Dozor nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými orgány státní správy, národními výbory, soudy, hospodářskými a jinými organizacemi i občany přísluší prokuratuře, v jejímž čele stojí generální prokurátor Československé socialistické republiky.

Orgány prokuratury tvoří jednotnou centralizovanou soustavu, vedenou generálním prokurátorem Československé socialistické republiky, v níž nižší prokurátoři jsou podřízeni vyšším. Své funkce vykonávají nezávisle na místních orgánech.

Orgány Generální prokuratury Československé socialistické republiky a vojenských prokuratur jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky. Orgány prokuratury v České socialistické republice jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi České socialistické republiky. Orgány prokuratury ve Slovenské socialistické republice jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi Slovenské socialistické republiky.

Generální prokurátoři České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky jsou podřízeni generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky při výkonu dozoru nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů vydaných orgány Československé socialistické republiky. Ostatní orgány prokuratury v České socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi Československé socialistické republiky v případech, kdy generální prokurátor Československé socialistické republiky považuje za nutné uložit jim úkoly v naléhavém zájmu Československé socialistické republiky proto, že hrozí nebezpečí z prodlení, nebo proto, že generální prokurátor republiky je nečinný.

Při veškeré své činnosti se orgány prokuratury opírají o iniciativu pracujícího lidu a jeho organizací.

Prokuratura střeží, prosazuje a upevňuje socialistickou zákonnost bez ohledu na jakékoli místní vlivy, zajišťuje jednotu zákonnosti na celém území republiky a pomáhá v prohlubování socialistického právního vědomí a upevňování socialistických vztahů ve společnosti.

Výkonem dozoru na správné a jednotné provádění a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů prokuratura chrání

Celou svou činností prokuratura vychovává občany k oddanosti vlasti, věci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k úctě k právům, cti a vážnosti spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachovávání všech pravidel socialistického soužití.

Prokurátoři plní své úkoly

Nadřízený prokurátor je oprávněn vykonávat jednotlivé úkony prokurátorů jemu podřízených.

Dozor nad prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů dobrovolnými společenskými organizacemi a jejich orgány vykonávají prokurátoři, jen pokud společenské organizace a jejich orgány obstárávají úkoly státní správy. Toto omezení neplatí, pokud jde o dozor nad dodržováním zákonnosti družstvy a družstevními organizacemi včetně jednotných zemědělských družstev.

Generální prokurátor Československdé socialistické republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění. Generální prokurátor České socialistické republiky je odpovědný České národní radě. Generální prokurátor Slovenské socialistické republiky je odpovědný Slovenské národní radě.

Generálního prokurátora Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává president Československé socialistické republiky, do jehož rukou skládá slib. Jestliže generálním prokurátorem Československé socialistické republiky je občan České socialistické republiky, bude jeho prvním náměstkem jmenován občan Slovenské socialistické republiky, nebo naopak. Generálního prokurátora republiky jmenuje a odvolává předsednictvo národní rady. Návrh na jmenování generálního prokurátora republiky podává generální prokurátor Československé socialistické republiky. Generální prokurátor republiky skládá slib do rukou předsedy příslušné národní rady.

Federální shromáždění může navrhnout presidentu Československé socialistické republiky, aby generálního prokurátora Československé socialistické republiky z jeho funkce odvolal. Generální prokurátor Československé socialistické republiky může předsednictvu národní rady navrhnout, aby generálního prokurátora republiky odvolalo.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky podává Federálnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky je povinen účastnit se na požádání osobně schůze sněmovny, jejího výboru nebo předsednictva Federálního shromáždění; podává jim žádané informace a zprávy.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky předkládá předsednictvu Federálního shromáždění otázky, které je třeba upravit zákonem Federálního shromáždění nebo jejichž zákonná úprava vyžaduje doplnění nebo změny.

Generální prokurátoři republik postupují podle zásad uvedených v odstavích 1 až 3 ve vztahu k národním radám, jejich předsednictvům a výborům.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky se účastní s hlasem poradním schůzí vlády Československé socialistické republiky. Generální prokurátor republiky se účastní s hlasem poradním schůzí vlády republiky.

Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se s poradním hlasem zasedání národních výborů a jejich orgánů, jiných orgánů státní správy, družstevních, hospodářských, rozpočtových a obdobných organizací.

Prokurátoři působí k tomu, aby orgány státní správy, národní výbory, soudy, hospodářské a jiné organizace samy zabezpečovaly dodržování socialistické zákonnosti jak při výkonu své působnosti, tak u podřízených orgánů, a aby činily opatření k odstranění příčin porušování zákonnosti a dbaly, aby ten, kdo zavinil její porušení, byl volán k odpovědnosti.

Prokurátoři dozírají, zda a jak kontrolní orgány plní své povinnosti při zabezpečování socialistické zákonnosti uložené jim právními předpisy, a působí svými prostředky k odstranění zjištěných závad. Sdělují kontrolním orgánům v zájmu správného zaměření a koordinace kontrolní činnosti poznatky zjištěné při výkonu prokurátorského dozoru.

Ministerstva a jiné orgány státní správy, národní výbory, soudy, hospodářské a jiné organizace jsou povinny pomáhat prokurátorům při plnění jejich úkolů, s urychlením vyhovovat jejich dožádáním, zejména jim půjčovat spisy a doklady a podávat jim vysvětlení. Jsou rovněž povinny prokurátory upozorňovat na porušení zákonů a jiných právních předpisů, která nemohou odstranit ve vlastní působnosti.

Prokurátoři jsou oprávněni vyžadovat od státních orgánů a hospodářských organizací provedení prověrek a revizí, pokud jich je nezbytně třeba ke zjištění, zda došlo k porušení zákonnosti, popřípadě, zda byl spáchán trestný čin. Tyto orgány a organizace jsou povinny žádostem ve lhůtách prokurátorem stanovených vyhovět.

Povinnosti a oprávnění uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na věci operační a mobilizační povahy.

Každý má právo žádat prokurátora o přezkoumání postupu nebo rozhodnutí orgánů a organizací z hlediska dodržení socialistické zákonnosti a o prokurátorské opatření k odstranění zjištěného porušení socialistické zákonnosti.

Prokurátor je povinen takový podnět přezkoumat. Musí prošetřit všechny okolnosti rozhodné pro posouzení, zda došlo k porušení socialistické zákonnosti, a učinit opatření k odstranění porušení zákonnosti, a jeho přičin, k obnovení porušených práv a k vyvození odpovědnosti proti tomu, kdo porušení zákonnosti zavinil.

Vyřízení podnětu musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci a zajišťovat ochranu práv a zákonem chráněných zájmů občanů a organizací ve shodě s celospolečenskými zájmy.

O vyřízení podnětu musí být ten, kdo jej učinil, vyrozuměn. Vyrozumění musí být odůvodněno. Není-li ten, kdo podnět učinil, s vyřízením spokojen, může požádat o přezkoumání vyřízení; v takovém případě přezkoumá věc nadřízený prokurátor. Další podněty v téže věci se přešetřují jen pokud obsahují nové skutečnosti.

Podnět musí prokurátor vyřídit do dvou měsíců. Tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit nadřízený prokurátor.

Kždý je povinen se na výzvu dostavit na prokuraturu a podat potřebná vysvětlení prokurátorovi.

Podat vysvětlení může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým ( § 116 občanského zákoníku).

Kdo se dostaví na výzvu podle ustanovení odstavce 1, má nárok na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Tento nárok nemá ten, kdo byl předvolán ve svém vlastním zájmu. Nárok zaniká, neuplatní-li jej oprávněný do tří dnů po dostavení.

Jestliže občan bez omluvy nebo bez závažných důvodů nevyhoví výzvě, může mu prolurátor uložit pořádkovou pokutu až do 200,- Kčs, popřípadě může nařídit jeho předvedení. Proti uložení pokuty je přípustná stížnost. Musí být podána do patnácti dnů u prokurátora, který pokutu uložil. Jestliže prokurátor nevyhoví stížnosti sám, předloží ji neodkladně k rozhodnutí nadřízenému prokurátorovi. Prokurátor může uloženou pokutu rovněž prominout. Pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty je vykonatelné podle předpisů občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.

Ustanovení uvedená v odstavcíh 1 až 4 se nevztahují na úkony podle ustanovení trestního řádu.

Prokuratura se člení na Generální prokuraturu Československé socialistické republiky, jejíž součástí je Hlavní vojenská prokuratura, Generální prokuratura České socialistické republiky, Generální prokuratura Slovenské socialistické republiky, krajské prokuratury, vyšší vojenské prokuratury, okresní prokuratury a vojenské obvodové prokuratury. Na území hlavního města Československé socialistické republiky a České socialistické republiky Prahy plní úkoly krajské prokuratury městská prokuratura v Praze a úkoly okresních prokuratur plní obvodní prokuratury. Úkoly okresní prokuratury na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy plní městská prokuratura v Bratislavě. Úkoly okresních prokuratur na území měst Brna, Ostravy, Plzně a Košic plní městské prokuratury v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích. Za branné pohotovosti státu působí jako vojenské prokuratury též vyšší polní prokuratury a nižší polní prokuratury.

Sídla a obvody prokuratur se shodují se sídly a obvody soudů.

Generální prokurátoři republik mohou stanovit v obvodu své působnosti výjimky z ustanovení odstavce 2. Tato opatření vyhlásí ve bírce zákonů.

V čele Hlavní vojenské prokuratury je hlavní vojenský prokurátor.

V čele krajských prokuratur jsou krajští prokurátoři, v čele městských prokuratur městští prokurátoři, v čele okresních prokuratur okresní prokurátoři a v čele obvodních prokuratur obvodní prokurátoři.

V čele vyšších vojenských prokuratur jsou vyšší vojenští prokurátoři; v čele vojenských obvodových prokuratur jsou vojenští obvodoví prokurátoři.

U jednotlivých prokuratur jsou činní prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury, kteří jsou podřízeni vedoucím prokurátorům (odstavce 1 až 3) a spolu s nimi jejich nadřízeným prokurátorům.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor řídí a kontrolují činnost všech jim podřízených prokuratur. K plnění úkolů vydávají příkazy a pokyny závazné pro všechny podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.

Generální prokurátory zastupují ve stanovením rozsahu jejich náměstci. Jedním z náměstků generálního prokurátora Československé socialistické republiky je hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora Československé socialistické republiky při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech.

Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi s federální působností vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Československé socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury (městské prokuratury), vykonává na území České socialistické republiky generální prokurátor České socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury České socialistické republiky. Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod krajské prokuratury, vykonává na území Slovenské socialistické republiky generální prokurátor Slovenské socialistické republiky a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury Slovenské socialistické republiky.

Dozor nad zachováváním zákonnosti orgány a organizacemi, jejichž působnost přesahuje obvod okresní (obvodní, městské) prokuratury, vykonávají krajští prokurátoři (městský prokurátor v Praze) a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u krajských prokuratur (městské prokuratury v Praze).

Dozor nad zachováváním zákonnosti ostatními orgány a organizacemi vykonávají okresní (obvodní, městsští) prokurátoři a v rozsahu jimi stanoveném prokurátoři činní u okresních (obvodních, městských) prokuratur.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky může v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3. Generální prokurátoři republik mohou v oblasti své působnosti stanovit výjimky z ustanovení věty druhé nebo třetí odstavce 1 a z ustanovení odstavců 2 a 3.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky rozhoduje kompetenční spory mezi generálními prokurátory republik.

Dozor nad zachováváním zákonnosti v ozbrojených silách a ozbrojených sborech vykonávají vojenští prokurátoři.

Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven politicky a odborně vyspělý bezúhonný československý občan, který

Vojenským prokurátorem nebo vyšetřovatelem vojenské prokuratury může být jen důstojník justice v činné službě.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky, generální prokurátoři republik a hlavní vojenský prokurátor mohou při ustanovení prokurátorem z důležitých důvodů výjimečně prominout čekatelskou praxi a složení závěrečné zkoušky, jestliže ustanovovaný jinak dává záruku správného výkonu prokurátorské funkce; při ustanovení vyšetřovatelem prokuratury mohou za stejných podmínek prominout i vysokoškolské právnické vzdělání.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává náměstky generálního prokurátora Československé socialistické republiky a hlavního vojenského prokurátora. Rovněž ustanovuje do funkcí a z nich odvolává prokurátory a vyšetřovatele Generální prokuratury Československé socialistické republiky.

Generální prokurátoři republik jmenují a odvolávají náměstky generálních prokurátorů republik. Rovněž ustanovují do funkcí a z nich odvolávají podřízené prokurátory a vyšetřovatele prokuratury.

Hlavní vojenský prokurátor ustanovuje do funkcí a z nich odvolává vojenské prokurátory a vyšetřovatele vojenských prokuratur.

Pracovní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury se řídí obecnými právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Pracovní poměr prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury vzniká ustanovením do funkce prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury.

Pracovní poměr prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury končí

O vojenském služebním poměru platí pro vojáky činné u prokuratury, pokud tento zákon nestanoví jinak, právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i vojenské služební předpisy a řády.

Osobním úřadem vojáků činných u prokuratury a ostatních zaměstnanců činných u vojenských prokuratur je ministerstvo národní obrany.

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy, vykládat je v zájmu pracujícího lidu a rozhodovat spravedlivě. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni vystříhat se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snižit důvěru občanů k ní.

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury postupují při plnění svých úkolů v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistické zákonnosti byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni využívat svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany zaměřené na upevňování socialistických vztahů mezi občany a na prohlubování socialistického právního vědomí pracujících. Seznamují občany se zásadami socialistického právního řádu a využívají přitom poznatků z práce prokuratury.

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury nesmějí bez souhlasu nadřízeného prokurátora oprávněného k rozhodnutí podle § 38 vykonávat vedlejší placenou činnost s výjimkou činnosti vědecké, publicistické, umělecké a činnosti pedagogické na vysokých školách.

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost a splnit všechny závazky, které vznikly za trvání pracovního poměru.

Zaviněné porušení povinnosti prokurátory nebo vyšetřovateli prokuratury, zejména porušení pracovní kázně, vážné závady při plnění pracovních povinností, nedůstojné chování při výkonu služby nebo v občanském životě, je kárným proviněním; u vojáků činných u prokuratury je kázeňským přestupkem.

Za kárné provinění se prokurátorům a vyšetřovatelům prokuratury uloží některé z kárných opatření, jimiž jsou

Kárná pravomoc nad prokurátory a vyšetřovateli prokuratury přísluší nadřízeným prokurátorům oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Výkon kárné pravomoci upraví generální prokurátor Československé socialistické republiky.

Kázeňskou pravomoc nad vojáky činnými u prokuratury vykonává hlavní vojenský prokurátor podle předpisů pro ně platných. Kázeňskou pravomoc nad hlavním vojenským prokurátorem vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky.

Kárné řízení lze zavést do jednoho měsíce ode dne, kdy kárné provinění vyšlo najevo, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné při prověrkách práce, do dvou let ode dne, kdy se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury provinění dopustil.

Bylo-li proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury zahájeno stíhání pro trestný čin takového druhu, že to může mít vliv na jeho další setrvání ve funkci, je možné kárné řízení zavést i po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1, pokud nedošlo k promlčení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního zákona.

Stane-li se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury důvodně podezřelým z kárného provinění takové povahy, že by jeho dalším setrváním v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem, nebo byl-li vzat do vazby, zprostí ho příslušný krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze), generální prokurátor republiky, popřípadě generální prokurátor Československé socialistické republiky výkonu práce. Pokud zproštění výkonu práce provede krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze), oznámí to neprodleně nadřízenému generálnímu prokurátorovi republiky.

Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury 30 % a ženatému 50 % základního platu.Tato část základního platu se zvyšuje o 10 % na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury v této době se započítávají, pokud spolu se sníženým základním platem převyšují základní plat.

Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu práce, nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 zproštění zruší. Skončilo-li kárné řízení zastavením, nevyplacené příjmy se doplatí.

Generální prokurátor Československé socialistické republiky má postavení vedoucího ústředního orgánu Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik mají postavení vedoucích ústředních orgánů republik.

O příjmech generálního prokurátora Československé socialistické republiky platí ustanovení o příjmech ministrů Československé socialistické republiky, o příjmech náměstků generálního prokurátora Československé socialistické republiky ustanovení o příjmech náměstků ministra Československé socialistické republiky. O příjmech generálních prokurátorů republik platí ustanovení o příjmech ministrů republik, o příjmech náměstků generálních prokurátorů republik ustanovení o příjmech náměstků ministrů republik.

Platové poměry prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury upravují zvláštní předpisy.

Právní čekatele prokuratury přijímají generální prokurátoři republik a pro vojenské prokuratury hlavní vojenský prokurátor. Na pracovní poměry právních čekatelů prokuratury, s výjimkou právních čekatelů u vojenských prokuratur, se vztahují obecné právní předpisy.

Právním čekatelem u vojenské prokuratury může být jen voják v činné službě.

Právní čekatelé prokuratury jsou oprávněni provádět jednoduché úkony prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury v rozsahu stanoveném generálním prokurátorem Československé socialistické republiky.

zákon č. 65/1956 Sb., o prokuratuře,

ustanovení zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), pokud se vztahují na prokurátory.