Základem řízení československého národního hospodářství, závazným pro hospodářskou a řídící činnost všech orgánů a socialistických organizací jsou národohospodářské plány, které se vypracovávají k uskutečnění hospodářsko-politického programu vytyčeného Komunistickou stranou Československa a vyjadřují zásady státní hospodářské politiky na dané období včetně rámců a zásad pro uplatňování nástrojů plánovitého řízení a stanoví a časově konkretizují cíle hospodářského a sociálního rozvoje, způsob, prostředky a formy jejich dosažení. Národohospodářský plán určuje úkoly a jejich adresáty. Schválený nebo jako úkol stanovený číselný údaj národohospodářského plánu je ukazatelem plánu.

Národohospodářské plány jsou prostředkem, který zajišťuje, aby se národní hospodářství Československé socialistické republiky rozvíjelo jako jednotné hospodářství efektivně a proporcionálně na základě optimálního využívání přírodních a ekonomických zdrojů a podmínek státu a na základě mezinárodní dělby práce, konkretizované mezinárodními smlouvami a dohodami, především se zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci. Soustava národohospodářských plánů zabezpečuje v podmínkách československé federace rozvíjení a zpřesňování dlouhodobých ekonomických koncepcí a jejich postupnou realizaci.

Všechny orgány a socialistické organizace jsou povinny vynaložit nejvyšší úsilí k tomu, aby cíle národohospodářských plánů a jimi stanovené úkoly byly splněny co nejlépe.

Na tvorbě, zajišťování a kontrole plnění národohospodářských plánů (dále je "plánovací proces") se podílejí Federální shromáždění, národní rady, vláda Československé socialistické republiky, vlády republik, ústřední orgány, orgány středního článku řízení, socialistické organizace a národní výbory. Účast pracujících a ostatních občanů na tvorbě, zajišťování, realizaci a kontrole plnění národohospodářských plánů zajišťují společenské organizace, zejména Revoluční odborové hnutí; všechny orgány a organizace jsou povinny k tomu vytvářet potřebné předpoklady.

Ústředními orgány pro účely tohoto zákona se rozumějí ústřední orgány státní správy, vrcholné orgány družstev a společenských organizací, krajské národní výbory a Státní banka československá. Orgány středního článku řízení se pro účely tohoto zákona rozumějí oborová (generální) ředitelství a jiné obdobné orgány, zejména družstev a společenských organizací a národní výbory z hlediska vztahu k organizacím, které řídí. Příslušný nadřízený ústřední orgán v pochybnostech určí, které orgány jsou z hlediska plánovacího procesu orgánem středního článku řízení.

Socialistickou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí státní, družstevní, společenská a jiná organizace jako základní stupeň řízení. Ustanovení o socialistických organizacích platí i pro vlastní hospodaření vyšších článků (stupňů) řízení.

státní plány rozvoje národního hospodářství (dále jen "státní plány"), a to státní plány rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky (dále jen "plány Československé socialistické republiky") a státní plány rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále jen "plány republik"),

státní rozpočty, a to státní rozpočet federace a státní rozpočty České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiku,

měnový plán Československé socialistické republiky, jehož součástí je devizový plán,

hospodářské plány, a to plány - federálních ústředních orgánů a ústředních orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky (dále je "plány ústředních orgánů republik"), - orgánů středního článku řízení, - socialistických organizací, - národních výborů,

plány oblastní (regionální)․

Z hlediska délky plánovacího období se státní plány a hospodářské plány člení na

Střednědobé a prováděcí státní plány a hospodářské plány obsahují zpravidla tyto části:

Střednědobé a prováděcí státní plány se ve stanoveném rozsahu vnitřně člení z hlediska

Státní rozpočty a měnový plán upravují zvláštní předpisy.

Tvorba národohospodářských plánů zahrnuje jejich přípravu, vypracování, projednání, volbu z navržených řešení, schválení a vyhlášení; je věcně a časově zkoordinovaným procesem tvůrčího úsilí pracujících a všech orgánů hospodářského řízení a socialistických organizací.

Plány Československé socialistické republiky jsou hlavním integrujícím činitelem československé federace; tvoří závazný základ pro všechny ostatní národohospodářské plány.

Plány Československé socialistické republiky stanoví cíle komplexního rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky i hospodářského rozvoje republik; k zabezpečení těchto cílů stanoví úkoly vládám republik a federálním ústředním orgánům. Usměrňují základní vztahy, které vznikají při rozdělování společenského produktu a národního důchodu a zabezpečují postupné vyrovnání hospodářských a sociálních rozdílů mezi Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou, zejména stanovením cest, temp a opatření k vytváření stejných podmínek a možností pro tvorbu a užití národního důchodu. Plány Československé socialistické republiky zabezpečují plnění závazků z mezinárodních smluv a dohod.

Plány republik stanoví cíle komplexního rozvoje hospodářství řízeného příslušnou vládou a ve svém územním průřezu obsahují též úkoly rozvoje a činnosti organizací (popřípadě jejich částí), které mají sídlo na území republiky a nejsou řízeny jejími orgány, jakož i formy a způsob zabezpečení tohoto rozvoje a činnosti z hlediska působnosti orgánů republik. Stanoví v souladu s plánem Československé socialistické republiky úkoly pro ústřední orgány republik; přitom konkretizují cíle a úkoly plánu Československé socialistické republiky a stanoví další úkoly k zabezpečení rozvoje hospodářství republiky včetně rozvoje oblastí.

Součástí plánů republik jsou oblastní (regionální) plány, které zajišťují zejména vytváření vyvážených hospodářských a sociálních oblastních proporcí a rozvoj jednotlivých oblastí v rámci republiky s ohledem na jejich zvláštní hospodářské a sociální podmínky a předpoklady.

Dlouhodobý výhled Československé socialistické republiky stanoví základní cíle rozvoje hospodářství Československé socialistické republiky; je souborem základních koncepčních záměrů rozvoje rozhodujících oblastí národního hospodářství. Zaměřuje se zejména na rozvoj životní úrovně a životních podmínek, využití přírodních a jiných zdrojů, strukturální a kvalitativní změny výrobně-technické základny, především v souvislosti s rozvojem vědy a techniky, a na zvýšení efektivnosti rozvoje národního hospodářství v souvislosti s rozvojem mezinárodní dělby práce a socialistické ekonomické integrace.

Dlouhodobý výhled Československé socialistické republiky je základnou pro stanovení hlavních cílů a úkolů střednědobých plánů a je závazný pro koncepční činnost ústředních orgánů v rozsahu určeném vládou Československé socialistické republiky.

Z dlouhodobého výhledu Československé socialistické republiky vychází dlouhodobé výhledy republik, konkretizující a rozvíjející jej podle potřeb a podmínek rozvoje České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Střednědobý plán Československé socialistické republiky stanoví základní cíle a úkoly hospodářského a sociálního rozvoje v jeho podstatných vnitřních a vnějších souvislostech a způsob k jejich dosažení. Stanoví základní národohospodářské proporce a způsoby uskutečňování nejvýznamnějších potřeb společnosti; určuje zejména základní směry rozvoje životní úrovně a základní strukturální a kvalitativní změny v národním hospodářství.

Střednědobý plán Československé socialistické republiky konkretizuje na dané období zásady státní hospodářské politiky včetně rámců a zásad pro uplatnění nástrojů plánovitého řízení národního hospodářství. Ve svých cílech a úkolech je závazný jednak pro střednědobé plány republik, jednak pro prováděcí plány Československé socialistické republiky.

Střednědobé plány republik určují v souladu se střednědobým plánem Československé socialistické republiky odpovídající cíle rozvoje hospodářství republiky a způsob jejich dosažení. Ve svých cílech a úkolech jsou závazné pro prováděcí plány republik.

Hospodářské plány orgánů středního článku řízení zabezpečují úkoly vyplývající ze státních plánů, státních rozpočtů, měnového plánu a oblastních plánů, respektují zásady státní hospodářské politiky a vyjadřují iniciativu a aktivitu socialistických organizací a odpovědnost za uspokojování potřeb společnosti výrobky a službami, které jsou předmětem jejich činnosti.

Hospodářské plány orgánů středního článku řízení se vypracovávají na shodná plánovací období, ve shodných cenách a organizaci a podle stejných metodických zásad jako příslušný státní plán; mohou mít další vnitřní časové členění.

Na dané období může mít orgán středního článku řízení pouze jediný platný hospodářský plán. Pokud má organizace nebo jejich části též na území druhé republiky, člení svůj hospodářský plán a jeho návrhy podle územního hlediska.

Konkrétní forma a členění hospodářského plánu se řídí vlastními potřebami a problematikou orgánů středního článku řízení. Státní plánovací komise, popřípadě v dohodě s ní nadřízený ústřední orgán, může stanovit minimální náplň nebo určité povinné údaje tohoto plánu.

Hospodářské plány socialistických organizací se vypracovávají vždy na shodné období, ve shodných cenách a organizaci a podle stejných metodických zásad jako příslušný státní plán. Musí zabezpečovat úkoly vyplývající ze státního plánu, státního rozpočtu, měnového plánu, oblastního plánu a jejich rozpisů a respektovat zásady a pravidla státní hospodářské politiky.

Hospodářský plán socialistické organizace je plánem komplexním, zahrnujícím všechny stránky činnosti. Nadřízený orgán může předepsat určitou formu a členění tohoto plánu.

Prováděcí plán socialistické organizace musí být členěn nejméně na čtvrtletí, pokud nadřízený ústřední orán v dohodě se Státní bankou československou, federálním ministerstvem financí a Státní plánovací komisí nepovolí výjimku. Prováděcí plán musí být rozpracován na vnitropodnikové útvary.

Na dané období může mít socialistická organizace pouze jediný platný hospodářský plán. Pokud se části socialistické organizace nacházejí též na území druhé republiky, člení svůj hospodářský plán a jeho návrhy podle územního hlediska.

Se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu může v rozpočtové organizaci nahradit funkci hospodářského plánu její rozpočet.

Hospodářský plán národního výboru zajišťuje komplexní rozvoj hospodářství řízeného příslušným národním výborem a národními výbory jím řízenými, jakož i jeho vlastní činnost.

Plány krajských národních výborů mají povahu plánů ústředních orgánů republik. K zajištění proporcionality rozvoje hospodářství na svém území vypracovávají krajské národní výbory oblastní plány.

Pro plány okresních, místních a městských národních výborů, které řídí socialistické organizace, platí obdobně ustanovení § 10.

Krajský národní výbor v dohodě s ministerstvem financí a ústředním plánovacím orgánem republiky může upravit formu a členění hospodářských plánů místních a městských, popřípadě i okresních národních výborů.

Krajský národní výbor muže zprostit místní nebo městský národní výbor povinnosti vypracovat střednědobý, popřípadě i prováděcí plán, nebo některé jeho části; funkci prováděcího plánu plní pak rozpočet.

Oblastní plány zajišťují racionální rozložení výrobních sil, koordinovaný rozvoj oblasti a optimální využití jejich přírodních a ekonomických podmínek.

Oblastní plány obsahují úkoly a ekonomické nástroje, diferencované podle podmínek odvětví. oborů a oblastí.

Všechny orgány a organizace účastnící se plánovacího procesu jsou povinny uvádět ve svých podkladech a návrzích pravdivé a správné informace.

Pokud pro plánovací proces je zapotřebí spolupráce nebo pomoci orgánu (organizace), nemůže ji odepřít, pokud nevybočuje z kruhu jeho působnosti.

Plánovací proces po stránce věcné, organizační a metodické, jakož i kontrolu plnění a realizaci národohospodářských plánů řídí v zásadních otázkách vláda Československé socialistické republiky a v souladu s jejími opatřeními vlády republik.

Vláda Československé socialistické republiky schvaluje návrh

Jako opatření k zabezpečení plánů Československé socialistické republiky a směrnic pro jejich vypracování stanoví vláda Československé socialistické republiky úkoly federálním ústředním orgánům a pro vlády republik, které je stanoví ústředním orgánům republik.

Vláda Československé socialistické republiky a Ústřední rada Československého revolučního odborového hnutí stanoví zásady účasti pracujících na tvorbě, zajišťování, realizaci a kontrole plnění národohospodářských plánů.

Je-li to nezbytné, mění vláda Československé socialistické republiky úkoly podle odstavce 3, popřípadě stanoví nové, i v průběhu realizace prováděcích plánů, přičemž řeší podle potřeby i hospodářské důsledky a změnu příslušných plánů. Týkají-li se tyto změny úkolů uložených vládám republik, rozhodne o nich vláda Československé socialistické republiky po jejich projednání s vládami republik.

Vláda republiky schvaluje návrh

Vláda republiky stanoví k zabezpečení plánů Československé socialistické republiky a směrnic pro jejich vypracování úkoly nižším článkům řízení v okruhu své působnosti, nemůže však měnit závaznost, okruh platnosti ani náplň úkolů stanovených vládou Československé socialistické republiky. Vláda republiky stanoví kromě toho úkoly k zabezpečení rozvoje republiky, které jsou závazné v rozsahu a v okruhu jí určeném; ustanovení § 15 odst. 5 platí zde obdobně.

Vlády republik mohou podrobněji upravit úlohu oblastních plánů a jejich postavení v rámci plánů republik, jakož i tvorbu, zajišťování a kontrolu plnění oblastních plánů a vztahy mezi zúčastněnými orgány a organizacemi při jejich vypracování v rámci celkového plánovacího procesu.

Státní plánovací komise podle pokynů vlády Československé socialistické republiky a za spolupráce ostatních ústředních orgánů organizuje celkový plánovací proces tím, že

Metodickými pokyny podle odstavce 1 písm. a) Státní plánovací komise vymezuje účast a povinnosti jednotlivých orgánů a organizací při přípravě státních plánů, určuje obsah, formu, strukturu a způsob předkládání a zdůvodnění potřebných podkladů a návrhů; zabezpečuje potřebnou jednotnost metodicko-organizačního postupu a jednotnou náplň, členění a agregaci údajů, popřípadě stanoví harmonogram prací.

Státní plánovací komise projednává s ústředními plánovacími orgány republik a s federálními ústředními orgány návrhy jejich plánů a seznamuje vládu Československé socialistické republiky s odlišnými stanovisky těchto orgánů.

Státní plánovací komise může vydat k provedení tohoto zákona a v jeho mezích podrobnější předpisy o uplatnění systému gescí, o organizaci a zajišťování materiálně technického zásobování, o organizaci oběhu výrobků, o bilancování produkce a o povinnosti orgánů a organizací je provádějících.

Ústřední plánovací orgány republik v rámci organizace celkového plánovacího procesu a podle pokynů vlád republik organizují tvorbu, zajišťování a kontrolu plnění komplexních plánů republik tím, že

Ústřední plánovací orgány republik odpovídají vládám republik za soulad návrhů plánů republiky s plánem Československé socialistické republiky, projednávají s ostatními ústředními orgány republik a s krajskými národními výbory návrhy jejich plánů a seznamují vládu republiky s odlišnými stanovisky těchto orgánů.

Ústřední orgány, které řídí socialistické organizace, popřípadě které odpovídají za dílčí úseky státní hospodářské politiky, plní v rámci své působnosti tyto povinnosti:

Federální ústřední orgány předkládají podklady k státním plánům a k hospodářským plánům podle odstavce 1 písm. a) orgánům, určeným Státní plánovací komisí v metodických pokynech. Poskytují jim též stanoviska k podkladům, návrhům a rozborům ústředních orgánů republik, popřípadě jim předloží vlastní koncepční návrh. Stanoviska, podklady, rozbory a návrhy koncepcí, týkající se okruhu působnosti republik, poskytnou federální ústřední orgány též ústředním plánovacím orgánům, popřípadě dalším ústředním orgánům republik.

Ústřední orgány republik předkládají podklady podle odstavce 1 písm. a), popřípadě další koncepční návrhy, podklady a rozbory, ústředním plánovacím orgánům republik a příslušnému federálnímu ústřednímu orgánu (není-li zřízen, pak Státní plánovací komisi). Údaje potřebné pro územní průřez předkládají též příslušnému ústřednímu plánovacímu orgánu druhé republiky.

Pokud ústřední orgány v rámci své působnosti předloží vládě návrhy hospodářských plánů, podklady nebo koncepce, anebo jiné dokumenty související se státním plánem, projedná je vláda v souvislosti s návrhem státního plánu anebo se stanoviskem příslušného ústředního plánovacího orgánu.

Ústřední orgány, které řídí socialistické organizace, jsou povinny předkládat krajským národním výborům dohodnuté nebo metodickými pokyny určené podklady pro vypracování návrhů oblastních plánů v potřebném členění; s krajskými národními výbory jsou povinny projednávat rozvojové úkoly jimi řízených organizací, vztahující se k celkovému rozvoji hospodářství na území jednotlivých krajů.

Ústřední orgány mohou při rozpisu úkolů státních plánů a státních rozpočtů a měnového plánu úkoly zpevnit nebo stanovit další nebo rozšířit jejich okruh, pokud vláda Československé socialistické republiky, popřípadě vláda republiky, nestanoví jinak. Federální ministerstvo zahraničního obchodu zajišťuje rozpis úkolů nejen na organizace zahraničního obchodu, ale i na další organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti.

Orgány středního článku řízení plní v plánovacím procesu tyto povinnosti:

Orgánům středního článku řízení zahrnujícím podniky (organizace) na území obou republik, pokud nejsou podřízeny federálním ústředním orgánům, ukládá úkoly vyplývající pro ně z plánů republik nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ústředním orgánem druhé republiky, a to podle potřeby územně rozdělené; případné rozpory řeší vlády republik, popřípadě vláda Československé socialistické republiky. Orgány středního článku řízení jsou povinny spolupracovat při plánovacím procesu i při realizaci národohospodářských plánů s příslušnými ústředními orgány obou republik; oběma předkládají své návrhy plánů a jiné podklady za celý obor své působnosti územně rozdělené a stejně člení i své hospodářské plány.

Orgány středního článku řízení, podřízené federálním ústředním orgánům, člení návrhy hospodářských plánů, jiné podklady i schválené hospodářské plány tak, aby nadřízený ústřední orgán mohl předkládat podklady potřebné pro územní průřezy státního plánu ústředním plánovacím orgánům republik, popřípadě též Státní plánovací komisi. Jsou též povinny poskytovat ústředním plánovacím orgánům republik informace potřebné pro plánování komplexního rozvoje hospodářství republik.

Orgán středního článku řízení je povinen projednat svůj hospodářský plán nebo jeho části s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí a s krajským národním výborem (oblastním orgánem). Návrhy hospodářských plánů, jiné podklady a rozbory podle odstavců 1 až 3 předkládá též orgánům, které určí Státní plánovací komise v metodických pokynech.

Ustanovení § 19 odst. 6 prvé věty platí zde obdobně.

Socialistické organizace plní v plánovacím procesu tyto povinnosti:

Socialistická organizace je povinna projednat příslušné části hospodářského plánu se svou odborovou organizací a s krajským národním výborem (oblastním orgánem), jakož i s úvěrující a financující bankou; v podkladech nebo v návrhu svého hospodářského plánu uvede stanovisko příslušného oblastního orgánu, zejména k plánované potřebě pracovních sil.

Socialistická organizace je povinna předkládat krajskému národnímu výboru dohodnuté nebo v metodických pokynech určené podklady pro vypracování návrhů oblastních plánů v potřebném členění; s krajským národním výborem projednává své rozvojové úkoly vztahující se k celkovému rozvoji hospodářství na území kraje.

Ustanovení § 20 odst. 3 platí zde obdobně.

Krajské národní výbory se řídí obdobně ustanoveními § 19 odst. 1, 3, 4 a 6 prvé věty. Předkládají návrhy hospodářských plánů (kraje) za organizace řízené národními výbory a návrhy oblastních plánů včetně potřebných rozborů, zdůvodnění a stanovisek orgánům určeným metodickými pokyny, zejména ústřednímu plánovacímu orgánu republiky a jejich části též věcně příslušným ústředním orgánům republik, které k nim zaujmou stanovisko pro ústřední plánovací orgán republiky.

Krajské národní výbory poskytují ústředním orgánům, orgánům středního článku řízení a socialistickým organizacím podklady a údaje potřebné pro jejich činnost z hlediska hospodářského rozvoje oblastí, zejména údaje o zdrojích a rozdělení pracovních sil, bytové výstavbě, vodohospodářských a dopravních podmínkách a o výstavbě zařízení na úseku hospodářství řízeného národními výbory.

Okresní národní výbory se řídí obdobně ustanoveními § 20 odst. 1 a odst. 3 druhé věty. Obdobně platí i ustanovení § 19 odst. 6 prvé věty.

Pro místní a městské národní výbory, pokud neřídí organizace, platí obdobně ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) a b).

Podřízenými organizacemi se v tomto paragrafu rozumějí nejen organizace přímo řízené příslušným národním výborem, ale též národní výbory nižšího stupně s jimi řízenými organizacemi.

Základní formou zajištění cílů státních plánů a hospodářských plánů je ukládání úkolů plánu v plánovacím procesu vládou a rozepisujícím orgánem (organizací). Úkolem plánu se stanoví povinnost určitým způsobem jednat nebo se jednání zdržet, zejména závazný úkol nebo závazný limit, stanovení priorit, závazná pravidla a postupy a zákazy. Vláda Československé socialistické republiky může stanovit pro některé druhy úkolů plánu zvláštní postup.

Orgán, který úkol ukládá nebo jeho uložení navrhuje, je povinen zjistit důsledky uložení úkolu pro hospodářskou činnost adresáta, popřípadě jemu podřízených organizací, a podle potřeby navrhnout nebo učinit vhodná opatření k řešení těchto důsledků. Adresát úkolu je povinen rozepsat úkol na podřízené organizace (orgány), popřípadě jej sám splnit; odpovídá za kvalitu, komplexnost a vnitřní soulad rozpisu. Při rozpisu se mohou úkoly zpevnit nebo stanovit další nebo rozšířit jejich okruh, pokud vláda Československé socialistické republiky, popřípadě vlády republik, nestanoví jinak.

Úkol plánu nemusí být splněn, jestliže jej operativně změní nebo povolí neplnit, popřípadě nahradit jiným rovnocenným plněním, ukládající nebo jemu nadřízený orgán ve vlastní pravomoci. Hospodářské závazky jsou tím dotčeny jen tehdy, jestliže byl změněn plánovací akt.

Úkolem podle tohoto zákona nejsou opatření vydaná podle zvláštních předpisů národními výbory jako orgány státní správy a závazné úkoly podle § 3 odst. 2 a úkoly podle § 12 ústavního zákona č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu.

Úkol státního plánu a jeho rozpis, z něhož vyplyne pro dodavatele povinnost dodávky výrobků, prací anebo výkonů pro určitého odběratele, je plánovacím aktem podle příslušných ustanovení hospodářského zákoníku.

Závazky přijaté při jednáních o mezinárodních hospodářských vztazích orgány k tomu zmocněnými jsou závazné pro příslušné orgány, které je musí zabezpečit v plánech.

V plánovacím procesu se vytvářejí a používají rezervy ve státních plánech a v hospodářských plánech, a to jednak rezervy bilanční, jednak rozpisové, tvořené zpevňováním úkolů při jejich rozpisu na nižší stupně řízení. Rezervy se používají k realizaci cílů a úkolů národohospodářských plánů. Mají být přiměřené rizikům nebo účelům, pro něž se tvoří.

Ústředními rezervami ve státním plánu disponuje příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný, a to podle stanovených pravidel. S rezervami v hospodářských plánech disponuje orgán (organizace), který je vytvořil.

Orgán (organizace), který vytváří rezervy ve státních plánech a v hospodářských plánech, je povinen evidovat jejich tvorbu, stav a použití.

Součástí plánovací a řídící činnosti všech orgánů a organizací je kontrola plnění národohospodářských plánů, prováděná v návaznosti na statistické hodnocení jejich plnění a na kontrolní činnost jiných orgánů.

Socialistické organizace jsou povinny provádět periodickou kontrolu plnění svého hospodářského plánu spojenou s rozbory hospodaření a o výsledcích této kontroly informovat nadřízený orgán. Orgány středního článku řízení zahrnující organizace na území obou republik jsou povinny informovat též příslušný ústřední orgán druhé republiky. Kontrola se provádí za účasti příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí.

Ústřední orgány informují o celkových závěrech vyplývajících z kontroly plnění státního plánu v oboru své působnosti příslušný ústřední plánovací orgán a ústřední orgány republik též příslušný federální ústřední orgán.

Zjistí-li se při kontrole ohrožení cílů a úkolů prováděcích a střednědobých státních plánů, jsou příslušné orgány povinny provést nebo navrhnout účinná opatření k nápravě.

Změnu státního plánu i hospodářského plánu je možno navrhnout a provést, jen prokáže-li se účelnost změny.

Změny vlastního hospodářského plánu, jimiž se rozumí úprava stanovených úkolů, navrhuje orgán nebo organizace, která je požaduje, vždy nadřízenému orgánu, ústřední orgán příslušné vládě a ústřednímu plánovacímu orgánu. Ústřední orgány a orgány středního článku řízení mohou, vyžadují-li to naléhavé potřeby národního hospodářství, stanovit i po rozpisu prováděcího plánu nové úkoly nebo změnit úkoly dosavadní, a to po předchozím projednání důsledků s organizací, která bude nový nebo změněný úkol plnit. Pokud nadřízený orgán změnou nebo stanovením nového úkolu naruší plán podřízeného orgánu (organizace) nebo jeho závazky, je povinen zároveň řešit případnou změnu jeho hospodářského plánu, jakož i důsledky pro jeho hospodaření.

Návrh na změnu hospodářského plánu musí být řádně zdůvodněn propočty a rozbory a musí vyčíslit všechny podstatnější důsledky jak pro vlastní hospodářský plán, tak pro plány dotčených organizací, zejména hlavních dodavatelů o odběratelů. Důsledky změn musí navrhovatel řešit příslušnými návrhy opatření.

Změna státního plánu a hospodářského plánu nesmí být provedena se zpětnou platností. Pokud má nepříznivé důsledky pro státní rozpočet, musí být dohodnuta s příslušným ministerstvem financí. Změnu hospodářského plánu nelze provést bez souhlasu nadřízeného orgánu.

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit, ke kterým datům lze změny státních plánů a hospodářských plánů provádět. Další náležitosti, postupy, způsob řešení důsledků a působnost orgánů při změnách státních plánů a hospodářských plánů může stanovit Státní plánovací komise, pokud to neupraví zvláštní předpisy.

Všechny orgány a organizace jsou povinny schválené změny promítnout do svých hospodářských plánů a sdělit je příslušným orgánům státní statistiky.

Nadřízený orgán nařídí socialistické organizaci, aby odvedla do příslušného státního rozpočtu dvojnásobek částky, kterou získala porušením povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Nenařídí-li odvod nadřízený orgán do 30 dnů poté, kdy toto porušení povinnosti zjistil nebo byl na ně upozorněn, může být nařízen odvod jemu revizním orgánem. Odvod může být nařízen nejdéle do tří let od neoprávněně získaného majetkového prospěchu.

Nesplní-li socialistická organizace úkol plánu vlastním zaviněním, může jí nadřízený ústřední orgán uložit pokutu do jednoho miliónu Kčs. Nadřízený ústřední orgán může uložit pokutu do stejné výše též orgánu, který způsobil nesplnění úkolu tím, že jej nerozepsal podřízené socialistické organizaci, popřípadě orgánu. Pokuta, kterou lze uložit nejdéle do jednoho roku následujícího poté, kdy měl být úkol splněn, připadá do příslušného státního rozpočtu.

Ustanoveními podle odstavců 1 nebo 2 zůstává nedotčena odpovědnost socialistické organizace za způsobenou škodu i odpovědnost pracovníků socialistické organizace podle zvláštních předpisů. Ustanovení odstavců 1 a 3 se však nevztahují na ústřední orgány.

Pracovníci státních orgánů mají při plnění svých úkolů, vyplývajících z tohoto zákona, přístup do prostorů socialistických organizací, které jsou povinny předložit jim k nahlédnutí písemnosti a jiné pomůcky a podat zprávy a vysvětlivky, týkající se zjišťovaných skutečností; podobné oprávnění mají vůči orgánům středního článku řízení a národním výborům.

Ústřední plánovací orgány jsou povinny se vyjádřit k návrhům opatření jiných ústředních orgánů, mají-li nepříznivé důsledky pro státní plány a jejich realizaci.

Obsah, jakož i způsob vypracování. předkládání, projednání, zajišťování, vyhlašování a kontroly zvláštních částí státních plánů, zejména za oblasti obrany a bezpečnosti, i úkoly zvláštních částí těchto plánů stanoví vláda Československé socialistické republiky zpravidla na návrh Státní plánovací komise, popřípadě federálního ministerstva financí.

Předpisy o plánování vojenské vědy a techniky, výroby a dodávek vojenské techniky, o tvorbě cen vojenské techniky, o vojenském školství a pracovních silách, o mezinárodní vědeckotechnické a hospodářské spolupráci a o statistice, týkající se zvláštních částí státních plánů, jejichž vydání by jinak příslušného jiným orgánům, vydává Státní plánovací komise po projednání s věcně příslušným ústředním orgánem.

Státní plánovací komise stanoví v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra odchylky od tohoto zákona nutné z hlediska zájmů obrany a bezpečnosti.

Vláda Československé socialistické republiky, popřípadě na základě jejího zmocnění vlády republik, mohou povolit výjimky z tohoto zákona nezbytné pro experimentální ověřování nových forem plánovitého řízení. Na návrh Státní plánovací komise může vláda Československé socialistické republiky některé orgány a organizace zprostit povinnosti předkládat komplexní návrhy jejich hospodářských plánů nebo stanovit zásadu, že hospodářské plány se schvalují podle postupu, který určí.

Předkládání hospodářských plánů a jejich návrhů mimo plánovací proces upravují zvláštní předpisy.

Pokud se v hospodářském zákoníku a jiných předpisech jedná o dlouhodobém plánu, rozumí se jím střednědobý (zpravidla pětiletý) plán podle tohoto zákona.