Příjmy plynoucí z pracovního poměru nebo v souvislosti s ním jsou zejména:

Funkčními požitky jsou:

Za příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném pracovnímu poměru se prohlašují tyto příjmy:

Daň ze mzdy je součástí poplatníkovy mzdy i v případě, kdy tuto daň hradí za poplatníka plátce z vlastních prostředků.

Naturální požitky se pro účely daně oceňují podle běžných maloobchodních cen. Poskytování stravy se však oceňuje částkou 10,- Kčs denně (tj. snídaně 1,50 Kčs, oběd 4,50 Kčs a večeře 4 Kčs); při pěti jídlech denně se oceňuje částkou 12 Kčs (přesnídávka a svačina po 1 Kčs).

Hodnota zdarma poskytovaného bytu včetně otopu a osvětlení činí měsíčně za každou obytnou místnost ¹ (včetně obytné kuchyně) u bytu:

Poskytne-li plátce poplatníkovi, který má podle mzdových předpisů nárok na naturální požitky, místo nich peněžitou náhradu, zahrne se do základu daně celá tato náhrada․

Mzdou ve smyslu zákona nejsou:

Náhradami služebních výdajů ( § 3 odst. 5 zákona) jsou taková peněžitá nebo věcná plnění, kterými plátce nahrazuje poplatníkovi:

Hradí-li poplatník služební výdaje z odměn za práci, nepodléhá dani jen ta část, kterou poplatník plátci jako skutečný služební výdaj prokáže. Plátce je povinen doklady předložené poplatníkem uschovat po dobu tří let.

Za náhradu služebních výdajů dani nepodrobenou se prohlašují:

odměny a ceny poskytované přímým řešitelům za vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, zvláštní odměny za vyřešení tematických úkolů zařazených do plánu tematických úkolů vyhlašovaných Úřadem pro vynálezy a objevy, odměny za objevy, na které byl udělen diplom, odměny za využiti vynálezů, na které bylo uděleno autorské osvědčení nebo patent, za využití zlepšovacích návrhů, na které byl vydán zlepšovatelský průkaz, za využití průmyslových vzorů, na které bylo uděleno osvědčení na průmyslový vzor nebo patent, odměny za návrhy na nové způsoby léčení nemocí a ochrany před nemocemi, na nové odrůdy semen a rostlin a na nová plemena zvířat, na něž bylo vydáno osvědčení o původství, a to až do výše 20 000, Kčs za každý úkol, vynález, objev, vzor nebo návrh;

až do úhrnné výše 2000 Kčs ročně: a) věcné a peněžité odměny poskytované plátcem pracovníkovi podle příslušných předpisů při významných pracovních a životních výročích pracovníka, ⁶ b) mimořádné jednorázové odměny vyplácené pracovníkům - za konkrétní výsledky při vyhodnocení socialistické soutěže organizované a vyhodnocované podle vnitropodnikových zásad vydaných v souladu se směrnicemi vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů, Ústřední rady družstev a Ústředního výboru svazu družstevních rolníků, popřípadě jiných ústředních orgánů na stejné úrovni, k rozvoji iniciativy pracujících, - při příležitosti udělení vyznamenání na základě zákona, ⁷ - při příležitosti udělení vyznamenání na základě nařízení (usnesení) vlády Československé socialistické republiky, - při příležitosti udělení Rudých praporů a standart vlády a Ústřední rady odborů, Ústřední rady družstev, ministrů a vedoucích ústředních orgánů a odborových svazů, jakož i vyznamenání jim postavených na roveň, - při příležitosti udělení čestných titulů "Průkopník socialistické práce", "Nejlepší (vzorný) pracovník ministerstva, (odvětví)", ⁸ "Zasloužilý pracovník ministerstva (odvětví)", /8/ "Vzorný učeň ministerstva (odvětví)", ⁸ "Zasloužilý vynálezce ČSSR", "Zasloužilý zlepšovatel ČSSR", "Nejlepší (vzorný) pracovník oboru (VHJ)", "Zasloužilý pracovník oboru (VHJ)", "Nejlepší (vzorný) pracovník podniku (organizace) ", "Zasloužilý pracovník podniku (organizace)", - při příležitosti udělení odznaku III. stupně "Brigáda socialistické práce", čestné medaile "Za mimořádné zásluhy v ROH", čestného zlatého odznaku "Za dlouholetou aktivní práci v ROH", odznaku v soutěži "Jezdím bez nehod", "Čestného odznaku Ústřední rady družstev" a "Plakety Samuela Jurkoviče", c) odměny za přímou záchranu majetku v socialistickém vlastnictví, d) odměny za odvrácení bezprostředního nebezpečí, které by mohlo způsobit věcné škody nebo ohrozit lidské zdraví nebo život;

mzda vyplácená subjekty se sídlem v cizině za práci vykonávanou v tuzemsku osobě, která nemá v tuzemsku bydliště, jestliže a) se příjemce mzdy nezdrží v tuzemsku v příslušném kalendářním roce - ať nepřetržitě nebo v několika časových obdobích - déle než 183 kalendářních dnů, a jestliže b) nejde o mzdu za práci vykonávanou v zařízení (např. kancelář, provozovna), které subjekt se sídlem v cizině udržuje v tuzemsku k výkonu svých činností; u stavebních a montážních činností, jen pokud nejde o zařízení trvající déle než 183 kalendářních dnů;

částky dále uvedené, pokud jsou vypláceny podle příslušných předpisů: a) odměny členů a členů korespondentů Československé akademie věd; osvobození se však nevztahuje na odměny za výkon funkcí v této instituci; b) u pracovníků československých zastupitelských úřadů a jiných pracovníků pověřených trvale výkonem funkcí v zahraničí přídavek zahraniční služby a jednorázový zařizovací příplatek; c) u poslanců národních výborů odměňovaných za výkon funkce 20 % odměn za výkon funkce a 20 % mimořádných odměn poskytovaných z fondu rezerv a rozvoje; d) mzdy a odměny členů záchranných sborů při zásazích v báňských revírech; e) hodnota stravování, popř. ubytování, které podle platných předpisů dostávají nevyučení mladiství dělníci vedle měsíční mzdy od organizace zcela nebo zčásti bezplatně v období zaškolování; f) odměny vyplácené učňům, kteří jsou v učebním poměru k jednotným zemědělským družstvům; g) mzdy a odměny nevidomých občanů, kterým byla s přihlédnutím ke stupni nevidomosti vydána okresní posudkovou komisí sociálního zabezpečení průkazka označená ZTP-P; h) hodnota stravování a ubytování poskytovaného bezplatně učňům v přípravném období; i) stipendia (sociální, prospěchová, podniková apod.) poskytovaná žákům a studujícím denního studia na školách [viz § 2 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. f)], pokud nemají povahu náhrady výdělku. Stipendiím jsou postavena na roveň jiná peněžitá a naturální plnění poskytovaná podle platných stipendijních řádů (např. příspěvek na učebnice, jednorázová výpomoc, příplatek na manžela nebo manželku, kteří nejsou výdělečně činní a příplatek na nezaopatřené dítě); j) částka 600 Kčs měsíčně ze stipendií poskytovaných řádným vědeckým aspirantům a ze studijních příspěvků poskytovaných podle příslušných předpisů studujícím při zaměstnání po dobu pracovního volna bez náhrady mzdy; je-li stipendium nebo studijní příspěvek vyplácen za dobu kratší než měsíc, je od daně osvobozena jen poměrná část z 600 Kčs; k) odměny za zemědělské a lesní brigády a česání chmele vyplácené školám (odborným učilištím) nebo jejich prostřednictvím účastníkům brigád organizovaných těmito školami (odbornými učilišti), jakož i odměny vedoucím těchto brigád za vedení a dozor; l) odměny vyplácené členům JZD za práce prováděné pro meliorační družstva, jakož i za práce prováděné v době vegetačního klidu, které jsou konány se souhlasem JZD pro státní lesy nebo silniční správu, pokud jsou jim odměny vypláceny prostřednictvím družstva; m) odměny vyplácené členům JZD za výkon funkce předsedy melioračního družstva a to i když je odměna vyplácena přímo melioračním družstvem; n) mzdy připadající na příležitostné práce vykonávané pro družstevní bytovou výstavbu nebo družstevní výstavbu rodinných domků které se nevyplácejí v hotovosti, nýbrž jsou stavebním bytovým družstvem nebo družstvem pro výstavbu rodinných domků připisovány ve prospěch osobního plnění (např. na členské podíly) členů, jejich manželů nebo dětí. Toto osvobození nepřísluší, vykonává-li pracovník tuto činnost v pracovním poměru uzavřeném na neurčitou dobu; o) odměny vyplácené statistickými orgány zpravodajům za vedení záznamů rodinných účtů pro účely statistického šetření; p) naloďovací příplatek vyplácený v cizích měnách členům posádek československých námořních lodí; r) věcná a peněžní plnění poskytovaná z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušných předpisů; ⁹ s) nepeněžní odměny poskytované plátcem pracovníkovi z jiných prostředků než z fondu kulturních e sociálních potřeb, až do úhrnné výše 300 Kčs v jednom kalendářním roce; t) věrnostní přídavky a stabilizační odměny za odpracovaná léta; u) náborové příspěvky poskytované podle příslušných předpisů ¹⁰ pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory, náborem mezi vojáky 2. ročníku základní služby a náborem a vnitroresortními převody do vybraných organizací na území hlavního města Prahy, jakož i doosídlencům ve vymezeném území pohraničí; v) náborové, nástupní, stabilizační a novomanželské příspěvky poskytované pracovníkům zemědělských organizací v rozsahu stanovena zvláštním předpisem. ¹¹

Pobírá-li poplatník odměny uvedené v § 4 č. 1 od více plátců za týž úkol, vynález, objev, vzor nebo návrh, je z úhrnu přijatých odměn od daně osvobozena pouze částka 20 000 Kčs. Rovněž z odměn, které za týž úkol, vynález, objev vzor nebo návrh jsou vypláceny jedním nebo více plátci po více let, je osvobozena úhrnem jen částka 20 000 Kčs. Plátce smí odměnu za vynález, objev, vzor nebo návrh do uvedené částky osvobodit, jen předloží-li mu poplatník písemné prohlášení o tom, zda a v jaké výši mu byla za odměňovaný vynález objev, vzor nebo návrh jiným plátcem vyplacena odměna a do jaké výše byla od daně osvobozena.

Vyplácejí-li se odměny uvedené v § 4 č. 1 kolektivu pracovníků, je u každého člena kolektivu osvobozena částka 20 000 Kčs.

Odměny za vyřešení dílčích úkolů nebo jednotlivých etap téhož úkolu, jsou osvobozeny od daně, pokud úhrn takto vyplacených odměn za týž úkol státního plánu rozvoje vědy a techniky nepřesáhne u poplatníka 20 000 Kčs.

Částka, o kterou odměny, jež jsou podle § 4 č. 1 osvobozeny od daně, převyšují 20 000 Kčs, zdaní se odděleně od ostatní poplatníkovy mzdy sazbami daně přepočtenými na celý rok (roční tabulka) s přihlédnutím k ustanovením o snížení a zvýšení daně podle § 7 až 9 zákona a k § 9. Dani podléhající částky odměn uvedených v § 4 č. 1 a vyplacených poplatníkovi týmž plátcem v kalendářním roce se sečtou a zdaní společně jako celoroční příjem, i když jsou vypláceny za různé úkoly, vynálezy, objevy, vzory a návrhy.

Osvobození odměn za vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky se vztahuje pouze na odměny vyplácené organizacemi, které jsou buď samostatnými nositeli úkolů, nebo jsou uvedeny v příslušných koordinačních plánech nebo plánovacích listech, pracovníkům, kteří sami přímo tyto úkoly řeší. Osvobození se vztahuje též na spoluřešitele, pokud byli za ně uznáni podle schválených výsledků oponentního řízení.

Odměny za účast na rozpracování, vyzkoušení, zavedení nebo rozšíření vynálezů, objevů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů, odměny za spolupráci navrhovatele, odměny za expertizy členů komise expertů a odměny za realizaci úkolů se zdaňují v plné výši.

Všechny odměny uvedené v § 4 č. 2 vyplacené poplatníkovi týmž plátcem během kalendářního roku se sčítají, i když byly poskytnuty z různých důvodů; z tohoto součtu je osvobozena částka 2000 Kčs, částka přesahující tuto hranici se zdaní s přihlédnutím k § 11.

Sazba uvedená v zákoně je sazbou základní a platí pro poplatníky, kteří vyživují dvě osoby

Srážka daně se provádí podle tabulek vydaných Federálním ministerstvem financí pro srážku daně ve mzdovém období měsíčním, jakož i pro srážku daně přepočtené na celý rok.

Poplatníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru, se sráží daň podle měsíční tabulky, a to i když poplatník nepobírá mzdu za celé měsíční mzdové období, např. v důsledku uzavření nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu měsíce, pro nemoc, neplacenou dovolenou a jinou absenci, nebo z důvodu zkráceného pracovního úvazku.

Vyplácí-li plátce, jenž poplatník předložil prohlášení stanovené v § 9 odst. 2, mzdu nepřesahující v měsíčním mzdovém období 200 Kčs a nelze-li použít ustanovení o daněprostém minimu ( § 9 odst. 1), srazí se daň u poplatníka, který nevyživuje více než dvě osoby, ve výši 5 %, u poplatníka, který vyživuje tři osoby, ve výši 3,5 %, u poplatníka, který vyživuje čtyři osoby, ve výši 2,5 %, u poplatníka, který vyživuje pět a více osob, ve výši 1,5 %.

U mezd, pro něž není v měsíčních daňových tabulkách daň vypočtena, nutno daňový základ zaokrouhlit nahoru na částku dělitelnou 20 (u ročních tabulek dělitelnou 240) a daň počítat způsobem uvedeným v tabulkách nebo v odstavci 4 z těchto zaokrouhlených částek.

Poplatníkům, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru a pobírají příjmy uvedené v § 2 odst. 3 písm. a) až c) , jakož i poplatníkům, kteří jsou k plátci v pracovním poměru sjednaném na dobu nepřesahující 66 kalendářních dnů, se sráží daň paušální sazbou ve výši 10 %, a to bez rozdílu, zda tito poplatníci pobírají mzdu (odměnu) též od jiného plátce nebo ne. Přesáhnou-li však v těchto případech částky vyplacená týmž plátcem poplatníkovi v kalendářním měsíci 800 Kčs, srazí se z úhrnu vyplacených částek daň podle měsíční tabulky a a přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 2.

Pracovní příjmy žáků a studujících formou denního studia, včetně odměn vyplácených jim za účast na vedlejší hospodářské činnosti škol, se zdaňují, pokud nejde o příjmy z pracovního poměru uzavřeného na neurčitou dobu, paušální sazbou daně ve výši 5 %. Přesáhnou-li však v těchto případech částky vyplacené týmž plátcem poplatníkovi v kalendářním měsíci 800 Kčs, s výjimkou pracovních příjmů za kalendářní měsíce červenec, srpen a u studujících vysokých škol i za měsíc září a s výjimkou pracovních příjmů dosažených v souvislosti s polytechnickou výukou, výrobní nebo jinou prací organizovanou školou, srazí se z úhrnu vyplacených částek daň podle měsíční tabulky a s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 2.

Ustanovení odstavce 7 se vztahuje i na žáky a studující, kteří bezprostředně po ukončení povinné školní docházky nebo denního studia na škole byli přijati k dennímu studiu na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání, a to nejdéle do konce září téhož kalendářního roku.

Žáci a studující prokáží plátci skutečnosti o studiu uvedené v odstavci 7 a 8 předložením průkazu o studiu (výkaz o studiu, potvrzení školy) nebo o přijetí ke studiu. Plátce k průkazu přihlédne při srážce daně počínaje kalendářním měsícem, v němž bude předložen, a poznamená potřebná data (datum vydání a číslo průkazu, název školy, ročník studia atp.) na mzdovém listě nebo v seznamu podle § 14 odst. 3. K průkazu o přijetí ke studiu, v případech uvedených v odstavci 8, přihlédne plátce se zpětnou platností počínaje měsícem červencem, pokud bude průkaz předložen nejpozději do konce září téhož kalendářního roku.

Odměny poskytované z fondu vedoucího (vedoucích útvarů), s výjimkou odměn vyplácených pravidelně měsíčně (výkonnostní odměny), se zdaňují odděleně od ostatní poplatníkovy mzdy paušální sazbou ve výši 10 %, a to za předpokladu, že organizace tvoří a používá fond vedoucího v souladu se směrnicemi (zásadami) vydanými příslušným ústředním orgánem.

Odměny vyplácené ústavy národního zdraví za sběr náhradních surovin na výrobu krevních výrobků se zdaňují odděleně od ostatní poplatníkovy mzdy, a to paušální sazbou ve výši 10 %.

Částky z titulu osobního plnění člena bytového družstva na členský podíl při družstevní bytové výstavbě, které jsou vypláceny v hotovosti nebo převedeny na jiný účel, popř. na jiného družstevníka, v souvislosti s ukončením výstavby, vyúčtováním stavby a stanovením konečné výše členského podílu družstevníka z důvodu, že bylo odpracováno více než činí stanovený členský podíl, se zdaňují paušální sazbou ve výši 10 %.

Mzdy za mimořádné směny (hodiny), pokud je pracovníci věnují ve prospěch veřejného zájmu, se zdaňují odděleně od jejich ostatní mzdy, a to paušální sazbou ve výši 15 %.

Daň, která není vypočtena v tabulkách, se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů včetně směrem dolů, a přes 50 haléřů směrem nahoru.

Za vyživované osoby se uznávají:

Z celkového počtu dětí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ne výši stanovené na dvě a více dětí, se uznává za vyživovanou osobu pouze jedno dítě; za vyživované osoby se však u poplatníka uznávají všechny děti, na které náleží přídavky na děti nebo výchovné ve výši stanovené na jedno dítě. Děti na které přídavky na děti nebo výchovné nenáleží a děti, na které poplatník platí výživné, se uznávají za vyživované poplatníkem bez počátečního omezení, jsou-li pro jejich uznání splněny ostatní podmínky.

Pro posouzení, zda poplatník poskytuje vyživovaným osobám měsíčně podporu, nebo platí výživné, alespoň ve výši daňové úlevy vyplývající pro něj z uznání těchto osob za jím vyživované, je rozhodující výše daňové úlevy vypočtené z průměrné mzdy za posledních dvanáct měsíců před rozhodnutím okresní finanční správy.

Poskytuje-li poplatník podporu více osobám a úhrnná podpora nečiní tolik, aby na každou z nich připadla alespoň částka 100 Kčs, přihlédne se jen k tolika vyživovaným osobám kolikrát poplatník měsíčně platí 100 Kčs.

Dítě, které uzavřelo manželství, se uznává za vyživované poplatníkem tehdy, nepřipadá-li z úhrnného příjmu z vlastní rodiny dítěte na jednoho jejího člena více než 620 Kčs měsíčně a jsou-li splněny ostatní podmínky.

Táž osoba se uznává za vyživovanou je u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně. Dítě se však uznává v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) za vyživované jak u poplatníka, který na ně platí výživné, tak i u poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti. Úleva podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona nepřísluší tomu poplatníkovi, který platí výživné.

Podporuje-li poplatník více osob, které žijí ve společné domácnosti a z nichž jedna má vůči druhé vyživovací povinnost (např. otce a matku) pokládá se u každé z nich za příjem ta část, která z jejich úhrnného příjmu na ni poměrně připadá.

Pro posouzení, zda podporovaná osoba má v běžném měsíci vlastní příjem přesahující měsíčně 620 Kčs, se přihlíží ke všem jejím hrubým příjmům dosaženým v předchozím měsíci (např. k příjmům z pracovního poměru, k důchodům, k sociálním podporám, příjmům z budov, zemědělství, živností). U příjmů celoročních se přihlíží k částce připadající v průměru na měsíc. Nepřihlíží se však

Z ročního úhrnu jednorázových příspěvků a věcných pomocí poskytovaných v rámci sociální péče se započítává do vlastního příjmu (měsíčního) vyživované osoby pouze jedna dvanáctina, pokud je to pro poplatníka výhodnější.

Ustanovení § 8 odst. 2 zákona platí, i když osoby tam uvedené vyživují zletilé děti (vnuky, nebo jiné děti v péči, která nahrazuje péči rodičů).

Jsou-li oba manželé nebo druh a družka zaměstnáni, přihlíží se ke všem vyživovaným osobám u manžela nebo druha. Manželka nebo družka se posuzuje podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona.

Požadují-li oba manželé nebo druh u družka, kteří žijí ve společné domácnosti, aby úlevy z titulu vyživovaných osob byly poskytnuty místo manželovi nebo druhovi manželce nebo družce, připojí k žádosti podané u okresní finanční správy potvrzení plátce, který vyplácí mzdu manželovi nebo druhovi, od kterého měsíčního mzdového období nebude u něj při srážce daně přihlížet k vyživovaným osobám.

Sleva na vyživované osoby přísluší manželce nebo družce také v případech, kdy manžel nebo druh buď vůbec nemá zdanitelné příjmy, nebo jeho příjmy podléhají jiné dani, u níž neuplatňuje nárok na snížení daně na vyživované osoby.

Ke změnám okolností rozhodujících o zvýšení a snížení daně (např. dosažení věkové hranice poplatníka a jeho dětí, odpadnutí některé vyživované osoby) přihlíží se s výhradou uvedenou v ustanovení § 15 odst. 3, až počínaje, měsíčním mzdovým obdobím následujícím po období, v němž ke změně došlo, i když změna nastala již v průběhu prvního dne v měsíci.

O prokazování okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně platí ustanovení § 15 až 17.

Za invalidní ve smyslu § 9 odst. 1 zákona se uznává poplatníka vyživované osoby ( § 7), jestliže

Sleva podle § 9 odst. 1 zákona se poskytne připočtením

U úrazových důchodů a zaopatřovacích požitků invalidů podle zákona č. 164/1946 Sb. je pro výši slevy rozhodné procento poškození uvedené v posledním rozhodnutí o úrazovém důchodu nebo při zaopatřovacích požitcích. Při poškození o 30 % až 50 % se připočte jedna vyživovaná osoba navíc, při poškození o více než 50 % se připočtou dvě vyživované osoby navíc. Pobírá-li poplatník více úrazových důchodů nebo úrazový důchod a zaopatřovací požitky invalidů podlo zákona č. 164/1946 Sb. a jsou-li v každém výměru uvedena procenta invalidity, rozhoduje o výši slevy součet těchto procent, byly-li důchody přiznány z různých důvodů. Není-li tomu tak, rozhoduje nejvyšší procento. Přitom z důvodu invalidity téže osoby se uznávají nejvýš dvě vyživované osoby navíc. Při pochybnostech je nutné vyžádat si posudek posudkového lékaře.

O přiznání slevy podle § 9 odst. 1 zákona rozhodne, s výjimkou případů, kdy poplatník, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají důchod uvedený v odstavci 1 č. 1 písm. a) ( § 16 č. 4), okresní finanční správa na základě:

Při posuzování osob, které nepobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, postupuje se podle zásad platných pro posouzení invalidity a částečné invalidity pro účely sociálního zabezpečení; zejména se v posudku uvede, zda se poplatník (osoba jím vyživovaná) podle zdravotního stavu posuzuje tak, jako by pobíral částečný invalidní důchod, nebo tak, jako by pobíral invalidní důchod; uvede se též, zda jde o stav trvalý, nebo dokdy posudek platí.

Slevu z důvodu poplatníkovy invalidity nebo z důvodu invalidity osoby vyživované nelze poskytnout, jestliže základ daně poplatníka nebo druhého z manželů, žijícího ve společné domácnosti s poplatníkem, druha, družky, nezletilých dětí, na jejichž invaliditu poplatník slevu uplatňuje, přesahuje v měsíci hranici 2400 Kčs. ¹³

Mzdy nebo části mezd, které se zdaňují odděleně od ostatní mzdy (např. odměny za vynálezy, podíly na hospodářských výsledcích, mzda vyplácená druhým plátcem, mzdy zdaňované paušální sazbou), se nesčítají s ostatní mzdou při posuzování hranice 2400 Kčs pro účely přiznání slevy podle § 9 zákona.

Sleva podle § 9 odst. 1 zákona přísluší manželovi a v případě uvedeném v § 8 odst. 4 zákona manželce. Pokud nárok na tuto slevu neuplatní, může ji uplatňovat ten z manželů, na jehož invaliditu byla sleva povolena, a to i když slevu na ostatní vyživované osoby uplatňuje druhý z manželů.

Sleva podle § 9 odst. 1 zákona se poskytne z důvodu invalidity i těch dětí, které se neuznávají za osoby vyživované poplatníkem jen z toho důvodu, že na ně náleží přídavky na děti nebo výchovné ( § 7 odst. 2).

Sleva podle § 9 odst. 1 zákona nepřísluší poplatníkovi z důvodu invalidity dítěte, popř. manželky (rozvedené nebo nežijící a poplatníkem ve společné domácnosti), na které poplatník platí výživné [ § 7 odst. 1 písm. c)], byla-li tato sleva povolena jiné osobě.

Sleva podle § 9 odst. 2 zákona přísluší vdovám jen po dobu vdovství.

Nepřesáhne-li mzda včetně odděleně zdaňovaných mezd v běžném měsíci 200 Kčs, upustí plátce podle § 11 odst. 1 zákona od srážky daně, jen předloží-li mu poplatník písemné prohlášení uvedené k § 15 odst. 4 písm. b) č. 2.

Pobírá li poplatník mzdu současně od více plátců, srazí jen jeden z nich daň a přihlédnutím k vyživovaným osobám a k případné slevě podle § 9 zákona, a to ten plátce, jemuž předloží poplatník průkaz a prohlášení podle § 15 odst. 4. Ostatní plátci srazí daň tak, jako by poplatník žádnou osobu nevyživoval, tedy s příslušným zvýšením podle § 7 zákona (se zřetelem na věk a u žen též k okolnosti, zda jsou vdané), nejméně však ve výši 10 %. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na případy, kdy se daň sráží ve výši paušální sazby.

Plátcem jsou organizace, jakož i občané, kteří vyplácejí poplatníkům mzdu

Plátcem jsou též subjekty se sídlem v cizině, které mají v tuzemsku k výkonu svých činností zařízení (např. kancelář, provozovnu); u stavebních a montážních činností, jen pokud jde o zařízení trvající déle než 183 kalendářních dnů.

Plátce srazí daň při každé výplatě z celé dani podrobené částky. Ze záloh vyplácených během měsíčního mzdového období se daň nesráží, srazí se až v úhrnu při konečném vyúčtování.

Zašle-li druhý nebo další plátce na žádost poplatníka jeho hrubou mzdu k výplatě organizaci, k níž je poplatník v pracovním poměru, zdaní ji tato organizace spolu se mzdou, kterou poplatníkovi vyplácí.

Podíly na hospodářských výsledcích organizace se zdaňují při vyúčtování podílu, a to odděleně od ostatní mzdy poplatníka, sazbami daně pro měsíční mzdové období, s přihlédnutím k ustanovením o snížení a zvýšení daně podle § 7 až 9 zákona a k § 9. Ze záloh podílů na hospodářských výsledcích se srazí daň zálohově v těch případech, kdy lze předpokládat, že při vyúčtování podílu bude daň vyšší než vyplácená mzda (podíl).

Jednorázová mzda ve smyslu § 13 odst. 1 zákona je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, roční odměny vedoucích pracovníků a zálohy na tyto odměny, jednorázové prémie doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta jiné druhy odměn vyplácených nepravidelně vedle běžné mzdy, pokud nejsou od daně osvobozeny nebo pokud pro ně není stanoven jiný způsob výpočtu daně.

Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacena a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

Není-li poplatník v pracovním poměru k plátci po celý rok, nebo nebyla-li v některých měsíčních mzdových obdobích jeho mzda zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima) rozvrhne se jednorázová mzda jen na ta mzdová období za něž bude nebo byla vyplacená mzda zdaněna.

Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 2.

Doplatky mzdy za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se jak srazí při výplatě doplatku. Doplatky mzdy připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

Plátce upustí od způsobu zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou mzdu nebo doplatky mzdy v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce, jen požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo závodní výbor základní organizace ROH za všechny poplatníky, a to nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny ( § 12 odst. 2).

Byl-li poplatník k plátci v pracovním poměru po celý rok, pobíral li zdaněnou mzdu za všechna mzdová období, a nezměnily-li se okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, stanoví plátce při zúčtování daň na celoroční příjem pomocí toční tabulky. Nejsou-li uvedené předpoklady splněny, stanoví plátce daň na průměrnou měsíční mzdu podle měsíční tabulky (odstavec 11).

Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru k plátci během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, za které od něho pobíral zdaněnou mzdu. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce zdaněnou mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle kterého sloupce tabulek daně byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, za které od něho pobíral poplatník zdaněnou mzdu, a to za předpokladu, že poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou dovolenou nebo neplacenou dovolenou), nebo jim mzda nebyla zdaněna (např. z důvodu daněprostého minima), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla mzda zdaněna.

V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd bělem roku vyplacených dělí počtem měsíčních mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou mzdu stanoví pro každé měsíční mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2400 Kčs, takže v těchto měsících nebylo k uvedené slevě přihlédnuto, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2400 Kčs.

Při zúčtování daně se nepřihlíží k odděleně zdaňovaným mzdám a ke mzdám, z nichž se daň sráží ve výši paušální sazby.

Podle odstavců 7 až 13 provede plátce zúčtování daně též u poplatníků, kteří jsou k němu v poměru podobném poměru pracovnímu ( § 2 odst. 3).

Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. Plátce odvede při nejbližším odvodu daně méně o částku, kterou poplatníkům v důsledku zúčtování vrátí a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy [ § 14 odst. 6 písm. c)]. Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny ( § 12 odst. 2).

Daň, kterou plátce nesrazil, předepíše okresní finanční správa příslušná podle sídlo plátcovy pokladny v platebním výměru úhrnnou částkou plátci bez ohledu na to, zda plátce nesprávnou srážku daně zavinil či nikoli. ¹⁴

Sídlem plátcovy pokladny se rozumí místo, ve kterém se provádí výpočet mzdy a v němž plátce sestavuje a vede mzdové listy. U objektů se sídlem v cizině ( § 10 odst. 2) je sídlem plátcovy pokladny sídlo zařízení k výkonu jejich činností v tuzemsku.

Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny, tj. od jiných plátců, než jsou uvedení v § 10 odst. 1 a 2, jakož i poplatníkům, jimž plyne mzda od cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku, vyměří daň na podkladě přiznání okresní finanční správa, v jejímž obvodu měli bydliště k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje. Poplatníkům v obvodu Národního výboru hlavního města Prahy vyměří daň Obvodní finanční správa Praha 1.

Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce měsíčního mzdového období, v němž došlo k výplatě mzdy, z níž byla daň nesprávně sražena.

Přeplatek na dani vrátí poplatníkovi plátce během roku, v němž byla daň sražena nebo počátkem příštího roku, dokud nepředložil okresní finanční správě vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy [ § 14 odst. 6 písm. a)]. O vrácenou daň odvede plátce při nejbližším odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na rubu převodního příkazu nebo poštovní poukázky. Po uplynutí této lhůty vrátí přeplatek okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny.

Organizace provádějící srážku daně jsou povinny předložit peněžnímu ústavu při výběru doplatku mezd vyúčtovaných za minulý měsíc příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

Daň doměřená podle § 14 odst. 2 zákona je splatna do tří dnů po doručení platebního výměru. Penále se počítá teprve počínaje dnem následujícím po dni splatnosti doměřené daně.

Plátci, kteří provádějí měsíční vyúčtování mezd, odvedou daň sráženou v průběhu měsíčního mzdového období současně s daní z vyúčtovaných mezd. Ostatní plátci odvedou daň sráženou v průběhu měsíčního mzdového období do tří dnů po jeho uplynutí.

Penále se nepředepíše, nečiní-li alespoň 20 Kčs ročně.

Výsledná částka penále se zaokrouhluje podle stejných zásad jako daň ( § 6 odst. 14).

Okresní finanční správa příslušná podle sídla plátcovy pokladny ( § 12 odst. 2) může v odůvodněných případech na žádost plátce předepsané penále prominout, pokud nepřesahuje částku 10 000 Kčs.

Krajská finanční správa může v odůvodněných případech povolovat odchylky týkající se způsobu, doby a místa odvodu daně, pokud se odchylka týká plátcových pokladen jejího obvodu.

Plátci ( § 10 odst. 1 a 2) oznámí písemně do 30 dnů po svém vzniku okresní finanční správě, v jejímž obvodu mají své sídlo, den svého vzniku, název, sídlo, jakož i sídla svých pokladen ( § 12 odst. 2). Sídla svých pokladen mimo obvod této finanční správy oznámí též místně příslušným okresním finančním správám. Případné změny o uvedených údajích oznámí do 30 dnů ode dne, kdy obměna nastala. Subjekty se sídlem v cizině, pokud jsou plátci ( § 10 odst. 2) , oznámí navíc jméno, příjmení a adresu zmocněnce v tuzemsku pro doručování.

Každý plátce je povinen uvádět ve mzdových listech vedle základních údajů (poplatníkovo jméno, příjmení, povolání, datum narození, bydliště, rodinný stav, jména osob, které poplatník vyživuje, data jejich narození, počet osob uznávaných navíc podle § 8 odst. 2 a § 9 zákona a pro každé mzdové období jeho označení) tyto další údaje:

Pokud plátce pro osoby, které nejsou k němu v pracovním poměru, nýbrž pracují pro něj v poměru podobném poměru pracovnímu ( § 2 odst. 3), nevede mzdové listy, musí vést alespoň seznam obsahující poplatníkovo jméno, příjmení a bydliště, datum narození, rodinný stav, číslo občanského průkazu, údaj o trvání pracovní činnosti, datum výplaty, výše vyplacené mzdy a sražené daně.

Při mechanizované nebo automatizovaném zpracování mzdové evidence mohou být údaje a náležitosti mzdového listu podle odstavce 2 nebo seznamu podle odstavce 3 rozmístěny do více písemností při dodržení těchto podmínek:

Plátce vyplácející odměny a ceny za vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky ( § 4 č. 1), je povinen vést o těchto výplatách evidenci podle jednotlivých poplatníků, ve které uvede poplatníkovo jméno a příjmení, datum narození, bydliště, evidenční číslo úkolu, výši vypsané odměny za vyřešení úkolu, dílčího úkolu nebo etapy, datum výplaty a výši vyplacené odměny podle jednotlivých úkolů a výši sražené daně.

Plátci jsou dále povinni:

Poplatník je povinen do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru pro běžný kalendářní rok a každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, prokázat plátci pro příští rok počet vyživovaný osob, pokud nejde o průkazy, které podle § 17 odst. 1 platí déle než jeden rok nebo trvale.

Pokud poplatník nepředloží průkaz o počtu vyživovaných osob nebo o výplatě invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo pokud podepíše prohlášení podle odstavce 4, je plátce povinen srážet daň tak, jako by poplatník vyživoval žádnou osobu (tedy se zvýšením podle § 7 zákona).

K předloženému průkazu přihlédne plátce počínaje měsíčním mzdovým obdobím následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to měsíční mzdové období, v němž se narodilo předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci alespoň do 30 dnů po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, přihlédne se k průkazu až v měsíčním mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen. Předloží-li však poplatník po vstupu do pracovního poměru průkazy plátci do 30 dnů ode dne vstupu do pracovního poměru, platí průkazy již od tohoto dne. Při změně plátce prokáže poplatník uplatňující nárok na snížení daně na základě potvrzení okresní finanční správy o počtu vyživovaných osob uznání tohoto nároku předložením nově vystaveného potvrzení nebo úředně ověřeného opisu dosud platného původního potvrzení novému plátci.

Plátce přihlédne k předloženým průkazům pro srážku daně podle základní sazby nebo základní sazby snížené podle § 8 a 9 zákona, jen podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru pro běžný kalendářní rok a každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, pro příští kalendářní rok písemné prohlášení o tom:

Dojde-li během roku ke změnám skutečností rozhodných pro zvýšení a snížení daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci nejpozději poslední den mzdového období, v němž změna nastala. Plátce poznamená změnu na poplatníkově mzdovém listě.

platným občanským průkazem a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o a) věk, b) rodinný stav, c) nezletilé děti, vnuky nebo jiné nezletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, žijí-li s ním ve společné domácnosti, d) skutečnost, že je poplatník svobodný, ovdovělý, rozvedený a vyživuje alespoň jedno dítě, které s ním žije ve společné domácnosti.

Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem;

potvrzením školy a u učňů potvrzením organizace, že zletilé dítě, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, studuje nebo je v učebním poměru s uvedením, jaký má od školy nebo organizace příjem;

soudním rozhodnutím o povinnosti platit výživné na děti a manželku (rozvedenou, nežijící s ním ve společné domácnosti), jestliže plátce sráží výživné ve stanovené výši z jeho mzdy a zasílá je oprávněným osobám;

rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o vyplácení důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na slevu podle § 9 zákona z důvodu, že on sám, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod. V případech uvedených pod č. 3 a 4 poznamená plátce potřebné údaje (číslo a datum soudního rozhodnutí, výši stanoveného výživného na jednotlivé děti a manželku, druh přiznaného u důchodu a číslo a datum rozhodnutí, jímž byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod) na mzdovém listě a doklad o výplatě důchodu uschová;

potvrzením okresní finanční správy o tom, že a) žije ve společné domácnosti s družkou (poplatnice s druhem); toto potvrzení vydá okresní finanční správa no základě písemného prohlášení druha a družky, že spolu takto žijí ve společné domácnosti, a ověření zápisu v občanském průkazu nebo v dokladu jej nahrazujícím o přihlášení k trvalému pobytu ve společném bydlišti, b) vyživuje jiné osoby než manželku (družku) a děti (například rodiče, prarodiče, tchána, tchyni, sourozence), pokud mohou být uznány za vyživované poplatníkem [ § 7 odst. 1 písm. b)], c) platí výživné na děti z rozvedeného manželství, na děti, s nimiž nežije ve společné domácnosti, na děti zrozené mimo manželství, rozvedené manželce nebo manželce, s níž nežije ve společné domácnosti (s výjimkou uvedenou pod č. 3), d) vyživuje alespoň jedno dítě a nežije s manželkou (manželem) ve společné domácnosti, e) poskytuje měsíčně podporu nejméně 100 Kčs nezletilým dětem, které s ním nežijí ve společné domácnosti [ § 7 odst. 1 písm. a)], f) vyživuje zletilé děti, vnuky nebo jiné zletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, s výjimkou uvedenou pod č. 2, g) byla povolena výměna slevy mezi manžely (druhy) podle § 8 odst. 4 zákona, h) poplatníkovi nebo osobám poplatníkem vyživovaným přísluší sleva podle § 9 zákona (s výjimkou uvedenou pod č. 4).

Průkazy uvedené v § 16 č. 1, 3, 4 a 5 písm f) až h) platí pro prokázání nároku na snížení daně trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena. Platnost průkazů uvedených v § 16 č. 4 a 5 písm h), pokud osoby tam uvedené pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, je podmíněna tím, že poplatník předloží doklad o výplatě důchodu každoročně v průběhu čtvrtého čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději však do 31. prosince, pro uplatnění nároku na následující kalendářní rok. Průkazy uvedené v § 16 č. 2 platí vždy na rok, pro který byly vydány. Průkazy uvedené v § 16 č. 5 písm a) až e) platí do konce kalendářního roku, pro který byly vydány, a po jeho uplynutí na další bezprostředně následující dva kalendářní roky, pokud časová platnost těchto průkazů nebyla omezena na kratší dobu. Průkazy platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro snížení nebo zvýšení daně.

U zletilých studujících dětí platí potvrzení vydané školou podle § 16 č. 2 ještě dva měsíce následující po měsíci, v němž studující ukončil studia, pokud jejich vlastní příjem v těchto měsících ne překročil 620 Kčs ( § 7 odst. 8).

Za ukončení studia se pokládá u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujících úplné střední vzdělání, kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

Potvrzení o vyživovaných osobách a slevě podle § 9 zákona ( § 16 č. 5) vydává okresní finanční správa příslušná podle poplatníkova bydliště, kde je přihlášen k trvalému pobytu, nebo sídla plátcovy pokladny.

K prominutí zmeškané lhůty pro uplatnění nároku na snížení daně, jedná-li se o případy uvedené v § 16 č. 5, je příslušná pouze ta okresní finanční správa, která poplatníkovi potvrzení vydává. V ostatních případech je příslušná okresní finanční správa podle sídla plátcovy pokladny.

Plátci, kteří sráželi a odváděli daň před 1. lednem 1977, oznámí údaje podle § 14 odst. 1 první a druhá věta jen na výzvu okresní finanční správy.

Platnost potvrzení okresních finančních správ ( § 16 č. 5) vydaných před 1. lednem 1977 zůstává nedotčena.

v § 1 odst. 1 se vypouštějí slova "daně ze mzdy,";

§ 5 odst. 2 zní: "(2) K příjmům uvedeným v § 7 odst. 8 pod písm. a) až g) vyhlášky ministerstva financí č. 161/1976 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, se nepřihlíží též při stanovení výše vlastního příjmu osob, které lze uznat za vyživované poplatníkem, u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti a u daně z příjmů obyvatelstva.".

vyhláška ministerstva financí č. 24/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, ve znění vyhlášky č. 96/1968 Sb., vyhlášky č. 125/1968 Sb. a vyhlášky č. 110/1971 Sb.,

ustanovení § 1 odst. 3 a § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky ministerstva financí č. 96/1968 Sb., o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem,

výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/32 218/69 o zdaňování odměn za zemědělské brigády a česání chmele u učňů, registrovaný v částce 36/1969 Sb.,

výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/7575/69 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích organizace vyplácených dodatečně pracovníkům, kteří změnili zaměstnání, registrovaný v částce 39/1969 Sb.,

výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 8/18 507/1969 o zdaňování podílů na hospodářských výsledcích druhým plátcem při změně zaměstnání pracovníka, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 8/17 899/1969 o zdaňování odměn za zemědělské brigády a česání chmele u učňů, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

výnos ministerstva financí České socialistické republiky čj. 153/34 660/71, kterým bylo prohlášeno za daněprostou náhradu služebních výdajů 20 % zahraničního platu vypláceného pracovníkům zábavních a technických zařízení parků kultury a oddechu a Čs. cirkusů a varieté, registrovaný v částce 39/1971 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-24 237/72, kterým prodloužilo počínaje rokem 1973 platnost potvrzení okresních finančních správ, jimiž poplatníci prokazují skutečnosti pro snížení daně ze mzdy, registrovaný v částce 28/1972 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2459/73 - Výtěžek pracovních směn (hodin apod.) věnovaný na pomoc Vietnamu - daň ze mzdy, registrovaný v částce 8/1973 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-7387/73, kterým byly osvobozeny od daně ze mzdy peněžní i nepeněžní prostředky (tj. příspěvky, odměny, apod.) z fondu kulturních a sociálních potřeb, registrovaný v částce 22/1973 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-15 468/73, kterým se stanoví způsob zdaňování pracovních příjmů studující mládeže přijaté k dennímu studiu na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání a na školách vysokých, registrovaný v částce 26/1973 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-21 220/73, kterým se osvobozují od daně ze mzdy odměny do výše 2000 Kčs ročně, jež organizace poskytuje řidičům motorových vozidel při splnění podmínek stanovených pro soutěž "jezdím bez nehody", registrovaný v částce 32/1973 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-3220/74, kterým se stanoví, že se z úhrnu jednorázových příspěvků a věcných pomocí započítává pouze jedna dvanáctina do vlastního příjmu vyživované osoby u daně ze mzdy v případě, že je to pro poplatníka výhodnější, registrovaný v částce 3/1974 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2501/75, kterým se povoluje, aby byly od daně ze mzdy osvobozeny odměny vyplácené za lesní brigády, kterých se v rámci školní výuky zúčastňují žáci a učni lesnických škol a odborných učilišť, registrovaný v částce 11/1975 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-5611/75, kterým se osvobozují od daně ze mzdy mimořádné odměny poskytované při udělení odznaků "Průkopník socialistické práce", registrovaný v částce 20/1975 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-19 868/75, který stanoví způsob zdaňování mezd za dobrovolné pracovní směny, registrovaný v částce 29/1975 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-29 329/75, kterým se stanoví způsob, jakým má být ověřována výše vlastního příjmu osob (důchodců) uznávaných za vyživované pro účely daně ze mzdy v r. 1976, případně v dalších letech, registrovaný v částce 37/1975 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-2625/76, který stanoví způsob zdaňování odměn, vyplácených z fondu vedoucích, registrovaný v částce 19/1976 Sb.