67/1975 Sb. znění účinné od 5. 11. 1983

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 79/1985 Sb.	5.11.1983

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 13. ledna 1975

o Lisabonské dohodě na ochranu označení původu a o jejich

mezinárodním zápisu ze dne 13. října 1958, revidované ve

Stockholmu dne 14. července 1967

Dne 14. července 1967 byla ve Stockholmu sjednána nová revize Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958.

President republiky Lisabonskou dohodu o ochraně označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958, ve znění sjednaném ve Stockholmu dne 14. července 1967, ratifikoval a listina o přístupu ČSSR byla uložena u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví dne 22. září 1970.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14, ^5a) dnem 31. října 1973. Stejným dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku.

Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.

Ministr:

Ing. Chňoupek v.r.

LISABONSKÁ DOHODA

na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu

ze dne 31. října 1958, revidovaná ve Stockholmu dne

14. července 1967 (čl. 1-18)

Č l á n e k 1

Země, jichž se tato Dohoda týká, tvoří Zvláštní unii v rámci Unie na ochranu průmyslového vlastnictví.

Zavazují se podle podmínek této Dohody chránit na svých územích označení původu výrobků jiných zemí Zvláštní unie, která jsou uznávána a chráněna z tohoto titulu v zemi původu a zapsána u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví (dále jen "Mezinárodní úřad" nebo " Úřad"), o kterém pojednává Úmluva zřizující Světovou organizaci duševního vlastnictví (dále jen "Organizace").

Č l á n e k 2

1.	Ve smyslu této Dohody se rozumí pod pojmem označení původu zeměpisný název země, oblasti nebo místa sloužící k označení, odkud pochází výrobek, jehož jakost anebo znaky jsou dány výlučně nebo podstatně zeměpisným prostředím, čítaje v to činitele přírodní a činitele lidské.
2.	Zemí původu je ta země, jejíž jméno nebo jméno její krajiny nebo místa tvoří označení původu, které poskytlo výrobku jeho obecnou známost.

Č l á n e k 3

Ochrana se zajišťuje proti veškerému přisvojování nebo napodobování, i když pravý původ výrobku je označen nebo i když označení je použito v překladu nebo je doprovázeno výrazy, jako např. "druh", "typ", "způsob", "imitace" nebo pod.

Č l á n e k 4

Ustanovení této Dohody nikterak nevylučují již platnou ochranu označení původu poskytovanou v jednotlivých zemích této Zvláštní unie na podkladě jiných mezinárodních ujednání, jako např․ Pařížské úmluvy ze dne 20. března 1883 na ochranu průmyslového vlastnictví a jejích pozdějších revizí a Madridské dohody ze dne 14. dubna 1891 o potlačování falešného nebo klamavého označení původu a jejich pozdějších revizí, nebo na podkladě národního zákonodárství nebo právní vědy.

Č l á n e k 5

1.	Označení původu se zapíší u Mezinárodního úřadu na žádost úřadů zemí Zvláštní unie na jméno osob fyzických nebo právnických, veřejných nebo soukromých, oprávněných užívat těchto označení podle jejich národního zákonodárství.
2.	Mezinárodní úřad oznámí neprodleně zápisy úřadům členských zemí Zvláštní unie a uveřejní je v periodicky vydávaném věstníku.
3.	Úřady zemí mohou prohlásit s udáním důvodů, že nemohou zajistit ochranu určitého označení původu, jehož zápis jim bude oznámen, pokud jejich prohlášení bude doručeno Mezinárodnímu úřadu ve lhůtě jednoho roku ode dne přijetí oznámení o zápisu. Toto prohlášení nemůže v dotyčné zemi způsobit újmu jiným formám ochrany označení, na něž by si oprávněný žadatel mohl činit nárok ve smyslu ustanovení výše uvedeného článku 4.
4.	Po uplynutí lhůty jednoho roku, uvedené v předešlém odstavci, nemohou úřady unijních zemí vznést proti takovému prohlášení námitky.
5.	Mezinárodní úřad uvědomí v nejkratší lhůtě úřad země původu o prohlášeních předložených úřadem jiné země ve smyslu odstavce 3). Zájemce, kterého jeho národní úřad uvědomí o prohlášení jiné země, může v této druhé zemi předložit jakékoliv právní nebo správní námitky, na něž mají právo příslušníci této země.
6.	Je-li v jedné zemi určitému označení poskytnuta ochrana na základě oznámení o jeho mezinárodním zápisu a užívá-li toto označení v této zemi třetí strana již z doby před tímto oznámením, má příslušný úřad této země možnost povolit této třetí straně lhůtu nejdéle dvou roků ke skončení tohoto užívání za podmínky, že o tom uvědomí Mezinárodní úřad do tří měsíců po uplynutí roční lhůty, stanovené ve výše uvedeném odstavci 3).

Č l á n e k 6

Označení, kterému byla poskytnuta v některé zemi Zvláštní unie ochrana podle postupu uvedeného v článku 5, nebude se tam moci považovat za označení, které se stalo druhovým, pokud bude v zemi původu chráněno jako označení původu.

Č l á n e k 7

1.	Zápis provedený, u Mezinárodního úřadu v souladu s článkem 5, zajišťuje ochranu pro celé období zmíněné v předešlém článku bez nutnosti jeho obnovy.
2.	Za každý zápis označení původu se bude platit jediný poplatek.

Č l á n e k 8

Řízení nutná k tomu, aby se zajistila ochrana označení původu, se budou moci provádět v každé zemi Zvláštní unie podle národního zákonodárství

1.	na návrh příslušného úřadu nebo na žádost prokuratury;
2.	každou zúčastněnou osobou fyzickou nebo právnickou, veřejnou nebo soukromou.

Č l á n e k 9

[Shromáždění]

a) Zvláštní unie má Shromáždění skládající se ze zemí, které ratifikovaly toto znění nebo k němu přistoupily.

Vláda každé země je zastoupena jedním delegátem, který může mít své zástupce, poradce a znalce.

Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila.

a) Shromáždění:

i)	Projednává všechny otázky týkající se chodu a rozvoje Zvláštní unie a plnění této Dohody;
ii)	dává pokyny Mezinárodnímu úřadu pro přípravu revizních konferencí, při čemž bere zřetel na připomínky zemí Zvláštní unie, které neratifikovaly toto znění nebo k němu nepřistoupily;
iii)	mění prováděcí řád, jakož i výši poplatku uvedeného v článku 7, 2) a jiných poplatků týkajících se mezinárodního zápisu;
iv)	přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele Organizace (dále jen "generální ředitel") týkající se Zvláštní unie a dává mu všechny užitečné pokyny v otázkách kompetence Zvláštní unie;
v)	stanoví program, schvaluje dvouletý rozpočet Zvláštní unie a schvaluje její závěrečné účty;
vi)	schvaluje finanční řád Zvláštní unie;
vii)	zřizuje výbory znalců a pracovní skupiny, které považuje za užitečné pro uskutečnění cílů Zvláštní unie;
viii)	rozhoduje, které země, které nejsou členy Zvláštní unie, a které mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou být připuštěny k jeho zasedání jako pozorovatelé;
ix)	schvaluje změny článků 9 až 12;
x)	činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;
xi)	plní všechny ostatní úkoly, které mu ukládá tato Dohoda.
b)	V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací, rozhodne Shromáždění s přihlédnutím k doporučení Koordinačního výboru Organizace.

a) Každá členská země Shromáždění má jeden hlas.

b)	Polovina členských zemí Shromáždění tvoří kvorum.
c)	Nehledě k ustanovením písmena b), je-li na zasedání počet zastoupených zemí nižší než polovina, ale činí-li aspoň jednu třetinu členských zemí Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí; nicméně rozhodnutí Shromáždění s výjimkou těch, které se týkají jednacího řádu, se stanou vykonatelnými teprve po splnění podmínek dále uvedených. Mezinárodní úřad oznámí uvedená rozhodnutí členským zemím Shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby písemně ve lhůtě tří měsíců počítané od data tohoto sdělení vyjádřily svůj hlas anebo abstenci. Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily svůj hlas anebo abstenci, roven nejméně počtu zemí chybějících k dosažení kvora na zasedání, tato rozhodnutí se stanou vykonatelnými za předpokladu, že je dosaženo současně požadované většiny.
d)	S výhradou ustanovení článku 12, 2) přijímá Shromáždění rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.
e)	Abstence se nepočítá jako hlas.
f)	Delegát může zastupovat pouze jednu zemi a může hlasovat pouze jménem této země.
g)	Země Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, jsou připuštěny na jeho schůze jako pozorovatelé.

a) Shromáždění se schází jednou za dva roky na řádné zasedání na svolání generálním ředitelem a kromě mimořádných případů ve stejné době a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.

b)	Shromáždění se schází na mimořádné zasedání na svolání rozeslané generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských zemí Shromáždění.
c)	Generální ředitel připraví pořad jednání každého zasedání.

Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.

Č l á n e k 1 0

a) Mezinárodní zápis a s ním spojené úkoly, jakož i ostatní administrativní úkoly připadající Zvláštní unii plní Mezinárodní úřad.

b)	Mezinárodní úřad zejména připravuje schůze a plní úkoly sekretariátu Shromáždění, výborů znalců a pracovních skupin, které může Shromáždění zřídit.
c)	Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje ji.

Generální ředitel a každý člen personálu jím určený účastní se bez hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění, výborů znalců a pracovních skupin, které může Shromáždění zřídit. Generální ředitel nebo člen personálu jím určený je z úřední povinnosti tajemníkem těchto orgánů.

a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění revizní konference o jiných ustanoveních Dohody než obsažených v článcích 9 až 12.

b)	Mezinárodní úřad se může radit o přípravě revizních konferencí s mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.
c)	Generální ředitel a osoby jím určené se zúčastní bez hlasovacího práva jednání na těchto konferencích.

Mezinárodní úřad plní všechny další úkoly, které jsou mu uloženy.

Č l á n e k 1 1

a) Zvláštní unie má svůj rozpočet.

b)	Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně částku danou k dispozici rozpočtu konference Organizace.
c)	Za výdaje společné uniím se považují výdaje, které nejsou připsány výlučně Zvláštní unii, nýbrž jsou připsány také jedné nebo více dalším uniím spravovaným Organizací. Podíl Zvláštní unie na těchto společných výdajích je úměrný zájmu, který má Zvláštní unie na nich.

Rozpočet Zvláštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací.

Rozpočet Zvláštní unie je financován z těchto zdrojů:

i)	z poplatků za mezinárodní zápis vybíraných podle článku 7, 2) a z poplatků a dávek za jiné služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie;
ii)	z výtěžku prodeje publikací Mezinárodního úřadu týkajících se Zvláštní unie a z dávek za tyto publikace;
iii)	z darů, odkazů a subvencí;
iv)	z nájemného, úroků a dalších různých příjmů;
v)	z příspěvků zemí Zvláštní unie, kdyby příjmy pocházející ze zdrojů uvedených v bodech i) až iv) nestačily pokrýt výdaje Zvláštní unie.

a) Výši poplatku uvedeného v článku 7, 2) stanoví Shromáždění na návrh generálního ředitele.

b)	Výše tohoto poplatku je stanovena tak, aby příjmy Zvláštní unie normálně stačily na úhradu výdajů, které má Mezinárodní úřad s výkonem služby mezinárodních zápisů, aniž by se přistoupilo k placení příspěvků uvedených shora v odstavci 3), v).

a)	Aby byl určen podíl příspěvků ve smyslu odstavce 3), v), náleží každá země Zvláštní unie do té třídy, do níž je zařazena v Pařížské unii na ochranu průmyslového vlastnictví, a platí své roční příspěvky podle počtu jednotek, jaký je stanoven v této Unii pro tuto třídu.
b)	Roční příspěvek každé země Zvláštní unie tvoří částka, která je v takovém poměru k celkové částce ročních příspěvků všech zemí do rozpočtu Zvláštní unie, v jakém je počet jednotek třídy, do které je tato země zařazena, k celkovému počtu jednotek všech zemí.
c)	Datum splatnosti příspěvku stanoví Shromáždění.
d)	Země, která je v prodlení s placením svých příspěvků, nemůže vykonávat své hlasovací právo v žádném z orgánů Zvláštní unie, rovná-li se její dlužná částka příspěvkům splatným za plné dva uplynulé roky anebo přesáhne-li je. Avšak tato země může být oprávněna vykonávat své hlasovací právo v daném orgánu tak dlouho, pokud tento orgán má za to, že k prodlení došlo pro mimořádné a nevyhnutelné okolnosti.
e)	V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to způsobem stanoveným finančním řádem.

S výhradou ustanovení odstavce 4), a) stanoví výši poplatků a dávek za ostatní služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie generální ředitel, který o tom podá zprávu Shromáždění.

a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří jednorázovou platbou uskutečněnou každou členskou zemí Zvláštní unie. Stane-li se fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení.

b)	Výše počáteční platby každé země do uvedeného fondu nebo její účasti na zvýšení tohoto fondu je úměrná ročnímu příspěvku této země jako člena Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví do rozpočtu této Unie na rok, během kterého je fond vytvořen nebo rozhodnuto o jeho zvýšení.
c)	Výši a způsob platby určí Shromáždění na návrh generálního ředitele poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace.

a) Smlouva o sídle uzavřená se zemí, na jejímž území má Organizace své sídlo, stanoví, že tato země poskytuje zálohy v případech, kdy je provozovací kapitálový fond nedostačující. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž se poskytují, jsou předmětem samostatných dohod, a to v každém jednotlivém případě mezi takovou zemí a Organizací.

b)	Země uvedená v písmenu a) a Organizace mají každá právo vypovědět závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.

Revize účtů zajišťuje způsobem stanoveným finančním řádem jedna nebo více členských zemí Zvláštní unie nebo externí revizoři, které s jejich souhlasem ustanoví Shromáždění.

Č l á n e k 1 2

1.	Návrhy na změny článků 9, 10, 11 a tohoto článku může předložit každá členská země Shromáždění nebo generální ředitel. Tyto návrhy oznamuje generální ředitel členským zemím Shromáždění alespoň šest měsíců před jejich projednáváním ve Shromáždění.
2.	Změny článků uvedených v odstavci 1) schvaluje Shromáždění. Jejich schválení vyžaduje tříčtvrtinové většiny odevzdaných hlasů; jakékoliv změny článku 9 a tohoto odstavce vyžadují však čtyři pětiny odevzdaných hlasů.
3.	Změny článků uvedených v odstavci 1) vstoupí v platnost měsíc po tom, kdy generální ředitel obdrží písemná oznámení o jejich přijetí učiněné v souladu s příslušnými ústavními předpisy, a to od tří čtvrtin zemí, které jsou členy Shromáždění v době, kdy změna byla schválena. Změny uvedených článků takto přijaté váží všechny země, které jsou členy Shromáždění v době, kdy změna vstoupí v platnost, nebo které se stanou jeho členy později; veškeré změny, které zvyšují finanční závazky zemí Zvláštní unie však zavazují pouze ty země, které oznámily přijetí těchto změn.

Č l á n e k 1 3

1.	Podrobnosti o provádění této Dohody stanoví prováděcí řád.
2.	Tato Dohoda může být revidována na konferencích delegátů zemí Zvláštní unie.

Č l á n e k 1 4

Členská země Zvláštní unie, která podepsala toto znění, může je ratifikovat, a nepodepsala-li je, může k němu přistoupit.

a) Každá země, která není členskou zemí Zvláštní unie, která však je členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, může přistoupit k tomuto znění a stát se tak členem této Zvláštní unie.

b)	Oznámení o přistoupení zajišťuje samo o sobě, že se na území přistupující země budou shora uvedená ustanovení vztahovat na ta označení původu, která v době přístupu byla předmětem mezinárodního zápisu.
c)	Země může však při přístupu k této Dohodě ve lhůtě jednoho roku oznámit ta označení původu zapsaná již u Mezinárodního úřadu, pro která použije ustanovení článku 5, 3).

Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního ředitele.

Ustanovení článku 24 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví platí pro tuto Dohodu.

a) Pro prvních pět zemí, které uloží své listiny o ratifikaci nebo přístupu, vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po uložení páté takové listiny.

Pro každou ostatní zemi vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po dni, kdy generální ředitel oznámil její ratifikaci nebo přístup, ledaže by v ratifikační listině nebo v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi k datu tam uvedenému.

Ratifikace nebo přístup znamená automaticky přijetí všech ustanovení a přiznání všech výhod stanovených tímto zněním.

Poté, kdy toto znění vstoupí v platnost, může země přistoupit k znění této Dohody ze dne 31. října 1958 pouze společně s ratifikací tohoto znění nebo přistoupením k němu.

Č l á n e k 1 5

1.	Tato Dohoda zůstane v platnosti tak dlouho, pokud jejími členy bude nejméně pět zemí.
2.	Každá země může toto znění vypovědět oznámením zaslaným generálnímu řediteli. Tato výpověď znamená také výpověď znění této Dohody ze dne 31. října 1958 a týká se pouze země, která ji podala, přičemž Dohoda zůstává pro ostatní země Zvláštní unie platná a vykonatelná.
3.	Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální ředitel obdržel oznámení.
4.	Právo výpovědi obsažené v tomto článku nemůže žádná země vykonat, dokud neuplyne pět let ode dne, kdy se stala členem Zvláštní unie.

Č l á n e k 1 6

a) Toto znění nahradí ve vztazích mezi členskými zeměmi Zvláštní unie, které je ratifikovaly nebo k němu přistoupily, znění ze dne 31. října 1958.

b)	Každá členská země Zvláštní unie, která ratifikovala toto znění nebo která k němu přistoupila, je však vázána zněním ze dne 31. října 1958 ve vztazích k členským zemím Zvláštní unie, které neratifikovaly toto znění nebo k němu nepřistoupily.

Země, které dosud nebyly členskými zeměmi Zvláštní unie a stanou se stranami tohoto znění, použijí jej pro mezinárodní zápisy označení původu uskutečněné u Mezinárodního úřadu na žádost národních úřadů členských zemí Zvláštní unie, které nejsou stranami tohoto znění, za předpokladu, že tyto zápisy vyhoví, pokud jde o tyto jmenované země, podmínkám předepsaným tímto zněním. U mezinárodních zápisů uskutečněných u Mezinárodního úřadu na žádost národního úřadu z těch zemí, které dosud nebyly členskými zeměmi Zvláštní unie a stanou se stranami tohoto znění, dovolí tyto země, aby shora uvedená země vyžadovala splnění podmínek předepsaných zněním ze dne 31. října 1958.

Č l á n e k 1 7

1.	a) Toto znění je podepsáno v jediném exempláři ve francouzském jazyce a uloženo u švédské vlády.
b)	Generální ředitel vyhotoví oficiální texty po poradě se zainteresovanými vládami v dalších jazycích, které může určit Shromáždění.
2.	Toto znění úmluvy zůstává otevřené k podpisu ve Stockholmu do dne 13. ledna 1968.
3.	Generální ředitel předá dvě kopie podepsaného textu tohoto znění ověřené švédskou vládou vládám všech členských zemí Zvláštní unie a na žádost vládě kterékoli jiné země.
4.	Generální ředitel dá zaregistrovat toto znění u sekretariátu Organizace spojených národů.
5.	Generální ředitel oznámí vládám všech členských zemí Zvláštní unie podpisy, uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu, vstup všech ustanovení tohoto znění Dohody v platnost, výpovědi a prohlášení podle článku 14, 2), c) a 4).

Č l á n e k 1 8

Do doby, než se první generální ředitel ujme svého úřadu, má se za to, že odkazy v tomto znění na Mezinárodní úřad Organizace nebo na generálního ředitele jsou odkazy na úřad Unie zřízený Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví nebo jeho ředitele.

Členské země Zvláštní unie, které neratifikovaly toto znění nebo k němu nepřistoupily, mohou po dobu pěti let ode dne, kdy vstoupí v platnost Úmluva zřizující Organizaci, vykonávat, pokud si toho budou přát, práva přiznaná podle článku 9 až 12 tohoto znění, jako kdyby byly těmito ustanoveními vázány. Země, která chce vykonávat tato práva, uloží za tím účelem u generálního ředitele písemné oznámení, které se stane účinným v den přijetí. Tyto země se považují za členy Shromáždění až do doby, kdy uplynula uvedená lhůta.

Na důkaz toho níže podepsaní, majíce k tomu řádné plné moci, podepsali toto znění dohody.

Dáno ve Stockholmu dne 14. července 1967.