V § 4 odst. 1 se slova „Státní plánovací komise může stanovit v dohodě s ministrem vnitra a s Ústřední radou odborů“ nahrazují slovy „Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit v dohodě s federálním ministrem vnitra a po projednání s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí“.

§ 13 odst. 1 písm. e) zní:

V § 13 odst. 1 se připojí nová ustanovení písm. g) a h), která zní:

účinky.“

§ 13 odst. 2 zní:

„(2) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydá v dohodě s ministerstvy zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí seznamy druhů prací, pracovišť a oblastí podle předchozího odstavce; přitom může blíže určit okruh pracovníků, jimž e dodatková dovolená poskytuje, a vymezit způsob a rozsah ohrožení, které odůvodňují její poskytování․“

V § 14 se připojuje nový odstavec 3, který zní:

V § 15 odst. 3 se na závěr připojují slova „i když nesplňuje podmínky pro vznik nároku na dovolenou.“

§ 16 odst. 2 a odst. 3 zní:

„(2) za každou zameškanou směnu (pracovní den) nebo její převážnou část, kdy organizace v dohodě se závodním výborem základní organizace odborového svazu (dále jen „závodní výbor“) neomluví nepřítomnost pracovníka v práci, krátí mu dovolenou o jeden až tři dny. Neomlouvaná zameškání kratší části jednotlivých směn lze sčítat a stejným způsobem krátit pracovníku dovolenou, přesahují-li tato zameškání pracovní doby vcelku poloviny průměrné délku směny.

(3) Při krácení dovolené podle předchozích odstavců nesmí být dovolená pracovníka krácena na méně než jeden kalendářní týden. Dosahuje-li pracovník mimořádných pracovních výsledků, může organizace se souhlasem závodního výboru krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci pracovníku prominout.“

V § 13 odst. 2 věta první zní: „Pracovníkům stavební výroby a výroby stavebních hmot, dílců a konstrukcí a stavebně montážních organizací, pracovníkům vnitrostátní vodní dopravy a pracovníkům v zemědělské a lesní výrobě, pokud jejich práce podstatně závisí na povětrnostních vlivech, náleží za každý týden dovolené čerpané v zimním období další dovolená v trvání dvou dnů, nejvýše však jeden týden.“

V § 21 odst. 2 se slova „Národního shromáždění, Slovenské národní rady“ nahrazují slovy „Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady“.

V § 23 odst. 1 se na závěr připojují slova: „nebo na výzvu orgánu Horské služby v rámci záchranné akce při ohrožení života, nehodách nebo živelných událostech na horách.“

V § 23 odst. 2 se věta za středníkem vypouští.

V § 33 odst. 1 poslední věta zní: „Do hrubého výdělku se nezahrnují odměny, které organizace pracovníku vyplatila na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a u členů výrobních družstev doplňkové odměny.“

V § 33 odst. 3 se připojuje tato věta: „Není-li ke dni, k němuž se průměrný výdělek zjišťuje, jejichž výše známa, zahrnuje se do průměrného výdělku poměrná část proměnlivých složek mzdy, které byly zahrnuty do průměrného výdělku při jeho předchozím zjištění.“

Za § 44 se vkládá nový § 44a, který zní:

„§ 44a

(1) Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají také příslušníci veřejných nebo závodních a dobrovolných jednotek požární ochrany a příslušníci báňské záchranné služby, kteří utrpí úraz při výkonu služby. Totéž platí i o osobách, které na výzvu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím, osobně pomáhají při zásahu proti požáru nebo jiné živelní události nebo odstraňování jejich následků anebo při cvičení jednotku požární ochrany a přitom utrpí úraz. Příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a báňské záchranné služby odpovídá v těchto případech organizace, u níž je jednotka nebo služba zřízena, příslušníkům ostatních dobrovolných jednotek požární ochrany a jiným uvedeným osobám odpovídá příslušný národní výbor.

(2) Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají občané, kteří dobrovolně v rámci akce organizované národním výborem nebo jinou organizací vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, např. občané, kteří dočasně vypomáhají při zvelebování obcí nebo v jednotném zemědělském družstvu nebo na státním statku, nebo kteří vypomáhají při svépomocné družstevní bytové výstavbě v rozsahu výpomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby, anebo při stavebních akcích prováděných ke zvelebení provozoven spotřebních družstev. Za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá jim organizace, pro kterou v době pracovního úrazu pracovali. Dobrovolná výpomoc, organizovaná v rámci patronátní činnosti, se však považuje za plnění pracovních úkolů; za škodu v tomto případě odpovídá organizace, u níž je postižený v pracovním poměru.

(3) Nárok na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají dále vynálezci a zlepšovatelé, kteří utrpí úraz při zkoušení, rozpracování nebo zavádění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pro organizaci nebo v dohodě s ní. Stejný nárok mají členové lidových spotřebních družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při činnosti pro družstvo, dobrovolní příslušníci civilní obrany, zdravotníci Československého červeného kříže, dárci krve, členové Horské služby, jakož i občané, kteří na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pomocníci sboru Národní bezpečnosti a Pohraniční stráže, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby sociálního zabezpečení a jiní občané, kteří byli pověření organizací určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěli úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu jim odpovídá organizace, pro kterou byli v době úrazu činni.“

V nadpisu nad § 51, v § 51 a v § 53 až 58 se slova „před pracovním úrazem“ a “před úrazem“ nahrazují slovy „před vznikem škody způsobené pracovním úrazem“.

Za § 62 se vkládají nové § 62a, 62b, 62c, 62d a 62e, které včetně nadpisu zní:

„Odchylky v působnosti závodních výborů

§ 62a

Ustanovení zákoníku práce a usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 o působnosti závodních výborů platí i pro závodní výbory ve státních orgánech a ve společenských organizacích, pokud není dále stanoveno jinak.

§ 62b

(1) Závodní výbory v ministerstvech, v jiných ústředních a v jiných státních orgánech při plnění svých úkolů nezasahují do činnosti, kterou tyto orgány vykonávají jako nositelé a vykonavatelé státní moci a správy, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

(2) Závodní výbory ve společenských organizacích nezasahují do činnosti, kterou tyto organizace vykonávají podle svých stanov, a tuto jejich činnost také nekontrolují.

§ 62c

(1) Je-li pracovník převáděn na jinou práci, překládán do jiného místa nebo je-li s ním rozvazován pracovní poměr výpovědí nebo okamžitě rušen v souvislosti s odvoláním z funkce, které provádí předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictvo Sněmovny lidu nebo předsednictvo Sněmovny národů, president republiky, Česká národní rada nebo Slovenská národní rada, vlády Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, nevyžaduje se k těmto úkonům součinnost orgánů Československého revolučního odborového hnutí.

(2) K hromadným úpravám pracovní doby vydávaným státními orgány pro jejich pracovníky se vyžaduje předchozí projednání se závodním výborem.

(3) Závodní výbory ve státních orgánech v oboru vojenské správy se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění.

(4) K výpovědím dávaným do konce roku 1970 pracovníkům ústředních orgánů státní správy, vědeckovýzkumných ústavů a jiných zařízení přímo řízených ústředními orgány státní správy, pracovníkům národních výborů, správním pracovníkům soudů, prokuratury a státních notářství, pracovníkům Československého rozhlasu, Československé televize, Československého filmu a tiskových agentur a redaktorům periodického i neperiodického tisku a nakladatelství

se vyžaduje předchozího projednání se závodním výborem. Totéž platí, je-li do konce roku 1970 s uvedenými pracovníky okamžitě rušen pracovní poměr pro narušení socialistického společenského řádu ( § 53 odst. 1 písm. c) zákoníku). Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.

§ 62d

(1) Závodní výbory ve společenských organizacích se nevyjadřují ke stanovení celkového počtu pracovníků, jeho složení a rozmístění, ani nekontrolují jejich přijímání do pracovního poměru a jejich pracovní a mzdové zařazení. Rozvazuje-li výpovědí nebo ruší-li okamžitě pracovní poměr společenská organizace, je k tomu třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení na jinou práci a k přeložení do jiného místa se u politických pracovníků ustanovených do jejich funkcí orgány společenských organizací nevyžaduje součinnost orgánů Československého revolučního odborového hnutí. U jiných pracovníků je třeba tato opatření projednat se závodním výborem.

(2) Závodní výbory v zařízeních společenských organizací nekontrolují přijímání a pracovní a mzdové zařazení politických pracovníků, kteří jsou do své funkce ustanovováni orgány těchto organizací; k rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením s těmito pracovníky je třeba předchozího projednání se závodním výborem. K převedení těchto pracovníků na jinou práci a k jejich přeložení do jiného místa se součinnost orgánů Čšeskoslovenského revolučního odborového hnutí nevyžaduje.

(3) K hromadným úpravám pracovní doby vydávaným orgány společenských organizcí se vyžaduje předchozí projednání se závodním výborem.

§ 62e

K výpovědím dávaným vědeckým pracovníkům Československé akademie věd podle § 20 odst. 4 zákona č. 54/1963 Sb., o Československé akademii věd, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 26/1970 Sb., a vědeckým pracovníkům Slovenské akademie věd podle § 19 odst. 4 zákona Slovenské národní rady č. 74/1963 Sb., o Slovenské akademii věd, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 43/1970 Sb., se součinnost orgánů Československého revolučního odborového hnutí nevyžaduje.“

Ustanovení bodu 5 přílohy k vládnímu nařízení č. 66/1965 Sb. zní:

vyhláška Ústřední rady odborů č. 83/1961 Sb., o úkolech orgánů Revolučního odborového hnutí a národních výborů při výkonu dozoru a péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

vyhláška Ústřední rady odborů č. 82/1965 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákoníku práce.