Družstvo je dobrovolným sdružením pracujících rolníků i ostatních pracujících ke společné socialistické zemědělské velkovýrobě; je lidovým družstvem a dobrovolnou společenskou organizací.

Družstvo může nabývat jen taková práva a přejímat jen takové závazky, jež jsou v souladu s jeho činností. V případech určených Vzorovými stanovami jednotných zemědělských družstev (dále jen "vzorové stanovy") je třeba k platnosti právních úkolů, týkajících se převodů majetku z družstevního vlastnictví mimo obvyklé hospodaření, souhlasu okresní zemědělské správy.

Úkolem družstva je zejména

Při plnění svých úkolů se družstvo řídí právním řádem a dbá o důsledné dodržování socialistické zákonnosti.

K ustanovení družstva je třeba

Družstvo může navenek nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku․

Vzorové stanovy upravují vnitřní vztahy v družstvu; podle nich si družstvo vypracovává vlastní stanovy družstva.

Vzorové stanovy, popřípadě jejich změny a doplňky, vydává vláda Československé socialistické republiky nařízením po projednání s ústředním výborem Svazu družstevních rolníků Československé socialistické republiky. Současně upraví též postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků.

Stanovy družstva blíže upravují vnitřní vztahy v družstvu podle podmínek družstva.

Stanovy družstva i jejich změny a doplňky přijímá členská schůze a schvaluje okresní národní výbor po vyjádření okresní zemědělské správy.

Okresní národní výbor vede evidenci schválených stanov družstev, jejich změn a doplňků.

Hlavním předmětem činnosti družstva je zemědělská velkovýroba; zahrnuje v sobě i jiné činnosti, pokud přispívají ke zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské velkovýroby a zajišťují plynulost provozu a plné využití výrobních sil družstva.

Do hlavního předmětu činnosti družstva, které užívá lesy, popřípadě rybníky s chovem ryb, náleží také hospodaření v nich.

Za překročení hlavního předmětu činnosti se nepovažuje poskytování prací nebo služeb pro jiné organizace nebo občany, pokud se provádějí jen příležitostně, ojediněle a krátkodobě.

Družstvo může v zájmu celoročního zaměstnání svých členů, využití výrobních prostředků nebo vlastních a místních materiálových zdrojů, jakož i k zabezpečení společensky prospěšné výroby a služeb provozovat na základě povolení přidruženou výrobu.

Přidružená výroba nesmí být provozována na úkor neustálého rozvoje zemědělské velkovýroby ani zneužívána k nedovolenému podnikání nebo k získání neoprávněného hospodářského prospěchu. Je-li k provozování určité činnosti třeba také povolení podle zvláštních předpisů, může družstvo provozovat takovou činnost jako přidruženou výrobu, jen získá-li toto povolení.

Povolení k provozování přidružené výroby vydává okresní národní výbor po vyjádření okresní zemědělské správy; povolená přidružená výroba se zapisuje do podnikového rejstříku.

Okresní národní výbor rozhodne po vyjádření okresní zemědělské správy o odnětí povolení k provozování přidružené výroby, vyžaduje-li to společenský zájem, zejména porušuje-li družstvo podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

Rozhodnutí okresního národního výboru podle odstavců 3 a 4 jsou podkladem pro příslušnou změnu nebo doplnění stanov družstva bez zvláštního schválení ve smyslu § 11 odst. 2.

Družstvo hospodaří s půdou a ostatním majetkem, jež má ve vlastnictví nebo v užívání.

Pro soustavné zvyšování intenzity a efektivnosti své výroby vytváří družstvo předpoklady i ve vnitropodnikové organizaci a v řízení a plánování zejména uplatňováním vnitropodnikového chozrasčotu, sledováním a hodnocením vlastních nákladů a prováděním ekonomických rozborů výsledků hospodaření.

Družstvo rozděluje celkový důchod v souladu se zájmy celé společnosti, družstva a jeho členů na základě socialistických principů rozdělování důchodů. Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením zásady financování a finančního hospodaření družstva, zejména zásady, podle nichž družstvo rozděluje celkový zisk; upraví v nich soustavu fondů družstva, jejich tvorbu a hospodaření s nimi.

Podrobnosti k zásadám podle odstavce 3 stanoví federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Členem družstva se může stát každý občan po ukončení povinné školní docházky.

Požádat o přijetí za člena družstva může však občan již od počátku kalendářního roku, v němž ukončí povinnou školní docházku.

Členství vzniká na základě písemné přihlášky občana a rozhodnutí družstva o jeho přijetí za člena družstva.

Přihláška obsahující podmínky, na které občan váže svůj vstup do družstva, je neplatná.

O přijetí občana za člena družstva rozhoduje členská schůze na návrh představenstva, v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) představenstvo.

Na základě dohody s občanem stanoví členská schůze, popřípadě představenstvo, v rozhodnutí o jeho přijetí za člena družstva den vzniku členství; nemůže jím být den předcházející dni, v němž bylo rozhodnuto o přijetí občana za člena družstva.

Jako den vzniku členství nemůže být stanoven také den, v němž ještě trvá předchozí členství v jiném družstvu nebo pracovní poměr k jiné organizaci. To neplatí, vstupuje-li do družstva

Požádal-li o přijetí za člena družstva občan již před ukončením povinné školní docházky ( § 15 odst. 2), nemůže být stanoven jako den vzniku členství den, který předchází dni skončení jeho povinné školní docházky.

Nebyl-li v rozhodnutí o přijetí občana za člena družstva stanoven den vzniku členství, má se za to, že členství vzniklo dnem rozhodnutí, popřípadě - předcházelo-li toto rozhodnutí skončení předchozího členského poměru k jinému družstvu nebo pracovního poměru k jiné organizaci anebo skončení povinné školní docházky - dnem následujícím po dni, jímž skončil předchozí členský poměr k jinému družstvu, pracovní poměr k jiné organizaci či povinná školní docházka.

dohodou,

vystoupením,

vystoupením se zkrácenou lhůtou,

vyloučením,

smrtí člena,

zánikem družstva v důsledku jeho přechodu do státní zemědělské organizace nebo trvalé ztráty půdní základny.

Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen družstva písemně.

V dohodě musí být uveden den zániku členství; na žádost člena družstva musí být uveden i důvod, pro který dochází ke skončení členství.

Vystoupení člena z družstva se zkrácenou lhůtou [ § 19 písm. c)] je možné jen tehdy,

Jinou vhodnou prací pro člena družstva se rozumí práce pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i k jeho kvalifikaci.

Zkrácená lhůta pro vystoupení činí tři měsíce; začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné odhlášky družstva. V písemné odhlášce musí být výslovně uveden důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou (odstavec 1).

Popírá-li družstvo důvod pro vystoupení se zkrácenou lhůtou (odstavec 1), jehož se člen družstva dovolává, musí nejpozději do 15 dnů od doručení písemné odhlášky podat u soudu návrh, aby bylo o tomto sporu rozhodnuto.

Členská schůze může vyloučit člena z družstva pouze tehdy,

Členská schůze může rozhodnout o vyloučení člena z družstva pouze do tří měsíců ode dne, kdy družstvo zjistilo důvod k vyloučení, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat důvod k vyloučení podle odstavce 1 písm. b), předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta tří měsíců (odstavec 2) dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

V rozhodnutí o vyloučení člena z družstva musí být uveden důvod (odstavec 1), který nemůže být dodatečně měněn; členství zaniká dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení členovi družstva.

Nesouhlasí-li člen družstva s rozhodnutím členské schůze o vyloučení, může do 30 dnů od jeho doručení podat u soudu návrh na určení, že vyloučení je neplatné.

Dojde-li k zániku členství, provede družstvo vyúčtování a vypořádání vzájemných práv a závazků do jednoho měsíce po schválení účetní uzávěrky za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, nejpozději však do 31. března následujícího kalendářního roku.

Podrobnosti o tomto vyúčtování a vypořádání určují vzorové stanovy.

Účelnou vnitřní organizací družstva a účinným systémem vnitrodružstevního řízení se vytvářejí předpoklady pro úspěšné plnění plánovaných úkolů družstva; vnitřní organizace družstva je odvislá zejména od výrobního zaměření a velikosti družstva, od stupně specializace a koncentrace výroby i od uspořádání půdního fondu družstva.

Organizační jednotky v družstvu, které hospodaří podle pravidel vnitropodnikového chozrasčotu, mohou být zřízeny podle odvětvového nebo územního principu řízení, popřípadě na základě racionálního spojení obou těchto principů řízení.

Podrobnosti o vnitřní organizaci družstva a vnitrodružstevním řízení určují vzorové stanovy a stanovy družstva, popřípadě pracovní a organizační řád družstva.

Členové družstva řídí a spravují záležitosti družstva prostřednictvím členské schůze a jí volených orgánů v souladu s právními předpisy, politickohospodářskými opatřeními, stanovami družstva a jinými vnitrodružstevními předpisy.

Volenými orgány družstva jsou: sbor zástupců, představenstvo, předseda, revizní komise, sociální komise, komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a smírčí komise.

Vzorové stanovy, popřípadě jiný právní předpis, mohou určit, které další orgány se zřizují v družstvu.

Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit a spravovat záležitosti družstva a kontrolovat činnost družstva.

Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě - byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců - aspoň jednou za rok.

Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to aspoň jedna třetina všech členů družstva, revizní komise, okresní národní výbor nebo okresní zemědělská správa.

Do pravomoci členské schůze patří:

V družstvu s velkým počtem členů může členská schůze zvolit sbor zástupců. Sbor zástupců má práva členské schůze s výjimkou

Počet členů sboru zástupců nesmí být nižší než pětinásobek počtu členů představenstva.

Představenstvo je statutárním a výkonným orgánem družstva, který v období mezi členskými schůzemi (schůzemi sboru zástupců) řídí činnost družstva a zabezpečuje a kontroluje plnění přijatých usnesení.

Představenstvo odpovídá za svou činnost členské schůzi.

Předseda

Jednotlivé úseky činnosti a jednotlivá hospodářství, jakož i jiné organizační jednotky v družstvu, řídí předseda zpravidla prostřednictvím vedoucích odborných pracovníků, kteří jsou za ně odpovědni. Členská schůze může na návrh předsedy pověřit řízením některého úseku činnosti místopředsedu.

Předseda odpovídá za svou činnost členské schůzi a představenstvu.

Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda.

Revizní komise kontroluje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů; za svou činnost odpovídá členské schůzi.

Předseda revizní komise může být uvolněn z výkonu ostatní práce v družstvu.

Členská schůze i představenstvo mohou podle potřeby zřizovat další komise, a to jako trvalé nebo dočasné.

Členy těchto komisí volí nebo jmenuje, popřípadě odvolává orgán, který je zřídil.

Vzorové stanovy mohou určit, že se některé z těchto komisí zřizují povinně.

Členské schůze může ustavit hospodářské vedení jako pomocný orgán předsedy; hospodářské vedení projednává zejména opatření k zabezpečení výrobně organizačních a ekonomických úkolů družstva.

Členy hospodářského vedení jsou především vedoucí odborní pracovníci družstva, určení vzorovými stanovami a stanovami družstva; další členy hospodářského vedení jmenuje a odvolává představenstvo na návrh předsedy. Při výkonu svých funkcí jsou členové hospodářského vedení vázáni usneseními členské schůze a představenstva.

Členové družstva

Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují, popřípadě do vlastnictví družstva se neodevzdávají

K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen "sdružené pozemky"), náleží družstvu právo družstevního užívání.

Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravňuje družstvo k tomu, aby v souladu s právními předpisy užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů, které jsou předmětem jeho činnosti.

Družstvo může zejména

Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

Družstvo je oprávněno i povinno chránit své právo družstevního užívání proti každému, kdo do něj neoprávněně zasahuje.

V odůvodněných případech může družstvo se souhlasem okresního národního výboru, vydaným po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy, přenechat sdružené pozemky k užívání jiné socialistické zemědělské organizaci. Souhlasu okresního národního výboru není třeba, přenechává-li družstvo sdružené pozemky k užívání společnému zemědělskému podniku, jehož je členskou organizací.

Za týchž podmínek může družstvo přenechat sdružené lesní pozemky k užívání organizaci lesního hospodářství, popřípadě sdružené rybníky s chovem ryb k užívání organizaci státního rybářství.

Pro užívání sdružených pozemků jinou socialistickou zemědělskou organizací podle odstavce 1 platí přiměřeně ustanovení § 37 odst. 2, 3 a 4.

O přenechání sdružených pozemků k užívání jiné socialistické zemědělské organizaci musí být uzavřena písemná smlouva.

Užívání sdružených pozemků jinou socialistickou zemědělskou organizací skončí především dohodou, k níž je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy; může však skončit také výpovědí s roční výpovědní lhůtou ke dni 1. října každého roku, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po předchozím vyjádření okresní zemědělské správy.

státní nebo družstevní organizaci pro zemědělské i nezemědělské využití,

společenské organizaci pro zemědělské využití,

jde-li o pozemky v zastavěné části obce (intravilánu) nepřesahující výměru uvedenou v § 36 odst. 2 písm. b), také členům družstva, kteří nemají vlastní zahradu, pro zemědělské využití.

O přenechání sdružených pozemků k dočasnému užívání státní nebo družstevní organizaci, společenské organizaci nebo členům družstva, kteří nemají vlastní zahradu, musí být uzavřena písemná smlouva. Ve smlouvě je třeba sjednat způsob a dobu dočasného užívání; může v ní být dohodnuta i přiměřená úplata.

Dočasné užívání sdružených pozemků skončí uplynutím sjednané doby nebo dohodou.

Je-li pozemek přenechaný družstvem k dočasnému užívání užíván v rozporu se sjednaným způsobem užívání nebo se zájmem společnosti, může okresní národní výbor svým rozhodnutím dočasné užívání kdykoli zrušit.

Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do socialistického společenského vlastnictví. Jinou změnou vlastnictví není právo družstevního užívání dotčeno.

Ke smlouvě o převodu pozemku, k němuž má družstvo právo družstevního užívání, je třeba též souhlasu družstva; to neplatí, jde-li o darování tohoto pozemku státu.

Družstvo, které hospodaří bez záhumenků, poskytuje svým členům (jejich rodinám) zemědělské výrobky pro potřebu jimi chovaného hospodářského zvířectva, popřípadě pro osobní spotřebu.

Družstvo, které se dosud nerozhodlo pro hospodaření bez záhumenků, předěluje záhumenky těm členům, kteří je požadují; záhumenky se přidělují na jednotlivé členy, nebo na rodiny členů.

Podrobnosti o poskytování zemědělských výrobků a přidělování záhumenků, popřípadě o chovu hospodářského zvířectva členy družstva, stanoví vzorové stanovy a federální ministerstvo zemědělství a výživy.

Živý a mrtvý inventář, osivo, sadba a krmivo, hospodářské budovy a jiné stavby, popřípadě řemeslnické potřeby odevzdané členem do společného družstevního hospodářství, přecházejí převzetím do vlastnictví družstva.

Dvacet procent přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, jakož i přejímací cena osiva, sadby a krmiva, hospodářských budov a jiných staveb, jsou povinným nenávratným vkladem člena do družstva.

Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, popřípadě řemeslnických potřeb, proplatí družstvo svému členovi za podmínek a ve lhůtách, určených ve stanovách družstva.

Práci v družstvu vykonávají zásadně jeho členové; povinnost osobně pracovat v družstvu patří k základním povinnostem vyplývajícím z členství. Výjimečně může družstvo zaměstnávat občany i v pracovním poměru, popřípadě v jiném pracovněprávním vztahu.

Pracovní vztahy, které vznikají mezi družstvem a jeho členy, se řídí tímto zákonem; zákoníkem práce, popřípadě dalšími předpisy se řídí, jen pokud to výslovně stanoví tento zákon, zákoník práce nebo jiný právní předpis.

Vzorové stanovy určí blíže, kdy se nevyžaduje na členovi družstva plnění povinnosti osobně pracovat v družstvu a za jakých podmínek může družstvo zaměstnávat občany i v pracovním poměru.

V zájmu prohlubování organizace práce a upevňování vnitřního pořádku i pracovní kázně přijímá členská schůze pracovní řád družstva; je závazný pro družstvo a jeho členy, jakož i pro jeho pracovníky, pokud z jeho ustanovení neplyne něco jiného.

Družstvo vypracuje pracovní řád podle vzoru vydaného federálním ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

K podrobnějšímu vymezení práv a povinností, vyplývajících pro družstvo a jeho člena z práva člena na práci a z jeho povinnosti v družstvu pracovat, se sjednává dohoda o pracovních podmínkách.

O uzavření dohody o pracovních podmínkách jedná družstvo s občanem již v souvislosti s jeho přijímáním za člena družstva.

Dohoda o pracovních podmínkách může být platně uzavřena jen písemně. Jedno vyhotovení písemné dohody o pracovních podmínkách je družstvo povinno vydat členovi.

Dohoda o pracovních podmínkách musí obsahovat ujednání o

Nemůže-li družstvo poskytnout svému členovi práci celoročně nebo na plný pracovní úvazek, musí dohoda o pracovních podmínkách obsahovat také ujednání o rozsahu jeho pracovní účasti v družstvu v průběhu kalendářního roku.

V dohodě o pracovních podmínkách může družstvo se členem sjednat i další podmínky, na nichž družstvo nebo člen mají zájem, zejména zařazení pro účely odměňování, odpovídající sjednanému druhu práce (funkci).

Nebylo-li sjednáno něco jiného, má se za to, že tato dohoda byla uzavřena za dobu neurčitou.

Ode dne, který byl v dohodě o pracovních podmínkách sjednán jako den nástupu do práce, je

Při nástupu do práce musí být člen družstva seznámen s pracovním řádem družstva a s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat.

Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením:

Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky mohou podrobněji upravit postup při sjednávání dohod o pracovních podmínkách.

Nedojde-li k uzavření dohody o pracovních podmínkách již v souvislosti s přijímáním občana za člena družstva, usiluje družstvo o vytvoření předpokladů k tomu, aby se tak mohlo stát co nejdříve. Pro dobu do uzavření dohody o pracovních podmínkách rozhodne představenstvo o pracovním zařazení a rozsahu pracovní účasti člena v družstvu s přihlédnutím k potřebám a možnostem družstva, jakož i ke zdravotnímu stavu a schopnostem a - pokud možno - i kvalifikaci člena.

Pracovní zařazení člena družstva stanovené představenstvem může být měněno jen za podmínek, za nichž může dojít ke změně dohody o pracovních podmínkách, popřípadě za nichž je člen družstva povinen konat práci jiného druhu nebo na jiném místě, než bylo sjednáno v této dohodě.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, jestliže zanikla nebo byla zrušena dosavadní dohoda o pracovních podmínkách a nebyla zatím uzavřena nová, ač člen družstva koná nadále práci v družstvu.

Člen družstva, jehož členství v družstvu trvá nepřetržitě aspoň pět měsíců (čekací doba), má nárok na dovolenou na zotavenou (dále jen "dovolená") za kalendářní rok, jestliže v něm konal práci v družstvu aspoň 75 dnů.

Splnění podmínek čekací doby a odpracování 75 dnů se nevyžaduje, jestliže

Za kalendářní rok, v němž vstoupil do družstva, popřípadě v němž započal s výkonem práce pro družstvo nebo v něm pokračoval po předchozím dlouhodobém přerušení, náleží členovi družstva poměrná část dovolené; musí však splnit v družstvu podmínky uvedené v odstavci 1, nejde-li o člena, u něhož se jejich splnění nevyžaduje.

Družstvo může svému členovi, který vstoupil do družstva z podnětu družstva nebo orgánu státního hospodářského řízení zemědělství, výjimečně poskytnout poměrnou část dovolené, i když nesplňuje podmínky pro vznik nároku na dovolenou.

Základní výměra dovolené činí tři kalendářní týdny v kalendářním roce.

Nárok na čtyři kalendářní týdny dovolené má člen družstva, který do konce běžného kalendářního roku dovrší aspoň 15 let členství po 18. roce věku.

Nárok na delší než základní výměru dovolené je povinen člen družstva prokázat před nástupem dovolené, nejpozději do konce kalendářního roku, v němž uplatňuje nárok na delší dovolenou; jinak nárok na delší dovolenou za tento kalendářní rok zaniká.

Čerpá-li dovolenou člen družstva s pracovní dobou nerovnoměrně rozloženou na jednotlivé týdny v období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

Při zániku členství má člen družstva nárok na poměrnou část dovolené; musí však splnit podmínky pro vznik nároku na dovolenou, nejde-li o člena družstva, u něhož se jejich splnění nevyžaduje. Členovi družstva, jehož členství zaniklo v souvislosti se vznikem nároku na starobní nebo invalidní důchod, a člence družstva, jejíž členství zaniklo v souvislosti s těhotenstvím nebo péčí o dítě, přísluší poměrná část dovolené, i když v družstvu nekonali v kalendářním roce práci 75 dnů.

Člen družstva, který byl vyloučen z družstva, ztrácí vůči němu nárok na poměrnou část dovolené za běžný kalendářní rok.

Zanikne-li členství po vyčerpání dovolené nebo její části, je člen družstva povinen vrátit náhradu odměny za práci, kterou mu družstvo vyplatilo za dovolenou nebo její poměrnou část, na niž ztratil nárok; to platí obdobně i o vybrání té části dovolené, na niž mu nevznikl nárok.

Zanikne-li členství člena družstva, který v družstvu splnil podmínku čekací doby, v souvislosti s jeho přechodem do jiného družstva, může mu kterékoli z těchto družstev poskytnout celou dovolenou, popřípadě její zbývající část, jestliže o to člen požádá nejpozději při skončení členství a zúčastněná družstva se dohodnou na náhradě odměny za práci za dovolenou (její část), na niž členovi v družstvu poskytujícím dovolenou (její část) nárok nevznikl.

Ustanovení odstavců 1 a 3 platí přiměřeně i v případě skončení (dlouhodobého přerušení) výkonu práce v družstvu za trvání členství.

Členovi družstva přísluší po dobu dovolené náhrada odměny za práci ve výši jeho průměrné odměny za práci a případné naturální požitky. Náhrada odměny za práci po dobu dovolené je splatná v obvyklých výplatních termínech; na požádání musí být náhrada splatná během dovolené vyplacena členovi družstva již před nastoupením dovolené.

Poskytování náhrady odměny za práci za nevyčerpanou dovolenou je přípustné, jen

Za dovolenou nebo její část, kterou člen družstva nemohl vyčerpat, přísluší mu náhrada odměny za práci ve výši jeho průměrné odměny za práci. Družstvo je povinno vždy umožnit svému členovi - má-li nárok na dovolenou nejméně v takovém rozsahu - vyčerpat aspoň jeden týden, mladistvému dva týdny dovolené. Za tuto část dovolené nelze poskytnout náhradu odměny za práci za nevyčerpanou dovolenou; to neplatí, nemohla-li být tato část dovolené vyčerpána pro překážky v práci na straně člena družstva.

Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením:

Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví

Členům družstva přísluší za práci vykonanou v družstvu odměna za práci, která se vyplácí v penězích.

Odměna za práci se stanoví podle množství, jakosti a společenského významu práce; přiměřená část celkové odměny za práci se poskytuje členům družstva jako podíl na hospodářských výsledcích družstva dosahovaných při uspokojování společenských potřeb.

Odměňování za práci v družstvech upraví federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle jednotných zásad, stanovených vládou Československé socialistické republiky.

V rámci úpravy podle odstavce 1 stanoví si družstvo podle podmínek vlastní pravidla odměňování.

Družstevní kázní se rozumí uvědomělé plnění úkolů a povinností, které pro každého člena družstva vyplývají z jeho členství v družstvu, zejména pak v souvislosti s jeho účastí na společné práci, na řízení a správě družstva a na společenské činnosti družstva.

Družstevní kázeň je založena na vztazích soudružské spolupráce a vzájemné pomoci, na uplatňování zásad socialistického soužití členy družstva a na rozvíjení jejich iniciativy i zvyšování jejich ideologické a odborné úrovně.

Nedílnou součástí družstevní kázně je pracovní kázeň a ochrana socialistického vlastnictví.

Za závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně, jímž byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, stanovami družstva nebo jinými vnitrodružstevními předpisy, popřípadě usneseními nebo opatřeními orgánů anebo pracovními příkazy vedoucích funkcionářů (vedoucích odborných pracovníků) družstva, může být členovi družstva uloženo některé z těchto kárných opatření:

Kárné opatření může být uloženo jen do jednoho měsíce ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze ( § 63 odst. 3), platí místo lhůty jednoho měsíce lhůta tří měsíců.

Je-li jednání člena družstva, v němž lze spatřovat porušení družstevní kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta jednoho, popřípadě tří měsíců pro uložení kárného opatření dnem, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

Kárné opatření nelze uložit za porušení družstevní kázně, byly-li členovi družstva za ně pravomocně uloženo opatření jiným orgánem než orgánem, družstva nebo byl-li pro ně člen družstva pravomocně odsouzen.

Závažné nebo opětovné porušení družstevní kázně členem družstva, který vykonává funkci ve voleném orgánu družstva, může být důvodem pro jeho odvolání z této funkce.

Členovi družstva nemůže být uloženo kárné opatření, jestliže nesplní pokyn, který je v rozporu s právními předpisy.

Kárné opatření ukládá zásadně představenstvo.

Důtka může být uložena také vedoucím funkcionářem (vedoucím odborným pracovníkem) družstva, pokud mu byla taková pravomoc dána vzorovými stanovami nebo stanovami družstva.

Jde-li o porušení družstevní kázně předsedou (místopředsedou), členem představenstva nebo členem revizní komise, ukládá kárné opatření členská schůze.

Proti rozhodnutí představenstva, popřípadě vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, uvedeného v § 63 odst. 2, může člen družstva podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky členské schůzi; podání námitek má odkladný účinek.

Má-li člen družstva za to, že při uložení kárného opatření byl porušen právní předpis, stanovy družstva nebo jiné vnitrodružstevní předpisy anebo že kárné řízení zůstalo neúplné, může do 30 dnů od doručení rozhodnutí členské schůze o námitkách, popřípadě - jde-li o předsedu (místopředsedu), člena představenstva nebo člena revizní komise - od doručení rozhodnutí členské schůze o kárném opatření, podat návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí soudem; podání návrhu na přezkoumání má odkladný účinek.

Shledá-li soud, že pro uložení kárného opatření nebyly splněny zákonné podmínky, zruší rozhodnutí o uložení kárného opatření, popřípadě i rozhodnutí členské schůze o námitkách; jinak je potvrdí.

Soud zruší rozhodnutí uvedená v odstavci 3 také tehdy, jestliže kárné řízení zůstalo neúplné; v tomto případě projedná věc členská schůze znovu na svém nejbližším jednání následujícím po dni, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci, přičemž je vázána právním názorem soudu.

Nedopustil-li se člen družstva během jednoho roku od pravomocného uložení kárného opatření dalšího porušení družstevní kázně, posuzuje se, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo.

I před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 může představenstvo, popřípadě - uložila-li kárné opatření členská schůze - členská schůze rozhodnout, že se člen družstva posuzuje, jako by mu kárné opatření nebylo uloženo, osvědčil-li se příkladným plněním povinností vyplývajících z jeho členství v družstvu.

Družstvo je povinno vytvářet svým členům takové podmínky, aby mohli řádně plnit své členské povinnosti bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinno učinit opatření k jejich odstranění.

Družstvo je povinno soustavně kontrolovat, zda jeho členové plní své členské povinnosti tak, aby nedocházelo ke škodám.

Člen družstva je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku ani neoprávněnému majetkovému prospěchu na úkor společnosti, družstva nebo jednotlivce.

Zjistí-li člen družstva, že nemá vytvořeny podmínky k řádnému plnění svých členských povinností, je povinen oznámit to svému nadřízenému.

Hrozí-li družstvu škoda, je člen družstva povinen upozornit na to příslušného vedoucího funkcionáře (vedoucího odborného pracovníka) družstva, popřípadě příslušné orgány. Je-li k odvrácení škody hrozící družstvu neodkladně třeba zákroku, je člen družstva povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiné členy (pracovníky) družstva, popřípadě osoby sobě blízké.

Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti člen družstva odpovědnost za svěřené hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek.

Dohoda o hmotné odpovědnosti může být platně uzavřena jen písemně. Člen družstva ji může uzavřít pouze po dovršení osmnácti let věku.

Uzavírá-li družstvo dohody o hmotné odpovědnosti s více členy (popřípadě i pracovníky), kteří pracují na témž pracovišti, může s nimi ujednat, že odpovídají za schodek společně.

Člen družstva se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy může v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky stanovit funkce, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti.

Člen družstva, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou práci nebo zařazován na jiné pracoviště nebo překládán. Odpovídá-li za schodek společně s dalšími členy družstva (popřípadě i pracovníky), může od dohody odstoupit také tehdy, je-li na pracoviště zařazen jiný člen družstva (pracovník) nebo ustanoven jiný vedoucí nebo zástupce vedoucího. Odstoupení musí být družstvu oznámeno písemně.

Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem zániku členství, dnem zániku dohody o pracovních podmínkách, dnem odstoupení od ní podle odstavce 1, a jde-li o člena družstva, na němž se podle vzorových stanov nevyžaduje plnění povinnosti osobně pracovat v družstvu - i dnem skončení (dlouhodobého přerušení) výkonu práce v družstvu za trvání členství.

Člen družstva odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu družstvo svěřilo na písemné potvrzení.

Této odpovědnosti se člen družstva zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil.

O rozsahu odpovědnosti člena družstva za škodu způsobenou při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním platí obdobně příslušná ustanovení zákoníku práce o rozsahu náhrady škody způsobené pracovníkem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, pokud není dále stanoveno jinak.

Určování výše družstvem požadované náhrady škody, jakož i případné upuštění od vymáhání zbylé částky náhrady škody, upravují vzorové stanovy.

Družstvo odpovídá za škodu vzniklou členovi družstva při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním, kterou mu způsobilo porušením právní povinnosti.

Škoda je způsobena družstvem, jestliže byla způsobena v rámci plnění jeho úkolů těmi, kteří tyto úkoly plnili. Tím není dotčena odpovědnost těch, kdož škodu způsobili při plnění úkolů družstva, podle ustanovení o odpovědnosti člena družstva za škodu způsobenou při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním, popřípadě podle ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti pracovníka za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Družstvo odpovídá za škodu na věcech, které v něm jeho člen odložil při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají.

Za věci, které při plnění členských povinností obvykle členové družstva nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které družstvo nepřevzalo do zvláštní úschovy, odpovídá družstvo jen do částky 1000 Kčs. Zjistí-li se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným členem (pracovníkem) družstva, nebo převzalo-li družstvo tyto věci do zvláštní úschovy, hradí družstvo škodu bez omezení.

Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže člen družstva o ní neuvědomil družstvo bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.

Člen družstva, který při odvrácení škody hrozící družstvu utrpěl věcnou škodu, má vůči němu nárok na její náhradu, jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů, jestliže nebezpečí sám úmyslně nevyvolal a jestliže si přitom počínal způsobem přiměřeným okolnostem.

Tento nárok má i člen družstva, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídalo družstvo.

Ve smírčím řízení se projednávají:

Ve smírčím řízení se neprojednávají spory uvedené v odstavci 1, bylo-li jejich projednávání právním předpisem vyhrazeno jiným orgánům.

Soudy projednávají spory uvedené v § 82 odst. 1 písm. a) jenom tehdy,

Zahájení smírčího řízení ve sporech uvedených v § 82 odst. 1 písm. b) nebrání tomu, aby o téže věci probíhalo řízení u soudu.

K provádění smírčího řízení se zřizuje v družstvu s velkým počtem členů komise, která odpovídá za svou činnost členské schůzi.

V družstvu s menším počtem členů vykonává působnost této komise revizní komise.

Smírčí řízení se zahajuje na návrh.

Podání návrhu na zahájení smírčího řízení má shodné právní účinky pro běh lhůt k uplatnění nároku jako podání návrhu u soudu.

Ve smírčím řízení usiluje komise o urovnání sporu smírem.

Smír schválený komisí nabývá právní moci a je závazný pro účastníky i pro všechny orgány.

Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, může se oprávněný domáhat u soudu soudního výkonu tohoto smíru.

Schválení smíru může být zrušeno soudem, jestliže je v rozporu s právními předpisy; v tomto případě rozhodne soud i ve věci samé.

Návrh na zrušení může podat účastník nejpozději do tří let od právní moci schváleného smíru; v téže lhůtě může návrh podat - má-li za to, že to vyžaduje zájem společnosti - také orgán svazu družstevních rolníků, prokurátor, národní výbor nebo orgán státního hospodářského řízení zemědělství.

Komise zruší schválení smíru, jestliže dodatečně vyšly najevo závažné okolnosti, které nemohl účastník bez své viny použít v původním jednání a které odůvodňují podstatně příznivější výsledek v jeho prospěch.

Návrh na zrušení může podat účastník do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech uvedených v odstavci 1, nejpozději však do tří let od právní moci schváleného smíru.

Nesouhlasí-li účastník s rozhodnutím komise, jímž byl zamítnut jeho návrh na zrušení schválení smíru, může do 30 dnů od jeho doručení podat návrh na jeho přezkoumání soudem. Zruší-li soud rozhodnutí komise, zruší také schválení smíru a rozhodne ve věci samé.

upraví podrobnosti o provádění smírčího řízení,

stanoví, kdo nese náklady spojené s činností komise.

Se zřetelem na celospolečenské potřeby organizují družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi (především zemědělskými), účelnou spolupráci v zájmu cílevědomé specializace a koncentrace zemědělské výroby i efektivního uplatňování velkovýrobních technologií a techniky. Pro organizování této spolupráce platí - vedle zásad uvedených v § 1 - i zásady rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti.

Spolupráce se uskutečňuje na základě písemné smlouvy, a to buď formou, při níž nevzniká nová organizace (kooperační sdružení), nebo formou, při níž se zřizuje nová organizace (společný zemědělský podnik).

Smlouvou o spolupráci, při níž nevzniká nová organizace (dále jen "smlouva o spolupráci"), se zavazují družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, že k dosažení efektivnějších výsledků hospodaření budou společně plánovat a zajišťovat dohodnutou činnost a k tomu účelu spojí část svých finančních nebo materiálových prostředků i pracovních sil, popřípadě že si budou v rámci dohodnuté činnosti poskytovat výrobky, práce a služby.

K platnosti smlouvy o spolupráci se vyžaduje její schválení okresní zemědělskou správou; zúčastní-li se však na této smlouvě organizace se sídlem ve dvou nebo více okresech, vyžaduje se k její platnosti její schválení krajskou zemědělskou správou.

Zúčastní-li se na smlouvě o spolupráci též oborově řízená organizace, musí být orgánu schvalujícímu tuto smlouvu (odstavec 2) předem prokázáno, že s účastí této organizace na smlouvě vyslovil souhlas jí nadřízený orgán.

K dohodě zúčastněných organizací o zrušení smlouvy o spolupráci je třeba souhlasu orgánu příslušného podle odstavce 2.

V souladu s potřebami dalšího rozvoje zemědělské velkovýroby a zabezpečování rostoucích potřeb výživy lidu mohou družstva, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, uzavírat smlouvy o zřizování společných zemědělských podniků; tyto podniky jsou povinny řádně hospodařit jak v zájmu celé společnosti, tak v zájmu členských organizací.

K platnosti smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku se vyžaduje její schválení ministerstvem zemědělství a výživy republiky.

Nejvyšším orgánem společného zemědělského podniku je sbor zástupců, který ze svého středu volí předsedu, představenstvo a revizní komisi.

Společný zemědělský podnik se zapisuje do podnikového rejstříku.

Pro práci ve společném zemědělském podniku jsou přijímáni do pracovního poměru k němu především členové, popřípadě pracovníci členských družstev a pracovníci ostatních členských organizací.

Členy družstva, jež je členskou organizací společného zemědělského podniku, může tento podnik zaměstnávat v pracovním poměru, i když nadále trvá jejich členství v družstvu. Po dobu pracovní činnosti ve společném zemědělském podniku jsou uvolněni z pracovních závazků v družstvu; jejich ostatní práva a povinnosti, vyplývající a členství v družstvu, zůstávají nedotčeny.

Společný zemědělský podnik používá zisku

Po provedení úhrad a přídělů podle odstavce 1 rozděluje společný zemědělský podnik zůstatek zisku podle smlouvy o svém zřízení členským organizacím.

Jestliže hospodaření společného zemědělského podniku v běžném roce vykáže ztrátu, podílejí se členské organizace na úhradě této ztráty podle výše svých členských podílů.

Společný zemědělský podnik může být zrušen

V případě zrušení společného zemědělského podniku jsou členské organizace povinny uhradit zjištěný schodek, každá z nich však nejvýše částkou nepřevyšující dvojnásobek jejího členského podílu.

K zabezpečení úkolů, spojených s výživou o ochranou rostlin, mohou družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, zřizovat společné zemědělské podniky, provádějící specializované služby v rostlinné výrobě (agrochemické podniky).

Družstva mohou mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, zřizovat společné zemědělské podniky za účelem projektové přípravy, plánování, provádění výstavby, provozu a údržby vodohospodářských melioračních zařízení, budování nádrží a rybníků a úprav menších vodních toků (meliorační podniky).

Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví

Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní arbitráží Československé socialistické republiky mohou upravit další způsoby spolupráce v zemědělství a jejich organizační formy.

V zájmu dalšího efektivního rozvoje zemědělské výroby se mohou družstva, po předchozím souhlasu okresního národního výboru, vydaném na návrh okresní zemědělské správy, slučovat ve větší ekonomické celky; mají-li zúčastněná družstva sídla ve více okresech, vydává předchozí souhlas krajský národní výbor na návrh krajské zemědělské správy.

Na členské schůzi přijme družstvo nadpoloviční většinou všech členů družstva usnesení o sloučení a zvolí své zástupce do přípravného výboru pro sloučení družstev.

Při slučování družstev se buď ze dvou nebo více družstev ustavuje jedno nové družstvo, nebo jedno, popřípadě více družstev, vplyne do družstva již ustaveného.

K usnesení sloučeného družstva je třeba, aby společná členská schůze slučovaných družstev

K ustavení sloučeného družstva je třeba také souhlasu okresního národního výboru po vyjádření okresní zemědělské správy.

Družstva slučovaná do nového družstva zanikají bez likvidace dnem zápisu nového družstva do podnikového rejstříku. Družstva, která vyplývají do již ustaveného družstva, zanikají bez likvidace dnem zápisu jejich zániku do podnikového rejstříku.

Na nové družstvo, popřípadě na družstvo, do kterého vplývají jiná družstva (dále jen "sloučené družstvo"), přecházejí dnem uvedeným v odstavci 3 práva a závazky, jakož i veškerý majetek zaniklých družstev; členové zaniklých družstev se stávají členy sloučeného družstva.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s ministerstvy zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky blíže vymezí postup při slučování družstev a organizační formy sloučeného družstva.

Členská schůze se může nadpoloviční většinou všech členů družstva usnést, že družstvo zanikne

K účinnosti usnesení členské schůze o zániku družstva přechodem do státní zemědělské organizace je třeba souhlasu ministerstva zemědělství a výživy republiky. K účinnosti usnesení členské schůze o zániku družstva pro trvalou ztrátu půdní základny nebo o zániku družstva jeho rozdělením je třeba souhlasu okresního národního výboru, vydaného po vyjádření okresní zemědělské správy.

Družstvo se může rozdělit na dvě i více družstev, vyžaduje-li to zabezpečení specializace zemědělské výroby nebo jiný celospolečenský zájem.

Členská schůze rozdělovaného družstva určí, na kolik nových družstev se družstvo rozděluje, jak se mezi tato družstva rozdělují jeho práva, závazky a majetek, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů také, do kterého z těchto družstev jednotliví členové přejdou.

O ustavení nových družstev platí přiměřeně ustanovení § 8 odst. 1.

Rozdělované družstvo zaniká a jeho práva, závazky a majetek přecházejí na nová družstva dnem zápisu těchto družstev do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva podle odstavce 2. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.

Státní kontrolní a revizní orgány vykonávají svou kontrolní a revizní působnost i v družstvech a ostatních organizacích.

To neplatí, jen jde-li o činnost družstva jako společenské organizace.

Shledá-li okresní zemědělská správa, že usnesení nebo jiné opatření družstva (jiné organizace uvedené v § 2 odst. 1) je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami, smlouvou o spolupráci nebo o zřízení společného zemědělského podniku, anebo prováděcím hospodářským plánem, vyzve je, aby v přiměřené lhůtě zjednalo nápravu.

Podle odstavce 1 postupuje také okresní národní výbor, nejde-li o usnesení nebo jiné opatření týkající se hospodářských otázek.

Zůstane-li výzva okresní zemědělské správy nebo okresního národního výboru bezvýsledná, může okresní národní výbor rozhodnutím zastavit výkon usnesení nebo jiného opatření družstva (jiné organizace uvedené v § 2 odst. 1); proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání podle předpisů o správním řízení.

Ustanovení odstavce 1 neplatí jen tehdy, jde-li o usnesení nebo jiné opatření týkající se pracovního vztahu, o němž přísluší rozhodovat soudu.

Se členem, který před 1. lednem 1976 po dobu nejméně jednoho roku neplnil základní povinnosti vyplývající z jeho členství v družstvu, zejména nekonal práci v družstvu, ač mu v tom nebránil věk, zdravotní stav nebo jiný vážný důvod (studium, uvolnění pro výkon práce ve společném zemědělském podniku, péče o dítě, uvolnění pro výkon veřejné funkce apod.), projedná družstvo další plnění členských povinností; podle výsledku tohoto projednání navrhne členovi, který i nadále nehodlá plnit členské povinnosti, uzavření dohody o skončení členství.

Nedojde-li k uzavření dohody o skončení členství a nejsou-li splněny podmínky pro vyloučení z družstva, může představenstvo rozhodnout do 31. prosince 1976 o tom, že se členství prohlašuje dnem rozhodnutí za zaniklé.

Rozhodnutí, jímž se členství prohlašuje za zaniklé, se vydává písemně a doručuje se členovi družstva; námitky proti němu lze podat členské schůzi do 15 dnů ode dne jeho doručení.

Při sjednávání dohod o pracovních podmínkách se členy, jejichž členství v družstvu vzniklo před 1. lednem 1976, vychází družstvo z těch podmínek, za nichž tito členové dosud konali práci v družstvu; do doby uzavření těchto dohod platí pro pracovní podmínky těchto členů přiměřeně § 51.

Pracují-li v družstvu i po 1. lednu 1976 občané, kteří nejsou dosud ani jeho členy, ani v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k němu, je družstvo povinno - pokud potřebuje jejich práci pro úspěšné plnění svých úkolů - vyzvat je nejpozději do 31. října 1976 k tomu, aby požádali o přijetí za členy družstva, popřípadě aby sjednali s družstvem pracovní smlouvu nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, jde-li o práce, které mohou být v družstvu vykonávány v pracovním poměru nebo v jiném pracovněprávním vztahu.

Do vzniku členství v družstvu, popřípadě do vzniku pracovního poměru nebo jiného pracovněprávního vztahu k družstvu, nejpozději však do 31. prosince 1976, se pracovní vztahy osob uvedených v odstavci 2 posuzují jako pracovní vztahy členů družstva. Po tomto dni nemohou osoby uvedené v odstavci 2 konat nadále práci v družstvu, pokud se nestaly nebo nastanou jeho členy, popřípadě pracovníky.

Družstvo, které dosud neposkytuje svým členům dovolenou za podmínek a v rozsahu jež odpovídají tomuto zákonu, bude poskytovat dovolenou podle tohoto zákona, jakmile k tomu vytvoří nezbytné ekonomické předpoklady.

Posouzení otázky, zda družstvo uvedené v odstavci 1 vytvořilo již ekonomické předpoklady k tomu, aby poskytovalo svým členům dovolenou podle tohoto zákona, přísluší okresní zemědělské správě.

Do doby, než družstvo uvedené v odstavci 1 vytvoří ekonomické předpoklady pro poskytování dovolené podle tohoto zákona, poskytuje svým členům dovolenou za podmínek a v rozsahu, jež určí vzorové stanovy a stanovy družstva.

Porušení družstevní kázně, k němuž došlo před 1. lednem 1976, se posuzuje podle tohoto zákona, jestliže dosud nebylo rozhodnuto o uložení kárného opatření.

Ve smírčím řízení se neprojednávají spory o nároky uvedené v § 82 odst. 1, o nichž bylo před 1. lednem 1976 zahájeno řízení před soudem.

zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech;

vyhláška č. 47/1968 Sb., o společných družstevních podnicích a o provozování přidružené výroby jednotnými zemědělskými družstvy, ve znění vyhlášky č. 2/1972 Sb.;

vyhláška č. 2/1972 Sb., o kooperačních vztazích při rozvoji specializace a koncentrace zemědělské výroby.