| 1. | V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím dosažení soběstačnosti ve výrobě základních potravin a je jednou z hlavních složek životního prostřed. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování, využívání a rozšiřování patří k předním úkolům naší socialistické společnosti.“. |
| 2. | V § 1 dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4 a dosavadní odstavec 4 se vypouští. |
| 3. | V § 1 v nově označeném odstavci 3 se slova „Součásti zemědělského půdního fondu jsou“ nahrazují slovy „Do zemědělského půdního fondu náležejí“. |
| 4. | V § 1 v nově označeném odstavci 4 se citace odstavců 1 a 2 nahrazuje citací odstavců 2 a 3. |
| 5. | § 2 odst. 1 zní: „(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ve spolupráci s orgány státního hospodářského řízení zemědělství zajišťují v obcích pozemky, které by měly být prohlášeny za součást zemědělského půdního fondu ( § 1).“. |
| 6. | V § 2 odst. 2 se slova „nezemědělský podnik“ nahrazují slovy „na socialistickou zemědělskou organizaci“ a vypouští se věta druhá. |
| 7. | V § 3 odst. 1 se výraz „místní národní výbory“ nahrazuje výrazem „orgány ochrany zemědělského půdního fondu“ a odstavec 2 a označení odstavce 1 se vypouštějí. |
| 8. | V § 4 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1. |
| 9. | § 5 odst. 1 zní: „(1) Uživatelé (vlastníci) zemědělské půdy jsou povinni tuto půdu intenzivně a racionálně využívat pro zemědělskou výrobu, neustále zvyšovat její úrodnost a řádně udržovat též ostatní pozemky náležející do zemědělského půdního fondu. Za tím účelem mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit uživatelům (vlastníkům) těchto pozemků provést na vlastní náklad potřebná opatření.“. |
| 10. | § 7 odst. 2 písm. b) zní: „b) | použít v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a chránit zejména ornou půdu a zemědělskou půdu, na níž jsou plánem rozvoje zemědělské výroby zabezpečována opatření ke zvýšení intenzity výroby,“. |
|
| 11. | Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a (1) Zemědělské výrobě nesmí být odnímána a) | orná půda vedená v 1. a 2. bonitní třídě, a není-li takové půdy v obci, orná půda vedená ve dvou nejlepších bonitních třídách, |
b) | orná půda, na níž jsou provedena investiční opatření ke zvýšení intenzity zemědělské výroby, |
c) | zemědělská půda, na níž jsou chmelnice, vinice, intenzívně obhospodařované sady a zelinářské plochy․ |
(2) Ve zvlášť odůvodněných případech může být dán souhlas k odnětí zemědělské půdy uvedené v odstavci 1, je-li pozemku třeba k provedení zvláště důležité investiční akce nebo těžbě, která nelze uskutečnit na jiné půdě, jde-li o pozemky v zastavěném území obce nebo o pozemky rozptýlené s nepatrnou výměrou. Vláda republiky si může vyhradit, ve kterých případech bude rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podmíněno jejím souhlasem. (3) Pro účely zalesnění, popřípadě pro zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, 1) lze ze zemědělského půdního fondu odejmout jen ty, o nichž bude prokázáno, že jde o pozemky extrémně svažité nebo ohrožené erozí, pozemky kamenité, pozemky trvale zamokřené bez možnosti odvodnění, pozemky s nepatrnou hloubkou ornice nebo pozemky nepřístupné mechanizaci, popřípadě pozemky nezpůsobilé k zemědělské rekultivaci nebo jinak nezpůsobilé k zemědělskému využívání. (4) Zemědělská půda nesmí být odnímána zemědělské výrobě pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů.“. |
| 12. | § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Při územně plánovací činnosti (1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů 2) včas zajištěna, jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany ( § 7 a § 7a). Při zpracovávání územně plánovací dokumentace jsou zpracovatelé povinní navrhnout a zdůvodnit řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnotí předpokládané ztráty na zemědělské výrobě a odvody za odnětí zemědělské půdy této výrobě ( § 16 a násl.), a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Jde-li o zpracování územních plánů sídelních útvarů, jsou zpracovatelé povinni vyhodnocovat též předpokládanou ekonomickou újmu ( § 23) a opatření směřující k jejímu odstranění; podklady pro vyhodnocení této újmy spolu s návrhem opatření k jejímu odstranění zabezpečí na žádost a náklady orgánů územního plánování orgány státního hospodářského řízení zemědělství. (2) Návrhy územních plánů velkých územních celků, sídelních útvarů a zón musí být již v období zpracování předběžných návrhů projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) Územní rozhodnutí, 3) jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán předchozí souhlas podle § 13a.“. |
| 13. | § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů (1) Organizace oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů 4) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu ( § 7 a § 7a). Jsou povinny navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější; přitom vyhodnocují předpokládané ztráty na zemědělské výrobě s přihlédnutím k možnostem rekultivace a odvody za odnětí půdy této výrobě, a to ve srovnání s jiným možným řešením. (2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány státního hospodářského řízení zemědělství a s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“. |
| 14. | V § 10 odst. 1 se citace § 7 rozšiřuje o citaci § 7a. |
| 15. | § 10 odst. 2 a 3 zní: „(2) Návrh na schválení projektového úkolu, v němž se předpokládá odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, musí být doložen předchozím souhlasem podle § 13a. (3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení musí být opatřen souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; na udělení tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“. |
| 16. | V § 10 se vypouštějí odstavce 4 a 5. |
| 17. | V § 11 se v dosavadním odstavci 1 citace § 7 rozšiřuje o citaci § 7a. |
| 18. | V § 11 se vypouští ustanovení odstavce 1 písm. a), odstavec 2, označení odstavce 1 a dosavadní označení písm. b) až h) se nahrazuje označením písm. a) až g). |
| 19. | V § 12 odst. 3 se za slovo „budování“ vkládají slova „opravách a údržbě“ a slova „okresním a místním národním výborem“ se nahrazují slovy „orgány ochrany zemědělského půdního fondu“. |
| 20. | V § 12 odst. 4 se citace § 13 nahrazuje citací § 13a. |
| 21. | § 13 zní: „§ 13 (1) K odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě je třeba rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a) | o udělení předchozího souhlasu podle § 13a, |
b) | o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle § 14. |
(2) Zemědělskou půdu lze odejmout zemědělské výrobě trvale nebo dočasně. (3) Dočasně lze zemědělskou půdu odejmout zemědělské výrobě nejvýše na dobu 12 let.“. |
| 22. | Za § 13 se vkládá § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Předchozí souhlas (1) Žádost o předchozí souhlas podává ten, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata; jde-li o půdu, která má být odňata pro účely zalesnění, popřípadě zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat ( § 7a odst. 3), podává žádost uživatel (vlastník) této půdy. Žádost se podává orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož obvodu leží největší část půdy, která má být odňata. (2) V žádosti je třeba zejména zdůvodnit, zda navržené řešení je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních společenských zájmů nejvýhodnější. K žádosti se připojí zejména: a) | zhodnocení ekonomického dosahu navrženého řešení, a jde-li o podstatný zásad do hospodaření socialistické zemědělské organizace i vyčíslení ekonomické újmy s návrhem opatření k jejímu odstranění ( § 23), |
b) | plán rekultivace, má-li být půda vrácena pro účely zemědělské výroby nebo rekultivována jinak, |
c) | stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství a uživatelů (vlastníků) půdy. |
(3) Pro vydání rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu je - s výjimkou těžby nerostných surovin - rozhodující celkový konečný rozsah zamýšleného odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se stanoví zásadní podmínky, jimiž má být zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu; jde-li o podstatný zásad do hospodaření socialistické zemědělské organizace, stanoví se jako další podmínka, že bude vypořádána ekonomická újma. (4) V rozhodnutí, kterým se uděluje předchozí souhlas, se zároveň schválí plán rekultivace [odstavec 2 písm. b)]. Jde-li o lomovou (povrchovou) těžbu uhlí nebo o geologicko-průzkumné práce (u surové nafty a zemního plynu, zvláště u velmi hlubokých vrhů), může být v odůvodněných případech stanoven zvláštní režim jeho provádění, zejména pokud jde o jeho časové plnění a ukončení prací. (5) Rozhodnutí o předchozím souhlasu pozbude platnosti, nebyla-li do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, podána žádost o vydání rozhodnutí o odnětí. V odůvodněných případech může orgán ochrany zemědělského půdního fondu platnost předchozího souhlasu prodloužit. Žádost o prodloužení je třeba podat před uplynutím doby platnosti. (6) O tom, zda jde o podstatný zásah do hospodaření socialistické zemědělské organizace, rozhoduje v pochybnostech na návrh této organizace nebo toho, pro něhož se půda odnímá, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který si vyžádá stanovisko orgánu státního hospodářského řízení zemědělství. (7) Ekonomickou újmu vyčíslí a návrh opatření, jimiž má být tato újma odstraněna, učiní na žádost a náklady toho, v jehož zájmu má být zemědělská půda odňata, orgán státního hospodářského řízení zemědělství.“. |
| 23. | V § 14 v odstavci 1 ve větě druhé se citace § 13 nahrazuje citací § 13a. |
| 24. | § 14 odst. 2 věta druhá až pátá zní: „V rozhodnutí uvede přesné plochy půdy odnímané zemědělské výrobě trvale nebo dočasně, předepíše odvody ( § 16 a násl.) a upřesní zásadní podmínky, za nichž byl předchozí souhlas udělen. Současně v rozhodnutí uloží povinnost provést opatření v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu, zejména provést na vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy půdy, její odvoz a rozprostření na místě hospodárného využití a povinnost provést rekultivaci podle plánu schváleného podle § 13a. V odůvodněných případech může povolit výjimku z povinnosti provést skrývku. Sjednaly-li strany o odstranění ekonomické újmy dohodu, která je v souladu s právními předpisy, orgán ochrany zemědělského půdního fondu tuto dohodu svým rozhodnutím schválí; jinak rozhodne i o povinnosti ekonomickou újmu odstranit a určí lhůtu k jejímu splnění.“. |
| 25. | Část VI včetně nadpisu zní: „Č Á S T V I ODVODY ZE ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBĚ A EKONOMICKÁ ÚJMA § 16 (1) Ten, na jehož žádost se zemědělská půda trvale nebo dočasně odnímá zemědělské výrobě, je povinen zaplatit do Státního fondu pro zúrodnění půdy 5) odvody, ve stanovené výši. (2) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením základní sazby odvodů, jakož i rozsah snížení těchto sazeb u luk a pastvin a rozsah zvýšení sazeb při a) | odnětí odvodněné nebo zavlažované orné půdy, chmelnic, vinic, intenzívně obhospodařovaných sadů a zelinářských ploch, |
b) | odnětí zemědělské půdy pro ukládání odpadových hmot (s výjimkou odpadů při těžební činnosti), |
c) | překročení lhůty k provedení rekultivačních prací stanovené schváleným plánem rekultivace. |
§ 17 Odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (1) Odvody za trvalé odnětí se platí jednorázově. (2) Při trvalém odnětí je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů celá plocha odnímané zemědělské půdy. U bytové výstavby, u výstavby základního bytového technického a občanského vybavení pro soustředěnou bytovou výstavbu a u zemědělské účelové výstavby je rozhodnou výměrou pro stanovení odvodů plocha zemědělské půdy skutečně zastavovaná, plocha použitá ke komunikaci nebo nádvoří a plocha určená ke zpevnění, u ochranných pásem ta plocha, na níž je zemědělská výroba zcela vyloučena. § 18 Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (1) Odvody ze dočasné odnětí se platí každoročně až do ukončení rekultivace, po které bude půda vrácena zemědělské výrobě. (2) Odvody podle odstavce 1 se platí též při trvalém odnětí zemědělské půdy, které podle schváleného plánu rekultivace a) | bude zalesněna nebo na ní bude zřízena vodní plocha, |
b) | bude vrácena zemědělské výrobě po uplynutí delší doby než 12 let, |
a to též až do ukončení rekultivace. § 19 Dodatečný předpis odvodů Zjistí-li se, že použití zemědělské půdy k nezemědělským účelům překročilo dobu jednoho roku [ § 22 písm. ch)], předepíše orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí, odvody podle § 18, a to od doby skutečného odnětí. § 20 Splatnost odvodů (1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě jsou odvody splatné do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí nabylo právní moci. Při dočasném odnětí jsou odvody splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá. (2) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek penále, které činí, jde-li o organizace, 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a jde-li o občany, 5 % dlužné částky ročně. Výše penále se stanoví platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České socialistické republiky nebo ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky penále snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolání této úlevy. § 21 Snížení výše odvodů (1) Organizacím, které podle schváleného plánu provedou vlastními prostředky nebo na vlastní náklad zajistí zúrodnění nebo rekultivaci, popřípadě jiné opatření investiční nebo neinvestiční povahy v zájmu lepšího využití jiných pozemků, než které byly pro ně odňaty ze zemědělského půdního fondu nebo v zájmu rozšíření zemědělského půdního fondu, mohou být se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky odvody sníženy o částky odpovídající vynaloženým nákladům. (2) Při účelové zemědělské výstavbě mohou být v jednotlivých případech nově založeným organizacím zemědělské výroby a zemědělských služeb a zemědělským organizacím, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výrobní činnosti nebo ke značnému rozšíření členské základny, se souhlasem ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí České socialistické republiky nebo ministerstva zemědělství a výživy a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky odvody sníženy. Souhlas lze udělit jen bylo-li rozhodnutí o odnětí vydáno nejpozději do 5 let od vzniku organizace nebo od podstatného rozšíření její výrobní činnosti nebo značného rozšíření její členské základy. Odvody mohou být sníženy nejvýše o 50 %. (3) O snížení odvodů podle odstavců 1 a 2 rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odnětí. § 22 Osvobození od odvodů Odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se nepředepisují, jde-li o odnětí a) | v zastavěném území obce, |
b) | pro výstavbu liniových dopravních staveb a pro výstavbu letišť, |
c) | za účelem provádění investic do půdy pro zintenzívnění zemědělské výroby a zvýšení její produktivity a pro těžbu rašeliny pro zemědělské účely, |
d) | pro zřízení ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, |
e) | za účelem jejího začlenění do lesního fondu v zájmu účelnějšího využití nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat, anebo při zřízení rybochovných rybníků na půdě trvale zamokřené a nevhodné pro zemědělskou výrobu. |
f) | pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemního vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2, |
g) | pro umístění přečerpacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního (podzemního) vedení, pokud odnímaná plocha v jednotlivých případech nepřesahuje 55 m2 a větrných jam, |
h) | pro účely ochrany přírody nebo pro provádění archeologických výzkumů a výkopů, |
ch) | k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu. |
§ 23 Ekonomická újma (1) Organizace, v jejímž zájmu se zemědělská půda odnímá zemědělské výrobě nebo se hospodaření na takové půdě omezuje nebo ztěžuje, je povinna odstranit, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, ekonomickou újmu, která socialistické zemědělské organizaci vznikla: b) | zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, |
jestliže tím došlo k podstatnému zásahu do hospodaření socialistické zemědělské organizace. (2) Ekonomická újma se odstraňuje opatřeními sloužícími k intenzifikaci zemědělské výroby. Organizace, která je podle odstavce 1 povinna ekonomickou újmu odstranit, může tuto povinnost splnit buď tím, že poskytne na uvedená opatření finanční prostředky, nebo tato opatření provede sama. (3) U ochranných pásem uvedených v odstavci 1 písm. b) platí o rozhodování v pochybnostech o tom, zda jde o podstatný zásah, ustanovení § 13a odst. 6 obdobně; o vyčíslení ekonomické újmy a o návrhu opatření k jejímu odstranění, o dohodě o jejím odstranění, popřípadě o rozhodnutí o povinnosti ekonomickou újmu odstranit, platí ustanovení § 13a odst. 7 a § 14 odst. 2 přiměřeně. (4) Ekonomická újma se neodstraňuje u ochranných pásem I. stupně zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva a užších ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů. § 24 Podrobnosti o ekonomické újmě a o jejím odstraňování stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.“. |
| 26. | V § 25 se citace § 13 nahrazuje citací § 13a. |
| 27. | Část VIII včetně nadpisu zní: „Č Á S T V I I I POKUTY § 27 (1) Organizacím, které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu ukládat pokuty až do výše 500 000 Kčs. (2) Pokuty se ukládají za a) | neoprávněné zabírání půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu nebo za neoprávněnou činnost na této půdě, poškozující zemědělskou výrobu, |
b) | provedení změny kultury bez souhlasu příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud je tohoto souhlasu podle § 4 třeba, |
c) | nedostatečné obdělávání nebo nedostatečné využívání zemědělské půdy, |
d) | porušení povinnosti vést vlastní (podnikovou) evidenci půdy, |
e) | nesplnění opatření uloženého rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným podle tohoto zákona. |
(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohou ukládat pokuty též pracovníkům organizace, kteří porušení její povinnosti zavinili, nejde-li o trestný čin nebo přečin; výše pokuty může u pracovníka činit nejvýše trojnásobek jeho průměrného výdělku. 6) Byla-li podle tohoto ustanovení uložena pokuta pracovníku, nelze mu za tento čin uložit pokutu podle jiných předpisů. (4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (5) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků, i odpovědnost organizace a pracovníků organizace podle předpisů o náhradě škody.“. |
| 28. | Dosavadní část VIII se označuje jako část IX, dosavadní ustanovení § 27 až 30 se vypouští a nahrazuje se tímto textem: „ § 28 Socialistické zemědělská organizace, které jsou uživateli (vlastníky) půdy náležející do zemědělského půdního fondu, jsou povinny ve spolupráci s orgány geodézie a kartografie vést vlastní (podnikovou) evidenci této půdy. § 29 (1) Nezastavěné pozemky, které dosud nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu v chatových lokalitách vzniklých přede dnem počátku účinnosti zákona a jejichž dostavba je v souladu se záměry územního plánování, mohou být použity k výstavbě rekreačních chat jen tam, kde to stanoví ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky. (2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu se nevztahuje na případy, v nichž byl dán předchozí souhlas přede dnem 1. října 1976. § 30 (1) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vydá podrobnější úpravu a) | o tom, které pozemky náležejí do zemědělského půdního fondu a o zakládání a vedení vlastní (podnikové) evidence půdy zemědělskými organizacemi, |
b) | povinností uživatelů (vlastníků) zemědělské půdy při zabezpečování řádného hospodaření na zemědělské půdě, zejména s ohledem na její intenzívní a racionální využívání pro moderní zemědělskou velkovýrobu, |
c) | o podmínkách a postupu při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, zejména při odnímání pro účely zalesnění nebo zařazení mezi pozemky, které nelze zemědělsky obdělávat a o náležitostech plánů rekultivace, |
d) | ochrany zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti, při zpracovávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při přípravné dokumentaci staveb a při těžební a průmyslové činnosti, |
e) | k upřesnění případů uvedených v § 22. |
(2) Ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky stanoví způsob zjišťování bonitních tříd zemědělské půdy.“. |
| 29. | Pokud se v zákoně používá výrazů: | a) | „okresní národní výbor“, nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán ochrany zemědělského půdního fondu“, | | b) | „výrobní zemědělská správa“, nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán státního hospodářského řízení zemědělství“, | | c) | „středisko geodézie“, nahrazuje se tento výraz výrazem „orgán geodézie a kartografie“. |
|
