení německého řádu směnečného zákonníkem tímto v ničemž se nemění.

Kdykoli v zákonníku tomto o soudu obchodním řeč jest, nahražuje místo jeho obyčejný soud, kdež zvláštního soudu obchodního není.

Za kupce dle tohoto zákonníka pokládán budiž ten, kdo za živnost provozuje obchody.

Daná o kupcích ustanovení platí rovněž o společnostech obchodních, jmenovitě též o společnostech akciových, které provozují obchody.

Táž ustanovení platí také o veřejných bankách, co se dotýče obchodu, jejž provozují, bez ujmy nařízením pro ně vydaným.

Paní, kteráž obchod za živnost provozuje (obchodnice), má v provozování obchodu všecka práva a všecky povinnosti kupecké. Co se dotýče obchodu jejího, nemůže se táhnouti k právním dobrodiním, ježto v jednotlivých státech paním jsou propůjčena. Zdali živnost obchodní provozuje samotná anebo ve spolku s jinými, zdali ji provozuje svou osobou, anebo skrze prokuristu, v příčině té se rozdílu nečiní.

Manželka, nepřivolí-li manžel její, obchodnicí býti nemůže. Za přivolení manželovo se pokládá, když paní s vědomím a bez odporu jeho obchod provozuje.

Manželka kupcová, která manželu svému v živnosti obchodní toliko jest nápomocná, není obchodnicí.

Manželka, která jest obchodnice, může se jedním obchodním platně zavázati, aniž by k tomu neb onomu jednání zvláštního přivolení manžela svého měla zapotřebí.

Za dluhy obchodní práva jest veškerým jměním svým, nehledíc k právům spravovacím a k požívání anebo jinším právům manželovým, jenž na jmění tom skrze sňatek manželský založena jsou. Zavazeno jest i společné jmění, pokud mezi manžely jest spolek statkův; zdali manžel osobním majetkem svým spolu práv jest, posuzovati sluší podlé zákonů zemských.

Obchodnice může u věcech obchodních samostatně státi před soudem; zdali vdaná jest či nevdaná, rozdílu nečiní.

Ustanovení, ježto zákonník tento o firmách, knihách obchodních a o prokuře v sobě zavírá, neplatí o hokynářích, vetešnících, obchodnících po domích a podobných obchodnících, menší živnosti provozujících, též o hospodských, obyčejných povoznících, obyčejných plavcích a osobách, kteří živnosti své neprovozují šíře nežli co řemeslníci. Zákonům zemským zůstaveno jest, třídy tyto, ač je-li toho třeba, zevrubněji vytknouti.

Spolky k provozování takové živnosti obchodní, o kteréž dotčená ustanovení neplatí, nepokládají se za společnosti obchodní. Zákony zemskými ustanoví se, že dotčená ustanovení i také o jiných kupcích tamního státu neplatí. Ale rovněž může se také zákony zemskými naříditi, aby ustanovení ta o jednotlivých z jmenovaných tuto tříd, anebo aby o všech kupcích tamního státu platnost měla.

Zákony zemskými, kteréž v příčině policie živnostní anebo daní živnostních vyměřují, čeho zapotřebí jest, aby někdo kupcem byl, anebo ke zvláštním třídám kupcův náležel, platnost zákonníka tohoto se nevylučuje; rovněž i onyno zákony zákonníkem tímto v ničem se nemění.

U každého soudu obchodního vedena buďtež registra obchodní, do nichž nařízená v zákonníku tomto zapisování díti se mají. Registra obchodní jsou veřejná. Za obyčejných hodin úředních každému do nich nahlédati volno jest. Též žádati lze za přepis zápisův, když se zapraví útraty, a přepis ten k požádání věrou opatřiti sluší.

Zápisy do register obchodních od soudu obchodního, pokud zákonníkem tímto v jednotlivých případech výslovně něco jiného nařízeno není, celým obsahem jedním nebo několikerým návěštím v listech veřejných bez odkladu prohlašovány býti mají.

Každý soud obchodní má pro okres svůj každoročně v měsíci prosinci určiti veřejné listy, ve kterých se během nejblíže příštího roku předepsaná v článku 13. prohlašování činiti mají. Usnešení o tom má se v jedněch nebo v několika veřejných novinách oznámiti.

Kdyby některé z novin těchto prodlením roku vycházeti přestaly, tehdy soud jiné noviny na místo nich určiti a veřejně oznámiti má.

Pokud soudové ve volbě novin, které žk tomu určeny býti mají, vázáni jsou na rozkazy vyšších úřadů, podlé zákonů zemských posuzovati sluší.

Firma kupcova jest jméno, pod kterýmž obchod provozuje a podpis svůj dává.

Kupec, který obchod svůj provozuje bez společníka anebo s tichým toliko společníkem, za firmu vésti může jediné rodinné (občanské) své jméno buď s příjmením anebo bez příjmení. K firmě nemůže připojovati žádného přídavku, kterýmž by se svazek společenský naznačoval. Jiné naproti tomu přídavky, jimiž se zevrubněji naznačují osoby anebo živnosti, jsou dovoleny.

Firma veřejné společnosti obchodní, nejsou-li v ní jména všech společníků pojata, obsahovati má aspoň jméno jednoho společníka s přídavkem, jímžto se naznačuje, že společnost jest zřízena. Firma společnosti komanditní obsahovati má jméno aspoň jednoho osobně ručícího společníka s přídavkem, naznačujícím, že společnost tu jest.

Jména osob jiných, nežli společníků osobně ručících, ve firmu společnosti obchodní pojata býti nemohou; též se žádná veřejná společnost obchodní anebo komanditní naznačovati nemá za společnost akciovou, ani tehda, když jistina komanditistů rozložena jest na akcie.

Firma společnosti akciové vůbec vzata býti má od toho, k čemu jest zřízena.

Jména společníkův anebo jiných osob ve firmu brána nebuďte.

Každý kupec povinen jest, aby firmu svou u toho soudu obchodního, v jehož okrese závod jeho obchodní se nachází, k vůli zapsání do register obchodních opověděl; i má ji spolu s osobním svým podpisem před soudem obchodním napsati anebo napsání její ve spůsobě věrou opatřené podati.

Každá nová firma má se zřetedlně rozeznávati ode všech firem, ježto v témž místě anebo v též obci již jsou, a jsou v registrách obchodních zapsány.

Měl-li by některý kupec s jiným do register obchodních již zapsaným kupcem stejné jméno a příjmení, a chtěl-li by těchto jmen za firmu užívati, tehdy k ní připojiti má přídavek takový, kterýmž by se od firmy již zapsané zřetedlně rozeznávala.

Firmu též opovědíti sluší za odštěpný závod, kterýž by v jiném místě anebo v jiné obci zřízen byl, u toho soudu obchodního, k němuž závod dotčený přísluší.

Pakliže se v místě neb v obci, kdež se závod odštěpný zřizuje, stejná firma již nalezá, tehdy k firmě připojiti sluší přídavek, kterýmž by se od firmy již zřízené zřetedlně lišila. Firma u obchodního soudu odštěpného závodu dříve se nezapíše, leč když se prokáže, že zápis u obchodního soudu závodu hlavního již vykonán jest.

Kdo živnosti obchodní již zřízené smluvou nebo dědictvím nabude, může ji pod posavadní firmou s přídavkem nástupnictví naznačujícím anebo bez tohoto přídavku dále vésti, ač jestliže posavadní majetník živnosti anebo dědici jeho anebo spoludědici, jsou-li tu kteří, k dalšímu vedení firmy výslovně přivolí.

Firmu co firmu přenášeti na jiného bez živnosti obchodní, za nížto posud byla vedena, dovoleno není.

Vstoupí-li k živnosti obchodní již zřízené někdo za společníka, anebo přidá-li se ke společnosti obchodní z nova nějaký společník, anebo dá-li jí výhost, tehdy, nedbajíc proměny této, prvotní firma dále vésti se může.

Nicméně, dá-li výhost společník, jehož jméno ve firmu pojato jest, potřebí jest výslovného jeho povolení k tomu, aby se tatéž firma dále vésti mohla.

Když firma se promění anebo pomine, anebo když majetníci firmy jiní se stanou, opovědíti to sluší podlé ustanovení článku 19. u soudu obchodního.

Jestliže proměna anebo pominutí do register obchodních zapsány a veřejně prohlášeny nejsou, tehdy ten, u něhož se věci tyto udály, jen potud jimi naproti osobě jiné brániti se může, dokáže-li, že tato jich byla povědoma.

Jak mile se firma zapíše a prohlásí, tehdy třetí osoba proměně anebo pominutí proti sobě růchodu dopustiti musí, ač jestliže se okolnostmi nezdůvodňuje domněnka, že o tom ani nevěděla ani věděti nemohla.

Soud obchodní má ty, kterýchž se dotýče, k vyplnění předpisů, v článku 19., 21. a 25. daných, z povinnosti úřadu tresty pořádkovými přidržovati.

Rovnou měrou má přistupovati k těm, kdož užívají firmy, podlé předpisu rozdílu tohoto jim nepříslušné.

Komuž se nedovoleným užíváním firmy na právu jeho ujma děje, může bezprávníka žalovati, aby dále té firmy nevedl a škodu mu nahradil.

O tom, zdali se jaká škoda a v jaké míře stala, rozhodne soud obchodní podlé uznání svého.

Soud obchodní může naříditi, aby nález byl na útraty odsouzeného veřejně vyhlášen.

Každý kupec povinen jest, vésti knihy, z nichž obchod jeho a stav jeho majetnosti dokonale poznati lze.

Povinen jest, obdržené listy obchodní schovávati, přepis (kopii nebo otisk) odeslaných listů obchodních za sebou podržeti a pořádem časovým do knihy přepisů vpisovati.

Každý kupec, počínaje živnost svou, má pozemky svá, sva pohledávání a dluhy, sumu peněz, které má na hotově, a jiné částky jmění svého zevrubně sepsati, přitom hodnotu každého kusu jmění svého udati a učiniti závěru, v níž by poměr majetnosti a dluhův byl představen; má i na příště každého roku takový inventář a takovou bilanci jmění svého zhotovovati. Má-li kupec sklad zboží, jenž podlé povahy živnosti nehrubě každého roku může býti inventován, tehdy dosti jest, aby inventář skaldu zboží vždy po dvou létech byl předsevzat. Společnostem obchodním platí táž ustanovení, co se dotýče majetnosti společenské.

Inventář a bilance mají od kupce býti podepsány. Jestli několik společníkův, podepsány buďte ode všech jich.

Inventář a bilance mohou se do určité k tomu knihy zapisovati anebo po každé zvlášť o sobě postavovati. Postavíli se každé zvlášť o sobě, buďtež sbírány, v pořádek souvislý složeny a schovány.

Při inventování a skládání bilance buďte všecky kusy jmění a každé pohledávání v té hodnotě zapsány, kterouž mají v té době, kdy to bylo předsevzato.

Pohledávání pochybná buďte podlé pravdě podobné jich hodnoty zapisována, pohledávání pak nedobytná odepsána.

Při vedení kněh obchodních a při ostatním, jakéhož třeba, zapisování, má kupec užívati řeči živoucí a písma řeči živoucí. Knihy třeba aby byly svázány a každá z nic list po listu čísly pořád jdoucími opatřena.

Na místech, kteráž vůbec popsána býti mají, prázdné mezery zůstavovány nebuďte. Prvotní obsah zápisek nebuď přeškrtován anebo jiným spůsobem nečtitedlný učiněn, nic nebuď vyškrabáváno, aniž dovoleno takových změn činiti, při jichž povaze by bylo nejisto, zdali byly učiněny hned při prvotním zapisování anebo teprv později.

Kupci povinni jsou, schovávati obchodní své knihy po deset let, počítajíc od toho dne, kdež se do nich poslední zapsání stalo. Totéž platí o obdržených listech obchodních, jakož také o inventářích a bilancích.

Řádně vedené knihy obchodní poskytují při rozepřích o obchodních věcech mezi kupci vůbec důkazu neúplného, jehož přísahou anebo jinými průvody doplniti lze.

Nicméně má soudce, spravuje se přitom rozvažováním všech okolností, podlé uznání svého rozhodnouti, zdali obsahu kněh větší neb menší míra průvodnosti přikládati, zdali v případě takovém, kdež se obchodní knihy stran sporných vespolek neshodují, průvod tento zcela mimo sebe pustiti, anebo zdali knihám jedné strany znamenitější věrohodnost přičítati sluší. Zdali a jakou měrou knihy obchodní naproti těm, jenž nejsou kupci, moc průvodnou mají, náleží posuzovati podlé zákonů zemských.

Ku knihám obchodním, udály-li se při vedení jejich nepravidelnosti nějaké, jako k průvodům hleděti lze jen potud, pokud se to podlé spůsobu a váhy nepravidelnosti těch, jakož i také podlé stavu věcí za příhodné shledá.

Zápisky do kněh obchodních mohou se díti skrze pomocníky obchodní, aniž by to průvodnosti jejich bylo na ujmu.

V prodlení právní rozepře může soudce k návrhu jedné strany naříditi, aby knihy obchodní strany protivné byly předloženy. Nestaneli se toho, tehdy zpěčujícímu-se na ujmu za dokázané bude přijato, co o obsahu jejich bylo tvrzeno.

Když se v rozepři právní knihy obchodní předloží, třeba do obsahu jejich, pokud se věci sporné dotýče, strany k tomu přiberouc, nahlédnouti a, je-li to příhodno, výtah z nich učiniti. Ostatní obsah kněh soudci potud před oči dáti sluší, pokud toho zapotřebí, aby se vidělo, zdali jsou řádně vedeny.

Jsouli knihy obchodní, jichž předložiti třeba, v místě nějakém, kteréž k okresu příslušného v rozepři soudce nenáleží, tehdy soudce tento žádati má u soudu místa toho, kdež knihy ty obchodní jsou, aby mu byly předloženy, aby při tom podlé předešlého článku předse šel a poslal věrou opatřený výtah spolu s protokolem o jednání tom sepsaným.

Aby knihy obchodní za příčinou úplného poznání veškerého jich obsahu předloženy byly, soud naříditi může v záležitostech, ježto se dědictví a spolčení statků dotýkají, jakož i u věcech dělení společenského a v konkursu, pokud jde o knihy obecného dlužníka.

Kdo od vlastníka závodu obchodního (principála) sobě uloženo má, aby jménem jeho a na jeho účet živnost obchodní provozoval a per procura firmu podpisoval, jest prokurista.

Prokurista zřízen býti může tím, že se mu výslovně za prokuru naznačené plnomocenství udělí, anebo že se plnomocník výslovně za prokuristu naznačí, anebo že se mu dá moc, aby per procura firmu principálovu podpisoval.

Prokura několika osobám ze spolka udělena býti může (prokura kolektivní).

Prokura propůjčuje moc ke všem spůsobům soudních a mimosoudních řízení a právních jednání, kteréž provozování živnosti obchodní s sebou přináší; prokurou nahražuje se každé zvláštní plnomocenství, jehož by podlé zákonů zemských zapotřebí bylo; prokurou dává se právo, pomocníky obchodní a plnomocníky ustanovovati a propuštěti.

Pozemky na jiné převáděti a zavazovati má prokurista moc jen tehdá, když mu zvláště byla udělena.

Obmezení prokury (čl. 42.) naproti osobám jiným právního účinku nemá.

Toto zvláště platí o obmezení, aby prokura jen pro jistá řízení a jednání anebo jisté spůsoby jednání platná byla, anebo aby jen v jistých okolnostech, anebo po jistý čas, anebo v jednotlivých místech byla vykonávána.

Prokurista takovým spůsobem má podpisovati, aby k firmě připojil přídavek prokuru naznačující a jméno svoje.

Pakli prokura je kolektivní, tehdy k podpisu firmy přídavkem tímto opatřenému každý prokurista připojiti má své jméno.

Když se někomu udělí prokura, má to principál osobně anebo ve spůsobě věrou opatřené u soudu obchodního za příčinou zapsání do register obchodních opovědíti.

Prokurista má firmu spolu s podpisem jména svého osobně před soudem obchodním napsati (čl. 44.) anebo firmu napsanou ve spůsobě věrou opatřené podati.

Když prokura pomine, má to principál týmž spůsobem opovědíti, aby se to zapsalo do register obchodních.

Ti, koho se dotýče, buďte k plnění předpisů těchto z povinnosti úřadu tresty pořádkovými přidržováni.

Nebylo-li do register obchodních zapsáno a veřejně prohlášeno, že prokura pominula, může se principál pominutím takovým naproti osobě jiné jen tehda brániti, pak-li dokáže, že jí to bylo známo, když se o záležitost obchodní smlouvala.

Jak mile jest do register zapsáno a prohlášeno, že pominula, musí třetí osoba takovému pominutí prokury proti sob průchodu dopustiti, ač jestli že se okolnostmi nezdůvodňuje domněnka, že ona, záležitost obchodní smlouvajíc, o pominutí tom ani nevěděla, ani věděti nemusela.

Zřídí-li principál někoho, prokury mu neuděliv, v živnosti své obchodní buďto k provozování veškeré své živnosti anebo k záležitostem obchodním určitého spůsobu, anebo k jednotlivým záležitostem (zřídí-li plnomocníka obchodního), tehdy se plnomocenství vztahuje ke všem záležitostem obchodním a jednáním právním, ježto provozování takové živnosti obchodní anebo vykonávání takových záležitostí s sebou přináší. Nicméně nemá plnomocník obchodní moci, aby v závazky směnečné vcházel, půjčky smlouval a pře vedl, leč tehdá, když mu moc taková zvláště byla udělena.

Jinak k záležitostem a jednáním, k nímž plnomocenství jeho se vztahuje, nemá zapotřebí zvláštního plnomocenství, v zákonech zemských předepsaného.

Plnomocník obchodní má se při podpisování zdržeti všelikého přídavku, jenž by prokuru naznačoval; podpisovati se má s přídavkem poměr plnomocenský vyslovujícím.

Co ustanoveno v obou článcích předešlých, platí též o takových plnomocnících obchodních, jichž principál užívá za pocestné obchodní k záležitostem obchodním v místech přespolních. Jmenovitě jich pokládati sluší za zmocněné, aby kupní cenu z prodajů, jež smluví, vybírali anebo lhůt k placení toho povolovali.

Kdož ustanoven jest v krámě anebo v otevřeném magacíně čili skladě zboží, pokládá se za zmocněného, aby prodával zboží a přejímal ztržené peníze tím spůsobem, jak v takových krámech, magacínech čili skaldech zboží obyčejno jest.

Kdo zboží a nekvitovaný účet donese, tím se ještě nepokládá za zmocněného, aby peníze k sobě přijal.

Jednáním právním, kteréž prokurista nebo plnomocník obchodní podlé prokury anebo plnomocenství jménem principálovým uzavře, nabude principál naproti osobě třetí práv a bude jí zavázán. Na tom nic nezáleží, zdali jednání právní výslovně jménem principálovým bylo uzavřeno, anebo zdali z okolností vysvítalo, že podlé vůle smluvníkův pro principála smluveno býti mělo. Mezi prokuristou anebo plnomocníkem a osobou třetí z jednání toho nevzejdou ani práva ani závazky.

Prokurista anebo plnomocník obchodní, nepřivolí-li k tomu principál, prokury své anebo obchodního svého plnomocenství na nikoho jiného převésti nemůže.

Prokura anebo plnomocenství obchodní každou dobou jsou odvolatelny, bez ujmy právům, pocházejícím ze svazku služebného, kterýž tu jest.

Úmrtím principálovým nepomine ani prokura ani plnomocenství obchodní.

Kdo by, neobdržev prokury anebo plnomocenství obchodního, nějakou záležitost obchodní jakožto prokurista anebo jako plnomocník obchodní smluvil, též plnomocník obchodní, který by, smluviv se o obchod nějaký, plnomocenství své překročil, osobně zavázán jest osobě jiné podle práva obchodního; osoba jiná může ho, jak sama chce, o nahrazení škody anebo o vyplnění pohnati. Závazek tento místo nemá, jestliže osoba jiná, vědouc, že prokury anebo plnomocenství není, anebo že toto bylo překročeno, s ním se v jednání dá.

Prokuristovi anebo plnomocníkovi obchodnímu, k provozování celé živnosti obchodní zřízenému, není dovoleno, nepřivolí-li k tomu principál, ani na svůj účet ani na účet osoby jiné obchodů provozovati.

Že principál přivolil, za to pokládá se již tehda, když mu, na prokuru anebo plnomocenství uděloval, známo bylo, že prokurista anebo plnomocník obchodní na svůj nebo cizí účet obchody provozuje, a on sobě nevymínil, aby ten neb onen provozování toho se vzdal.

Jestliže prokurista anebo plnomocník obchodní předpis tento přestoupí, může principál žádati náhrady za škodu spůsobenou. Též musí prokurista nebo plnomocník obchodní, žádá-li toho principál, dopustiti, aby obchody, jež na svůj účet předsevzal, pokládány byly tak, jako by je na účet principálův byl smluvil.

Jaké by povahy byly služby a nároky na plat i výživu pomocníkův obchodních (mládenců, učenníků obchodních), ustanovuje se, kdež o tom úmluvy není, podlé obyčeje místního, anebo jak uzná soud, vyslyšev napřed, je-li toho třeba, dobré zdání znalcův.

Pomocník obchodní není zmocněn, aby jménem a na účet principála svého jednání právní před se bral.

Pakli mu principál jednání právní v živnosti své obchodní přikáže, tehda průchod má to, co ustanoveno o plnomocnících obchodních.

Pomocníkovi obchodnímu, nepřivolí-li k tomu principál, není dovoleno, ani na svůj účet ani na účet nějaké jiné osoby obchodů provozovati.

V příčině této průchod má to, co ustanoveno o prokuristech a plnomocnících obchodních (čl. 56).

Pomocník obchodní, jenž pro nehodu nějakou bez viny své po některý čas služby své konati nemůže, nepozbude tím práva svého k platu a výživě. Nicméně může výhody této užiti jen po šest neděl.

Svazek služby mezi principálem a mládencem může od každé strany po projití každého kalendářního čtvrtletí, jak mile se napřed dá šestinedělní výpověď, rozvázán býti. Jestliže kratší nebo delší doba, anebo kratší nebo delší lhůta k výpovědi byla vymíněna smluvou, tehdy zůstaniž při tom.

Co se dotýče účedlníků obchodních, sluší dobu učení posuzovati podlé smlouvy o to učiněné, a kde žádného ustanovení o tom smluvou se nestalo, podlé nařízení místních anebo podlé obyčeje místního.

Za rozvázání svazku služebního před ustanoveným časem (čl. 61) z důvodů důležitých každá strana žádati může.

Zdali důvody jsou důležité, to posuzovati zůstavuje se soudci.

Proti principálovi zvláště rozvázání svazku služebního vyřčeno býti může, když platu anebo náležité výživy neposkytá, anebo se skutkem zlého s pomocníkem obchodním nakládání anebo těžkých na cti urážek proti němu dopustí.

Proti pomocníkovi obchodnímu zvláště vyřčeno býti může, že svazek služby jest rozvázán:

Co se dotýče osob, kteréž při provozování živnosti obchodní služby čeledinské vykonávají, zůstaniž při ustanoveních, ježto vydána jsou o služebním svazku čeledinstva.

Dohodci obchodní (sensálové) jsou úředně zřízení prostředníci v záležitostech obchodních.

Nežli v úřad svůj se uváží, učiní přísahu, že vzloženým na ně povinnostem věrné dostáti chtějí.

Dohodci obchodní prostředkují zámluvcům koupě a prodeje zboží, lodí, směnek, domácích i zahraničných papírů státních, akcií a jiných papírů obchodních, taktéž smlouvy o pojišťování, o zápůjčky na lodě, o náklady na lodě a najímání lodí, jakož také o převozy po suchu i po vodě, a o jiných věcech, ježto se obchodu dotýkají.

Dohodce obchodního vznešeným naň prostřednictvím nějaké záležitosti obchodní nesluší již pokládati za zmocněného, aby k sobě přijímal peníze anebo jiné smluvou vymíněné plnění.

Dohodci obchodní ustanovují se buďto vůbec k jednáním kterého koli spůsobu dohodčího, anebo jen k jednáním spůsobu toho nebo onoho.

Dohodci obchodní mají zvláště tyto povinnosti:

Dohodcům obchodním, ježto dohodství lodní provozují, dopuštěno býti může, aby ve shánění nákladů i útrat a v zakládání jimi jakožto pořádníci anebo jiným v místě obvyklým spůsobem pomocné služby konali.

Dohodce obchodní má mimo příručnou svou knihu vésti denník, do něhož všecka jednání každý den zapisována býti mají. Co zapíše, má každého dne podepsati.

Denník, prvé nežli se ho užívati počne, budiž list po listu čísly pořád jdoucími poznamenán a představenému úřadu k tomu konci, aby věrou opatřil, kolik se v něm listů nalezá, předložen.

Zápis do denníka obsahovati mají jména smluvníků, čas, kdy smluvení se stalo, pojmenování toho, oč se jednalo a jaké byly výminky každého jednání, zvláště pak při prodeji zboží, jakého toto bylo druhu a kolik ho bylo, jakož i cenu a čas, kdy bylo dodáno.

Zápisy činěny buďte v jazyku německém, anebo jestliže jiný jazyk jednací v místě průchod má, v tomto jazyku; třeba jest, aby se dály pořádkem dle datum vedeným a bez prázdných mezer. Ustanovení o tom, jak obchodní knihy zřízeny býti mají (čl. 32.), platí též o denníku dohodcově.

Dohodce obchodní povinen jest, aby, smluviv jednání nějaké, bez prodlení každé straně dodal podepsanou od něho závěrní notu, kteráž by obsahovala děje, v předešlém článku za předmět zápisky naznačené.

Bylo něco ujednáno, čeho ihned vykonati netřeba, má závěreční nota stranám k podpisu býti dodána a každé straně má býti poslán exemplář od druhé strany podepsaný.

Nechtěla-li by jedna strana závěrní noty přijmouti anebo ji podepsati, má v tom dohodce obchodní straně druhé bez odkladu dáti věděti.

Obchodní dohodce povinen jest, stranám každou dobou k jich žádosti dávati výpisy z denníka věrou opatřené, v nichž všecko obsaženo býti má, cokoli dohodce zapsáno má v příčině jednání stran se dotýkajícího.

Jestli dohodce obchodní umře anebo svému úřadu výhost dá, budiž denník jeho u úřadu uložen.

Smluvení prostředkované dohodcem smlouvy nezávisí na tom, zdali do denníku bylo zapsáno anebo zdali nota závěrečná byla dodána. Děje tyto jsou jediné důkazem, že smlouva byla učiněna.

Řádně vedený denník, jakož i závěreční noty dohodce obchodního poskýtají vůbec důkaz o tom, že jednání bylo smluveno a jaký byl obsah jeho.

Nicméně má soudce, spravuje se přitom rozvažováním všech okolností, podlé uznání svého rozhodnouti, zdali obsahu denníka a závěrečních not menší váhu přikládati, zdali přísežného dohodcova dolíčení anebo jiných důkazův požadovati sluší, a zdali jmenovitě to, když strana noty závěreční přijmouti anebo podepsati odepře, při posuzování věci nějakou má do sebe důležitost.

K denníku dohodce obchodního, udály-li se při vedení jeho nepravidelnosti nějaké, jako k průvodu hleděti lze jen potud, pokud se to podlé spůsobu a váhy nepravidelností těch, jakož i také podlé stavu věci za příhodno shledá.

V prodlení právní rozepře může soudce, třeba by toho žádná strana nežádala, naříditi, by denník předložen byl, aby veň nahlédl a s notou závěreční, s výtahy a jinými průvody jej porovnal.

Co předepsáno v článku 39., rozumí se též o předkládání denníka.

Dohodce obchodní povinen jest, pokud mu toho strany neprominuly, anebo ho obyčej místní, hledíc ke spůsobu zboží, toho nezprošťuje, ukázku každého prostřednictvím jeho podlé ukázky prodaného zboží za příčinou opětného poznání ji poznačiti a tak dlouho chovati, až by zboží bez námitky proti povaze jeho bylo přijato, anebo jednání jiným spůsobem ukončeno.

Každé provinění dohodce obchodního dává straně, kteráž tím škodu vzala, právo, žádati na něm napravení škody té.

Dohodce obchodní žádati může dohodného (sensarie), jak mile se jednání uzavře, a bylo-li učiněno pod výminkou, jak mile se stane nepodmíněným, a on povinnosti své, co se dotýče dodání not závěrečných, dosti učinil, bez ujmy jinším ustanovením, ježto by se v nařízeních místních anebo v obyčeji místním zakládala.

Pakli jednání nepřišlo k místu, anebo nestalo-li se nepodmíněným, nemůže dohodce za prostředkování požadovati dohodného.

Jak veliké má dohodné býti, o tom za pravidlo platí nařízení místní; když pak těchto není, rozhoduje místní obyčej.

Jestliže se strany o to nesjednaly, kdoby dohodné zapraviti měl, a není-li o tom místních nařízení anebo obyčeje místního, zaplatí ho každá strana polovici.

Zákony zemskými se ustanoví, čeho třeba, jak se mají dohodci obchodní zřizovati a jak se mají trestati pro porušení povinnosti, jehož by se v povolání svém dopustili.

Zákonům zemským zůstane vyhrazeno, aby předpisy, v tomto rozdílu dané, jak toho potřeby místní požadují, doplňovaly; jmenovitě může se dohodcům obchodním propůjčiti výhradné právo, jednání obchodní prostředkovati.

Tak se též v zákonech zemských anebo v nařízeních místních přikázaný v rozdíle tomto dohodcům obchodním obor výkonů úředních a mocí (čl. 67, 70.), anebo rozsah povinností jejich (čl. 69.) může rozšířiti anebo obmeziti.

Veřejná společnost obchodní jest tu, když dvě neb více osob pod společnou firmou živnost obchodní provozují a při žádném ze společníkův účastenství na vklady majetkové obmezeno není. Aby společenská smlouva byla platná, k tomu potřebí není, aby byla sepsána aniž potřebí k tomu jiných formálností.

Zřídí-li se veřejná společnost obchodní, náleží na společníky, aby to u toho soudu obchodního, v jehož okresu společnost sídlo své má, a u každého soudu obchodního, v jehož okresu se odštěpný její závod nachází, z příčiny zapsání do register obchodních opověděli.

Opověď obsahovati má:

Jestliže se firma společnost již zřízené promění anebo sídlo společnosti na jiné místo přenese, anebo jestli noví k ní společníci se přidají, anebo jestliže se některému společníkovi moc, společnost zastupovati (čl. 86. cifra 4), později udělí, anebo jestliže se moc taková zruší, tehdy potřebí, aby se tyto příběhy soudu obchodnímu za příčinou zapsání do register obchodních opověděly.

Jestli se firma promění, sídlo společnost jinam přenese a moc zastupovací zruší, řídí se účinnost toho naproti osobám jiným v případech učiněného anebo neučiněného zapsání a prohlášení podlé článku 25.

Opovědi (čl. 86, 87.) buďtež ode všech společníků osobně před soudem obchodním podepsány, anebo ve spůsobě věrou opatřené podány. Též buďte dle celého znění do register obchodních zapsány.

Společníci, ježto společnost mají zastupovati, mají firmu spolu s podpisem jména svého osobně před soudem obchodním napsati, anebo napsanou ve spůsobě věrou opatřené podati.

Soud obchodní má ty, koho se dotýče, k vyplnění položených výše nařízení (čl. 86. až 88.) z povinnosti úřadu tresty pořádkovými připravovati.

Práva a povinnosti společníkův mezi sebou především se spravují smluvou společenskou.

Pokud o kusech, ježto v následujících části této článcích dotčeny jsou, nic nebylo ujednáno, průchod má to, co ustanoveno v článcích těchto.

Jestliže se peníze anebo jiné zužívatedlné anebo zastupitedlné věci, anebo jestliže se věci nezužívatedlné a nezastupitedlné podlé odhadu, předsevzatého netoliko k vůli rozdělení zisku, do společnosti vnesou, stanou se věci ty jměním společnosti. V pochybnosti pokládá se za to, že věci movité anebo nemovité, ježto náleževše potud některému společníku, zapsány jsou v inventáři společnosti s podpisem všech společníků, staly se jměním společnosti.

Žádný společník povinen není, aby vklad nad sumu ve smlouvě určenou zvyšoval, anebo vkladu ztrátou ztenčeného doplňoval.

Z útrat, jež společník některý v záležitostech společenských učiní, ze závazků, jež k vůli nim na sebe vezme, a ze ztrát, jež přímo tím, že jednání vede, anebo nebezpečenstvími od toho nerozlučnými utrpí, společnost jemu práva jest. Z peněz, jimiž společnost založil, může žádati úroků, ode dne, kterého ji založil.

Společník nemůže se táhnouti k odměně za práce, ježto konal, provozuje jednání společenská.

Každý společník povinen jest, přičiniti se v záležitostech společenských s touž pilností a pečlivostí, jakož ve svých vlastních záležitostech činiti uvykl.

On práv jest společnosti ze škody, ježto se jí proviněním jeho stala. Naproti škodě této nemůže si porážeti užitků, ježto pilností svou v jiných případech zjednal byl společnosti.

Společník, kterýžby peněžného vkladu svého v pravý čas neplatil, anebo přijatých peněz společenských v pravý čas do pokladnice společenské neodvedl, anebo, moci k tomu nemaje, peníze z pokladnice společenské pro sebe vybral, dle práva povinen jest, zapraviti úroky od toho dne, kdy se měly splatiti anebo odvésti, anebo kdy se měly peníze vydati.

Závazek k nahražení větší škody, ježto by z toho snad pošla, a jiné následky právní skutku takového tím se nevylučují.

Žádnému společníku dovoleno není, neschválí-li toho druzí společníci, ani v oboru provozovaného od společnosti obchodu na svůj účet anebo na účet jiné osoby nějaké jednání konati, ani v jiné společnosti obchodní stejného spůsobu co veřejný společník účastenství míti.

Za to, že účastenství v jiné společnosti obchodní stejného spůsobu schváleno, pokládati sluší již tehda, když ostatním společníkům ve společnost vcházejícím známo bylo, že společník ten v onéno společnosti obchodní jakožto společník veřejný účastenství má a nicméně výslovně vymíněno nebylo, aby se účastenství toho vzdal.

Společník, kterýžby proti položeným výše ustanovením jednal, musí, žádá-li toho společnost, dopustiti, aby jednání, jež na svůj účet předsevzal, pokládána byla tak, jako by je na účet společnosti byl smluvil; též může společnost na místě toho žádati za náhradu škody, kteráž tím vzešla: všecko toto bez ujmy právu, spůsobiti v příhodných případech, aby smlouva společenská byla rozvázána.

Právo společnosti, nastoupiti v jednání od společníka na svůj účet předsevzaté anebo žádati za nahražení škody, pomine po třech měsících, od té doby počítajíc, kdež se společnost dověděla, že jednání bylo uzavřeno.

Žádný společník nemůže, nepřivolí-li k tomu ostatní společníci, nikoho jiného do společnosti přijmouti.

Jestliže společník některý jednostranně někoho jiného v účastenství podílu svého přijme anebo podílu svého jemu postoupí, tehdy tento naproti společnosti samé žádných práv nedojde; jmenovitě nemá práva, nahlédati do obchodních kněh a papírů společnosti.

Jestli jednatelství ve smlouvě společenské na jednoho nebo na několiko společníků vzloženo, tehdy tito ostatních společníků z jednatelství vylučují; majíť právo, nedbajíce odporu ostatních společníků, všecka jednání konati, jež obyčejné provozování obchodní živnosti od společnosti podniknuté s sebou přináší.

Jestliže jednatelství na několiko společníků s tím výslovným obmezením vzloženo jest, že jeden bez druhého jednati nemůže, tehdy nemůže žádný sám nějakých jednání předsebráti, leč kdyby prodlení s nebezpečenstvím spojeno bylo.

Pakli by naopak jednatelství na několiko společníků bez takového výslovného obmezení vzloženo bylo, tehdy může každý z nich sám předsebráti všecka jednání, ježto k jednatelství náležejí. Kdyby však některý z nic proti tomu, aby se jednání nějaké předse vzalo, položil odpor, tehdy se toto jednání předsevzíti nemůže.

Jednatelství na jednoho nebo na několiko společníků smluvou společenskou vzložené, pokud koli společnost trvá, bez příčiny spravedlivé odvoláno býti nemůže.

Posuzovati, zdali tu spravedlivá příčina jest, zůstaveno jest na uznání soudcově.

Odvolání jmenovitě vyrčeno býti může za důvodné v těch případech, jenžto v čl. 125, číslo 2. až 5. jsou naznačeny.

Není-li ve smlouvě společenské jednatelství na jednoho nebo na několiko společníků vzloženo, tehdy všickni společníci mají stejné právo a stejnou povinnost, obchody a jiné práce společenské provozovati.

Pakli některý společník proti tomu, aby se jednání nějaké předsevzalo, položí odpor, tehdy se jednání takové předsevzíti nemůže.

Snešení veškerých společníků vyžádati sluší tehda, když se předsevzíti má nějaké takové jednání, ježto vystupuje z mezí obyčejného provozování obchodní živnosti od společnosti podniknuté, anebo k jehož provozování společnost nebyla zřízena.

Toho třeba jest i tehda, když jednatelství vzloženo jest na jednoho neb na několiko společníků.

K usnešení zapotřebí jest jednohlasnosti. Nelze-li ji dosíci, tehdy jednání, v jehož příčině usnešení učiněno býti má, předsevzíti nelze.

Ke zřízení prokuristy, mimo ten případ, kde prodlení spojeno s nebezpečenstvím, zapotřebí jest přivolení všech těch společníků, na něž jednatelství vzloženo, a jestliže takoví společníci ustanoveni nejsou, přivolení všech společníků.

Prokuru odvolati může každý společník, jenž uděliti ji moc má.

Každý společník, třeba by v provozování společenské živnosti činným nebyl, může se osobně přesvědčiti o tom, jak záležitosti společenské se vedou; i může každou dobou do místnosti, v které se živnost provozuje, přijíti, do obchodních kněh a papírů společenských nahlédnouti a na základu těchto sestaviti si bilanci, aby měl přehled všeho.

Pakli ve smlouvě společenské něco jiného ustanoveno jest, tehdy toto ustanovení moci své pozbude, jak mile se prokáže obmyslnost v jednatelství.

Každému společníkovi se koncem každého roku živnostenského ze vkladu jeho, anebo jestliže se vklad tento koncem předešlého roku vpočtením podílu jeho v zisku rozmnožil, nebo odečtením podílu jeho ve ztrátě ztenčil, z podílu jeho ve jmění společenském, k lepšímu připíší úroky po čtyřech ze sta, a z peněz prodlením roku živnostenského na podíl vybraných se úroky touž měrou zapíší dluhem.

Úrokami, jenž tím společníkovi připadnou, rozmnoží se podíl jeho ve jmění společenském.

Pokud úroky tyto nejsou uhrazeny, není tu zisku, a ztráta společnosti se jimi rozmnožuje anebo utvořuje.

Ku konci každého roku živnostenského vyšetří se dle inventáře a bilance zisk anebo ztráta roku toho a vpočte se každému společníkovi podíl v tom.

Zisk každého společníka připíše se k podílu jeho ve jmění společenském, ztráta pak se od něho odepíše.

Žádnému společníku, nepřivolí-li k tomu ostatní společníci, není dovoleno, vkladu svého anebo podílu svého ve jmění společenském zmenšovati.

Nicméně může i bez takovéhoto přivolení, z podílu svého ve jmění společenském úroky za rok posléze minulý, a pokud by to společnosti na patrnou ujmu nebylo, peníze až po tu sumu vybrati, kteráž podílu jeho v zisku za posléze minulý rok nepřevyšuje.

Zisk anebo ztráta, ač jestliže se jiná úmluva o to mezi společníky nestala, rozdělí se podlé hlav.

Právní účinnost veřejné společnosti obchodní v poměru k osobám třetím nastane tou dobou, když se zřízení společnosti té zapíše do register obchodních, anebo společnost i jen jednání a práce své začne.

Obmezení takové, aby společnost s pozdější teprv dobou, nežli dobou zápisu, počátek svůj vzala, naproti osobám jiným právního účinku nemá.

Obchodní společnost může pod firmou svou práv nabývati a závazky podnikati, práva vlastnického a jiných práv věcných na pozemcích nabývati, před soudem žalovati a žalována býti. Řádným soudem jejím jest ten soud, v jehož okresu sídlo své má.

Společníci ze všech závazků společenských právi jsou společně i nerozdílně a veškerým svým jměním.

Úmluva opačná naproti osobám jiným právního účinku nemá.

Kdokoli do zřízené již společnosti obchodní přistoupí, rovně ostatním společníkům práv jest ze všech závazků, v něž společnost před přistoupením jeho byla vešla, ať již firma proměnu nějakou vzala čili nic.

Smlouva opačná naproti osobám jiným právního účinku nemá.

Každý společník, jenž má právo zastupovati společnost, má také moc, všeliké práce a právní jednání jménem společnosti předse bráti, jmenovitě také náležité společnosti pozemky na jiné převáděti a zavazovati.

Jednáními právními, ježto společník k zastupování společnosti oprávněný jménem jejím předse vezme, společnost nabude práv a podnikne povinnosti; na tom nic nezáleží, zdali jednání výslovně jménem společnosti bylo uzavřeno, anebo zdali z okolností vysvítalo, že podlé vůle smluvníkův pro společnost uzavřeno býti mělo.

Společnost jednáními právními některého společníka svého nepodniká povinností, jestliže tento z moci, společnost zastupovati, vyloučen (čl. 86., číslo 4), anebo moc jeho, společnost zastupovati, zrušena jest (čl. 87.), pokud, co se dotýče vyloučení anebo zrušení toho, vyplněny jsou výminky, pod kterýmiž dle článku 46. co do pominutí prokury účinnost naproti osobám jiným nastává.

Obmezení rozsahu moci společníkovy, společnost zastupovati naproti osobám jiným právní účinnosti nemá; jmenovitě není dovoleno takové obmezení, aby se zastupování vztahovalo jen k jistým jednáním aneb k jednáním jistého spůsobu, anebo aby místo mělo jen v jistých okolnostech anebo po jistý čas, nebo v jednotlivých místech.

Před soudem platně zastupována jest společnost od každého společníka, kterýž z moci, společnost zastupovati, vyloučen není.

K dodání obesílek a jiných věcí společnosti svědčících postačí, když se obsílka dodá jednomu ze společníků k zastupování oprávněných.

Udělení, jakož také zrušení prokury stane se s účinností právní naproti osobám jiným, skrze některého ze společníkův k zastupování společnosti oprávněných.

Soukromí věřitelé některého společníka nemají práva, aby došli sami zaplacení anebo ujištění, táhnouti se k věcem, pohledáváním anebo právům, ježto ke jmění společenskému náležejí, anebo k nějakému v nich podílu. Exekuci anebo obstávku mohou vésti jen na to, čeho společník sám z úrokův a podílu zisku požadovati právo má, a co mu při konečném rozečtu připadne. Totéž platí i o vězení.

Ustanovení předešlého článku vztahuje se též k věřitelům soukromým, k jichžto prospěchu na majetnosti společníkově mocí zákona anebo z jiného důvodu právního záleží hypotéka anebo právo zástavní. Hypotéka anebo zástavní právo jejich nevztahuje se k věcem, pohledáváním a právům, ježto ke jmění společenskému náležejí, anebo k nějakému v nich podílu, nýbrž jediné k tomu, což v poslední průpovědi předešlého článku naznačeno jest. Práva nicméně, kteráž na vnešených do jmění společenského od některého společníka věcech již tehda pojištěna byla, když se vnešení to stalo, položenými tuto ustanoveními zůstanou netknuta.

Kompensace mezi pohledáváním společnosti a soukromým pohledáváním dlužníka společenského naproti žádnému jednotlivému společníkovi, pokudkoli společnost trvá, ani celkem ani částečně místa nemá; po rozvázání společnosti dovolena jest, jestli a pokud pohledávání společnosti při konečném rozečtu některému společníkovi se přikáže.

Upadlali-by společnost v konkurs, vyplatí se věřitelé její zvláště o sobě ze jmění společenského, ze soukromé pak majetnosti společníkův zaplacení pohledávati mohou, jen co se dotýče schodku; zákonům zemským zůstane vyhrazeno, ustanoviti, zdali a pokud soukromým věřitelům společníkův přísluší právo žádati, aby majetnost jejich soukromá od jiného jmění se oddělila.

Společnost se rozvazuje:

Chce-li společník některý společnosti na neurčitou dobu zřízené výpověď dáti, potřebí jest, aby to, ač jestli nic jiného smluveno nebylo, učinil šest měsíců před vypršením živnostenského roku společnosti.

Aby společnost rozvázána byla před vypršením času, na který byla zřízena, anebo byla-li společnost na neurčitou dobu zřízena, aby rozvázána byla bez výpovědi napřed dané, žádati může společník tehda, když jsou k tomu vážní důvodové. Jestli spor o to, zdali se důvody takové připustiti mají, tehdy posouzení toho zůstane na uznání soudcově.

Rozvázání společnosti jmenovitě vyrčeno býti může:

Jestliže si věřitel soukromý některého společníka, vykonav bez prospěchu exekuci na soukromou jeho majetnost, vymůže exekuci na pohledávání nějaké, které připadne společníkovi tomu, až se příště společnost rozváže, tehdy má právo, ať již společnost smluvena na čas určitý nebo neurčitý, aby, dav napřed výpověď, k vůli vyplacení svému žádal za rozvázání společnosti. Výpověď aspoň šest měsíců před vypršením živnostenského roku společnosti dáti sluší.

Jestliže společníci před rozvázáním společnosti na tom zůstali, aby, nehledíc k vystoupení jednoho nebo několika společníkův, společnost mezi ostatními dále trvala, tehdy se společnost zkončí jen v příčině těch, ježto vystoupili; ale jinak se všemi svými posavadními právy a závazky dále trvati bude.

Lze-li za rozvázání společnosti žádati z příčin, v osobě některého společníka založených (čl. 125.), tehdy místo toho vyrčeno býti může, aby společník ten byl vyloučen, ač jestliže to všickni ostatní společníci navrhují.

Rozvázání společnosti, nestane-li se následkem konkursu na společnost prohlášeného, do register obchodních zapsati třeba. Zapsání toto státi se má i tehdá, když se společnost zkončí vypršením času, na kterýž byla zřízena.

Jako rozvázání společnosti, tak potřebí také do register obchodních zapsati vystoupení anebo vyloučení některého společníka ze společnosti.

Soud obchodní má těch, jichžto se dotýče, k opovězení věcí těchto z povinností úřadu tresty pořádkovými připravovati. Rozvázáním společnosti anebo vystoupením nebo vyloučením z ní některého společníka lze se naproti jiným osobám jen potud brániti, pokud, hledíc k skutku takovému, vyplněny jsou výminky, pod kterýmiž dle článku 25. v příčině pominutí firmy anebo proměny majetníků jejich nastává účinnost proti osobám jiným.

Jestliže společník některý vystoupí anebo se vyloučí, vezme se konečný s ním rozčet společnosti na základě toho stavu jmění předse, ve kterémž se společnost nacházela tehdá, když společník vystoupil anebo mu žaloba na vyloučení dána byla. V pozdějších jednáních, právech a závazcích společník vystouplý anebo vyloučený jen potud podíl má, pokud jsou přímým následkem toho, co se před dobou onou již bylo stalo.

Společník vystouplý anebo vyloučený musí v to svoliti, aby běžící práce a jednání takovým spůsobem byly zkoncovány, jakož společníkům, kteří ve společnosti zůstanou, za nejprospěšněji se uvidí.

Nicméně má právo, jestliže není možné dříve úplný konečný rozčet učiniti, požadovati, aby mu ku konci každého roku živnostenského dány byly počty z prací a jednání mezi tím vyřízených, jakož i také aby sumy podlé toho jemu připadající byly vyplaceny; též může ku konci každého roku živnostenského žádati za vykázání, v jakém stavu jsou běžící ještě práce a řízení.

Společník vystouplý anebo vyloučený musí v to svoliti, aby mu podíl jeho ve jmění společenském vydán byl sumou peněžnou, hodnotu podílu toho představující; i nemá žádného práva k poměrnému podílu v jednom každém pohledávání, zboží a jiných kusech jmění společenského.

Jestliže soukromý věřitel některého společníka užije práva, ježto mu dle článku 126. přísluší, tehdy ostatní společníci, když se jednohlasně o to usnesou, místo rozvázání společnosti předse vzíti mohou konečný rozčet a vydání podílu dlužníkova podlé toho, co ustanoveno v předešlých článcích; dlužníka pak pokládati sluší tak, jakoby ze společnosti byl vyloučen.

Po rozvázání společnosti mimo případ konkursu vykonávají likvidaci, pokud jednohlasným snešením společníkův anebo smluvou společenskou na jednotlivé společníky anebo na jiné osoby vzložena není, všickni posavadní společníci anebo jich zástupcové jakožto likvidatoři. Pakli některý ze společníků zemřel, mají si nástupcové v právu jeho zříditi společného zástupce.

K návrhu jednoho společníka může z vážných důvodů soudce ustanoviti likvidatory. Soudce v případu takovém může za likvidatory zříditi anebo za takové dáti i takové osoby, ježto ke společnosti nenáležejí.

Odvolání likvidatorů stane se jednohlasným usnešením všech společníků; může se též k návrhu jednoho společníka z důvodů vážných předsevzíti skrze soudce.

Likvidatoři mají od společníků u soudu obchodního k vůli zapsání do register obchodních opovězeni býti; mají podpis svůj osobně před soudem obchodním napsati, anebo jej v spůsobě věrou opatřené podati.

Jestliže některý likvidator vystoupí anebo plnomocenství jeho pomine, má se to rovněž k vůli zapsání do register obchodních opovědíti.

Společníci buďtež k vyplnění předpisů těchto z povinnosti úřadu tresty pořádkovými připravováni.

Ustanovením likvidatorů, jakož i vystoupením některého likvidatora anebo pominutím plnomocenství jeho naproti osobám jiným, jen potud brániti se lze, pokud, hledíc k případnostem těmto, vyplněny jsou výminky, pod kterýmiž dle článků 25. a 46. v příčině proměny majetníků firmy anebo pominutí prokury nastává účinnost naproti osobám jiným.

Jest-li likvidatorů několik, tehdy jednání k likvidaci náležitá s účinkem právním jediné ze spolka předse bráti mohou, ač nebylo-li výslovně určeno, že každý o sobě jednati může.

Likvidatoři mají běžící řízení ku konci přivésti, závazkům společnosti, která se rozešla, dostáti, pohledávání její sehnati a jmění společenské zpeněžiti; před soudem i mimo soud mají společnost zastupovati; i mohou za ni narovnání činiti a v kompromisy vcházeti. Aby práce a jednání nedokonané přišly k ukončení, mohou likvidatoři i nové práce a jednání podnikati. Věcí nemovitých, nepřivolí-li k tomu veškeří společníci, nemohou likvidatoři jinak na jiné převáděti, nežli veřejnou licitací.

Obmezování jednatelských práv likvidatorův (čl. 137.) naproti osobám jiným nemá právního účinku.

Podpis svůj mají likvidatoři takovým spůsobem dávati, že k firmě posavadní, nyní za firmu likvidační naznačené, jména svá připojí.

Likvidatoři, i když soudcem zřízeny jsou, mají naproti společníkům v jednatelství poslušni býti nařízení, ježto od těchto jednohlasně byla dána.

Peníze, kterých během likvidace netřeba, rozdělí se prozatím mezi společníky.

K zapravení dluhů společenských, ježto by později teprv dospěly k splacení, jakož i také k zapravení toho, čeho mají jednotliví společníci při konečném rozečtu pohledávati, podrženo buď tolik peněz, kolik potřebí.

Likvidatoři mají spůsobiti konečný rozčet mezi společníky.

Rozepře, ježto by o rozčet vzešly, rozhodovati sluší soudci.

Jestliže některý společník do společnosti vnesl věci, ježto se staly jejími vlastními, tehdy věci ty při konečném rozečtu jemu nazpět nepřipadnou, nýbrž nahradí se mu ze jmění společenského to, zač byly podlé úmluvy přejaty.

Pakli ceny takto určené není, nahradí se mu podlé té ceny, kterouž věci ty měly v době, když byly vnešeny.

Ač se společnost rozešla, zůstanou až do zkončení likvidace v příčině právních závazků posavadních společníkův mezi sebou, jakož i společnosti naproti osobám jiným, předpisové druhé a třetí části v platnosti, pokud z ustanovení této části páté a z podstaty likvidace nic jiného nevychází.

Soud, k němuž společnost toho času, když se rozešla, příslušela, zůstane příslušným i pro společnost rozešlou, pokud se likvidace ku konci nepřivede.

Spisy společnosti svědčící dodávány buďte s účinkem právním některému z likvidatorův.

Po zkončené likvidaci odevzdají se knihy a spisy společnosti, která se rozešla, ku schování některému z bývalých společníků anebo někomu jinému. Tento společník anebo někdo jiný, nestane- li se o to úmluva po dobrém, ustanoven bude od soudu obchodního.

Společníci a jejich v právu nástupci podrží právo, do těchto kněh a papírů nahlédati a jich užívati.

Žaloba proti některému společníkovi z nárokův na společnost promlčí se za pět let po rozvázání společnosti, nebo po vystoupení aneb po vyloučení toho společníka ze společnosti, ač jestliže podlé povahy pohledávání nenastoupí dle zákona kratčí lhůta promlčecí.

Promlčení počne se tím dnem, kteréhož se zapíše do register obchodních, že společnost se rozešla, nebo že společník vystoupil nebo byl vyloučen ze společnosti.

Dospěje-li pohledávání ku placení teprv po zapsání těchto příběhů, počne se promlčení od té chvíle, kdy pohledávání k placení dospělo.

Jest-li ještě nějaké jmění společenské nerozděleno, tehdy se proti věřiteli pětiletým promlčením brániti nelze, pokud zaplacení svého pohledává jediné ze společenského jmění.

Promlčení ve prospěch společníka vystoupilého anebo vyloučeného nepřerušuje se jednáními právními, kteráž es proti společnosti dále trvající, anebo proti některému jinému společníkovi předse vezmou.

Promlčení ve prospěch společníka, kterýž ku společnosti v čas rozvázání jejího náležel, nepřerušuje se jednáními právními proti některému jinému společníkovi, ale jednáními právními proti likvidatorům se přerušuje.

Promlčení jde předse i také proti nezletilcům a osobám, ježto pod poručnictvím jsou, jakož i proti osobám právnickým, kterým podlé zákona příslušejí práva nezletilců, aniž se dopouští navrácení ku předešlému spůsobu, ale s vyhrazením regresu naproti poručníkům a správcům.

Společnost komanditní jest, když se v živnosti obchodní, pod společnou firmou provozované, jeden neb několiko společníků jediné vklady majetkovými účastní (komanditisté), kdežto při jednom neb několika společníků jiných účastenství touto měrou obmezeno není (společníci osobně ručící).

Jest-li několik společníkův osobně ručících, tehdy společnost v příčině jejich zároveň jest společností veřejnou.

Aby smlouva společenská byla platná, k tomu zapotřebí není, aby byla sepsána.

Zřídí-li se společnost komanditní, náleží na všecky společníky, aby to u toho soudu obchodního, v jehož okresu společnost sídlo své má, za příčinou zapsání do register obchodních opověděli.

Opověď tato obsahovati má:

U každého soudu obchodního, v jehož okresu společnost komanditní má odštěpný závod, budiž závod takový pro zapsání do register obchodních opověděn.

Opověď obsahovati má vše to, co ve článku 151, cifře 1—4 naznačeno, i má býti ode všech společníků osobně ručících před soudem obchodním podepsána anebo ve spůsobě věrou opatřené podána.

Osobně ručící společníci, kteří společnost zastupovati mají, povinni jsou, aby firmu spolu s podpisem jména svého osobně před tím soudem obchodním, v jehož okresu společnost sídlo své má, a před každým soudem obchodním, v jehož okresu se odštěpný její závod nachází, napsali anebo firmu s podpisem ve spůsobě věrou opatřeně podali.

Soud obchodní má společníky osobně ručící k vyplnění předpisů, ježto ve článcích 151., 152. a 153. obsaženy jsou, z povinnosti úřadu tresty pořádkovými přidržovati.

Jestliže se firma společnosti komanditní již zřízené promění, anebo sídlo společnosti na jiné místo přenese, tehdy všickni společníci povinni jsou, oznámiti to určeným ve čl. 151. spůsobem k tomu konci, aby se to zapsalo do register obchodních. Soud obchodní má společníky osobně ručící k vyplnění nařízení tohoto z povinnosti úřadu tresty pořádkovými přidržeti.

Co se dotýče prohlášení, šetřiti sluší v příčině komanditistů předpisu, daného ve článku 151.

Účinek naproti osobám jiným spravuje se tím, co ustanoveno v článku 25.

Jestliže se k společnosti komanditní již zřízené nový komanditista přidá, tehdy to všickni společníci kvůli zapsání do register obchodních a kvůli prohlášení podlé článku 151. opovědíti mají.

Právní postavení společníkův mezi sebou nejprve se řídí smlouvou společenskou. Pokud žádné úmluvy není, mají zákonní ustanovení o postavení právním veřejných společníků mezi sebou i zde průchod, ale s těmi odchylkami, kteréž vycházejí z následujících článků (158. až 162).

Jednatelství společnosti zastává anebo zastávají společník nebo společníci osobně ručící.

Žádný komanditista ani nemá práva ani není povinen, aby jednatelství zastával.

I nemůže odporu proti tomu položiti, aby nějaké jednání v jednatelství založené předse vzato skrze společníky osobně ručící (čl. 99. až 102.).

Žádný komanditista, neschválí-li toho druzí společníci, nemůže v oboru provozovaného od společnosti obchodu na svůj nebo na cizí účet ničeho předse bráti, ani v jiné stejnorodé společnosti obchodní co veřejný společník účastenství míti.

Každý komanditista má právo, žádati, aby mu roční bilanci v přepise byla dána. a nahlédaje do kněh a spisů zkoušeti, zdali správná jest.

Naznačená v čl. 105. další práva společníka veřejného komanditistovi nepříslušejí.

Nicméně může soud obchodní k návrhu komanditisty, jsou-li vážní k tomu důvodové, každého času naříditi, aby vydána byla bilance anebo jiná vysvětlení spolu s předložením kněh a spisů.

Ustanovení, ježto dána jsou ve čl. 106. až 108. o úročení vkladu, o ročním vypočítávání zisku anebo ztráty a o právu, úroky a zisk vybírati, platí též v příčině komanditistů. Nicméně má komanditista ve ztrátě podíl jen až po sumu vkladu svého zplaceného anebo zadrželého.

I není povinen, aby, vybrav úroky a zisk, kvůli pozdějším ztrátám nazpět je zplácel; ale, pokud prvotní jeho vklad ztrátou ztenčen jest, obrací se roční zisk k nahražení té ztráty.

Jestliže o míře účastenství v zisku a ztrátě nic není umluveno, tehdy míra ta určen a bude uznáním soudcovým s přivzetím, třeba- li, znalců.

V postavení k osobám jiným nastává právní účinnost společnosti komanditní tou dobou, kdež zřízení společnosti u toho soudu obchodního, v jehož okresu sídlo své má, zapsáno jest do register obchodních, anebo společnost i jen práce a jednání svá počala.

Obmezení, aby společnost teprv pozdější nežli dobou zápisu počátek vzala, naproti osobám jiným právního účinku nemá. Pakli společnost před zápisem práce a jednání svá začala, tehdy každý komanditista osobám jiným ze závazků společnosti, až po zapsání vzešlých, rovně společníkovi osobně ručícímu práv jest, ač jestliže neprokáže, že osobám těm obmezené jeho ve společnosti účastenství známo bylo.

Společnost komanditní může pod firmou svou práv nabývati a závazky podnikati, práva vlastnického a jiných věcných práv na pozemcích nabývati, též před soudem žalovati a žalována býti. Příslušný jí soud řádný jest ten, v jehož okresu sídlo své máů

Ze závazkův společnosti práv jest komanditista jen vkladem, a pokud by vklad nebyl zplacen, slíbenou naň sumou.

Vklad komanditisty, pokudkoli společnost trvá, ani celkem ani částečně nazpět splacen anebo prominut býti nemůže.

Úroky mohou mu od společnosti zapravovány býti jen potud, pokud se tím prvotní vklad nestenčí.

Dokud vklad ztrátou stenčený zase doplněn není, nemůže komanditista ani úroků ani zisku vybírati.

I práv jest ze závazkův společnosti, jestli a pokud naproti ustanovením těmto od společnosti přijal placení.

Avšak není povinen, nazpět zpláceti úroky a zisk, ježto na základě bilance bezelstně sestavené bezelstně přijal.

Kdokoli do zřízené již společnosti obchodní přistoupí za komanditistu, podlé předešlého článku práv jest ze všech závazkův, v něž společnost před přistoupením jeho byla vešla, ať již firma proměnu nějakou vezme čili nic.

Smlouva opačná naproti osobám jiným právního účinku nemá.

Společnost komanditní skrze společníky osobně ručící nabývá práv a podniká povinnosti; oni ji zastupují před soudem. K dodání obesílek a jiných spisů společnosti svědčících stačí, když se stane některému ze společníků, který má právo, ji zastupovati.

Komanditista, který pro společnost obchod nějaký neb něco jiného smluví, nevyřknuv výslovně, že jedná toliko co prokurista anebo plnomocník, práv jest ze smluvení takového rovně společníkovi osobně ručícímu.

Vwe firmu společnosti jméno žádného komanditisty pojato nebuď; stane-li se naopak, práv jest věřitelům společnosti rovně společníkovi veřejnému.

Ustanovení, daná ve čl. 119., 120., 121. a 122., průchod mají i při společnosti komanditní.

Jestliže komanditista zemře, anebo k spravování majetnosti své dle práva se stane neschopným, nemá to za účinek rozvázání společnosti.

Sic jinak ustanovení, ve čl. 123. až 128. pro společnost veřejnou daná, platí též o společnosti komanditní.

Když se komanditní společnost rozváže, anebo když komanditista některý s celým svým vkladem anebo s nějakou jeho částí za vystoupenou vezme, budiž to do register obchodních zapsáno. Při prohlašování nejmenuje se ani komanditista aniž se udá, mnoholi vložil.

Co ustanoveno v článku 129., i zde průchod svůj má.

Cokoli při veřejné společnosti o spůsobu konečného rozečtu (čl. 130., 131. a 132), o likvidaci a o promlčení žalob proti společníkům ustanoveno, platí též při společnosti komanditní v příčině všech společníků.

Kapitál komanditistů rozložiti lze na akcie anebo na podíly akciové.

Akcie anebo podíly akciové třeba aby svědčily na jména. I mají dány býti na sumu alespoň dvou set spolkových tolarů, ač jestliže zákonové zemští, hledíce ke zvláštním potřebám místním, menší sumy nedopouštějí.

Akcie anebo podíly akciové, kteréž svědčí na majitele, anebo které na menší nežli zákonem ustanovenou sumu dány jsou, jsou neplatné a ničímž. Vydatelé takových akcií nebo podílů akciových držitelům právi jsou ze všeliké škody, která by vydáním jich spůsobena byla, rukou společnou a nerozdílnou. Položená tuto ustanovení platí též o promesách a prozatímních listech.

Komanditních společností na akcie nelze zříditi lež se schválením státním.

O zřízení a obsahu smlouvy společenské sepsána buď soudní nebo notářská listina. K podepsání akcií stačí písemné vyjádření.

Smlouva společenská, má-li schválení dosíci, obsahuj v sobě:

Smlouva společenská a listina schvalovací budiž u soudu obchodního, v jehož okresu společnost sídlo své má, do register obchodních zapsána a u výpisu veřejně oznámena.

Výpis tento obsahovati má:

K opovědi za příčinou zapsání do register obchodních připojiti sluší:

Dokud není společnost komanditní schválena a zapsána do register obchodních, potud společnosti komanditní tu není. Akcie anebo podíly akciové, ježto byly vydány, jsou ničímž. Vydatelé držitelům právi jsou ze všeliké škody, která by vydáním spůsobena byla, rukou společnou a nerozdílnou.

Předpisů, daných ve článcích 152. a 153. i také při společnosti komanditní na akcie šetřiti sluší; opověď obsahovati má vše to, co pojmenováno v čl. 176., čílo 1. až 5. Soud obchodní má společníky osobně ručící k vyplnění předpisů těchto z povinnosti úřadu tresty pořádkovými přidržeti.

Učiní-li některý společník vklad v něčem jiném, nežli v hotových penězích, anebo vymíní-li si k prospěchu svému nějakých zvláštních výhod, tehdy zapotřebí jest, aby se ve valném shromáždění komanditistů nařídilo, že se to, co bylo vloženo, má odhádati a zkoušeti, zdali se vklad takový má dovoliti, a aby v pozdějším valném shromáždění usnešením se to schválilo.

Snešení děje se většinou komanditistů ve shromáždění přítomných anebo plnomocenstvím zastoupených; nicméně třeba, aby většina tato aspoň čtvrtinu všech komanditistů v sobě zavírala a sumu podílů jejich aby dohromady aspoň představovala čtvrtinu veškeré jistiny komanditistů. Společník, kterýž vklad učiní anebo zvláštních výhod sobě vymíní, při snášení tom práva hlasovacího nemá.

Smlouva, kteráž by se proti znění těchto ustanovení stala, právní účinnosti nemá.

Na podíly společenské jistiny, kteréž připadají na vklady společníků osobně ručících, anebo kteréž jim co zvláštní výhody vymíněny jsou, není dovoleno, akcií vydávati; aniž mohou společníci osobně ručící, pokud jsou v tomto svém svazku právním ke společnosti, těchto podílů v kapitálech zcizovati.

Akcie anebo podíly akciové nejsou dělitelné.

I zapotřebí jest, aby se zevrubným naznačením majitele podlé jména, bydliště a stavu do společenské knihy akciové byly zapsány.

Jestliže smlouva společenská jinak neustanovuje, nemohou bez přivolení ostatních společníků na jiné osoby převedeny býti. Převedení státi se může rukopisem čili indosamentem.

Co se dotýče spůsobu rubopisu, platnost má to, co ustanoveno v článcích 11. až 13. obecního německého řádu směnečného.

Jestliže se vlastnické právo k akciím převede na někoho jiného, budiž to, předložíc akcii a průkaz převodu, u společnosti opovězeno, a do knihy akciové zaznamenáno.

V poměru ke společnosti pokládají se za vlastníky akcií jen ti, kdo jakožto vlastníci ve knize akciové zapsáni jsou. Zkoušeti legitimaci je společnost oprávněna, ale nikoliv povinnována.

Pokud se suma, na níž akcie dána jest, úplně nezplatí, potud prvotní podpisovatel povinen bude, zapraviti společnosti nedoplatek; společnost jej ze závazků tohoto propustiti nemůže.

Na osobně ručící společníky náleží, aby dohledací radě a komanditistům nejdéle v prvních šesti měsících každého roku živnostenského předložili bilanci za minulý rok živnostenský.

Práva, ježto komanditistům naproti společníkům osobně ručícím příslušejí podlé smlouvy společenské anebo podlé ustanovení předešlé části, co se dotýče jednatelství, nahlédání v bilanci a zkoušení ji, určování, jak se má zisk rozděliti, rozvazování nebo vypovídání společnosti a práva, žádati za vyloučení některého společníka osobně ručícího, vykonávají se od veškerých komanditistů ve valném shromáždění.

Na čem valné shromáždění se usnese, uvádí dohlédací rada ve skutek, ač jestli ve smlouvě společenské nějak jinak ustanoveno není.

Valné shromáždění komanditistů nezývají osobně ručící společníci anebo dohlédací rada, pokud podlé smlouvy společenské i jiné k tomu osoby oprávněny nejsou.

Valné shromáždění komanditistů kromě případů, ve smlouvě společenské výslovně určených, sezváno buď, kdykoli se toho ve prospěchu společnosti potřeba shledá.

Valného shromáždění sezvati třeba i tehda, když jeden komanditista anebo takový počet komanditistů, jehož neb jejichž akcie představují desetinu veškeré jistiny komanditistů, v podání od něho nebo nich podepsaném, oznamujíce účel a důvody, za to žádá neb žádají. Pakli ve smlouvě společenské právo, za sezvání valného shromáždění žádati, vázáno jest na držení většího neb menšího podílu veškeré jistiny, tehdy při tom zůstaniž.

Sezvání valného shromáždění určeným ve smlouvě společenské spůsobem učiniti sluší.

Kdykoli ve valné shromáždění nezývá, pokaždé oznámiti třeba, k jakému se to účelu děje. O věcech, o nichž rokování takovým spůsobem oznámeno nebylo, usnešení činiti nelze; z toho však vyňato jest usnešení o učiněném ve valné hromadě návrhu, aby mimořádná valná hromada byla sezvána.

Návrhy činiti a rokovati bez usnešení dovoleno jest, aniž by to napřed oznámeno bylo.

Pokud ve smlouvě společenské nic jiného ustanoveno není, dějí se usnešení valného shromáždění komanditistů prostou většinou hlasů, a každá akcie majiteli svému propůjčuje jednoho hlasu.

Dohlédací rady nelze vyvoliti na delší dobu, než poprvé na rok, později na pět let.

Volba, kterážby se na delší dobu stala, právního účinku nemá.

Členům první dohlédací rady nelze odměn za vykonávání jich úkolu povoliti jinak, leč usnešením valné hromady komanditistů, po projití prvního roku živnostenského vyžádaným.

Pakli by odměna dříve, anebo jiným nežli vytčeným tuto spůsobem povolena byla, ustanovení takové právního účinku nemá.

Dohlédací rada přihlížeti má k vedení společenských prací ve všech odvětvích správy společenské; i může se o tom, jak záležitosti společenské postupují, přesvědčovati, do kněh a papírů společnosti kdykoli nahlédati a stav pokladnice společenské vyšetřovati.

Na ni náleží, aby účty roční, bilance a návrhy o dělní zisku zkoušela a o tom každého roku valnému shromáždění zprávu dávala.

Dohlédací rada má moc, vésti pře proti společníkům osobně ručícím, o něž by se valné shromáždění usneslo.

Každý komanditista má právo, na své útraty jako prostředním či intervenient do rozepře vstoupiti.

Jde-li o vlastní odpovědnost dohlédací rady, tehdy tato bez usnešení valného shromáždění, ano i proti usnešení jejímu, na ručící osobně společníky žalobu vésti může.

Komanditisté, jestliže sami ze spolka anebo ve společném prospěchu proti společníkům osobně ručícím vystoupiti chtějí anebo proti členům dohlédací rady rozepři nějakou vésti mají, zastupováni bývají skrze plnomocníky, ve valném shromáždění vyvolené.

Kdyby z jakéhokoli důvodu zřízení plnomocníkův volbou ve valném shromáždění překaženo bylo, může soud obchodní k návrhu ustanoviti plnomocníky tyto.

Každý komanditista má právo, na své útraty jako prostředník do rozepře vstoupiti.

Společnost skrze společníky osobně ručící nabývá práv a béře na se povinnosti: oni ji před soudem zastupují.

K dodání obesílek a jiných spisů společnosti svědčících stačí, dodá-li se to některému ze společníků k zastupování jí oprávněných.

Ustanovení článku 167. v příčině komanditisty, jenž za společnost obchody neb co jiného smlouvá, při společnosti komanditní na akcie platnosti nemá.

Vklady komanditistům, pokudkoli společnost trvá, nazpět zplaceny býti nemohou.

Úrokův určité míry komanditistům ani vymiňovati ani vypláceti nelze; mezi ně může rozděleno býti jen to, co se podlé roční bilance, anebo, bylo-li ve smlouvě společenské nastřádání záložné jistiny ustanoven, po sražení jistiny této shledá za čistý přebytek.

Komanditisté právi jsou ze závazkův společnosti, jestliže a pokud naproti ustanovením těmto platů nějakých od společnosti přijali; nicméně nejsou povinni, dividendy bezelstně vybrané nazpět zpláceti.

Ku každé změně smlouvy společenské, má-li býti platna, zapotřebí jest, aby notářem neb soudem byla sepsána a státním schválením opatřena.

Smlouvy změňující a listiny schvalovací týmž spůsobem, jako smlouvy prvotní, do register obchodních zapsati a veřejně oznámiti třeba (čl. 176., 179.).

Smlouva změňující nemá právního účinku dotud, pokud zapsána není do register obchodních u toho soudu obchodního, v jehož okresu společnost sídlo své má.

Aby některý společník osobně ručící následkem obapolné úmluvy (čl. 123., cifra 4.) vzal za vystoupenou, pokud společnost trvá, dovoleno není.

Úmluva taková rovná se rozvázání společnosti; zapotřebí jest, aby k ní přivolilo valné shromáždění komanditistů.

Zemře-li některý komanditista, anebo upadne-li v konkurs, anebo stane-li se ke správě majetku své dle práva neschopným, nemá to za následek rozvázání společnosti. Článek 126. v příčině soukromých věřitelův komanditistových platností nemá. Sic jinak platí čl. 123. až 128. i také o společnosti komanditní na akcie.

Rozvázání společnosti, ač nestane-li se následkem konkursu na společnost oznámeného, zapsáno buď do register obchodních. Zapsání toto státi se má i tehda, když společnost vypršením času, na kterýž byla smluvena, konec vezme.

Po rozvázání společnosti komanditní na akcie, udá-li se kromě oznámení konkursu, není dovoleno, jmění mezi společníky děliti dříve, než po projití jednoho roku, počítajíc od toho dne, kteréhož rozvázání společnosti té do register obchodních zapsáno jest.

Věřitelů, kteří z obchodních kněh společnosti jsou zřejmi anebo jinak známi, zvláštními vynešeními vyzvati sluší, aby se přihlásili; pakli to učiniti opominou, budiž to, čeho mají pohledávati, uloženo u soudu.

Téhož učiniti třeba v příčině nedospělých posud závazkův a sporných pohledávání, ač jestliže se dělení jmění společenského neodloží až do vyřízení jejich, anebo se věřitelům přiměřená jistota nezjedná.

Částečné oplacení jistiny komanditistů místo míti může jediné následkem takové proměny smlouvy společenské, ježto od státu byla schválena.

Oplacení toho vykonati nelze, leč šetříc týchž ustanovení, která za pravidlo jsou při dělení jmění společenského, když společnost se rozejde. /čl. 201., 202.)

Členové dohlédací rady rovně společníkům osobně ručícím společnou a nerozdílnou rukou zavázáni jsou k nahražení toho, co bylo zaplaceno, jestliže s vědomím a bez odmluvy jejich

Likvidaci, jinak-li smlouva společenská neustanovuje, vykonati náleží na všecky společníky osobně ručící a na jednu nebo několiko osob, ježto od valného shromáždění komanditistův byly k tomu vyvoleny.

Zákony zemskými se ustanoví, že komanditní společnosti na akci vůbec, anebo společnosti takové jistého druhu zřizovati se mohou bez schválení státního. V případu tom ustanovení v této části obsažená jen potud průchod mají, pokud se nedotýkají státního schválení při zřizování anebo měnění smlouvy společenské; nicméně zapotřebí jest, aby smlouva společenská zavírala v sobě vytčená ve čl. 175. ustanovení, ježto by jinak do register obchodních, jak ve čl. 176. předepsáno, zapsána býti nemohla.

Společnost obchodní stane se společností akciovou, když se všickni společníci toliko vklady svými účastní, za závazky společnosti osobně neručíce.

Jistina společenská rozloží se na akcie anebo též na podíly akciové.

Akcie anebo podíly akciové nejsou dělitelné.

Svědčiti mohou na majitele nebo na jména.

Společnosti na akcie nelze zřizovati jinak, leč se schválením státním.

O zřízení a obsahu smlouvy společenské (statutu) třeba aby soudní nebo notárská listina byla sepsána.

K podepsání akcie stačí písemné vyjádření.

Smlouva společenská, aby schválení došla, jmenovitě ustanoviti má:

Smlouvy společenské i listiny schvalovací buďte u toho soudu obchodního, v jehož okresu společnost sídlo své má, do register obchodních zapsány a u výpisu veřejně vyhlášeny.

Výpis obsahovati má:

Dokud společnost schválení nedojde a do register obchodních zapsána není, dotud jí co takové není.

Jestliže se dříve, než schválení dojde a zápis do register obchodních stane, jménem společnosti jedná, tehdy osoby jednající z toho právy jsou rukou společnou a nerozdílnou.

U každého soudu obchodního, v jehož okresu se odštěpný závod společnosti akciové nalézá, má e to za příčinou zápisu do register obchodních odpovědíti.

Odpověď obsahovati má vše to, co přivedeno ve čl. 210., odstávce 2. a 3. Soud obchodní má členy představenstva k vyplnění předpisů těchto z povinností úřední tresty pořádkovými přidržovati.

Společnost akciová co taková samostatně má práva a povinnosti své; nabývati může práva vlastnického a jiných věcných práv na pozemcích; může před soudem žalovati i žalována býti. Příslušný její soud řádný jest ten, v jehož okresu sídlo své má.

Ku každému usnešení valného shromáždění, které se týče dalšího vedení společnosti anebo změny nějaké v ustanoveních smlouvy společenské, má-li platné býti, zapotřebí jest notářského nebo soudního osvědčení, jakož i státního schválení.

Usnešení takové i listina schvalovací buďte rovněž jako prvotní smlouva do register obchodních zapsány a u výtahu veřejně oznámeny (čl. 210., 212.).

Usnešení potud právní účinnosti nemá, dokud u toho soudu obchodního, v jehož okresu společnost sídlo své má, do register obchodních zapsáno není.

Předmětu podniknutí společenského usnešením většinou hlasů proměniti nelze, leč by to ve smlouvě společenské výslovně dopuštěno bylo.

Totéž platí o tom případu, kdyby společnost, převedou jmění své a své dluhy na jinou společnost akciovou a přejmouc za to akcie od této, rozvázána býti měla.

Každý akcionář má poměrný podíl ve jmění společenském.

Sumy splacené nazpět žádati nemůže a, pokudkoli společnost trvá, táhnouti se může jediné k čistému zisku, pokud tento podlé smlouvy společenské určen jest k tomu, aby se oň akcionáři rozdělili.

Úroků určité míry akcionářům vymíňovati ani vypláceti dovoleno není; mezi ně může rozděleno býti jediné to, co se podlé roční bilance, a jestliže ve smlouvě společenské nastřádání záložné jistiny určeno bylo, po srážce jistiny této shledá za čistý přebytek.

Nicméně mohou se za dobu ve smlouvě společenské udanou, ježto příprava podniknutí až do počátku úplného provozování vyhledává, akcionářům úroky určité míry vymíňovati.

Akcionáři v nižádné případnosti zavázáni nejsou, aby úroky a dividendy bezelstně přijaté vraceli.

Žádný akcionář povinen není, k účelům společnosti a k vyplnění závazků jejich větším příspěvkem pomáhati, nežli tím, kterýž podlé statut za akcii placen býti má.

Akcionář, nesplativ v pravý čas sumu akcie své, z práva povinen jest platiti úroky z prodlení.

Ve smlouvě společenské, nehledíc k ustanovením, ježto místo mají, určeny býti mohou pokuty nápravní čili konvencionální pro ten případ, kdyby se ve splacení podepsané sumy akciové anebo některé její části obmeškání stalo; též ustanoviti lze, aby obmeškalí akcionáři ve prospěch společnosti pozbyli práv svých z podepsání akcie a toho, co z části splatili.

Není-li ve smlouvě společenské zvláštní spůsob určen, kterak ke vplacení vyzývati se má, staneť se to týmž spůsobem, kterýmž společnost podlé smlouvy společenské vůbec všeliká prohlašování činí (čl. 209., cifra 11.).

Nicméně žádný akcionář práva svého za zbavena prohlášen býti nemůže, jestli že vyzvání k placení aspoň třikrát v určených k tomu veřejných listech (čl. 209., cifra 11.), naposledy aspoň čtyři neděle před konečnou lhůtou, ke vplácení položenou, oznámeno nebylo. Pakli akcie svědčí na jména, a bez přivolení ostatních akcionářů na jiného převedeny býti nemohou, tehdy se vyzvání tato, místo vložení do veřejných listů, zvláštními vynešeními jednotlivým akcionářům oznámiti mohou.

Jsou-li akcie nebo podíly akciové vydány na majitele, těchto pravidel šetřiti sluší:

Svědčí-li akcie na jména, tehdy i zde průchod mají ustanovení, dána při komanditní společnosti na akcie o zapisování akcií do společenské knihy akciové a o převádění jich na jiné osoby (čl. 182., 183.).

Pokud suma akcie dokonale splacena není, zprošťuje se akcionář, převeda práva své na někoho jiného, závazku k zapravení nedoplatku jen tehda, když společnost na místo něho přijme toho, kdo práva toho nabyl, a jeho ze závazku propustí.

I v takovémto případě vystouplý akcionář až po míru nedoplatku svého ještě rok, ode dne vystoupení svého počítajíc, podporně práv zůstane ze všechněch závazků, kteréž by společnost až potud byla podnikla.

Práva, ježto v záležitostech společnosti příslušejí akcionářům, jmenovitě co se dotýče jednatelství, nahlédání v bilanci i zkoušení ji a určování, jak se má rozdělit zisk, vykonávají se ode všech akcionářů ve valném shromáždění.

Každá akcie poskytuje majiteli jednoho hlasu, ač jestliže smlouva společenská něco jiného neustanovuje.

Dohlédací rada, jestli že jaká zřízena jest, dohlédači má k vedení společenských záležitostí ve všech odvětvích správy; i může se o tom, jak záležitosti společenské postupují, přesvědčovati, do kněh a papírů společnosti kdykoli nahlédati a stav pokladnice společenské vyšetřovati.

Na ni náleží, aby účty roční, bilance a návrhy, jak se má zisk rozděliti, zkoušela a o tom každém roku valnému shromáždění akcionářův zprávu dávala.

Ona má valné shromáždění sezývati, kdykoli toho ve prospěch společnosti vyhledává.

Jde-li o vedení nějaké rozepře proti členům představenstva anebo dohlédací rady, tehdy má i zde průchod to, co ustanoveno o společnostech komanditních na akcie (čl. 194., 195.).

Každá společnost akciová má míti představenstvo (čl. 209., číslo 7.), kteréž ji před soudem i mimo soud zastupuje. Představenstvo skládati se může z jednoho nebo z několika členů; členové mohou býti placení nebo neplacení, akcionáři nebo kdos jiný.

Zřízení jich každou dobou jest odvolatelné, bez ujmy toho, co kdo má náhrady ze smluv pohledávati.

Členové představenstva, kteří každé doby jsou, buďte, jak mile se zřídí, bez odkladu za příčinou zápisu do register obchodních opovězeni, k opovědi připojena buď legitimace.

Členové ti mají podpis svůj před obchodním soudem napsati, anebo napsaný v spůsobě věrou opatřené podati.

Obchodní soud má členy představenstva k vyplnění předpisů těchto z povinnosti úřadu tresty pořádkovými přidržovati.

Představenstvo má pronešení vůle své spůsobem smluvou společenskou určeným na jevo dávati a za společnost podpisovati. Pakli o tom nic určeno není, třeba aby všickni členové představenstva podpisovali.

Podpisování děje se tím spůsobem, že podpisující k firmě společnosti anebo k pojmenování představenstva podpisy své připojí.

Společnost jednáními právními od představenstva jménem jejím předsevzatými nabývá práv i podniká povinnosti; na tom nic nezáleží, zdali jednání to výslovně jménem společnosti smluveno bylo, anebo zdali z okolností vysvítalo, že podlé vůle smluvníkův pro společnost uzavřeno býti mělo.

Představenstvo naproti společnosti zavázáno jest, aby šetřilo obmezení, ježto ve smlouvě společenské anebo usnešeními valného shromáždění ustanovena jsou o tom, jak rozsáhlou moc má, společnost zastupovati.

Ale naproti jiným osobám takové obmezení moci představenstva, společnost zastupovati, žádné právní účinnosti nemá. To platí jmenovitě v tom případě, když by zastupování jen k jistým jednáním anebo způsobům jednání se vztahovati, anebo jen v jistých okolnostech anebo na určitý čas anebo v jednotlivých místech platné býti mělo, anebo když by se k jednotlivým jednáním požadovalo přivolení valné hromady, správní rady, dohledací rady anebo jiného orgánu akcionářův.

Přísahy jménem společnosti vykonávati přísluší představenstvu.

Každé změny členův představenstva pod trestem pořádkovým odpovědíti třeba, aby byla zapsána do register obchodních. Proti osobám jiným brániti se lze změnou takovou jen potud, pokud v příčině její vyplněny jsou výmínky, ve čl. 46. strany pominutí firmy vytčené.

I také jinším plnomocníkům anebo úředníkům společnosti přikázati lze, aby práce a jednání její provozovali, jakož i společnost v příčině jednatelství tohoto zastupovali. V případě tom spravuje se moc jejich plnomocenstvím, ježto jim bylo uděleno; jest-li jaká o tom pochybnost, vztahuje se ke všechněm jednáním právním, jež vykonán záležitostí takových obyčejně s sebou přináší.

K dodání obesílek a jiných spisů společnosti svědčících stačí, jestliže se dodají některému členu představenstva, kterýž moc má, podpisovati anebo spolu podpisovati, anebo takovému úředníku společnosti, kterýž má právo ji před soudem zastupovati.

Valné shromáždění akcionářů sezývati přísluší představenstvu, ač jestliže podle smlouvy společenské i také jiné osoby k tomu moci nemají.

Valné shromáždění akcionářů kromě případů, ve smlouvě společenské výslovně určených, sezvati sluší, kdykoli se toho ve prospěchu společnosti potřeba shledá.

Valného shromáždění sezvati třeba i tehda, když jeden akcionář anebo takový počet akcionářů, jehož nebo jejichž akcie spolu vzaty představují desetinu základního kapitálu, ve spise od něho anebo od nich podepsaném, oznamujíce účel a důvody, za to žádá nebo žádají. Pakli ve smlouvě společenské právo, za sezvání valného shromáždění žádati, vázáno jest na držení většího neb menšího podílu v základní jistině, tehdy při tom zůstaniž.

Sezvání valného shromáždění staň se tak, jak ve smlouvě společenské ustanoveno.

Kdykoli se valné shromáždění se nezývá, pokaždé oznámiti třeba, k jakému se to účelu děje. O věcech, o nichž rokování takovýmto spůsobem oznámeno nebylo, usnešení činiti nelze; z toho však vyňato jest usnešení o učiněném ve valné hromadě návrhu, aby mimořádná valná hromada byla sezvána.

Návrhy činiti a bez snešení rokovati lze, aniž by to napřed oznámeno bylo.

Na představenstvo náleží, pečovati o to, aby náležité knihy společenské vedeny byly. I povinno jest, aby akcionářům nejdéle v prvních šesti měsících každého roku živnostenského předložilo bilanci za minulý rok živnostenský.

K vyvedení představenstva při kladení účtů nelze zřizovati osob, které jakýmkoli spůsobem jednatelství jsou účastny.

Zákaz tento nevztahuje se k osobám, kterýmž přísluší dohled k jednatelství.

Jestliže se z poslední bilance shledá, že se základní jistina o polovici stenčila, tehdy má představenstvo bez odkladu valné shromáždění sezvati a tomuto jakož i příslušnému úřadu správnímu vědomost o tom dáti.

Správní úřad může v případu takovém do kněh společenských nahlédnouti a podlé toho, jak okolnosti shledá, naříditi, aby společnost se rozešla.

Pakli se ukáže, že jmění společenské nestačí již k zapravení dluhů, tehdy náleží na představenstvo, aby o tom zprávu dalo soudu, by prohlášen byl konkurs.

Členové představenstva nejsou z právních jednání, ježto jménem společnosti předsevezmou, naproti osobám jiným za závazky společnosti osobně povinnováni.

Členové představenstva, kteříž mimo meze úkolu svého, anebo proti předpisům tohoto rozdílu anebo smlouvy společenské jednají, jsou osobně a rukou společnou i nerozdílnou právi ze škody, ježto by tím vzešla. To jmenovitě platí tehda, když proti ustanovením ve čl. 217. daným, akcionářům vyplácejí dividendy anebo úroky, anebo když něco zaplatí ještě v době, kde jich tajno býti nemohlo, že společnost není spůsobná k placení.

Společnost akciová se rozchází:

Jak mile společnost se rozejde, ač nestanuli se to za příčinou prohlášeného konkursu, má to představený pod pokutou pořádkovou hned oznámiti, aby se to zapsalo do obchodních register; také potřebí jest, aby to po třikrát rozdílnou dobou určenými k tomu veřejnými novinami (čl. 209., číslo 11) oznámeno bylo.

Oznámením tímto zaroveň vyzvati třeba věřitelů, aby se u společnosti přihlásili.

Likvidaci vykoná představenstvo, ač jestliže smluvou společenskou anebo usnešením akcionářů na jiné osoby vzložena není.

Ustanovení, kteráž při veřejné společnosti obchodní o opovídání a právním poměru likvidatorů dána jsou, i zde průchod mají, s tím opatřením, že opovědi kvůli zápisu do register obchodních učiniti má představenstvo.

Zřízení likvidatorů každou dobou jest odvolatelné.

Jmění zrušené společnosti akciové rozdělí se po zapravení dluhů jejich mezi akcionáře podlé poměru akcií jejich.

Rozdělení nemůže se státi dříve než po roce, od toho dne počítajíc, kteréhož se oznámení v určených k tomu listech veřejných (čl. 243.) po třetí stalo.

Co se dotýče věřitelů, jenž z kněh obchodních jsou zřejmí anebo jinak známí, a v příčině nevyplněných ještě závazků a sporných pohledávání průchod mají ustanovení, daná v příčině komanditní společnosti na akcie (čl. 202., odstávec 2. a 3.).

Členové představenstva a likvidátoři, kteří by proti předpisům těmto jednali, jsou osobně a společnou i nerozdílnou rukou zavázáni, nahraditi to, co bylo zaplaceno.

Knihy obchodní rozešlé společnosti uložiti sluší na bezpečném, od soudu obchodního k tomu určeném místě, aby tam po deset let byly chovány.

Žádná společnost akciová rozejíti se nemůže spojením s jinou společností akciovou (čl. 215.) jinak, leč se schválením státním.

Při takovém rozcházení společnosti následujících ustanovení šetřiti sluší:

Částečné oplacení základního kapitálu akcionářům státi se může jediné usnešením valného shromáždění; usnešení toto, má-li platné býti, má zapotřebí schválení státního.

Oplacení státi se může jediné tak, že se při tom šetří týchž ustanovení, která jsou pravidlem při dělení jmění společenského, když se společnost rozváže.

Členové představenstva, jenž by proti tomuto předpisu jednali, právi jsou věřitelům společnosti osobně a rukou společnou i nerozdílnou.

Zákonům zemským zůstane vyhraženo, ustanoviti, že akciové společnosti vůbec anebo společnost jednotlivých spůsobů zřizovány býti mohou bez schválení státního. I v takovém případě však ustanovení rozdílu (titulu) tohoto průchod mají, kromě pokud:

Tichá společnost jest, když se někdo v provozování něčí živnosti obchodní zúčastní vložením jmění, bera podíl v zisku i ztrátě.

Aby smlouva platná byla, k tomu netřeba, aby byla sepsána, aniž jiných formálností k tomu zapotřebí jest.

Majetník živnosti obchodní provozuje obchody pod svou firmou. Firmy, která by poměr společnosti obchodní naznačovala, nemůže majetník živnosti takové pro účastenství tichého společníka pod trestem pořádkovým přijmout.

Majetník živnosti obchodní stane se vlastníkem vkladu, jejž tichý společník učiní.

Tichý společník povinen není, aby vklad svůj nad sumu ve smlouvě určenou zvyšoval, anebo vkladu ztrátou stenčeného doplňoval.

Tichý společník má právo, žádati, aby mu roční bilance v přepise byla dána, a nahlédaje do kněh a papírů zkoušeti, zdali správná jest.

Soud obchodní k návrhu tichého společníka, jsou-li vážní k tomu důvodové, každého času naříditi může, aby vydána byla bilance anebo jiná vysvětlení spolu s předložením kněh a papírů.

Jestliže o nejvyšší míře, po kterou se tichý společník v zisku a ztrátě účastní, nic není umluveno, tehdy míra ta určena bude uznáním soudcovým s přibráním, třeba-li, znalců.

Koncem každého roku živnostenského se zisk a ztráta vypočte a tichému společníkovi připadající naň zisk vyplatí.

Tichý společník účastní se ve ztrátě jen po sumu placeného anebo zadrželého vkladu svého. I není povinen, aby zisk přijatý z příčiny pozdějších ztrát nazpět splácel; ale, pokud prvotní jeho vklad ztrátou stenčen jest, obrací se roční zisk k zapravení té ztráty.

Ziskem, jehož by tichý společník nevybral, nerozmnožuje se vklad jeho, ač jestliže něco jiného není umluveno.

Z obchodů v živnosti obchodní provozovaných majetník živnosti té naproti osobám jiným sám práv nabývá a béře se na povinnosti.

Jméno tichého společníka nebudiž vzato ve firmu majetníka živnosti obchodní: stane-li se to nicméně, práv bude tichý společník věřitelům společnosti osobně a rukou společnou a nerozdílnou.

Jestliže majetník obchodní živnosti upadne v konkurs, tehdy tichý společník právo má, vklad svůj, pokud sumu připadajícího naň podílu ve ztrátě převyšuje, jako věřitel konkursní pohledávati.

Pakli vklad není zapraven, povinen jest tichý společník, jej až po sumu, kteréž k uhrazení podílu jeho ve ztrátě zapotřebí, do podstaty konkursní zaplatiti.

Kdyby v prodlení jednoho roku před oznámením konkursu na jmění majetníka živnosti obchodní následkem úmluvy mezi tímto a tichým společníkem svazek společenský byl rozvázán, mohou konkursní věřitelé žádati, aby tichý společník vklad, ježto mu byl splacen, do podstaty konkursní navrátil, což však nemá býti na ujmu právu jeho, aby jako věřitel konkursní průchod zjednal pohledávání, kteréž by mu ze svazku společenského příslušelo v době, kde svazek společenský byl rozvázán.

Totéž platí tehdá, když by tichému společníkovi v prodlení vytčeného času vklad byl splacen, třeba by svazek společenský nebyl rozvázán.

Podobným spůsobem zůstane, kdyby majetník živnosti obchodní v prodlení vytčeného času tichému společníkovi podíl jeho ve vzešlé ztrátě zcela nebo částečně prominul, slevení takové ve prospěch věřitelů konkursních neplatným.

Ustanovení článku tohoto místa nemají, jestliže tichý společník dokáže, že konkurs příčinu má v okolnostech, ježto se udály, když svazek společenský byl již rozvázán, aneb vklad splacen anebo prominut.

Zdali a jakou měrou nějaký právní účinek nastane, kdyžby skrze tichého společníka anebo s volí jeho prohlášeno bylo, že tichá společnost tu jest, posuzovati sluší podlé obecných pravidel právních.

Tichá společnost se rozvazuje:

Jsou-li tu vážné příčiny, může se žádati, aby tichá společnost před vypršením času, na který byla učiněna, anebo jestli smlouva učiněna na neurčitý čas, bez napřed dané výpovědi se rozvázala. Jest-li spor o to, zdali se příčiny takové připustiti mají, tehdy posouzení toho zůstane na uznání soudcově.

Ustanovení ve čl. 126. dané platí též ve prospěch soukromých věřitelům tichého společníka.

Umře-li tichý společník, anebo stane-li se ke spravování jmění svého právě neschopným, nemá to za následek rozvázání tiché společnosti.

Když se tichá společnost rozváže, náleží na majetníka živnosti obchodní, aby se s tichým společníkem rozečetl a pohledávání jeho v penězích zapravil.

Majetník živnosti obchodní obstará likvidaci prací a jednání, ježto v čas rozvázání ještě nebyla ukončena.

Ku spolčení k jednomu nebo několikerému jednotlivému jednání obchodnímu na společný účet není zapotřebí, aby písemně bylo složeno, aniž jiným formálnostem podáno jest.

Není-li nějak jinak umluveno, všickni účastníci povinni jsou, aby rovnou měrou ke společnému podniknutí přispívali.

Není-li o podílu účastníkův v zisku a ztrátě nic ujednáno, tedy se ze vkladů platí úroky, zisk pak anebo ztráta rozdělují se podlé hlav.

Z jednání, kteráž některý společník s někým jiným smluvil, jen on sám naproti tomuto jinému nabývá práv a podniká povinnosti. Jednal-li účastník některý zaroveň z příkazu a jménem ostatních účastníků, anebo jednali-li všickni účastníci ze spolka anebo skrze společného plnomocníka, tehdy každý účastník naproti osobám jiným společně a nerozdílně oprávněn i povinován jest.

Když se společné jednání zkončí, náleží na toho účastníka, kterýž je byl vedl, aby ostatním účastníkům, přidala doklady, počet vydal.

Likvidaci obstará on.