Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.

Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

urbanistická studie,

územní generel,

územně technické podklady.

Územně technické podklady, jakožto účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území, se zpracovávají pro celé území Československé socialistické republiky, pro území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a pro vybrané územní celky.

Územně technické podklady slouží zejména pro

Územně technické podklady pořizují federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstva výstavby a techniky republik“), která zajišťují jejich průběžné doplňování a změny. Se souhlasem ministerstva výstavby a techniky republiky mohou některé územně technické podklady pořizovat krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

územní prognóza,

územní plán,

územní projekt.

velký územní celek,

sídelní útvar,

zónu.

Územně plánovací dokumentaci pořizují orgány územního plánování.

Orgány územního plánování jsou národní výbory; dále jsou orgány územního plánování ministerstva výstavby a techniky republik, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany.

Je-li orgánem územního plánování národní výbor, provádí úkony spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace příslušný odbor národního výboru, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).

Orgány územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území a v přiměřeném a hospodárném rozsahu. Územní plány nebo územní projekty sídelních útvarů a zón se pořizují vždy pro výstavbu nových a pro podstatnou přestavbu, dostavbu nebo asanaci existujících sídelních útvarů nebo jejich částí, která je vyvolána jejich plánovaným rozvojem. Územní prognóza se pořizuje jen pro území se složitými podmínkami a k jejímu pořízení je třeba souhlasu nadřízeného orgánu územního plánování.

Orgány územního plánování pořizují územně plánovací dokumentaci

Ministerstva výstavby a techniky republik usměrňují řešení věcných problémů v územně plánovací dokumentaci a dohlížejí, zda územně plánovací dokumentace je pořizována v odůvodněných případech a v odpovídajícím rozsahu.

Územně plánovací dokumentaci velkých územních celků pořizují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

Územně plánovací dokumentaci sídelních útvarů a zón pořizují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

V odůvodněných případech si může pořízení územně plánovací dokumentace vyhradit příslušný nadřízený orgán územního plánování. Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj si může vyhradit pořízení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, jestliže si její schválení vyhradí vláda Československé socialistické republiky.

Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace do územních obvodů několika národních výborů, dohodnou se příslušné národní výbory, který z nich ji pořídí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne společný nadřízený orgán územního plánování, který národní výbor územně plánovací dokumentaci pořídí. Zasahuje-li řešení územně plánovací dokumentace území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou o způsobu pořízení společně ministerstva výstavby a techniky obou republik.

Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci, stanoví hlavní cíle a požadavky pro vypracování

Prognózní úkol projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a s ostatními dotčenými orgány státní správy.

Územní a hospodářské zásady a programy výstavby projedná příslušný orgán územního plánování s dotčenými národními výbory a dohodne je s ostatními dotčenými orgány státní správy; územní a hospodářské zásady projedná i s nadřízeným orgánem územního plánování.

Územní a hospodářské zásady a programy výstavby schvaluje národní výbor, který bude schvalovat i územní plán nebo územní projekt.

Vláda Československé socialistické republiky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky schvaluje územní a hospodářské zásady a programy výstavby v případech, kdy si schválení předem vyhradila.

Návrh územně plánovací dokumentace projedná orgán územního plánování, který ji pořizuje, a to

Návrh územního plánu a návrh územního projektu musí být dohodnut s dotčenými orgány státní správy.

O projednávání návrhu územně plánovací dokumentace vyrozumí orgán územního plánování dotčené národní výbory a ostatní orgány státní správy vždy jednotlivě.

Organizacím a občanům oznámí projednávání návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny způsobem v místě obvyklým.

Národní výbory a ostatní orgány státní správy uvedené v § 21 jsou povinny sdělit svoje stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace do 30 dnů ode dne, kdy byly o něm vyrozuměny (§ 22 odst. 1). Stejnou povinnost mají i organizace, které se budou podílet na výstavbě v území řešeném územním projektem.

Projednává-li se návrh územně plánovací dokumentace, která řeší území se složitými vztahy, může orgán územního plánování lhůtu podle odstavce 1 přiměřeně prodloužit.

Organizace a občané jsou oprávněni podat připomínky k návrhu územního plánu sídelního útvaru nebo zóny do 30 dnů ode dne oznámení. Organizace a občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům či stavbám (§ 139 odst. 1) jsou řešením územního plánu zóny přímo dotčena, mohou v téže lhůtě podat námitky. K námitkám podaným po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.

Návrh územního plánu posoudí nadřízený orgán územního plánování; bez jeho stanoviska nelze návrh územního plánu předložit ke schválení.

Jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky, posoudí návrh ministerstvo výstavby a techniky příslušné republiky; jestliže si vyhradila schválení územního plánu vláda Československé socialistické republiky, posoudí návrh federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

Územní plány a územní projekty velkých územních celků schvalují krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města slovenské socialistické republiky Bratislavy.

Územní plány a územní projekty sídelních útvarů a zón schvalují okresní národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a městské národní výbory v Košicích, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem.

Územní prognóza se neschvaluje. Je-li účelné schválit některou část řešení územní prognózy jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území, jsou příslušné k jejímu schválení národní výbory uvedené v odstavcích 1 a 2; před schválením ji posoudí nadřízený orgán podle § 25.

V odůvodněných případech si schválení územně plánovací dokumentace může vyhradit národní výbor vyššího stupně nebo vláda republiky.

Vláda Československé socialistické republiky si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace velkého územního celku, řešící otázky vyplývající z mezistátních dohod nebo otázky, které je nutno z hlediska jednotné koncepce rozvoje území řešit koordinovaně v obou republikách, a schválení územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy.

Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou stanoveny v regulativech funkčního a prostorového uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné.

Závazné a směrné části územně plánovací dokumentace vymezí schvalující orgán. V závazné části vždy vymezí veřejně prospěšné stavby, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Závaznou část schváleného územního plánu vyhlásí obecně závazným právním předpisem¹ příslušná obec; v případech, kdy si schválení územního plánu velkého územního celku vyhradí vláda republiky, vyhlásí závaznou část schváleného plánu svým nařízením.

Schválená územně plánovací dokumentace je ve stanoveném rozsahu závazným nebo směrným podkladem pro vypracování a schvalování dalších kategorií a stupňů územně plánovací dokumentace, pro územní rozhodování a pro vypracování dokumentace staveb.

Změny nebo doplňky závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci.

Na projednání návrhu změny nebo doplňku závazné části územně plánovací dokumentace se vztahují ustanovení § 21 až 25 přiměřeně.

O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán, který územně plánovací dokumentaci pořídil.

rozhodnutí o umístění stavby,

rozhodnutí o využití území,

rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,

rozhodnutí o stavební uzávěře.

K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.

Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.

Národní výbor, který je stavebním úřadem, může chráněné území a stavební uzávěru vyhlásit obecně závazným nařízením národního výboru.

Účastníkem územního řízení je navrhovatel a organizace či občané, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám včetně sousedních pozemků a staveb mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem územního řízení o chráněném území a ochranném pásmu či stavební uzávěře je pouze navrhovatel.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je též obec, pokud obecní úřad není stavebním úřadem; v územním řízení hájí důležité místní zájmy.

Účastníky územního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor.

Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se uvede seznam organizací a občanů, kteří přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známi.

Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.

Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů.

Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě, v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení, jinak k nim stavební úřad nemusí přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných případech též stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního řízení o využití území, týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.

Podkladem pro vydání územního rozhodnutí jsou územní plány a územní projekty. Nebyl-li pro území zpracován územní plán nebo územní projekt, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územní prognózu, územně plánovací podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků; přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.

Stavební úřad v územním řízení zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy a jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků a jejich námitky.

Navrhuje-li občan nebo organizace vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území na pozemku, ke kterému nemá vlastnické nebo jiné právo opravňující jej využít pozemek pro navrhovaný účel, přezkoumá stavební úřad, zda navrhovatel nemůže požadované opatření uskutečnit v souladu se záměry a cíli územního plánování na jiném pozemku, ke kterému má vlastnické nebo jiné právo, nebo zda je může uskutečnit na jiném vhodném pozemku, který je ve správě místního národního výboru.

Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit.

Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám, pracím a zařízením podle tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu.

Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže nelze platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.

Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.

Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.

Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných okolností může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu.

Stavební úřad může novým územním rozhodnutím i z vlastního podnětu nahradit pravomocné rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území vydané na návrh účastníka řízení, vyžaduje-li o uskutečnění závazného úkolu státního plánu rozvoje národního hospodářství v investiční výstavbě. Taková změna může být provedena, dokud není vydáno stavební povolení nebo povolení terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona. Nevydává-li se povolení, může stavební úřad územní rozhodnutí nahradit novým, pokud opatření podle územního rozhodnutí nebylo uskutečněno.

Navrhovatel původního územního rozhodnutí, které bylo nahrazeno podle odstavce 2, může u stavebního úřadu uplatnit právo na náhradu nákladů, zejména na projektovou dokumentaci, které vynaložil k přípravě stavby nebo jiného opatření v území podle původního územního rozhodnutí. O výši náhrady rozhodne stavební úřad a uhradí ji organizace, v jejíž prospěch bylo vydáno nové územní rozhodnutí; tuto organizaci určí stavební úřad ve svém rozhodnutí.

Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území, o ochranném pásmu a o stavební uzávěře v odůvodněných případech a po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.

Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení.

Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území a o ochranném pásmu, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.

Projektovou činnost může vykonávat organizace jen na základě v rozsahu uděleného oprávnění. Oprávnění udělují podřízeným organizacím ústřední orgány státní správy, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

Organizacím, které nejsou podřízeny orgánům uvedeným v odstavci 1, udělují oprávnění k projektové činnosti ministerstva výstavby a techniky republik, a jde-li o organizaci v působnosti federace, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.

Občan může vykonávat projektovou činnost jen na základě průkazu zvláštní způsobilosti.

Stavbu pro jiného stavebníka může provádět pouze organizace oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako k předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů.² Občan může provádět drobné řemeslné práce a opravy na stavbách výdělečným způsobem jen tehdy, obdrží-li povolení od příslušného orgánu státní správy.³

Socialistická organizace je oprávněna provádět stavbu sama pro sebe, i když stavební nebo montážní práce nejsou předmětem její činnosti, jestliže je k tomu odborně vybavena a je-li zabezpečeno odborné vedení stavby.

Jednoduchou a drobnou stavbu může provádět občan jako stavebník, svépomocí, případně za výpomoci dalších občanů, jestliže zabezpečí přiměřené technické vybavení a odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odbornou kvalifikaci, pokud sám není odborně způsobilý dozor provádět.

Provádí-li stavbu zahraniční dodavatel, je stavebník, nestanoví-li zvláštní předpisy něco jiného, povinen prokázat stavebnímu úřadu, že tento dodavatel je oprávněn provádět takovou stavbu podle práva platného v příslušné zemi.

Pracovní činnosti, které souvisejí s přípravou, projektováním prováděním nebo kolaudováním staveb a mají rozhodující význam pro ochranu zájmů společnosti při výstavbě, mohou vykonávat pouze osoby, které k nim prokázaly zvláštní způsobilost.

Zvláštní způsobilostí se rozumí souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností a dovedností, které jsou nezbytné k řádnému výkonu činnosti.

Zvláštní způsobilost osob se úředně ověřuje a osvědčuje vydáním zvláštního průkazu.

Organizace, která pro výkon vybraných pracovních činností nemá pracovníky s předepsaným průkazem zvláštní způsobilosti, nesmí tyto činnosti vykonávat ode dne stanoveného v prováděcím předpisu.

Zásady pro postupné vytváření systému ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, jeho doplňování a zdokonalování, vybrané pracovní činnosti, pro které se požaduje zvláštní způsobilost v projektování a inženýrské činnosti při investiční výstavbě, stanoví obecně závazný právní předpis.

Ústřední orgány státní správy, které zřídí příslušné pracovní činnosti, v souladu se zásadami podle odstavce 1 a v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj

Způsob a podmínky ověřování, vydávání, odnímání a evidence průkazů zvláštní způsobilosti vybraných činností vykonávaných na stavebních úřadech, jakož i dalšího zvyšování kvalifikace držitelů průkazů stanoví obecně závazný právní předpis. Zkušební řády vydávají ministerstva výstavby a techniky republik.

Zhotovitel (dodavatel) stavby musí pro stavbu použít jen výrobky, které mají vlastnosti, aby po dobu předpokládané existence stavby byla při běžné údržbě zaručena požadovaná mechanická pevnost a stabilita, požární bezpečnost, hygienické požadavky, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku a úspora energie.

Při ověřování vlastností výrobků se postupuje podle zvláštních předpisů.^4a

Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změny staveb, zejména u přístavby, nástavby a stavebních úprav.

Ohlášení stavebnímu úřadu postačí

Prováděcí předpis podrobněji vymezí, pro které stavby je třeba stavební povolení a pro které drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce postačí ohlášení stavebnímu úřadu.

u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,

u nadzemních a podzemních vedení jednotné telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů,

u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov,

u scénických staveb pro film a televizi,

u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid.

u konstrukcí chmelnic a vinic,

u stavebních úprav elektrických vedení bez omezení napětí, pokud se nemění jejich trasa,

u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 2 písm. c).

Stavebník (§ 139 odst. 3) drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací uvedených v § 55 odst. 2 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení.

Drobnou stavbu nebo stavební úpravu může stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek. Udržovací práce může stavebním provést, pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení nestanoví, že tyto práce podléhají stavebnímu povolení.

Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u stavebního úřadu nebo bylo odevzdáno k poštovní přepravě.

Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, které je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní památkové péče.

Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu.

Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem (§ 139 odst. 4) pozemku určeného územním rozhodnutím k zastavění nebo že má k takovému pozemku jiné právo, které jej opravňuje zřídit na něm požadovanou stavbu. Jde-li o stavební povolení pro dočasnou stavbu, jejímž stavebníkem je občan, stačí, prokáže-li, že má k pozemku právo dočasného užívání.

Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě, může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, která je nájemcem stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby.

Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje vlastnictví nebo užívací právo k pozemku, popřípadě souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku či staveb na něm, jde-li o stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.

Je-li stavebníkem občan a žádá o povolení samostatné stavby, která má zčásti spočívat na stavbě druhého občana, musí předložit písemnou dohodu s vlastníkem této stavby, obsahující souhlas s povolením stavby; totéž platí, mají-li se obě stavby provádět současně.

Má-li spočívat zčásti jedna stavba na druhé, mají-li být dvě samostatné stavby nad sebou nebo jedna do druhé vestavěna a stavebníkem je socialistická organizace, musí prokázat souhlas vlastníka existující stavby.

Účastníky stavebního řízení jsou stavebník, jakož i organizace a občané, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům nebo stavbám a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být stavebním povolením dotčeny. U staveb socialistických organizací, které si provádějí jednotlivé organizace samy pro sebe, a u staveb prováděných občany svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3) je účastníkem stavebního řízení též osoba, která bude na návrh stavebníka vykonávat odborný dozor.

Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat jiné organizace a občany, zejména projektanta a organizaci, která bude stavbu nebo práce na ní provádět; ti však nejsou účastníky řízení.

Účastníky stavebního řízení nejsou uživatelé bytů a nebytových prostor.

Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace, dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební úřad stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví.

Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou organizací nebo oprávněným občanem, nebo neprokázal-li stavebník náležitosti podle § 58 odst. 2 až 6, popřípadě nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.

Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Současně upozorní účastníky,s že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.

Od místního šetření, popřípadě též od ústního jednání, může stavební úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby.

Stavební úřad oznámí účastníkům zahájení stavebního řízení nejméně 7 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí do kdy mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto.

U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 3.

Místní národní výbor a ostatní dotčené orgány státní správy uvědomí stavební úřad vždy jednotlivě. Tyto orgány jsou povinny sdělit své stanovisko ve stejné lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci řízení. K později uplatněným stanoviskům nemusí stavební úřad přihlédnout. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy k řádnému posouzení delší dobu, prodlouží stavební úřad ne jeho žádost lhůtu před jejím uplynutím.

Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda

Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího provozu; technicko-ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení nepřezkoumává.

Stavební úřad zajistí stanoviska dotčených orgánů státní správy, jejich vzájemný soulad a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky.

Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy zájmy společnosti nebo nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků ve větším rozsahu, než se uvažovalo v územním rozhodnutí, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne.

S orgány státní správy a s účastníky, jejichž stanoviska a vyjádření k dokumentaci předložené při stavebním řízení byla opatřena před jeho zahájením, omezí stavební úřad projednání žádosti podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.

Stavební řízení o liniových stavbách, k nimž byla před stavebním řízením opatřena kladná vyjádření účastníků řízení, omezí stavební úřad v části trasy, která probíhá nezastavěným územím, na zajištění souladu stanovisek dotčených orgánů státní správy a na zjištění, zda žádost odpovídá podmínkám územního rozhodnutí.

Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí stanovenými podmínkami zejména ochranu zájmů společnosti při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými orgány státní správy, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí.

U samostatných staveb občanů, které spočívají zčásti na sobě (§ 58 odst. 5) a nejsou vzájemně provozně propojeny, vznikne právní mocí stavebního povolení ve prospěch povolované stavby věcné břemeno vůči stavbě, na které spočívá. Obsah věcného břemene musí být vymezen ve stavebním povolení.

Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.

V rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány státní správy, projedná stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí, jímž buď změnu stavby povolí, přičemž rozhodne i o případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby další závazné podmínky, nebo žádost zamítne. Na řízení o změnu se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.

Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se oznámí stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato rozhodnutí, týkající se jednoduchých a drobných staveb, se oznámí též orgánům státní správy, které se vyhradily posouzení dokumentace.

Oznamuje-li se stavební povolení veřejnou vyhláškou, vyvěsí se stavební povolení po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány,

Pro terénní úpravy, práce a zařízení uvedené v odstavci 1 se povolení nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.

Povolení se nevyžaduje u označení budov státních orgánů, návěští v zájmu veřejné bezpečnosti a požadavku, uličních, požárních, dopravních, vodohospodářských a popisných značek, u označení geodetických bodů a poštovních schránek. Povolení se nevyžaduje rovněž u označení budov socialistických organizací, pokud nejsou reklamním zařízením.

K podání žádosti o povolení terénních, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení je oprávněn vlastník pozemku nebo ten, kdo má jiné oprávnění užívat pozemek pro požadovaný účel.

O povolení těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací je oprávněna žádat jen socialistická organizace, která je má v podnikovém rejstříku zapsány jako předmět své činnosti, a místní národní výbor.

K podání žádosti o povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení je oprávněna i osoba nebo organizace, která má písemnou dohodu s vlastníkem stavby či pozemku nebo s tím, kdo má časově neomezené právo užívat stavbu či pozemek, na němž má být zařízení umístěno.

Před zahájením stavby, změny stavby, terénních úprav a těžebních prací na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy orgány nebo organizacemi k tomu oprávněnými nebo odpovědnými geodety.⁸

Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných staveb, terénních úprav a těžebních prací na povrchu stanoví obecně závazný právní předpis.

Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením.

Stavební úřad si může vyžádat od orgánů geodézie a kartografie kontrolu provedení vytyčovacích prací. Zjistí-li orgány geodézie a kartografie nesprávné provedení vytyčovacích prací, hradí náklady na provedenou kontrolu stavebník.

Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného užívání nebo tu část stavby, na které byla provedena změna nebo udržovací práce (dále v oddílu 7 jen „stavba“), pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí.

Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě, že to stavební úřad stanovil při jejich povolení.

Obecně závazný právní předpis může stanovit, zda a v jakém rozsahu se provádí kolaudační řízení u staveb, které podle předpisů o telekomunikacích nevyžadují stavební povolení.

Účastníkem kolaudačního řízení je stavebník, popřípadě uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám.

Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace ověřené ve stavebním řízení, jsou účastníky řízení i ti účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla dotknout.

Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.

Návrh na kolaudaci stavby se podává písemně. V návrhu musí být uveden předpokládaný termín dokončení stavby.

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před ústním jednáním spojeným s místním šetřením. U staveb prováděných dodavatelsky probíhá kolaudační řízení v bezprostřední návaznosti na odevzdání a převzetí dodávky podle hospodářského zákoníku, u ostatních staveb v návaznosti na dokončení stavby.

V oznámení o zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky a stanoviska mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke kolaudačnímu řízení projektanta, popřípadě dodavatele.

V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat zájmy společnosti, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.

Dojde-li během provádění stavby ke změně státních technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a prováděné před jejich účinností.

Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.

S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§ 68), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.

Kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.

V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu, odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.

Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá k provozu.

Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby jsou přípustné jen po předchozím ohlášení stavebnímu úřadu, který o nich rozhodne nebo nařídí nové kolaudační řízení.

Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby.

Vlastník stavby je v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, tak aby nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost.

Neprovádí-li vlastník řádně údržbu stavby, může mu stavební úřad nařídit, aby v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby.

Ustanovení odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

Vyžaduje-li to zájem společnosti, nařídí stavební úřad vlastníku stavby provedení nezbytných úprav na stavbě nebo stavebním pozemku z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a estetických. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.

Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

Stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění

K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.

Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu trvání výstavby, a k odstranění staveb a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb [§ 55 odst. 2 písm. a)], informačních, reklamních a propagačních zařízení postačí ohlášení lhůty, do kdy budou odstraněny.

Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním úřadem možnost dalšího využití zařízení staveniště, jestliže po dokončení výstavby je možné využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání buď předloží stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu užívání, popřípadě stavební úpravy, nebo zařízení staveniště po dokončení výstavby odstraní.

Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může rozhodnout, že část skutečných nákladů na odstranění stavby uhradí vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.

Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným stavem. Náklady zabezpečovacích prací, které je nutno souběžně provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.

Řízení o odstranění stavby provádí stavební úřad, který by byl příslušný vydat pro stavbu stavební povolení.

V rozhodnutí, jímž se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby, stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění nezbytné dokumentace odstraňované stavby, pro odborné vedení prací a bezpečnosti včetně okolních staveb, dále podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu a podmínky pro archivování dokumentace.

Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví pouze podmínky podle odstavce 2.

Rozhoduje-li stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby, opatří si předem souhlas příslušného orgánu státní památkové péče. Obdobně si stavební úřad opatří souhlas orgánu uvedeného ve zvláštních předpisech, je-li to v nich přímo stanoveno.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vydání příkazu k odstranění stavby podle § 91; stavební úřad však oznámí orgánům uvedeným v odstavci 1 důvody, které vedly k vydání příkazu k odstranění stavby, pokud možno ještě před započetím odstraňovacích prací.

Stavební úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování provedených změn staveb, terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, jakož i informačních, reklamních a propagačních zařízení.

Stavební úřad nařídí odstranění informačních, reklamních a propagačních zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla povolena, nebo pro opotřebení přestala sloužit původnímu účelu. Stavební úřad nařídí odstranění takových zařízení jejich zřizovateli, popřípadě jeho právnímu nástupci,nebo jejich uživateli; nelze-li je zjistit, nařídí odstranění tomu, kdo má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě nebo pozemku, na nichž bylo zařízení umístěno.

Ohrožuje-li stavba svým stavem život nebo zdraví osob, popřípadě značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit, nařídí stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li provedení zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby zajistit jinak, nařídí národní výbor stavební organizaci jím řízené okamžité provedení neodkladných prací a stanoví podmínky pro jejich provedení.

Není-li organizace řízená národním výborem pro provedení zabezpečovacích prací odborně vybavena, nařídí stavební úřad provedení neodkladných prací jiné stavební organizaci, popřípadě její organizační složce, která působí v blízkosti ohrožení stavby a má předpoklady k provedení těchto prací.

Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na náklad vlastníka stavby.

Ustanovení odstavce 1 až 4 se použije přiměřeně, nařizují-li se zabezpečovací práce pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

Stavební úřad může občanu, který je vlastníkem stavby, poskytnout z rozpočtu národního výboru státní stavební příspěvek k částečnému nebo plnému krytí nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav, odstranění stavby, údržby nebo zabezpečovacích prací, nemůže-li vlastník uhradit náklady pro nedostatek vlastních prostředků a nemůže přitom získat potřebné prostředky půjčkou od socialistické organizace.

Stavební úřad si vyhradí vrácení příspěvku poskytnutého na nařízené nezbytné úpravy či údržbu, popřípadě jeho části, pro případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která byla provedenými pracemi zhodnocena.

Státní stavební příspěvek podle odstavce 1 nelze poskytnout, je-li možno zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav podle jiných právních předpisů.

Je-li stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad orgán příslušný podle zákona o hospodaření s byty, aby zajistil pro uživatele ohrožené stavby náhradní byt nebo ubytování, případně přístřeší, a zabezpečil, nedojde-li k dobrovolnému vyklizení, výkon rozhodnutí. Stěhovací a ubytovací výlohy hradí místní národní výbor.

Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odstavce 1 lze oznámit ústně; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně.

Stavební úřad také nařídí v dohodě s orgánem příslušným podle zákona o hospodaření s byty nebo s nebytovými prostory vyklizení stavby, je-li to nutno k provedení neodkladných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav a údržby, které sám nařídil.

Účastníky řízení podle § 86 až 96 jsou organizace a občané, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemku nebo ke stavbě a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny.

Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.

Účastníkem řízení je i stavební organizace, popřípadě její organizační složka, které má být nařízeno provedení neodkladných prací (§ 94).

stavebního úřadu,

městských a místních národních výborů, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle § 122, a jiných orgánů státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.

umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům vstupovat na staveniště a do stavby nahlížet do její dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,

neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné národohospodářské škody.

Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo organizaci provádějící stavbu, aby zjednali nápravu, nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření.

Nedbá-li organizace nebo osoba výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při provádění stavby může stavební úřad práce na stavbě zastavit. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný účinek. Po zjednání nápravy lze v pracích na stavbě pokračovat jen na základě nového rozhodnutí stavebního úřadu.

V rozhodnutí podle odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické nebo právnické osobě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové činnosti, která nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo povinnost provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena.

Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě neodstranitelnou závadu vzniklou při provádění stavby, která brání pokračování v pracích na stavbě, zruší stavební úřad na jeho podnět stavební povolení a určí další postup.

Orgán státního stavebního dohledu

Právo dalších orgánů státní správy vydávat podle zvláštních předpisů rozhodnutí o nápravě závad stavby zůstává nedotčeno; je-li však pro nápravu nutný zásah do stavebně technického řešení stavby, rozhodne o něm stavební úřad.

Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.

Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).

Stavebním úřadem je okresní národní výbor. Okresní národní výbor může stanovit, že stavebním úřadem je městský nebo místní národní výbor.

Na území hlavního města Prahy je stavebním úřadem obvodní národní výbor, popřípadě místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Prahy, pokud zákon nestanoví jinak (§ 142).

V hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě je stavebním úřadem obvodní národní výbor nebo místní národní výbor, který určí Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, pokud příslušnost k územnímu rozhodování neurčí jinak.

V Brně, Ostravě, Plzni a Košicích je stavebním úřadem obvodní národní výbor, pokud si příslušný národní výbor některého z těchto měst nevyhradí rozhodnutí sám.

Určení městského nebo místního národního výboru za stavební úřad musí být vyhlášeno způsobem v místě obvyklým. Seznamy městských nebo místních národních výborů, které byly určeny za stavební úřady, uveřejní souhrnně ministerstva výstavby a techniky republik podle potřeby, nejméně však jednou ročně.

Městský nebo místní národní výbor může být určen za stavební úřad jen tehdy, má-li vybudován odborný aparát, způsobilý vykonávat svou pravomoc s ohledem na rozsah a složitost územního rozhodování a stavebně správní činnosti v místě a je k tomu přiměřeně vybavený.

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý z podřízených stavebních úřadů.

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu více krajů, dohodnou se krajské národní výbory, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky, který stavební úřad provede řízení a vydá rozhodnutí.

Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit na území České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, rozhodnou společně ministerstva výstavby a techniky republik, který stavební úřad vydá rozhodnutí.

U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací, vodohospodářských děl a telekomunikačních staveb vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen „speciální stavební úřady“).

Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem místně příslušného národního výboru s pravomocí stavebního úřadu, který ověřuje dodržení podmínek územního rozhodnutí.

Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů orgány federálního ministerstva národní obrany.

Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona

Prováděcí předpis podrobněji stanoví, které stavby se považují za stavby uvedené v odstavci 2.

Městské a místní národní výbory, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:

Zjistí-li městský (místní) národní výbor při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto ujednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek.

Okresní (obvodní) národní výbor může přenést na městský nebo místní národní výbor, který není stavebním úřadem, u něhož jsou však podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických otázkách, pravomoc stavebního úřadu:

Přenesenou pravomoc podle odstavce 1 může okresní (obvodní) národní výbor časově omezit a může ji odejmout.

Rozsah přenesené pravomoci stavebního úřadu a její odejmutí podle odstavce 1 a 2 se vyhlásí způsobem v místě obvyklým.