Zřizují se hlavní hraniční zmocněnci, zástupci hlavních hraničních zmocněnců, hraniční zmocněnci, zástupci hraničních zmocněnců a pomocníci hraničních zmocněnců, kteří plní úkoly vyplývající pro ně z této smlouvy.

Vláda každého státu jmenuje hlavního hraničního zmocněnce pro československo-polské státní hranice.

Příslušný ministr jmenuje zástupce hlavního hraničního zmocněnce, hraničního zmocněnce a jejich zástupce․

Hraniční zmocněnec jmenuje své pomocníky.

Hlavní hraniční zmocněnci zejména:

Ustanovení odstavce 1 nevylučuje možnost, aby byly předány hlavním hraničním zmocněncům k dalšímu projednání otázky, které byly projednány diplomatickou cestou.

Hraniční zmocněnci vyhodnocují stav ochrany státních hranic a koordinují službu pohraničních orgánů.

Hraniční zmocněnci prošetřují, projednávají a v případech, kde to jejich působnost připouští, řeší události a jiné případy na státních hranicích, a to zejména:

Hraniční zmocněnci vykonávají každé 2 roky společné obhlídky hraničních znaků a hraničního pruhu zmíněného v článku 6 odstavci 2; společné obhlídky se mohou uskutečnit i mimořádně.

Hraniční zmocněnci se neprodleně informují o případech hromadného výskytu nemocí lidí, zvířat a rostlin, výskytu polních a lesních škůdců, jakož i nebezpečí požáru v pohraničních oblastech, aby mohly příslušné orgány provést opatření proti šíření těchto nemocí, škůdců nebo požárů.

Hraniční zmocněnec může předat každou otázku, která má zvlášť velký význam, k projednání hlavnímu hraničnímu zmocněnci, o čemž informuje zároveň hraničního zmocněnce druhé smluvní strany.

Zvlášť vážné případy na státních hranicích, jako jsou zejména usmrcení a těžká újma na zdraví, musí být vždy postupovány prostřednictvím hlavního hraničního zmocněnce k projednání diplomatickou cestou; avšak i v těchto případech mají hraniční zmocněnci povinnost případ náležitě prošetřit.

Prošetřování událostí a jiných případů na státních hranicích se provádí na místě samém. Je-li to nutné, vyhotoví se o průběhu a výsledku tohoto vyšetřování protokol doložený potřebnými náčrtky, fotografie a jinými doklady; tyto úkony nemají charakter vyhledávání ani vyšetřování.

Ustanovení tohoto článku nevylučují možnost, aby otázky, které byly projednány hlavními hraničními zmocněnci nebo diplomatickou cestou, byly předány k projednání hraničním zmocněncům.

Zástupci hlavních hraničních zmocněnců a zástupci hraničních zmocněnců mají v rozsahu jim vymezené činnosti stejná práva a povinnosti jako zmocněnci, které zastupují.

Pomocníci hraničních zmocněnců plní úkoly uložené jim hraničními zmocněnci nebo jejich zástupci.

Hraniční zmocněnci jsou povinni provádět přiměřená opatření, aby zabraňovali neoprávněným přechodům státních hranic. Hraniční zmocněnci se vzájemně informují o opatřeních provedených proti narušitelům státních hranic.

Pohraniční orgány jsou povinny bezodkladně po obdržení hlášení o neoprávněném přechodu státních hranic učinit taková opatření, aby dopadly osobu, která narušila státní hranice; s výsledkem musí být seznámen hraniční zmocněnec druhé smluvní strany.

V případě, že stopy osoby, která neoprávněně překročila státní hranice, vedou na území druhé smluvní strany, musí stíhající orgán bezodkladně předat všechny potřebné údaje pohraničním orgánům druhé smluvní strany a tím jim umožnit další stíhání.

V případě, že se vede bezprostřední stíhání přes státní hranice, může se stíhání na území druhé smluvní strany provádět se souhlasem jejího hraničního zmocněnce nebo jeho zástupce; bez tohoto souhlasu může se vést stíhání - s výjimkou měst a obcí - jen v případech, kdy prodlení by mohlo způsobit nebezpečí útěku pachatele, ale jen do místa, v němž stíhající orgán zastihne orgán druhé smluvní strany; stíhání na území druhé smluvní strany nesmí být prováděno do větší hloubky než pět kilometrů. Při stíhání nesmí stíhající orgán použít zbraně s výjimkou případů nutné obrany, rovněž nesmí provádět osobní a domovní prohlídku; může se však přesvědčit, zda zadržená osoba nemá u sebe předměty, kterých by mohla použít k útoku proti stíhajícímu orgánu, a tyto předměty odebrat.

Za bezprostřední stíhání se považuje případ, kdy stíhaný je v dohledu stíhajícího orgánu, nebo jde-li služební pes po pachové stopě.

Osoba zadržená při stíhání na území druhé smluvní strany bude předána pohraničním orgánům této strany spolu s předměty, které měla u sebe v době stíhání a zadržení. Ustanovení článků 18 až 20 platí obdobně.

Osoby, které úmyslně neoprávněně přešly státní hranice a byly zadrženy, budou na základě rozhodnutí hraničního zmocněnce smluvní strany, na jejímž území byly zadrženy, předány hraničnímu zmocněnci druhé smluvní strany, a to zpravidla do čtyřiceti osmi hodin od okamžiku zadržení. Současně budou předány předměty, které tyto osoby měly u sebe v okamžiku zadržení a které byly vyvezeny z území druhé smluvní strany. Nebudou však vráceny nezákonně získané platební prostředky té smluvní strany, na jejímž území byla osoba zadržena.

Osoby uvedené v odstavci 1 nebudou předány, jestliže jsou občany té smluvní strany, na jejímž území byly zadrženy.

Osoby uvedené v odstavci 1 nemusí být předány, jestliže kromě neoprávněného přechodu státních hranic spáchaly jiný trestný čin na území té smluvní strany, kde byly zadrženy, a je pro tento trestný čin proti těmto osobám vedeno trestní stíhání.

Nedošlo-li k předání osob uvedených v odstavci 1 z důvodů uvedených v odstavci 3 nebo nelze-li předání provést do čtyřiceti osmi hodin z jakýchkoli jiných příčin, je nutno o tom nejpozději do osmi dnů od okamžiku zadržení takovéto osoby uvědomit hraničního zmocněnce druhé smluvní strany a sdělit příčiny. V takových případech o předání rozhodují příslušné orgány.

Osoby, které neúmyslně přešly neoprávněně státní hranice a byly zadrženy na území jedné smluvní strany, budou předány neprodleně nejbližšímu pohraničnímu orgánu té smluvní strany, z jejíhož území přišly. Současně budou předány předměty, které tyto osoby měly u sebe v okamžiku zadržení a které byly vyvezeny z území druhé smluvní strany.

Jestliže se osoby uvedené v odstavci 1 dopustily trestného činu na území té smluvní strany, kde byly zadrženy, platí ustanovení článku 18 odstavce 3 a 4 obdobně.

Hraniční zmocněnci projednávají společně nároky na náhradu škody, způsobené porušením pořádku na státních hranicích, nepřesahují-li škody vzniklé na území Československé socialistické republiky Kčs 1000 a škody vzniklé na území Polské lidové republiky 1500 zlotých. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, bude věc postoupena k dalšímu opatření hlavnímu hraničnímu zmocněnci. Jestliže hlavní hraniční zmocněnec záležitost nevyřídí nebo převyšuje-li škoda uvedenou částku, bude záležitost postoupena k projednání diplomatickou cestou.

O způsobu úhrad odškodnění se dohodnou příslušné orgány smluvních stran podle platných předpisů o platebním styku mezi oběma státy.

Rozhodnutí hraničních zmocněnců v případech uvedených v odstavci 1 nevylučují možnost uplatňovat nároky u soudu.

Výše částek uvedených v odstavci 1 se může měnit výměnou nót.

Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástupci, hraniční zmocněnci a jejich zástupci, pomocníci, experti, překladatelé a jiné osoby doprovázející je při přechodu státních hranic a v době pobytu na území druhé smluvní strany, v souvislosti s výkonem jejich služební činnosti vyplývající z této smlouvy, jsou osvobozeni od dovozních a vývozních omezení, od cla a jiných poplatků, pokud jde o jejich služební dokumenty, dopravní prostředky a jiné předměty určené pro jejich úřední činnost a nezbytnou osobní potřebu.

Hlavní hraniční zmocněnci a jejich zástupci, hraniční zmocněnci a jejich zástupci jsou při překračování státních hranic v souvislosti se svojí služební činností ve smyslu této smlouvy osvobozeni od celní prohlídky; osvobození se vztahuje i na předměty uvedené v odstavci 1 a jimi převážené.

Osoby uvedené v odstavci 1 mohou za pobytu na území druhé smluvní strany nosit služební stejnokroj a osobní zbraň; při výkonu své funkce na tomto území požívají osobní nedotknutelnosti; jejich služební dokumenty jsou rovněž nedotknutelné. Druhá smluvní strana bude poskytovat těmto osobám nezbytnou pomoc, a to zejména tím, že jim na požádání poskytne dopravní prostředky, ubytování a spojení s jejich vlastními orgány.

Hraniční cesty, které byly smluvními stranami uznány v hraničních dokumentech za společné, jakož i cesty a stezky, které se částečně nacházejí na území jedné smluvní strany a byly jinými smlouvami stanoveny jako společné, jsou přístupny občanům obou států bez rozdílů.

Příslušné orgány smluvních stran určují ve vzájemné dohodě zásady udržování společných cest a stezek.

Občané smluvních stran používající společných cest a stezek podléhají právním předpisům svého státu.

Pohraniční a celní orgány smluvních stran mohou při výkonu služby na společných cestách a stezkách žádat předložení průkazu totožnosti od všech osob, které těchto cest a stezek používají.

Dopustí-li se občan jedné ze smluvních stran používající společné cesty nebo stezky nezákonného jednání podle právních předpisů svého státu, mohou jej orgány uvedené v odstavci 2 zadržet a zajistit věci, které byly předmětem nebo sloužily ke spáchání nezákonného jednání.

Občané smluvních stran zadržení na společných cestách a stezkách podle odstavce 3 budou předáni orgánům svého státu. Současně se zadrženými občany se předají věci, které měli v době zadržení u sebe s výjimkou nezákonně získaných platebních prostředků té smluvní strany, jejímiž orgány byli zadrženi.

V případě zadržení občanů smluvních stran v okamžiku společného nezákonného jednání orgán provádějící zadržení předá zadrženého občana druhé smluvní strany spolu s věcmi, které má u sebe, orgánům jeho státu. Předání nepodléhají ty věci, které byly předmětem nebo sloužily ke spáchání nezákonného jednání a nezákonně získané platební prostředky té smluvní strany, jejíž orgány provedly zadržení.

Předání osob zadržených podle odstavce 4 a 5 je třeba uskutečnit do čtyřiceti osmi hodin od okamžiku zadržení.

Provoz na železnicích, silnicích, vodních cestách a jiných zařízeních sloužících dopravě, jimiž probíhají státní hranice nebo jež jsou jimi přeťaty, a na vyznačených hraničních přechodech upravují zvláštní smlouvy, které rovněž upravují otázky jejich údržby a obnovy.

V místech, kde jsou státní hranice přeťaty ve smyslu odstavce 1, umísťují příslušné orgány každé smluvní strany na svém území zábrany (závory), nebo zvláštní znaky a udržují je v náležitém stavu.

Na pozemcích přiléhajících ke státním hranicím hospodaří každá smluvní strana tak, aby nezpůsobila škody hospodářství druhé smluvní strany; zejména použije vhodných prostředků, aby zabránila hromadnému výskytu nemocí lidí, zvířat, rostlin a hromadnému výskytu polních a lesních škůdců. Příslušné orgány smluvních stran poskytují si při tom vzájemnou pomoc.

Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území vznikl lesní požár v blízkosti státních hranic, použijí všech možných opatření, aby požár lokalizovaly a uhasily a zabránily jeho rozšíření přes státní hranice. Vznikne-li nebezpečí, že lesní požár se rozšíří přes státní hranice, tyto orgány uvědomí bezodkladně příslušné orgány druhé smluvní strany, aby bylo možno použít vhodných prostředků k lokalizaci požáru.

Osoby bydlící na území jedné ze smluvních stran mohou lovit ryby v hraničních vodách až po hraniční čáru, přičemž musí dodržovat platné předpisy státu, z jehož území loví.

Lovení ryb je dovoleno zásadně ve dne, od východu do západu slunce. Lovení ryb v noci se může provádět jen se souhlasem pohraničních orgánů.

Rybolov a ochrana ryb v hraničních vodách se upravuje zvláštní smlouvou.

Příslušné orgány smluvních stran se v případě potřeby dohodnou o otázkách týkajících se ochrany spárkaté a pernaté zvěře, jakož i o současně probíhajících obdobích zákazu lovu na jednotlivých úsecích státních hranic.

Pohraniční orgány smluvních stran se uvědomí o době a místech, kde budou pořádány v blízkosti státních hranic hony s použitím střelných zbraní.

Při honech je zakázáno střílet nebo honit spárkatou nebo pernatou zvěř na území druhé smluvní strany.

Každá smluvní strana hradí náklady na hraniční schůzky a jednání ve smyslu článku 16 uskutečněné na svém území.

Náklady souvisící s činností expertů, povolávaných hraničními zmocněnci, a pomocného personálu hradí smluvní strana, která je povolala.

Náklady souvisící s činností odborníků a jejich pomocného personálu, předvídanou v článku 7, 8 a v článku 11 odstavci 5, hradí smluvní strana, která je vysílá.