124/1976 Sb. znění účinné od 29. 10. 1976 do 30. 6. 1992
124
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 53/1966 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu,
jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem
ze dne 23. června 1976 č. 75 Sb.
ZÁKON
o ochraně zemědělského půdního fondu
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (§ 1)
§ 1 (1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím dosažení soběstačnosti ve výrobě základních potravin a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování, využívání a rozšiřování patří k předním úkolům naší socialistické společnosti.
(2) Zemědělským půdním fondem je zemědělská půda obhospodařovaná (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny) a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
(4) Do zemědělského půdního fondu náležejí též pozemky, které sice neslouží bezprostředně zemědělské výrobě, avšak jsou pro ni nepostradatelné, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, vodní nádrže a rybníky, potřebné pro zemědělskou výrobu, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
ČÁST II ROZŠIŘOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU, JEHO VYUŽITÍ PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU A ZMĚNY KULTUR UVNITŘ FONDU (§ 2-6)
§ 2 Rozšiřování zemědělského půdního fondu (1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ve spolupráci s orgány státního hospodářského řízení zemědělství zjišťují v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu ( § 1).
(2) Zjistí-li orgán ochrany zemědělského půdního fondu, že takové pozemky (odstavec 1) jsou ve správě nezemědělské organizace, která je v celém rozsahu hospodárně pro svůj provoz nevyužívá nebo je pro nezemědělské účely nutně nepotřebuje, projedná s ní způsob jejich využití, popřípadě jejich části, pro zemědělskou výrobu nebo jejich převod na socialistickou zemědělskou organizaci po uvedení do stavu, který umožňuje zemědělské obhospodařování.
(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu prohlášení pozemků za součást zemědělského půdního fondu (odstavec 1) a opatření k jejich využití pro zemědělskou výrobu (odstavec 2) předem dohodne s orgánem územního plánování a projedná s dotčenou organizací, popřípadě s orgánem nebo organizací jí nadřízeným.
§ 3 Rozšiřování orné půdy Orgány ochrany zemědělského půdního fondu zjišťují v obvodu své působnosti zemědělské pozemky, u kterých dosavadní hospodářské využití je méně výnosné než u orné půdy, projednají jejich přeměnu na půdu ornou s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a uživateli (vlastníky) půdy a v odůvodněných případech jim ji mohou uložit; přeměnu zpravidla uloží, zjistí-li, že bez souhlasu příslušného orgánu byla půda původně orná přeměněná na jinou půdu zemědělskou. Přeměnu chmelnic, vinic a ovocných sadů na ornou půdu nelze takto uložit.
§ 4 Změny kultur uvnitř zemědělského půdního fondu. K provedení změn kultur uvnitř fondu je třeba povolení orgánu ochrany zemědělského půdního fondu․ Toto povolení není třeba, jde-li o změnu zemědělského pozemku - s výjimkou chmelnic, vinic a ovocných sadů - na půdu ornou. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu si před rozhodnutím vyžádá stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství; jde-li o přeměnu na chmelnici, vinici, zahradu nebo ovocný sad, rozhodne v dohodě s s orgánem územního plánování.
§ 5 Využití zemědělských pozemků (1) Uživatelé (vlastníci) zemědělské půdy jsou povinni tuto půdu intenzívně a racionálně využívat pro zemědělskou výrobu, neustále zvyšovat její úrodnost a řádně udržovat též ostatní pozemky náležející do zemědělského půdního fondu. Za tím účelem mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření.
(2) Při ukládání opatření podle odstavce 1 přihlíží orgán ochrany zemědělského půdního fondu k účelnosti a hospodárnosti, zejména sleduje, aby ukládaná opatření byla pro uživatele (vlastníky) pozemku únosná a úměrná předpokládaným výsledkům. Opatření předem projedná s uživateli (vlastníky) pozemku, popřípadě též s organizací jim nadřízenou.
§ 6 Ustanovení § 3 a § 5 se nevztahují na pozemky do výměru 800 m2, a nichž je postaven rodinný domek, dále na pozemek do výměry 400 m2, na němž je postavena rekreační chata nebo na pozemek do výměry 400 m2, na němž je zřízena zahrádka.
ČÁST III ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (§ 7-7a)
§ 7 (1) Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí jí být odňata k jiným účelům, pokud o jejím odnětí zemědělské výrobě nebylo rozhodnuto podle tohoto zákona (část V).
(2) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území sídlišť a závodů, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech odůvodněných společenským zájmem dojít k odnětí součástí zemědělského půdního fondu nebo ke stížení jeho využití, nutno zejména:
a) chránit zemědělskou půdu především v produkčních zemědělských oblastech a narušovat co nejméně organizaci zemědělského půdního fondu,
b) použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a chránit zejména ornou půdu a zemědělskou půdu, na níž jsou plánem rozvoje zemědělské výroby zabezpečována opatření ke zvýšení intenzity výroby,
c) odnímat zemědělské výrobě jen nejnutnější plochu zemědělské půdy, a to i když jde o účelové zemědělské stavby, a zabránit roztříštěné výstavbě,
d) provádět skrývku kulturních vrstev půdy a opatření k jejímu hospodárnému využití,
e) umísťovat výstavbu tak, aby co nejméně narušovala zájmy zemědělské výroby,
f) narušenou zemědělskou půdu rekultivovat,
g) zúrodňovat jiné zemědělské pozemky nebo rekultivovat jinou půdu,
h) při umísťování směrových a liniových staveb ( § 12) co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
ch) po skončení výstavby neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby zemědělská půda při výstavbě dotčená byla způsobilá k dalšímu obdělávání.
§ 7a (1) Zemědělské výrobě nesmí být odnímána:
a) orná půda vedená v 1. a 2. bonitní třídě a není-li takové půdy v obci, orná půda vedená ve dvou nelepších bonitních třídách.
b) orná půda, na níž jsou provedena investiční opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby,
c) zemědělská půda, na níž jsou chmelnice, vinice, intenzívně obhospodařované sady a zelinářské plochy.
(2) Ve zvlášť odůvodněných případech může být dán souhlas k odnětí zemědělské půdy uvedené v odstavci 1, je-li pozemku třeba k provedení zvláště důležité investiční akce nebo těžbě, které nelze uskutečnit na jiné půdě, jde-li o pozemky v zastavěném území obce nebo o pozemky rozptýlené s nepatrnou výměrou. Vláda republiky si může vyhradit, ve kterých případech bude rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podmíněno jejím souhlasem.
(3) Pro účely zalesnění, popřípadě pro zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, lze ze zemědělského půdního fondu odejmout jen ty, o nichž bude prokázáno, že jde o pozemky extrémně svažité nebo ohrožené erozí, pozemky kamenité, pozemky trvale zamokřené bez možnosti odvodnění, pozemky s nepatrnou hloubkou ornice nebo pozemky nepřístupné mechanizaci, popřípadě pozemky nezpůsobilé k zemědělské rekultivaci nebo jinak nezpůsobilé k zemědělskému využívání.
(4) Zemědělská půda nesmí být odnímána zemědělské výrobě pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů.
ČÁST IV OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (§ 8-12)
§ 8 Při územně plánovací činnosti (1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů včas zajištěna, jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany ( § 7 a § 7a). Při zpracovávání územně plánovací dokumentace jsou zpracovatelé povinni navrhnout a zdůvodnit řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom výhodností předpokládané ztráty na zemědělské výrobě a odvody za odnětí zemědělské půdy této výrobě ( § 16 a násl.), a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Jde-li o zpracování územních plánů sídelních útvarů, jsou zpracovatelé povinni vyhodnocovat též předpokládanou ekonomickou újmu ( § 23) a opatření směřující k jejímu odstranění; podklady pro vyhodnocení této újmy spolu s návrhem opatření k jejímu odstranění zabezpečení na žádost a náklady orgánů územního plánování orgány státního hospodářského řízení zemědělství.
(2) Návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón musí být již v období zpracování předběžných návrhů projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3) Územní rozhodnutí, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13a.
§ 9 Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů (1) Organizace oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( § 7 a § 7a). Jsou povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnocují předpokládané ztráty na zemědělské výrobě s přihlédnutím k možnostem rekultivace a odvody za odnětí půdy této výrobě, a to ve srovnání s jiným možným řešením.
(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 10 Při zpracovávání přípravné dokumentace staveb (1) Při zpracování přípravné dokumentace staveb jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( § 7 a § 7a) a na základě propočtu ekonomické efektivnosti navrhovat umístění investice tak, aby z hlediska ochrany zemědělské výroby s přihlédnutím k ostatním celospolečenským zájmům došlo k co nejmenším ztrátám zemědělské půdy; pokud řešení není jednoznačné, navrhovat umístění investice v alternativách.
(2) Návrh na schválení projektového úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být doložen předchozím souhlasem podle § 13a.
(3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
§ 11 Při těžební a průmyslové činnosti Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při těžební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou organizace tyto činnosti provozující povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( § 7 a § 7a), zejména:
a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé provozem dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace nebo v ekonomicky odůvodněných případech zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu k zúrodnění;
b) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty zemědělské výrobě;
c) provádět již v průběhu provozu, zejména těžby, vhodné úpravy nerušených pozemků tak, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny na rekultivaci, pro zúrodnění, popřípadě pro jiné hospodářské využití;
d) provádět podle schválených plánů soustavnou rekultivaci narušených pozemků a pozemků určených pro opětné zemědělské využití tak, aby byly vytvořeno takové půdní prostředí, které by umožňovalo využít rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu;
e) před zrušením provozu předložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu ke schválení plán na dokončení půdních úprav a prací na zahlazení následků těžby nebo jiné průmyslové činnosti;
f) dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu;
g) učinit opatření k zabránění, popřípadě k nejúčinnějšímu omezení úniku pevných a plynných látek poškozujících zemědělskou půdu a výrobu.
§ 12 Při projektování a výstavbě směrových a liniových staveb a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu (1) Při projektování a výstavbě staveb směrových a liniových (silnic, drah, nadzemních a podzemních vedení, vodohospodářských směrových staveb, kanálů apod.) musí investor dbát, aby byla co nejméně narušena organizace zemědělského půdního fondu a učiněna taková opatření, aby dosavadní síť odvodňovacích, závlahových a jiných zařízení pro zemědělskou výrobu nadále plnila svůj úkol.
(2) Investoři nadzemních vedení jsou povinni na vlastní náklad učinit taková opatření, aby nadzemním vedením nebylo znemožněno řádné obhospodařování dosavadních zemědělských pozemků, zejména chmelnic a vinic a jejich obnova.
(3) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělských pozemcích jsou provozovatelé těchto prací povinni postupovat v souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, zejména jsou povinni:
a) projednat však zamýšlené provádění prací s orgány ochrany zemědělského půdního fondu, s orgánem státního hospodářského řízení zemědělství a s uživatelem půdy,
b) před zahájením prací provést skrývku kulturní vrstvy půdy, pokud v odůvodněných případech orgán ochrany zemědělského půdního fondu nepovolí výjimku,
c) provádět práce na pozemku především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést pozemek do původního stavu,
d) provádět práce tak, aby na zemědělských kulturách a zemědělské půdě došlo k co nejmenším škodám.
(4) Provozovatelé geologických a hydrogeologických průzkumných prací a investoři staveb nadzemních a podzemních vedení, které si vyžádají odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě na dobu delší než jeden rok, jsou povinni vyžádat si k tomuto odnětí souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Souhlas nahrazuje předchozí souhlas k odnětí půdy zemědělské výrobě podle § 13a.
ČÁST V ODNĚTÍ SOUČÁSTÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ (§ 13-15)
Oddíl 1 Odnětí zemědělské půdy zemědělské výroby (§ 13-14)
§ 13 (1) K odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě je třeba rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu
a) o udělení předchozího souhlasu podle § 13a,
b) o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 14.
(2) Zemědělskou půdu lze odejmout zemědělské výrobě trvale nebo dočasně.
(3) Dočasně lze zemědělskou půdu odejmout zemědělské výrobě nejvýše na dobu 12 let.
§ 13a Předchozí souhlas (1) Žádost o předchozí souhlas podává ten, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata; jde-li o půdu, která má být odňata pro účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat ( § 7a odst. 3), podává žádost uživatel (vlastník) této půdy. Žádost se podává orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodu leží největší část půdy, která má být odňata.
(2) V žádosti je třeba zejména zdůvodnit, zda navržené řešení je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější. K žádosti se připojí zejména:
a) zhodnocení ekonomického dosahu navrženého řešení, a jde-li o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace i vyčíslení ekonomické újmy s návrhem opatření k jejímu odstranění ( § 23),
b) plán rekultivace, má-li být půda vrácena pro účely zemědělské výroby nebo rekultivována jinak,
c) stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství a uživatelů (vlastníků) půdy.
(3) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu je - s výjimkou těžby nerostných surovin - rozhodující celkový konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se stanoví zásadní podmínky, jimiž má být zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu; jde-li o podstatný zásad do hospodaření socialistické zemědělské organizace, stanoví se jako další podmínka, že bude vypořádána ekonomická újma.
(4) V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se zároveň schválí plán rekultivace [odstavec 2 písm. b)]. Jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo geologickoprůzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrtů), může být v odůvodněných případech stanoven zvláštní režim jeho provádění, zejména pokud jde o jeho časové plnění a ukončení prací.
(5) Rozhodnutí o předchozím souhlasu pozbude platnosti, nebyla-li do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, podána žádost o vydání rozhodnutí o odnětí. V odůvodněných případech může orgán ochrany zemědělského půdního fondu platnost předchozího souhlasu prodloužit. Žádost o prodloužení je třeba podat před uplynutím doby platnosti.
(6) O tom, zda jde o podstatný zásad do hospodaření socialistické zemědělské organizace, rozhoduje v pochybnostech na návrh této organizace nebo toho, pro něhož se půda odnímá, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který si vyžádá stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství.
(7) Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh opatření, jimiž má být tato újma odstraněna, učiní na žádost a náklady toho, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata, orgán státního hospodářského řízení zemědělství.
§ 14 Rozhodnutí a odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (1) O odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodě leží odnímaná zemědělská půda, popřípadě její největší část. Vyžaduje-li se k rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy předchozí souhlas podle § 13a, je orgán ochrany zemědělského půdního fondu vázán tímto předchozím souhlasem.
(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhoduje v souladu s předchozím souhlasem na základě upřesněného návrhu žadatelova na odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (u staveb upřesněného podle projektové dokumentace, u těžby podle plánu otvírky, přípravy a dobývání). V rozhodnutí uvede přesné plochy půdy odnímané zemědělské výrobě trvale nebo dočasně, předepíše odvody ( § 16 a násl.) a upřesní zásadní podmínky, za nichž byl předchozí souhlas udělen. Současně v rozhodnutí uloží povinnost provést opatření v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu, zejména provést na vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy půdy, její odvoz a rozprostření na místě hospodárného využití a povinnost provést rekultivaci podle plánu schváleného podle § 13a. V odůvodněných případech může povolit výjimku z povinnosti provést skrývku. Sjednaly-li strany o odstranění ekonomické újmy dohodu, která je v souladu s právními předpisy, orgán ochrany zemědělského půdního fondu tuto dohodu svým rozhodnutím schválí; jinak rozhodne i o povinnosti ekonomickou újmu odstranit a určí lhůtu k jejímu splnění. Při ukládání opatření musí dbát na jejich účelnost a hospodárnost. Rozhodnutí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby, vydává postupně pro plochy, k jejichž odnětí podle postupu výstavby, popřípadě těžby dochází, aby odnímaná půda až do jejího použití k nezemědělským účelům byla využita pro zemědělskou výrobu.
(3) V případech, ve kterých není třeba předchozího souhlasu, rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu po přezkoumání důvodů navrhovaného odnětí s přihlédnutím ke ztrátám na zemědělské produkci. V rozhodnutí může stanovit podmínky odnětí.
(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu zašle opis rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě příslušnému orgánu geodézie a kartografie, který plochy v rozhodnutí odňaté natrvalo zemědělské výrobě vyjme z evidence zemědělské půdy; plochy dočasně odňaté z evidence nevyjímá a vede je ve zvláštní evidenci.
Oddíl 2 Odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou (§ 15)
§ 15 (1) O odnětí součástí zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodě odnímaná součást, popřípadě její největší část leží, po přezkoumání důvodů požadovaného odnětí s přihlédnutím k jeho důsledkům pro zemědělskou výrobu. V rozhodnutí může stanovit podmínky, za nichž odnětí povoluje; přitom musí přihlížet k jejich účelnosti a hospodárnosti. K rozhodnutí o odnětí není třeba předchozího souhlasu.
(2) Opis rozhodnutí doručí orgán ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému orgánu geodézie a kartografie.
ČÁST VI ODVODY ZA ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ A EKONOMICKÁ, ÚJMA (§ 16-24)
§ 16 (1) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda trvale nebo dočasně odnímá zemědělské výrobě, je povinen zaplatit do státního fondu pro zúrodnění půdy odvody, ve stanovené výši.
(2) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením základní sazby odvodů, jakož i rozsah snížení těchto sazeb u luk a pastvin a rozsah zvýšení sazeb při
a) odnětí odvodněné nebo zavlažované orné půdy, chmelnic, vinic, intenzívně obhospodařovaných sadů a zelinářských ploch,
b) odnětí zemědělské půdy pro ukládání odpadových hmot (s výjimkou odpadů při těžební činnosti),
c) překročení lhůty k provedení rekultivačních prací stanovené schváleným plánem rekultivace.
§ 17 Odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (1) Odvody za trvalé odnětí se platí jednorázově.
(2) Při trvalém odnětí je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů celá plocha odnímané zemědělské půdy. U bytové výstavby, u výstavby základního bytového technického a občanského vybavení pro soustředěnou bytovou výstavbu a u zemědělské účelové výstavby je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů plocha zemědělské půdy skutečně zastavovaná, plocha použitá ke komunikaci nebo nádvoří a plocha určená ke zpevnění, u ochranných pásem ta plocha, na níž je zemědělský výroba zcela vyloučena.
§ 18 Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (1) Odvody ze dočasné odnětí se platí každoročně až do ukončení rekultivace, po které bude půda vrácena zemědělské výrobě.
(2) Odvody podle odstavce 1 se platí též při trvalém odnětí zemědělské půdy, která podle schváleného plánu rekultivace
a) bude zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha,
b) bude vrácena zemědělské výrobě po uplynutí delší doby než 12 let.
a to též až do ukončení rekultivace.
§ 19 Dodatečný předpis odvodů Zjistí-li se, že použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům překročilo dobu jednoho roku [ § 22 písm. ch)], předepíše orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí, odvody podle § 18, a to od doby skutečného odnětí.
§ 20 Splatnost odvodů (1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě jsou odvody splatné do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí nabylo právní moci. Při dočasném odnětí jsou odvody splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.
(2) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále, které činí, jde-li o organizace, 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a jde-li o občany, 5 % dlužné částky ročně. Výše penále se stanoví platebním výměrem. penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky penále snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy.
§ 21 Snížení výše odvodů (1) Organizacím, které podle schváleného plánu provedou vlastními prostředky nebo na vlastní náklad zajistí zúrodnění nebo rekultivaci, popřípadě jiné opatření investiční nebo neinvestiční povahy v zájmu lepšího využití jiných pozemků, než které byly pro ně odňaty zemědělského půdního fondu nebo v zájmu rozšíření zemědělského půdního fondu, mohou být se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky odvody sníženy o částku odpovídající vynaloženým nákladům.
(2) Při účelové zemědělské výstavbě mohou být v jednotlivých odůvodněných případech nově založeným organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb a zemědělským organizacím, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo ke značnému rozšíření členské základny, se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky odvody sníženy. Souhlas lze udělit jen bylo-li rozhodnutí o odnětí vydáno nejpozději do 5 let od vzniku organizace nebo od podstatného rozšíření její výrobní činnosti nebo značného rozšíření její členské základny. Odvody mohou být sníženy nejvýše o 50 %.
(3) O snížení odvodů podle odstavců 1 a 2 rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí.
§ 22 Osvobození od odvodů Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, jde-li o odnětí
a) v zastavěném území obce,
b) pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť,
c) za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely.
d) pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů,
e) za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu účelnějšího využití nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, anebo pro zřízení rybochovných rybníků na půdě trvale zamokřené a nevhodné pro zemědělskou výrobu,
f) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
g) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivých případech nepřesahuje 55 m2, a větrných jam,
h) pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů,
ch) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.
§ 23 Ekonomická újma (1) Organizace, v jejímž zájmu se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě nebo se hospodaření na takové půdě omezuje nebo ztěžuje, je povinna odstranit, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, ekonomickou újmu, která socialistické zemědělské organizaci vznikla:
a) odnětím půdy,
b) zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, jestliže tím došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace.
(2) Ekonomická újma se odstraňuje opatřeními sloužícími k intenzifikaci zemědělské výroby. Organizace, která je podle odstavce 1 povinna ekonomickou újmu odstranit, může tuto povinnost splnit buď tím, že poskytne na uvedená opatření finanční prostředky, nebo tato opatření provede sama.
(3) U ochranných pásem uvedených v odstavci 1 písm. b) platí o rozhodování v pochybnostech o tom, zda jde o podstatný zásad, ustanovení § 13a odst. 6 obdobně; o vyčíslení ekonomické újmy a o návrhu opatření k jejímu odstranění, o dohodě o jejím odstranění, popřípadě o rozhodnutí o povinnosti ekonomickou újmu odstranit platí ustanovení § 13a odst. 7 a § 14 odst. 2 přiměřeně.
(4) Ekonomická újma se neodstraňuje u ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů.
§ 24 Podrobnosti o ekonomické újmě a o jejím odstraňování stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.
ČÁST VII ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ (§ 25-26)
§ 25 Ustanovení § 7 odst. 1, § 10, § 13a, § 14 a § 15 neplatí v případech použití zemědělské půdy a ostatních součástí zemědělského půdního fondu:
a) pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
b) pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, a větrných jam,
c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu.
§ 26 V případech uvedených v § 25 písm. c) je však ten, kdo zemědělskou půdu odnímá zemědělské výrobě, povinen předem projednat s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům a ohlásit ukončení jejího nezemědělského použití a její uvedení do původního stavu.
§ 27 (1) Organizacím, které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládat pokuty až do výše 500 000 Kčs.
(2) Pokuty se ukládají za
a) neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, nebo za neoprávněnou činnost na této půdě, poškozující zemědělskou výrobu,
b) provedení změny kultury bez souhlasu příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud je tohoto souhlasu podle § 4 třeba,
c) nedostatečné obdělávání nebo nedostatečné využívání zemědělské půdy,
d) porušení povinnosti vést vlastní (podnikovou) evidenci půdy,
e) nesplnění opatření uloženého rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným podle tohoto zákona.
(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohou ukládat pokuty též pracovníkům organizace, kteří porušení její povinnosti zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin; výše pokuty může u pracovníka činit nejvýše trojnásobek jeho průměrného výdělku. 6) Byla-li podle tohoto ustanovení uložena pokuta pracovníku, nelze mu za tento čin uložit pokutu podle jiných předpisů.
(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(5) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace a pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody.
ČÁST IX USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 28-32)
§ 28 Socialistické zemědělské organizace, které jsou uživateli (vlastníky) půdy náležející do zemědělského půdního fondu, jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci této půdy.
§ 29 (1) Nezastavěné pozemky, které dosud nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu v chatových lokalitách vzniklých přede dnem počátku účinnosti zákona a jejichž dostavba je v souladu se záměry územního plánování, mohou být použity k výstavbě rekreačních chat jen tam, kde to stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.
(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu se nevztahuje na případy, v nichž byl dán předchozí souhlas přede dnem 1. října 1976.
§ 30 (1) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vydá podrobnější úpravu
a) o tom, které pozemky náležejí do zemědělského půdního fondu a o zakládání a vedení vlastní (podnikové) evidence půdy zemědělskými organizacemi,
b) povinnosti uživatelů (vlastníků) zemědělské půdy při zabezpečování řádného hospodaření na zemědělské půdě, zejména s ohledem na její intenzívní a racionální využívání pro moderní zemědělskou velkovýrobu,
c) o podmínkách a postupu při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména při odnímání pro účely zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, a o náležitostech plánů rekultivace,
d) ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při přípravné dokumentaci staveb a při těžební a průmyslové činnosti,
e) k upřesnění případů uvedených v § 22.
(2) Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky stanoví způsob zjišťování bonitních tříd zemědělské půdy.
§ 31 Zrušují se zákon č. 48/1959 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláška ministerstva zemědělství č. 7/1960 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 32 Účinnost Tento zákona nabývá účinnosti dnem 1. září 1966.
Zákon č. 75/1976 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon č. 53/1966 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, nabyl účinnosti dnem 1. října 1976.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
