| 1. | § 1 odst. 3 zní: „(3) Mzdy uvedené v odstaci 1 se považují za započitatelný výdělek i tehdy, když se z nich daň ze mzdy nesráží proto, že jde o nevidomého pracovníka, nebo jen proto, že mzda nedosahuje zdanitelné výše, anebo když se z nich daň ze mzdy neplatí podle mezinárodních ujednání o zamezení dvojího zdanění.“ |
| 2. | V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Do započitatelného výdělku pracovníka se nezahrnují: a) | příjmý osvobozené zcela nebo zčásti od daně ze mzdy; |
b) | odměny vyplácené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech 1) ; zahrnují se však odměny za rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu na průmyslového vzoru, jakož i odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizací 2) ; |
c) | naturální požitky, finanční náhrady zaneodebrané naturální požitky 3) a jiná plnění, která pracovníku náležejí i v době pracovní neschopnosti; |
d) | mzda za práci konanou nad týdenní pracovní dobu stanovenou pro pracovní úsek, na kterém je pracovník činný včetně příplatku za práci přesčas; mzda za takovou práci se však do započitatelného výdělku zahrnuje, jestliže je za ni poskytnuto náhradní volno; |
e) | podíly na hospodářských výsledcích; |
f) | roční odměny vedoucím pracovníkům; |
g) | stabilizační odměny za odpracovaná léta a stabilizační náborové odměny; |
h) | náhrady mzdy poskytované pracovníkům podle pracovněprávních předpisů, jakož i náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou; |
ch) | dávky nemocenského pojištění nebo jiná obdobná plnění včetně mateřského příspěvku; |
i) | náhrady služebních výdajů (náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, odlučné, režijní příplatky, zahraniční přídavek apod․); |
j) | náhrady škody (např. při pracovních úrazech a nemocech z povolání).“, |
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Odměny za činnost při záchranném zasahu poskytované členům záchranných sborů zřízených podle zvláštníchpředpisů pro riziková pracoviště 4) se do započitatelného výdělku zahrnují, i když jsou osvoboženy od daně ze mzdy.“, dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. |
| 3. | § 4 zní: „ § 4 (1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje započitatelný výdělek pro stanovení nemocenskéh při pracovní neschopnosti, pokud se v dalších ustanoveních nestanoví jinak, je kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem pracovní neschopnosti. (2) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v orgnizaci teprve v průběhu kaledářního roku předcházejícího před vznikempacovní neschopnosti, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního roku. (3) Jestliže pracovník v rozhodném období podle předchozích odstavců neodpracoval alespoň a) | 70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu orzvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, anebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu, |
b) | 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů, prdlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem pracovní neschopnosti. Za odpracovaný se považuje den, v němž pracovník konal práce podle rozvrhu směn, 5) vybíral si náhradní volno za práci přesčas,6) měl neomluvenou nepřítomnost v práci; přitom se nepřihlíží ke kalendářním měsícům, které se do rozhodného období nezahrnují ( § 10 odst. 1). |
(4) Vstoupil-li pracovník do zaměstnání v organizaci v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vzhikem pracoví neschopnosti. (5) Stejně jako při vstupu do zaměstnání se posuzuje rozhodné období, došlo-li u pracovníka a) | k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání; |
b) | k kopětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce, který trval aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody; |
c) | ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že pracovník, který byl dosud odměňován hodinovou mzdou, je odměnován mzdou měsíční, nebonaopak; |
d) | ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak; |
e) | k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravnéh opatření, 7) trestu zákazu činnosti 8) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu. |
(6) Při trvalé změně základní mzdy, vymezené pracovněprávními předpisy, 9) se zjišťuje započitatelný výdělěk a) | pracovníka s měsíční mzdou z nové měsíční základní mzdy a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy, |
b) | pracovníka s hodinovou mzdou z nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku a odděleně z ostatních započitatelných složek mzdy. Pro zjištění nového běžně měsíčně zúčtovaného započitatelného výdělku pracovníka s hodinovou mzdou začíná rozhodné období od trvalé změny základní mzdy a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstaců. Pro zjištění ostatních započitatelných složek mzdy uvedenýchod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní mzdy.“ |
|
| 4. | V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Jestliže pracovníku byla v rozhodném období zúčtována započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářnírok bezperostředně předcházejícíc roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr oděleně od ostatního započitatelnéhovýdělku tak, že započitatelná roční prémie neboroční odměna se dělí dobou odpracovanou v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelného výdělku sníženého o tuto započitatelnou roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně s tím rozdílem, že obě roční prémie nebo roční odměny se sečtou a dělí se dobou odpracovanou v kalendářních letech, za která náležejí.“, připojují se odstavce 4, 5, 6 a 7, které zní: „(4) U nevidomého pracovníka se čistá denní mzda zjišťuje podle předchozích odstavců s tím rozdílem, že se ze započitatelného výdělku neodečítá daň ze mzdy. (5) U člena záchranného sboru, kterému byly v rozhodném období zúčtovány odměny za činnost při záchranném zásahu (- 2 odst. 2), se čistá denní mzda zjistí podle odstavců 1 až 3 ze započitatelného výdělku sníženého o tyto odměny. K takto zjištěné čisté denní mzdě se připočte poměrná částka z těchto odměn připadající na pracvoní den; při zjištění této poměrné částky se neodečítá daň ze mzdy. (6) Při změně pracovního úvazku se započitatelný výdělek zjišťuje obdobně jako při trvalé změně základní mzdy ( § 4 odst. 6) s tím ohledem, že výše ostatních započitatelných složek mzdy zúčtovaných před změnou pracovního úvazku se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku. (7) U pracovnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převeení, se nemocenské stanoví ze započitatelného výdělku zúčtovaného pracovnici v rozhodném období zjištěném ke dne převedení, pokud je to pro pracovnici příznivější; došlo-li u takové racovnice po převedení na jinou práci ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný výdělek v poměru nového a dřívějšího pracovníh úvazku.“ |
| 5. | § 7 zní: „ § 7 Je-li pracovník odměňován měsiční mzdou, určuje se denní nemocenské tak, že měsíční zákadní mzda, která je pro něho stanovena v době vzniku pracovní neschopnosti, se po odečtení daně ze mzdy dělí průměrným počtem pracovních dnů připadajících na jeden měsíc z celkovéhoo počtu pracovních dnů v roce. Má-li pracovník kromě měsíční základní mzdy ještě ostatní započitatelné složky mzdy, zvýší se měsíční základní mzda o poměrnou částku, která z ostatních započitatelných složek mzdy v rozhodném období připadá na jeden kalendářní měsíc; při určení této částky se postupuje obdobně podle § 6. Zameškal-li pracovník odměňovaný měsíční mzdou v rozhodném období neomluveně práci, určí se mu denní nemocenské vždy způsobem uvedeným v § 6.“ |
| 6. | V § 8 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 tohoto paragrafu. |
| 7. | § 9 zní: „ § 9 (1) Neodpracoval-li pracovník v rozhodném období počet dnů uvedený v § 4 odst. 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobného započitatelného výdělku. (2) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjišťuje, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo v němž nastal případ uvedený v § 4 odst. 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobný započitatelný výdělek zjišťuje znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období přecházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud pracovník neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedených v § 4 odst. 3. (3) Pravděpodobný započitatelný výdělek se zjištuje ze započitatelného výdělku, kterého pracovník dosáhl v období uvedeném v přechozím odstavci, popřípadě upraveného podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobný započitatelný výdělek se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru doby neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťuje, k době odpracované v tomto období.“ |
| 8. | § 10 odst. 1 zní: „(1) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní měsíce, za které se pracovnici poskytl vyrovnávací příspěvek v těhotenství amateřství 10) a za které bylo pracovníku poskytováno mzdové vyrovnání podle předpisů upravujících uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a orgnizačních opatření, 11) a nepřihlíží se ani k výdělku za tyto kalendářní měsíce.“ |
| 9. | § 41 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem). 12) „ |
| 10. | V § 44 písmeno c) zní: „c) Byl-li pracovnici v souvislosti s těhotenstvím zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení peněžité pomoci v mateřství k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“, v písmenu f) se vypouští odkaz na § 6 odst. 2 a na § 11, odkaz na § 10 se nahrazuje odkazem na § 10 odst. 2 a odkaz na § 24 se nahrazuje odkazem na § 24 odst. 2. |
| 11. | V § 45 odstavec 1 zní: „(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této pracovnici stanoví v nové mateřské dovolené podle § 44, jestliže o to požádala a jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala práci aspoň po 25 pracovních dnů.“ v odstavci 4 se na knci připojuje věta: „Této absolventce se poskytne také podpora při narození dítěte, jestliže jí nenáleží z jiného důvodu.“ |
| 12. | V § 49 věta první zní: „Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutenosti, které se uzjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto dochylky:“, písmeno d) zní: „d) Byl-li pracovnici před převedením na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím již dříve z tohoto důvodu zkrácen pracovní úvazek, popřípadě došlo-li u ní z tohoto důvodu bez jejího zavinění ke snížení základní mzdy, nepřihlíží se při stanovení dřívější mzdy k dobám po takových změnách ani k výdělku v nich.“, písmeno f) se vypouští. |
| 13. | § 65 zní: „ § 65 Při výpočtu čisté denní mzdy se nepřihlíží k době vazby. Rovněž při výpočtu dřívější běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku pro pracovnici, která je po propuštění z vazby převedena pro těhotenstvínebo mateřství na jinou práci, se nepřihlíží k době vazby.“ |
| 14. | V § 67 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 tohoto paragrafu. |
| 15. | § 69 se vypouští. |
