Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

50/1976 Sb. znění účinné od 1. 7. 1992 do 6. 7. 1992
změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 262/1992 Sb.

1.7.1992

zákonem č. 103/1990 Sb.

1.5.1990

zákonem č. 137/1982 Sb.

1.1.1983

50

 

ZÁKON

ze dne 27. dubna 1976

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

 

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneseno na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ (§ 1-42)

ODDÍL 1

CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (§ 1-2)

§ 1

(1)

Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.

(2)

Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

§ 2

(1)

Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

a)

stanoví limity využití území,

b)

reguluje funkční a prostorové uspořádání území,

c)

určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,

d)

vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblasti klidu a ochranných pásem,

e)

určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,

f)

posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,

g)

řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,

h)

navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,

i)

vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,

j)

navrhuje pořadí výstavby a využití území,

k)

navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.

(2)

Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

(3)

Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

ODDÍL 2

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY (§ 3-7)

§ 3

Druhy územně plánovacích podkladů

Územně plánovací podklady tvoří zejména

a)

urbanistická studie,

b)

územní generel,

c)

územně technické podklady.

§ 4

Urbanistická studie

Urbanistická studie řeší dílčí problémy v území. Zpracovává se jako podklad pro územní rozhodování v území s komplikovanými územně technickými, urbanistickými nebo architektonickými podmínkami, je-li nutno prohloubit nebo ověřit řešení navržené územně plánovací dokumentací nebo není-li zpracování územně plánovací dokumentace účelné.

§ 5

Územní generel

Územní generel řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení, zejména bydlení, průmyslu, zemědělství, dopravy, technických sítí a služeb, občanské vybavenosti, zeleně a rekreace. Zpracovává se, je-li nutno prohloubit řešení určité složky osídlení navržené v územně plánovací dokumentaci; je podkladem pro územní rozhodování a pro zpracování dalších kategorií nebo stupňů územně plánovací dokumentace.

§ 6

zrušen

§ 7

Územně technické podklady

(1)

Územně technické podklady, jakožto účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území, se zpracovávají pro celé území Československé socialistické republiky, pro území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pro vybrané územní celky.

(2)

Územně technické podklady slouží zejména pro

a)

zpracování územně plánovací dokumentace,

b)

posuzování a tvorbu koncepce investiční výstavby,

c)

průběžné sledování změn v podmínkách území, jeho organizaci a využití,

d)

územní rozhodování, není-li zpracována příslušná územně plánovací dokumentace.

(3)

Územně technické podklady pořizují federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva výstavby a techniky republik“), která zajišťují jejich průběžné doplňování a změny. Se souhlasem ministerstva výstavby a techniky republiky mohou některé územně technické podklady pořizovat krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

ODDÍL 3

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (§ 8-15)

§ 8

Kategorie územně plánovací dokumentace

Územně plánovací dokumentaci tvoří

a)

územní prognóza,

b)

územní plán,

c)

územní projekt.

§ 9

Územní prognóza

Územní prognóza připravuje nebo prověřuje možnosti dlouhodobého urbanistického rozvoje území, popřípadě jeho jednotlivých urbanistických funkcí. Vychází přitom zejména z rozboru územně technických a územně ekonomických podmínek, demografických a sociologických úvah, jakož i z tendencí technického a hospodářského rozvoje území.

§ 10

Územní plán

Územní plán řeší funkční vymezení a uspořádání ploch a stanoví základní zásady organizace území, postup při jeho využití a podmínky výstavby.

§ 11

Územní projekt

Územní projekt řeší způsob využití ploch vymezených pro místně a časově soustředěnou výstavbu a způsob jejich zástavby a stanoví podmínky věcné a časové koordinace výstavby.

§ 12

Stupně územně plánovací dokumentace

Územně plánovací dokumentace (§ 8) se zpracovává pro

a)

velký územní celek,

b)

sídelní útvar,

c)

zónu.

§ 13

Územně plánovací dokumentace velkého

územního celku

Územně plánovací dokumentace velkého územního celku se zpracovává pro území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo pro velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.).

§ 14

Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru

Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru se zpracovává pro celé území sídelního útvaru včetně jeho zájmového území, pro seskupení sídelních útvarů a pro území střediska cestovního ruchu a rekreace. Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

§ 15

Územně plánovací dokumentace zóny

Územně plánovací dokumentace zóny se zpracovává pro ucelené části sídelního útvaru, zejména pro jeho část průmyslovou, obytnou, centrální a historickou, a pro část rekreačního nebo krajinného celku, popřípadě pro celé území malého sídelního útvaru.

ODDÍL 4

POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE (§ 16-25)

Příslušnost

§ 16

(1)

Územně plánovací dokumentaci pořizují orgány územního plánování.

(2)

Orgány územního plánování jsou národní výbory; dále jsou orgány územního plánování ministerstva výstavby a techniky republik, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany.

(3)

Je-li orgánem územního plánování národní výbor, provádí úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace příslušný odbor národního výboru, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).

§ 17

(1)

Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území a v přiměřeném a hospodárném rozsahu. Územní plány nebo územní projekty sídelních útvarů a zón se pořizují vždy pro výstavbu nových a pro podstatnou přestavbu, dostavbu nebo asanaci existujících sídelních útvarů nebo jejich částí, která je vyvolána jejich plánovaným rozvojem. Územní prognóza se pořizuje jen pro území se složitými podmínkami a k jejímu pořízení je třeba souhlasu nadřízeného orgánu územního plánování.

(2)

Orgány územního plánování pořizují územně plánovací dokumentaci

a)

z vlastního podnětu,

b)

na příkaz nadřízeného orgánu územního plánování,

c)

na návrh národních výborů nižšího stupně, jiných orgánů státní správy nebo socialistických organizací.

(3)

Ministerstva výstavby a techniky republik usměrňují řešení věcných problémů v územně plánovací dokumentaci a dohlížejí, zda územně plánovací dokumentace je pořizována v odůvodněných případech a v odpovídajícím rozsahu.

§ 18

(1)

Územně plánovací dokumentaci velkých územních celků pořizují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2)

Územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů a zón pořizují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

(3)

V odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, jestliže si její schválení vyhradí vláda Československé socialistické republiky.

(4)

Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace do územních obvodů několika národních výborů, dohodnou se příslušné národní výbory, který z nich ji pořídí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne společný nadřízený orgán územního plánování, který národní výbor územně plánovací dokumentaci pořídí. Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou o způsobu pořízení společně ministerstva výstavby a techniky obou republik.

§ 19

Náklady pořízení

Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může však požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení územně plánovací dokumentace od organizací, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení územně plánovací dokumentace vyvoláno.

§ 20

Hlavní cíle a požadavky

(1)

Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, stanoví hlavní cíle a požadavky pro vypracování

a)

územní prognózy v prognózním úkolu,

b)

územních plánů v územních a hospodářských zásadách,

c)

územních projektů v programech výstavby.

(2)

Prognózní úkol projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a s ostatními dotčenými orgány státní správy.

(3)

Územní a hospodářské zásady a programy výstavby projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a dohodne je s ostatními dotčenými orgány státní správy; územní a hospodářské zásady projedná i s nadřízeným orgánem územního plánování.

(4)

Územní a hospodářské zásady a programy výstavby schvaluje národní výbor, který bude schvalovat i územní plán nebo územní projekt.

(5)

Vláda Československé socialistické republiky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky schvaluje územní a hospodářské zásady a programy výstavby v případech, kdy si schválení předem vyhradila.

Projednávání

§ 21

(1)

Návrh územně plánovací dokumentace projedná orgán územního plánování, který ji pořizuje, a to

a)

návrh územní prognózy s národními výbory, jejichž území se řešení dotýká, a s dotčenými orgány státní správy,

b)

návrh územního plánu s národními výbory, jejichž území se řešení dotýká; s návrhem územního plánu sídelního útvaru seznámí účinnou formou organizace a občany; návrh územního plánu zóny musí být vystaven po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí,

c)

návrh územního projektu s národním výborem, jehož území se řešení dotýká, a s organizacemi, které se mají na výstavbě podílet, pokud jsou známy; jestliže zpracování územního projektu nepředcházel územní plán příslušného stupně, projedná se návrh územního projektu také s organizacemi a občany podle ustanovení platných pro územní plán.

(2)

Návrh územního plánu a návrh územního projektu musí být dohodnut s dotčenými orgány státní správy.

§ 22

[Informování o projednávání návrhu územně plánovací dokumentace]

(1)

O projednávání návrhu územně plánovací dokumentace vyrozumí orgán územního plánování dotčené národní výbory a ostatní orgány státní správy vždy jednotlivě.

(2)

Organizacím a občanům oznámí projednávání návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny způsobem v místě obvyklým.

§ 23

(1)

Národní výbory a ostatní orgány státní správy uvedené v § 21 jsou povinny sdělit svoje stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy byly o něm vyrozuměny (§ 22 odst. 1). Stejnou povinnost mají i organizace, které se budou podílet na výstavbě v území řešeném územním projektem.

(2)

Projednává-li se návrh územně plánovací dokumentace, která řeší území se složitými vztahy, může orgán územního plánování lhůtu podle odstavce 1 přiměřeně prodloužit.

(3)

Organizace a občané jsou oprávněni podat připomínky k návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny do 30 dnů ode dne oznámení. Organizace a občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům či stavbám (§ 139 odst. 1) jsou řešením územního plánu zóny přímo dotčena, mohou v téže lhůtě podat námitky. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.

§ 24

Organizacím a občanům, kteří podali včas námitky proti návrhu územního plánu zóny, sdělí orgán územního plánování do 60 dnů po schválení územního plánu zóny písemně, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.

§ 25

(1)

Návrh územního plánu posoudí nadřízený orgán územního plánování; bez jeho stanoviska nelze návrh územního plánu předložit ke schválení.

(2)

Jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky, posoudí návrh ministerstvo výstavby a techniky příslušné republiky; jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda Československé socialistické republiky, posoudí návrh federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

ODDÍL 5

SCHVALOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE (§ 26-28)

§ 26

(1)

Územní plány a územní projekty velkých územních celků schvalují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2)

Územní plány a územní projekty sídelních útvarů a zón schvalují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

(3)

Územní prognóza se neschvaluje. Je-li účelné schválit některou část řešení územní prognózy jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území, jsou příslušné k jejímu schválení národní výbory uvedené v odstavcích 1 a 2; před schválením ji posoudí nadřízený orgán podle § 25.

§ 27

(1)

V odůvodněných případech si schválení územně plánovací dokumentace může vyhradit národní výbor vyššího stupně nebo vláda republiky.

(2)

Vláda Československé socialistické republiky si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, řešící otázky vyplývající z mezistátních dohod nebo otázky, které je nutno z hlediska jednotné koncepce rozvoje území řešit koordinovaně v obou republikách, a schválení územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy.

§ 28

Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

ODDÍL 6

ZÁVAZNOST ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE (§ 29-31)

§ 29

(1)

Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou stanoveny v regulativech funkčního a prostorového uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné.

(2)

Závazné a směrné části územně plánovací dokumentace vymezí schvalující orgán. V závazné části vždy vymezí veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Závaznou část schváleného územního plánu vyhlásí obecně závazným právním předpisem1 příslušná obec; v případech, kdy si schválení územního plánu velkého územního celku vyhradí vláda republiky, vyhlásí závaznou část schváleného plánu svým nařízením.

(3)

Schválená územně plánovací dokumentace je ve stanoveném rozsahu závazným nebo směrným podkladem pro vypracování a schvalování dalších kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace, pro územní rozhodování a pro vypracování dokumentace staveb.

§ 30

Orgán územního plánování, který pořídil územně plánovací dokumentaci, soustavně sleduje, zda se nezměnily územně technické, hospodářské a sociální předpoklady, na jejichž základě byla navržena koncepce organizace území. Dojde-li ke změně předpokladů, orgán územního plánování pořídí doplněk nebo změnu územně plánovací dokumentace.

§ 31

(1)

Změny nebo doplňky závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci.

(2)

Na projednání návrhu změny nebo doplňku závazné části územně plánovací dokumentace se vztahují ustanovení § 21 až 25 přiměřeně.

(3)

O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil.

ODDÍL 7

ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ (§ 32-42)

§ 32

Umisťování staveb, využívání území a ochrana

důležitých zájmů v území

Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je

a)

rozhodnutí o umístění stavby,

b)

rozhodnutí o využití území,

c)

rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,

d)

rozhodnutí o stavební uzávěře.

§ 33

Příslušnost

(1)

K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.

(2)

Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.

(3)

Národní výbor, který je stavebním úřadem, může chráněné území a stavební uzávěru vyhlásit obecně závazným nařízením národního výboru.

§ 34

Účastníci územního řízení

(1)

Účastníkem územního řízení je navrhovatel a organizace či občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám včetně sousedních pozemků a staveb mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem územního řízení o chráněném území a ochranném pásmu či stavební uzávěře je pouze navrhovatel.

(2)

Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je též obec, pokud obecní úřad není stavebním úřadem; v územním řízení hájí důležité místní zájmy.

(3)

Účastníky územního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor.

Zahájení územního řízení

§ 35

(1)

Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se uvede seznam organizací a občanů, kteří přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známi.

(2)

Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.

§ 36

(1)

Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

(2)

Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů.

(3)

Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení, jinak k nim stavební úřad nemusí přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

(4)

Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.

Podklady územního rozhodnutí

§ 37

(1)

Podkladem pro vydání územního rozhodnutí jsou územní plány a územní projekty. Nebyl-li pro území zpracován územní plán nebo územní projekt, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územní prognózu, územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.

(2)

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.

(3)

Stavební úřad v územním řízení zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy a jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků a jejich námitky.

§ 38

(1)

Navrhuje-li občan nebo organizace vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území na pozemku, ke kterému nemá vlastnické nebo jiné právo opravňující jej využít pozemek pro navrhovaný účel, přezkoumá stavební úřad, zda navrhovatel nemůže požadované opatření uskutečnit v souladu se záměry a cíli územního plánování na jiném pozemku, ke kterému má vlastnické nebo jiné právo, nebo zda je může uskutečnit na jiném vhodném pozemku, který je ve správě místního národního výboru.

(2)

Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit.

§ 38a

S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k umístění stavby nebo k určení využití území.

Územní rozhodnutí

§ 39

V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zájmy společnosti v území, zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, věcná i časová koordinace jednotlivých staveb a jiných opatření v území a především péče o životní prostředí, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení.

§ 40

(1)

Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám, pracím a zařízením podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu.

(2)

Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.

(3)

Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.

(4)

Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.

§ 41

Změna územního rozhodnutí

(1)

Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných okolností může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu.

(2)

Stavební úřad může novým územním rozhodnutím i z vlastního podnětu nahradit pravomocné rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území vydané na návrh účastníka řízení, vyžaduje-li o uskutečnění závazného úkolu státního plánu rozvoje národního hospodářství v investiční výstavbě. Taková změna může být provedena, dokud není vydáno stavební povolení nebo povolení terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona. Nevydává-li se povolení, může stavební úřad územní rozhodnutí nahradit novým, pokud opatření podle územního rozhodnutí nebylo uskutečněno.

(3)

Navrhovatel původního územního rozhodnutí, které bylo nahrazeno podle odstavce 2, může u stavebního úřadu uplatnit právo na náhradu nákladů, zejména na projektovou dokumentaci, které vynaložil k přípravě stavby nebo jiného opatření v území podle původního územního rozhodnutí. O výši náhrady rozhodne stavební úřad a uhradí ji organizace, v jejíž prospěch bylo vydáno nové územní rozhodnutí; tuto organizaci určí stavební úřad ve svém rozhodnutí.

(4)

Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území, o ochranném pásmu a o stavební uzávěře v odůvodněných případech a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.

§ 42

Oznámení územního rozhodnutí

(1)

Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení.

(2)

Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území a o ochranném pásmu, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

(3)

Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.

ČÁST DRUHÁ

STAVEBNÍ ŘÁD (§ 43-104)

ODDÍL 1

OPRÁVNĚNÍ K PROJEKTOVÉ

A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI A

K PROVÁDĚNÍ STAVEB (§ 43-44)

§ 43

Oprávnění k projektové a inženýrské činnosti

(1)

Projektovou činnost může vykonávat organizace jen na základě v rozsahu uděleného oprávnění. Oprávnění udělují podřízeným organizacím ústřední orgány státní správy, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2)

Organizacím, které nejsou podřízeny orgánům uvedeným v odstavci 1, udělují oprávnění k projektové činnosti ministerstva výstavby a techniky republik, a jde-li o organizaci v působnosti federace, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

(3)

Občan může vykonávat projektovou činnost jen na základě průkazu zvláštní způsobilosti.

§ 44

Oprávnění k provádění staveb

(1)

Stavbu pro jiného stavebníka může provádět pouze organizace oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako k předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů.2 Občan může provádět drobné řemeslné práce a opravy na stavbách výdělečným způsobem jen tehdy, obdrží-li povolení od příslušného orgánu státní správy.3

(2)

Socialistická organizace je oprávněna provádět stavbu sama pro sebe, i když stavební nebo montážní práce nejsou předmětem její činnosti, jestliže je k tomu odborně vybavena a je-li zabezpečeno odborné vedení stavby.

(3)

Jednoduchou a drobnou stavbu může provádět občan jako stavebník, svépomocí, případně za výpomoci dalších občanů, jestliže zabezpečí přiměřené technické vybavení a odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odbornou kvalifikaci, pokud sám není odborně způsobilý dozor provádět.

(4)

Provádí-li stavbu zahraniční dodavatel, je stavebník, nestanoví-li zvláštní předpisy něco jiného, povinen prokázat stavebnímu úřadu, že tento dodavatel je oprávněn provádět takovou stavbu podle práva platného v příslušné zemi.

ODDÍL 2

ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOST K NĚKTERÝM

ČINNOSTEM VE VÝSTAVBĚ (§ 45-46)

§ 45

(1)

Pracovní činnosti, které souvisejí s přípravou, projektováním prováděním nebo kolaudováním staveb a mají rozhodující význam pro ochranu zájmů společnosti při výstavbě, mohou vykonávat pouze osoby, které k nim prokázaly zvláštní způsobilost.

(2)

Zvláštní způsobilostí se rozumí souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností a dovedností, které jsou nezbytné k řádnému výkonu činnosti.

(3)

Zvláštní způsobilost osob se úředně ověřuje a osvědčuje vydáním zvláštního průkazu.

(4)

Organizace, která pro výkon vybraných pracovních činností nemá pracovníky s předepsaným průkazem zvláštní způsobilosti, nesmí tyto činnosti vykonávat ode dne stanoveného v prováděcím předpisu.

§ 46

(1)

Zásady pro postupné vytváření systému ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, jeho doplňování a zdokonalování, vybrané pracovní činnosti, pro které se požaduje zvláštní způsobilost v projektování a inženýrské činnosti při investiční výstavbě, stanoví obecně závazný právní předpis.

(2)

Ústřední orgány státní správy, které zřídí příslušné pracovní činnosti, v souladu se zásadami podle odstavce 1 a v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj

a)

určují vybrané pracovní činnosti, pro které se požaduje zvláštní způsobilost,

b)

stanoví způsob a podmínky ověřování, vydávání a odnímání průkazu zvláštní způsobilosti a vydávají zkušební řády,

c)

pečují ve spolupráci s ministerstvem školství České socialistické republiky a ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky o přípravu pracovníků k získání průkazu zvláštní způsobilosti a o další zvyšování kvalifikace držitelů průkazů zvláštní způsobilosti, popřípadě o kontrolní a doplňovací zkoušky,

d)

vedou evidenci držitelů průkazu zvláštní způsobilosti.

(3)

Způsob a podmínky ověřování, vydávání, odnímání a evidence průkazů zvláštní způsobilosti vybraných činností vykonávaných na stavebních úřadech, jakož i dalšího zvyšování kvalifikace držitelů průkazů stanoví obecně závazný právní předpis. Zkušební řády vydávají ministerstva výstavby a techniky republik.

ODDÍL 3

VÝROBKY PRO STAVBU (§ 47-53)

§ 47

(1)

Zhotovitel (dodavatel) stavby musí pro stavbu použít jen výrobky, které mají vlastnosti, aby po dobu předpokládané existence stavby byla při běžné údržbě zaručena požadovaná mechanická pevnost a stabilita, požární bezpečnost, hygienické požadavky, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku a úspora energie.

(2)

Při ověřování vlastností výrobků se postupuje podle zvláštních předpisů.4a

§ 48

zrušen

§ 49

zrušen

§ 50

zrušen

§ 51

zrušen

§ 52

zrušen

§ 53

zrušen

ODDÍL 4

POVOLOVÁNÍ STAVEB, ZMĚN STAVEB

A UDRŽOVACÍCH PRACÍ (§ 54-70)

Stavby, jejich změny a udržovací práce

§ 54

Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.

§ 55

(1)

Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změny staveb, zejména u přístavby, nástavby a stavebních úprav.

(2)

Ohlášení stavebnímu úřadu postačí

a)

u drobných staveb, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohou podstatně ovlivnit životní prostředí;

b)

u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby a neohrožují se zájmy společnosti;

c)

u udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní prostředí a u všech udržovacích prací na stavbě, která je kulturní památkou.

(3)

Prováděcí předpis podrobněji vymezí, pro které stavby je třeba stavební povolení a pro které drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce postačí ohlášení stavebnímu úřadu.

§ 56

Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje

a)

u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,

b)

u nadzemních a podzemních vedení jednotné telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů,

c)

u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov,

d)

u scénických staveb pro film a televizi,

e)

u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid.

f)

u konstrukcí chmelnic a vinic,

g)

u stavebních úprav elektrických vedení bez omezení napětí, pokud se nemění jejich trasa,

h)

u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 2 písm. c).

§ 57

Ohlášení stavebnímu úřadu

(1)

Stavebník (§ 139 odst. 3) drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení.

(2)

Drobnou stavbu nebo stavební úpravu může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Udržovací práce může stavebním provést, pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení nestanoví, že tyto práce podléhají stavebnímu povolení.

(3)

Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u stavebního úřadu nebo bylo odevzdáno k poštovní přepravě.

(4)

Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, které je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní památkové péče.

§ 58

Žádost o stavební povolení

(1)

Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu.

(2)

Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem (§ 139 odst. 4) pozemku určeného územním rozhodnutím k zastavění nebo že má k takovému pozemku jiné právo, které jej opravňuje zřídit na něm požadovanou stavbu. Jde-li o stavební povolení pro dočasnou stavbu, jejímž stavebníkem je občan, stačí, prokáže-li, že má k pozemku právo dočasného užívání.

(3)

Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě, může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, která je nájemcem stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby.

(4)

Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje vlastnictví nebo užívací právo k pozemku, popřípadě souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku či staveb na něm, jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.

(5)

Je-li stavebníkem občan a žádá o povolení samostatné stavby, která má zčásti spočívat na stavbě druhého občana, musí předložit písemnou dohodu s vlastníkem této stavby, obsahující souhlas s povolením stavby; totéž platí, mají-li se obě stavby provádět současně.

(6)

Má-li spočívat zčásti jedna stavba na druhé, mají-li být dvě samostatné stavby nad sebou nebo jedna do druhé vestavěna a stavebníkem je socialistická organizace, musí prokázat souhlas vlastníka existující stavby.

§ 59

Účastníci stavebního řízení

(1)

Účastníky stavebního řízení jsou stavebník, jakož i organizace a občané, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům nebo stavbám a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být stavebním povolením dotčeny. U staveb socialistických organizací, které si provádějí jednotlivé organizace samy pro sebe, a u staveb prováděných občany svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3) je účastníkem stavebního řízení též osoba, která bude na návrh stavebníka vykonávat odborný dozor.

(2)

Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat jiné organizace a občany, zejména projektanta a organizaci, která bude stavbu nebo práce na ní provádět; ti však nejsou účastníky řízení.

(3)

Účastníky stavebního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor.

Stavební řízení

§ 60

(1)

Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví.

(2)

Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou organizací nebo oprávněným občanem, nebo neprokázal-li stavebník náležitosti podle § 58 odst. 2 až 6, popřípadě nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.

§ 61

(1)

Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Současně upozorní účastníky,s že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.

(2)

Od místního šetření, popřípadě též od ústního jednání, může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby.

(3)

Stavební úřad oznámí účastníkům zahájení stavebního řízení nejméně 7 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí do kdy mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto.

(4)

U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 3.

(5)

Místní národní výbor a ostatní dotčené orgány státní správy uvědomí stavební úřad vždy jednotlivě. Tyto orgány jsou povinny sdělit své stanovisko ve stejné lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci řízení. K později uplatněným stanoviskům nemusí stavební úřad přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy k řádnému posouzení delší dobu, prodlouží stavební úřad ne jeho žádost lhůtu před jejím uplynutím.

§ 62

(1)

Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda

a)

dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí,

b)

dokumentace splňuje požadavky týkající se zájmů společnosti, především ochrany životního prostředí, a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu,

c)

je zajištěna komplexnost a plynulost výstavby, zda je zajištěno včasné vybudování technického, občanského nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání,

d)

bude stavba prováděna oprávněnou organizací nebo zda je u staveb a prací na nich, které budou provádět organizace samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor.

(2)

Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího provozu; technicko-ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení nepřezkoumává.

(3)

Stavební úřad zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy, jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky.

(4)

Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy společnosti nebo nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků ve větším rozsahu, než se uvažovalo v územním rozhodnutí, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne.

§ 63

Dokumentaci jednoduchých a drobných staveb přezkoumá stavební úřad a z hlediska zájmů, které hájí orgány státní správy podle zvláštních přepisů, a to zejména tehdy, postačí-li k posouzení obecné technické požadavky na výstavbu, vydané podle tohoto zákona, nebo jiné předpisy. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům státní správy zahájení stavebního řízení; tyto orgány si mohou posouzení vyhradit, jsou však povinny sdělit své stanovisko nejpozději při ústním jednání nebo ve lhůtě stanovené podle § 61 odst. 3 a 5.

§ 64

(1)

S orgány státní správy a s účastníky, jejichž stanoviska a vyjádření k dokumentaci předložené při stavebním řízení byla opatřena před jeho zahájením, omezí stavební úřad projednání žádosti podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.

(2)

Stavební řízení o liniových stavbách, k nimž byla před stavebním řízením opatřena kladná vyjádření účastníků řízení, omezí stavební úřad v části trasy, která probíhá nezastavěným územím, na zajištění souladu stanovisek dotčených orgánů státní správy a na zjištění, zda žádost odpovídá podmínkám územního rozhodnutí.

§ 65

Se stavebním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutné k uskutečnění stavby.

Stavební povolení

§ 66

(1)

Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu zájmů společnosti při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí.

(2)

U samostatných staveb občanů, které spočívají zčásti na sobě (§ 58 odst. 5) a nejsou vzájemně provozně propojeny, vznikne právní mocí stavebního povolení ve prospěch povolované stavby věcné břemeno vůči stavbě, na které spočívá. Obsah věcného břemene musí být vymezen ve stavebním povolení.

§ 67

Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu.

§ 68

(1)

Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.

(2)

V rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány státní správy, projedná stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí, jímž buď změnu stavby povolí, přičemž rozhodne i o případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby další závazné podmínky, nebo žádost zamítne. Na řízení o změnu se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.

§ 69

(1)

Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se oznámí stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato rozhodnutí, týkající se jednoduchých a drobných staveb, se oznámí též orgánům státní správy, které se vyhradily posouzení dokumentace.

(2)

Oznamuje-li se stavební povolení veřejnou vyhláškou, vyvěsí se stavební povolení po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

§ 70

Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

ODDÍL 5

POVOLENÍ TERÉNNÍCH ÚPRAV, PRACÍ

A ZAŘÍZENÍ (§ 71-74)

§ 71

(1)

Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány,

a)

terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry,

b)

těžební a jim podobné nebo s nimi související práce,

c)

informační, reklamní a propagační zařízení, pokud jsou umisťována na místech viditelných z veřejných prostorů a pokud jsou spojena se stavbou nebo pozemkem.

(2)

Pro terénní úpravy, práce a zařízení uvedené v odstavci 1 se povolení nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.

(3)

Povolení se nevyžaduje u označení budov státních orgánů, návěští v zájmu veřejné bezpečnosti a požadavku, uličních, požárních, dopravních, vodohospodářských a popisných značek, u označení geodetických bodů a poštovních schránek. Povolení se nevyžaduje rovněž u označení budov socialistických organizací, pokud nejsou reklamním zařízením.

§ 72

(1)

K podání žádosti o povolení terénních, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení je oprávněn vlastník pozemku nebo ten, kdo má jiné oprávnění užívat pozemek pro požadovaný účel.

(2)

O povolení těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací je oprávněna žádat jen socialistická organizace, která je má v podnikovém rejstříku zapsány jako předmět své činnosti, a místní národní výbor.

(3)

K podání žádosti o povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení je oprávněna i osoba nebo organizace, která má písemnou dohodu s vlastníkem stavby či pozemku nebo s tím, kdo má časově neomezené právo užívat stavbu či pozemek, na němž má být zařízení umístěno.

§ 73

Na řízení o povolení terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4.

§ 74

Před zastavením těžebních prací je provozovatel povinen vypracovat plán jejich zajištění nebo likvidace a požádat stavební úřad o jeho schválení.

ODDÍL 6

VYTYČOVÁNÍ STAVEB (§ 75)

§ 75

(1)

Před zahájením stavby, změny stavby, terénních úprav a těžebních prací na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy orgány nebo organizacemi k tomu oprávněnými nebo odpovědnými geodety.8

(2)

Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných staveb, terénních úprav a těžebních prací na povrchu stanoví obecně závazný právní předpis.

(3)

Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením.

(4)

Stavební úřad si může vyžádat od orgánů geodézie a kartografie kontrolu provedení vytyčovacích prací. Zjistí-li orgány geodézie a kartografie nesprávné provedení vytyčovacích prací, hradí náklady na provedenou kontrolu stavebník.

ODDÍL 7

UŽÍVÁNÍ STAVEB (§ 76-85)

Kolaudace staveb

§ 76

(1)

Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného užívání nebo tu část stavby, na které byla provedena změna nebo udržovací práce (dále v oddílu 7 jen „stavba“), pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí.

(2)

Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě, že to stavební úřad stanovil při jejich povolení.

(3)

Obecně závazný právní předpis může stanovit, zda a v jakém rozsahu se provádí kolaudační řízení u staveb, které podle předpisů o telekomunikacích nevyžadují stavební povolení.

§ 77

Kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení nebo povolil terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení.

§ 78

(1)

Účastníkem kolaudačního řízení je stavebník, popřípadě uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám.

(2)

Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace ověřené ve stavebním řízení, jsou účastníky řízení i ti účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla dotknout.

§ 79

(1)

Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.

(2)

Návrh na kolaudaci stavby se podává písemně. V návrhu musí být uveden předpokládaný termín dokončení stavby.

§ 80

(1)

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před ústním jednáním spojeným s místním šetřením. U staveb prováděných dodavatelsky probíhá kolaudační řízení v bezprostřední návaznosti na odevzdání a převzetí dodávky podle hospodářského zákoníku, u ostatních staveb v návaznosti na dokončení stavby.

(2)

V oznámení o zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky a stanoviska mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

(3)

Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke kolaudačnímu řízení projektanta, popřípadě dodavatele.

§ 81

(1)

V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat zájmy společnosti, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.

(2)

Dojde-li během provádění stavby ke změně státních technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a prováděné před jejich účinností.

(3)

Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.

(4)

S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§ 68), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.

§ 82

(1)

Kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.

(2)

V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu, odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.

(3)

Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá k provozu.

§ 83

Stavební úřad může za podmínek stanovených zvláštními předpisy9 na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i před odevzdáním a převzetím všech dodávek, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Do 15 dnů po odevzdání a převzetí takové stavby je stavebník nebo budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.

§ 84

U staveb organizací, kde komplexní vyzkoušení přechází plynule do zkušebního provozu, může být zkušební provoz zahájen se souhlasem stavebního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku vydá stavební úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.

§ 85

Změna v užívání stavby

(1)

Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby jsou přípustné jen po předchozím ohlášení stavebnímu úřadu, který o nich rozhodne nebo nařídí nové kolaudační řízení.

(2)

Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby.

ODDÍL 8

ÚDRŽBA STAVEB A JEJICH ODSTRAŇOVÁNÍ (§ 86-97)

§ 86

Údržba stavby

(1)

Vlastník stavby je v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, tak aby nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost.

(2)

Neprovádí-li vlastník řádně údržbu stavby, může mu stavební úřad nařídit, aby v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby.

(3)

Ustanovení odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

§ 87

Nezbytné úpravy

(1)

Vyžaduje-li to zájem společnosti, nařídí stavební úřad vlastníku stavby provedení nezbytných úprav na stavbě nebo stavebním pozemku z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a estetických. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

Odstraňování staveb

§ 88

(1)

Stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění

a)

závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze hospodárně opravit,

b)

stavby postavené bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním; odstranění stavby se nenařídí pouze v případech, kdy dodatečné povolení stavby není v rozporu se zájmy společnosti,

c)

stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 3),

d)

dočasné stavby, u níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo pominul účel, pro který byla zřízena.

(2)

K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.

(3)

Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu trvání výstavby, a k odstranění staveb a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb [§ 55 odst. 2 písm. a)], informačních, reklamních a propagačních zařízení postačí ohlášení lhůty, do kdy budou odstraněny.

(4)

Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním úřadem možnost dalšího využití zařízení staveniště, jestliže po dokončení výstavby je možné využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání buď předloží stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu užívání, popřípadě stavební úpravy, nebo zařízení staveniště po dokončení výstavby odstraní.

§ 89

(1)

Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může rozhodnout, že část skutečných nákladů na odstranění stavby uhradí vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.

(2)

Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným stavem. Náklady zabezpečovacích prací, které je nutno souběžně provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.

§ 90

(1)

Řízení o odstranění stavby provádí stavební úřad, který by byl příslušný vydat pro stavbu stavební povolení.

(2)

V rozhodnutí, jímž se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby, stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění nezbytné dokumentace odstraňované stavby, pro odborné vedení prací a bezpečnosti včetně okolních staveb, dále podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu a podmínky pro archivování dokumentace.

(3)

Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví pouze podmínky podle odstavce 2.

§ 91

Jsou-li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní příkaz k odstranění stavby a zabezpečit odstranění stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději do 3 dnů oznámí písemně rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro které byl příkaz vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění stavby.

§ 92

(1)

Rozhoduje-li stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby, opatří si předem souhlas příslušného orgánu státní památkové péče. Obdobně si stavební úřad opatří souhlas orgánu uvedeného ve zvláštních předpisech, je-li to v nich přímo stanoveno.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vydání příkazu k odstranění stavby podle § 91; stavební úřad však oznámí orgánům uvedeným v odstavci 1 důvody, které vedly k vydání příkazu k odstranění stavby, pokud možno ještě před započetím odstraňovacích prací.

§ 93

(1)

Stavební úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování provedených změn staveb, terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, jakož i informačních, reklamních a propagačních zařízení.

(2)

Stavební úřad nařídí odstranění informačních, reklamních a propagačních zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla povolena, nebo pro opotřebení přestala sloužit původnímu účelu. Stavební úřad nařídí odstranění takových zařízení jejich zřizovateli, popřípadě jeho právnímu nástupci,nebo jejich uživateli; nelze-li je zjistit, nařídí odstranění tomu, kdo má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě nebo pozemku, na nichž bylo zařízení umístěno.

§ 94

Nařízení zabezpečovacích prací

(1)

Ohrožuje-li stavba svým stavem život nebo zdraví osob, popřípadě značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit, nařídí stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby.

(2)

Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li provedení zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby zajistit jinak, nařídí národní výbor stavební organizaci jím řízené okamžité provedení neodkladných prací a stanoví podmínky pro jejich provedení.

(3)

Není-li organizace řízená národním výborem pro provedení zabezpečovacích prací odborně vybavena, nařídí stavební úřad provedení neodkladných prací jiné stavební organizaci, popřípadě její organizační složce, která působí v blízkosti ohrožení stavby a má předpoklady k provedení těchto prací.

(4)

Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na náklad vlastníka stavby.

(5)

Ustanovení odstavce 1 až 4 se použije přiměřeně, nařizují-li se zabezpečovací práce pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

§ 95

Státní stavební příspěvek

(1)

Stavební úřad může občanu, který je vlastníkem stavby, poskytnout z rozpočtu národního výboru státní stavební příspěvek k částečnému nebo plnému krytí nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav, odstranění stavby, údržby nebo zabezpečovacích prací, nemůže-li vlastník uhradit náklady pro nedostatek vlastních prostředků a nemůže přitom získat potřebné prostředky půjčkou od socialistické organizace.

(2)

Stavební úřad si vyhradí vrácení příspěvku poskytnutého na nařízené nezbytné úpravy či údržbu, popřípadě jeho části, pro případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která byla provedenými pracemi zhodnocena.

(3)

Státní stavební příspěvek podle odstavce 1 nelze poskytnout, je-li možno zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav podle jiných právních předpisů.

§ 96

Vyklizení stavby

(1)

Je-li stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad orgán příslušný podle zákona o hospodaření s byty, aby zajistil pro uživatele ohrožené stavby náhradní byt nebo ubytování, případně přístřeší, a zabezpečil, nedojde-li k dobrovolnému vyklizení, výkon rozhodnutí. Stěhovací a ubytovací výlohy hradí místní národní výbor.

(2)

Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odstavce 1 lze oznámit ústně; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně.

(3)

Stavební úřad také nařídí v dohodě s orgánem příslušným podle zákona o hospodaření s byty nebo s nebytovými prostory vyklizení stavby, je-li to nutno k provedení neodkladných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav a údržby, které sám nařídil.

§ 96a

Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 86, 87, 88, 94 a 96 jsou závazná i pro právní nástupce vlastníků stavby.

§ 97

Účastníci řízení

(1)

Účastníky řízení podle § 86 až 96 jsou organizace a občané, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemku nebo ke stavbě a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny.

(2)

Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.

(3)

Účastníkem řízení je i stavební organizace, popřípadě její organizační složka, které má být nařízeno provedení neodkladných prací (§ 94).

ODDÍL 9

STÁTNÍ STAVEBNÍ DOHLED (§ 98-104)

§ 98

Státní stavební dohled zajišťuje ochranu zájmů společnosti, jakož i práv a právem chráněných zájmů organizací a občanů, vyplývajících z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.

§ 99

Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci

a)

stavebního úřadu,

b)

městských a místních národních výborů, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle § 122, a jiných orgánů státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.

§ 100

Stavebník, oprávněná osoba či organizace provádějící nebo odstraňující stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou povinni

a)

umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům vstupovat na staveniště a do stavby nahlížet do její dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,

b)

neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné národohospodářské škody.

§ 101

Je-li důvodná obava z ohrožení zájmů společnosti, je orgán státního stavebního dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých staveb.

§ 102

(1)

Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo organizaci provádějící stavbu, aby zjednali nápravu, nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření.

(2)

Nedbá-li organizace nebo osoba výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při provádění stavby může stavební úřad práce na stavbě zastavit. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný účinek. Po zjednání nápravy lze v pracích na stavbě pokračovat jen na základě nového rozhodnutí stavebního úřadu.

(3)

V rozhodnutí podle odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické nebo právnické osobě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo povinnost provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena.

(4)

Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě neodstranitelnou závadu vzniklou při provádění stavby, která brání pokračování v pracích na stavbě, zruší stavební úřad na jeho podnět stavební povolení a určí další postup.

(5)

Orgán státního stavebního dohledu

a)

zjistí-li nepovolenou stavbu, oznámí to stavebnímu úřadu; jde-li o stavbu rozestavěnou, vyzve bezodkladně stavebníka, aby zastavil práce na stavbě;

b)

upozorní podle potřeby příslušný orgán nebo organizaci, že některý z odpovědných pracovníků na stavbě nevykonává svou činnost v souladu se zájmy společnosti, a vyzve je, aby mu sdělily, jaká opatření k nápravě přijaly;

c)

u pracovníků, kteří mají průkaz zvláštní způsobilosti podle § 45 a nevykonávají svoji činnost v soulad u s tímto průkazem, dá příslušnému orgánu podnět k přezkoumání jejich způsobilosti.

(6)

Právo dalších orgánů státní správy vydávat podle zvláštních předpisů rozhodnutí o nápravě závad stavby zůstává nedotčeno; je-li však pro nápravu nutný zásah do stavebně technického řešení stavby, rozhodne o něm stavební úřad.

§ 103

Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji odevzdá novému nabyvateli a při odstranění stavby stavebnímu úřadu.

§ 104

(1)

Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.

(2)

Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).

ČÁST TŘETÍ

SANKCE (§ 105-107)

§ 105

Přestupky občanů proti stavebnímu řádu

(1)

Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 2000 Kčs bude potrestán ten, kdo

a)

provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení,

b)

provádí terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona, k nímž je třeba povolení stavebního úřadu, bez takového povolení nebo v rozporu s ním,

c)

nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání v jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu,

d)

neudržuje stavby přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,

e)

odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení,

f)

znemožňuje vstup na svůj pozemek nebo stavbu pracovníkům a funkcionářům národních výborů, pracovníkům speciálních a jiných stavebních úřadů a ústředních orgánů státní správy, kteří plní úkoly vyplývající z tohoto zákona a týkající se tohoto pozemku nebo stavby, pokud nejde o trestný čin,

g)

byl určen k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a přes výzvu orgánu státního stavebního ohledu neplní své povinnosti.

(2)

Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 5000 Kčs bude potrestán ten, kdo

a)

v jednotlivém případě nebo v menším rozsahu provádí bez oprávnění projektovou činnost, pokud nejde o přečin,

b)

v jednotlivém případě nebo v menším rozsahu provádí bez povolení příslušného orgánu drobné řemeslné práce a opravy na stavbách výdělečným způsobem, pokud nejde o přečin,

c)

jako stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,

d)

užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením,

e)

odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu.

f)

přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení.

g)

neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87).

(3)

Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kčs bude potrestán ten, kdo

a)

jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,

b)

užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je takového rozhodnutí třeba,

c)

přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu neudržuje stavbu do té míry, že její stav ohrožuje život nebo zdraví osob,

d)

neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby.

(4)

Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 20 000 Kčs bude potrestán ten, kdo bez stavebního povolení provádí stavbu v chráněném území, nebo v ochranném pásmu či na pozemku, který není určen k zastavění, zejména na pozemku zemědělském nebo lesním.

(5)

O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné předpisy.10

§ 106

Pokuty organizacím

(1)

Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200000 Kčs organizaci, která

a)

provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení,

b)

provádí terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona, k nimž je třeba povolení stavebního úřadu, bez takového povolení nebo v rozporu s ním

c)

nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102 odst. 2) nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu,

d)

neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,

e)

odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a propagační zařízení bez ohlášení.

(2)

Stavební úřad uloží pokutu až do výše 500000 Kčs organizaci, která

a)

dodala výrobky pro stavební část stavby, jež nesplňují požadavky zaručené osvědčením o jakosti nebo dokladem o vlastnostech výrobků,

b)

provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,

c)

odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,

d)

neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby,

e)

provádí projektovou nebo inženýrskou činnost bez oprávnění,

f)

provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti,

g)

používá osob k pracovním činnostem, které souvisejí s přípravou, prováděním a kolaudováním staveb, aniž byla u těchto osob prokázána zvláštní způsobilost k takovým činnostem, předepsaná tímto zákonem,

h)

nepožádala u nového výrobku pro stavební část stavby o vydání osvědčení o vhodnosti a dodává tento výrobek bez osvědčení o vhodnosti.

i)

neprovede nařízení nezbytné úpravy (§ 87),

j)

zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu se stavebním povolením.

(3)

Stavební úřad uloží pokutu až do výše 1 milionu Kčs organizaci, která

a)

provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,

b)

neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví osob,

c)

užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním,

d)

bez vážného důvodu neprovedla neodkladné zabezpečovací práce nařízené národním výborem,

e)

neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby.

(4)

Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. a) může stavební úřad uložit i organizaci, která provádí stavbu jako dodavatel.

(5)

Ministerstvo výstavby a techniky republiky může uložit pokutu do výše 200 000 Kčs organizaci, která neplní své úkoly vyplývající ze založení, využívání a aktualizace soustavy vybraných informací pro výstavbu podle tohoto zákona.

§ 107

Lhůty ukládání a výnosy pokut

(1)

Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán oprávněný k uložení pokuty se dověděl o tom, že organizace porušila nebo nesplnila povinnost (§ 106), nejpozději však do 3 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna.

(2)

Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace, pokud je k vydání rozhodnutí příslušný orgán federace.

ČÁST ČTVRTÁ

VYVLASTNĚNÍ (§ 108-116)

§ 108

(1)

Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit10a rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen „vyvlastnit“).

(2)

Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro

a)

veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace,

b)

vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany,

c)

provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace,

d)

vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,

e)

vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí.

(3)

Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, pro veřejné školství, pro veřejnou správu apod.).

§ 109

Cíl vyvlastnění

(1)

Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení, popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a stavbám.

(2)

Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.

§ 110

Podmínky vyvlastnění

(1)

Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

(2)

Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.

(3)

Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.

§ 111

Náhrada za vyvlastnění

(1)

Vyvlastnění se provádí ze náhradu. Náhrada se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady.

(2)

Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně závazný právní předpis.

(3)

Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.

Vyvlastňovací řízení

§ 112

(1)

Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.

(2)

Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.

§ 113

(1)

K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání.

(2)

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.

(3)

Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.

§ 114

(1)

Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad rozhodnutí o vyvlastnění.

(2)

Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit.

Užívání vyvlastněného pozemku a stavby

§ 115

(1)

Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které byly vyvlastněny.

(2)

S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než dva roky.

§ 116

(1)

Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám,jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.

(2)

Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích a jejich výši, rozhodují soudy nebo orgány hospodářské arbitráže příslušné podle obecných předpisů.

ČÁST PÁTÁ

STAVEBNÍ ÚŘADY A PŮSOBNOST

NĚKTERÝCH NÁRODNÍCH VÝBORŮ (§ 117-124)

ODDÍL 1

NÁRODNÍ VÝBORY S PRAVOMOCÍ

STAVEBNÍCH ÚŘADŮ (§ 117-119)

§ 117

(1)

Stavebním úřadem je okresní národní výbor. Okresní národní výbor může stanovit, že stavebním úřadem je městský nebo místní národní výbor.

(2)

Na území hlavního města Prahy je stavebním úřadem obvodní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Prahy, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).

(3)

V hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě je stavebním úřadem obvodní národní výbor nebo místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, pokud příslušnost k územnímu rozhodování neurčí jinak.

(4)

V Brně, Ostravě, Plzni a Košicích je stavebním úřadem obvodní národní výbor, pokud si příslušný národní výbor některého z těchto měst nevyhradí rozhodnutí sám.

(5)

Určení městského nebo místního národního výboru za stavební úřad musí být vyhlášeno způsobem v místě obvyklým. Seznamy městských nebo místních národních výborů, které byly určeny za stavební úřady, uveřejní souhrnně ministerstva výstavby a techniky republik podle potřeby, nejméně však jednou ročně.

(6)

Městský nebo místní národní výbor může být určen za stavební úřad jen tehdy, má-li vybudován odborný aparát, způsobilý vykonávat svou pravomoc s ohledem na rozsah a složitost územního rozhodování a stavebně správní činnosti v místě a je k tomu přiměřeně vybavený.

§ 118

Národní výbor příslušný podle § 117 odst. 1 až 4 může v dohodě se zúčastněnými národními výbory stanovit, že městský nebo místní národní výbor, který je stavebním úřadem, bude vykonávat pravomoc i pro územní obvody jiných městských nebo místních národních výborů.

§ 119

(1)

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý z podřízených stavebních úřadů.

(2)

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu více krajů, dohodnou se krajské národní výbory, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí.

(3)

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit na území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou společně ministerstva výstavby a techniky republik, který stavební úřad vydá rozhodnutí.

ODDÍL 2

SPECIÁLNÍ, VOJENSKÉ A JINÉ

STAVEBNÍ ÚŘADY (§ 120-121)

§ 120

Speciální stavební úřady

(1)

U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací, vodohospodářských děl a telekomunikačních staveb vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen „speciální stavební úřady“).

(2)

Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem místně příslušného národního výboru s pravomocí stavebního úřadu, který ověřuje dodržení podmínek územního rozhodnutí.

§ 121

Vojenské a jiné stavební úřady

(1)

Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany.

(2)

Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona

a)

orgány federálního ministerstva národní obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů,

b)

orgány federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, u staveb Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra,

c)

orgány ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky u staveb Sborů nápravné výchovy.

d)

orgány federálního ministerstva paliv a energetiky u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.

(3)

Prováděcí předpis podrobněji stanoví, které stavby se považují za stavby uvedené v odstavci 2.

ODDÍL 3

PŮSOBNOST MĚSTSKÝCH A MÍSTNÍCH

NÁRODNÍCH VÝBORŮ (§ 122)

§ 122

(1)

Městské a místní národní výbory, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:

a)

sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování,

b)

dozírají na stav staveb,

c)

kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona,

d)

na základě pověření okresním národním výborem činí opatření předcházející rozhodnutí na úseku územního plánování a stavebního řádu.

(2)

Zjistí-li městský (místní) národní výbor při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto ujednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek.

ODDÍL 4

VYHRAZENÍ A PŘENESENÍ PRAVOMOCI

STAVEBNÍHO ÚŘADU (§ 123-124)

§ 123

Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.

§ 124

(1)

Okresní (obvodní) národní výbor může přenést na městský nebo místní národní výbor, který není stavebním úřadem, u něhož jsou však podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických otázkách, pravomoc stavebního úřadu:

a)

vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb,

b)

určovat, zda jemu ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2), s výjimkou udržovacích prací na stavebních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat,

c)

přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení k odstranění drobných staveb [písmeno b)], pokud nejde o stavební památky,

d)

povolovat informační, reklamní a propagační zařízení a nařizovat jejich odstranění.

e)

vykonávat státní stavební dohled a kolaudovat stavby, ke kterým městský (místní) národní výbor vydal stavební povolení.

(2)

Přenesenou pravomoc podle odstavce 1 může okresní (obvodní) národní výbor časově omezit a může ji odejmout.

(3)

Rozsah přenesené pravomoci stavebního úřadu a její odejmutí podle odstavce 1 a 2 se vyhlásí způsobem v místě obvyklým.

ČÁST ŠESTÁ

OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ (§ 125-127)

§ 125

Zajištění zájmů obrany státu

(1)

Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti státu.

(2)

Orgány stanovené federálním ministerstvem národní obrany (dále jen „vojenská správa“), orgány stanovené federálním ministerstvem vnitra nebo ministerstvem vnitra České socialistické republiky a ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „orgány ministerstva vnitra“) mohou určit a oznámit národním výborům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra; vojenská správa nebo orgán ministerstva vnitra může svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.

(3)

Vojenská správa nebo orgány ministerstva vnitra mohou v územích určených podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra hradí tyto orgány.

(4)

Federální ministerstvo národní obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace území určených vojenských újezdů.12

Ochrana složek životního prostředí a jiných
zvláštních zájmů

§ 126

(1)

Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných předpisy o péči o zdraví lidu, o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, o vodách, o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, o ochraně zemědělského půdního fondu, o lesích a lesním hospodářství, o opatřeních na ochranu ovzduší, o ochraně a využití nerostného bohatství, o kulturních památkách, o státní ochraně přírody, o požární ochraně, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a o odpadech a živnostenském podnikání, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán jen v dohodě, popřípadě se souhlasem dotčeného orgánu státní správy, který může vázat souhlas na splnění podmínek odpovídající uvedeným předpisům.

(2)

Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v odstavci 1. Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno, jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.

(3)

Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o ochranném pásmu, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení, je stavební úřad povinen vyžádat si souhlas Československé komise pro atomovou energii, která může svůj souhlas vázat na splnění podmínek.

(4)

Navrhovatelé záměrů uvedených ve zvláštních předpisech12a doloží návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území posouzením jejich vlivu na životní prostředí vydaným příslušným orgánem státní správy.12b Bez tohoto posouzení nelze územní rozhodnutí vydat.

§ 127

(1)

Dojde-li při řízení nebo postupu podle tohoto zákona k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, jakož i k archeologickým nálezům, stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem hájícím zvláštní zájmy podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče, státní ochrany přírody a archeologických nálezů.

(2)

Stavebník a organizace provádějí stavbu nebo zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce podle tohoto zákona, ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany přírody, a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče, popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.

(3)

Stavební úřad může vydané stavební povolení změnit nebo zrušit, dojde-li během provádění stavby k nálezu mimořádně významné kulturní památky, jejíž význam potvrdí ministerstvo kultury České socialistické republiky nebo ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky, a určí, jak budou stavebníkovi uhrazeny náklady na přípravu a provádění stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno.

ČÁST SEDMÁ

SOUSTAVA INFORMACÍ A EVIDENCE (§ 128-133)

Soustava vybraných informací pro výstavbu

§ 128

(1)

Soustava vybraných informací pro výstavbu je soubor systematicky shromažďovaných, zpracovaných, uspořádaných a vydávaných vybraných technických a jiných informací potřebných pro rozhodování v investiční výstavbě (dále jen „soustava informací“).

(2)

Soustava informací se zveřejňuje v Československém katalogu pro výstavbu s výjimkou informací o stavu a podmínkách území.

§ 129

(1)

Ústřední orgány federace a republik v oboru své působnosti spolupracují při založení, zavádění a aktualizaci soustavy informací.

(2)

Národní výbory a organizace činné v investiční výstavbě a organizace vyrábějící nebo dovážející výrobky pro stavby plní své úkoly vyplývající ze založení, využívání a aktualizace soustavy informací a z poskytování informací pro tuto soustavu.

§ 130

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s ministerstvy výstavby a techniky republik určí organizace, které budou zakládat, shromažďovat, zpracovávat a vyhodnocovat (rozšiřovat) soustavu informací, a v dohodě s Federálním statistickým úřadem podle potřeby stanoví systém, obsah a formu jednotlivých informačních bloků této soustavy, jakož i práva a povinnosti orgánů a organizací uvedených v § 129 odst. 2.

Evidence a ukládání dokumentace

§ 131

(1)

Územně plánovací dokumentaci a všechny podklady k ní, jakož i doklady o případných změnách a doplňcích územně plánovací dokumentace, je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat orgán územního plánování, který územně plánovací dokumentaci pořizuje.

(2)

Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se územních rozhodnutí a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném pásmu, vydávané podle zvláštních předpisů, včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad.

§ 132

(1)

Stavební povolení spolu s veškerými písemnostmi týkajícími se stavebního povolení, kolaudační rozhodnutí a jiná opatření týkající se staveb, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje příslušný stavební úřad a místně příslušný národní výbor.

(2)

Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1, vydaná v rámci přenesené pravomoci městským nebo místním národním výborem, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje městský (místní) národní výbor.

§ 133

Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb , jsou povinny umožnit organizacím a osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní výpisy; přitom jsou povinny učinit opatření, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná povinnost mlčenlivosti.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 134-140)

§ 134

Vstup na cizí pozemky a stavby

(1)

Pracovníci a funkcionáři obecních úřadů, stavebních úřadů a dalších orgánů státní správy mohou být pověřeni vstupovat na cizí pozemky, na stavby a do nich s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkony vyplývající z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají; přitom musí dbát, aby co nejméně rušili jejich užívání a aby jejich činností nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

(2)

Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.

(3)

V případě úkonů podle § 91, 94, a 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.

(4)

Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.

(5)

Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy.12c

(6)

Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.

§ 135

Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

(1)

Pro uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků nebo staveb.

(2)

Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce 1, je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu a není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout jeho vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.

§ 136

Řešení rozporů

(1)

Dojde-li při projednávání územně plánovací dokumentace, územním řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí správní orgány podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační stavby, k protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími v řízení, řeší takový rozbor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou.

(2)

Nepodaří-li se vzniklý rozpor odstranit dohodou orgánů podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo výstavby a techniky republiky po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy. Dojde-li k rozporu v otázkách, jejichž řešení náleží do výlučné působnosti federace, rozhodne o něm federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj po projednání s příslušným federálním ústředním orgánem státní správy a ministerstvem výstavby a techniky republiky. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle zvláštních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední orgán státní správy nadřízený těmto orgánům obdobným postupem.

§ 137

Občanskoprávní a jiné námitky

(1)

Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí vždy též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní správy.

(2)

Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce 1, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnilo uskutečnit požadované opatření nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud, na hospodářskou arbitráž nebo na jiný příslušný orgán a řízení přeruší.

(3)

Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u soudu nebo u hospodářské arbitráže, popřípadě jiného příslušného orgánu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li návrh ve stanovené lhůtě podán, může si stavební úřad učinit úsudek o námitce sám a rozhodnout ve věci.

(4)

V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje v zájmu společnosti opatření podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.

§ 138

Spolupráce orgánů státní správy

a součinnost organizací

(1)

Orgány národních výborů nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují podle tohoto zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace, přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější ochrany zemědělského a lesního půdního fondu a spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho ochranu.

(2)

Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají rozhodnutí podle tohoto zákona, jakož i další orgány státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní řízení na sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické a jiné údaje a podklady.

(3)

Vědecké instituce a jiné organizace sdělují národním výborům nebo jiným orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.

(4)

Ustanovení odstavce 2 se vztahuje přiměřeně na stanoviska nebo obdobná opatření organizací vydávaná pro účely výstavby podle státních technických norem.

§ 139

Vymezení některých pojmů

(1)

Pod pojmem „jiná práva“ k pozemkům a stavbám, použitým ve spojení „vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám“ (§ 23 odst. 3, § 34 odst. 1, § 59 odst. 1, § 93 odst. 2 a § 97 odst. 1 tohoto zákona), se podle povahy případu rozumí:

a)

užívání pozemku, kde na základě užívacího práva určeného smlouvou14 uživatelé mohou provádět na pozemku stavby a jejich změny,

b)

právo vyplývající z věcného břemene váznoucího na pozemku nebo stavbě.16

(2)

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu „stavba“, rozumí se tím i její část.

(3)

Pokud se v tomto zákoně užívá pojmu „stavebník“, rozumí se tím i „investor“.17

(4)

Pokud se v tomto zákoně užívá pojmu „vlastník“, rozumí se tím podle povahy případu i správce národního majetku nebo uživatel, který má potřebné právo nebo povinnost nakládat s nemovitostí podle zvláštních předpisů.13, 14, 15

(5)

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu „organizace“ nebo „socialistická organizace“, rozumí se tím právnické osoby a dále fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů.17a

(6)

Pokud se v tomto zákoně používá názvu Sbor národní bezpečnosti, rozumí se tím Federální policejní sbor, Policie České republiky a Policejní sbor Slovenské republiky.

(7)

Působnost federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj v oblasti územního plánování a stavebního řádu vykonává Federální výbor pro životní prostředí, nestanoví-li zákon jinak.17b

(8)

Působnost federálního ministerstva paliv a energetiky podle tohoto zákona vykonávají orgány republik stanovené zákony národních rad.

(9)

Pokud se v tomto zákoně uvádí působnost ústředních orgánů státní správy republik a národních výborů, rozumí se tím působnost příslušných orgánů státní správy republik a obcí podle zákonů České národní rady a Slovenské národní rady.17c

§ 140

Vztah ke správnímu řádu

Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 141-145)

Přechodná ustanovení

§ 141

(1)

Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na projednání a schválení návrhu změny nebo doplňku schváleného územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů se vztahují ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit výjimku ministerstvo výstavby a techniky republiky.

(2)

U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řízení provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde o stavby, na které se vztahovalo ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).

(3)

Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují za stavební úřady určené podle tohoto zákona.

(4)

Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá, do 31. prosince 1977.

(5)

Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111 odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.

§ 142

Do nabytí účinnosti zákona, který upraví výkon státní správy příslušející národním výborům na území hlavního města Prahy, provádí na tomto území úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace (§ 16 odst. 3) odborná organizace18 zřízená Národním výborem hlavního města Prahy; tato organizace vykonává též pravomoc stavebního úřadu na úseku územního rozhodování (§ 117 odst. 2), pokud Národní výbor hlavního města Prahy nesvěří rozhodování některé věci obvodním nebo místním národním výborům. Rozhodnutí této organizace, vydaná ve správním řízení, přezkoumává ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky.

Závěrečná ustanovení

§ 143

(1)

Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

a)

obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,

b)

obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,

c)

výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,

d)

podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,

e)

podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,

f)

podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,

g)

úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,

h)

případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,

i)

podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení,

j)

podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,

k)

obecné technické požadavky na výstavbu,

l)

rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.

(2)

Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.

(3)

Federální ministerstvo spojů vydá podle potřeby obecně závazný předpis k provedení § 76 odst. 3 tohoto zákona.

(4)

Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy mohou vydat obecné technické požadavky na výstavbu v těchto městech a dále stanovit v dohodě s příslušnými ústředními orgány pravidla pro spolupůsobení státních orgánů hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, při územním a stavebním řízení a kolaudaci staveb.

§ 144

Zrušují se:

1.

vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vládního nařízení č. 34/1958 Sb.;

2.

zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1 až 6 přílohy), zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3, 4 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5, 6 přílohy D);

3.

zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;

4.

§ 9 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku;

5.

vyhláška ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950 Ú. v.), o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě obce, ochranných pásmech a o vyvlastnění, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);

6.

vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v);

7.

vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.), kterou se provádí zákon o stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 7 přílohy);

8.

vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 153/1959 Ú. l. (Ú. v.), o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1, 8 až 11 přílohy), vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č. 130/1971 Sb., zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3 přílohy B) a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5 přílohy C);

9.

vyhláška ministra výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány ministerstva národní obrany;

10.

vyhláška ministra výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na ministerstvo vnitra;

11.

vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 12 přílohy), vyhlášky č. 137/1970 Sb. a zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 2 přílohy D);

12.

vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické republiky č. 134/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší působnost stavebního úřadu na ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky;

13.

vyhláška ministra výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky č. 140/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebního úřadu na ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;

14.

§ 11, 15, 16, § 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra Československé socialistické republiky a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě;

15.

vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a federálního ministerstva financí č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných domků.

§ 145

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.



Poznámky pod čarou:

§ 16 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18a hospodářského zákoníku,

§ 4 písm. f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním technickém dozoru nad bezpečností práce.

Zásady pro poskytování některých služeb a oprav občany na základě povolení národního výboru, schválené usnesením vlády ze dne 3. března 1965 a uveřejněné pod č. 20/1965 Sb.

§ 2024a zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb. (úplné znění č. 84/1987 Sb.).

Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 38/1974 Sb.

Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.

Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 128 odst. 2 občanského zákoníku.

Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

§ 21 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb.

§ 420 a násl. občanského zákoníku.

§ 3 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

Např. zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

§ 3 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

§ 77 písm. b) a c) zákona č. 297/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 369/1990 Sb., zákon SNR č .347/1990 Sb. o organizaci ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 595/1990 Sb., o státní správě pro životní prostředí, zákon SNR č. 96/1990 Sb., o zřízení Slovenské komise pro životní prostředí a o změnách v působnosti ministerstev Slovenské republiky, zákon SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.

Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy.

Poznámky pod čarou:
1

§ 16 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním zřízení, ve znění pozdějších předpisů.

2

§ 18a hospodářského zákoníku,

§ 4 písm. f) zákona č. 174/1968 Sb., o státním technickém dozoru nad bezpečností práce.

3

Zásady pro poskytování některých služeb a oprav občany na základě povolení národního výboru, schválené usnesením vlády ze dne 3. března 1965 a uveřejněné pod č. 20/1965 Sb.

4a

§ 2024a zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb. (úplné znění č. 84/1987 Sb.).

Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

8

Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 38/1974 Sb.

Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.

9
10

Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

10a

§ 128 odst. 2 občanského zákoníku.

12

Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

12a

Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

12b

§ 21 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb.

12c

§ 420 a násl. občanského zákoníku.

13

Např. zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

14
15

§ 3 zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

16
17

§ 3 odst. 2 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

17a

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

17b

§ 77 písm. b) a c) zákona č. 297/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

17c

Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 369/1990 Sb., zákon SNR č .347/1990 Sb. o organizaci ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 595/1990 Sb., o státní správě pro životní prostředí, zákon SNR č. 96/1990 Sb., o zřízení Slovenské komise pro životní prostředí a o změnách v působnosti ministerstev Slovenské republiky, zákon SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě.

18

Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy.