159/1975 Sb. znění účinné od 1. 1. 1976 do 30. 6. 1988
159
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva zemědělství a výživy
ze dne 30. prosince 1975
o spolupráci v zemědělství a jejich formách
Federální ministerstvo zemědělství a výživy stanoví podle § 97 odst. 1 zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní arbitráží Československé socialistické republiky:
§ 1 Tato vyhláška upravuje náležitosti smluv o spolupráci v zemědělství, postup jejich zpracování a schvalování, podmínky, za nichž mohou být změněny nebo zrušeny; stanoví orgány kooperačních sdružení a společných zemědělských podniků a způsob jejich zřizování, jejich působnost a vztahy mezi nimi a postup při slučování společných zemědělských podniků.
§ 2 Spolupráce v zemědělství se uskutečňuje na základě písemné smlouvy uzavřené v souladu s celospolečenskými potřebami a ze zásadami zemědělské politiky a politiky výživy lidu Československé socialistické republiky, a to buď formou, při níž nevzniká nová organizace (kooperační sdružení) nebo formou, při níž se zřizuje nová organizace (společný zemědělský podnik).
Č Á S T I Kooperační sdružení (§ 3-14) Smlouva o spolupráci, při níž nevzniká nová organizace
§ 3 Smlouvou a spolupráci, při níž nevzniká nová organizace (dále jen "smlouva o spolupráci"), se zavazují družstva mezi sebou, popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi, že k dosažení efektivnějších výsledků hospodaření budou společně plánovat a zajišťovat dohodnutou činnost na úsecích zemědělské výroby a k tomu účelu spojí část svých finančních nebo materiálových prostředků i pracovních sil, popřípadě že si budou v rámci dohodnuté činnosti poskytovat výrobky, práce a služby.
§ 4 (1) Smlouva o spolupráci musí obsahovat:
a) názvy a sídla všech členských organizací kooperačního sdružení;
b) předmět spolupráce;
c) ustanovení o orgánech, kooperačního sdružení a jeho řízení (o kooperační radě, o provozovateli, popřípadě o dalších orgánech, o vztazích mezi orgány apod), popřípadě ustanovení o způsobu řízení kooperačního sdružení a o zabezpečení provozu společné činnosti, není-li se zřetelem na předmět a rozsah této činnosti nutné zřizovat kooperační radu, popřípadě provozovatele;
d) ustanovení o způsobu plánování činnosti kooperačního sdružení a o koordinaci hospodářských plánů členských organizací s hospodářskými plány kooperačního sdružení;
e) úpravu účasti členských organizací na společné činnosti, zejména - ustanovení o poskytnutí členského podílu formou finančních, popřípadě materiálových prostředků, - úpravu materiálové a finanční účasti členských organizací při provádění společné činnosti, - ustanovení o tom, zda majetek, který vznikle při společné činnosti kooperačního sdružení, je vlastnictví (správě) jednotlivých členských organizací nebo ve spoluvlastnictví členských organizací,popřípadě státu, je-li členem kooperačního sdružení státní organizace, - úpravu rozvrhování nákladů a výnosů, popřípadě zisku ze společné činnosti mezi členské organizace, včetně ustanovení o zřízení fondu výstavby pro potřeby kooperačního sdružení, popřípadě dalších jeho účelových fondů;
f) ustanovení o zajištění dohodnuté spolupráce potřebným počtem pracovníků, o úpravě pracovních podmínek členů, popřípadě pracovníků členských organizací, pověřených pracemi na úseku společné činnosti (zejména jednotné pracovní doby, pracovních režimů) a způsobů jejich odměňování za práci;
g) ustanovení o zásadách majetkového vypořádání při zániku členství v kooperačním sdružení ( § 7) a při zániku smlouvy ( § 8);
h) ustanovení o způsobu kontroly plnění smlouvy členskými organizacemi:
i) ustanovení o důsledcích porušení povinnosti členskou organizací a způsobech její realizace;
j) zmocnění členských organizací pro provozovatele ( § 13) v případech, kdy ke splnění smlouvy o spolupráci jsou nutné právní úkony všech členských organizací; pro tyto případy musí smlouva stanovit, jakým způsobem jsou členské organizace z těchto úkonů oprávněny a zavázány․
(2) Smlouva vznikne, došlo-li mezi zúčastněnými organizacemi k dohodě o náležitostech uvedených v odstavci 1.
(3) Kromě těchto podstatných náležitostí uvedených v odstavci 1 smlouva může obsahovat další ustanovení (zejména o druzích a způsobu zpracování a schvalování vnitřních pravidel kooperačního sdružení, o zmocnění kooperační rady k dalšímu prohlubování a rozšiřování účelné spolupráce, o poskytování příspěvků členskými organizacemi k rozvoji společně činnosti apod.).
§ 5 Smlouva o spolupráci se uzavírá zpravidla na neurčitou dobu.
§ 6 (1) K uzavření smlouvy družstvem je třeba souhlasu členské schůze (sbor zástupců).
(2) K platnosti smlouvy je třeba schválení okresní zemědělské správy. Zúčastní-li se na smlouvě organizace se sídlem ve dvou nebo více okresech, vyžaduje se k platnosti smlouvy její schválení krajskou zemědělskou správou. V případě, že členská organizace zúčastněné na smlouvě mají sídla ve dvou, popřípadě více krajích, je třeba k platnosti smlouvy schválení té krajské zemědělské správy, v jejímž obvodu má sídla převážná část členských organizací.
(3) Zúčastní-li se na smlouvě též státní organizace, musí být orgánu schvalujícímu smlouvu předem prokázáno, že s účastí této organizace na smlouvě vyslovil souhlas jí nadřízený orgán.
(4) Sdružují-li členské organizace formou členských podílů finanční prostředky, je třeba orgánu schvalujícímu smlouvu (odstavce 2 a 3) předložit před jejím schválením souhlas ke sdružení těchto prostředků pobočkou Státní banky československé podle sídla schvalujícího orgánu.
§ 7 (1) Ke změně smlouvy je třeba souhlasu všech členských organizací; ustanovení § 6 platí obdobně.
(2) Přistoupí-li nová organizace se souhlasem všech dosavadních členů kooperačního sdružení, aniž by došlo k jiné změně smlouvy, nepostupuje se podle § 6 odst. 2.
§ 8 (1) Členská organizace může vypovědět jen smlouvu uzavřenou na neurčitou dobu.
(2) Výpovědní lhůta je jednoroční k 1. lednu následujícího roku, nebyla-li ve smlouvě o spolupráci smluvena lhůta delší.
(3) Členská organizace může být z kooperačního sdružení vyloučena, neplní-li soustavně povinnosti vyplývající ze smlouvy o spolupráci. O vyloučení rozhoduje kooperační rada ( § 12) po schválení příslušnou zemědělskou správou ( § 6 odst. 2). K platnosti takového usnesení kooperační rady se vyžaduje souhlas všech jejích členů s tím, že zástupce vylučované organizace v kooperační radě nehlasuje.
(4) Rozhodnutím příslušné zemědělské správy může být, vyžaduje-li to společenský zájem, zrušeno členství některé z organizací kooperačního sdružení; je-li takovou organizací státní organizace, rozhodnutí může být vydáno jen po předchozím vyjádření nadřízeného orgánu této organizace.
(5) Organizace, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo, má právo požadovat, aby s ní bylo provedeno majetkové vypořádání do 6 měsíců po zániku členství.
(6) Návrh na majetkové vypořádání s organizací, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo podle odstavce 1 až 4, zpracuje provozovatel ( § 13) a předloží jej ke schválení kooperační radě.
§ 9 (1) Smlouva o spolupráci zaniká:
a) dohodnou-li se na tom všechny členské organizace a vysloví-li souhlas s touto dohodou příslušná zemědělská správa, nebo
b) rozhodnutím příslušné zemědělské správy o zrušení této smlouvy, není-li další činnost kooperačního sdružení společensky účelná.
(2) Má-li zaniknout smlouva o spolupráci podle odstavce 1 a mezi členskými organizacemi je i státní organizace, postupuje se podle § 8 odst. 4.
(3) Při zániku smlouvy podle odstavce 1 provede se mezi členskými organizacemi majetkové vypořádání. Nároky členských organizací při zániku kooperačního se uspokojí podle výše jejich členských podílů, popřípadě podle jiných zásad dohodnutých členskými organizacemi ve smlouvě [ § 4 odst. 1 písm. g)]. Návrh majetkového vypořádání při zániku smlouvy zpracuje provozovatel a schvaluje jej kooperační rada.
§ 10 (1) Členské organizace mají tato práva:
a) vysílat svého zástupce do kooperační rady a jeho prostřednictvím se účastnit na řízení společné činnosti;
b) účastnit se na společné činnosti v rozsahu stanoveném ve smlouvě;
c) účastnit se - prostřednictvím svého zástupce - v kooperační radě schvalování návrhů plánů kooperačního sdružení:
d) podílet se na výsledcích společné činnosti a uskutečňovat dodávky a odběr výrobků, prací a služeb, a to v rozsahu stanoveném ve smlouvě a podílet se i na hodnocení výsledků této činnosti;
e) další práva, která vyplývají z této vyhlášky, ze smlouvy a z usnesení kooperační rady.
(2) Členské organizace mají tyto povinnosti:
a) složit včas a způsobem dohodnutým ve smlouvě členský podíl a v rámci této povinnosti popřípadě soustředit u provozovatele své materiálové prostředky k obstarávání společné činnosti:
b) schválený plán kooperačního sdružení používat jako závazný podklad pro zpracování svého vlastního výrobně finančního plánu;
c) poskytovat pro společnou činnost výrobky, práce a služby stanovené smlouvou a v prováděcích hospodářských plánech kooperačního sdružení;
d) přispívat poměrně podle rozsahu účasti na společné činnosti k úhradě nákladů s ní spojených a ve stejném rozsahu se též podílet na úhradě případných ztrát vzniklých v běžném roce z provozu této činnosti a vykazovaných v roční účetní uzávěrce;
e) sjednat se svými členy, popřípadě pracovníky podmínky k výkonu prací nutných ke splnění společné činnosti s tím, že po dobu pracovní činnosti v kooperačním sdružení jsou členové družstva, popřípadě pracovníci uvolněni z pracovních závazků k vysílající členské organizaci; jejich ostatní práva a povinnosti vyplývající z členského nebo pracovního vztahu k členské organizaci zůstávají nedotčena;
f) další povinnosti, které vyplývají z této vyhlášky, ze smlouvy a z usnesení kooperační rady.
Orgány kooperačního sdružení
§ 11 Se zřetelem na předmět a rozsah společné činnosti a počet členských organizací v kooperačním sdružení se zpravidla ustavuje kooperační rada a provozovatel, popřípadě další orgány, zejména revizní komise. Pokud ve smlouvě o spolupráci se členské organizace o zřízení těchto orgánů dohodnou, platí pro jejich ustanovení, složení, způsob jednání a rozhodování další ustanovení této části vyhlášky.
§ 12 Kooperační rada (1) Kooperační rada je nejvyšším orgánem členských organizací kooperačního sdružení, který řídí dohodnutou společnou činnost; rozhoduje v nejzávažnějších věcech týkajících se kooperačního sdružení. Kooperační radě přísluší zejména:
a) jednat a rozhodovat o koncepci rozvoje kooperačního sdružení v souladu s prohlubujícím se procesem specializace a koncentrace zemědělské výroby v členských organizacích;
b) schvalovat návrhy hospodářských plánů kooperačního sdružení, popřípadě jejich změny;
c) stanovit jednotný způsob odměňování a celoročně uvolněným vedoucím pracovníkům funkční platy a roční prémie;
d) schvalovat účetní uzávěrku společné činnosti za běžný rok sestavenou provozovatelem;
e) schvalovat návrhy na rozdělení nákladů, výnosů a zisku členským organizacím, jakož i návrhy na úhradu ztrát vzniklých v běžném roce z provozu společné činnosti; při schvalování návrhu na rozdělení nákladů a výnosů z činnosti kooperačního sdružení přihlíží též k pracovní účasti členů (pracovníků) uvolněných členskými organizacemi pro společnou činnost;
f) schvalovat vnitrokooperační pravidla (jednací řád, provozní řád apod.);
g) schvalovat bezodkladně návrh na majetkové vypořádání s organizací, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo ( § 8);
h) stanovit - v souladu se smlouvou - způsob postihu jednotlivé členské organizace za porušení povinností a závazků vyplývajících pro ni ze smlouvy;
i) rozhodovat o vyloučení členské organizace z kooperačního sdružení.
Opatření kooperační rady písmene c) a i) jsou platná, vysloví-li s nimi souhlas příslušná zemědělská správa.
(2) Za člena kooperační rady určuje každá členská organizace zástupce (zpravidla svého předsedu, popřípadě ředitele) a současně s ním jeho náhradníka, který má stejná práva a povinnosti. V čele kooperační rady je předseda, kterého ze svého středu volí zástupci členských organizací na dobu dohodnutou ve smlouvě.
(3) Schůzi kooperační rady svolává předseda, který řídí též její jednání. Kooperační rada se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Předseda je povinen svolat neprodleně schůzi kooperační rady, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů rady nebo příslušná zemědělská správa ( § 6 odst. 2).
(4) K platnému usnesení kooperační rady je třeba jednomyslného rozhodnutí všech jejích členů, pokud tato vyhláška, smlouva o spolupráci, popřípadě jednací řád kooperační rady nestanoví jinak. Usnesení kooperační rady, která jsou v rozporu s právními předpisy, popřípadě se smlouvou o spolupráci, jsou neplatná.
(5) Usnesení kooperační rady jsou závazná pro všechny členské organizace i orgány kooperačního sdružení.
(6) O jednání kooperační rady se pořizují záznamy s přesným zněním přijatého usnesení; zápis obdrží každá členská organizace a příslušná zemědělská správa ( § 6 odst. 2).
(7) Kooperační rada může k plnění svých úkolů zřizovat své pomocné orgány.
§ 13 Provozovatel (1) Pro zabezpečení provozu společné činnosti členské organizace ustavují ve smlouvě o spolupráci zpravidla jednu z nich jako provozovatele. Bylo-li ve smlouvě dohodnuto provozování dvou i více společných činností, které spolu provozně a místně přímo nesouvisejí, mohou být ve smlouvě ustanovení dva nebo více provozovatelů k obstarávání těchto činností. Jednotliví provozovatelé plní práva a povinnosti provozovatele samostatně a odděleně; tím nejsou dotčena jejich práva a povinnosti jako členských organizací.
(2) Provozovatel má právo požadovat od ostatních členských organizací plnění závazků převzatých smlouvou o spolupráci, zejména včasné poskytnutí členských podílů, jakož i zajištění pracovní účasti družstevníků, popřípadě pracovníků členských organizací na společné činnosti a provádět operativní opatření pro plnění schválených hospodářských plánů kooperačního sdružení.
(3) Provozovatel má tyto povinnosti:
a) vypracovat návrhy hospodářských plánů kooperačního sdružení a předkládat je ke schválení kooperační radě; při zpracování návrhů je povinen vycházet z úkolů střednědobých a prováděcích státních plánů rozepsaných příslušným nadřízeným orgánem na členské organizace kooperačního sdružení;
b) předkládat kooperační radě ke schválení návrh jednotného způsobu odměňování členů družstev, popřípadě pracovníků uvolněných pro práci v kooperačním sdružení při uplatnění celostátních sborníků norem a normativů spotřeby času kvalifikačních katalogů a tarifů pro odměňování nepřesahujících úroveň tarifních sazeb platných při zavádění racionálních způsobů odměňování;
c) odděleně evidovat a spravovat základní prostředky určené pro obstarávání společné činnosti;
d) používat prostředky uvedené v písm. c) pro účely kooperačního sdružení na základě plánu časového použití strojů schváleného pro každý rok kooperační radou;
e) obstarávat společnou činnost, vést tuto činnost odděleně fyzicky a účetně od vlastního provozu, provádět její vyúčtování a předkládat kooperační radě ke schválení návrhy roční účetní uzávěrky společné činnosti;
f) sjednávat zákonné, popřípadě dobrovolné pojištění související se společnou činností kooperačního sdružení;
g) zřídit a provozovat pro potřeby kooperačního sdružení fond výstavby, jehož zdrojem budou odpisy ze společně používaných základních prostředků, zůstatková hodnota vyřazených základních prostředků používaných v rámci spolupráce, vlastní zdroje, jakož i příspěvky od členských organizací a dotace a subvence ze státního rozpočtu, popřípadě zřídit další účelové fondy v dohodě s ministerstvem financí republiky;
h) předkládat včas kooperační radě návrh majetkového vypořádání s organizací, jejíž členství v kooperačním sdružení zaniklo ( § 8);
i) dodržovat usnesení kooperační rady.
§ 14 Revizní komise (1) Je-li podle smlouvy o spolupráci vykonáváno v kooperačním sdružení více činností, které spolu provozně anebo místně přímo nesouvisejí, popřípadě je-li činnost sdružení značně rozsáhlá, může kooperační rada zřídit ke kontrole veškeré činnosti kooperačního sdružení revizní komisi. Kooperační rada volí členy revizní komise a stanoví jejich počet.
(2) Za členy revizní komise mohou být voleni členové, popřípadě pracovníci členských organizací, pokud nejsou členy kooperační rady.
Č Á S T I I Společné zemědělské podniky (§ 15-32)
§ 15 Úkoly společných zemědělských podniků (1) V souladu s potřebami dalšího rozvoje zemědělské velkovýroby, zejména na úsecích výroby vajec, jatečné drůbeže a jatečných prasat, chovu a výkrmu skotu a na dalších úsecích živočišné výroby, zpracování krmných odpadů a výroby krmiv, specializovaných výrob a služeb v rostlinné a živočišné výrobě, budování, údržby a správy melioračních zařízení, zemědělského stavebnictví, mohou družstva mezi sebou,popřípadě i s dalšími socialistickými organizacemi uzavírat písemné smlouvy o zřízení společných zemědělských podniků (dále jen "smlouva").
(2) Společný zemědělský podnik (dále jen "podnik") je povinen řádně hospodařit jak v zájmu členských organizací.
§ 16 Náležitosti smlouvy o zřízení podniku (1) Smlouva musí obsahovat:
a) název a sídlo podniku;
b) názvy a sídla všech družstev, popřípadě dalších socialistických organizací uzavírajících smlouvu;
c) předmět činnosti podniku;
d) ustanovení o orgánech podniku;
e) ustanovení o zabezpečení činnosti podniku dodávkami výrobků, prací a služeb členských organizací;
f) ustanovení o výši a způsobu poskytování členských podílů, úroků z nich - pokud § 32 nestanoví jinak - a o účelu a rozsahu jejich použití;
g) ustanovení o zabezpečení pracovních sil pro činnost podniku;
h) ustanovení o zásadách rozdělování hospodářských výsledků mezi členskými organizacemi a o způsobu úhrady případné ztráty vzniklé z běžného provozu podniku;
i) ustanovení o způsobu majetkového vypořádání v případě zániku členství v podniku;
j) ustanovení o důsledcích porušení smluvních povinností a způsob jejich realizace.
(2) Smlouva vznikne, došlo-li mezi členskými organizacemi k dohodě o všech náležitostech uvedených v odstavci 1.
(3) Kromě těchto podstatných náležitostí může smlouva obsahovat další ustanovení (o vnitřní organizaci apod.).
§ 17 Členské organizace, pokud nejsou rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, mohou podniku poskytovat půjčky a příspěvky ve shodě s předmětem jeho činnosti.
§ 18 Schvalovací řízení (1) Při přípravě smlouvy poskytuje příslušná zemědělská správa zúčastněným organizacím účinnou pomoc. O účasti družstva na smlouvě rozhoduje členská schůze (sbor zástupců).
(2) K uzavření smlouvy se vyžaduje předchozí souhlas okresní zemědělské správy daný po projednání s okresním národním výborem. Zúčastní-li se na uzavření smlouvy organizace se sídlem ve dvou nebo více okresech, předchozí souhlas dává krajská zemědělská v jejímž obvodu bude sídlo podniku, po projednání s krajským národním výborem. Uzavírá-li smlouvu též státní socialistická organizace, musí být schvalujícímu orgánu předem prokázán souhlas bezprostředně nadřízeného orgánu této organizace.
(3) Má-li podle uzavírané smlouvy dojít ke sdružení finančních prostředků, musí být ve schvalovacím řízení vždy předložen příslušnému ministerstvu zemědělství a výživy republiky souhlas příslušné pobočky Státní banky československé.
(4) K platnosti uzavřené smlouvy se vyžaduje, aby ji schválilo ministerstvo zemědělství a výživy republiky.
§ 19 Vznik podniku Podnik vzniká zápisem do podnikového rejstříku; od toho dne může podnik nabývat práv a zavazovat se.
§ 20 Sloučení podniků (1) Dva nebo více podniků se stejným nebo i rozdílným zaměřením svých činností se mohou dohodnout na sloučení v jeden podnik. Ustanovení prvé věty § 18 odst. 1 platí zde obdobně.
(2) Při slučování podniků se buď ze dvou nebo více podniků ustavuje nový podnik, nebo jeden, popřípadě více podniků vyplývá do jednoho ze slučovaných podniků.
(3) K platnosti smlouvy o sloučení podniků je třeba jejího schválení ministerstvem zemědělství a výživy republiky.
(4) Podniky slučované do nového podniku zanikají bez likvidace dnem zápisu nového podniku do podnikového rejstříku. Podniky, které vyplývají do jednoho ze slučovaných podniků, zanikají bez likvidace dnem zápisu jejich zániku do podnikového rejstříku.
(5) Na nový podnik, popřípadě na podnik, do kterého vplynou jiné podniky, přecházejí dnem stanoveným v odstavci 4 práva a závazky, jakož i veškerý majetek zaniklých podniků.
Práva a povinnosti členských organizací v podniku
§ 21 (1) Členské organizace mají tato práva:
a) vysílat zástupce do sboru zástupců;
b) zúčastnit se činnosti podniku v rozsahu stanoveném smlouvou;
c) podílet se na odběru výrobků, práci a služeb v rozsahu stanoveném smlouvou;
d) na úrok z členského podílu a půjček, pokud § 32 nestanoví jinak;
e) podílet se na rozdělování zisku podniku;
f) žádat revizní komisi o prošetření závad v činnosti podniku;
g) vystoupit z podniku.
(2) Členské organizace mají tyto povinnosti:
a) plnit závazky vyplývající ze smlouvy o zřízení podniku;
b) složit členský podíl;
c) podílet se na úhradě případných ztrát vzniklých v běžném roce a vykazovaných v ročních účetních uzávěrkách, a to podle výše svých členských podílů;
d) uhradit schodek zjištění při zrušení podniku, nejvýše však částkou nepřevyšující dvojnásobek členského podílu;
e) plnit usnesení sboru zástupců a představenstva.
§ 22 Sbor zástupců (1) Sbor zástupců je nejvyšším orgánem podniku; jeho členy jsou zpravidla předsedové družstev, popřípadě u státních členských organizací jejich ředitelé.
(2) Sboru zástupců přísluší:
a) schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány podniku;
b) projednávat a schvalovat roční hodnocení činnosti podniku;
c) schvalovat roční uzávěrku podniku, vyúčtování a finanční, popřípadě majetkové vypořádání s členskými organizacemi;
d) schvalovat organizační řád a po předchozím souhlasu příslušného orgánu ROH pracovní řád podniku;
e) schvalovat návrh kolektivní smlouvy;
f) rozhodovat o použití prostředků z ročního výsledku hospodaření;
g) rozhodovat o zvýšení členských podílů, popřípadě o poskytování příspěvků;
h) rozhodovat o způsobu úhrady případných ztrát podniku v běžném roce;
i) přijímat nové organizace za členy podniku a projednávat žádost členské organizace o vystoupení z podniku;
j) volit ze svého středu předsedu, místopředsedu, členy představenstva, revizní komise a po předchozím souhlasu okresní, popřípadě krajské zemědělské správy ustanovovat ředitele podniku a jeho zástupce;
k) přijímat závěry ke zprávám revizní komise, pokud jejich projednání nesvěří představenstvu;
l) rozhodovat o vyloučení členské organizace z podniku;
m) rozhodovat o zrušení podniku a jmenovat likvidátora podniku;
n) rozhodovat o sloučení podniku;
o) rozhodovat o dalších otázkách podniku, jejichž rozhodování si vyhradí.
(3) Každá členská organizace určuje jednoho zástupce do sboru zástupců. V případě, že počet zástupců ve sboru by byl menší než 7, může vyslat každá členská organizace více, avšak stejný počet zástupců.
(4) Sbor zástupců svolává jeho předseda podle potřeby, nejméně však jednou do roka, a to písemně alespoň týden předem s určením místa, času a pořadu jednání. Předseda sboru zástupců je povinen svolat sbor zástupců nejpozději do jednoho měsíce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů sboru zástupců nebo revizní komise, popřípadě ředitel podniku z důvodů naléhavých zájmů podniku. Požádá-li o to příslušná okresní, popřípadě krajská zemědělská správa, je předseda rovněž povinen schůzi sboru svolat v uvedené době.
(5) Předseda sboru zástupců zve na každou jeho schůzi zástupce příslušné okresní, popřípadě krajské zemědělské správy; na schůze může zvát též zástupce příslušné pobočky Státní banky československé, popřípadě zástupce dalších zainteresovaných organizací.
(6) Sbor zástupců se může platně usnášet - pokud v dalších ustanoveních není stanoveno něco jiného - za účasti nadpoloviční většiny členů; k platnosti jeho usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. K usnesení o sloučení podniku je třeba souhlasu všech členů sboru. Při hlasování přísluší každému členu sboru zástupců jeden hlas; při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro nějž hlasoval předseda (v jeho nepřítomnosti místopředseda).
§ 23 Představenstvo (1) Sbor zástupců volí ze svých členů představenstvo, které vyřizuje záležitosti podniku v období mezi schůzemi sboru zástupců, kromě záležitostí uvedených v § 22 odst. 2. Představenstvo má 3 až 15 členů.
(2) Předsedou představenstva je vždy předseda sboru zástupců. Představenstvo svolává jeho předseda nejméně jednou za dva měsíce, přičemž o způsobu svolání platí ustanovení § 22 odst. 4 obdobně.
(3) Pro usnášení představenstva platí § 22 odst. 6 obdobně.
§ 24 Revizní komise (1) Revizní komise je kontrolním orgánem podniku a odpovídá pouze sboru zástupců. Revizní komise je nejméně tříčlenná; počet členů revizní komise musí být menší než polovina počtu členů sboru zástupců. Revizní komise volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání.
(2) Funkci v revizní komisi nemohou zastávat členové představenstva. Revizní komise může ke své činnosti přizvat odborné pracovníky podniku, popřípadě z členských organizací; zúčastní-li se tito pracovníci schůzí revizní komise, mají pouze hlas poradní.
(3) Revizní komise kontroluje veškerou činnost podniku, zejména výrobní a hospodářskou, dodržování finanční kázně a plnění povinností členských organizací.
(4) O každé revizi, prověrce, popřípadě o přešetření stížnosti sepíše revizní komise zprávu, v níž uvede zjištěné závady s návrhem na jejich odstranění. Zprávu předloží k projednání sboru zástupců, popřípadě z jeho pověření představenstvu.
§ 25 Ředitel podniku (1) Ředitel
a) řídí výstavbu a provozní činnost podniku;
b) zajišťuje provádění usnesení sboru zástupců (představenstva), dodržování mzdové, finanční a plánovací kázně, předpisů o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a ostatních právních předpisů;
c) předkládá sboru zástupců návrhy střednědobých a prováděcích hospodářských plánů podniku a po schválení zajišťuje jejich plnění;
d) předkládá sboru zástupců zprávy o plnění hospodářských plánů podniku a roční hodnocení celkové činnosti podniku;
e) předkládá sboru zástupců návrh na rozdělení zisku, popřípadě návrh na úhradu ztrát podniku:
f) připravuje ostatní podklady k jednání sboru zástupců (představenstva);
g) zúčastňuje se jednání sboru zástupců a představenstva podniku s hlasem poradním;
h) předkládá sboru zástupců návrh organizačního řádu a pracovního řádu podniku, popřípadě návrhy dalších vnitropodnikových pravidel;
i) předkládá sboru zástupců roční uzávěrku a odpovídá za vytváření podmínek pro hospodárný a racionální chod informační soustavy, včetně řádného vedení účetnictví;
j) zajišťuje a kontroluje řádnou správu a ochranu majetku podniku:
k) přijímá a propouští pracovníky podniku, stanoví jejich platy, přiznává prémie a odměny; k přijetí a propouštění vedoucích pracovníků si vyžaduje předem souhlas představenstva;
l) pečuje o neustálé zvyšování úrovně hospodaření podniku;
m) pečuje o odbornou kvalifikaci všech pracovníků;
n) zajišťuje provádění podnikové kontroly.
(2) Ředitel odpovídá za řádný výkon své činnosti sboru zástupců.
(3) Ředitel jedná jménem podniku ve všech věcech. Písemnosti o právních úkonech, kterými se zakládají práva a povinnosti podniku, podepisuje ředitel a předseda, popřípadě pověřený člen představenstva; ostatní písemnosti podepisuje ředitel.
(4) Ředitele zastupuje v jeho nepřítomnosti zástupce [ § 22 odst. 2 písm. j)].
(5) Má-li ředitel za to, že usnesení sboru zástupců nebo představenstva je v rozporu s právními předpisy, smlouvou nebo prováděcím hospodářským plánem, je povinen na to upozornit příslušnou okresní zemědělskou správu.
§ 26 (1) Pro práci v podniku jsou přijímáni do pracovního poměru k němu především členové, popřípadě pracovníci členských družstev a pracovníci ostatních členských organizací.
(2) Členy družstva, jež je členskou organizací podniku, může tento podnik zaměstnávat pouze v pracovním poměru, i když nadále trvá jejich členství v družstvu, jejich pracovní vztahy k podniku se řídí podle ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů k němu vydaných. Po dobu pracovní činnosti v podniku jsou tito členové družstva uvolněni z pracovních závazků v družstvu; jejich ostatní práva a povinnosti, vyplývající z členství v družstvu, zůstávají nedotčeny.
(3) Pracovníci podniku jsou odměňováni podle platných mzdových předpisů.
§ 27 (1) Podnik zabezpečuje rozvoj své činnosti zejména:
a) členskými podíly;
b) vlastními zdroji;
c) půjčkami ( § 17), popřípadě příspěvky od členských organizací;
d) bankovními úvěry;
e) dotacemi (subvencemi) ze státního rozpočtu a ze státních fondů.
(2) K výstavbě a provozu podniku sdružují členské organizace materiálové a finanční prostředky, především formou členských podílů.
(3) Výše členských podílů se stanoví ve smlouvě a to s přihlédnutím k výměře půdy členských organizací nebo k jiným, ve zmíněné smlouvě stanoveným kritériím.
(4) Členské podíly se skládají ve lhůtách uvedených ve smlouvě a použije se jich především pro vybavení do provozu.Materiální plnění členských podílů se realizuje v množství a druzích dohodnutých ve smlouvě a v cenách podle předpisů platných ke dni vzniku podniku, popřípadě ke dni vzniku členství v podniku.
(5) Členské podíly mohou být - pokud dále není stanoveno jinak - zúročeny podle úrokových sazeb platných v peněžnictví pro depozita; stanoví-li tak smlouva, mohou být členské podíly zúročeny sazbou vyšší, nejvýše však o 1%.
(6) Pokud si podnik opatřuje od členských organizací půjčku, platí pro její zúročení sazby obecně platné v peněžnictví pro depozita.
Finanční hospodaření podniku
§ 28 Finanční zdroje podniku (1) Podnik vytváří finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou daní a odvodů pro potřeby společnosti a část se ponechává pro potřeby podniku.
(2) Základními finančními zdroji podniku jsou zisk a odpisy základních prostředků.
§ 29 Použití zisku Podnik je povinen použít zisk v tomto pořadí:
a) k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů;
b) k přídělům do fondů podniku;
c) ke splnění ostatních povinností;
d) k vyplacení podílů na zisku členským organizacím podle zásad dohodnutých ve smlouvě [ § 16 odst. 1 písm. h)].
§ 30 Použití odpisů základních prostředků Podnik používá odpisů základních prostředků k přídělu do fondu výstavby.
§ 31 Fondy podniku (1) Podnik soustřeďuje ve svých fondech účelové zdroje k financování svých potřeb. Vytváří tyto fondy:
a) fond kulturních a sociálních potřeb;
b) fond odměn;
c) obratový fond;
d) fond výstavby;
e) rezervní fond;
f) fond bytové výstavby.
(2) Podnik může vytvářet další účelové fondy se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky vydaným v dohodě s ministerstvem financí republiky.
(3) Pro zřizování, tvorbu, doplňování a použití fondů platí obdobně předpisy platné pro státní hospodářské organizace, které jsou poplatníky zemědělské daně ze zisku.
Zvláštní ustanovení pro podniky,
jejichž hospodaření není založeno na tvorbě a rozdělování zisku
§ 32 (1) Agrochemický podnik a meliorační podnik nezúročují členské podíly.
(2) Práce a služby prováděné agrochemickým podnikem nebo melioračním podnikem se fakturují v cenách podle cenových předpisů.
(3) Zjistí-li agrochemický podnik nebo meliorační podnik ke konci roku, že náklady na provedené práce a služby jsou
a) nižší než částky za ně vyfakturované, vrátí tento rozdíl - snížený o částku stanovenou podle odstavce 4 písm. a) - členským organizacím podle objemu jim vyfakturovaných prací a služeb:
b) vyšší než částky za ně vyfakturované, předepíše tento rozdíl zvýšený o částku stanovenou podle odstavce 4 písm. a) členským organizacím k úhradě podle objemu vyfakturovaných prací a služeb.
(4) Agrochemický podnik nebo meliorační podnik tvoří zisk
a) z prováděných prací a služeb pro členské organizace, a to ve výši přídělu fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu odměn, daně z individuálních mezd a jiných odvodů stanovených zvláštními předpisy;
b) z obchodní činnosti;
c) z aktivace investic pořízených ve vlastní režii;
d) z ostatních činností.
(5) Obchodní činností agrochemického podniku podle odstavce 4 písm. b) se pro účely této vyhlášky rozumí nákup a prodej průmyslových hnojiv, vápna, vápence, strusek, popřípadě dalších organicko-minerálních látek, prostředků na ochranu rostlin, jakož i skladování těchto prostředků.
(6) Meliorační podnik používá prostředků z rezervního fondu též
- k úhradě nákladů na odstranění vad, které nebyly zřejmé při odevzdání a přejímání v záručních lhůtách u staveb, popřípadě i jiných prací jim provedených pro členskou organizaci a pro organizace spravují hlavní meliorační zařízení;
- k úhradě nákladů, o něž překročil rozpočtové ceny staveb provedených pro členské organizace a pro organizace spravující hlavní meliorační zařízení.
Č Á S T I I I Zánik členství v podniku a zrušení podniku (§ 33-35)
§ 33 (1) Členství v podniku zaniká vystoupením, vyloučením nebo zánikem členské organizace nebo zrušením podniku.
(2) Členská organizace může z podniku vystoupit po předchozí písemné výpovědi dané k 1. lednu s roční výpovědní lhůtou, pokud ve smlouvě není dohodnuta lhůta delší.
(3) Členská organizace může být vyloučena, neplní-li soustavně povinnosti vůči podniku. O vyloučení rozhoduje sbor zástupců pro projednání s příslušným orgánem hospodářského řízení zemědělství ( § 18 odst. 2). K platnosti usnesení sboru zástupců o vyloučení se vyžaduje nejméně dvoutřetinová většina hlasů všech členů sboru zástupců.
(4) Podnik provede nejpozději do jednoho roku po zániku členství majetkové vypořádání s bývalou členskou organizací.
§ 34 Zrušení podniku (1) Podnik může být zrušen rozhodnutím sboru zástupců, a to se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy republiky. Ministerstvo zemědělství a výživy republiky může též rozhodnout o zrušení podniku, není-li další činnost podniku společensky účelná, zejména porušuje-li podnik hrubě nebo opětovně smlouvu nebo právní předpisy. Při zrušení podniku určí sbor zástupců, popřípadě ministerstvo zemědělství a výživy republiky likvidátora. Po dobu likvidace užívá podnik svého názvu s dodatkem označujícím, likvidaci.
(2) Po jmenování likvidátora přestávají působit orgány podniku. Likvidátor jedná jménem likvidovaného podniku a oznámí jeho likvidaci příslušnému soudu k zápisu do podnikového rejstříku a příslušné pobočce Státní banky československé.
§ 35 Postup při likvidaci podniku (1) Likvidátor sestaví likvidační rozvahu podniku a je povinen zajistit řádné vedení účetnictví podniku v likvidaci.
(2) Likvidátor provádí právní úkony potřebné pro správu likvidované majetkové podstaty. z výtěžku likvidace postupně uspokojí jednotlivé závazky v tomto pořadí:
a) nedoplatky mezd pracovníků podniku a ostatní nároky vyplývající z jejich pracovních vztahů;
b) náklady vzniklé při likvidaci;
c) daně, nedoplatky daní, dávek, poplatků a úvěry s příslušenstvím poskytnuté Státní bankou československou;
d) závazky z neoprávněně získaných majetkových prospěchů;
e) ostatní závazky, včetně půjček poskytnutých členskými organizacemi.
(3) Ze jmění zbylého po úhradě závazků podle odstavce 2 se uhradí do státního rozpočtu dotace poskytnuté na investiční výstavbu podniku a zbytek se rozdělí mezi členské organizace podle členských podílů.
(4) Pokud prostředky z likvidace nestačí k úhradě závazků podle odstavce 2, uplatní likvidátor u členských organizací požadavek na úhradu schodku [ § 21 odst. 2 písm. d)].
(5) Po ukončení likvidace podá likvidátor zprávu o výsledcích likvidace uvedeným v § 18 odst. 2 a 3 a předloží příslušnému soudu návrh na výmaz z podnikového rejstříku.
Č Á S T I V Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 36-38)
§ 36 Společné družstevní podniky vzniklé podle dřívějších předpisů, které se dnem 1. ledna 1976 stávají společnými zemědělskými podniky, jsou povinny do 30. června 1976
a) uvést smlouvu o svém zřízení v soulad se zákonem o zemědělském družstevnictví a touto vyhláškou;
b) požádat o změnu zápisu názvu v podnikovém rejstříku.
§ 37 V zájmu předběžného ověřování nových způsobů spolupráce v zemědělství a jejich organizačních forem může ministerstvo zemědělství a výživy republiky v dohodě s federálních ministerstvem zemědělství a výživy povolit v jednotlivých případech výjimky z jednotlivých ustanovení této vyhlášky.
§ 38 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
