Do služebního poměru může být přijat československý státní občan starší 18 let, který o přijetí požádá a

Služební orgány jsou povinny seznámit uchazeče o přijetí do služebního poměru se základními právy a povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby a s hmotným zabezpečením, a písemně ho vyrozumět o závěru přijímacího řízení.

Přijímací řízení upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Služební poměr se zakládá písemným rozhodnutím o přijetí uchazeče do služebního poměru.

Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí obsahovat den nástupu služby, jmenování do hodnosti, druh služebního zařazení (funkci), místo nástupu služby (místo služebního působiště) a označení služebního orgánu, který o přijetí rozhodl; rozhodnutí má též obsahovat platové zařazení a délku zkušební doby (§ 6 odst. 1 a 2). Je-li uchazeč výjimečně přijímán do služebního poměru na určitou dobu, musí být v rozhodnutí uvedena též doba trvání služebního poměru.

Služební poměr vzniká dnem, který je stanoven v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru jako den nástupu služby, nastoupí-li ji uchazeč v tento den. Nemůže-li uchazeč nastoupit službu proto, že den nástupu připadl na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo svátek, považuje se podmínka nástupu služby ve stanovený de n za splněnou, nastoupí-li uchazeč službu v nejblíže následující den služby.

Příslušníkům se po dobu trvání služebního poměru přerušuje členství a činnost v politických stranách¹ a v politických hnutích.²

Příslušník skládá při nástupu do služby služební přísahu; do výkonu služby smí být zařazen až po jejím složení.

Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, končí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

Služební přísaha zní:

"Já, příslušník Sboru národní bezpečnosti, slavnostně prohlašuji, že bude věrný Československé socialistické republice.

Budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Sboru národní bezpečnosti. Při plnění svých služebních povinností se budu řídit ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení Československé socialistické republiky, práva občanů a veřejný pořádek.

K tomu jsem připraven vynaložit všechny své síly i schopnosti a nasadit i svůj život.

Tak přísahám!"

Příslušníku se při přijetí do služebního poměru určí zkušební doba, která činí podle druhu služby a kvalifikace příslušníka nejméně tři měsíce a nejvýše 24 měsíce. Zásady pro určení délky zkušební doby stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky; v těchto zásadách může též stanovit, kdy lze výjimečně zkušební dobu prominout.

Má-li zkušební doba činit více než tři měsíce nebo má-li být prominuta, musí to být uvedeno v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru.

Určenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.

Ve zkušební době nesmí být příslušník zařazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní povahy s výjimkou případů stanovených ministrem vnitra Československé socialistické republiky.

Po uplynutí zkušební doby služební poměr trvá dále, pokud podle § 98 odst. 1 neskončil.

Předpis o služebním stejnokroji, odznacích a jiné výstroji, jakož i o povinnosti příslušníků je nosit, vydá ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Za podmínek stanovených ministerstvem vnitra Československé socialistické republiky mohou při slavnostních příležitostech nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením ti, kteří byli ze služebního poměru uvolněni podle § 99 nebo propuštěni podle § 100 odst. 1 písm. b) nebo c) a jsou poživateli invalidního nebo starobního důchodu ze sociálního zabezpečení příslušníků. O tom, kdo je oprávněn nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením, rozhodují v oborech své působnosti ministři vnitra. Osoby oprávněné nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením nemají práva ani povinnosti příslušníků.

praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

generálské: generálmajor, generálporučík, generálplukovník.

Při přijetí do služebního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; má-li úplné střední vzdělání, je jmenován do hodnosti strážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, je jmenován do hodnosti podporučíka.

Jakmile úspěšně skončí zkušební doba, je příslušník povýšen do hodnosti strážmistra; má-li úplné střední vzdělání, je povýšen do hodnosti nadstrážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, je povýšen (jmenován) do hodnosti poručíka.

Příslušník má nárok na povýšení do vyšší praporčické nebo důstojnické hodnosti, s výjimkou hodnosti plukovníka, splňuje-li tyto podmínky:

Kvalifikační předpoklady a hodnosti pro funkce, dobu pro výkon funkce s vyšší hodností, než kterou příslušník skutečně má, a dobu výsluhy let v hodnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Do hodnosti podplukovníka a do hodností vyšších se příslušník povýší, jen má-li vysokoškolské vzdělání. Povyšování do hodnosti plukovníka a hodností generálských je výběrové.

Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na

Dobu úspěšného výkonu funkce v rozmezí tří let podle druhu služby a kvalifikace příslušníka a kvalifikační předpoklady pro hodnost podporučíka (odstavec 1 písm. b)) stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví podmínky, za jakých mohou být příslušníci, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, jmenováni při přijetí do služebního poměru do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší a po skončení zkušební doby povýšeni do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší; stanoví též zásady pro jmenování do hodností při přijetí těch uchazečů do služebního poměru, kteří již byli příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo ozbrojených sil. Jestliže přijetí uchazeče do služebního poměru ve Sboru národní bezpečnosti bezprostředně navazuje na skončení jeho služebního poměru ve Sboru nápravné výchovy nebo naopak, zachovávají se mu nabytá práva a dosažená hodnost.

Do hodností praporčických a důstojnických jmenují a povyšují příslušníky příslušné služební orgány. Do hodností generálských jmenuje a povyšuje president Československé socialistické republiky; návrhy na jmenování a povyšování do hodností generálských podává, pokud jde o příslušníky v oboru působnosti ministra vnitra Československé socialistické republiky, vláda Československé socialistické republiky, a pokud jde o ostatní příslušníky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky.

Ministři vnitra v oborech své působnosti

Odnětí praporčické nebo důstojnické hodnosti musí být předem projednáno ve zvláštních komisích zřízených ministry vnitra.

Generálskou hodnost odnímá za podmínek stanovených v odstavci 1 president Československé socialistické republiky na návrh vlády (§ 12 odst. 2).

Příslušníku lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen.

Příslušníku, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náležejí práva a povinnosti spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.

Hodnost propůjčují orgány uvedené v § 12 odst. 2.

Služební hodnocení je základním podkladem pro rozhodování o jmenování a povyšování příslušníků do hodností, o jejich ustanovování do funkcí a odvolávání z nich, jakož i o ostatních změnách jejich služebního poměru.

Služební hodnocení záleží v posouzení vzdělání, praxe a dalších předpokladů potřebných pro výkon funkce, zejména morálně politické způsobilosti a služební výkonnosti příslušníka. Závěr služebního hodnocení musí obsahovat posouzení způsobilosti příslušníka ke službě se zřetelem k vykonávané funkci a odůvodněné návrhy na příslušná opatření.

Služební hodnocení provádějí náčelníci a velitelé v průběhu zkušební doby a před jejím skončením, v ostatních případech nejméně jednou za pět let. Podrobnosti o služebním hodnocení stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky, který může též upravit služební postup vyplývající ze služebního hodnocení.

Příslušník musí být s obsahem služebního hodnocení seznámen.

Služební orgány jsou povinny dbát, aby služební zařazení příslušníka odpovídalo jeho služebnímu hodnocení.

Služební orgány ustanovují příslušníky do funkcí v souladu s potřebami Sboru národní bezpečnosti, podle dosažené kvalifikace a závěru služebního hodnocení a se zřetelem ke zdravotnímu stavu příslušníků.

Do funkce vyšetřovatele může být ustanoven jen příslušník, který dosáhl věku nejméně 24 let a má vysokoškolské právnické vzdělání. Podmínku vysokoškolského právnického vzdělání mohou ministři vnitra v oborech své působnosti z důležitých důvodů výjimečně prominout, jestliže příslušník ustanovovaný do funkce vyšetřovatele jinak dává záruku řádného výkonu této funkce.

Příslušník musí být převeden na jinou funkci,

Příslušník může být převeden na jinou funkci,

Převedení na jinou funkci se provede odvoláním příslušníka z dosavadní funkce a jeho ustanovením do jiné funkce v témže druhu služby, a není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosavadní funkce se příslušník též odvolá, má-li být ustanoven do vyšší funkce. Při ustanovování do jiné funkce se postupuje podle § 17.

Převedení příslušníka na jinou funkci z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) a v odstavci 2 písm. b) musí být předem projednáno ve zvláštních komisích zřízených služebními orgány.

Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou na služební cestu.

Příslušník může být přeložen k výkonu funkce do jiného místa služebního působiště na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitý zájem služby; opětovně může být takto přeložen až po uplynutí dvou let od skončení posledního přeložení. Jestliže s tím příslušník souhlasí, může být přeložen do jiného místa služebního působiště i na delší dobu, popřípadě opětovně přeložen i před uplynutím doby dvou let od skončení posledního přeložení.

Příslušník může být též přeložen do jiného místa služebního působiště, jestliže o to sám požádá ze závažných osobních nebo rodinných důvodů.

Příslušník může být trvale přeložen do jiného místa služebního působiště bez svého souhlasu, jestliže to nezbytně vyžaduje důležitý zájem služby.

Stane-li se příslušník důvodně podezřelým, že porušil služební povinnost závažným způsobem, zejména že se dopustil trestného činu, a další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh přešetřování činu, může být písemným rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.

Výkonu služby lze příslušníka zprostit jen na dobu nezbytně nutnou k objasnění jeho jednání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tato doba může být výjimečně prodloužena ministrem vnitra, nejdéle však o další tři měsíce.

Příslušníku, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 30 %, a jde-li o ženatého příslušníka, 50 % služebního příjmu. Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každé nezaopatřené dítě, na které příslušníku náleží výchovné nebo na které platí výživné, nejvýše však do výše 80 % služebního příjmu. Má-li příslušník v této době jiné pracovní příjmy, krátí se mu snížený služební příjem tak, aby úhrn tohoto sníženého služebního příjmu a jeho jiných pracovních příjmů nepřesahoval jeho služební příjem před zproštěním výkonu služby. Po dobu vazby služební příjem ani jeho část příslušníku nenáleží.

Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí se příslušníku rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru nebo byla-li mu z tohoto důvodu odňata hodnost.

Příslušník je zejména povinen

Ve vztahu ke Sboru národní bezpečnosti je příslušník zejména povinen

Domnívá-li se příslušník, že rozkaz nebo pokyn jeho nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu nebo pokynu, je příslušník povinen jej splnit. Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nebo pokynu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného průtahu vyššímu nadřízenému.

Pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti může příslušník uzavřít jen se souhlasem služebního orgánu.

organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby,

zabezpečovat, aby byli pro výkon služby náležitě politicky připravení a odborně vyškoleni a vycvičeni,

vytvářet jim příznivé podmínky pro výkon služby,

vést je ke služební kázni, oceňovat jejich iniciativu a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

Odměnami jsou:

Odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností, za které se uděluje. Odměnu podle odstavce 1 písm. d) lze udělit jen příslušníku vykonávajícímu funkci, pro kterou je ustanovena důstojnická hodnost.

písemná důtka,

snížení služebního příjmu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců,

odnětí čestného odznaku,

snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.

Za kázeňský přestupek lze příslušníku uložit některý z kázeňských trestů, nepostačí-li k jeho nápravě a obnovení služební kázně jiné, mírnější výchovné prostředky (výtka, napomenutí, upozornění).

Před uložením kázeňského trestu musí být vždy objektivně zjištěn skutkový stav; příslušníku musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit a hájit se.

Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze kázeňského přestupku, k okolnostem, za kterých byl spáchán, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu postoji příslušníka k plnění služebních povinností.

Kázeňský trest lze uložit nejdříve příští den po spáchání kázeňského přestupku a jen do 30 dnů ode dne, kdy se o kázeňském přestupku příslušný náčelník nebo velitel dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat porušení služební kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný náčelník nebo velitel dověděl o výsledku tohoto šetření.

Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, posuzuje se, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Příslušný náčelník nebo velitel může i před uplynutím jednoho roku rozhodnout, že se příslušník posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen, jestliže výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, může tak příslušný náčelník nebo velitel učinit jen zcela výjimečně, nejdříve po uplynutí šesti měsíců od jeho uložení, a jen zaslouží-li si to příslušník pro mimořádný záslužný čin.

Doba, na kterou byl příslušníku uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti [§ 10 odst. 1 písm. b)].

Uložením kázeňského trestu není příslušník zbaven povinnosti nahradit škodu, kterou kázeňským přestupkem způsobil.

Délku základní doby služby v týdnu stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky; přitom přihlíží k úpravě délky týdenní pracovní doby pracovníků v pracovním poměru.¹

Služební orgán může stanovit příslušníku kratší dobu služby, jestliže o to příslušník požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání tomu důležitý zájem služby. Byla-li příslušníku stanovena kratší doba služby, náleží mu služební příjem odpovídající této kratší době služby.

Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby příslušník měl mezi koncem jedné služby a začátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodin.

Ministr vnitra Československé socialistické republiky může stanovit, ve kterých případech lze nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami výjimečně zkrátit až na šest hodin a nepřetržitý odpočinek v týdnu až na 24 hodin.

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.

Koná-li příslušník službu přímé bezpečnostní povahy nad stanovenou základní dobu služby v týdnu, náleží mu za každou hodinu výkonu této služby náhradní volno; náhradní volno musí být poskytnuté do jednoho měsíce a pokud to není možné pro důležité zájmy služby, náleží příslušníkovi za každou hodinu výkonu takové služby peněžitá náhrada ve výši odpovídající jeho průměrnému hodinovému služebnímu příjmu. Za dny nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo za svátky se peněžitá náhrada zvyšuje o 33%.

Okruh osob uvedených v odstavci 2 určí ve své působnosti ministr vnitra České republiky a ministr vnitra Slovenské republiky po projednání s příslušným odborovým orgánem.

V době mimořádných bezpečnostních opatření lze příslušníku nařídit služební dosažitelnost nebo služební pohotovost.

Náčelníci a velitelé jsou povinni zabezpečit příslušníkům při službě konané k provedení mimořádných bezpečnostních opatření stravování a při služební pohotovosti stravování a vhodné ubytování.

Za dobu služební pohotovosti a za službu konanou k provedení mimořádných bezpečnostních opatření nad stanovenou základní dobu služby v týdnu náleží příslušníku zvláštní odměna.

Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví podrobnosti o nařizování služební dosažitelnosti a služební pohotovosti a výši zvláštní odměny uvedené v předchozím odstavci; může též stanovit, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu lze příslušníkům nařídit služební dosažitelnost.

Příslušník má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 75 dnů. Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.

Za kalendářní rok, v němž vznikl služební poměr příslušníka, náleží mu poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v předchozím odstavci.

Základní výměra dovolené činí 35 kalendářních dnů. Tato výměra se prodlužuje o 14 kalendářních dnů příslušníku, který alespoň 14 kalendářních dnů dovolené využije k lázeňskému léčení na základě rozhodnutí lékařské komise.

Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikl-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží příslušníku poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, mu náleží poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než 15 dnů.

Dovolená se zpravidla vyčerpává vcelku; poskytuje-li se výjimečně v částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 14 kalendářních dnů.

Dovolenou lze příslušníku poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 38 odst. 1. Jestliže však příslušník do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené nebo za její poměrnou část, na niž mu nevznikl nárok; to neplatí v případě uvedeném v § 38 odst. 2.

Nástup dovolené určuje příslušný náčelník nebo velitel, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům příslušníka. Den nástupu dovolené musí být příslušníku oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím příslušník souhlasí.

Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji příslušník mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku; jestliže příslušník ze služebních důvodů nebo pro důležité osobní překážky ve službě nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je příslušný náčelník nebo velitel povinen poskytnout mu ji tak, aby skončila nejpozději do konce příštího roku.

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může příslušný náčelník nebo velitel změnit příslušníku původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; příslušník má nárok na náhradu nákladů, které mu bez jeho zavinění tím vznikly.

Je-li příslušník v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, dovolená se mu přerušuje. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.

Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do dovolené.

Příslušník má nárok za dobu dovolené na služební příjem v plné výši. Na požádání příslušníka mu musí být služební příjem splatný během dovolené vyplacen již před nastoupením dovolené.

Příslušníku náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní výměry dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat

Příslušníku, jehož služební poměr skončil během kalendářního roku, náleží za tento rok poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v § 38 odst. 1.

Skončil-li služební poměr příslušníka po vyčerpání dovolené nebo její části, je příslušník povinen vrátit služební příjem vyplacený mu za část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena; za dovolenou nebo její část, na kterou příslušníku nárok nevznikl, je příslušník povinen vrátit služební příjem, jen skončil-li služební poměr propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. e) nebo f), odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti.

Příslušník, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce sedmi kalendářních dnů. Vykonává-li příslušník tuto službu jen po část roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.

Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.

Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 42 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

Jestliže příslušník nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu (výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu) nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna. Služební volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu.

Příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno pro překážky ve službě z důvodu obecného zájmu, má po dobu tohoto služebního volna nárok na služební příjem, pokud mu podle zvláštních předpisů nebyla poskytnuta odměna nebo vyplacena náhrada služebního příjmu organizací, pro kterou je činný.

Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro důležité osobní překážky ve službě a v jakém rozsahu náleží služební příjem po dobu tohoto služebního volna.

Příslušník má nárok na peněžní a naturální náležitosti.

zrušen

zrušen

Příslušníku s nezaopatřenými dětmi náleží výchovné. Podmínky pro poskytování výchovného, jeho výši a bližší podrobnosti upravují zvláštní předpisy.⁵

V mimořádných, zvlášť odůvodněných případech může být příslušníku na jeho žádost poskytnuta jednorázová peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové peněžní výpomoci a její výši rozhodují ministři vnitra v oborech své působnosti.

Péči o bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby zajišťují služební orgány.

Služební orgány jsou zejména povinny

Služební orgány jsou povinny pečovat též o bezpečnost a ochranu zdraví všech osob, které se s jejich vědomím zdržují na pracovištích Sboru národní bezpečnosti.

Předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby příslušníků vydává ministr vnitra Československé socialistické republiky.

dodržovat předpisy, rozkazy a pokyny vydané k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,

používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a ochranných služebních prostředků,

účastnit se školení a výcviku prováděného ministerstvy vnitra v zájmu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám,

oznamovat náčelníkům nebo velitelům nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví příslušníků při výkonu služby.

Služební orgány vytvářejí příslušníkům podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.

Služební orgány jsou zejména povinny

Služební orgány jsou povinny pečovat o soustavné a plánovité zvyšování kvalifikace příslušníků, zejména nově přijatých a mladých příslušníků. Za tím účelem zejména

Služební orgány mohou příslušníkům, kteří studují na školách, s jejich souhlasem nebo na jejich žádost vhodně rozvrhnout základní dobu služby v týdnu. Pro toto studium se příslušníkům poskytuje služební volno a hmotné zabezpečení v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Sbor národní bezpečnosti může s příslušníkem uzavřít dohodu, kterou se Sbor národní bezpečnosti zavazuje umožnit příslušníku získání nebo zvýšení kvalifikace a příslušník se zavazuje setrvat po skončení studia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit Sboru národní bezpečnosti náklady spojené se získáním nebo zvýšením kvalifikace nebo jejich část, Sbor národní bezpečnosti se může s příslušníkem také dohodnout, že příslušník uhradí Sboru národní bezpečnosti i náklady, které do ukončení služebního poměru vynaložil k získání nebo zvýšení jeho kvalifikace, jestliže příslušník bude uvolněn ze služebního poměru podle § 99 nebo jestliže jeho služební poměr skončí odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti anebo propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. d), e) nebo f) před získáním předpokládané kvalifikace nebo před jejím zvýšením. Náhradu nákladů spojených s základní přípravou pro výkon služby nelze požadovat.

Dohoda musí být uzavřena písemně a musí být v ní uvedeny

jinak je dohoda neplatná.

Nesplní-li příslušník svůj závazek jen zčásti, povinnost náhrady nákladů se poměrně sníží.

Povinnost náhrady nákladů zaniká zcela, jestliže služební poměr skončil propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až c).

Výši náhrady nákladů, které lze na příslušníku požadovat, a dobu trvání závazku stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky; může též stanovit, ve kterých případech lze příslušníku náhradu nákladů zcela nebo zčásti prominout.

Příslušníkům může být poskytnuta k upevnění jejich tělesné zdatnosti, tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.

Příslušníkům s oslabeným zdravotním stavem může být poskytnuta na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitace formou lázeňského léčení spojeného s částí dovolené.

Podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace a způsob jejího provádění stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Jestliže schopnost příslušníka k výkonu služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.

Příslušníka, jehož schopnost k výkonu služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna nebo který podle posudku lékařské komise trvale pozbyl ze zdravotních důvodů schopnost vykonávat dosavadní funkci nebo jemuž by její výkon byl na újmu jeho zdraví, jsou služební orgány povinny převést na funkci, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu a je přiměřená jeho schopnostem, zkušenostem a dosavadnímu služebnímu zařazení, a vytvářet mu pro výkon služby podmínky, vhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.

Příslušnice nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání. Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví po projednání s ministry zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky funkce a služby zakázané všem příslušnicím, těhotným příslušnicím a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Těhotná příslušnice nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství ze zdravotních důvodů tkvících v její osobě. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

Vykonává-li těhotná příslušnice funkci, jejíž výkon je těhotným příslušnicím zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, jsou služební orgány povinny převést ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná a v níž může dosahovat stejného služebního příjmu jako v dosavadní funkci. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

Dosahuje-li příslušnice ve funkci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižší služební příjem, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.⁸

Služební orgány jsou povinny při zařazování do služby přihlížet též k potřebám příslušnic pečujících o děti.

Služební orgány stanoví příslušnici pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotné příslušnici na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

Příslušnici, které byla stanovena kratší doba služby, náleží služební příjem odpovídající této kratší době služby.

Nárok příslušnic na mateřskou dovolenou, další mateřskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním poměru.⁹

Požádá-li příslušnice služební orgán o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je služební orgán povinen její žádosti vyhovět.

Služební poměr končí

Služební poměr sjednaný na určitou dobu končí též uplynutím této doby.

Příslušník musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná, a žádá-li příslušník o uvolnění ze závažných osobních nebo rodinných důvodů, musí být v ní uveden též důvod pro uvolnění.

Jde-li o uvolnění ze závažných osobních nebo rodinných důvodů (např. ze zdravotních důvodů, proto, že příslušníku vznikne nárok na starobní důchod, proto, že následuje manžela do nového bydliště, proto, že není využíváno jeho kvalifikace, u příslušnice též při uvolnění z důvodu těhotenství nebo péče o dítě), skončí služební poměr uplynutím tří kalendářních měsíců a v ostatních případech uplynutím devíti kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodne jinak.

Rozhodnutí o skončení služebního poměru uvolněním oznámí služební orgán příslušníku do jednoho měsíce ode dne doručení jeho žádosti. Neučiní-li tak, skončí služební poměr uvolněním ve lhůtě uvedené v žádosti. Není-li lhůta v žádosti uvedena, skončí služební poměr uplynutím tří kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodne jinak. Podal-li příslušník žádost v době od 10. března 1990 do 10. května 1990, skončí jeho služební poměr dnem 10. června 1990, nebylo-li dohodnuto jinak. Podal-li příslušník žádost v době od 11. května 1990 do 31. července 1990, skončí služební poměr uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení žádosti, nebylo-li dohodnuto jinak.

Nebylo-li rozhodnutí o skončení služebního poměru uvolněním oznámeno příslušníku do jednoho měsíce ode dne doručení jeho žádosti a byl-li v žádosti uveden důvod pro uvolnění, posuzuje se uvolnění jako uvolnění ze závažných osobních nebo rodinných důvodů.

Požádal-li příslušník o uvolnění ve zkušební době, skončí služební poměr uplynutím jednoho kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodne jinak, vždy však nejpozději uplynutím zkušební doby.

Příslušník může být propuštěn ze služebního poměru:

O propuštění příslušníka z důvodů uvedených v předchozím odstavci písm. d), e) a f) může být rozhodnuto pouze do dvou měsíců ode dne, kdy služební orgán důvod propuštění zjistil, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto lhůtách musí být rozhodnutí příslušníku též oznámeno. Jde-li o propuštění příslušníka z důvodu uvedeného v předchozím odstavci písm. d), nezapočítává se do lhůty dvou měsíců doba, po kterou je příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.

Propuštění příslušníka z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d) a e) je služební orgán povinen předem projednat se zvláštní komisí zřízenou podle § 18 odst. 4.

Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí být v něm uveden důvod propuštění se skutečnostmi jej zakládajícími, jinak je neplatné.

Při rozhodování o propuštění příslušníka ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. g) vychází služební orgán z vyjádření občanské komise.

Je-li příslušník členem odborové organizace, přihlíží služební orgán při rozhodování také k jejímu stanovisku.

Při propuštění končí služební poměr uplynutím tří kalendářních měsíců, a jde-li o propuštění ve zkušební době, uplynutím jednoho kalendářního měsíce ode dne oznámení rozhodnutí o propuštění, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodne jinak, vždy však nejpozději uplynutím zkušební doby.

Jestliže příslušník porušil služební přísahu, služební povinnost nebo pravomoc veřejného činitele úmyslně nebo jestliže úmyslně spáchal trestný čin, pro nějž byl pravomocně odsouzen, lze skončit služební poměr propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. e) nebo f) dnem oznámení rozhodnutí o propuštění.

Bylo-li příslušníkovi rozhodnutí o propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) nebo g) oznámeno v období od 10. května 1990 do 31. července 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době kratší.

Příslušník nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době

Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. e) a f) a na propuštění ve zkušební době. Zákaz propuštění se dále nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) a g), nejde-li o případ uvedený v § 102 odst. 1 písm. d).

Bylo-li rozhodnutí o propuštění oznámeno příslušníku před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do tříměsíční lhůty uvedené v § 101 odst. 2 nezapočítává, ledaže příslušník prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.

Byl-li příslušník přijat do služebního poměru na určitou dobu, končí jeho služební poměr uplynutím této doby. Pokračuje-li však příslušník po uplynutí této doby s vědomím služebního orgánu ve výkonu služby, platí, že se tento služební poměr změnil ve služební poměr na dobu neurčitou, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodne jinak.

Příslušníka, který byl přijat do služebního poměru na určitou dobu, lze před uplynutím této doby uvolnit ze služebního poměru jen ze závažných osobních nebo rodinných důvodů; propustit ho lze z důvodů uvedených v § 100 s výjimkou důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c).

Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat příslušníku posudek o jeho služební činnosti a potvrzení o zaměstnání, ve kterém musí být uvedena zejména doba jeho trvání, dosažená kvalifikace a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny ze služebního příjmu příslušníku srážky.

Podává-li služební orgán jiné organizaci nebo státnímu orgánu posudek o služební činnosti příslušníka, musí oznámit jeho obsah příslušníku a na požádání mu vydat jeho opis.

Příslušníci, jejichž služební poměr skončil propuštěním nebo uvolněním ze závažných osobních nebo rodinných důvodů a jimž ke dni skončení služebního poměru nevznikl nárok na starobní nebo invalidní důchod, mají právo požadovat, aby jim bylo zabezpečeno umístění v občanském povolání přiměřené jejich vzdělání, praktickým zkušenostem a schopnostem a umožněna příprava pro zvolené občanské povolání péčí státu.

Povinnost zabezpečit příslušníkům umístění a přípravu pro občanské povolání podle předchozího odstavce náleží, jde-li o příslušníky v oboru působnosti ministra vnitra Československé socialistické republiky, vládě Československé socialistické republiky, a jde-li o ostatní příslušníky, vládě České socialistické republiky nebo vládě Slovenské socialistické republiky. Tuto povinnost plní vlády prostřednictvím ministerstev vnitra; zúčastněné orgány státní správy plní přitom úkoly stanovené jim příslušnou vládou.

Příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním, náleží odchodné. V případech hodných zvláštního zřetele lze odchodné též přiznat, skončí-li služební poměr odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti. Odchodné nenáleží příslušníku, který po skončení služebního poměru je přijat do služebního poměru k ozbrojeným silám nebo ke Sboru nápravné výchovy.

Odchodné se poskytuje podle délky trvání služebního poměru a důvodu uvolnění nebo propuštění až do výše šestinásobku hrubého měsíčního služebního příjmu. Bližší podmínky pro poskytování odchodného stanoví a určování jeho výše v jednotlivých případech upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním ze závažných osobních nebo rodinných důvodů nebo propuštěním s výjimkou propuštění pro odsouzení za úmyslný trestný čin, náleží platové vyrovnání, jestliže jeho služební poměr trval alespoň deset let a příslušník nemá nárok na důchod ze sociálního zabezpečení nebo na příspěvek za službu; za těchto podmínek lze v případech hodných zvláštního zřetele přiznat příslušníku platové vyrovnání, i když mu podle ustanovení předchozí části věty nenáleží.

Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního služebního příjmu poskytuje Sbor národní bezpečnosti od nástupu občanského povolání, popřípadě od počátku přípravy na toto povolání, povolené služebním orgánem, do uplynutí dvou let od skončení služebního poměru.

Podrobnosti o poskytování platového vyrovnání, o způsobu výpočtu jeho výše a výplatě upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky. Ministři vnitra mohou v oborech své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení odstavců 1 a 2.

Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených příslušníku, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až d).

V případech hodných zvláštního zřetele lze příspěvek též přiznat, skončí-li služební poměr propuštěním z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nebo skončí-li odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti.

Příspěvek se neposkytne, popřípadě jeho výplata se zastaví, jestliže příslušník je znovu přijat do služebního poměru nebo je přijat do služebního poměru k ozbrojeným silám nebo ke Sboru nápravné výchovy.

Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.

Příspěvek činí

Příspěvek podle předchozího odstavce nesmí však překročit částku odpovídající maximální výši částečného invalidního důchodu účastníků odboje.

Příspěvek se zvyšuje účastníkům odboje; o toto zvýšení může být překročena hranice stanovená v odstavci 2.

Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů¹ náleží vyšší příspěvek.

Při souběhu příspěvku s výdělkem krátí se příspěvek o částku, o kterou součet příspěvku a hrubého měsíčního výdělku přesahuje výši služebního příjmu, z něhož byl příspěvek vyměřen.

Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo na důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému podle jeho volby buď důchod nebo příspěvek.

Rozsah zvýšení příspěvku účastníkům odboje podle § 111 odst. 3 a podrobnosti o poskytování příspěvku stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Ministři vnitra mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění předchozích ustanovení o příspěvku.

Vláda Československé socialistické republiky může se zřetelem k vývoji životních nákladů stanovit k příspěvku zvláštní přídavek, popřípadě upravit pro oprávněné způsob krácení příspěvku výhodněji.

Proti rozhodnutí služebního orgánu může příslušník podat odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o propuštění ve zkušební době, do sedmi dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání může příslušník podat též proti služebnímu hodnocení, potvrzení o zaměstnání a služebnímu posudku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl s jejich obsahem seznámen. Odvolání se podává u služebního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně nebo ústně do protokolu.

Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o odnětí hodnosti, proti služebnímu hodnocení, jímž byl příslušník hodnocen jako nevyhovující a nezpůsobilý zastávat jinou, méně odpovědnou funkci ( § 100 odst. 1 písm. d)), proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody.

Služební orgán, který napadené rozhodnutí vydal může odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez odkladu, nejpozději však do 30 dnů od podání odvolání, předložit odvolání orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání (dále jen "odvolací orgán").

Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.

Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání, a to po předchozím projednání v poradní komisi. Nebylo-li možno rozhodnout v této lhůtě, musí být příslušník uvědoměn o důvodech, pro které nemohlo být rozhodnuto, a musí mu být sdělena doba, během níž se o odvolání rozhodne.

Jde-li o odvolání proti rozhodnutí o propuštění z důvodu uvedeného v § 100 odst. 1 písm. g), vychází odvolací orgán z vyjádření občanské komise působící na stejném organizačním stupni; v poradní komisi se takové odvolání neprojednává.

Proti rozhodnutí ministra vnitra, nejde-li o rozhodnutí o odvolání, lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje ministr vnitra. Pro rozklad a řízení o něm platí ustanovení o odvolání.

Poradní komise se skládá z předsedy, jeho zástupce a z dalších nejméně sedmi členů. Odvolání projednávají poradní komise v senátech, které určí její předseda; senáty musí být nejméně tříčlenné.

Členem poradní komise může být příslušník, který je příkladem v plnění služebních povinností a má dostatečné znalosti a zkušenosti pro řádný výkon této funkce.

Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen, u něhož s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k účastníku lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen komise z jednání v senátu vyloučen, rozhoduje její předseda.

Poradní komise zřizují a předsedu, zástupce a další členy jmenují v oborech své působnosti ministři vnitra a služební orgány jimi zmocněné; přihlížejí přitom zejména k organizačnímu uspořádání Sboru národní bezpečnosti.

Pokud příslušník v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního nebo odvolacího orgánu, má se za to, že jej podal včas a u příslušného orgánu, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno.

Odvolací orgán může prominout zmeškání lhůty, jestliže k němu došlo ze závažných důvodů, příslušník o to požádá do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání, a zároveň podá odvolání.

Rozhodnutí služebního orgánu, proti němuž již nelze podat odvolání (rozklad), je v právní moci.

Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat odvolání (rozklad) nebo jestliže odvolání (rozklad) nemá odkladný účinek.

Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění uložená vykonatelným rozhodnutím, může toto rozhodnutí v jednoduchých případech vykonat služební orgán, jinak je na návrh oprávněného vykoná soud nebo národní výbor.

Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, může je ministr vnitra v oboru své působnosti zrušit. Ministr vnitra rozhodne ve věci samé.

Pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru může ministr vnitra zrušit jen na návrh příslušníka, v ostatních případech též z vlastního podnětu.

Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní moci.

Jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, které příslušník nemohl bez své viny v řízení uplatnit a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může služební orgán na jeho návrh zrušit své pravomocné rozhodnutí. Pravomocné rozhodnutí odvolacího orgánu (orgánu, který rozhodoval o rozkladu) může zrušit tento orgán, jsou-li splněny podmínky předchozí věty.

Orgán, který rozhodnutí zrušil, rozhodne ve věci samé.

Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může příslušník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.