Velký územní celek je území, na kterém je umístěno více sídelních útvarů, nebo velké území, ve kterém se uplatňují speciální zájmy (ochrana a tvorba krajiny, těžba, průmysl, zemědělství, rekreace apod.).

Sídelní útvar je každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar.

Zóna je prostorově ucelená část sídelního útvaru nebo krajinného celku, která je charakterizovaná specifickým určujícím znakem, zpravidla funkcí nebo polohou, popřípadě území malého sídelního útvaru.

Zájmové území je území přilehlé k sídelnímu útvaru, v němž převládají současné nebo výhledové vztahy k sídelnímu útvaru a v němž uspořádání musí být řešeno ve vzájemné funkční a technické závislosti se sídelním útvarem.

Registrační list územně plánovací dokumentace je soupis vybraných údajů z vypracované územně plánovací dokumentace; slouží pro tvorbu a aktualizaci registrů integrovaného informačního systému o území.

Pořizovatelem je orgán, který pořizuje územně plánovací podklady nebo územně plánovací dokumentaci.

Zpracovatelem je právnická nebo fyzická osoba, která územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady zpracovává na základě oprávnění.¹

Urbanistickou studii opatřuje stavební úřad, nebo ten orgán územního plánování, který ji potřebuje pro usměrňování využití území. Urbanistickou studii může opatřovat nebo na její zpracování přispět také každý, kdo se bude podílet na využití území.

Obsah a rozsah urbanistické studie se určuje v jejím zadání, které sestavuje, popřípadě odsouhlasuje orgán územního plánování nebo stavební úřad.

Urbanistická studie se použije zejména jako nástroj prostorové urbanistické tvorby, na ověření základní koncepce řešení pro územní plán a pro zhodnocení únosného zatížení území. Zpracovává se i pro dílčí nebo specifické problémy území, pro získání variantních řešení.

Pokud je nezbytné urbanistickou studii z hlediska jejího použití projednat, zejména má-li být podkladem pro územní řízení nebo pro zpracování územně plánovací dokumentace, potom způsob jejího projednání stanoví příslušný stavební úřad nebo orgán územního plánování. Při projednávání urbanistické studie se postupuje přiměřeně podle § 25 a 26 této vyhlášky.

Územní generel opatřuje stavební úřad nebo ten orgán územního plánování, který jej potřebuje jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace nebo pro její prohloubení.

Orgán, který opatřuje územní generel, stanoví jeho obsah a rozsah v souladu s § 5 zákona. Na základě zadání vypracuje územní generel zpracovatel.

Územní generel nenahrazuje odvětvové generely, které pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace a které jsou využívány při zpracování územně plánovací dokumentace.

Soustavu územně technických podkladů tvoří:

Ústřední orgány státní správy pro územní plánování zajišťují v dohodě s ostatními ústředními orgány státní správy jednotný způsob územní identifikace a struktury dat o území, umožňující jejich zpracování do formy územně technických podkladů, zároveň určují jednotnou metodiku zpracování, s využitím podkladů podle odstavce 1 zpracovávají a aktualizují dlouhodobé koncepce územního rozvoje republik.

přípravné práce;

zpracování územně technických podkladů.

Práce na územně technických podkladech zahrnují:

Pořizovatel sleduje průběh zpracovávání územně technických podkladů, zejména dodržování metodiky a pracovních postupů.

Pořizovatel určí způsob uložení souborů územně technických podkladů u orgánů územního plánování.

Orgány územního plánování, u kterých jsou územně technické podklady uloženy, poskytují je orgánům státní správy a obcí, a dále popřípadě všem subjektům, které se podílejí na využívání území.

Základní kategorií pro všechny stupně územně plánovací dokumentace je územní plán:

Územní plán pro malé sídelní útvary se může zpracovat také se zaměřením na prvky řešené jinak v územním plánu zóny a územní plán pro velké zóny může v případě potřeby obsahovat řešení zpracovávané jinak v územních plánech sídelních útvarů.

Územní prognóza se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň velký územní celek.

Územní projekt se zpracovává v případě potřeby zpravidla pro stupeň zóna.

Schválená územně plánovací dokumentace je podkladem pro vyvlastnění pro veřejně prospěšné stavby a může také sloužit jako podklad pro přiznávání příspěvků státu.

Pořizování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

Přípravné práce provádí pořizovatel, zabezpečuje je ve spolupráci s ostatními orgány státní správy, orgány obcí a právnickými a fyzickými osobami, které se podílejí na využití území.

Pořizovatel shromáždí potřebné podklady o stavu území a o záměrech jeho rozvoje, vyhodnotí je a určí předmět řešení a stupeň územně plánovací dokumentace a vymezí rozsah řešeného území, rovněž poskytne zpracovateli zejména poklady, které mají být použity pro zpracování průzkumů a rozborů a které jsou pro řešení územně plánovací dokumentace závazné.

Průzkumy a rozbory vypracuje zpracovatel. Jejich cílem je poznání a vyhodnocení současného stavu, disproporcí a rozvojových tendencí území jako podkladu pro zpracování prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad, programů výstavby a pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace.

Zpracovatel je povinen využít veškeré dříve zpracované podklady, zejména územně technické podklady a dostupné průzkumy a rozbory; opakování nebo doplňování některých již vykonaných průzkumů je nutno zdůvodnit. Nové průzkumy vykoná zpracovatel jen v rozsahu, který je nutný pro vyřešení daných úkolů, a předá je do souboru územně technických podkladů.

Průzkumy a rozbory zpravidla obsahují textovou, tabulkovou a grafickou část, včetně souhrnného problémového výkresu znázorňujícího hlavní střety zájmů v území.

Při sestavení prognózních úkolů, územních a hospodářských zásad a programů výstavby se vychází z podkladů podle § 17 odst. 3 a z výsledků průzkumů a rozborů, provedených zpracovatelem.

Návrhy prognózního úkolu, územních a hospodářských zásad a programů výstavby zpracuje pořizovatel v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a obcí, jejichž území se řešení dotýká. Návrhy těchto dokumentů se předkládají k připomínkám veřejnosti, připomínky musí být uplatněny ve stanovené lhůtě, nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zveřejnění.

Územní a hospodářské zásady a program výstavby po projednání s veřejností (u územních plánů a projektů zón také s dotčenými právnickými a fyzickými osobami, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám) schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací dokumentaci.

Prognózní úkol, územní a hospodářské zásady, jakož i program výstavby stanoví obsah a rozsah územně plánovací dokumentace, postup prací a komplexní požadavky na řešení území. Základní obsah územních a hospodářských zásad je uveden v příloze č. 1.

Územně plánovací dokumentaci vypracuje zpracovatel.

Zpracování územně plánovací dokumentace zahrnuje:

Pořizovatel sleduje průběh územně plánovacích prací, usměrňuje práce a projednává rozpory.

Zpracovatel územně plánovací dokumentace vede evidenci o důležitých jednáních a rozhodnutích ovlivňujících řešení a ukládá doklady o nich.

Základní obsah vybrané územně plánovací dokumentace je uveden v příloze č. 2.

Veškeré části územně plánovací dokumentace, územně technických podkladů, průzkumů a rozborů se vypracovávají zásadně na jednotných mapových podkladech.

Na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby vypracuje zpracovatel osnovu, ve které vymezí obsah, rozsah a postup práce a způsob řešení úkolu.

Osnova, s níž vyslovil souhlas pořizovatel, je podkladem pro uzavření smlouvy na zpracování územně plánovací dokumentace.

Zpracovatel vypracuje koncept řešení územmně plánovací dokumentace v souladu se závěry z průzkumů a rozborů a na základě prognózního úkolu, nebo územních a hospodářských zásad či programu výstavby, které stanoví obsah i rozsah konceptu řešení územně plánovací dokumentace. Dbá přitom, aby byly dodrženy obecné technické požadavky na výstavbu.²Koncept řešení je zaměřen na komplexní urbanistické řešení území ve shodném rozsahu jako návrh. Zpracovává se zpravidla v alternativách nebo variantách, je podkladem pro projednávání a rozhodnutí o dalším zaměření a dokončení úkolu.

Od zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace se může upustit v případě, jestliže před zadáním bylo řešení prověřeno projednanou urbanistickou studií podle § 2 odst. 4, která nahradí koncept řešení podle odstavce 1.

Projednání konceptu řešení je veřejné, řídí a organizuje je pořizovatel. Navazuje na všechna jednání zpracovatele s dotčenými orgány státní správy, orgány obcí a fyzickými a právnickými osobami, popřípadě na veřejnou anketu.

Projednávání konceptu řešení se zaměří na ověření správnosti základní koncepce řešení, komplexnost navrhovaného řešení, zejména s ohledem na únosné zatížení území, na navržené systémy dopravy a technické infrastruktury a s cílem doporučit vybranou alternativu nebo variantu schvalujícímu orgánu.

Projednání konceptu řešení se účastní nadřízený orgán územního plánování, který vykonává metodický a odborný dohled.

Koncept řešení se projedná s orgány obcí, jejichž území se řešení dotýká, s dotčenými orgány státní správy a s veřejností podle odstavce 2, u územních plánů a projektů zón také s dotčenými fyzickými i právnickými osobami, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám.

Pořizovatel pozve dotčené orgány státní správy a obcí, fyzické a právnické osoby nejméně 30 dnů před jednáním a zajistí, aby se mohly v této lhůtě seznámit s konceptem řešení. Orgány, fyzické a právnické osoby sdělí své stanovisko nejpozději do 15 dnů ode dne projednání konceptu řešení. Ke stanoviskům uplatněným po této lhůtě se nepřihlíží.

Projednání podle odstavce 2 se vyhlašuje veřejně způsobem v místě obvyklým. Pořizovatel zajistí při projednání konceptu řešení vždy jeho obecně srozumitelný odborný výklad a písemný záznam uplatněných stanovisek.

Podle výsledků projednání zpracuje pořizovatel nejpozději do tří měsíců od obdržení konceptu řešení souborné stanovisko obsahující pokyny pro ukončení práce a podmínky pro úpravu a doplnění navrhovaného řešení nebo v případě potřeby nařídí nové projednání konceptu řešení. Dojde-li na základě výsledků projednání konceptu řešení ke změně územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby, musí být souborné stanovisko včetně změny územních a hospodářských zásad nebo programu výstavby předloženo ke schválení tomu orgánu, který schválil původní územní a hospodářské zásady nebo program výstavby.

V případě použití urbanistické studie podle § 24 odst. 2 nahradí souborné stanovisko schválené zadání územně plánovací dokumentace.

Návrh územně plánovací dokumentace prověří po skončení připomínkového řízení pořizovatel.

Prověření se zaměří zejména na:

Zjistí-li pořizovatel vady v územně plánovací dokumentaci, uplatní u zpracovatele jejich odstranění.

Podle výsledků prověření návrhu územně plánovací dokumentace vypracuje pořizovatel návrh usnesení o schválení, který obsahuje

Jestliže se schvaluje některá část územní prognózy, obsahuje návrh podle odstavce 1 zásady pro usměrnění urbanistické koncepce rozvoje území.

K návrhu usnesení se připojí důvodová zpráva obsahující zejména stručnou charakteristiku navrhovaného řešení a údaje, jak byly vyřízeny připomínky a námitky k návrhu územně plánovací dokumentace.

Návrh usnesení pořizovatel připraví v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a orgány obcí, jejichž území se řešení územně plánovací dokumentace dotýká.

U územních plánů po ukončení připomínkového řízení vypracuje nadřízený orgán územního plánování stanovisko k návrhu jejich řešení. K vypracování stanoviska využije návrh územního plánu, vyhodnocení z projednání návrhu, výsledek připomínkového řízení k návrhu usnesení o schválení a výsledek prověření územního plánu pořizovatelem. Stanovisko je přílohou k návrhu usnesení o schválení územního plánu.

Stanovisko k návrhu územního plánu obsahuje zejména:

Obdobně se postupuje u územního projektu, pokud se projednává jako územní plán³ a u územní prognózy,⁴ schvaluje-li se některá část jejího řešení jako směrný nebo závazný podklad pro řízení dalšího rozvoje území.

označení schvalovacího orgánu;

číslo jednací a datum schválení;

razítko a podpis s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

Územní prognózy mají orientační charakter; některé části však mohou být schváleny jako směrné, popřípadě jako závazné.

Z řešení územní prognózy lze schválit jako závazné nesporné prvky struktury osídlení řešeného území, zásady dopravy, technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability.

Územní plány obsahují závazné a směrné části, které vymezí schvalující orgán.

Z řešení územního plánu se jako závazné schvalují regulativy, které stanoví zejména:

Doplňky a změny se provádějí u závazné části územně plánovací dokumentace, úpravy u její směrné a orientační části.

Podnět ke zpracování doplňku nebo změny územně plánovací dokumentace dává její pořizovatel; zpracování povoluje ten orgán, který územně plánovací dokumentaci schválil.

Úpravy územně plánovací dokumentace provádí její pořizovatel.

Ve schválené územně plánovací dokumentaci se doplňky, změny a úpravy nezakreslují, provede se o nich jen záznam do hlavního výkresu. Doplňky, změny a úpravy se zpracují graficky jako samostatná průsvitka nebo samostatný výkres a textově jako samostatná příloha ke schválené územně plánovací dokumentaci.

Úplný elaborát územně plánovací dokumentace velkého územního celku je uložen u ústředního orgánu státní správy pro územní plánování republiky a u všech okresních úřadů, jejichž území se řešení dotýká. Podle dohody může být též uložen u Magistrátního úřadu hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Slovenské republiky Bratislavy a popřípadě úřadů dalších měst.

Úplný elaborát územně plánovací dokumentace sídelního útvaru a zóny je uložen u obecního úřadu obce, pro který byla pořízena, případně u toho orgánu, který územně plánovací dokumentaci pořídil a u stavebního úřadu, pokud je jím jiný orgán než orgány výše uvedené.

Ústřední orgán státní správy pro územní plánování republiky vede evidenci o schválené územně plánovací dokumentaci na území republiky. Pro tuto evidenci je u pořizovatel povinen zasílat opisy usnesení o schválení územně plánovací dokumentace a registrační listy územně plánovací dokumentace s vybranými údaji o schválené územně plánovací dokumentaci pro integrovaný informační systém o území.

Ministerstvo výstavby a techniky republiky vede evidenci o schválené územně plánovací dokumentaci vypracované na území příslušné republiky. Pro tuto evidenci je pořizovatel povinen zasílat ministerstvu výstavby a techniky republiky opisy usnesení o schválení územně plánovací dokumentace a registrační listy ověřené schvalujícím orgánem.

Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost byla zrušena, odevzdá orgán územního plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému archivu.⁵

Pořizovatel si objedná návrh územně plánovací dokumentace v tolika vyhotoveních, aby mohla být uložena u všech orgánů uvedených v § 36 odst. 2.

Koncept územně plánovací dokumentace objedná pořizovatel v počtu vyhotovení odpovídajícím potřebě op erativního projednání, nejméně ve dvou vyhotoveních.

metodických pokynů federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 2. listopadu 1971, pro vypracování návrhů změny funkčního využití pozemků, částka 7/1971 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR.

pokynů č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 10. července 1972, pro projednávání návrhů územních plánů z hlediska investiční náročnosti komplexní bytové výstavby, částka 4/1972 Zpravodaje federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR.