Úkoly advokacie plní advokáti poskytováním právní pomoci, zejména tím, že obhajují občany v trestním řízení, zastupují občany, orgány a organizace při právních úkonech, v občanském soudním řízení před ostatními státními a jinými orgány, sepisují listiny, udílejí právní porady a zpracovávají právní rozbory. Při plnění těchto úkolů jsou advokáti vázáni jen právním řádem a v jeho mezích příkazy zastoupeného.

Při poskytování právní pomoci advokáti vedou občany k plnění povinností vůči státu a společnosti, k úctě k právu a spoluobčanům a tím prohlubují jejich socialistické právní vědomí; advokáti rovněž přispívají k propagaci právního řádu a k dodržování pravidel socialistického soužití.

Advokáti nesmějí vykonávat jinou výdělečnou činnost kromě činnosti publicistické, literární, vědecké, umělecké a činnosti, která pro svoji krátkodobost nebo jednorázovost nemůže ohrozit plnění jejich úkolů. Výjimky ze závažných důvodů povoluje ministr spravedlnosti; jde-li o činnost vysokoškolského učitele, po dohodě s ministrem školství.

Na rozhodování o povolení výjimek ze zákazu výkonu jiné výdělečné činnosti se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděl v souvislosti s poskytováním právní pomoci, pokud ho ten, jemuž se právní pomoc poskytuje, této povinnosti nezprostí.

Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit rovněž výbor Ústředí české advokacie, je-li v důležitém státním zájmu, aby o těchto skutečnostech vypovídal před soudem, státním nebo jiným orgánem.

Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat, jde-li o zákonem stanovenou povinnost překazit spáchání trestného činu. ¹

Povinností mlčenlivosti je advokát vázán i po skončení svého členství v krajském (městském) sdružení advokátů.

Stejnou povinnost zachovávat mlčenlivost mají i ostatní pracovníci advokacie.

Advokáta si může občan, orgán nebo organizace zvolit. Advokát je povinen právní pomoc poskytnout.

Advokát je oprávněn odmítnout právní pomoc jen ze závažných důvodů nasvědčujících tomu, že by ji nemohl řádně poskytnout, zejména brání-li mu v tom pracovní zatížení, pokud nebyl ustanoven k poskytnutí právní pomoci advokátní organizace․

Advokát je povinen právní pomoc odmítnout,

Advokát je oprávněn vypovědět plnou moc,

Advokát je povinen vypovědět plnou moc, zjistí-li dodatečně okolnosti uvedené v odstavci 3.

Advokát - člen krajského (městského) sdružení advokátů v České socialistické republice je oprávněn poskytovat právní pomoc na celém území České socialistické republiky.

Stejné oprávnění má advokát, který je členem krajského sdružení advokátů ve Slovenské socialistické republice.

Právní pomoc se poskytuje za odměnu, jejíž výše je stanovena sazebníkem. Sazebník vydává ministerstvo spravedlnosti po dohodě s příslušnými ústředními orgány. Odměna náleží krajskému (městskému) sdružení advokátů, jehož je advokát členem.

Právní pomoc se poskytuje za sníženou odměnu nebo bezplatně, je-li to odůvodněno osobními, majetkovými a výdělkovými poměry občana nebo jinými důvody hodnými zvláštního zřetele. O tom, zda jsou tyto důvody dány, rozhoduje advokátní organizace s výjimkou případů, kdy byl ustanoven zástupce podle občanského soudního řádu.

Orgány advokacie jsou voleny. Za svou činnost odpovídají orgánům, které je zvolily.

Usnesení a opatření orgánů vyšších jsou pro orgány nižší závazná.

Advokát má právo volit orgány advokacie a být do nich volen. Má právo zúčastnit se členských schůzí advokátů, vyjadřovat se k projednávaným otázkám a podávat návrhy.

Advokát má ve vlastní věci právo zúčastnit se jednání kteréhokoliv orgánu advokacie.

Základními advokátními organizacemi jsou krajská sdružení advokátů, v hlavním městě Praze Městské sdružení advokátů (dále jen "sdružení").

K výkonu advokacie zřizují sdružení v okresech a v hlavním městě Praze v obvodech advokátní poradny.

Sdružení a Ústředí jsou socialistickými organizacemi.

Ústředí může pověřit advokátní poradnu, aby v rozsahu jím určeném vystupovala vlastním jménem.

Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze advokátů, která zejména

Členská schůze advokátů je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech advokátů - členů sdružení. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů sdružení.

Výbor sdružení je výkonným orgánem členské schůze advokátů.

Výbor sdružení svolává členskou schůzi advokátů nejméně jednou za dva roky; svolá ji vždy, požádá-li o to nejméně jedna polovina advokátů - členů sdružení.

Výbor sdružení plní usnesení členských schůzí, řídí a organizuje činnost advokacie na všech jejích úsecích, zejména

Výbor sdružení se skládá z pěti členů, výbor Městského sdružení advokátů v Praze ze sedmi členů. Členové výboru vykonávají svoji funkci i po uplynutí období, na které byli zvoleni, až do zvolení nových členů výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí stanoveném výborem.

Výbor sdružení volí ze svého středu předsedu. Předseda zastupuje sdružení navenek, zajišťuje řádnou činnost výboru, vyřizuje běžné záležitosti sdružení.

Výbor sdružení je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Advokáti, advokátní koncipienti a ostatní pracovníci plní své úkoly v advokátních poradnách.

V čele advokátní poradny je vedoucí advokátní poradny, který organizuje a řídí práci poradny a zajišťuje podmínky pro řádné poskytování právní pomoci. Zejména

Vedoucí advokátní poradny je povinen poskytovat právní pomoc.

Nejvyšším orgánem Ústředí je konference české advokacie (dále jen "konference").

Konferenci tvoří delegáti sdružení, kteří byli zvoleni na členských schůzích advokátů.

Konference zejména

Konference je způsobilá se usnášet, je-li přítomna dvoutřetinová většina delegátů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů.

Výkonným orgánem konference je výbor Ústředí.

Výbor Ústředí svolává konferenci a stanoví počet delegátů jednotlivých sdružení. Konferenci svolá také, požádá-li o to nejméně jedna polovina advokátů.

Výbor Ústředí plní usnesení konference a v období mezi konferencemi řídí, organizuje a kontroluje činnost advokacie, zejména

Výbor se skládá z devíti členů. Členové výboru vykonávají svoji funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do zvolení nového výboru. Náhradníci výboru nastupují na uvolněná místa členů výboru v pořadí určeném výborem Ústředí.

Výbor volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje Ústředí navenek, zajišťuje činnost výboru a vyřizuje běžné záležitosti výboru. Místopředsedové zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti v pořadí anebo ve věcech určených výborem.

Výbor Ústředí je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Revizní komise Ústředí (dále jen "revizní komise") kontroluje činnost Ústředí a sdružení z hlediska plnění povinností a úkolů stanovených právními předpisy a usneseními orgánů advokacie.

Revizní komise upozorňuje výbor Ústředí na zjištěné nedostatky a podává návrhy na opatření. Zprávu o své činnosti předkládá konferenci.

Revizní komise je pětičlenná. Ze svého středu volí předsedu.

Revizní komise Ústředí je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Kárná komise Ústředí (dále jen "kárná komise") provádí kárné řízení podle tohoto zákona.

Kárná komise je devítičlenná. Ze svého středu volí předsedu.

Ministr spravedlnosti může zrušit usnesení nebo opatření sdružení a Ústředí, popřípadě zastavit jejich výkon, jsou-li v rozporu s právním řádem nebo zájmem socialistické společnosti.

Oprávnění zrušit usnesení nebo opatření anebo zastavit jejich výkon nemůže ministr spravedlnosti použít v případě, kdy se usnesení nebo opatření sdružení nebo Ústředí týká zániku členství advokáta ve sdružení, skončení pracovního poměru advokátních koncipientů a ostatních pracovníků advokacie nebo jde-li o rozhodnutí v kárném řízení.

Ministr spravedlnosti může orgánům advokacie navrhnout vydání usnesení nebo opatření, která jsou v pravomoci těchto orgánů. Orgány advokacie jsou povinny o takovém návrhu rozhodnout nejpozději do tří měsíců.

Usnesení orgánů advokacie, jímž se stanoví celkový počet advokátů v jednotlivých sdruženích a advokátních poradnách a soustava odměňování advokátů, advokátních koncipientů a ostatních pracovníků, lze vydat jen s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti.

Členství advokáta zaniká uplynutím tří měsíců od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného prohlášení advokáta o vystoupení ze sdružení, pokud se advokát se sdružením písemně nedohodne jinak.

K zániku členství nedojde, odvolá-li advokát písemně prohlášení o vystoupení před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 a sdružení s tím písemně projeví souhlas.

Jestliže advokát vystoupí ze sdružení proto, že podle lékařského posudku nemůže vykonávat advokacii bez vážného ohrožení svého zdraví, zaniká jeho členství ve sdružení dnem doručení písemného prohlášení advokáta o vystoupení ze sdružení, pokud se se sdružením písemně nedohodne jinak.

Sdružení může zrušit členství advokáta,

Sdružení může dále zrušit členství advokáta,

Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) lze zrušit členství advokáta, jen jestliže advokát závady ve své činnosti v přiměřené lhůtě neodstranil, ačkoli byl k tomu v posledních dvanácti měsících písemně vyzván.

Z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a písm. c) může sdružení zrušit členství advokáta pouze do tří měsíců ode dne, kdy zjistilo tento důvod, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

V usnesení o zrušení členství musí být uvedeny důvody, usnesení musí být vyhotoveno písemně a doručeno advokátovi, jinak je neplatné.

Členství advokáta zaniká uplynutím tří měsíců od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o zrušení členství, pokud se advokát písemně nedohodne se sdružením na zkrácení této lhůty.

Sdružení nemůže zrušit členství advokáta z důvodů uvedených v § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 2 v ochranné době, stanovené v § 48 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce.

Členství těhotné advokátky a advokátky nebo osamělého advokáta, pečujících trvale alespoň o jedno dítě mladší tří let, může sdružení zrušit jen z důvodu uvedeného v § 34 odst. 1 písm. c). Bylo-li členství advokátky z toho důvodu zrušeno před nástupem mateřské dovolené tak, že by lhůta stanovená v § 34 odst. 6 měla uplynout v době mateřské dovolené, zaniká její členství ve sdružení současně s uplynutím mateřské dovolené.

Členství advokátky, která je na mateřské dovolené, ² nelze zrušit ani z důvodů, pro které by mohla být vyloučena ze sdružení.

Bylo-li členství advokáta zrušeno před počátkem ochranné doby tak, že lhůta stanovená v § 34 odst. 6 by měla uplynout v této době, ochranná doba se do této lhůty nezapočítává; členství advokáta zaniká teprve uplynutím zbývající části lhůty po skončení ochranné doby, ledaže by člen sdružení prohlásil, že na prodloužení členství netrvá.

Sdružení může advokáta vyloučit,

Sdružení může advokáta vyloučit pouze do tří měsíců ode dne, kdy zjistilo důvod uvedený v odstavci 1, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

V usnesení o vyloučení musí být uvedeny důvody, usnesení musí být vyhotoveno písemně a doručeno advokátovi, jinak je neplatné.

Členství advokáta zaniká dnem doručení usnesení sdružení o vyloučení.

Sdružení nemůže vyloučit těhotnou advokátku a advokátku nebo osamělého advokáta trvale pečující o dítě mladší tří let, může však, s výjimkou advokátky na mateřské dovolené, jejich členství z důvodů uvedených v odstavci 1 zrušit.

Sdružení může členství advokáta zrušit nebo ho vyloučit pouze s předchozím souhlasem závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen "závodní výbor"), jinak je usnesení o zrušení členství nebo o vyloučení advokáta neplatné.

Odmítl-li závodní výbor dát sdružení souhlas ke zrušení členství nebo vyloučení advokáta, může sdružení požádat příslušný vyšší odborový orgán o přezkoumání stanoviska závodního výboru. Zjistí-li vyšší odborový orgán, že nesouhlas závodního výboru se zánikem členství advokáta je v rozporu se zájmy společnosti, může jeho rozhodnutí zrušit a sám dát souhlas místo závodního výboru.

Členství advokáta se změněnou pracovní schopností nebo advokáta, který byl účastníkem odboje, může sdružení zrušit jen po předchozím souhlasu okresního národního výboru, jinak je usnesení o zrušení členství neplatné.

Souhlasu okresního národního výboru však není třeba, zrušuje-li sdružení členství advokáta staršího než 65 let.

Zrušilo-li sdružení členství advokáta nebo vyloučilo-li ho, aniž by byly dány důvody stanovené tímto zákonem, trvá členství advokáta i nadále a sdružení je povinno poskytnout mu náhradu odměny. Tato náhrada přísluší advokátovi ve výši průměrné odměny ode dne, kdy oznámil sdružení, že chce být nadále členem, až do doby, kdy mu sdružení umožní poskytovat právní pomoc nebo kdy dojde k platnému zániku členství; za dobu před uplatněním neplatnosti skončení členství u soudu mu však tato náhrada přísluší nejdéle za jeden měsíc.

Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla být advokátovi poskytnuta náhrada odměny, šest měsíců, může soud na žádost sdružení jeho povinnost k náhradě odměny za další dobu přiměřeně snížit, popřípadě ji advokátovi vůbec nepřiznat; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl advokát mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

Došlo-li k neplatnému zrušení členství nebo k neplatnému vyloučení a oznámí-li advokát písemně, že nechce zůstat členem sdružení, platí, že advokát vystoupil dnem, kterým by jinak zaniklo jeho členství, kdyby usnesení sdružení o tom bylo platné, pokud nedošlo mezi ním a sdružením k jiné písemné dohodě.

Neplatnost usnesení o zrušení členství nebo o vyloučení může advokát uplatnit u soudu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mělo jeho členství zaniknout.

Advokát, který byl uvolněn ze své činnosti v advokátní poradně proto, že byl zvolen do veřejné funkce, zůstává členem sdružení.

Advokát, který byl zvolen do funkce v orgánech advokacie, je povinen i po dobu výkonu této funkce poskytovat právní pomoc.

Advokátní koncipienti vykonávají přípravnou advokátní praxi v advokátní praxi v advokátní poradně pod dohledem advokátů, jimž byla svěřena jejich výchova. Mohou zastupovat advokáty při jednotlivých úkonech právní pomoci; řídí se přitom pokyny advokátů, které zastupují.

Advokátním koncipientem může být občan Československé socialistické republiky, občansky bezúhonný, plně způsobilý k právním úkonům, který je oddán socialistickému zřízení a má úplné vysokoškolské právnické vzdělání.

Advokátní koncipienti jsou v pracovním poměru ke sdružení.

Advokát může být kárně stíhán, dopustí-li se kárného provinění.

Kárným proviněním je

Pro méně závažné porušení povinností advokáta, pro drobné závady v práci, jakož i pro ojedinělé, méně závažné porušení pracovní kázně se kárné řízení nezavede. Takové jednání a nedostatky vytkne advokátovi podle povahy věci vedoucí advokátní poradny nebo předseda sdružení.

důtku,

veřejnou důtku,

snížení základní odměny až o 10 % na dobu až do tří měsíců.

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na advokáta, jako by mu nebylo kárné opatření uloženo, nedopustí-li se v této době dalšího kárného provinění.

Plní-li advokát své povinnosti mimořádně dobře, může výbor sdružení i před uplynutím jednoho roku rozhodnout, že se advokát posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.

Kárné řízení se zahajuje na návrh předsedy výboru sdružení, předsedy revizní komise nebo ministra spravedlnosti.

Návrh může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se ten, kdo návrh podává, o kárném provinění dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.

Návrh na zahájení kárného řízení se doručí advokátu, proti němuž návrh směřuje. Kárné řízení provádí kárná komise zásadně za jeho přítomnosti. Advokát si může v kárném řízení zvolit obhájce z řad advokátů.

Dojde-li kárná komise po spolehlivém zjištění skutkového stavu k závěru, že se advokát dopustil kárného provinění uvedeného v návrhu, uloží mu kárné opatření.

Nedojde-li kárná komise k takovému závěru, vynese zprošťující rozhodnutí.

Kárná komise zastaví kárné řízení, byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně, bul-li vzat před vyhlášením rozhodnutí zpět nebo zaniklo-li členství advokáta ve sdružení.

Proti rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření nebo vyneseno zprošťující rozhodnutí, může se advokát a ten, kdo návrh podal, odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.

O odvolání rozhoduje výbor Ústředí. Proti tomuto rozhodnutí se nelze dále odvolat.