122/1979 Sb. znění účinné od 1. 1. 1980 do 6. 10. 1994

122

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva dopravy

ze dne 18. října 1979,

kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním

zasílatelství

Federální ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 57 odst. 1 zákona č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství (dále jen "zákon"):

Č Á S T P R V N Í

SILNIČNÍ DOPRAVA (§ 1-34)

O d d í l 1

Všeobecná ustanovení (§ 1-13)

§ 1

Výklad některých pojmů

(1)	Pravidelná doprava je doprava opakující se mezi stejnými místy a ve stanovených časech.
(2)	Hromadná doprava osob (hromadná osobní doprava) je doprava osob silničním vozidlem určeným pro dopravu více než 9 sedících osob včetně řidiče (dále jen "autobusová doprava").
(3)	Linka pravidelné dopravy je souhrn přepravních spojení, jimiž se zajišťuje pravidelná přepravní obsluha určitých míst.
(4)	Dálková linka je linka, která je určena k uspokojování přepravních potřeb na velké vzdálenosti; od ostatních linek se odlišuje zpravidla větší vzdáleností mezi obsluhovanými místy.
(5)	Autobusové nádraží je neveřejná účelová pozemní komunikace, ¹ upravená pro provoz autobusů a vybavená příslušnými objekty pro řízení provozu, pro odbavování cestujících a péči o ně.

§ 2

Označování vozidel

(k § 5 zákona)

(1)	Označení silničních vozidel musí být provedeno na pravoúhlé tabuli nebo nesmazatelně zakresleno na vozidle. Nápis na tabuli nebo na vozidle musí být zřetelně viditelný a barevným odstínem kontrastní od nátěru vozidla; provede se, s výjimkou znaku, podle zvláštního předpisu ² písmem o velikosti nejméně 30 mm.
(2)	Tabule musí být připevněna, popřípadě označení zakresleno na obou dveřích budky řidiče nebo v přední polovině obou bočních stran karosérie, u osobních automobilů na obou předních dveřích. Označení silničních vozidel pro nemotorovou dopravu se provede na pravé straně vozidla.
(3)	Názvem (jménem) nebo všeobecně známou zkratkou nebo znakem, jakož i sídlem (trvalým pobytem) provozovatele dopravy musí být označeny, a to způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2, též osobní automobily státních organizací, lidových družstev, družstevních podniků a podniků a hospodářských zařízení společenských organizací používané k dopravě pro vlastní potřeby. Nemusí být označeny osobní automobily zákonodárných a výkonných orgánů státní moci, orgánů státní správy, soudů a prokuratury.

§ 3

Záznam o provozu silničního motorového vozidla

(k § 6 zákona)

(1)	Tiskopis záznamu o provozu silničního motorového vozidla musí být vydán řidiči před výjezdem vozidla. Záznam musí obsahovat zejména název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) provozovatele dopravy, údaje o vozidle a o osádce vozidla, přepravní a provozní dispozice, průběh přepravy a provozu vozidla ve směně a potvrzení záznamů provozovatele dopravy v předepsaných rubrikách podle odstavce 3.
(2)	Řidič vozidla je povinen průběžně provádět záznamy na tiskopisu a zajistit potvrzení záznamů podle odstavce 3. Vyplněný tiskopis řidič odevzdá provozovateli dopravy ihned po ukončení pracovní směny, nebo trvá-li přepravní výkon déle než jednu pracovní směnu, ihned po ukončení přepravního výkonu; není-li to výjimečně možné, odevzdá tiskopis následující pracovní den.
(3)	Odesílatel a příjemce zásilky a osoba určená objednavatelem nepravidelné autobusové dopravy potvrzují správnost záznamů provozovatele dopravy v předepsaných rubrikách tiskopisu.
(4)	O tiskopisech záznamu o provozu vozidla vedou organizace a občané uvedení v § 6 odst. 1 zákona evidenci.

§ 4

Doprava osob silničními vozidly určenými pro nákladní dopravu

[k § 8 a § 26 odst. 1 písm. n) zákona]

(1)	Doprava osob není dovolena v ložném prostoru sklápěcího automobilu, v ložném prostoru sklápěcího přívěsu, který nemá vyklápěcí korbu pevně zajištěnou svorníky, ani v ložném prostoru jednonápravového nákladního přívěsu.
(2)	Při dopravě více než šesti osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu musí být vozidlo opatřeno sedadly s opěradlem připevněným k vozidlu; stěny vozidla musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly.
(3)	Povolení k dopravě více než šesti osob v ložném prostoru motorového vozidla určeného pro nákladní dopravu lze udělit jen tak, aby od přezkoušení technické způsobilosti vozidla do doby skončení platnosti povolení neuplynula doba delší než šest měsíců. Povolení musí mít řidič při přepravě u sebe. Povolení se nevyžaduje k dopravě osob k účelům civilní obrany a při plnění úkolů Svazu pro spolupráci s armádou; k dopravě však lze použít jen vozidla, od jehož přezkoušení technické způsobilosti neuplynula doba delší než šest měsíců.
(4)	Při dopravě osob v ložném prostoru nákladního přívěsu zemědělského a lesnického traktoru smí být k traktoru připojen jen jeden přívěs, který musí být vybaven zařízením pro provozní brzdění průběžného typu.
(5)	Ustanovení odstavců 1 až 4 neplatí pro dopravu osob při živelní pohromě.
(6)	Zvláštní předpis ³ stanoví, jaké další podmínky musí být splněny při přepravě osob v ložném prostoru silničního vozidla určeného pro nákladní dopravu zejména pokud se týká nejvyššího přípustného počtu přepravovaných osob, jejich chování během přepravy, nejvyšší přípustné rychlosti jízdy a zvláštní kvalifikace řidiče vozidla․

Doprava nebezpečných věcí

(k § 9 zákona)

§ 5

(1)	Nebezpečné věci ( § 9 zákona) se zařazují do tříd: 1a - Výbušné látky a předměty. 1b - Předměty plněné výbušnými látkami. 1c - Zapalovací a ohňostrojná tělesa a podobné předměty. 2 - Stlačené, zkapalněné nebo pod tlakem rozpuštěné plyny. 3 - Hořlavé kapaliny.
4.1	- Hořlavé tuhé látky.
4.2	- Samozápalné látky.
4.3	- Látky, které při styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny.
5.1	- Látky působící vznětlivě.
5.2	- Organické peroxidy.
6.1	- Jedovaté látky.
6.2	- Látky vzbuzující odpor nebo látky způsobilé vyvolat nákazu. 7 - Radioaktivní látky. 8 - Žíravé látky.
(2)	V silniční dopravě nebezpečných věcí musí být dodrženy podmínky stanovené v § 6 až 10 této vyhlášky, podmínky stanovené zvláštními předpisy ⁴ a obdobně též podmínky stanovené pro jejich dopravu na železnici.⁵

§ 6

(1)

Při přepravě nebezpečných věcí musí mít řidič vozidla s sebou

a)	průvodní listinu pro každou zásilku nebezpečných věcí,
b)	písemné pokyny pro případ nehody, jde-li o přepravy uvedené v § 7 odst. 1,
c)	povolení pro dopravu nebezpečných věcí uvedených v příloze této vyhlášky ( § 8).

(2)

Doklady předepsané v odstavci 1 musí řidič na požádání předložit k nahlédnutí oprávněným orgánům.

§ 7

(1)

Odesílatel je povinen zařídit, aby provozovateli dopravy byly před započetím přepravy nebezpečných věcí předány písemné pokyny pro případ nehody nebo události, ke kterým by mohlo dojít během přepravy (dále jen "pokyny"), jestliže

a)	jde o dopravu výbušných látek a předmětů třídy 1a nebo radioaktivních látek třídy 7;
b)	čistá hmotnost přepravovaných nebezpečných věcí tříd 1b, 1c a nebezpečných věcí třídy 6.2, jde-li o věci infikované nebo věci, z nichž hrozí nebezpečí nákazy, činí více než 50 kg, čistá hmotnost ostatních přepravovaných nebezpečných věcí více než 3000 kg; pokyny však bez ohledu na čistou hmotnost nemusí být předány pro dopravu bezpečnostních zápalek třídy 1c;
c)	jde o dopravu nebezpečných věcí v cisternách nebo o dopravu nevyčištěných vyprázdněných cisteren; nebo
d)	doprava podléhá povolení podle § 8.

(2)

Pro každé vozidlo nebo jízdní soupravu musí být předána dvě vyhotovení pokynů.

(3)

Provozovatel dopravy je povinen zajistit, aby osádka vozidla byla s pokyny obeznámena a aby byla schopna jich odborně použít.

(4)

Pokyny stručně udávají

a)	označení přepravovaných nebezpečných věcí, druh nebezpečí, které při jejich přepravě hrozí, a opatření nutná k tomu, aby se mu předešlo,
b)	pohotové prostředky a pokyny pro poskytnutí pomoci osobám, které se dostanou do přímého styku s přepravovanými věcmi nebo unikajícími látkami,
c)	pohotové prostředky a pokyny pro případ požáru, zejména prostředky a skupiny prostředků, kterých lze nebo nelze použít k uhašení požáru,
d)	pohotové prostředky a pokyny pro případ poškození obalu nebo přepravovaných nebezpečných věcí, zejména pro případ jejich roztroušení nebo rozlití,
e)	pohotové prostředky pro případ ohrožení čistoty a nezávadnosti vod v důsledku uvolnění nebo unikání přepravovaných nebezpečných věcí,
f)	povinné osobní ochranné pracovní prostředky, jimiž musí být osádka vozidla vybavena.

(5)

Přepravují-li se v cisterně rozdělené přepážkami na několik oddělení různé nebezpečné věci, popřípadě též věci, které nejsou zařazeny mezi nebezpečné věci, musí být v pokynech uvedeno, jakou nebezpečnou věc každé oddělení cisterny obsahuje.

§ 8

(1)	Povolení orgánu státní správy ( § 9 odst. 3 zákona) se vyžaduje pro silniční dopravu nebezpečných věcí uvedených v příloze této vyhlášky, dosahuje-li přepravované množství hmotností tam stanovených; přepravují-li se v jednom vozidle nebo v jedné jízdní soupravě dvě nebo více různých nebezpečných věcí uvedených v příloze této vyhlášky, vyžaduje se povolení, jestliže celkové množství těchto nebezpečných věcí dosahuje hmotnosti stanovené pro jednu z nich.
(2)	Splnění podmínek pro dopravu nebezpečných věcí ( § 9 zákona) osvědčí žadatel potvrzením příslušného odborného orgánu, odborného ústavu nebo znalce.
(3)	Povolení se nevyžaduje pro dopravu nebezpečných věcí, uvedených v příloze této vyhlášky, v kusových zásilkách k nejbližšímu místu překládky na jiný druh dopravy a od tohoto místa.
(4)	Odesílatel nesmí provozovateli dopravy předat k přepravě nebezpečné věci, pro jejichž dopravu nebylo uděleno povolení předepsané podle odstavce 1 nebo které nesplňují podmínky stanovené pro jejich přepravu.

§ 9

(1)

Nákladní automobily a jízdní soupravy vozidel určených pro nákladní dopravu musí být opatřeny dvěma pravoúhlými oranžovými odrazovými výstražnými tabulkami o základně 400 mm a výšce nejméně 300 mm, s černým okrajem širokým nejméně 15 mm, jestliže

a)	jde o dopravu výbušných látek a předmětů třídy 1a,
b)	čistá hmotnost přepravovaných nebezpečných věcí 1. tříd 1b. 1c a nebezpečných věcí třídy 6.2, jde-li o věci infikované nebo věci, z nichž hrozí nebezpečí nákazy, činí více než 50 kg; této povinnosti nepodléhají bez ohledu na čistou hmotnost bezpečnostní zápalky třídy 1c, 2. tříd 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1 a 8 činí více než 3000 kg,
c)	jde o dopravu nebezpečných věcí - s výjimkou radioaktivních látek třídy 7 - v cisternách nebo o dopravu nevyčištěných vyprázdněných cisteren, nebo
d)	doprava podléhá povolení podle § 8 odst. 1.

(2)

Výstražné tabulky musí být upevněny na vozidle vpředu a vzadu kolmo k podélné ose vozidla; musí být zřetelně viditelné. Na jízdních soupravách musí být druhá tabulka upevněna na zadní straně posledního vozidla soupravy.

(3)

Výstražné tabulky musí být opatřeny na zadní straně vodotěsným neuzamčeným pouzdrem pro uložení pokynů uvedených v § 7. Výstražné tabulky a pouzdra pro uložení pokynů musí být zhotoveny z těžko hořlavého materiálu.

(4)

Výstražné tabulky musí být zakryty nebo z vozidla sňaty, nejsou-li naloženy nebezpečné věci; to platí pro cisterny v případě, že byly po ukončení přepravy nebezpečných věcí vyčištěny. Výstražné tabulky mohou být zakryty nebo z vozidla sňaty, jestliže čistá hmotnost naložených nebezpečných věcí - s výjimkou nebezpečných věcí naložených v cisterně - se sníží pod hranice stanovené v odstavci 1 písm. b).

(5)

Vybavení vozidla výstražnými tabulkami, pouzdry pro uložení pokynů na zadní straně výstražných tabulek a výstražnými štítky musí zabezpečit provozovatel dopravy. Za upevnění, zakrytí, popřípadě odstranění výstražných tabulek a štítků odpovídá řidič vozidla (jízdní soupravy).

(6)

Na nákladních automobilech a na jízdních soupravách vozidel určených pro nákladní dopravu, jimiž se přepravují radioaktivní látky třídy 7, musí být na vnější straně obou bočních stěn a na vnější straně zadní stěny upevněn výstražný štítek. Výstražný štítek se musí sejmout, nejsou-li přepravovány žádné radioaktivní látky.

(7)

Předpisy o označování vozidel s nákladem nebezpečných věcí v silničním provozu ⁶ zůstávají nedotčeny.

§ 10

(1)

Dojde-li k uvolnění nebo unikání nebezpečné věci nebo vznikne-li nebezpečí jejího uvolnění nebo unikání, je řidič vozidla (jízdní soupravy), nebo není-li sám schopen to učinit, jeho spolujezdec povinen neprodleně to oznámit příslušníku Sboru národní bezpečnosti. Na tuto povinnost, jakož i na to, že doprava podléhá ustanovením § 7, 8 nebo 9, musí odesílatel provozovatele dopravy předem upozornit.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí pro dopravu nebezpečných věcí třídy 6.2, jen jde-li o věci infikované nebo hrozí-li z nich nebezpečí nákazy.

§ 11

Obstarává-li přepravu zasílatel vlastním jménem na účet jiné osoby nebo organizace (příkazce), má zasílatel povinnost odesílatele; za balení a označení nebezpečných věcí přepravovaných jako kusová zásilka však odpovídá příkazce. Příkazce má vůči zasílateli stejné povinnosti jako odesílatel vůči provozovateli dopravy.

Doprava živých zvířat

(k § 10 zákona)

§ 12

(1)	K dopravě živých zvířat lze použít jen nákladního automobilu nebo návěsové jízdní soupravy, anebo přívěsu nejméně dvounápravového s nesklápěcí karosérií nebo soupravy zemědělského nebo lesnického traktoru s přívěsem se sklápěcí karosérií, jejíž korba je zajištěna svorníky; pro dopravu jednotlivého zvířete lze použít též jednonápravového přívěsu. Podle potřeby musí být vozidlo vybaveno dostatečně pevnými a vysokými bočnicemi a čely.
(2)	Živá zvířata lze přepravovat ve zvláštních schránách nebo volně. Schrány musí být dostatečně prostorné, vzdušné, pevné a bezpečně uzavřené, aby zvířata nemohla uniknout; podlaha a stěny musí být utěsněny tak, aby bylo zamezeno znečištění vozidla, popřípadě spolunaložených věcí a pozemní komunikace. Schránami se zvířaty se nesmí házet ani je překlápět. Schrány pro dopravu dravých, divokých nebo jinak nebezpečných zvířat musí být konstruovány tak, aby bylo v největší možné míře vyloučeno nebezpečí škod na zdraví osob, dalších přepravovaných zvířat a na věcech; takové schrány musí být označeny výstražným nápisem "dravec" nebo "nebezpečné zvíře".
(3)	Jsou-li zvířata přepravována beze schrán, musí být přepravována na vozidlech, jejichž ložný prostor je rozdělen zvláštními přepážkami na jednotlivé boxy tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozložení nákladu a zabráněno samovolnému přemísťování přepravovaných zvířat a aby byla navzájem oddělena zvířata různých druhů. Nebezpečné zvíře musí být přepravováno ve zvláštním odděleném boxu. Do ložného prostoru vozidla smí být naložen jen takový počet zvířat, který nezpůsobí jejich stěsnání ve vozidle. Přiložen smí být jen náklad, který přímo souvisí s přepravou zvířat, například přiměřená zásoba krmiva, postroje zvířat, nářadí k jejich opatrování apod.

§ 13

(1)

Odesílatel odpovídá za to, že zvířata prošla předepsanou veterinární prohlídkou a že jsou dodrženy podmínky stanovené pro přepravu předpisy o veterinární péči, dále odpovídá za to, že zvířata přepravovaná beze schrán jsou na vozidle vhodně zajištěna a opatřena. Přepravuje-li se nebezpečné zvíře, musí odesílatel tuto skutečnost poznamenat v přepravní listině a zajistit doprovod odborně způsobilým průvodcem.

(2)

Odesílatel je povinen zajistit před zahájením přepravy napojení a nakrmení zvířat, a to bez ohledu na přepravní vzdálenost; během přepravy je povinen zajistit napojení zvířat (s výjimkou drůbeže), trvá-li přeprava déle než 12 hodin, a jejich nakrmení, trvá-li přeprava déle než 36 hodin.

O d d í l 2

Veřejná silniční doprava

[k § 57 odst. 1 písm. a) zákona] (§ 14-23)

§ 14

Služební stejnokroj

Provozovatelé silniční dopravy jsou povinni vybavit pracovníky, jejichž okruh určí ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy České socialistické republiky ⁷ nebo ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy Slovenské socialistické republiky ⁸ (dále jen "ústřední orgán republiky") pro výkon jejich práce služebním stejnokrojem.

§ 15

Vozidla

Ve veřejné nákladní a autobusové dopravě nesmějí socialistické organizace používat vozidla, jehož provozovatelem je občan. Ve veřejné nehromadné osobní silniční dopravě smí socialistická organizace používat vozidla, jehož provozovatelem je občan, jen je-li tento provozovatel jejím pracovníkem nebo manželem jejího pracovníka a je-li vozidlo pojištěno pro případ poškození, zničení nebo odcizení; organizace je povinna uzavřít s provozovatelem vozidla písemnou smlouvu o dočasném užívání vozidla.

§ 16

Řidiči motorových vozidel

(1)

Řidičem motorového vozidla ve veřejné silniční dopravě smí být jen osoba, která

a)	je v pracovním nebo členském poměru k provozovateli dopravy,
b)	má příslušné řidičské oprávnění a je tělesně a duševně schopná k řízení motorových vozidel příslušné skupiny jako řidič z povolání.

(2)

Řidičem motorového vozidla ve veřejné osobní silniční dopravě smí být jen osoba, která

a)	má alespoň dvouletou praxi v řízení dvoustopých motorových vozidel; výjimku z tohoto ustanovení může v odůvodněných případech povolit ústřední orgán republiky nebo orgán jím pověřený,
b)	nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, z něhož vyplývá, že nemá předpoklady být řidičem ve veřejné osobní silniční dopravě, ledaže by se na ni hledělo, jako by nebyla odsouzena. ⁹

§ 17

Hlášení poruchy v dopravě

Provozovatel veřejné pravidelné autobusové dopravy je povinen oznámit poruchu v dopravě trvající déle než 24 hodin okresnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu k poruše došlo.

Jízdní řády

(k § 18 a 19 zákona)

§ 18

(1)	Provozovatel veřejné pravidelné osobní silniční dopravy sestavuje a po schválení vyhlašuje jízdní řády pro každou linku jím provozovanou. Je povinen vyvěsit jízdní řády na všech zastávkách příslušné linky, s výjimkou dočasných zastávek mimořádně zřízených na dobu nejdéle 7 dní, a v dalších prostorách určených k pobytu cestujících, popřípadě ke zlepšení informovanosti cestujících i na jiných vhodných místech. Na zastávkách linek s mimořádnou hustotou spojů může provozovatel dopravy vyvěsit zjednodušené jízdní řády.
(2)	Jízdní řád autobusové linky musí být vyvěšen v každém autobuse použitém na lince nebo jej průvodčí nebo řidič musí mít u sebe a na požádání předložit cestujícímu k nahlédnutí.
(3)	Změny jízdního řádu veřejné pravidelné osobní silniční dopravy musí provozovatel dopravy provést neprodleně a čitelně ve vyvěšených jízdních řádech nebo zvláštními vývěskami na všech zastávkách a místech, kde byl jízdní řád vyvěšen. Předvídané změny musí být vyhlášeny předem.
(4)	Provozovatel veřejné pravidelné osobní silniční dopravy je povinen dbát o správnost a úplnost údajů obsažených ve vyvěšených jízdních řádech a ve zvláštních vývěskách. Vyvěšené jízdní řády a zvláštní vývěsky, které pozbyly platnosti, jsou poškozené nebo nečitelné, je provozovatel dopravy povinen neprodleně odstranit, popřípadě vyměnit.

§ 19

(1)

Jízdní řády musí obsahovat všechny údaje, které jsou nezbytně nutné k informovanosti cestujících o provozu na jednotlivých linkách; musí obsahovat zejména

a)	název a sídlo provozovatele dopravy,
b)	název linky,
c)	den, od kterého jízdní řád platí, a den skončení jeho platnosti,
d)	názvy všech zastávek s údajem jejich vzdálenosti v kilometrech od výchozí zastávky,
e)	doby odjezdů spojů z každé zastávky, u konečných zastávek doby příjezdů,
f)	údaje o tom, v kterých dnech, popřípadě ve kterém časovém období určitý spoj jezdí, popřípadě nejezdí, nebo že v určité zastávce nezastavuje,
g)	údaje o zvláštních podmínkách, za kterých může cestující použít určitého spoje veřejné pravidelné autobusové dopravy, například o možnosti nebo povinnosti opatřit si na určitý spoj předem k platné jízdence ještě místenku.

(2)

Je-li mimořádný veřejný zájem na včasné a plynulé přepravě určitých kategorií cestujících (například pracujících do zaměstnání a ze zaměstnání, žáků do škol a ze škol), může být v jízdním řádu veřejné pravidelné autobusové dopravy stanoveno přednostní přijetí těchto cestujících k přepravě určitým spojem před ostatními cestujícími nebo vyloučení určitých kategorií z přijetí k přepravě určitým spojem.

(3)

Provozovatel veřejné pravidelné autobusové dopravy je povinen vydat též knižní jízdní řád. Knižní jízdní řád musí být uspořádán tak, aby cestujícím umožňoval snadné a spolehlivé vyhledání vhodného spojení.

§ 20

(1)	V jízdních řádech veřejné pravidelné autobusové dopravy musí být, pokud je to možné, zajištěno navazování jednotlivých linek a spojů jak vlastních, tak i jiných provozovatelů veřejné pravidelné autobusové dopravy, jakož i na dopravu železniční. U spojů, u nichž je stanoveno čekání na jiný spoj nebo vlak, se to vyznačí v jízdním řádu; pokud v poznámce pod jízdním řádem není uvedeno jinak, činí doba po kterou spoj čeká na jiný spoj nebo vlak, 15 minut, a jde-li o poslední spoj autobusové linky, který má přípoj od vlaku, 1 hodinu.
(2)	Při sestavování návrhů jízdních řádů veřejné pravidelné autobusové dopravy a jejich změn se vychází z požadavků na zřizování nových linek a nových spojů, na změny stávajících linek a změny jednotlivých spojů, které organizace, orgány Revolučního odborového hnutí a občané uplatnili u místních, městských a okresních národních výborů nebo přímo u provozovatele dopravy. Národní výbory požadavky uplatněné u nich prověří a posoudí z hlediska společenské účelnosti a naléhavosti. Požadavky se soustředí u okresní národního výboru, který je projedná s provozovatelem dopravy; přitom přihlédne též k vyjádření okresní odborové rady.
(3)	Na základě výsledků projednání uplatněných požadavků a v souladu s plánem rozvoje veřejné autobusové dopravy zpracují provozovatelé dopravy návrhy jízdních řádů na příslušné období a jejich změn a předloží je krajskému národnímu výboru; návrhy jízdních řádů dálkových a mezinárodních linek a jejich změn postoupí krajský národní výbor se svým stanoviskem ústřednímu orgánu republiky.
(4)	Při schvalování jízdního řádu může orgán státní správy stanovit podrobnější podmínky pro provozování jednotlivých linek.

Taxislužba

(k § 22 zákona)

§ 21

(1)	Vozidla taxislužby musí být opatřena střešní svítilnou s černým nápisem "Taxi", která musí být v provozní době rozsvícena, je-li vozidlo volné. Pro osvětlení nápisu platí i předpisy o osvětlení směrových tabulek na vozidlech určených pro hromadnou dopravu osob. ¹⁰
(2)	Vozidla taxislužby musí být vybavena úředně ověřeným řádně registrujícím, zaplombovaným taxametrem, jehož umístění umožňuje cestujícím (přepravci) snadnou kontrolu vykazovaných údajů, a jedním nebo několika hasicími přístroji schváleného typu s mrazuvzdornou celkovou náplní nejméně 2 kg. Na viditelném místě uvnitř vozidla musí být umístěna tabulka cen jízdného, popřípadě přepravného.
(3)	V osobní taxislužbě se smí používat jen uzavřených vozidel nejméně čtyřmístných, s nejméně 3 vstupními dveřmi k místům řidiče a cestujících a s vyhrazeným celistvým (nečleněným) prostorem pro zavazadla o objemu nejméně 0,350 m3.
(4)	V nákladní taxislužbě lze používat silničních vozidel určených pro nákladní dopravu o užitečné hmotnosti nepřevyšující 3 tuny.
(5)	Stanoviště taxislužby musí být označeno nápisem "Taxi" s uvedením, zda jde o osobní nebo nákladní taxislužbu, a pokud nejde o nepřetržitý provoz, s vyznačením provozní doby.

§ 22

Řidiči taxislužby musí být vybaveni potvrzenkami o zaplacení jízdného (přepravného). Potvrzenka musí obsahovat název a sídlo provozovatele, státní poznávací značku vozidla, datum, výchozí a cílové místo přepravy a zaplacenou částku; není-li přeprava účtována taxametrem, musí potvrzenka obsahovat ještě počet kilometrů ujetých v zájmu cestujícího (přepravce) a dobu stání. Řádně vyplněnou a vlastnoručně podepsanou potvrzenku je řidič povinen vydat na požádání cestujícímu (přepravci); na viditelném místě uvnitř vozidla musí být umístěno upozornění na tuto povinnost.

§ 23

Ústřední orgán republiky nebo orgán jím pověřený může v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení o vybavení vozidla taxametrem ( § 21 odst. 2), o vybavení vozidla podle ustanovení § 21 odst. 3 a o nejvyšší přípustné užitečné hmotnosti vozidla nákladní taxislužby ( § 21 odst. 4), nejvýše však do 4 tun užitečné hmotnosti. Doklad o povolení výjimky z ustanovení o vybavení vozidla taxametrem musí mít řidič u sebe.

O d d í l 3

Neveřejná silniční doprava pro cizí potřeby

[k § 57 odst. 1 písm. a) zákona] (§ 24-28)

§ 24

(1)	Ustanovení § 15 a § 16 odst. 1 písm. b) platí i pro neveřejnou silniční dopravu pro cizí potřeby.
(2)	Ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) platí pro neveřejnou silniční dopravu pro cizí potřeby, která je předmětem hospodářské činnosti organizace.

Nepravidelná autobusová doprava provozovaná orgány Revolučního

odborového hnutí

[k § 26 odst. 1 písm. c) a § 37 odst. 2 písm. d) zákona]

§ 25

(1)

Závodní výbory základních organizací, podnikové výbory a vyšší orgány Revolučního odborového hnutí (dále jen "orgány ROH") smějí bez povolení provozovat nepravidelnou autobusovou dopravu autobusy, které jsou v jejich správě, a dále autobusy, které jsou ve správě (vlastnictví) organizace, při níž je orgán ROH ustaven, a který byly pořízeny převážně z prostředků podnikového fondu pracujících, pobídkového fondu nebo fondu kulturních a sociálních potřeb, jde-li o dopravu

a)	vlastních členů, jejich příbuzných v řadě přímé, sourozenců a manželů, jakož i jiných osob, pokud tyto osoby jsou příslušníky jejich domácnosti, k účelům politicko-výchovným, rekreačním, kulturním a tělovýchovným, k účasti na pohřbu spolupracovníka a k plnění závazků z patronátních smluv,
b)	členů ROH na školení organizované orgány ROH, členů (delegátů) na závodní nebo podnikové členské schůze (konference) a delegátů na konference a sjezdy organizované vyššími orgány ROH,
c)	členů [jejich příbuzných uvedených v ustanovení písmena a) a příslušníků jejich domácností] těch základních organizací ROH, které společně využívají sdruženého podnikového rekreačního zařízení,
d)	účastníkům dětské rekreace organizované orgány ROH.

(2)

Kulturní zařízení ROH smějí provozovat bez povolení nepravidelnou autobusovou dopravu členů souborů, zájmových kroužků a členů [jejich příbuzných uvedených v ustanovení písmena a) a příslušníků jejich domácnosti] těch organizací, které statut kulturního zařízení ROH podepsaly jako sdružené organizace a plní vůči němu své finanční závazky, k účelům uvedeným v odstavci 1 písmena a), pokud k této dopravě použijí autobusů, které jsou v jejich správě, nebo autobusů, jimiž je k uvedeným účelům oprávněn provozovat bez povolení nepravidelnou autobusovou dopravu odpovědný řídící orgán ROH. Kulturní zařízení ROH je oprávněno bez povolení podle předcházející věty používat nejvýše dvou autobusů, které musí být registrovány u okresního národního výboru příslušného podle sídla kulturního zařízení ROH.

(3)

Orgány ROH a kulturní zařízení ROH smějí bez povolení provozovat autobusovou dopravu podle odstavců 1 a 2 i do zahraničí.

§ 26

(k § 15 odst. 1 zákona)

(1)	Za přepravu podle § 25 účtuje orgán ROH, popřípadě kulturní zařízení ROH, přepravovaným osobám (objednateli přepravy) náhradu ¹¹ skládající se z podílu na celkových věcných nákladech autobusu podle skutečně ujetých kilometrů a z osobních nákladů za celkovou dobu přepravy.
(2)	Do věcných nákladů se započítávají náklady na opravy a údržbu vozidla, na provozní hmoty, na pneumatiky, na zákonné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla a na pojištění vozidla pro případ poškození, zničení nebo odcizení. Osobní náklady tvoří mzda řidiče včetně pojistného nemocenského pojištění a náhrada jeho cestovních výdajů.
(3)	Všechny služby poskytnuté organizací (například opravy a údržba vozidla) hradí orgán ROH (kulturní zařízení ROH) jako provozovatel dopravy podle cenových předpisů.

§ 27

Ceny za přepravy, které nespadají pod ustanovení § 25, se řídí předpisy o cenách za výkony v nepravidelné autobusové dopravě. ¹²

§ 28

(1)

Orgán ROH, kulturní zařízení ROH, popřípadě organizace, která má autobus ve své správě (vlastnictví), jsou povinny při každé přepravě provedené podle § 25 uvést v záznamu o provozu vozidla účel přepravy ( § 25 odst. 1).

(2)

Kromě záznamu o provozu vozidla a kromě seznamu osob v mezinárodní silniční dopravě musí mít řidič při přepravě podle § 25 u sebe

a)	prohlášení organizace, u níž je orgán ROH, popřípadě odpovědný řídící orgán ROH ustaven, že autobus byl pořízen převážně z prostředků podnikového fondu pracujících, pobídkového fondu nebo fondu kulturních a sociálních potřeb, je-li přeprava prováděna tímto autobusem,
b)	potvrzení okresního národního výboru, že autobus je podle § 25 odst. 2 druhé věty u něho registrován, je-li přeprava prováděna kulturním zařízením ROH.

O d d í l 4

Povolovací řízení

[k § 57 odst. 1 písm. b) zákona] (§ 29-31)

§ 29

(1)

Žádost o povolení k provozování silniční dopravy musí být podána písemně a musí obsahovat

a)	název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) žadatele,
b)	účel a druh dopravy,
c)	počet přepravních výkonů nebo dobu, na kterou se povolení žádá,
d)	přesné vymezení územního obvodu, v němž má být doprava provozována, popřípadě výchozí a cílové místo dopravy,
e)	počet a druh vozidel, jimiž má být doprava provozována, údaje o nejvyšší obsaditelnosti vozidel určených pro osobní dopravu a údaje o nejvyšší celkové a užitečné hmotnosti vozidel určených pro nákladní dopravu,
f)	jde-li o pravidelnou silniční dopravu, popis a délku linky (linek), na níž (na nichž) má být doprava provozována, s přehledným situačním plánkem, v němž je zakreslena trať linky (linek) se všemi zastávkami,
g)	údaje, popřípadě doklady, které umožní orgánu státní správy posoudit odbornost a způsobilost žadatele a bezpečnost a provozuschopnost dopravních prostředků a dopravních a provozních zařízení.

(2)

Žádost o povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, která je předmětem hospodářské činnosti žadatele, musí dále obsahovat

a)	doklad o tom, že tato hospodářská činnost je obsažena ve zřizovací listině, statutu, stanovách anebo v jiném aktu, kterým mu byla povolena, ¹³
b)	údaj o tom, zda žadatel má nebo měl oprávnění k provozování určitého druhu silniční dopravy na podkladě dřívějšího povolení nebo přímo na základě zákona.

(3)

Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o žádosti může požadovat další potřebné údaje a doklady.

§ 30

(1)

Rozhodnutí o povolení k provozování silniční dopravy musí obsahovat

a)	název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) oprávněného,
b)	přesné označení dopravy, k níž se povolení uděluje, jakož i její místní a věcný rozsah, popřípadě její další přesnější vymezení,
c)	počet a druh vozidel, jimiž se povoluje dopravu provozovat, nejvyšší obsaditelnost vozidel určených pro osobní dopravu a nejvyšší celkovou a užitnou hmotnost vozidel určených pro nákladní dopravu,
d)	počet přepravních výkonů, k nimž se povolení uděluje, jestliže se povolení uděluje k jednomu nebo omezenému počtu přepravních výkonů,
e)	dobu platnosti povolení,
f)	popřípadě další podmínky stanovené podle § 32 odst. 1 zákona.

(2)

S rozhodnutím o povolení k provozování silniční dopravy se oprávněnému vydá podepsané a razítkem povolujícího orgánu státní správy opatřené osvědčení, v němž se uvede název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) oprávněného, druh a rozsah povolené dopravy a doba platnosti povolení; toto osvědčení se vydá oprávněnému v takovém počtu vyhotovení, pro jaký počet vozidel bylo povolení uděleno. V každém vyhotovení se vyznačí údaje o vozidle uvedené v odstavci 1 písm. c), vztahující se na vozidlo, pro které se toto vyhotovení vydává. Osvědčení musí mít řidič vozidla u sebe.

§ 31

(1)

Pozbylo-li udělené povolení platnosti před uplynutím doby platnosti v něm uvedené, musí být všechna vyhotovení osvědčení o povolení neprodleně vrácena příslušnému orgánu státní správy.

(2)

Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o povolení k provozování silniční dopravy může provozovatele veřejné silniční dopravy nebo neveřejné silniční dopravy pro cizí potřeby, která je předmětem hospodářské činnosti provozovatele, na jeho žádost zprostit přechodně nebo trvale povinnosti provozovat silniční dopravu, ke které má platné povolení, nebo provozovat tuto dopravu v povoleném rozsahu, jestliže od něho nelze za daných okolností požadovat další provozování dopravy, popřípadě její provozování v povoleném rozsahu, nebo jestliže to veřejný zájem nevyžaduje.

O d d í l 5

Mezinárodní silniční doprava

[k § 57 odst. 1 písm. c) zákona] (§ 32-33)

§ 32

(1)

Československý provozovatel silniční dopravy smí v mezinárodní silniční dopravě používat jen autobusů, vozidel určených pro nákladní dopravu a vozidel taxislužby, jejichž technický stav byl shledán vyhovujícím při technické prohlídce, od níž neuplynula doba, pokud jde o autobusy a vozidla taxislužby, delší než 6 měsíců, a pokud jde o ostatní vozidla pro nákladní dopravu, delší než 1 rok. Při technické prohlídce se též posuzuje, zda vzhledový stav vozidla je uspokojivý a zda vnitřní vybavení autobusu splňuje požadavky pohodlí cestujících a kultury cestování z hlediska časové náročnosti přepravy.

(2)

V mezinárodní nepravidelné autobusové dopravě provozované československým provozovatelem silniční dopravy musí být určen vedoucí výpravy, a to v dopravě pro vlastní potřeby provozovatelem dopravy, v dopravě pro cizí potřeby objednavatelem přepravy. Vedoucí výpravy nebo řidič musí mít ve vozidle během přepravy jmenný seznam přepravovaných osob.

§ 33

(1)

Žádost o povolení k mezinárodní silniční dopravě musí být podána písemně a musí obsahovat náležitosti uvedené v § 29.

(2)

Zahraniční žadatel o povolení k mezinárodní silniční dopravě je povinen připojit k žádosti doklady o zajištění závazků, jež popřípadě vzniknou z odpovědnosti za provoz motorových vozidel na území Československé socialistické republiky. Žadatel, který má ve svém státě oprávnění, které má povahu oprávnění k veřejné silniční dopravě, připojí k žádosti doklad o svém oprávnění; tento doklad nahrazuje doklady předepsané v § 29 odst. 1 písm. g).

O d d í l 6

Silniční doprava provozovaná zahraničními provozovateli

v Československé socialistické republice (§ 34)

§ 34

Ustanovení § 33 platí i pro zahraniční žadatele o povolení k silniční dopravě mezi dvěma místy ležícími na území Československé socialistické republiky.

Č Á S T D R U H Á

VNITROSTÁTNÍ ZASÍLATELSTVÍ

[k § 43 odst. 4 a § 57 odst. 1 písm. b) a d) zákona] (§ 35-38)

§ 35

(1)

Provozovatel vnitrostátního zasílatelství obstarává vnitrostátní dopravu věcí vlastním jménem, v zájmu a na účet příkazce.

(2)

Ve vnitrostátním zasílatelství se dále poskytují zasílatelské výkony spojené s dopravou, zejména

a)	odborné zpracování nejvýhodnějšího a nejhospodárnějšího způsobu dodání, obstarání dopravce, objednávka dopravních prostředků a zařízení,
b)	přepravní balení, přejímka a podej zásilky, určení hmotnosti a počtu kusů zásilky, předepsané označení zásilek včetně záznamů o zvláštních vlastnostech a povaze přepravovaných věcí,
c)	uzavření přepravního pojištění,
d)	zajištění nakládky a vykládky,
e)	zajištění překládky během dopravy,
f)	skladování a polohování zásilek,
g)	doprovod zásilek,
h)	sledování průběhu přepravy, zejména z hlediska dodržení dodacích lhůt,
i)	placení všech předpokládaných i mimořádných výdajů a poplatků v souvislosti s přepravou zásilky, inkaso pohledávek, styk s peněžními ústavy,
j)	předběžná kalkulace přepravného, přezkoumání správnosti vyúčtování přepravy dopravcem včetně revize přepravních dokladů,
k)	včasné a řádné vybavení reklamací z přepravy včetně uplatnění nároků na náhrady za překročení dodacích lhůt,
l)	účast při sepisování zápisů o příčinách a rozsahu přepravních škod, spoluúčast při likvidaci škod včetně nároků plynoucích z uzavřeného pojištění.

§ 36

(1)

Žádost o povolení k provozování vnitrostátního zasílatelství musí být podána písemně a musí obsahovat

a)	název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) žadatele,
b)	údaj o tom, zda žadatel má nebo měl oprávnění k provozování vnitrostátního nebo mezinárodního zasílatelství na podkladě dřívějšího povolení nebo přímo na základě zákona,
c)	údaj o tom, zda žadatel má povolení k provozování silniční dopravy,
d)	dobu, na kterou se povolení žádá,
e)	údaje, popřípadě doklady, které umožní orgánu státní správy posoudit odbornost a způsobilost žadatele k provozování vnitrostátního zasílatelství,
f)	je-li provozování vnitrostátního zasílatelství předmětem hospodářské činnosti žadatele, doklad o tom, že tato hospodářská činnost je obsažena ve zřizovací listině, statutu, stanovách nebo v jiném aktu, kterým mu byla povolena. ¹³

(2)

K žádosti musí být připojen návrh zasílatelských podmínek.

(3)

Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o žádosti může požadovat další potřebné údaje a doklady.

§ 37

(1)

Rozhodnutí o povolení k provozování vnitrostátního zasílatelství musí obsahovat

a)	název (jméno) a sídlo (trvalý pobyt) oprávněného,
b)	věcný, popřípadě místní rozsah uděleného oprávnění,
c)	dobu platnosti povolení omezeného časově podle § 43 odst. 3 zákona.

(2)

V povolení mohou být uloženy další podmínky, například doba zahájení činnosti, způsob jejího provozování apod.

§ 38

Orgán státní správy příslušný k rozhodnutí o povolení k provozování vnitrostátního zasílatelství může provozovatele této činnosti na jeho žádost zprostit přechodně nebo trvale povinnosti provozovat vnitrostátní zasílatelství, k němuž má platné povolení, nebo provozovat je v povoleném rozsahu, jestliže od něho nelze za daných okolností požadovat další provozování této činnosti nebo její provozování v povoleném rozsahu nebo jestliže veřejný zájem to nevyžaduje.

Č Á S T T Ř E T Í

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 39-42)

Státní odborný dozor v silniční dopravě a ve vnitrostátním

zasílatelství

[k § 57 odst. 1 písm. e) zákona]

§ 39

(1)

Při výkonu státního odborného dozoru příslušné orgány dozírají,

a)	zda provozovatelé silniční dopravy a vnitrostátního zasílatelství mají předepsané oprávnění a zda svoji činnost provozují v mezích tohoto oprávnění, popřípadě za podmínek stanovených v uděleném povolení,
b)	zda jsou podnikové předpisy pro výkon práce v silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství v souladu s obecně závaznými právními předpisy, a zaujímají k nim stanovisko,
c)	zda jsou pracovníci v silniční dopravě a ve vnitrostátním zasílatelství obeznámeni s předpisy pro výkon jejich práce,
d)	zda jsou pracovníci v silniční dopravě zdravotně i odborně způsobilí k výkonu služby,
e)	jak je uspořádán provoz silniční dopravy a jak je v tomto provozu zajišťována bezpečnost osob a věcí,
f)	zda dopravní prostředky a dopravní zařízení silniční dopravy jsou řádné udržovány, zda jich je plně, účelně a hospodárně využíváno a zda jejich stav a stav prostorů sloužících k provozování silniční dopravy vyhovuje požadavkům bezpečnosti, požární ochrany a hygieny, zejména jsou-li udržovány v náležitém pořádku a čistotě,
g)	zda je v pravidelné veřejné osobní silniční dopravě dodržován jízdní řád a zda jsou cestující s ním i s přepravními podmínkami včas a stanoveným způsobem seznamováni,
h)	zda provozovatelé silniční dopravy a vnitrostátního zasílatelství dodržují ostatní podmínky a plní ostatní povinnosti stanovené zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a opatřeními orgánů státní správy.

(2)

Orgány vrchního státního odborného dozoru dozírají na výkon státního odborného dozoru vykonávaného jinými orgány.

§ 40

Orgán státního odborného dozoru vydá pracovníkům, které pověří výkonem tohoto dozoru, doklad o pověření. Tento doklad musí obsahovat název vydávajícího orgánu, jméno a funkci pověřeného pracovníka a rozsah jeho oprávnění.

§ 41

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se § 9 vyhlášky ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu.

§ 42

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.

Ministr:

Ing. Blažek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 122/1979 Sb.

Seznam nebezpečných věcí, které lze přepravovat pouze na

povolení podle § 8 ods. 1

Třída	Číslice	Pojmenování věcí	Množství v kg
2	3	fluor	100
	5	bromvodík, fluorovodík, sirovodík, chlor, čpavek, kysličník siřičitý	1000
	5	kysličník dusičitý, T-plyn	500
	6	propan, cyklopropan, propylen, butan, isobutan, butylen, isobutylen	6000
	6	butadien	1000
	7	směsi uhlovodíků získané ze zemního plynu nebo destilací derivátů minerálních olejů, uhlí, atd., jakož směsi plynů spadajících pod číslice 6 a 7	6000
	8a	dimethylether, (methylether), methylvinylether, methylchlorid, ethylchlorid, vinylchlorid, vinylbromid, monomethylamin (methylamin), dimethylamin, trimethylamin, ethylamin (monoethylamin), methylmerkaptan	1000
	8a	methylbromid, karbonylchlorid (fosgen), ethylenoxid	500
	8b	monochlordifluorethan, monochlortrifluorethylen, 1,1 - difluorethan	1000
	9	směsi kysličníku uhličitého s nejvýše 17 % hmotnosti, ethylenoxid, ethan, ethylen	1000
	10	chlorovodík, 1,1 - difluorethylen, vinylfluorid	1000
	12	kapalný methan, kapalný ethan, kapalné směsi methanu a ethanu, též s obsahem propanu nebo butanu, kapalný ethylen	1000
	14a, b	čpavek rozpuštěný ve vodě s více než 35 % a nejvýše 50 % čpavku	1000
3	1a	sirouhlík, akrolein	1000
5.1	1	stabilizované vodné roztoky peroxidu vodíku s více než 60 % peroxidu vodíku, stabilizovaný peroxid vodíku	1000
5.1	3	kyselina chloristá ve vodných roztocích s více než 50 %, nejvýše však 72,5 % čisté kyseliny[HClO(ind.)4]	1000
5.2	46a	acetylcyklohexansulfonylperoxid s obsahem vody nejméně 30 %	5
	47a	diisopropylperoxidkarbonát, technicky čistý	10
	49a	terciární butylperpivalát, technicky čistý	10
6.1	1a	kyselina kyanovodíková obsahující nejvýše 3 % vody	100
	1b	vodné roztoky kyanovodíku s obsahem nejvýše 20 % čistého kyanovodíku (HCN)	1000
	2a	akrylonitril
	2b	acenotril (methylkyanid), nitril kyseliny isomáselné
	4a	allylchlorid
	11a	acetonkyanhydrin
	12a	epichlorhydrin
	12b	ethylenchlorhydrin
	13a	allylalkohol
	13b	dimethylsulfát	500
	14	alkyly olova	1000
	31b	roztoky kyanidů kovů
	81a	organické sloučeniny síry
8	1a	kyselina sírová s více než 85 % čisté kyseliny [H(ind.)2SO(ind.)4], oleum	10000
	2a, b	kyselina dusičná obsahující více než 55 % kyseliny [HNO(ind.)3]	1000
	6a	kyselina fluorovodíková s obsahem více než 60 %, ale nejvýše 85 % čisté kyseliny (HF)
	6b	kyselina fluorovodíková s nejvýše 60 % čisté kyseliny (HF)
	7	kyselina fluoroboritá (vodné roztoky s nejvýše 78 % čisté kyseliny)
	9	anhydrid kyseliny sírové, stabilizovaný
	14	brom
	34	hydrazin ve vodných roztocích s nejvýše 72 % N(ind.)2H(ind.)4
-	-	tekuté kovy	100

Poznámky pod čarou:

§ 23 vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

ČSN 01 0451 "Technické písmo".

§ 33 a 34 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.

Např. § 11 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

§ 11 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

§ 8 vyhlášky Ústředního báňského úřadu, ministerstva chemického průmyslu a ministerstva všeobecného strojírenství č. 62/1965 Sb., o výbušninách.

Výnos Ústředního báňského úřadu čj. 65/65, kterým se vydáva bezpečnostní předpis o výbušninách, registrovaný v částce 31/1965 Sb.

Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

Příloha 1 k Železničnímu přepravnímu řádu.

§ 36 vyhlášky č. 100/1975 Sb.

Zákon České národní rady č. 58/1971 Sb., o určení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy.

Zákon Slovenské národní rady č. 33/1971 Sb., o stanovení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy v působnosti Slovenské socialistické republiky.

§ 24 odst. 2, § 45 odst. 3, § 50 odst. 2, § 60 odst. 4, § 70 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb. (úplné znění č. 113/1973 Sb.).

§ 47 odst. 6 vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Náhrada za tuto činnost nepodléhá důchodové dani (zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení úplné znění č. 73/1977 Sb.).

Tarif nepravidelné autobusové přepravy (Přepravní a tarifní věstník č. 24/1973).

§ 18a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb.).

Poznámky pod čarou:
1	§ 23 vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).
2	ČSN 01 0451 "Technické písmo".
3	§ 33 a 34 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu.
4	Např. § 11 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. § 11 vyhlášky ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. § 8 vyhlášky Ústředního báňského úřadu, ministerstva chemického průmyslu a ministerstva všeobecného strojírenství č. 62/1965 Sb., o výbušninách. Výnos Ústředního báňského úřadu čj. 65/65, kterým se vydáva bezpečnostní předpis o výbušninách, registrovaný v částce 31/1965 Sb. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
5	Příloha 1 k Železničnímu přepravnímu řádu.
6	§ 36 vyhlášky č. 100/1975 Sb.
7	Zákon České národní rady č. 58/1971 Sb., o určení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy.
8	Zákon Slovenské národní rady č. 33/1971 Sb., o stanovení ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy v působnosti Slovenské socialistické republiky.
9	§ 24 odst. 2, § 45 odst. 3, § 50 odst. 2, § 60 odst. 4, § 70 odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb. (úplné znění č. 113/1973 Sb.).
10	§ 47 odst. 6 vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
11	Náhrada za tuto činnost nepodléhá důchodové dani (zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení úplné znění č. 73/1977 Sb.).
12	Tarif nepravidelné autobusové přepravy (Přepravní a tarifní věstník č. 24/1973).
13	§ 18a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb.).