Vědecká hodnost kandidáta věd vyjadřuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci, prokázanou řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky ( § 5 odst. 1 zákona).

Vědecká hodnost kandidáta věd se uděluje po úspěšném vykonání kandidátských zkoušek ( § 9) a po úspěšné veřejné obhajobě kandidátské disertační práce (dále jen "kandidátská disertace") před komisí pro obhajoby kandidátských disertací ( § 3).

Vynikající pracovníci, kteří svými pracovními výsledky ověřenými v praxi již objektivně prokázali vyšší vědeckou kvalifikaci, mohou osvědčit vědeckou způsobilost podle § 5 odst. 3 zákona bez vykonání kandidátských zkoušek tím, že ve veřejné vědecké rozpravě před komisí pro obhajoby kandidátských disertací obhájí společenský význam svých vědeckých prací ( § 31 až 34).

Vědecká hodnost doktora věd vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost ( § 6 odst. 1 zákona).

Vědecká hodnost doktora věd se uděluje po úspěšné veřejné obhajobě doktorské disertační práce (dále jen "doktorská disertace") před komisí pro obhajoby doktorských disertací ( § 4).

O povolení obhajoby doktorské disertace mohou žádat kandidáti věd, profesoři vysokých škol (dále jen "profesoři") nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I, ¹ výjimečně s předchozím souhlasem České komise pro vědecké hodnosti i jiní uchazeči, pokud splňují stanovené podmínky.

Komise pro obhajoby kandidátských disertací zřizují na základě oprávnění uděleného Českou komisi pro vědecké hodnosti:

zpravidla jako stálé komise pro jednotlivé skupiny věd nebo vědní obory nebo pro úseky vědních oborů. Tyto orgány jmenují předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise. O zřízení a o složení komise jsou povinny informovat Českou komisi pro vědecké hodnosti.

Česká komise pro vědecké hodnosti při udělení oprávnění podle odstavce 1 zároveň určí, které vědecké orgány jsou oprávněny zřizovat komise samostatně a které společně.

Česká komise pro vědecké hodnosti může v jednotlivých odůvodněných případech udělit právo zřídit komisi pro obhajoby kandidátských disertací též jinému orgánu, než je uveden v odstavci 1, popřípadě může sama tuto komisi zřídit.

Česká komise pro vědecké hodnosti může ze závažných důvodů odejmout orgánu uvedenému v odstavcích 1 až 3 oprávnění zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací.

Při zřizování komise pro obhajoby kandidátských disertací určí orgán, který má oprávnění komisi pro obhajoby zřídit, organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovat její činnost.

Komise pro obhajoby kandidátských disertací jsou nejméně sedmičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři, vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I, nebo kandidáti věd. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost.

V komisi pro obhajoby kandidátských disertací musí být alespoň dva členové komise doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Česká komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit výjimku z této zásady.

Orgán, který komisi pro obhajoby kandidátských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky.

Stálé komise pro obhajoby kandidátských disertací se zřizují na dobu pěti let; nebyla-li však zřízena na období dalších pěti let nová komise, zůstává v činnosti komise dosavadní.

V odůvodněných případech, zejména vyžaduje-li toho povaha disertace, lze zřídit podle zásad v odstavcích 6 a 7 komisi jen pro jednotlivou obhajobu.

Komise pro obhajoby doktorských disertací zřizuje Česká komise pro vědecké hodnosti a Slovenská komise pro vědecké hodnosti ² zpravidla jako stálé komise pro jednotlivé skupiny věd nebo vědní obory nebo pro úseky vědních oborů a jmenuje předsedu, místopředsedu a ostatní členy komise. Předseda komise určí organizaci (vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jinou organizaci), při níž bude komise pro obhajoby působit a která bude zajišťovat její činnost.

Komise pro obhajoby doktorských disertací jsou nejméně devítičlenné. Členy komisí jsou odborníci příslušného nebo příbuzného vědního oboru, zpravidla doktoři věd, profesoři nebo vědečtí pracovníci, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. V odůvodněných případech je možné za člena komise jmenovat kvalifikovaného odborníka z praxe, i když nemá vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

V komisi pro obhajoby doktorských disertací musí být alespoň tři členové komise doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Česká komise pro vědecké hodnosti může v odůvodněných případech povolit z této zásady výjimku.

Orgán, který komisi pro obhajoby doktorských disertací zřídil, může ji v případě potřeby doplnit pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky․

Stálé komise pro obhajoby doktorských disertací se zřizují na dobu pěti let; nebyla-li však zřízena na období dalších pěti let nová komise, zůstává v činnosti komise dosavadní.

Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti jsou:

Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti kandidáta věd jsou povinny projednávat a hodnotit pravidelně nejméně jednou za rok výsledky obhajob kandidátských disertací konaných před komisemi, které tyto orgány zřídily. Přitom jsou povinny se zabývat zejména tematikou disertací a jejich přínosem pro společenskou praxi, úrovní autoreferátů ( § 16 až 18), kvalitou oponentských posudků ( § 24), úrovní obhajob, proporcionálním počtem obhajob v jednotlivých vědních oborech, jakož i dodržováním právních předpisů.

zrušen

Výsledky obhajob doktorských disertací v České socialistické republice projednává a hodnotí pravidelně nejméně jednou za rok Česká komise pro vědecké hodnosti.

Téma kandidátské a doktorské disertace má být společensky závažné, spjaté zpravidla se širší kolektivní prací na plánovaném výzkumném úkolu a má vycházet z potřeb rozvoje národního hospodářství, vědy, kultury, bezpečnosti nebo obrany země.

Kandidátské a doktorské disertace se člení na tyto části:

Kandidátská a doktorská disertace (dále jen "disertace") se předkládá k obhajobě v českém nebo slovenském jazyku. Uchazeči mohou se souhlasem komise pro obhajoby disertaci předložit v některém z těchto jazyků: anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském.

Kandidátská disertace musí být vytištěna, jiným způsobem rozmnožena nebo napsána na stroji a svázána. Jako kandidátskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor prací (publikovaných článků, popřípadě zpráv o vyřešených a oponovaných výzkumných úkolech apod.), jestliže takový soubor osvědčuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci podle § 1 odst. 1.

Doktorská disertace musí být vydána tiskem (publikována), a to buď celá, nebo její zkrácené znění, které obsahuje podstatu vyřešeného problému. K obhajobě musí být však doktorská disertace předložena v plném znění. Jako doktorskou disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací, pokud splňuje požadavek zvlášť vysoké vědecké kvalifikace podle § 2 odst. 1. Součástí tohoto souboru mohou být publikované monografie nebo studie publikované ve vědeckých nebo odborných časopisech a sbornících, které byly rozmnoženy typograficky nebo jiným obdobným způsobem, jakož i publikované texty referátů přednesených na vědeckých konferencích, sjezdech, sympoziích a seminářích v Československé socialistické republice nebo v zahraničí.

Podmínka publikace doktorské disertace je splněna také tehdy, jestliže disertace byla celá nebo její zkrácené znění vydána v Československé socialistické republice nebo v zahraničí tiskem v některém z těchto jazyků: ruském, anglickém, francouzském, německém, španělském.

Předkládá-li uchazeč k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, jíž je spoluautorem, musí být v disertaci vyznačeny části, které uchazeč zpracoval jako autor. Zároveň musí připojit prohlášení spoluautorů, v němž oni potvrdí autorství uchazeče u označených částí a zhodnotí jeho podíl na celkovém zpracování.

K souboru prací podle odstavce 4 a 5 je třeba přiložit výtah obsahující nejdůležitější nové vědecké poznatky uchazeče.

V disertaci musí být přesně a konkrétně uvedena použitá literatura a jiné prameny, z nichž uchazeč vycházel nebo na něž reagoval.

Rozsah disertace napsané na stroji nemá přesahovat zpravidla u kandidátské disertace 150 stran a u doktorské disertace 300 stran. Kresby, schémata, seznamy literatury a jiné přílohy se do počtu stran disertace nezahrnují. Disertace z oboru společenských věd může mít rozsah nejvýše o 30 % větší. Jednotný soubor publikovaných prací předkládaný k obhajobě není rozsahem omezen.

Disertace musí vyhovovat po stránce jazykové i po stránce vnější úpravy. Jednotlivé listy disertace musí být pevně spojeny a na titulní stránce musí být uvedeno, kde byla vypracována a kdy byla dokončena.

Zjistí-li komise pro obhajoby, že disertace nesplňuje podmínky nebo nemá náležitosti podle odstavců 1 až 11, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vynález nebo objev, jestliže je výsledkem samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, jehož je uchazeč členem, jestliže bylo k němu Úřadem pro vynálezy a objevy vydáno autorské osvědčení (na vynález) nebo diplom (na objev) ³ a jestliže splňuje podmínky stanovené pro dosažení vědecké hodnosti kandidáta věd ( § 1 odst. 1) nebo doktora věd ( § 2 odst. 1).

Součástí nebo podstatou kandidátské nebo doktorské disertace může být vědecký rozbor o vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení, jestliže jde o výsledky samostatné práce uchazeče nebo kolektivu, kterého je uchazeč členem, mají-li originální objevný charakter a splňují podmínky stanovené pro dosažení hodnosti kandidáta věd ( § 1 odst. 1) nebo doktora věd ( § 2 odst. 1).

Učebnice pro vysoké školy může být předložena k obhajobě tehdy, jestliže obsahuje původní vědecké výsledky a splňuje podmínky stanovené pro dosažené vědecké hodnosti kandidáta věd ( § 1 odst. 1) nebo doktora věd ( § 2 odst. 1).

Učebnice pro školy poskytující základní a střední vzdělání může být předložena k obhajobě jako součást kandidátské disertace za účelem získání vědecké hodnosti kandidáta pedagogických věd ve vědním oboru teorie vyučování příslušného předmětu.

Učební texty, vyučovací pomůcky, skripta, slovníky a jiné pedagogické pomůcky nelze předložit k obhajobě.

Předepsané zkoušky, které uchazeč úspěšně vykonal v průběhu vědecké výchovy, mají povahu kandidátských zkoušek. ⁴

Uchazeči v samostatné vědecké přípravě, který nebyl zařazen ve vědecké výchově, může povolit vykonání kandidátských zkoušek komise pro obhajoby kandidátských disertací.

Kandidátské zkoušky uchazeče v samostatné vědecké přípravě tvoří:

Komise pro obhajoby kandidátských disertací může povolit vykonání kandidátských zkoušek také studentům vysokých škol v rámci diferencovaného studia. Pro vykonání zkoušky odborné a zkoušky z marxismu-leninismu se však vyžaduje předcházející souhlas děkana fakulty, popřípadě rektora vysoké školy, která se nedělí na fakulty.

O obsahu kandidátských zkoušek, způsobu konání a délce jejich trvání, o místě konání, složení zkušebních komisí pro jednotlivé kandidátské zkoušky, rozhodování zkušebních komisí o výsledcích kandidátských zkoušek a jejich opakování platí obdobně ustanovení předpisů o zkouškách ve vědecké výchově. ⁵ Přitom úkoly školícího pracoviště (jeho vedoucího) plní předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací.

Pokud uchazeč v samostatné vědecké přípravě již vykonal kandidátské zkoušky nebo některou z nich ve stejném vědním oboru v průběhu vědecké výchovy podle předpisů nebo v rámci diferencovaného studia na vysoké škole, nekoná zkoušky, popřípadě zkoušku znovu, pokud neskončila doba jejich platnosti ( § 14).

Žádost o povolení kandidátských zkoušek podá uchazeč v samostatné vědecké přípravě buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru, organizaci (vysoké škole, fakultě, vědeckému ústavu), při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací; této komisi postoupí organizace žádost k projednání.

Není-li zřízena věcně příslušná komise nebo je-li zřejmé, že připravovaná kandidátská disertace má hraniční mezioborovou povahu nebo je z vědního oboru, který není uveden v seznamu České komise pro vědecké hodnosti, podá uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost o povolení kandidátských zkoušek u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací v některém příbuzném vědním oboru.

K žádosti o povolení kandidátských zkoušek připojí uchazeč v samostatné vědecké přípravě tyto doklady:

Podává-li uchazeč v samostatné vědecké přípravě žádost organizací, k níž je v pracovním poměru, nepřipojuje doklady, které této organizaci již dříve předložil.

O žádosti uchazeče v samostatné vědecké přípravě o povolení kandidátských zkoušek rozhoduje komise pro obhajoby kandidátských disertací.

Patří-li připravovaná kandidátská disertace do vědního oboru, pro který je zřízena komise pro obhajoby kandidátských disertací, rozhodne o žádosti tato komise, a jsou-li splněny podmínky stanovené v § 7 zákona a náležitosti podle § 11 a 12, žádosti vyhoví. Předseda komise po projednání s uchazečem určí mu další podrobnosti týkající se kandidátských zkoušek.

Nemá-li žádost náležitosti podle § 11 a 12, komise pro obhajoby kandidátských disertací postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

Nejsou-li splněny stanovené podmínky, komise pro obhajoby kandidátských disertací žádost zamítne.

Nenáleží-li připravovaná kandidátská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby kandidátských disertací, postoupí předseda komise žádost po projednání s uchazečem organizaci, při níž je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby kandidátských disertací, anebo orgánu, kterému přísluší zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací ve vědním oboru, do něhož disertace podstatně zasahuje.

Jestliže má připravovaná disertace hraniční mezioborovou povahu ( § 20) nebo bude-li žádost podána podle § 10 odst. 2, rozhodne o povolení kandidátských zkoušek a o dalších opatřeních orgán uvedený v odstavci 5, jestliže náleží do jeho pravomoci zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací pro všechny vědní obory, do nichž disertace zasahuje; jinak žádost postoupí se svým vyjádřením České komisi pro vědecké hodnosti.

V případě, že žádost o povolení kandidátských zkoušek podle odstavců 5 a 6 byla podána zároveň se žádostí o povolení obhajoby, zřídí se pro tuto obhajobu komise podle ustanovení § 19 anebo 20 a o žádosti rozhodne tato komise.

Orgán, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby kandidátských disertací ( § 3 odst. 1), může osvobodit:

zrušen

Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek podle odstavce 1 a žádost o povolení obhajoby kandidátské disertace může uchazeč v samostatné vědecké přípravě spojit v jedno podání, které bude projednáno současně.

Zkouška odborná platí šest let. Doba jejich platnosti se počítá od vykonání zkoušky do dne podání žádosti o povolení obhajoby kandidátské disertace. Doba platnosti těchto zkoušek nemůže být prodloužena. Doba platnosti zkoušky z jazyků není omezena.

Pro cizince platí, pokud jde o zkoušky z jazyků, zvláštní úprava.

Žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podá uchazeč buď přímo, nebo prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru:

K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:

V posudku uvedeném v odstavci 2 písm. f) se hodnotí aktuálnost zkoumaného tématu, jeho souvislost s plánem úkolů rozvoje vědy a techniky organizace, podíl uchazeče při získání nových vědeckých poznatků uvedených v disertaci, odůvodněnost vědeckých tezí, závěrů a návrhů, možnosti organizace na využití výsledků ve společenské praxi a její stanovisko k žádosti uchazeče o povolení obhajoby. Byly-li vědecké výsledky uvedené v disertaci získány se spoluautory, uvede se vědecký přínos uchazeče.

zrušen

Autoreferát kandidátské disertace nebo autoreferát doktorské disertace (dále jen "autoreferát") je stručné vyjádření základních myšlenek, metod a závěrů kandidátské nebo doktorské disertace.

Účelem autoreferátu je:

Autoreferát má formát A5; autoreferát kandidátské disertace má rozsah do 20 stran psaných na stroji; autoreferát doktorské disertace má rozsah do 40 stran psaných na stroji. Autoreferát musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhou stranu autoreferátu je třeba upravit podle vzoru, který tvoří přílohu vyhlášky (Příloha I).

Autoreferát má dát stručnou a výstižnou odpověď na otázky podle členění uvedeného v § 6 odst. 2.

Autoreferát musí být předložen v českém nebo slovenském jazyku.

Součástí autoreferátu je seznam nejdůležitějších publikovaných prací uchazeče, které mají vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením, kde a kdy byly uveřejněny recenze, dále seznam použité literatury a resumé ve dvou světových jazycích( § 6 odst. 6) v rozsahu 1-2 stran psaných na stroji.

Zjistí-li komise pro obhajoby, že autoreferát nesplňuje náležitosti stanovené v odstavcích 1 až 4, postupuje podle ustanovení § 21 odst. 1.

Autoreferát se rozmnoží v potřebném počtu výtisků, aby mohl být zaslán nejpozději šest týdnů přede dnem obhajoby orgánům, organizacím a pracovníkům, kteří mohou mít zájem o zkoumanou problematiku. Jejich seznam podle jednotlivých skupin věd stanoví vědecká kolegia Československé akademie věd, rektoři vysokých škol a děkani fakult.

Povinně se autoreferát zasílá:

Vytištění nebo jiné rozmnožení autoreferátu zabezpečí u uchazeče, který byl zařazen ve vědecké výchově, školící, popřípadě mateřské pracoviště; u ostatních uchazečů organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru.

Rozesílání autoreferátů zajistí podle pokynů předsedy komise pro obhajoby organizace, při níž komise působí.

Náleží-li kandidátská nebo doktorská disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, rozhodne o žádosti o povolení obhajoby tato komise.

Nenáleží-li disertace do věcné příslušnosti komise pro obhajoby, postupuje tato komise při vyřizování žádosti způsobem uvedeným v § 13 odst. 5.

O žádosti o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace hraniční mezioborové povahy rozhodne komise pro obhajoby toho vědního oboru, v němž výsledky disertace mají představovat hlavní přínos, po dohodě s komisí nebo komisemi pro obhajoby, do jejichž vědního oboru disertace zasahuje. Z dohody musí být patrno:

Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, postoupí komise pro obhajoby žádost k rozhodnutí orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby ( § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1) pro vědní obory, do nichž disertace zasahuje. Komise připojí k žádosti své vyjádření k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c), jakož i stanoviska a návrhy ostatních komisí pro obhajoby, do jejichž věcné příslušnosti disertace zasahuje.

Jestliže nelze o žádosti rozhodnout podle zásad stanovených v odstavcích 1 a 2, rozhodne o ní Česká komise pro vědecké hodnosti. K žádosti uchazeče se připojí vyjádření orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby k otázkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).

Zjistí-li komise pro obhajoby, že disertace nebo autoreferát nesplňují náležitosti podle § 6 až 8, 11, a 17 nebo zjistí-li, že žádost o povolení obhajoby nemá náležitosti podle § 15, přeruší řízení a uchazeče vyzve, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Komise pro obhajoby pokračuje v řízení, jakmile pominou překážky, pro které bylo řízení přerušeno.

Uchazeč může vzít zpět předloženou kandidátskou nebo doktorskou disertaci a žádost o její obhajobu v celém průběhu řízení až do zahájení neveřejného zasedání komise ( § 30 odst. 1). V takovém případě komise pro obhajoby řízení zastaví.

Jestliže komise pro obhajoby zjistí, že disertace má základní nedostatky odborné povahy, doporučí uchazeči, aby disertaci vzal zpět. Je-li disertace vzata zpět, komise řízení zastaví. Nesouhlasí-li uchazeč s doporučením komise pro obhajoby, v řízení se pokračuje.

Předseda komise pro obhajoby kandidátských disertací ustanoví oponenty po projednání se členy komise. Oponenty pro obhajoby doktorských disertací schvaluje Česká komise pro vědecké hodnosti na návrh příslušné komise pro obhajoby doktorských disertací.

Kandidátskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň jeden z nich musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Dalšími oponenty mohou být ustanoveni kandidáti věd nebo docenti nebo kvalifikovaní odborníci z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul.

Doktorskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň dva z nich musí být doktory věd, profesory nebo vědeckými pracovníky, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Dalšími oponenty mohou být ustanoveni kandidáti věd, docenti nebo kvalifikovaní odborníci z praxe, i když nemají vědeckou hodnost nebo vědeckopedagogický titul. Jeden z oponentů doktorské disertace má být ustanoven z členů příslušné komise pro obhajoby.

Pro ustanovení oponentů při obhajobě disertací hraniční mezioborové povahy platí též ustanovení § 20.

Oponenty nemohou být ustanoveni školitelé uchazeče ani pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertace jako spoluautoři. Za oponenta nelze ustanovit ani toho, kdo je uchazeči přímo nadřízený nebo podřízený. Není přípustné, aby všichni oponenti byli pracovníky téže organizace.

Oponent je povinen předsedovi komise pro obhajoby odevzdat písemný posudek a disertaci vrátit nejpozději do jednoho měsíce u kandidátské disertace a do dvou měsíců u doktorské disertace nebo oznámit předsedovi komise pro obhajoby do patnácti dnů ode dne doručení zprávy o ustanovení oponentem, že posudek nemůže vypracovat. Nebyl-li posudek v uvedené lhůtě ani po upomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty odevzdán nebo oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví komise pro obhajoby kandidátských disertací nového oponenta anebo komise pro obhajoby doktorských disertací navrhne České komisi pro vědecké hodnosti schválení nového oponenta.

Posudek má obsahovat objektivní a kritický rozbor předností i nedostatků disertace; má být stručný a nemá se v něm opakovat obsah disertace. Oponent se v posudku vyjádří:

Má-li oponent za to, že práce předložená jako kandidátská disertace má vědeckou úroveň doktorské disertace, je povinen toto své mínění v posudku výslovně uvést a podrobně je odůvodnit.

Každý oponent je povinen vypracovat samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil samostatný posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám podle odstavců 2 až 4, vrátí jej komise pro obhajoby oponentovi k doplnění nebo přepracování s určením lhůty k předložení; tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc od doručení vráceného posudku.

Oponenti hodnotí disertaci podle stavu rozvoje vědního oboru v době, kdy byla žádost o povolení obhajoby podána komisi pro obhajoby.

Předseda komise pro obhajoby určí ve lhůtě ne delší dvou měsíců po dojití posudků všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování ( § 24 odst. 5) dobu a místo konání obhajoby.

Komise pro obhajoby dbá o to, aby se obhajoba kandidátské disertace konala nejpozději do osmi měsíců a obhajoba doktorské disertace nejpozději do dvanácti měsíců ode dne podání žádosti o povolení obhajoby, doložené všemi doklady, pokud byly splněny stanovené náležitosti a podmínky obhajoby. O překročení lhůty je nutno vyrozumět orgán, který komisi pro obhajoby zřídil, s uvedením důvodů; tento orgán může lhůtu přiměřeně prodloužit.

Předseda komise pro obhajoby oznámí nejpozději šest týdnů přede dnem obhajoby dobu a místo konání obhajoby:

Nejpozději patnáct dnů přede dnem konání obhajoby zašle předseda komise pro obhajoby posudky oponentů orgánům a pracovníkům uvedeným v odstavci 3 písm. a) až d).

Každý, kdo má o zkoumanou problematiku a o obhajobu disertace zájem, může do disertace nahlížet, činit z ní poznámky a výpisy a podat písemně předsedovi komise pro obhajoby nejpozději v den obhajoby svůj posudek nebo vyjádření, popřípadě je při obhajobě ústně přednést; uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko.

Obsahuje-li disertace skutečnosti, které jsou určeny výlučně pro služební potřebu, nebo skutečnosti, které je nutno utajovat, popřípadě jde-li o práce, na které se má vystavit autorské osvědčení nebo udělit patent a u nichž ještě neskončilo příslušné řízení, platí též zvláštní předpisy. ⁸ V takovém případě může předseda komise pro obhajoby prohlásit obhajobu za neveřejnou.

Obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace je veřejně přístupná, pokud nebyla prohlášena za neveřejnou. Obhajoba disertace je vědeckou rozpravou mezi uchazečem, oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby; má probíhat v ovzduší vysoké náročnosti, zásadovosti a dodržování pravidel vědecké etiky; má se zejména zabývat hodnověrností a odůvodněností závěrů a návrhů disertace.

Obhajoba se koná v organizaci, při níž komise pro obhajoby působí, anebo podle rozhodnutí komise pro obhajoby na závodě nebo v jiné organizaci, s jejíž činností tematika disertace souvisí.

V jednom dni může být provedena na zasedání komise pro obhajoby jen jedna obhajoba doktorské disertace nebo nejvýše dvě obhajoby kandidátských disertací.

Při obhajobě disertace je účast oponentů povinná. Jestliže jeden z nich se nemůže z mimořádně vážných důvodů obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek a všichni přítomní členové komise souhlasí, aby se obhajoba konala v nepřítomnosti tohoto oponenta. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta při obhajobě přečte. V nepřítomnosti dvou oponentů se nemůže obhajoba konat.

Obhajobu řídí předseda komise pro obhajoby nebo místopředseda, výjimečně z pověření předsedy jiný člen komise. Oponent nebo školitel uchazeče obhajobu řídit nemohou, i když jsou členy komise.

Při obhajobě se za další členy komise s hlasovacím právem považují též přítomní oponenti.

K platnosti obhajoby i rozhodování o návrhu na udělení vědecké hodnosti se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů komise, včetně přítomných oponentů; všichni přítomní členové komise a přítomní oponenti nesmějí být z téže organizace.

Při obhajobě disertace se postupuje takto:

Pracovník, kterého určí předsedající, pořídí o obhajobě po jejím ukončení zápis, který podepíše předsedající.

Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise, kterého se zúčastní členové komise pro obhajoby, oponenti a školitel. Neveřejného zasedání jsou oprávněni se zúčastnit také pověření členové České komise pro vědecké hodnosti. Na neveřejném zasedání se zhodnotí průběh a výsledek obhajoby i to, zda a jak lze výsledků disertace využít ve společenské praxi a kterým orgánům nebo organizacím by se měly s vědomím uchazeče postoupit.

O návrhu na udělení vědecké hodnosti se usnášejí tajným hlasováním přítomní členové komise a oponenti ( § 28 odst. 1). Školitel nebo spoluautoři disertace, pokud jsou členy komise pro obhajoby, nemají právo hlasovat a nepočítají se za členy komise; počet členů komise není z tohoto důvodu třeba doplňovat ( § 3 odst. 6 a § 4 odst. 2).

Hlasuje se hlasovacími lístky, které obsahují tyto údaje: Jméno a příjmení uchazeče, datum a místo obhajoby, zda se koná obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace, a text "souhlasím-nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti". Členové komise a oponenti hlasují tím, že jedno ze slov "souhlasím-nesouhlasím" přeškrtnou. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.

K podání návrhu na udělení vědecké hodnosti je třeba, aby byly přítomny nejméně dvě třetiny osob oprávněných hlasovat a pro udělení vědecké hodnosti byla odevzdána většina hlasů. Je nutné, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd byly odevzdány aspoň čtyři kladné hlasy a pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti doktora věd aspoň šest kladných hlasů.

O výsledku hlasování se sepíše protokol o hlasování, který podepíší všichni hlasující.

Byl-li výsledek hlasování kladný, vyhlásí jej předseda komise pro obhajoby na veřejném zasedání s tím, že komise podá návrh na udělení vědecké hodnosti příslušnému orgánu ( § 35).

Byl-li výsledek hlasování záporný, komise pro obhajoby se na neveřejném zasedání usnese veřejným hlasováním na odůvodnění zamítavého rozhodnutí. Rozhodnutí s odůvodněním vyhlásí předseda komise na jejím veřejném zasedání. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem jeho oznámení jen tehdy, pokud se přítomný uchazeč vzdal nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Jinak se rozhodnutí komise pro obhajoby oznámí uchazeči doručením písemného vyhotovení rozhodnutí.

Zamítavé rozhodnutí komise pro obhajoby zašle její předseda spolu se zápisem o obhajobě ( § 29 odst. 2) do 30 dnů ode dne obhajoby orgánu, který komisi zřídil.

Uchazeč, o jehož obhajobě komise vydala zamítavé rozhodnutí, může požádat znovu o obhajobu v témže vědním oboru nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne neúspěšné obhajoby.

doklady podle § 11 odst. 1 písm. a) až e) a § 12,

vědecké práce, jejichž společenský význam se má ve veřejné vědecké rozpravě obhájit. Předloženy mohou být i vědecké práce, jejichž součástí nebo podstatou je vynález, objev, práce na vytvoření nového stroje, zařízení, technologického procesu nebo systému řízení ( § 7) a po splnění podmínek stanovených v § 8 i učebnice,

doklady (posudky nebo vyjádření) o společenském významu vědeckých prací,

zhodnocení činnosti uchazeče z hlediska podmínek uvedených v § 32,

seznam souboru vědeckých prací prokazujících tvůrčí způsobilost uchazeče s popisem jejich společenského významu a ohlasu na tyto práce,

autoreferát ( § 16 až 18).

splňoval podmínky podle § 7 zákona,

byl zpravidla starší 45 let,

přinesl svými pracemi nové vědecké poznatky, které se uplatnily ve společenské praxi,

vykazoval vynikající pracovní výsledky a hluboké teoretické znalosti.

O povolení obhajoby veřejnou vědeckou rozpravou rozhodne orgán oprávněný zřídit příslušnou komisi pro obhajoby veřejným hlasováním většinou hlasů; při rozhodování se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů tohoto orgánu.

Obhajobu veřejnou vědeckou rozpravou může povolit orgán uvedený v odstavci 1 profesorům, docentům a vědeckým pracovníkům, kterým byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I nebo IIa, ⁹ výjimečně s předchozím souhlasem České komise pro vědecké hodnosti i jiným uchazečům pokud splňují stanovené podmínky.

Byla-li obhajoba kandidátské nebo doktorské disertace úspěšná, předloží komise pro obhajoby do 30 dnů ode dne konání obhajoby návrh na udělení vědecké hodnosti a zprávu se spisy o obhajobě orgánu oprávněnému rozhodovat o udělení vědecké hodnosti.

Orgán oprávněný rozhodovat o udělení vědecké hodnosti posoudí na základě zprávy a spisového materiálu, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro udělení vědecké hodnosti a všechny podstatné věcné a formální náležitosti obhajoby. Zjistí-li, že byly splněny všechny podmínky a podstatné náležitosti obhajoby, rozhodne o udělení vědecké hodnosti tajným hlasováním. Návrh na udělení vědecké hodnosti je schválen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů. Při jednání a rozhodování orgánu se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin jeho členů.

Nejsou-li splněny stanovené podmínky, orgán oprávněný rozhodovat o udělení vědecké hodnosti návrh zamítne. Stalo-li se tak proto, že nebyly splněny podstatné náležitosti obhajoby, tento orgán obhajobu zruší a učiní opatření pro řádný průběh nové obhajoby.

Zjistí-li Česká komise pro vědecké hodnosti při rozhodování o odvolání, že v řízení nebyly splněny podstatné věcné nebo formální náležitosti, které mohly mít vliv na výsledek řízení, zruší napadené rozhodnutí a nařídí nové řízení před orgánem oprávněným rozhodnout o udělení vědecké hodnosti nebo i novou obhajobu před komisí pro obhajoby.

Česká komise pro vědecké hodnosti zašle písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání uchazeči, organizaci, k níž je uchazeč v pracovním poměru, orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a příslušné komisi pro obhajoby.

Byla-li vědecká hodnost udělena, může proti tomu podat kdokoliv stížnost nebo oznámení u České komise pro vědecké hodnosti.

O stížnosti nebo oznámení uvědomí Česká komise pro vědecké hodnosti do patnácti dnů ode dne doručení stížnosti nebo oznámení orgán, který vědeckou hodnost udělil, a uchazeče; při vyřizování stížnosti nebo oznámení se postupuje podle předpisů o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. ¹¹

Pokyn k vydání diplomu o udělení vědecké hodnosti vydá Česká komise pro vědecké hodnosti, jestliže do 30 dnů ode dne uveřejnění oznámení o udělení vědecké hodnosti nebyla podána stížnost nebo oznámení nebo jestliže stížnost nebo oznámení se po přešetření ukázaly jako neopodstatněné.

Diplom vydá a slavnostním způsobem odevzdá Československá akademie věd, vysoká škola , jejichž orgány o udělení vědecké hodnosti rozhodly. Jde-li o udělení vědecké hodnosti doktora věd, diplom odevzdá na slavnostním shromážděním uspořádaném Československou akademií věd, vysokou školou zpravidla představitel České komise pro vědecké hodnosti.

Za předpokladů stanovených zákonem ( § 9 zákona) lze k vyjádření vysoké pocty udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.

K udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd je třeba předchozího souhlasu České komise pro vědecké hodnosti. Návrh na udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd mohou České komisi pro vědecké hodnosti s odůvodněním předkládat:

Udělení čestné vědecké hodnosti se vyhlašuje slavnostním způsobem.

O odnětí vědecké hodnosti rozhoduje orgán, který ji udělil, pokud ztráta vědecké hodnosti nenastala již výrokem soudu. ¹²

Orgán, který vědeckou hodnost udělil, může rozhodnout o jejím odnětí, jestliže se její nositel po udělení vědecké hodnosti svým jednáním zpronevěřil občanské nebo vědecké cti ( § 11 odst. 1 zákona) a nedává záruku dalšího vývoje jako vědec ( § 7 odst. 1 zákona). Musí jít o zaviněné jednání, které je v rozporu s morálními a občanskými povinnostmi vědeckého pracovníka nebo jímž byla hrubě narušena veřejná bezpečnost nebo pravidla vědecké etiky, jako je přivlastňování si výsledků vědecké práce jiných pracovníků, vědomé uvádění nesprávných údajů o výsledcích své práce nebo jiných nepravdivých vědeckých informací apod.

Rozhodnutí musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Osobě, o níž se rozhoduje, se musí dát před vydáním rozhodnutí příležitost, aby se mohla vyjádřit ke shromážděným podkladům a hájit svá práva a zájmy.

Rozhodnutí o odnětí vědecké hodnosti se oznamuje písemně České komisi pro vědecké hodnosti a tomu, jemuž byla vědecká hodnost odňata, s výzvou, aby vrátil diplom České komisi pro vědecké hodnosti.

Vědecké hodnosti udělované na území státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela mezinárodní úmluvu o vzájemném uznávání ekvivalentnosti dokladů o udělení vědeckých hodností podle zákonů platných ve smluvním státě, jsou rovnocenné odpovídajícím vědeckým hodnostem udělovaným v Československé socialistické republice.

Diplomy o vědeckých hodnostech vydávané ve státech podle odstavce 1 platí odstavce 1 platí na území Československé socialistické republiky, jsou-li opatřeny ověřovací doložkou podle vzoru uvedeného v příloze vyhlášky (Příloha IV).

Ověřovací doložku vydá a oznámení o uznání vědecké hodnosti uveřejní Česká komise pro vědecké hodnosti po předložení originálu diplomu o udělení vědecké hodnosti v jiném státě.

Česká komise pro vědecké hodnosti vede ústřední evidenci všech ověřovacích doložek, které vydala.

Vědecké hodnosti získané ve státech, s nimiž nebyly uzavřeny mezinárodní úmluvy, nabývají v Československé socialistické republice platnosti nostrifikací.

Nostrifikovat lze vědecké hodnosti, které svou úrovní odpovídají vědeckým hodnostem získaným v Československé socialistické republice, a jednotlivé zkoušky, pokud jsou v Československé socialistické republice předepsány pro udělení vědecké hodnosti.

Žádost o nostrifikaci se podává u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby ve vědním oboru, v němž byla získána vědecká hodnost nebo vykonána zkouška, která má být nostrifikována. Tento orgán provede řízení o nostrifikaci.

Není-li v Československé socialistické republice orgán uvedený v odstavci 1, podá se žádost u České komise pro vědecké hodnosti, která pověří řízením o nostrifikaci orgán oprávněný zřizovat komise pro obhajoby v příbuzném vědním oboru.

K žádosti o nostrifikaci je třeba připojit:

Nebyla-li žádost zamítnuta, určí orgán uvedený v § 45 odst. 1 a 2 nejméně dva posuzovatele, z nichž aspoň jeden musí být doktorem věd, profesorem nebo vědeckým pracovníkem, kterému byl přiznán vědecký kvalifikační stupeň I. Ti jsou povinni předložit ve lhůtě stanovené v § 24 odst. 1 písemné vyjádření, zda vědecká hodnost, o jejíž nostrifikaci se žádá, má úroveň odpovídající úrovni vědecké hodnosti udělované v Československé socialistické republice.

Vedoucí orgánu uvedeného v § 45 odst. 1 a 2 může uložit žadateli, aby předložil ve stanovené lhůtě autoreferát v jazyce českém nebo slovenském.

Po dojití vyjádření posuzovatelů, popřípadě po předložení autoreferátu, orgán uvedený v ustanovení § 45 odst. 1 a 2 žádost o nostrifikaci projedná a rozhodne o ní veřejným hlasováním většinou hlasů; hlasovací právo mají i přítomní posuzovatelé. Ke kladnému rozhodnutí je třeba přítomnosti nejméně dvou třetin členů oprávněných hlasovat.

Má-li orgán podle odstavce 1 právo udělovat příslušnou vědeckou hodnost, rozhodne zároveň o nostrifikaci, jinak předloží svůj návrh k rozhodnutí orgánu, který je oprávněn udělovat vědecké hodnosti.

Nostrifikace nabývá účinnosti dnem, kdy žadatel získal v jiném státě vědeckou hodnost nebo vykonal předepsanou zkoušku.

Orgán, který rozhoduje o nostrifikaci vědeckých hodností, je povinen vést evidenci nostrifikovaných hodností a oznamovat jednotlivá rozhodnutí České komisi pro vědecké hodnosti, která uveřejní oznámení o nostrifikaci.

Na základě oznámení podle odstavce 2 vyznačí Česká komise pro vědecké hodnosti nostrifikaci v diplomu nostrifikační doložkou nebo vydá žadateli potvrzení, v němž se potvrdí platnost vědecké hodnosti na území Československé socialistické republiky a uvede den, od kterého je účinná.

Na rozhodování ve věcech upravených v části druhé až šesté této vyhlášky se vztahují ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Odvolacím orgánem v řízení o obhajobě kandidátské disertace je orgán, který zřídil příslušnou komisi pro obhajoby kandidátských disertací, a v případech, kdy tento orgán rozhodl v prvním stupni, Česká komise pro vědecké hodnosti. V řízení o obhajobě doktorských disertací je odvolacím orgánem Česká komise pro vědecké hodnosti.

Proti rozhodnutí České komise pro vědecké hodnosti, které vydala v prvním stupni, je možno podat rozklad, o kterém rozhodne prezídium České komise pro vědecké hodnosti na základě návrhu zvláštní komise jím zřízené.

Náklady související s obhajobou disertací, jako jsou odměny oponentů a posuzovatelů ( § 48), náklady na služební cesty členů komise pro obhajoby, oponentů a posuzovatelů se hradí z rozpočtu organizace, při níž působí příslušná komise pro obhajoby, a která zajišťuje její činnost.

V případě, že komise pro obhajoby působí jako společná komise pro více vědeckých orgánů, popřípadě se obhajoba koná v jiné organizaci než v té, při níž komise působí, mohou se vedoucí organizací dohodnout o úhradě nákladů jinak.

Návrhy na určení nebo na změny skupin věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti ( § 4 odst. 1 zákona), a vědních oborů, v nichž lze konat obhajoby, předkládají organizace v České socialistické republice prostřednictvím příslušných ústředních orgánů České komisi pro vědecké hodnosti. ¹³

Česká komise pro vědecké hodnosti a Slovenská komise pro vědecké hodnosti vyhlašují:

Orgány oprávněné udělovat vědecké hodnosti vedou evidenci vědeckých hodností, které udělily.

Česká komise pro vědecké hodnosti eviduje údaje o

Organizace, při níž působí komise pro obhajoby, uschová po jednom výtisku každé disertace a další výtisk zašle po udělení vědecké hodnosti Státní knihovně České socialistické republiky, která disertaci po bibliografickém zpracování postoupí podle obsahu Universitní knihovně v Praze, Státní technické knihovně v Praze nebo Ústřední ekonomické knihovně.

Skupiny věd, v nichž lze udělovat vědecké hodnosti, a vědní obory, v nichž lze konat obhajoby určené podle dosavadní právní úpravy, se považují za stanovené podle této vyhlášky.

Komise pro obhajoby kandidátských a doktorských disertací zřízené podle dosavadní právní úpravy se považují za určené podle této vyhlášky.

Nedotčena zůstávají:

V platnosti zůstávají:

Pokud byla žádost o povolení obhajoby kandidátské nebo doktorské disertace podána do dne začátku účinnosti této vyhlášky, posuzují se náležitosti kandidátské a doktorské disertace, jakož i podmínky pro povolení jejich obhajob podle dosavadní právní úpravy.

V případech uvedených v odstavci 1 se v řízení postupuje podle dosavadní právní úpravy, nejdéle však do 30. června 1978.