domáckých pracovníků (oddíl druhý),

sezónních a kampaňových pracovníků (oddíl třetí),

pracovníků na nepravidelnou výpomoc (oddíl čtvrtý),

pracovníků v zahraničí a expertů v zahraničí (oddíl pátý),

učňů (oddíl šestý),

studentů a žáků (oddíl sedmý),

interních vědeckých aspirantů a uměleckých aspirantů (oddíl osmý),

poslanců národních výborů (oddíl devátý),

pracovníků činných na základě dohody o pracovní činnosti (oddíl desátý),

dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (oddíl jedenáctý) a

občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (oddíl dvanáctý)

občanů vykonávajících civilní službu (oddíl třináctý)

platí obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců, ¹ pokud z dalších ustanovení této části nevyplývá odchylná úprava.

Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 113/1975 Sb. (dále jen "vyhláška č. 143/1965 Sb.") se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácký pracovník v pracovním poměru.

Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které domácký pracovník

Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se dále nezahrnují dny, které připadají na kalendářní měsíce, které se podle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nezahrnují do rozhodného období.

Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácký pracovník v pracovním poměru; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny uvedené v § 3 odst. 2 a 3.

Ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovníky nevztahuje.

Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého domácký pracovník zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících pro organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácký pracovník v pracovním poměru, a za svátky, za které by domáckému pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

Odvedl-li domácký pracovník práci za odváděcí období, ve kterém byl také neschopen práce, náleží mu z nemocenského za dny (odstavec 1), které z doby pracovní neschopnosti připadají na toto období, jen taková část, aby nemocenské a čistý výdělek za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se průměrné čisté denní mzdě, vynásobené počtem všech dnů (odstavec 1) připadajících na toto období.

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 5 odst. 2; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u domácké pracovnice považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období domácké pracovnici náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovnice nevztahuje.

U domácké pracovnice, která byla z důvodu těhotenství nebo mateřství převedena z domácké práce na jinou domáckou práci, se dřívější mzda zjišťuje obdobně podle ustanovení § 3 a 4; jinak platí ustanovení § 49 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

Pro zjištění běžné mzdy domácké pracovnice podle ustanovení § 50 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, který měla v jednotlivém kalendářním měsíci po převedení na jinou domáckou práci, dělí počtem pracovních hodin připadajících na tento kalendářní měsíc podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácká pracovnice v pracovním poměru; přitom se z uvedeného počtu hodin vyloučí jen pracovní hodiny, po které v tomto měsíci u domácké pracovnice trvaly důvody uvedené v § 3 odst. 2. Ustanovení § 50 písm. a) vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovnice nevztahuje.

Pokud je běžná hodinová mzda zjištěná podle odstavce 2 nižší než hodinová mzda stanovená mzdovými předpisy pro domáckou práci, kterou domácká pracovnice vykonává, považuje se za běžnou hodinovou mzdu hodinová mzda stanovená mzdovými předpisy.

Ustanovení § 51 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovnice nevztahuje. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pro jednotlivý kalendářní měsíc se vypočte tak, že rozdíl mezi čistou dřívější a čistou běžnou hodinovou mzdou, zjištěnou podle odstavce 2 nebo 3, se vynásobí týmž počtem pracovních hodin, kterým se dělí započitatelný výdělek v tomto kalendářním měsíci (odstavec 2).

Za sezónní a kampaňové pracovníky (dále jen "sezónní pracovníci") se považují pracovníci, kteří na základě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou vymezenou trváním sezóny (kampaně) nebo její části, mají pravidelně vykonávat jen sezónní nebo kampaňové práce.

Sezónními a kampaňovými pracemi se pro účely nemocenského pojištění rozumějí práce vykonávané v zemědělství nebo v lesnictví, při nichž je dočasně zapotřebí zvýšeného počtu pracovníků a jejichž potřeba a výkon jsou svou povahou časově omezeny na určité roční období nebo na určité dočasně trvající přírodní podmínky.

Pracovníci, kteří na základě ujednání v pracovní smlouvě nemají vykonávat jen sezónní nebo kampaňové práce, se nepovažují za sezónní pracovníky, i když se účastní prací uvedených v odstavci 2.

Na sezónní pracovníky, kteří vykonávají sezónní nebo kampaňové práce jen občas a nepravidelně podle potřeb organizace, se ustanovení tohoto oddílu nevztahují; tito pracovníci se posuzují jako pracovníci na nepravidelnou výpomoc (oddíl čtvrtý).

Sezónní pracovník je pojištěn - pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích - jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 120 Kčs.

Sezónní pracovník je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 120 Kčs jen proto, že

Jestliže sezónní pracovník utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

Pojištění sezónního pracovníka nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li sezónní pracovník v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

Pojištění sezónního pracovníka zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i mzda zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž sezónní pracovník nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je sezónní pracovník v pracovním poměru; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u sezónního pracovníka trvaly důvody uvedené v § 11 odst. 2, a dny, za které sezónnímu pracovníku náležela náhrada mzdy, jakož i dny, které připadají na kalendářní měsíce, jež se podle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nezahrnují do rozhodného období.

Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na sezónní pracovníky nevztahují.

Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého sezónní pracovník zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je sezónní pracovník v pracovním poměru, a za svátky, za které by sezónnímu pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

Sezónnímu pracovníku náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce.

Omezení podpůrčí doby stanovené pro sezónního pracovníka v odstavci 2 neplatí

Je-li sezónní pracovník poživatelem některého z důchodů uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu v něm uvedených.

Pro zjištění dřívější a běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství platí obdobně ustanovení § 12; jinak platí ustanovení § 49 a 50 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

Ustanovení § 51 odst. 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na sezónní pracovnice nevztahuje.

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění sezónního pracovníka naposledy ještě trvalo.

Sezónnímu pracovníku, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než 6 dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.

Jestliže pracovník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i mzda zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pracovník na nepravidelnou výpomoc nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je pracovník na nepravidelnou výpomoc v pracovním poměru; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které pracovník na nepravidelnou výpomoc

Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovníky na nepravidelnou výpomoc nevztahují.

Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pracovník na nepravidelnou výpomoc zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je pracovník na nepravidelnou výpomoc v pracovním poměru, a za svátky, za které by pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

Ustanovení § 13 odst. 2, 3 a 4 platí obdobně i pro pracovníky na nepravidelnou výpomoc.

Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvalo poslední pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

Skončilo-li pojištění pracovnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta 6 měsíců ode dne, kdy její pojištění naposledy ještě trvalo.

Pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

Za započitatelný výdělek pracovníka v zahraničí se považuje základní (funkční) plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

Nenáleží-li pracovníku v zahraničí základní (funkční) plat nebo není-li stanoven, považuje se za započitatelný výdělek plat (mzda), který podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky v zahraničí odměňované zahraničními platy.

Je-li započitatelný výdělek pracovníka v zahraničí zjištěný ke dni jeho vyslání do zahraničí, popřípadě ke dni započetí jeho přípravy pro službu v zahraničí podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců vyšší než započitatelný výdělek zjištěný podle předchozích odstavců, použije se tohoto vyššího započitatelného výdělku.

Jestliže důvod pro poskytování nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství nastal u pracovníka v zahraničí v době jeho činnosti v zahraničí a přitom trvá i po jeho trvalém návratu ze zahraničí do Československé socialistické republiky, stanoví se - počínaje dnem jeho trvalého návratu ze zahraničí do Československé socialistické republiky - tyto dávky z pravděpodobného započitatelného výdělku, pokud je vyšší než započitatelný výdělek zjištěný podle předchozích odstavců. Pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví podle započitatelného výdělku, kterého v době trvalého návratu pracovníka ze zahraničí dosahují pracovníci vykonávající stejnou nebo obdobnou práci, jako je práce, kterou pracovník vykonával naposledy před svým vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím své přípravy pro službu v zahraničí. Obdobně se postupuje, nastal-li důvod pro poskytování nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství sice až po trvalém návratu pracovníka ze zahraničí do Československé socialistické republiky, avšak ještě před jeho nástupem do práce v organizaci, k níž trval jeho pracovní poměr i po dobu jeho činnosti v zahraničí, nebo do jiného zaměstnání.

Přídavek zahraniční služby, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do započitatelného výdělku podle předchozích odstavců nezahrnují.

Nástup pracovníka v zahraničí po jeho trvalém návratu ze zahraničí do práce v organizaci v Československé socialistické republice, k níž trval jeho pracovní poměr i po dobu jeho činnosti v zahraničí, se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání. ⁵

Pracovníku v zahraničí se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží základní (funkční) plat. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

Poskytování přídavku zahraniční služby, popřípadě jiných příplatků uvedených v § 29 odst. 5 není na újmu nároku na nemocenské.

Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou byl pracovníku v zahraničí v témž případě ze stejného důvodu poskytován základní (funkční) plat.

Je-li pracovník v zahraničí pojištěn také ve státě, v němž vykonává činnost, má nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění podle tohoto oddílu, jen nevznikl-li mu nárok na obdobné dávky z pojištění v zahraničí nebo jsou-li dávky z tohoto pojištění nižší než dávky podle tohoto oddílu; v takovém případě obdrží jen rozdíl mezi dávkami z pojištění v zahraničí a dávkami podle tohoto oddílu.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přídavky na děti; přitom jako přídavky na děti se posuzuje i zvýšení platu poskytované na děti pracovníka v zahraničí podle předpisů platných ve státě, v němž vykonává činnost.

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro pracovníky v zahraničí organizace v Československé socialistické republice, k níž je pracovník v zahraničí v pracovním poměru. Ve výjimečných případech plní tyto povinnosti jiná organizace, která jejich plnění převzala nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního orgánu uloženo.

Vyplácí-li pracovníkovi v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění organizaci, k níž je pracovník v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiné organizaci, která plní povinnosti této organizace.

Za experty v zahraničí se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce vykonávají v cizině pro zahraniční zaměstnavatele činnost zprostředkovanou příslušným státním orgánem nebo oprávněnou československou organizací, pokud tito občané hradí pravidelný příspěvek podle zvláštních předpisů.

Stejně jako experti se pro účely nemocenského pojištění posuzují českoslovenští občané - pracovníci, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu nebo studiu v zahraničí a v době svého pobytu v zahraničí pobírají stipendium od československé nebo od zahraniční organizace.

Pro účely nemocenského pojištění se za experty nepovažují českoslovenští občané, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni výhradně československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky v zahraničí odměňované zahraničními platy; tito českoslovenští občané se posuzují jako pracovníci v zahraničí ( § 28 až 34).

Za započitatelný výdělek experta se považuje jeho výdělek zjištěný ke dni jeho vyslání do zahraničí, popřípadě ke dni započetí jeho přípravy pro službu v zahraničí podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců; ustanovení § 29 odst. 4 platí obdobně i pro experty.

Ustanovení § 29 odst. 6 platí obdobně i pro experty.

Přídavky na děti expertu náleží, jsou-li jinak splněny ostatní stanovené podmínky, jen pokud se dítě zdržuje na území Československé socialistické republiky a nelze-li je přiznat z pojištění jiného oprávněného; vyplácejí se tomu, kdo má v Československé socialistické republice dítě v přímém zaopatření.

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je expert pojištěn podle tohoto oddílu ( § 35 až 39).

na pracovníky - členy posádek československých dopravních prostředků a na pracovníky, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku;

na pracovníky vyslané do zahraničí na pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů;

na pracující, kteří v době odchodu do zahraničí jsou zabezpečeni podle předpisů o zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodovém zabezpečení umělců ⁶ a u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí trvá jejich dosavadní zabezpečení;

na členy jednotných zemědělských družstev, u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí trvá jejich dosavadní zabezpečení.

U učně v období odborného rozvoje se pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nepřihlíží k počtu pracovních dnů, v nichž se v rozhodném období zúčastnil teoretického vyučování. Za pracovní dny, ve kterých se učeň měl, kdyby nebyl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce (nebyl v karanténě), zúčastnit teoretického vyučování, nemocenské nenáleží.

Učni se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů. ⁷ Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

Pro zjištění čisté denní mzdy se do počtu pracovních dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období, zahrnují i dny, v nichž se učnice v rozhodném období zúčastnila teoretického vyučování.

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i za pracovní dny, ve kterých se učnice měla, kdyby nebyla na mateřské dovolené, zúčastnit teoretického vyučování. Ustanovení § 43 odst. 2 platí obdobně pro poskytování peněžité pomoci v mateřství; do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítá doba, po kterou byla učnici v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů. ⁷

Jestliže výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den stanovená z čisté denní mzdy (odměny) učnice ⁸ činí při pětidenním pracovním týdnu méně než 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu méně než 35 Kčs, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství při pětidenním pracovním týdnu v částce 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu v částce 35 Kčs za pracovní den.

Jestliže učnice, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, výjimečně pobírá po část doby mateřské dovolené odměnu, jejíž poměrná část připadající na pracovní den je nižší než denní výše peněžité pomoci v mateřství, jež by jí náležela podle odstavce 3, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství za pracovní den ve výši rozdílu mezi denní výší této dávky, která by jí náležela podle odstavce 3, a poměrnou částí odměny učnice připadající na pracovní den.

Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci učni platí obdobně předchozí odstavce.

Ustanovení § 43 platí obdobně i pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny.

Za pracovní dny, ve kterých by se učeň jinak měl v době potřeby ošetřování (péče) zúčastnit teoretického vyučování, podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží; přitom do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítají pracovní dny teoretického vyučování, jakož i doba, po kterou byla učni v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů. ⁷

studenti vysokých škol;

žáci středních škol a zvláštních odborných učilišť;

studenti a žáci, kteří jsou československými občany a jsou vysláni ministerstvem školství ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí na vysokých nebo na středních školách;

studenti a žáci jiných škol nebo kursů, jestliže studium na nich je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství postaveno na roveň studiu na vysokých nebo na středních školách.

Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a zvláštního odborného učiliště vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy. Jestliže však student (žák) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení osmi roků školní docházky.

Pojištění studenta (žáka) trvá až do konce posledního ročníku školy, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku školy, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia. Pojištění žáka, který skončí studium na střední škole nebo ve zvláštním odborném učilišti dovršením povinné školní docházky, zaniká až uplynutím období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupil do trvalého zaměstnání nebo nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen "student") pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání; toto nemocenské náleží namísto nemocenského, které by mu případně náleželo z nemocenského pojištění studentů a žáků. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

Vykonává-li student podle učebních osnov nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

Ustanovení § 30 a 31 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.

Za započitatelný výdělek studenta se považuje sociální, podnikové, krajské a resortní stipendium, popřípadě další stipendium, které má obdobnou povahu jako sociální stipendium (dále jen "stipendium").

Za započitatelný výdělek žáka středního nebo zvláštního odborného učiliště se považují příjmy, které mu náležejí podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení těchto žáků ¹ a které jsou započitatelné podle ustanovení § 1 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. Hodnota hmotného zabezpečení a případných naturálních požitků těchto žáků se nezahrnuje do započitatelného výdělku.

Za započitatelný výdělek studenta vyslaného ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [ § 46 písm. c)] se v době jeho pobytu v Československé socialistické republice považuje stipendium, které by mu po tuto dobu náleželo podle příslušných stipendijních předpisů, a nikoliv stipendium, které je mu poskytováno v době jeho studia nebo studijního pobytu v zahraničí.

Nemocenské náleží jen studentu, kterému je přiznáno stipendium ( § 49). Poskytuje se nejdříve ode dne, od kterého studentu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium, a studentu vyslanému ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [ § 46 písm. c)] jen po dobu jeho pobytu v Československé socialistické republice. V případě, že pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době, kdy se mu neposkytuje stipendium, náleží mu nemocenské až ode dne, od něhož by se mu jinak poskytovalo stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která z přiznaného měsíčního stipendia ( § 49) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 96 Kčs. Pokud stipendium podléhá dani ze mzdy, stanoví se jeho poměrná část připadající na kalendářní den až po odečtení této daně od stipendia.

Studentu, který získal střední, úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání a který po skončení studia nemohl nastoupit do sjednaného zaměstnání pro vážné onemocnění nebo vážný úraz, může být přiznáno nemocenské ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhl, kdyby nastoupil do sjednaného zaměstnání, nejdříve však ode dne, kdy měl toto zaměstnání nastoupit. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti. O přiznání nemocenského podle tohoto odstavce rozhoduje okresní správa nemocenského pojištění příslušná podle místa bydliště studenta; tato správa nemocenské také vyplácí. Takto přiznané nemocenské nahrazuje nemocenské, které by studentu případně náleželo podle odstavce 1.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, ⁹ i když jí nenáleželo stipendium ( § 49).

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Studentce, které se poskytuje stipendium ( § 49) ještě po počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí bylo další poskytování stipendia zastaveno. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.

Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek, které získaly vysokoškolské vzdělání, 40 Kčs a u ostatních studentek 30 Kčs.U studentky, které je přiznáno stipendium ( § 49), se denní výše peněžité pomoci v mateřství stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského ( § 50 odst. 2), jestliže takto stanovená peněžitá pomoc v mateřství je za kalendářní den vyšší než peněžitá pomoc v mateřství, která by jí náležela podle předchozí věty.

Studentce, která získala střední, úplné střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání a která nemohla nastoupit do sjednaného zaměstnání pro těhotenství nebo mateřství, se - pokud má nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto oddílu - stanoví na žádost peněžitá pomoc v mateřství ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhla, kdyby nastoupila do sjednaného zaměstnání. Žádost se podává u okresní správy nemocenského pojištění příslušné podle místa bydliště studentky; tato správa peněžitou pomoc v mateřství také vyplácí. Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto odstavce nastupuje místo peněžité pomoci v mateřství, která by studentce náležela podle předchozích odstavců; poskytuje se nejdříve ode dne, kdy studentka měla nastoupit do sjednaného zaměstnání, avšak doba jejího poskytování se počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro studenty orgány, které je plní pro pracovníky školy, na které student studuje. Jde-li o žáky středních nebo zvláštních odborných učilišť, plní tyto povinnosti organizace, k níž je učiliště organizačně přičleněno.

Pro studenty vyslané ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [ § 46 písm. c)] plní povinnosti uvedené v odstavci 1 ministerstvo školství, popřípadě organizace jím pověřená.

na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách,

na studující formou studia při zaměstnání, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti,

na studující v kombinovaném studiu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti.

Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta ¹⁰ se považuje stipendium ¹¹ včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy.

Za započitatelný výdělek uměleckého aspiranta ¹² se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu. ¹³

Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta, který je vyslán ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, jež by mu náleželo v Československé socialistické republice.

Při určení denního nemocenského interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.

Internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

Ustanovení § 50 odst. 3 platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty.

Ustanovení § 58 platí obdobně pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou bylo internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu v témž případě ze stejného důvodu poskytováno stipendium.

Ustanovení § 51 odst. 5 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty organizace, jež vyřizuje osobní věci interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta.

Pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty vyslané ke stipendijnímu pobytu v zahraničí plní povinnosti uvedené v odstavci 1 organizace, která interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta ke stipendijnímu pobytu v zahraničí vyslala.

na účelové vědecké aspiranty;

na externí vědecké aspiranty;

na umělecké aspiranty - externisty;

na vědecké a umělecké aspiranty školené v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách.

Při určení denního nemocenského poslance národního výboru se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro určení denní výše podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství.

nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti - s výjimkou pojištění podle tohoto oddílu,

nepobírají starobní ani invalidní důchod a

dohoda o pracovní činnosti měla trvat nebo trvala déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ni měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs měsíčně.

Pracovník na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pracovník na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

Pracovník na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 400 Kčs jen proto, že

Jestliže pracovník na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.

Pojištění pracovníka na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li pracovník na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

Pojištění pracovníka na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které u pracovníka na dohodu trvaly důvody uvedené v § 69 odst. 2, a dny, za které pracovníku na dohodu náležela náhrada mzdy.

Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i odměna zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pracovník na dohodu nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u pracovníka na dohodu trvaly důvody uvedené v § 69 odst. 2, a dny, za které pracovníku na dohodu náležela náhrada mzdy.

Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovníky na dohodu nevztahují.

Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pracovník na dohodu zatím dosáhl a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti, a za svátky, které připadají na tyto dny, jestliže v době pracovní neschopnosti pracovníka na dohodu nekonala v jeho prospěch sjednané práce jiná osoba uvedená v dohodě o pracovní činnosti. ¹⁶

Pracovníku na dohodu, který měl podle dohody o pracovní činnosti vykonávat práce po dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce nebo který uzavřel dohodu o pracovní činnosti na dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce, se poskytuje nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání anebo jestliže pracovník na dohodu byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti účasten nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nebo nemocenské péče v ozbrojených silách) aspoň 180 dnů.

Pro pracovníka na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 odst. 2 obdobně.

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 73 odst. 2 a 3; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u pracovnice na dohodu považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období pracovnici na dohodu náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovnice na dohodu nevztahuje.

Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 400 Kčs jen proto, že

Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.

Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby ( § 93).

Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které u pečovatele trvaly důvody uvedené v § 81 odst. 2.

Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i odměna za vykonané pečovatelské služby zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pečovatel nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby ( § 93); přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u pečovatele trvaly důvody uvedené v § 81 odst. 2.

Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pečovatel zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pečovatelů vykonávajících pečovatelskou službu ve stejném nebo obdobném rozsahu.

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u pečovatelky považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období pečovatelce náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pečovatelky nevztahuje.

Za započitatelný výdělek občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený národním výborem ²⁰ (dále jen "příspěvek") včetně jeho případného zvýšení. ²¹Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění. ²²

Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován. ²³

Do započitatelného výdělku občana se změněnou pracovní schopností se nezahrnuje zvýšení, které k příspěvku náleží na jeho manželku. ²⁴

Občanu se změněnou pracovní schopností se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) přestal podle předpisů o sociálním zabezpečení ²⁵ vyplácet příspěvek. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku ( § 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 96 Kčs.

Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem invalidního důchodu, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb.; přitom doba, po kterou tomuto občanu se změněnou pracovní schopností je podle předpisů o sociálním zabezpečení ²⁵ vyplácen příspěvek i v době jeho pracovní neschopnosti, se započítává do podpůrčí doby.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží občance se změněnou pracovní schopností, jestliže přerušila (skončila) přípravu pro pracovní uplatnění a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku. ⁹

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) přípravy pro pracovní uplatnění, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Občance se změněnou pracovních schopností, které je vyplácen příspěvek ještě po počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí byla další výplata příspěvku zastavena. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.

Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského ( § 97 odst. 2), avšak nejméně činí 26 Kčs.

Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci občanu se změněnou pracovní schopností platí obdobně předchozí odstavce.