Při výkonu státního odborného dozoru Státní plavební správa v Praze na území České socialistické republiky a Státní plavební správa v Bratislavě na území Slovenské socialistické republiky (dále jen "plavební správa") dohlížejí na

Z ostatních úkolů přísluší plavební správě

na úseku péče o plavební bezpečnost

Československý lodní registr v Praze (dále jen "registr")

Splavnost se sleduje a udržuje u těchto vodních cest:

Pro tyto sledované vodní cesty platí § 4 až 7 v plném rozsahu.

Splavnost se sleduje u těchto vodních cest, částečně již splavněných, popř. určených ke splavnění:

Pro tyto sledované vodní cesty platí v plném rozsahu ustanovení § 4 až 7 týkající se trvalých objektů, které je křižují; ostatní ustanovení těchto paragrafů se na ně vztahují přiměřeně s přihlédnutím k uvažované době realizace.

Pro vodní toky Váhu od Krpeľan do Žiliny, Nitry od Nitry až po ústí do Váhu, Tisy, Berounky, Ohře, Bodrogu a Hornádu, které nejsou dosud splavněny, platí ustanovení § 4 až 7 přiměřeně.

Plavba na vodních cestách je možná celoročně v době denní i noční, pokud z důvodu bezpečnosti nebo jiných závažných důvodů není omezena, zastavena nebo zakázána.

Způsob a dobu proplavování plavidel plavebními komorami stanoví plavební správa v dohodě se správcem vodního toku. Nárok na proplavování mají všechna plavidla. Přednost při proplavování mají lodi pravidelné osobní dopravy. Malá plavidla jsou proplavována zpravidla ve stanovených hodinách nebo současně s velkými plavidly.

Přístavy určenými pro veřejnou potřebu jsou:

Územní obvody těchto přístavů stanoví federální ministerstvo dopravy v dohodě s krajským národním výborem (Národním výborem hlavního města Prahy, Národním výborem hlavního města SSR Bratislavy). Plány územních obvodů jsou uloženy u plavební správy. V územním obvodu smějí být zřizovány pouze objekty sloužící vodní dopravě; k zřízení těchto objektů, k jejich zrušení nebo rekonstrukci je třeba souhlasu plavební správy.

Za přístavy určené pro veřejnou potřebu se též považují přistávací místa ležící mimo území přístavů podle odstavce 1, zřízená a udržovaná plavební správou, pokud je plavidlům dovoleno na nich přistávat a používat jich k překladním nebo k obchodním účelům.

Na sledovaných vodních cestách nesmějí být zřizována a provozována zařízení, která by mohla způsobit ohrožení zdraví nebo života osob provozujících plavbu a nadměrně ztížit, popř. znemožnit plavbu (lano přes vodní cestu, hrázky nebo jiné překážky v plavební dráze). Veškeré plavební překážky, jako staveniště a pracoviště, je povinen ten, kdo je zřídil, označit plavebními znaky a světly a tyto udržovat.

Činnost na sledovaných vodních cestách, která by mohla ovlivnit plynulost plavby a způsobit dočasné nebo trvalé omezení plavebního provozu nebo přerušení plavební dráhy, musí být předem povolena plavební správou (pořádání závodů nebo slavností na vodě, provádění cvičení, plavba zvláštním zařízením, práce na vodní cestě, výstavba mostů a jiných staveb ve vodní cestě apod.). Těžbu štěrkopísku ve sledované vodní cestě povoluje v dohodě s plavební správou vodohospodářský orgán.

Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 5000 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 10 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být nejmenší podjezdná výška dodržena v šířce 80 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 100 m široká.

Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 1500 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou; u obloukových mostů musí být podjezdná výška dodržena v šířce 30 m. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 50 m široká.

Na sledované vodní cestě určené pro lodi o nosnosti do 300 tun smějí být stavěny mosty o nejmenší podjezdné výšce 6,5 m nad nejvyšší plavební hladinou. Plavební dráha pod mosty musí být nejméně 36 m široká.

Pokud není možno dodržet nejmenší podjezdnou výšku mostu, musí být zřízen most se zvedací konstrukcí. Výjimky povoluje, jsou-li k tomu závažné důvody, plavební správa.

Nejvyšší plavební hladinu na vodní cestě stanoví plavební správa.

Šířky plavební dráhy pod mosty uvedené v odstavcích 1 až 3 platí pro přímé úseky vodní cesty. V obloucích a blízkosti přístavu, popřípadě vjezdu do přístavu musí být šířka mostního plavebního otvoru zvětšena podle výsledku projednání s plavební správou.

Pontonové mosty přes sledované vodní cesty je možno zřizovat pouze ve výjimečných případech a se souhlasem plavební správy a správce vodního toku. Podmínky pro provoz pontonových mostů určuje plavební správa v dohodě se správcem vodního toku. Před velkou vodou a na zimu musí být pontonové mosty vhodně zajištěny, popř. z vodní cesty odstraněny.

Plavební mostní otvory označuje správce vodního toku.

Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 5000 tun smějí být zřízeny lanové dráhy a potrubí nejméně 12 m, sdělovací vedení 15,5 m a elektrická vedení do napětí 110 kV 19 m nad nejvyšší plavební hladinou.

Na sledovaných vodních cestách určených pro plavidla o nosnosti do 300 tun a na přehradních nádržích smějí být zřízeny lanové dráhy a sdělovací vedení a potrubí nejméně 10 m nad nejvyšší plavební hladinou, elektrická vedení do napětí 110 kV 12 m nad nejvyšší plavební hladinou.

Elektrická vedení o napětí vyšším než 110 kV smějí být zřízena ve výšce stanovené v odstavcích 1 a 2 zvýšené o 1 cm na každý 1 kV, který přesahuje 110 kV.

Na ostatních vodních cestách smějí být zřízeny lanové dráhy, potrubí a vedení nejméně 6 m nad nejvyšší plavební hladinou.

Elektrická vzdušná vedení vn a vvn nesmějí být při křižování vodních cest vedena přes plavební komory nebo v bezprostřední jejich blízkosti.

Do dna sledované vodní cesty mohou být vložena kabelová vedení v rýze chráněné záhozem, a to slaboproudé kabely v záhozu o výšce nejméně 120 cm, silnoproudé kabely nejméně 200 cm; zához musí být proveden v síle 50 cm z kamene. Potrubí může být vloženo do dna sledované vodní cesty v rýze tak hluboké, aby zához měl výšku nejméně 120 cm; polovina záhozu musí být provedena z těžkého kamene. V místech, kde jsou prováděny bagrovací práce, musí být hloubka rýhy přiměřeně zvětšena.

Umístění potrubí a kabelového vedení označuje správce potrubí a vedení.

Horní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být nejméně 12 m, na ostatních vodních cestách nejméně 5 m nad nejvyšší plavební hladinou.

Spodní vodič přívozu na sledované vodní cestě musí být označen. Při provozu přívozu nesmí být stoupáním nebo klesáním spodního vodiče ohrožena plavba.

Umístění přívozu označuje správce přívozu.

Nové typy plavidel vyráběných v tuzemsku pro tuzemskou potřebu podléhají schválení federálního ministerstva dopravy. Před vypracováním technické dokumentace pro nový typ plavidla předloží výrobce nebo odběratel federálnímu ministerstvu dopravy generální plán a základní technický popis plavidla k posouzení vhodnosti typu. Bude-li typ uznán za vhodný, předloží výrobce nebo odběratel registru ke schválení technickou dokumentaci v rozsahu stanoveném pravidly pro stavbu lodí. U plovoucích strojů s těžebním zařízením je třeba technickou dokumentaci pro těžební zařízení předložit Českému, popř. Slovenskému báňskému úřadu k závaznému vyjádření.

Stavba plavidla se provádí pod odborným technickým dozorem registru, jehož rozsah vyplývá z pravidel pro stavbu lodí. Výrobce plavidla je povinen registru včas oznámit, kdy stavba bude zahájena.

Po dokončení stavby příslušná plavební správa na žádost výrobce a za účasti zástupců registru, výrobce a u těžebních zařízení též Českého, popř. Slovenského báňského úřadu provede řízení za účelem ověření technické a provozní způsobilosti plavidla spojené se zkušební plavbou. Podle výsledku ověření vydá registr průkaz osvědčující technickou způsobilost plavidla a plavební správa lodní osvědčení. U těžebních zařízení je třeba, aby před vydáním lodního osvědčení Český, popř. Slovenský báňský úřad povolil typ takového zařízení k používání.

Schválení typu provede na písemnou žádost výrobce federální ministerstvo dopravy po ověřovacím provozu plavidla (prototypu) a po celkovém vyhodnocení typu, které se uskuteční za účasti zástupců registru, příslušné plavební správy, výrobce, popř. odběratele. Shledá-li, že plavidlo je způsobilé k hromadné výrobě, vydá průkaz způsobilosti typu. Hromadně vyráběna smějí být pouze plavidla, pro jejichž typ byl vydán průkaz způsobilosti typu; výrobce vydá pro každé plavidlo typové osvědčení. Hromadnou výrobou se rozumí výroba více než 5 plavidel stejného provedení.

Plavidlo postavené v zahraničí pod dozorem zahraniční klasifikační organizace smí být dovezeno pro tuzemskou potřebu jen tehdy, jestliže před rozhodnutím o dovozu federální ministerstvo dopravy na žádost provozovatele uznalo vhodnost typu plavidla a provozovatel projednal s registrem podmínky technické a s plavební správou provozní způsobilost plavidla.

Plavidlo musí odpovídat svými rozměry vodní cestě.

Plovoucím strojem jsou všechny druhy plovoucích bagrů, jeřábů, zdvihadel, elevátorů, transportérů, čerpadel, beranidel a jiných zařízení určených výhradně k mechanické práci na vodě.

Plovoucím zařízením jsou všechny druhy plováren, doků, hangárů, přístavních můstků, restaurací, botelů, ubytoven, mlýnů, dílen, pontonů apod., které podle účelu jejich použití mají určité stanoviště na vodě.

Ověřování technické a provozní způsobilosti plavidla postaveného v opakované výrobě se provádí způsobem uvedeným v § 8 odst. 3.

Nebyla-li loď podléhající cejchovní povinnosti dosud ocejchována, provede se při ověřování způsobilosti i její cejchování.

U plovoucích zařízení a opakovaně vyráběných plovoucích strojů a lodí bez vlastního pohonu se může od zkušební plavby upustit.

U plovoucích zařízení se zvláštním povolením určí, kde smí být zařízení umístěno, a stanoví se jeho výstroj. Plovoucí zařízení musí být vyvázáno, popř. zakotveno tak, aby mohlo sledovat kolísání vodních stavů, aby neohrožovalo jiné zařízení a samo bylo uchráněno před poškozením, nasednutím nebo odplavením z dosavadního stanoviště.

Technické prohlídky plavidel se provádějí za účelem přezkoušení jejich technické a provozní způsobilosti.

Prohlídky ke zjištění technické způsobilosti plavidla, včetně prohlídky na souši, provádí registr:

Technická prohlídka se dále provede po každé havárii, která naruší způsobilost plavidla k plavbě, po každé velké opravě nebo změně strojního zařízení, konstrukce tělesa nebo důležitých částí plavidla nebo po každé jiné změně, která ovlivňuje stabilitu plavidla. Technická prohlídka se rovněž provede, má-li být plavidlo používáno k jinému než dosavadnímu účelu a vznikne-li pochybnost o technické způsobilosti plavidla.

Přezkoušení provozní způsobilosti plavidla se současnou kontrolou plnění odpovědnosti provozovatele za řádný stav plavidla provádí příslušná plavební správa průběžně podle potřeby, nejméně však ve dvouleté lhůtě.

Provozovatel plavidla oznamuje ve stanovených lhůtách registru připravenost plavidla k technické prohlídce.

Registr a plavební správy vzájemně spolupracují, aby přezkoušení technické a provozní způsobilosti plavidel se provádělo pokud možno současně.

Provozovatel plavidla je povinen předvést plavidlo k technické prohlídce vyčištěné a s potřebnou výstrojí, umožnit přezkušujícím orgánům přístup do všech jeho prostorů a poskytnout pracovníky a věcné prostředky.

Největší přípustný ponor musí být vyznačen zřetelně a trvanlivě na obou bocích plavidla v souladu s řádem pro cejchování lodí vnitrozemské plavby.

U osobních lodí musí být stanoven největší přípustný počet cestujících, u přívěsných (záchranných) člunů a loděk půjčoven největší počet osob, které smějí být na plavidle, a to se zřetelem ke stabilitě a prostorovým poměrům, u lodí s vlastním pohonem také s přihlédnutím k výkonu stroje. Nejvyšší přípustný počet cestujících (osob) stanoví plavební správa; musí být vyznačen na viditelném místě na plavidle. Nejvyšší přípustný počet cestujících (osob) nesmí být překročen; použije-li se prostoru na plavidle určeného pro cestující k uložení nákladu, zmenšuje se nejvýše přípustný počet cestujících za každou polovinu čtverečního metru použitého prostoru nebo za každých 65 kg nákladu o jednu osobu.

Cejchování podléhají lodě používané v zahraniční plavbě a z plavidel vnitrostátní plavby ta, jejichž výtlak přesahuje 100 m3.

Cejchování provádí na žádost výrobce, popř. provozovatele plavidla příslušná plavební správa v souladu s cejchovním řádem.

Pro každou loď podléhající cejchování ve smyslu odstavce 1 vydá plavební správa cejchovní průkaz, který musí být vždy na lodi.

Cejchovní značky, ponorové stupnice, popř. nákladové značky udržuje provozovatel a za plavby vůdce plavidla.

Evidenci plavidel podléhají s výjimkou loděk patřících půjčovnám a plovoucích plováren

Evidence plavidel spočívá v zápisu plavidel do knihy evidence vnitrozemských plavidel a v přidělení poznávacích znaků nebo označení pro malá plavidla ( § 37a).

Podrobnosti o poznávacích znacích plavidel upravuje Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách (dále jen "Řád plavební bezpečnosti").¹

Místem evidence plavidel (s výjimkou malých) se stálým stanovištěm v České socialistické republice je Praha a se stálým stanovištěm ve Slovenské socialistické republice Bratislava.

Provozovatel plavidla je povinen zajistit řádné vedení seznamu posádky, lodního deníku a deníku lodní radiostanice.

Do seznamu posádky se zapisují členové posádky, jejich rodinní příslušníci, jakož i všechny jiné osoby naloděné na plavidle. Za řádné vedení seznamu posádky odpovídá vůdce plavidla. Každý samostatný ucelený zápis v seznamu posádky musí být označen datem zápisu a podpisem vůdce plavidla.

Do lodního deníku se zapisují denně všechny závažné události a důležité údaje týkající se plavby plavidla, služby na plavidle, lodní posádky, jakož i záznamy o povětrnostních poměrech a vodních stavech za plavby. Za řádné vedení lodního deníku odpovídá vůdce plavidla.

Do deníku lodní radiostanice se zapisují denně záznamy o všech vysílaných i přijatých oznámeních, důležité události ze služby, jakož i příslušné místní a časové údaje. Podrobnosti týkající se vedení deníku lodní radiostanice stanoví orgán vydávající povolení ke zřízení a provozování lodní radiostanice. Za řádné vedení deníku odpovídá radiooperatér pověřený obsluhou lodní radiostanice, který musí zápisy do deníku denně podpisovat.

Povinnost vést seznam posádky, lodní deník a deník lodní radiostanice začíná dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiostanice byla uvedena do provozu, a končí dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiostanice byla trvale vyřazena z provozu.

Provozovatel plavidla je povinen uschovat seznam posádky, lodní deník a deník lodní radiostanice po dobu 3 let ode dne posledního zápisu.

Jakékoliv změny v obsahu lodní listiny (přepsání, škrtání, doplňky apod.) musí být provedeny tak, aby původní znění zůstalo čitelné. Orgán, který provedl změnu, musí záznam podepsat a opatřit razítkem a datem.

Provozovatel plavidla je povinen oznámit ztrátu lodní listiny neprodleně orgánu, který listinu vydal, a požádat o vydání druhopisu. Příslušný orgán vydá druhopis listiny, na kterém poznamená, že originál byl ztracen a je neplatný.

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně v případech, že lodní listina se stala z jakéhokoliv důvodu nečitelnou nebo nepouživatelnou. V takovém případě musí být listina vrácena příslušnému orgánu, který ji znehodnotí.

Vzory lodních listin stanoví plavební správa.

Plavební správa při stanovení nejmenšího počtu členů posádky a jejího složení bere zřetel na zvláštní vlastnosti plavidla, jeho rozměry, stupeň mechanizace hnacího zařízení a výstroje, jakož i na jiné okolnosti jako např. zvláštní určení plavidla, způsob remorkáže, charakter vodní cesty atd.

Provozovatelé plavidla jsou povinni při vzniku mimořádných okolností (velká voda, chod ledu apod.) posílit posádku bez zvláštní výzvy plavební správy na stav zajišťující plnou bezpečnost plavby a plavidla.

Odborná způsobilost k vedení plavidel, řízení a obsluze hnacího a jiného zařízení se prokazuje zkouškou, po jejímž úspěšném složení vydá plavební správa průkaz způsobilosti. Ke zkoušce může být připuštěna jen osoba, která je spolehlivá, zdravotně způsobilá a má pro žádané oprávnění potřebné předpoklady.

Naloděný člen posádky musí mít průkaz způsobilosti s sebou na plavidle a předložit jej na vyzvání orgánům plavební správy. Plavební správa je oprávněna kdykoliv přezkoušet způsobilost členů posádek československých plavidel; podle výsledků přezkoušení průkaz způsobilosti členu posádky ponechá a poznamená v něm výsledek přezkoušení nebo rozsah oprávnění omezí nebo průkaz způsobilosti odejme. Plavební správa také odejme průkaz způsobilosti, vykazuje-li člen posádky při výkonu oprávnění takové nedostatky, které by mohly ohrozit bezpečnost plavby.

Průkazy způsobilosti vydané cizím státním příslušníkům orgány jejich státu se uznávají na základě vzájemnosti.

Vůdce plavidla (provozovatel plavidla) je povinen bez odkladu a nejrychlejším způsobem ohlásit plavební nehodu plavební správě; na vodních nádržích ohlásí plavební nehodu nejbližšímu útvaru Veřejné bezpečnosti, který o tom neprodleně uvědomí plavební správu.

Plavební nehodu, ke které došlo v cizině a při níž byla způsobena škoda větší než Kčs 10 000,-, těžký, smrtelný nebo hromadný úraz, je povinen ohlásit plavební správě provozovatel plavidla.

Plavební nehodu, které se zúčastnila plavidla ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, ohlásí plavební správě velitelství útvaru ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, a to jen tehdy, došlo-li k poškození plavebních zařízení nebo k vytvoření překážky ve vodní cestě nebo k jiné skutečnosti, jež by mohla mít vliv na bezpečnost plavby.

O plavební nehodě, při níž došlo k požáru (výbuchu), musí být uvědoměna místně příslušná okresní inspekce požární ochrany a útvar Veřejné bezpečnosti.

O plavební nehodě, při níž došlo k poškození vodní cesty (nasednutí plavidla na mělčinu, náraz na zařízení plavebních komor apod), musí být uvědoměn též správce vodního toku.

Odborné šetření příčin plavebních nehod přísluší plavební správě. Při šetření je třeba v nejkratší době objasnit okolnosti, za kterých došlo k plavební nehodě, určit příčiny a následky plavební nehody a stanovit, zda a která ustanovení pravidel plavebního provozu byla porušena; při posuzování nehod, ke kterým došlo v průběhu jachetního závodu povoleného plavební správou při střetu soutěžících plavidel, se přihlíží k pravidlům stanoveným pro tento závod. Při šetření je třeba dbát, aby nedošlo k neodůvodněnému zdržení plavidel nebo členů lodních posádek. V případě potřeby si může plavební správa vyžádat odborný posudek registru o technickém stavu plavidla.

Šetření se mohou zúčastnit zástupci organizací, jejichž zájmy jsou nehodou dotčeny. Jejich účast nesmí vést ke zdržení šetření.

Při šetření na hraniční čáře nebo v bezprostřední její blízkosti je třeba dodržovat ustanovení mezinárodních dohod. ²

Jakmile se při šetření zjistí podezření z trestného činu nebo přečinu, je plavební správa povinna přizvat útvar Veřejné bezpečnosti.

Plavební správa šetření neprovádí, jestliže nedošlo k porušení pravidel plavebního provozu a jestliže následky nehody nepřesahují rámec lodi.

Došlo-li k plavební nehodě v souvislosti s činností podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, provádí plavební správa šetření v součinnosti s příslušným obvodním báňským úřadem.

Do společné havárie patří též škody, které jsou přímým následkem úkonu společné havárie; ve společné havárii se však nehradí škody, které jsou v okamžiku úkonu společné havárie nevyhnutelné nebo které by, i kdyby takového úkonu nebylo, nevyhnutelně nastaly před ukončením podniknutí, ledaže příčinou nevyhnutelnosti škody bylo nebezpečí hrozící celému podniknutí.

Společnou havárií jsou zejména:

Učiní-li se místo výdajů, které by náležely do společné havárie, nějaké jiné mimořádné výdaje, uhradí se ve společné havárii až do výše částky výdajů, které by náležely do společné havárie.

Za společnou havárii se nepokládají škody a výdaje způsobené:

Je-li plavidlo ztraceno, hradí se cena plavidla v nepoškozeném stavu po odečtení výloh za opravu škod, které nenáleží do společné havárie, popřípadě též po odečtení výtěžku prodeje zbytků plavidla. Cenu plavidla i výši výloh za opravu odhadnou znalci.

Je-li plavidlo poškozeno, hradí se výlohy za opravu. Škodu vyšetří a odhadnou znalci.

Nahrazují-li se při opravě staré věci novými, sníží se úhrada o srážky odpovídající rozdílu mezi cenou nových a cenou starých věcí( tzv. srážky "nové za staré"). Srážky činí u plavidel, motorů, strojů a kotlů od druhého do pátého roku provozního stáří jednu pětinu, od šestého do desátého roku provozního stáří jednu čtvrtinu a od jedenáctého roku provozního stáří jednu třetinu; až do jednoho roku provozního stáří se nesráží nic. U kotevních řetězů činí srážka jednu šestinu, u vlečných lan jednu čtvrtinu, u kotev se nesráží nic. Z částky náhrady zbývající po provedení srážky "nové za staré" se odečte ještě popřípadě zbytková hodnota starých věcí, které se nahrazují novými.

Náhrada za poškození lodi nemůže být vyšší než částka, která by se měla hradit při ztrátě plavidla.

Je-li náklad ztracen, hradí se cena, jakou by měl v nepoškozeném stavu po odečtení částky odpovídající škodám, které nenáleží do společné havárie, jakož i po odečtení ušetřeného přepravného, cla a jiných výloh.

Je-li náklad poškozen, hradí se rozdíl mezi cenou ve stavu nepoškozeném a cenou ve stavu poškozeném. Byl-li poškozený náklad prodán, hradí se rozdíl mezi čistou cenou v nepoškozeném stavu a čistým výtěžkem prodeje.

Ztráta přepravného se hradí částkou odpovídající hrubému přepravnému po odečtení částky, kterou by byl dopravce musel vynaložit na získání přepravného, kterou však v důsledku úkonu společné havárie nevynaložil, jakož i po odečtení čistého výtěžku z přepravy jiného nákladu místo nákladu, za nějž bylo přepravné ztraceno.

Plavidlo, přepravné i náklad přispívají ke společné havárii podle své skutečné hodnoty. K hodnotě se připočtou náhrady přiznané plavidlu, přepravnému a nákladu ve společné havárii. Od hodnoty přepravného se odečtou výdaje na získání přepravného, které by byl dopravce uspořil, kdyby bylo došlo ke ztrátě plavidla v době úkonu společné havárie.

Ve společné havárii se nehradí ztráta ani poškození nákladu úmyslně nehlášeného nebo nesprávně hlášeného při podání k přepravě; byl-li však takový náklad zachráněn, přispívá ke společné havárii.

Ztráta nebo poškození nákladu, jehož cena byla při podání k přepravě hlášena nižší částkou, se hradí podle ceny hlášené, avšak takový náklad přispívá hodnotou skutečnou.

Zavazadla cestujících a osobní svršky přispívají ke společné havárii jen tehdy, byla-li na ně vydána přepravní listina nebo poskytne-li se za ně náhrada ve společné havárii.

Stanovení náhrad a rozvrh příspěvků se provede v sídle provozovatele plavidla.

Provozovatel plavidla je povinen učinit bez odkladu opatření potřebná k vypracování dispaše. ³ Odkládá-li splnění této povinnosti, je kterýkoliv účastník oprávněn zařídit vyhotovení dispaše.

Výlohy vyhotovení dispaše se vyúčtují ve společné havárii.

Za malé plavidlo se považuje plavidlo, jehož délka nepřesahuje 15 m a šířka 3 m, nebo plavidlo, jehož maximální výtlak nepřesahuje 15 tun. Z těchto plavidel se však nepokládají za malá plavidla převozní lodi a plavidla, která slouží k přepravě více než 12 osob, popř. k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě takových plavidel, která nejsou malými plavidly.

Ustanovení § 8 až 13, 16 a § 27 až 34 vyhlášky se nevztahují na malá plavidla; ustanovení § 18, 19, 21 až 26 se na tato plavidla vztahují přiměřeně.

Malá plavidla nemusí odpovídat pravidlům pro stavbu lodí, musí však vyhovovat podmínkám technické způsobilosti stanoveným Řádem plavební bezpečnosti.

Způsobilost k plavbě se prokazuje lodním osvědčením u plavidel, která podléhají evidenci podle § 37a odst. 2.

Lodní osvědčení na písemnou žádost vydává a jeho platnost prodlužuje plavební správa příslušná podle místa bydliště provozovatele plavidla. V lodním osvědčení se vyznačí doba jeho platnosti, která nesmí překročit 5 let. Lodní osvědčení platí pro vodní cesty v něm uvedené.

Před vydáním lodního osvědčení plavební správa provede technickou prohlídku plavidla a podle potřeby zkušební plavbu, při nichž ověřuje zejména stav tělesa plavidla, stav a přiměřenost pohonného motoru, nezávadnost plavidla z hlediska jeho vlivu na životní prostředí, funkci kormidelního zařízení a vybavení plavidla signalizačními a záchrannými prostředky. Plavební správa může od technické prohlídky upustit u závodních sportovních plavidel, jejichž technická způsobilost je prokázána osvědčením vydaným tělovýchovnou organizací.

Provozovatel plavidla je povinen oznámit plavební správě, která vydala lodní osvědčení, každou důležitou opravu nebo změnu, která může ovlivnit stabilitu plavidla a narušit jeho způsobilost k plavbě. Plavební správa podle okolností případu nařídí provedení technické prohlídky popř. zkušební plavby.

Provozovatel plavidla je povinen přistavit k technické prohlídce plavidlo řádně vybavené na místo a v termínu, který určí plavební správa po projednání s ním. Provozovatel plavidla je povinen se této prohlídky zúčastnit.

Zjistí-li plavební správa při technické prohlídce nebo zkušební plavbě závady, určí provozovateli plavidla k jejich odstranění přiměřenou lhůtu; nebudou-li závady ve stanovené lhůtě odstraněny, zamítne vydání lodního osvědčení nebo prodloužení jeho platnosti, popř. omezí jeho platnost nebo je provozovateli odejme.

Plavební správa může též odejmout lodní osvědčení, jestliže při namátkové kontrole zjistí na plavidle závady, které ohrožují bezpečnost plavby, osob na plavidle nebo jiných uživatelů vodní cesty.

Provozovatel plavidla je povinen odstranit z vodní cesty plavidlo, které trvale nevyhovuje podmínkám technické způsobilosti podle odstavce 1. To platí i pro plavidlo, které je zakotveno nebo vyvázáno u břehu. Jestliže provozovatel plavidla tuto povinnost nesplní ani po výzvě plavební správy, může plavební správa dát plavidlo odstranit na jeho náklad.

Provozovatel plavidla je povinen odevzdat plavební správě do 15 dnů lodní osvědčení, které pozbylo platnosti; v téže lhůtě je třeba odevzdat lodní osvědčení, dojde-li k likvidaci plavidla.

Plavidlo s vlastním pohonem o výkonu motoru do 4 kW (cca 5,4 k) smí být vedeno osobou starší 15 let, která má průkaz způsobilosti k vedení plavidla (dále jen "průkaz způsobilosti").

Plavidlo s vlastním pohonem o výkonu motoru nad 4 kW (cca 5,4 k), plavidlo bez vlastního pohonu o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení nad 1000 kg a plavidlo bez vlastního pohonu s celkovou plochou plachet nad 10 m² smí být vedeno osobou starší 18 let, která má průkaz způsobilosti.

Plavidlo, které nevykazuje znaky uvedené v předchozích odstavcích, smí být vedeno osobou starší 15 let, která je k tomu tělesně a duševně způsobilá a je obeznámena s technikou vedení takového plavidla a v rozsahu potřebném pro jeho vedení též s plavebními předpisy.

Podmínka minimálního věku stanovená pro vedení plavidel s plachtami v odstavcích 2 a 3 se nevztahuje na mládež organizovanou v jachetních oddílech tělovýchovných organizací, pokud se plavba provádí pod dozorem kvalifikovaného instruktora.

Průkaz způsobilosti vydává plavební správa po úspěšném složení zkoušky, k níž může být připuštěna jen osoba, která je k vedení plavidla tělesně a duševně způsobilá a dosáhla věku uvedeného v odstavci 1, popř. 2. Osobě mladší 18 let může být průkaz způsobilosti vydán jen s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce.

Žádost o provedení zkoušky a vydání průkazu způsobilosti se podává u plavební správy příslušné podle místa bydliště žadatele.

Při zkoušce musí uchazeč prokázat potřebné znalosti plavebních předpisů, u plavidel s vlastním pohonem základní znalost pohonného motoru, jeho obsluhy a údržby a u plachetnic též znalost teorie plachtění. Plavební správa může požadovat provedení zkušební plavby, pokud to uzná za nutné.

Průkaz způsobilosti musí mít vůdce plavidla za plavby u sebe a předložit jej na vyzvání orgánům plavební správy, popř. příslušníkům Veřejné bezpečnosti.