Matriky vedou a úkoly s tím související obstarávají místní (městské) národní výbory (dále jen „místní národní výbory“).

Příslušným k zápisu narození, úmrtí a uzavření manželství je ten místní národní výbor, v jehož obvodu se osoba narodila nebo zemřela anebo uzavřela manželství.

K vedení matriky ustanoví národní výbor vykonávající matriční působnost matrikáře a jeho zástupce.

Matrikářem (zástupcem) může být ustanoven státní občan České republiky, který

Matrikář (zástupce) skládá do rukou předsedy místního národního výboru slib tohoto znění:

"Slibuji, že budu věrný České republice. Budu zachovávat její zákony a vykonávat veškeré povinnosti spojené s vedením matrik podle svého nejlepšího vědomí. Zachovám mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se při své úřední činnosti dozvím."

Matrikářem (zástupcem) se zpravidla ustanoví způsobilý pracovník místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost. U místních národních výborů, které nemají žádné administrativní pracovníky, ustanoví se matrikářem (zástupcem) jiná způsobilá osoba podle předpisů upravujících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Matrikář (zástupce) je při výkonu matriční činnosti podřízen předsedovi místního národního výboru. Při pověření místního národního výboru k vedení matrik pro obvod jiných místních národních výborů ( § 5 zákona) je matrikář (zástupce) podřízen předsedovi místního národního výboru pověřeného vedením matrik.

Matrikář (zástupce) má postavení veřejného činitele.

Zástupce matrikáře vykonává matriční činnost, zejména je-li matrikář nepřítomen (pro nemoc, dovolenou apod.) nebo jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. ¹

Nemůže-li vykonávat matriční činnost matrikář ani jeho zástupce, učiní potřebná opatření k zajištění řádného vedení matriky bezprostředně nadřízený národní výbor, který k tomu účelu může zejména přikázat na dobu nezbytně nutnou matrikáře (zástupce) jiného místního národního výboru vykonávajícího matriční působnost, a to po vyjádření dotčeného místního národního výboru. Takto přikázaný matrikář je podřízen předsedovi místního národního výboru, u něhož přechodně zastává funkci matrikáře.

Na vedení matrik dozírají národní výbory vyšších stupňů. Bezprostředně nadřízený národní výbor je povinen podle potřeby, nejméně však jednou do roka, provést kontrolu vedení a správy matriky podle sbírek listin a učinit vhodná opatření k odstranění zjištěných závad.

Na výkon působnosti v oboru matrik dohlíží ministerstvo vnitra České republiky.

Matriční kniha se vede na předepsaném tiskopise.

Na první straně, která je nečíslovaná, připojí bezprostředně nadřízený národní výbor ověřovací doložku, udávající počet číslovaných stran v knize, opatřenou podpisem, úřední pečetí, datem a místem vydání․ Kniha se provleče šňůrou, která s zapečetí na přední straně úřední pečetí bezprostředně nadřízeného národnímu výboru.

Druhá a další strany jsou číslovány tak, že dvě strany ležící proti sobě mají stejné číslo (dále jen „matriční strana“).

Každá kniha má na přední desce štítek, na němž je vyznačen druh knihy. Na štítku se označí místní národní výbor, pro jehož obvod se kniha vede, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů. Na hřbetě knihy se vyznačí druh knihy, pořadové číslo svazku a počáteční a konečný den zápisů.

Matriční kniha zůstane v úschově místního národního výboru ( § 7 odst. 2 zákona).

Do matriční knihy se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí, k nimž došlo v běžném roce. V zápisech skutečností nastalých v následujících letech se pokračuje, pokud není popsána celá kniha. Přitom se zápisy v každém ročníku číslují samostatně. Na konci ročníku musí být ponechán přiměřený počet stran pro případné dodatečné zápisy.

Bude-li kniha popsána před skončením běžného roku, použije se knihy další, přičemž se v číslování zápisů pokračuje. Jednotlivé svazky téže matriční knihy (narození, manželství, úmrtí) následující za sebou se označí postupně arabským číslem.

Zápis v matriční knize se provádí vyplněním příslušných sloupců a označuje se pořadovým číslem. Číslo se vyznačí teprve při provádění zápisu.

Sloupec, který nelze vyplnit pro neznalost dotčených skutečností, se proškrtne; nelze však nikdy proškrtnout sloupec označený „dodatečné záznamy a změny“.

Zůstaly-li některé údaje, které mají být ve sloupci vyplněny, neznámy i po řízení provedeném k jejich zjištění, vyplní se označením „neznámo“ nebo „nezjištěno“ ve sloupci označeném „dodatečné záznamy a změny“.

Zápisy narození se provádějí na základě písemného nebo ústního oznámení, zápisy úmrtí na základě písemného oznámení lékaře pověřeného prohlídkami mrtvých; uzavření manželství se zapíše na základě zápisu o uzavření manželství.

Provedení zápisu na základě písemného oznámení se vyznačí v sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.

Při ústním oznámení narození je oznamovatel povinen, není-li matrikáři znám, prokázat svou totožnost, a to buď občanským průkazem nebo dokladem jej nahrazujícím nebo hodnověrným svědkem.

Je-li oznamovatel němý nebo hluchoněmý, popřípadě učiní-li oznámení v jazyce, který matrikář neovládá, je třeba přibrat tlumočníka; jako tlumočníka je možno ustanovit ² i člena rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobu. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí složit do rukou matrikáře, před kterým provádí tlumočnický úkon, slib předepsaný zvláštním předpisem. ³ Ustanovení tlumočníka se vyznačí v knize narození ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.

Chybně začatý nebo z jakéhokoliv důvodu neukončený (podpisem neuzavřený) zápis se zruší tím způsobem, že začatý zápis se přeškrtne napříč dvěma čarami a ve sloupci pro dodatečné záznamy a změny se poznamená, že zápis se považuje za zrušený. Pořadové číslo zrušeného zápisu je nutno rovněž považovat za neučiněné, pokud za zrušeným zápisem není ještě proveden další zápis.

Stejně se postupuje při zrušení celých zápisů.

Místo trvalého pobytu (bydliště) se v matričním zápise zapíše úředním názvem obce, popřípadě i její části a číslem popisným; v obcích, kde je zavedeno též orientační číslování, názvem čtvrtě, ulice a číslem orientačním.

Věk se zapíše datem narození, nikoliv počtem let. Při určování hodin se užívá 24hodinového času.

Povolání se vyznačí přesně podle pracovního oboru.

Datum narození, uzavření manželství a úmrtí se vypíše číslicemi i slovy v prvním pádě.

Rodiče osoby, jejíž narození, uzavření manželství nebo úmrtí se zapisuje, se zapíší příjmením, které mají v době zápisu, a pokud již uzavřeli manželství, také příjmením, které měli jako svobodní.

Při zápisu příjmení žen se užívá tvarů odpovídajících pravidlům českého pravopisu.

Chyby nebo nesprávnosti zjištěné v zápise před jeho podepsáním se opraví ve sloupci označeném „záznamy a změny před podpisem“.

Je nepřípustno odstraňovat chyby nebo nesprávnosti vymazáváním, vyškrabováním, použitím chemických prostředků, přeškrtáváním nebo psaním mezi řádky. Chybný nebo nesprávný údaj v zápise se podtečkuje. Chybně zapsané pořadové číslo v zápise se však přeškrtne tak, aby zůstalo čitelné a správné číslo se napíše nad chybným číslem.

Ukončený zápis podepíše matrikář (zástupce) čitelným podpisem. Tím je zápis uzavřen a nelze v něm již provádět změny.

Došlo-li k zápisu na základě ústního oznámení, podepíše zápis po jeho přečtení matrikářem také oznamovatel.

Neumí-li oznamovatel psát, učiní místo podpisu znamení ruky, k němuž připojí matrikář jméno a příjmení oznamovatele.

Každý dodatečný záznam nebo změnu podepíše matrikář (zástupce) a uvede k němu datum, kdy byl pořízen.

Zjistí-li se po uzavření zápisu, že některý údaj zápisu nebo celý zápis je nesprávný nebo neúplný, nebo dojde-li ke změně zapsané skutečnosti, provede se změna zápisu (oprava, doplnění) ve sloupci označeném „dodatečné záznamy a změny“.

Změna zápisu se provede z úřední povinnosti nebo na žádost osoby, a to na podkladě veřejné listiny.

Na žádost osoby, jejíž jméno nebo příjmení českého nebo slovenského původu je zapsáno v matrice pravopisně nesprávně, se provede změna zápisu ve shodě s pravidly českého pravopisu.

Narození, uzavření manželství a úmrtí, které nebylo zapsáno v době k tomu určené, se zapíše dodatečně.

Dodatečný zápis se provede z úřední povinnosti nebo na žádost osoby na základě veřejné listiny a výsledku zavedeného řízení, v němž je nutno provést šetření k úplnému zjištění údajů pro zápis potřebných.

Z úřední povinnosti se provede zápis, jakmile se matrikář dozví, že narození, uzavření manželství nebo úmrtí nebylo zapsáno. Není-li matrikář k zápisu příslušný, učiní neprodleně oznámení příslušnému matrikáři.

Žádost o dodatečný zápis může osoba přednést ústně nebo učinit písemně u místního národního výboru pro zápis příslušného nebo u místního národního výboru pověřeného vést matriky, v jehož obvodu bydlí. Matrikář příslušný podle místa trvalého (přechodného) pobytu postoupí žádost matrikáři příslušnému k provedení zápisu. O ústně přednesené žádosti se sepíše protokol.

Dodatečné zápisy se řídí ustanoveními platnými pro zápisy běžné.

Listinným podkladem pro dodatečný zápis je úřední spis o výsledku provedeného řízení.

Dodatečný zápis se provede v ročníku matriční knihy odpovídajícím době, v níž se narození, uzavření manželství nebo úmrtí stalo. Pro zápis údajů je rozhodný stav, jaký byl v této době.

Dodatečné zápisy o skutečnostech nastalých před 1. lednem 1950, které nelze provést v jednotlivých příslušných ročnících pro nedostatek volných stran, se provedou na konci ročníku 1949.

Každý zápis o narození, uzavření manželství nebo úmrtí se současně vyznačí v abecedním jmenném indexu; jmenný index se vede pro každý druh matriční knihy zvlášť. V indexu se zapíše také strana a pořadové číslo zápisu příslušné matriční knihy.

Vedou-li se dílčí matriční knihy, může být založen společný index pro všechny tyto knihy; v takovém případě se zápis vyznačí ještě v tomto indexu.

Matrikář vydá výpis z matriky a povolí za přítomnosti své nebo za přítomnosti jiného pracovníka či funkcionáře místního národního výboru nahlédnout do matriky a činit výpisy tomu, kdo o to požádá a prokáže, že jde o

O vydání výpisu z matriky lze žádat písemně nebo ústně.

Výpis z matriky lze vydat žadateli osobně, prokáže-li svou totožnost; jinak se mu zašle na doručenku do vlastních rukou.

Pro úřední potřebu se vydává výpis z matriky orgánům státní správy, soudům nebo státním notářstvím, vyžádají-li si jej.

Výpis z matriky je úplný nebo doslovný.

Úplný výpis obsahuje všechny údaje o skutečnostech zapsaných podle stavu ke dni vydání výpisu. Tento výpis se označuje jako rodný, oddací nebo úmrtní list.

Doslovný výpis obsahuje všechny zapsané údaje v původním a pozměněném znění.

Výpis z matriky podpisuje předseda místního národního výboru nebo matrikář (zástupce).

Výpis z matriky se vydává na předepsaném tiskopisu.

Veškeré matriční výpisy se vydávají v jazyku českém nebo slovenském, i když jsou matriky vedeny v jiném jazyku. Do češtiny nebo slovenštiny se překládají jména, pokud jsou přeložitelná. Příjmení žen se uvádějí s náležitou koncovkou utvořenou podle zásad českého a slovenského přechylování. Jen na žádost osoby, jejíž jméno je zapsáno v matrice v cizím jazyku, uvede se ve výpisu z matriky jméno v původním znění.

Na žádost osoby jiné než české nebo slovenské národnosti, jejíž jméno je v matrice zapsáno do 1. října 1959 v českém nebo slovenském jazyku, uvede se ve výpisu z matriky jméno v její mateřštině.

K zápisu narození je příslušný místní národní výbor pověřený vést matriky, v jehož obvodu se dítě narodilo, nebo nezjistí-li se, kde se dítě narodilo, místní národní výbor pověřený vést matriky, v jehož obvodu bylo nalezeno.

Narodí-li se dítě za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení narozeného dítěte z dopravního prostředku.

Narození dítěte je nutno oznámit k zápisu do matriky do sedmi dnů. Lhůta počíná běžet dnem následujícím po narození. Končí-li tato lhůta v den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Narození mrtvého dítěte je nutno oznámit nejpozději v následující pracovní den.

Matka může splnit oznamovací povinnost i po těchto lhůtách, jakmile je schopna oznámení učinit.

Narození je povinen oznámit lékař nebo porodní asistentka, popřípadě jiná osoba, která při porodu působila.

Není-li žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, je povinen učinit oznámení jeden z rodičů.

Narození v nemocnici, porodnici nebo jiném zdravotnickém zařízení, kasárnách nebo v jiných vojenských ubytovacích zařízeních je povinen oznámit nejpozději v následující pracovní den určený pracovník nebo velitel.

Narození lze oznámit ústně i písemně; narození ve zdravotnickém zařízení nebo ve vojenském ubytovacím zařízení a narození mimo zdravotnické zařízení za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky se oznamují jen písemně. O ústním oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.

V oznámení je třeba uvést údaje o všech skutečnostech, jež mají být do matriky zapsány. Jméno a příjmení dítěte se napíše strojem nebo hůlkovým písmem.

Zápis do knihy narození provede matrikář na základě oznámení a případného zjištění v něm scházejících údajů.

Ve sloupci 1 se zapíše pořadové číslo zápisu, ve sloupci 2 den, měsíc, rok, místo narození a rodné číslo, ⁶ ve sloupci 3 jméno a příjmení dítěte, jeho pohlaví a státní občanství. Den, měsíc a rok narození se vypíší i slovy v prvním pádě.

Jméno dítěte se zapíše podle souhlasného prohlášení rodičů. Při narození dítěte ve zdravotnickém nebo vojenském ubytovacím zařízení nebo při narození mimo zdravotnické zařízení za přítomnosti lékaře nebo porodní asistentky platí za souhlasné prohlášení rodičů jejich spolupodpisy na písemném oznámení. Nebude-li prohlášení rodičů souhlasné, vyznačí to matrikář ve sloupci 3 a učiní neprodleně oznámení příslušnému soudu.

Zapsáno může být pouze jedno jméno. Dítěti, které je cizím státním občanem, lze na žádost jeho rodičů, kteří jsou rovněž cizími státními občany, zapsat více jmen. Zápis jmen zkomolených, zdrobnělých nebo domáckých nelze připustit. Rovněž není přípustné, aby osobě mužského pohlaví bylo dáno jméno ženské a naopak, nebo aby jako jméno bylo dáno dítěti jméno neosobní (tj. označení věcí, dnů apod.) anebo jméno, kterého se užívá jako příjmení, popřípadě jméno, které má žijící sourozenec.

Mají-li rodiče společné příjmení, zapíše se příjmení dítěte podle příjmení rodičů.

Mají-li rodiče různá příjmení, zapíše se příjmení, na němž se rodiče, jde-li o rodiče spolu oddané, při uzavření manželství dohodli.

U rodičů spolu neoddaných se zapíše příjmení dítěte podle dohody rodičů. Nedohodli-li se ještě rodiče v době zápisu o příjmení dítěte, zapíše matrikář příjmení matky a učiní oznámení soudu. Změna takto zapsaného příjmení dítěte se provede a vyznačí ve sloupci 6, dohodli-li se rodiče o příjmení dítěte ještě před právní mocí soudního rozhodnutí o určení příjmení dítěte anebo rozhodne-li tak soud v případě neshody rodičů.

Není-li otec dítěte znám, zapíše se příjmení matky, které má v době narození dítěte.

Není-li znám žádný z rodičů, zapíše se příjmení, které určil soud.

Je-li příjmení rodičů (rodiče) českého nebo slovenského původu zapsáno v matrice zkomoleně nebo pravopisně nesprávně, zapíše se příjmení dítěte na návrh rodičů ve shodě s pravidly českého pravopisu.

Ve sloupci 4 se zapisují jména a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání a místo trvalého (přechodného) pobytu rodičů a jména a příjmení prarodičů.

Jako otec dítěte bude zapsán manžel matky dítěte, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné.

Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, zapíše se jako otec manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po tom, kdy její dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Jinak se jako otec zapíše muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před místním národním výborem pověřeným vést matriky nebo před soudem.

Nedojde-li k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, zapíše se jako otec muž, jehož otcovství určil soud.

Ve sloupci 5 se zapisuje zejména dohoda rodičů o příjmení dítěte.

Ve sloupci 6 se zapisují změny zapsaných skutečností podle pravomocných rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu, zejména změna jména nebo příjmení, záznam o osvojení, prohlášení za mrtvého, určení otcovství, popření otcovství, jakož i prohlášení rodičů o volbě státního občanství jejich dětí.

Zápis narození osoby nalezené, jejíž totožnost nelze zjistit, se provede ve sloupci 5 v knize narození podle místa, kde byla osoba nalezena. Jde-li o novorozeně, zapíše se neprodleně; jde-li o dítě starší, zapíše se po provedeném šetření, pokud šetřením nebylo zjištěno, že dítě je již zapsáno.

Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých byla osoba nalezena, popis oděvu a jiných předmětů majících vztah ke zjištění totožnosti nalezeného, zvláštní tělesné znaky, pravděpodobný věk, pohlaví, rodné číslo, jakož i jméno a příjmení, které nalezené osobě určil soud.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, jde-li o osobu, jejíž místo narození nelze zjistit.

Manželství se uzavírá před místním národním výborem pověřeným vést matriky pro obvod, v němž má jeden ze snoubenců trvalý pobyt. Tento místní národní výbor může z důležitých důvodů povolit uzavření manželství před jiným místním národním výborem pověřeným vést matriky nebo na kterémkoliv vhodném místě. Je-li život snoubence přímo ohrožen, může být manželství uzavřeno před kterýmkoliv místním národním výborem.

Manželství se uzavírá před předsedou místního národního výboru za přítomnosti dvou zletilých osob jako svědků. Místní národní výbor může touto funkcí pověřit jiného poslance místního národního výboru .

O uzavření manželství musí písemně žádat oba snoubenci. K žádosti je třeba připojit buď v prvopise nebo v opise tyto doklady:

Kromě dokladů uvedených v odstavci 1 je nutno k žádosti připojit:

Jde-li o cizince, lze kromě dokladů uvedených v odstavci 2 písm. c) žádat též předložení potvrzení o povolení pobytu v Československé socialistické republice.

Doklady uvedené v odstavci 1 pod písm. b) a c) nahrazuje občanský průkaz. Doklad o státním občanství nahrazuje též průkaz vojáka z povolání nebo vojenský průkaz vojáků vykonávajících vojenskou činnou službu. Místní národní výbor může, jestliže by opatření dokladů bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou, připustit nahrazení některých nebo všech dokladů uvedených v odstavci 1 čestným prohlášením, popřípadě upustit od jejich předložení.

Z důležitých důvodů může okresní národní výbor povolit, aby prohlášení snoubence o tom, že vstupuje do manželství, učinil jeho zástupce. Plná moc pro zástupce musí být písemná a musí obsahovat přesné označení zástupce a obou snoubenců, dohodu o příjmení snoubenců, prohlášení, že zmocniteli nejsou známy okolnosti, jež by uzavření zamýšleného manželství vylučovaly a že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence. Podpis na plné moci musí být ověřen.

Odvolání plné moci je účinné jen tehdy, dozví-li se o něm druhý snoubenec před tím, než učiní prohlášení, že vstupuje do manželství se zmocnitelem.

Zápis o uzavření manželství se provede neprodleně po uzavření manželství podle zápisu o něm pořízeného ( § 49).

Bylo-li manželství uzavřeno u místního národního výboru, který není pověřen vedením matrik, zašle tento místní národní výbor zápis o uzavření manželství bezodkladně místnímu národnímu výboru příslušnému k zápisu do matriky.

Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo, ve sloupci 2 den, měsíc a rok uzavření manželství. Místo uzavření manželství se zapisuje jen tehdy, když manželství bylo uzavřeno mimo sídlo matričního obvodu nebo mimo obřadní síň. Ve sloupci 3 se zapisuje jméno, příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, povolání, místo trvalého (přechodného) pobytu snoubenců a jejich rodičů, stav a státní občanství snoubenců. Den, měsíc a rok uzavření manželství se vypíší i slovy v prvním pádě.

Ve sloupci 4 se zapisuje jméno, příjmení, povolání a místo trvalého (přechodného) pobytu svědků. Ve sloupci 5 se zapisuje dohoda snoubenců o příjmení, jež budou užívat, dohoda o příjmení dětí, které se v manželství narodí, ponechají-li si snoubenci dosavadní příjmení, rozhodnutí o povolení k uzavření manželství vydané místně příslušným národním výborem podle § 47, rozhodnutí o povolení okresního národního výboru k uzavření manželství zástupcem, pravomocné rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství nezletilci staršímu šestnácti let nebo osobě stižené duševní poruchou a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, jde-li o cizince.

Ve sloupci 6 se zapisují změny zapsaných skutečností a záznamy týkající se zejména trvání manželství (pravomocné rozhodnutí soudu o rozvodu, o neplatnosti manželství, prohlášení za mrtvého).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do jednoho měsíce od právní moci rozsudku o rozvodu manželství oznámit místnímu národnímu výboru, kde bylo manželství zapsáno, že opět přijímá příjmení, které měl před uzavřením manželství.

O tom, že oznámení o opětném přijetí dřívějšího příjmení bylo vzato na vědomí a poznamenáno v knize manželství, vydá místní národní výbor oznamovateli potvrzení.

K zápisu úmrtí je příslušný místní národní výbor pověřený vedením matrik, v jehož obvodu osoba zemřela nebo byla nalezena mrtvola, nezjistí-li se, kde úmrtí nastalo.

Zemře-li osoba za jízdy v dopravním prostředku, řídí se příslušnost místního národního výboru místem, kde došlo k vyložení zemřelé osoby z dopravního prostředku.

Oznámení úmrtí k zápisu do matriky je povinen učinit písemně neprodleně po prohlídce mrtvého prohlížející lékař.

Byla-li provedena zdravotní nebo soudní pitva, je povinen podat písemně oznámení lékař, který provedl pitvu.

Jméno a příjmení mrtvého a příčina smrti se napíše strojem nebo hůlkovým písmem.

Na základě oznámení a po případném zjištění v něm scházejících údajů provede matrikář zápis do knihy úmrtí. Ve sloupci 1 se zapisuje pořadové číslo ve sloupci 2 den, měsíc, rok, hodina, místo úmrtí, příčina smrti a číselný znak. Den, měsíc a rok úmrtí se vypíší i slovy v prvním pádě.

Ve sloupci 3 se zapisuje jméno a příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, stav, povolání a místo trvalého (přechodného) pobytu zemřelého. Kromě příjmení, které má zemřelý v době úmrtí, zapíše se, pokud uzavřel manželství, také příjmení, které měl jako svobodný.

Ve sloupci 4 se zapisuje jméno a příjmení manžela. Kromě příjmení, které má pozůstalý manžel v době úmrtí svého manžela, se zapíše také příjmení, které měl jako svobodný. Ve sloupci 5 se zapisují jména a příjmení rodičů zemřelého. Ve sloupci 8 se zapisuje místo, čas a způsob pohřbení.

Zjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis místní národní výbor pověřený vést matriky ( § 54) v knize úmrtí ve sloupci 1 až 8.

Nezjistí-li se totožnost nalezené mrtvoly, provede zápis příslušný místní národní výbor pověřený vést matriky ( § 54) v knize úmrtí ve sloupci 6. Zápis musí obsahovat čas, místo a okolnosti, za kterých byla mrtvola nalezena, popis oděvu a jiných předmětů majících vztah k zjištění totožnosti nalezené mrtvoly, popřípadě zvláštní tělesné znaky, jakož i pravděpodobný věk, pohlaví a dobu úmrtí, určené lékařem provádějícím prohlídku mrtvého. Zápis se provede v ročníku knihy úmrtí odpovídajícímu pravděpodobné době úmrtí. Zjistí-li se dodatečně totožnost mrtvoly, provede se zápis ve sloupci 7.

Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně, jde-li o zápis úmrtí osoby, jejíž totožnost nebyla zjištěna.

Jde-li o nalezení mrtvoly novorozeněte, jehož totožnost byla - byť i dodatečně - zjištěna, provede místní národní výbor, který je příslušný k zápisu v knize úmrtí, šetření, bylo-li novorozeně zapsáno v knize narození, a nebylo-li zapsáno, zařídí provedení zápisu.

U místního národního výboru, kde se provádí větší počet zápisů, může bezprostředně nadřízený národní výbor povolit nebo nařídit vedení dílčí matriky. Přitom určí způsob rozdělení zápisu na dílčí matriku (podle správních obvodů, pro velké zdravotnické ústavy apod.).

Jednotlivé dílčí matriční knihy se označí římským číslem lomeným arabským číslem svazku. Na první straně dílčí matriční knihy se vyznačí místo nebo obvod, na který se vztahuje. Na výpisech z matriky se vždy uvede označení dílčí matriky.

Listiny, které slouží výlučně jako doklad pro zápis nebo pro změnu zápisu narození, uzavření manželství nebo úmrtí, a úřední záznamy o oznámeních učiněných ústně označí matrikář pořadovým číslem zápisu, číslem stránky, svazku a ročníku matriční knihy a uloží do sbírky listin.

Listiny uvedené v odstavci 1 za předchozí rok zašle matrikář do 31.ledna následujícího roku bezprostředně nadřízenému národnímu výboru. Tomuto národnímu výboru odešle matrikář rovněž všechny listiny, které sloužily jako doklad pro dodatečné záznamy nebo zápisy, ihned po provedení dodatečného záznamu nebo zápisu. Rovněž jakékoliv jiné změny oznámí matrikář bezprostředně nadřízenému národnímu výboru na předepsaném tiskopise.

Jestliže se matriční kniha ztratí, zničí nebo stane neupotřebitelnou, zařídí bezprostředně nadřízený národní výbor její obnovení podle sbírky listin.

Nezachová-li se ani sbírka listin, provede obnovení příslušný místní národní výbor zejména na podkladě dat obsažených v jiných matrikách, školních výkazech, obvodních seznamech, sčítacích listech, ohlašovacích lístcích a jiných veřejných listinách. Data se opatří u příslušných orgánů státní správy.

Obnovená matriční kniha se vyloží po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí u místního národního výboru. O námitkách podaných v této lhůtě rozhodne bezprostředně nadřízený národní výbor.

Obnovenou matriční knihu opatří bezprostředně nadřízený národní výbor na první straně doložkou udávající, o kterou obnovenou matriční knihu jde, a dobu, za niž obsahuje zápisy.

Jestliže se ztratí, zničí nebo stane neupotřebitelnou matriční kniha, u níž byl podle dřívějších předpisů pořízen opis, označí neprodleně bezprostředně nadřízený národní výbor opis matriční knihy na prvé straně opisu za prvopis, připojí k tomuto označení ověřovací doložku opatřenou podpisem, úřední pečetí a datem a předá jej příslušnému místnímu národnímu výboru. Není-li zachována sbírka listin, uloží zároveň místnímu národnímu výboru, aby pořídil nový matriční opis.

Ztratí-li se, zničí nebo se stal neupotřebitelným opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, (dále jen „příslušný úřad“) vyhotovení opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha obtížně čitelná pro pořízení opisu, může příslušný úřad zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením fotokopie matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo jiným vhodným způsobem. Při označení opisu matriční knihy se postupuje podle § 9 této vyhlášky.

Ztratí-li se, zničí nebo se stala neupotřebitelnou sbírka listin uložená u příslušného úřadu, nahradí ji opis matriční knihy nebo její fotokopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 6.

Narození, uzavření manželství a úmrtí československých státních občanů, k nimž došlo na území cizích států, se zapisují do zvláštní matriky vedené Národním výborem města Brna.

Zápisy se provedou z úřední povinnosti na základě oznámení československých zastupitelských úřadů, popřípadě podle výpisů z matrik zaslaných z cizích států, s nimiž se provádí výměna, nebo na žádost občanů na základě jimi předložených cizozemských veřejných listin.

Není-li možno cizozemskou veřejnou listinu pro závažnou překážku opatřit, lze provést zápis i na podkladě jiných dostatečných důkazů, zejména výslechem hodnověrných svědků. Tímto způsobem nelze nahradit soudní rozhodnutí o prohlášení za mrtvého.

Výpis z matriky cizího státu, podle něhož se zápis provede v matrice uvedené v odstavci 1, musí být ověřen československým zastupitelským úřadem, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

Zápisy se provádějí v časovém pořadí došlých výpisů z matriky nebo jiných listin, jež jsou podkladem zápisu, bez ohledu na dobu, do níž matriční případ spadá, a neoznačují se pořadovými čísly samostatně pro každý rok.

Obsahuje-li výpis z matriky časové údaje podle jiného počítání času (např. podle juliánského kalendáře), provede se zápis shodně s těmito časovými údaji. Záznam o tom se provede ve sloupci určeném pro záznamy a změny před podpisem.