121/1974 Sb. znění účinné od 1. 1. 1975 do 31. 12. 2023
121
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 18. listopadu 1974
o soustavě zdravotnických zařízení
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 70 odst. 1 písm. c) se zřetelem k § 33 a 42 zákona č. 20/1976 Sb. , o péči o zdraví lidu (dále jen " zákon"):
Č Á S T P R V N Í ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)
§ 1 (1) Soustavu zdravotnických zařízení, která poskytují zdravotnické služby, tvoří zařízení hygienické služby a zařízení léčebně preventivní péče. Tato zařízení se budují podle kategorií, typů a stupňů stanovených touto vyhláškou v jednotnou síť zdravotnických zařízení a plní své úkoly v úzké pracovní a organizační návaznosti tak, aby všem občanům byly poskytovány dostupné, plynulé a hodnotné zdravotnické služby.
(2) Základem soustavy zdravotnických zařízení jsou územní a závodní zdravotnické obvody, v nichž se poskytují občanům obvodní služby. Při poskytování těchto služeb v obvodních zdravotnických střediscích a poliklinikách přichází nemocný do prvého a nejčastějšího styku se zdravotnickými zařízeními, a proto je nutno jejich rozvoj přednostně zabezpečovat kádrovým a věcným vybavením.
§ 2 Zdravotnická zařízení se ve stanoveném rozsahu účastní na výuce a výchově žáků zdravotnických škol a posluchačů lékařských fakult a farmaceutické fakulty a plní svěřené jim úkoly při dalším vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Zdravotnická zařízení určená ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo") v dohodě s ministerstvem školství České socialistické republiky pro výuku posluchačů lékařských fakult nebo farmaceutické fakulty se označují jako fakultní; tímto způsobem určená lůžková oddělení zdravotnických zařízení se označují jako kliniky. Výukové základny Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze určené ministerstvem se označují rovněž jako kliniky.
Č Á S T D R U H Á DRUHY A ÚKOLY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (§ 3-24)
O d d í l 1 Hygienické stanice (§ 3-6)
§ 3 (1) Hygienické stanice plní úkoly uvedené v § 34 zákona a obstarávají též stanovená vyšetření pro účely léčebně preventivní péče.
(2) Hygienické stanice se zřizují ve dvou typech: v okresech jako okresní hygienické stanice a v krajích jako krajské hygienické stanice. V městech Brně, Ostravě a Plzni se zřizují městské hygienické stanice a v městských obvodech hlavního města Prahy se zřizují obvodní hygienické stanice; mají postavení okresních hygienických stanic. Hygienická stanice hlavního města Prahy má postavení krajské hygienické stanice.
§ 4 (1) Okresní hygienické stanice provádějí základní terénní vyšetřování; laboratorní vyšetřování a specializované výkony provádějí v rozsahu určeném sítí laboratorních služeb v souladu s koncepcemi oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie a s perspektivní sítí zdravotnických zařízení ( § 26).
(2) Okresní hygienické stanice se podle rozvoje průmyslu a zemědělství na jejich spádovém území zřizují ve třech stupních. Okresní hygienická stanice I. stupně se člení na oddělení podle oborů hygieny a epidemiologie; nemá laboratorní vybavení. Okresní hygienická stanice II. stupně má zpravidla odbor hygieny a odbor protiepidemický, které se člení na oddělení podle oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie a mají základní laboratorní vybavení; postupně se v ní zřizuje i oddělení pracovního lékařství. Okresní hygienická stanice III. stupně má zpravidla odbor hygieny, hygieny práce a pracovního lékařství, protiepidemický a mikrobiologický, které se člení na oddělení podle jednotlivých oborů hygieny, epidemiologie a mikrobiologie a mají základní i speciální vybavení. Odbory a oddělení lze slučovat.
§ 5 (1) Krajské hygienické stanice provádějí pro potřebu obyvatelstva kraje zvlášť specializované výkony, jež nemohou být zajištěny v okresních hygienických stanicích, a odborně vedou jejich pracovníky. Soustavně pečují v oboru své působnosti o další vzdělávání zdravotnických pracovníků. Řeší plánované vědeckovýzkumné úkoly a zabezpečují zavádění výsledků vědy do praxe.
(2) Krajská hygienická stanice se člení na
a) odbor hygieny s odděleními hygieny všeobecné a komunální, hygieny výživy a předmětů běžného užívání, hygieny dětí a dorostu a hygienických laboratoří,
b) odbor hygieny práce a pracovního lékařství s odděleními hygieny práce, fyziologie práce, pracovního lékařství, mentální hygieny a psychologie práce, hygieny záření a s laboratořemi hygieny práce a pracovního lékařství,
c) odbor protiepidemický s oddělením protiepidemickým a oddělením dezinfekce, dezinsekce a deratizace,
d) odbor mikrobiologický s odděleními bakteriologickým, imunologickým, virologickým a parazitologickým,
e) oddělení organizačně dokumentační.
§ 6 (1) Pro zabezpečení úzce specializovaných vyšetření a jiných výkonů lze podle zásad stanovených ministerstvem zřizovat v hygienických stanicích zvlášť specializované laboratoře a v jednotlivých odděleních hygienických stanic úseky.
(2) Vysunutá pracoviště popřípadě pobočky hygienických stanic lze zřídit v městech mimo sídlo stanic a ve velkých závodech.
(3) Ministerstvo může v dohodě dotčenými krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Prahy) stanovit, že některé nejvýše specializované výkony mají provádět určené okresní nebo krajské hygienické stanice i pro jiné okresy, popřípadě kraje.
(4) V krajské hygienické stanici lze další odbor nebo oddělení zřídit, jen vyžadují-li to zvláštní potřeby kraje; zřízení je třeba předem projednat s ministerstvem.
O d d í l 2 Zařízení léčebně preventivní péče (§ 7-20)
§ 7 Obvodní zdravotnická střediska (1) Územní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb obyvatelstvu územního obvodu nebo několika územních obvodů zejména na venkově a okrajových částech města a pracujícím závodu, které jsou v územním obvodu a nemají jinak zabezpečeny obvodní služby. V tomto středisku se poskytují služby územního obvodního lékaře, obvodního dětského lékaře, ženského lékaře a zubního lékaře, popřípadě dentisty, pokud tyto služby nezabezpečuje přímo poliklinika.
(2) Závodní obvodní zdravotnické středisko je určeno pro poskytování obvodních služeb pracujícím závodu, popřípadě místně oddělených částí závodu nebo několika místně soustředěných závodů, pokud tyto služby nezabezpečuje přímo poliklinika.
(3) Při obvodním zdravotnickém středisku se může zřídit lékárna nebo výdejna léků.
§ 8 Nemocnice s poliklinikou (1) Nemocnice s poliklinikou se zřizují ve třech typech.
(2) Na nemocnici s poliklinikou se funkčně i organizačně napojují obvodní zdravotnická střediska, popřípadě další polikliniky ( § 12) s příslušnými obvodními zdravotnickými středisky.
(3) K poskytování léčebně preventivní péče pracujícím velkých závodů, popřípadě též obyvatelům na stanoveném spádovém území se zřizují závodní nemocnice s poliklinikou.
(4) K poskytování specializované léčebně preventivní péče o děti a dorost lze se souhlasem ministerstva výjimečně zřídit dětskou nemocnici s poliklinikou.
§ 9 Nemocnice s poliklinikou I. typu (1) Nemocnice s poliklinikou I. typu poskytuje léčebně preventivní péči na spádovém území s počtem do 50 000 obyvatel. Obyvatelstvu tohoto spádového území poskytuje neodkladnou nemocniční první pomoc, ústavní péči o nemocné s běžnými nekomplikovanými onemocněnými a doléčování nemocných. V případech potřeby specializovaného vyšetření nebo ošetření zajišťuje rychlou přepravu nemocných na příslušné oddělení nemocnice s poliklinikou vyššího typu. Obyvatelstvu zdravotnických obvodů spádového území polikliniky poskytuje odborné ambulantní služby a obyvatelstvu zdravotnických obvodů, jejichž sídlo je v poliklinice, poskytuje i obvodní služby, pokud je nezabezpečují další zařízení ambulantní péče na spádovém území.
(2) Nemocnice s poliklinikou I. typu se člení na
a) nemocnici, která má interní oddělení a chirurgické oddělení a v souladu s perspektivní síti zdravotnických zařízení může mít ještě dětské oddělení a ženské oddělení; lůžková část zdravotnického zařízení, která nemá oddělení interní nebo chirurgické, je součástí nemocnice vyššího typu,
b) polikliniku, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, posudkové,
c) společné vyšetřovací a léčebné složky: zpravidla oddělení nebo pracoviště klinické biochemie, rentgenové, rehabilitační, prosekturu.
(3) Nemocnice s poliklinikou I. typu tvoří s nemocnicemi s poliklinikou II. a III. typu jednotný funkční celek umožňující poskytování komplexní léčebně preventivní péče.
(4) Při nemocnici s poliklinikou I. typu se zřizuje lékárna.
§ 10 Nemocnice s poliklinikou II. typu (1) Nemocnice s poliklinikou II. typu poskytuje na spádovém území s počtem do 200 000 obyvatel specializované služby, které nepatří do úkolů nemocnic s poliklinikou I. typu na tomto území. Na svém užším spádovém území plní též úkoly nemocnice s poliklinikou I. typu.
(2) Nemocnice s poliklinikou II. typu se člení na
a) nemocnici, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, ušní-nosní-krční, oční, nervové, psychiatrické, anesteziologicko-resuscitační, ortopedické, urologické, popřípadě infekční,
b) polikliniku, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózní a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, radioterapeutické, tělovýchovně lékařské, posudkové.
c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení klinické biochemie rentgenové, rehabilitační, transfúzní, nukleární medicíny, patologie.
(3) V nemocnici s poliklinikou II. typu se zřizuje služba rychlé zdravotnické pomoci.
(4) Při nemocnici s poliklinikou II. typu se zřizuje lékárna.
§ 11 Nemocnice s poliklinikou III. typu (1) Nemocnice s poliklinikou III. typu poskytuje na spádovém území s počtem přibližně 1 milión obyvatel zvlášť specializované služby, která nepatří do úkolů nemocnic s poliklinikou II. typu na tomto území. Na svém užším spádovém území poskytuje též nemocniční péči popřípadě plní i další úkoly nemocnic s poliklinikou II. a I.typu. Účastní se na dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků, rozvíjí podle schváleného plánu vědeckovýzkumnou činnost a zabezpečuje zavádění výsledku vědy do praxe.
(2) Nemocnice s poliklinikou III. typu se člení na
a) nemocnici, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, infekční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, ušní-nosní-krční, oční, stomatologické, nervové, psychiatrické, ortopedické, urologické, radioterapeutické, anesteziologicko-resustitační, nemocí z povolání,
b) polikliniku, která má oddělení interní, dětské, chirurgické, ženské, stomatologické, ušní-nosní-krční, oční, tuberkulózy a respiračních nemocí, kožní, dorostové, ortopedické, nervové, psychiatrické, urologické, radioterapeutické, nemocí z povolání, lékařské genetiky, tělovýchovně lékařské, posudkové,
c) společné vyšetřovací a léčebné složky: oddělení klinické biochemie, rentgenové, rehabilitační, protetické, transfúzní, klinické hematologie, patologie, soudně lékařské, nukleární medicíny, tkáňovou stanici.
Specializovaná pracoviště v témže nástavbovém oboru se slučují do jednoho z oddělení.
(3) V nemocnici s poliklinikou III. typu se zřizuje služba rychlé zdravotnické pomoci.
(4) Při nemocnici s poliklinikou III. typu se zřizuje lékárna.
(5) Ministerstvo může stanovit, které vysoce specializované služby budou určité nemocnice s poliklinikou III. typu obstarávat pro širší spádová území; takovou úpravu je třeba předem projednat s příslušnými národními výbory.
§ 12 Polikliniky (1) Územní poliklinika zřízená mimo sídlo nemocnice s poliklinikou poskytuje obyvatelstvu zdravotnických obvodů spádového území polikliniky odborné ambulantní služby a obyvatelstvu zdravotnických obvodů, jejichž sídlo je v poliklinice, poskytuje i obvodní služby, pokud je nezabezpečují další zařízení ambulantní péče. Člení se jako poliklinika a vyšetřovací a léčebné složky nemocnice s poliklinikou I. typu.
(2) Závodní poliklinika poskytuje obvodní služby i další odborné ambulantní služby pracujícím závodu nebo několika závodů, pro něž je zřízena.
(3) Při poliklinice se zřizuje lékárna nebo výdejna léků.
Zřizování oddělení a jiných útvarů nemocnice s poliklinikou (polikliniky)
§ 13 (1) Oddělení nemocnice tvoří s odpovídajícím oddělením polikliniky celek řízený jedním vedoucím.
(2) Jako součást oddělení nemocnice se podle zásad diferencované léčebně preventivní péče zřizují jednotky intenzivní péče a doléčovací jednotky.
(3) V nemocnici s poliklinikou (v poliklinice) lze, pokud jsou pro to zvláštní důvody, zřizovat i jiná oddělení nebo jiné útvary, než které jsou uvedeny v § 9 a 11; takové i jiné odchylky lze však provádět jen v souladu s koncepcemi oborů léčebně preventivní péče ( § 26) nebo se souhlasem ministertstva.
§ 14 (1) Velikost oddělení a jiných útvarů nemocnice s poliklinikou (polikliniky) se určuje podle potřeb vymezeného spádového území a jednotlivých oborů léčebně preventivní péče tak, aby zaručovala účelné využití pracovních kolektivů i věcného vybavení.
(2) Nemocniční lůžka nemocnic s poliklinikou všech typů tvoří na vymezeném spádovém území nemocnice s poliklinikou III. typu v jednotlivých oborech společných (integrovaný) lůžkový fond umožňující jejich racionální využití podle zásad diferencované péče.
§ 15 (1) Odborné léčebné ústavy plní úkoly stanovené v § 36 zákona podle koncepcí jednotlivých oborů léčebně preventivní péče ( § 26). Spádové území odborných léčebných ústavů podle jejich povahy, významu a umístění zahrnuje zpravidla více okresů nebo krajů.
(2) Odborné léčebné ústavy se podle stanoveného odborného zaměření a velikosti mohou členit na oddělení, popřípadě na jiné útvary.
§ 16 (1) Léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou určeny pro poskytování specializované ústavní péče zaměřené především na ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící déletrvajícími nemocemi.
(2) Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí jsou určeny pro nemocné plicní nebo mimoplicní tuberkulózou a respiračními nemocemi, pokud jejich stav vyžaduje dlouhodobou ústavní péči.
(3) Psychiatrické léčebny jsou určeny pro osoby stižené duševními poruchami, u nichž je třeba specializované ústavní péče, popřípadě je uloženo povinné léčení.
(4) Rehabilitační ústavy jsou určeny pro poskytování specializované ústavní rehabilitační péče nemocným se stanovenými poruchami hybnosti, popřípadě poruchami jiných funkcí.
(5) Specializovanou ústavní péči poskytují též další odborné léčebné ústavy zřízené podle potřeb rozvoje léčebně preventivní péče.
§ 17 (1) Lázeňské léčebny poskytují nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou péči, která navazuje na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče a při níž se využívá především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Jsou zpravidla specializovány na jeden nebo více oborů podle indikačního zaměření. Lázeňské léčebny mohou poskytovat též ambulantní lázeňskou péči. Poskytuje-li lázeňská léčebna odbornou péči v několika oborech nebo je-li to účelné vzhledem k její velikosti, může se členit na oddělení.
(2) Lázeňská péče o děti a dorost se poskytuje v lázeňských léčebnách specializovaných podle stanovených indikací.
(3) Lázeňské zařízení určené pro poskytování ambulantních služeb nemocným a popřípadě i pro poskytování některých dalších odborných služeb v lázních po dobu lázeňského léčení se označuje jako lázeňská poliklinika. Může též poskytovat některé ambulantní služby pro obyvatelstvo v místě a blízkém okolí.
(4) Lázeňské léčebny, lázeňské polikliniky a další společná pomocná a vedlejší lázeňská zařízení jsou začleněna do lázeňských organizací.
§ 18 Ozdravovny pro děti a dorost a pro dospělé jsou zdravotnická zařízení, v nichž se osobám v rekonvalescenci nebo ohroženým na zdraví poskytuje za lékařského dozoru a vedení odborná ústavní péče při dodržování potřebné životosprávy, zpravidla s využitím klimatických podmínek.
§ 19 Noční sanatoria jsou závodní zdravotnická zařízení, ve kterých se pracujícím s ohrožených nebo narušeným zdravím, avšak schopným práce, umožňuje mimo pracovní dobu dodržovat náležitou životosprávu a poskytuje se potřebné ošetřování a léčení. Noční sanatoria mohou být zřizována také jako zdravotnická zařízení územní, popřípadě společná.
§ 20 Zařízení lékárenské služby (1) K plnění úkolů uvedených v § 37 zákona se zřizují lékárny ve třech typech a další zařízení lékárenské služby. Tato zařízení zabezpečují přípravu, výdaje a kontrolu léčiv a zdravotnických potřeb v úzké spolupráci s ostatními zařízeními léčebně preventivní péče, popřípadě veterinární služby.
(2) Lékárny I. typu zabezpečují přípravu a výdej léků a zdravotnických potřeb především pro účely obvodních služeb na území s počtem přibližně 10 000 až 30 000 obyvatel. Lékárny II. typu zabezpečují takové služby v rozsahu potřebném především pro obvodní služby a ostatní odborné služby nemocnice s poliklinikou I. typu, popřípadě jen polikliniky. Lékárny III. typu zabezpečují v plném rozsahu zvlášť specializované služby potřebné pro veškerou ambulantní i ústavní péči.
(3) Pro potřeby veterinární služby a zemědělství zabezpečují lékárny, které určí okresní národní výbor, služby v rozsahu rozšířeného nebo úplného sortimentu veterinárních léčiv.
(4) Podle potřeby se jako vysunutá pracoviště lékáren mohou zřídit:
a) výdejny léků v zařízeních ústavní, popřípadě i ambulantní péče, ve velkých závodech a v místech se ztíženou dostupností,
b) výdejny zdravotnických potřeb,
c) výdejny léčivých rostlin.
(5) Laboratoř pro kontrolu léčiv kontroluje léčiva pro lékárenskou službu, organizace pro zásobování léčivy a zdravotnickými potřebami, popřípadě pro další určené zdravotnické organizace, zpravidla na území kraje.
O d d í l 3 Zvláštní dětská zařízení (§ 21-22)
§ 21 (1) Kojenecké ústavy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku do jednoho roku, jejichž vývoj je ohrožen zdravotním stavem nebo nevhodným domácím prostředím.
(2) Dětské domovy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku od jednoho do tří let, o něž nemá kdo pečovat anebo jimž nelze ze zdravotních nebo sociálních důvodů zajistit péči ve vlastní rodině, popřípadě náhradní rodinnou péči.
(3) Kojenecký ústav a dětský domov lze spojit ve společné zařízení jako dětský domov pro děti do tří let.
§ 22 (1) V jeslích se poskytuje péče o všestranný rozvoj zdravých dětí zpravidla ve věku do tří let; navazuje na péči o děti v rodině a doplňuje ji. Úkolem jeslí je pomoci rodinám v péči o děti a umožnit matkám zapojení do práce a účast ve veřejném životě.
(2) Podle doby provozu se jesle zřizují s denním, popřípadě s týdenním, výjimečně s nepřetržitým provozem.
(3) Závodní jesle se zřizují především pro péči o děti rodičů nebo jiných osob, která mají děti v péči a pracují v závodě, družstevní jesle pro péči o děti členů jednotných zemědělských družstev, popřípadě i jiných družstev.
(4) Ve společných budovách s mateřskou školou se jesle zřizují podle zvláštních předpisů.
(5) Územní jesle spravují místní a městské národní výbory, závodní a družstevní jesle řídí ústavy národního zdraví.
O d d í l 4 Společná ustanovení o závodních zdravotnických zařízeních (§ 23-24)
§ 23 (1) V souladu se zvýšenou péčí celé společnosti o zdraví pracujících se zřizují závodní zdravotnická zařízení ( § 39 odst. 1 a § 40 zákona). Velikost a členění závodních zdravotnických zařízení se řídí podle druhu výroby, provozu závodu a počtu a složení pracujících. Přednostní zřizování závodních zdravotnických zařízení se zabezpečuje jak stanovením nižšího počtu pracujících rozhodného pro zřízení jednotlivých druhů závodních zdravotnických zařízení, tak i příznivějšími normami jejich osobního i věcného vybavení. Závodní zdravotnická zařízení se zřizují přednostně pro pracující, kteří jsou při práci zvýšenou měrou ohroženi na zdraví, a pro pracující, kteří jsou vystaveni nebezpečí onemocnění nemocemi z povolání.
(2) Závodní zdravotnická zařízení zřizují, provozují a zrušují národní výbory v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí a v součinnosti s vedením organizací.
§ 24 (1) Všechna závodní zdravotnická zařízení v závodě s výjimkou závodních jeslí tvoří jeden celek začleněný do příslušného ústavu národního zdraví. Vyžaduje-li to význam a rozsah závodu, popřípadě několika místně souvisejících závodů zpravidla téhož podniku, lze zdravotnická zařízení v takovém závodě sdružit v dohodě s Českou odborovou radou a se souhlasem ministerstva v závodní ústav národního zdraví.
(2) Pro pracující místně souvisejících závodů, pokud jsou v nich splněny podmínky pro zřízení závodních zdravotnických zařízení, může být v zájmu účelného poskytování a vyšší úrovně služeb zřízeno společné závodní zdravotnické zařízení.
(3) Závodní zdravotnická zařízení mohou v souladu s perspektivní sítí zdravotnických zařízení poskytovat služby též obyvatelstvu bydlícímu v okolí závodu, zejména v sídlištích (otevřená závodní zdravotnická zařízení).
Č Á S T T Ř E T Í SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25-31)
§ 25 (1) Zdravotnická zařízení a další zařízení jednotné zdravotnické soustavy spravovaná podle § 33 zákona okresními a krajskými národními výbory se začleňují do okresních nebo krajských ústavů národního zdraví.
(2) Do krajského ústavu národního zdraví se začleňují tato zařízení: krajská hygienická stanice, nemocnice s poliklinikou III. typu, lékárna při ní zřízená, laboratoř pro kontrolu léčiv. Dále se do něho začleňují odborné léčebné ústavy z výjimkou léčeben pro dlouhodobě nemocné, popřípadě další zdravotnická zařízení, pokud poskytují zdravotnické služby pro obyvatelstvo více okresů nebo ještě širším rozsahu a jsou spravována krajským národním výborem.
(3) Do okresních ústavů národního zdraví se začleňují ostatní zdravotnická zařízení v okrese z výjimkou územních jeslí, které spravují místní (městské) národní výbory.
(4) Ústavy národního zdraví mají k zabezpečení hospodářsko-technických úkolů zdravotnických zařízení do nich začleněných hospodářsko-technickou službu.
§ 26 (1) Ministerstvo vydává po projednání s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Prahy) koncepce oboru hygieny, epidemiologie, mikrobiologie a léčebně preventivní péče, v nichž také blíže určuje, ve kterých kategoriích typech a stupních zdravotnických zařízení a jejich útvarech se vykonává činnost jednotlivých oborů.
(2) Národní výbory budují a rozvíjejí zdravotnická zařízení v rámci schváleného národohospodářského plánu podle perspektivní sítě zdravotnických zařízení, která určuje budoucí rozmístění, spádová území a vnitřní členění zdravotnických zařízení. Tuto síť zpracovává ministerstvo společně s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Prahy) a vydává ji jako směrnice.
§ 27 (1) Krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Prahy) přezkoumají dosavadní síť zdravotnických zařízení a zařadí je nejpozději do 31. prosince 1975 do kategorií typů a stupňů podle této vyhlášky; nemocnice s poliklinikou a lékárny se mohou zařadit do III. typu těchto zařízení jen po předchozím souhlasu ministerstva. Do doby než se provede zařazení podle této vyhlášky, zůstávají zdravotnická zařízení v dosavadních kategoriích a typech.
(2) Lékárny, které jsou dosud složkami nemocnic s poliklinikou III. typu, se vyčlení z těchto nemocnic s poliklinikou a začlení přímo do krajských ústavů národního zdraví nejpozději do 31. prosince 1975.
(3) Krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Prahy) a okresní národní výbory zajistí do 31. prosince 1975 též zevní označení zdravotnických zařízení.
§ 28 (1) Síť zdravotnických zařízení ve velkých městech lze se souhlasem ministerstva uspořádat s odchylkami, jichž vyžaduje účelné zabezpečení zdravotnických služeb pro soustředěné městské obyvatelstvo.
(2) Ministerstvo může v zájmu lepší dostupnosti, racionálního poskytování zdravotnických služeb a účelného využívání nové techniky povolit odchylky v organizačním členění a zevním označení zdravotnických zařízení.
§ 29 Orgány, které řídí zdravotnická zařízení, jsou povinny v souladu s ustanoveními této vyhlášky, upravit jejich zevní označení.
§ 30 Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 43/1966 Sb. , o soustavě zdravotnických zařízení.
§ 31 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.
Ministr:
Prof. Dr. Prokopec, CSc. v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
