Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
59/1972 Sb. znění účinné od 1. 10. 1972 do 30. 6. 1997

59

 

VYHLÁŠKA

ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky

ze dne 30. června 1972

o ochraně zdraví před ionizujícím zářením

 

Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii a s ostatními zúčastněnými orgány podle § 70 odst. 1 ve vztahu k § 71 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:

ČÁST I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1-3)

Obecná ustanovení

§ 1

Každý, kdo používá zdrojů záření nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby ionizujícímu záření (exponovat), je povinen činit v mezích své pravomoci všechna opatření stanovená k ochraně zdraví před tímto zářením. Je zvláště povinen pečovat o to, aby pracovníci i ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni ionizujícímu záření a aby dávky a dávkové úvazky nepřesáhly hodnoty stanovené v příloze 1, která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

§ 2

Ozařování osob z důvodů studijních a výzkumných smí být prováděno pouze se souhlasem osob, které mají být ozářeny, a se souhlasem ministerstva zdravotnictví ČSR.

§ 3

Výklad pojmů

V této vyhlášce se rozumí pod pojmem

„radioaktivní zářič“ – jakákoliv radioaktivní látka, jejíž úhrnná aktivita přesahuje hodnoty stanovené v tabulce 2 přílohy 1 této vyhlášky a jejíž měrná aktivita přesahuje 0,002 µCi/g, jde-li o roztoky, plyny nebo prášky, a 0,001 µCi/g, jde-li o pevné přírodní radioaktivní látky;

„zdroj záření“ – radioaktivní zářič nebo zařízení (přístroj), které radioaktivní zářič obsahuje nebo při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 kiloelektronvoltů;

„dávkový úvazek“ – dávka ionizujícího záření,1 kterou způsobí v určitém orgánu či tkáni radioaktivní látka za 50 let od jejího příjmu do organismu;

„kontrolované pásmo“ – prostory pracoviště, v nichž pracovníci mohou za rok obdržet dávky nebo přijmout radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky přesahující 3/10 ročních nejvyšších přípustných dávek (příloha 1);

„uzavřený zářič“ – radioaktivní zářič, jehož úprava zabezpečuje zkouškami ověřenou těsnost a vylučuje tak za předvídaných podmínek použití a opotřebování únik radioaktivních látek ze zářiče, a který je provázen osvědčením;

„otevřený zářič“ – radioaktivní zářič nevyhovující podmínkám pro uzavřený zářič;

„radioaktivní odpad“ – odpad v pevném, kapalném nebo plynném skupenství, který vzniká při užívání zdrojů záření nebo při těžbě a úpravě surovin a obsahuje radioaktivní látky nebo je jimi znečištěn.

ČÁST II

OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED IONIZUJÍCÍM

ZÁŘENÍM (§ 4-19)

§ 4

Obecné povinnosti organizací

(1)

Podniky, družstva a jiné organizace (dále jen „organizace“) jsou bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou povinny zejména

a)

používat zdrojů záření jen v míře nezbytně nutné,

b)

přejímat zdroje záření, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadnou přepravu a skladování, a používat jich, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadnou přepravu a skladování, a používat jich, jen jsou-li vytvořeny předpoklady pro jejich zdravotně nezávadné používání, popř. zneškodňování,

c)

na pracovištích, kde se používá zdrojů záření, vymezovat a označovat kontrolovaná pásma a dbát na to, aby do těchto pásem měly přístup jen oprávněné osoby; vymezení kontrolovaného pásma schvalují orgány hygienické služby na návrh organizace,

d)

řádně udržovat zdroje záření, jakož i ochranná zařízení a pomůcky a měřicí přístroje,

e)

zajistit soustavný dohled na dodržování opatření k ochraně před ionizujícím zářením na pracovištích a v jejich okolí,

f)

provádět měření potřebná pro kontrolu expozice pracovníků a v rozsahu stanoveném orgány hygienické služby i měření nebo jiná šetření potřebná pro kontrolu expozice v okolí; přehled o získaných údajích za rok zasílat do konce prvního čtvrtletí následujícího roku orgánům hygienické služby,

g)

zaměstnávat při práci se zdroji záření jen pracovníky plně k tomu způsobilé (§ 6 a 7) a pečovat o zvyšování jejich kvalifikace k této práci, zejména je instruovat o správných způsobech práce a o konkrétních opatřeních na ochranu před ionizujícím zářením,

h)

dbát na to, aby se pracovníci v kontrolovaných pásmech podrobovali předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám,2 umožňovat jim na nich účast a uskutečňovat závěry z nich vyplývající; jsou také povinny informovat zdravotnická zařízení provádějící tyto prohlídky o expozici pracovníků,

i)

v rámci seznamů vydaných ústředními orgány poskytovat pracovníkům ochranné pracovní prostředky proti ionizujícímu záření a umožňovat jim řádnou osobní očistu po skončení práce s radioaktivními látkami,

j)

odstraňovat povrchovou kontaminaci podle zásad stanovených v příloze 2, která tvoří nedílnou součást této vyhlášky,

k)

vyžádat si souhlas orgánů hygienické služby k provedení prací spojených s překročením čtvrtletních nejvyšších přípustných dávek (příloha 1),

l)

neprodleně uvědomit orgány hygienické služby o všech případech, kdy byly překročeny nejvyšší přípustné dávky a dávkové úvazky (příloha 1),

m)

vyloučit z další práce se zdroji záření pracovníky, kteří závažným způsobem porušují předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením; k tomu jsou oprávněny i orgány provádějící dozor,

n)

neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a orgánům Veřejné bezpečnosti ztrátu anebo odcizení zdroje záření․

(2)

K soustavnému dohledu nad dodržováním požadavků ochrany před ionizujícím zářením jsou organizace povinny určit odborně způsobilé pracovníky (dále jen „dohlížející pracovníci“). Tito pracovníci současně pomáhají vedoucím pracovníkům při plnění povinností organizací, upozorňují je na zjištěné nedostatky a podávají jim návrhy na jejich odstranění.

§ 5

Obecné povinnosti pracovníků

Pracovníci, kteří pracují na pracovištích se zdroji záření, jsou bez újmy ostatních povinností stanovených touto vyhláškou povinni

a)

znát a dodržovat předpisy o hygienické ochraně práce a o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zvláště pak předpisy o používání zdrojů záření,3

b)

postupovat při práci tak, aby oni sami, jejich spolupracovníci a ostatní obyvatelé byli co nejméně ohroženi ionizujícím zářením, a důsledně používat přidělených ochranných pracovních prostředků,

c)

zacházet se zdroji záření, s ochrannými pomůckami a zařízeními a s měřícími přístroji šetrně a správným způsobem,

d)

soustavně zvyšovat svou kvalifikaci pro práci se zdroji záření a prohlubovat znalosti způsobů ochrany před ionizujícím zářením,

e)

oznamovat dohlížejícímu pracovníkovi, popřípadě vedoucímu pracoviště skutečnosti, které mění jejich zdravotní způsobilost k práci se zdroji záření, a všechny závady ohrožující ochranu před ionizujícím zářením,

f)

podrobovat se předepsaným preventivním vstupním, periodickým, mimořádným a výstupním lékařským prohlídkám.

Způsobilost pracovníků

§ 6

(1)

Práci v kontrolovaných pásmech smějí vykonávat jen osoby, které dovršili 18. rok věku, jsou pro tuto práci tělesně i duševně způsobilé a vyhovují i ostatním podmínkám stanoveným touto vyhláškou. Osoby starší 16 let, pokud nedosáhly věku 18 let, mohou pracovat v kontrolovaných pásmech jen v rámci specializované výuky.

(2)

V kontrolovaných pásmech nesmějí pracovat těhotné ženy a pokud se v těchto pásmech používá otevřených zářičů, nesmějí v nich pracovat ani matky do konce 9. měsíce po porodu.

§ 7

(1)

Pracovník přímo řídící práce se zdroji záření a dohlížející pracovník jsou povinni prokázat před zahájením práce, že složili zkoušku před odbornou komisí nebo že tato komise od přezkoušení upustila. Členy komise jmenuje krajský hygienik a jde-li o přezkoušení pracovníků organizací, v nichž vykonává dozor hlavní hygienik ČSR, jmenuje členy komise hlavní hygienik ČSR. Komisi předsedá odborný pracovník hygienické služby a jejími dalšími členy jsou zástupci orgánu Státního odborného dozoru nad bezpečností práce a odborníci z praxe. Komise upustí od provedení zkoušky u osob, které absolvovaly školu nebo kursy poskytující podle vyjádření hlavního hygienika ČSR dostatečné znalosti v ochraně před zářením.

(2)

Ostatní pracovníci musí před zahájením práce se zdroji záření a dále pravidelně, nejméně jednou za rok prokázat zkouškou dohlížejícímu pracovníku způsobilost v bezpečném zacházení se zdroji záření při plánovaném způsobu jejich používání. O zkoušce se provede záznam, který musí být uložen na pracovišti.

(3)

Má-li orgán provádějící dozor (§ 20 a 21) pochybnosti o odborné způsobilosti osob pracujících se zdroji záření, může jim uložit, aby se podrobily přezkoušení svých znalostí před komisí uvedenou v odstavci 1.

(4)

Zkouškami uvedenými v odstavcích 1 a 2 se zjišťuje, zda pracovníci jsou obeznámeni se způsoby ochrany proti druhu užívaného nebo vznikajícího ionizujícího záření při práci, s bezpečnými způsoby zacházení se zdroji záření, s předpisy pro ochranu před ionizujícím zářením na pracovišti, s pracovním řádem a se zásadami ochrany okolí pracoviště i postupu v nepředvídaných případech.

Výstavba, vybavení a provoz pracovišť se zdroji záření

§ 8

(1)

Při výstavbě a provozu pracovišť se zdroji záření musí být dodrženy obecné hygienické požadavky stanovené pro výstavbu, provoz a udržování průmyslových podniků a požadavky stanovené pro ochranu před ionizujícím zářením.4

(2)

Stavební materiál a konstrukce stěn, zástěn a krytů a vybavení a vnitřní rozmístění pracoviště musí být voleny tak, aby při plánovaném způsobu práce se zdroji záření (čítajíc v to i předvídatelné nehody) byla zajištěna dostatečná ochrana osob na pracovišti a osob pobývajících v blízkosti pracoviště a aby podle povahy pracoviště byla umožněna co nejrychlejší a nejúčinnější očista pracoviště a osob od radioaktivních látek.

(3)

Pracoviště musí být vybaveno všemi potřebnými pomůckami pro ochranu před ionizujícím zářením a dostatečným množstvím vhodných přístrojů pro stanovení dávek nebo dávkových příkonů všech druhů záření, jež se při práci mohou vyskytnout. Pracoviště s otevřenými zářiči musí být mimoto vybavenou přístroji pro měření radioaktivní kontaminace povrchů pracovišť a osob, popřípadě i přístroji pro měření objemových aktivit radioaktivních látek v ovzduší pracovišť, v odpadních vodách a v exhalacích.

(4)

Projektová dokumentace pracovišť se zdroji záření musí být v rozsahu nezbytném pro posouzení všech okolností souvisících s ochranou pracovníků a okolí pracoviště předložena ke schválení orgánům hygienické služby, které si v případě potřeby vyžádají vyjádření příslušného orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Typové projekty pracovišť se zdroji záření nesmějí být vydány bez kladného posudku hlavního hygienika ČSR.

(5)

Při rozhodování o výstavbě závodů a zařízení, jež při plánovaném provozu uvádějí nebo v případě nehod mohou uvést do životního prostředí radioaktivní látky, se musí zhodnotit též důsledky tohoto provozu nebo nehod pro obyvatelstvo v jejich okolí. Proto je nutno předložit orgánům rozhodujícím o takové výstavbě podklady o rozsahu expozice obyvatel při provozu nebo v důsledku možných nehod.

(6)

Organizace, při jejichž činnosti může být okolí v důsledku nehody ohroženo rozptylem radioaktivních látek, jsou povinny před zahájením provozu vypracovat plán účinných opatření k rychlému odstranění následků takové nehody a předložit jej k vyjádření orgánům hygienické služby.

§ 9

(1)

Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu až po skončení všech stavebních a instalačních prací, po dokonalém úklidu a zabezpečení všech podmínek pro nezávadnou práci se zdroji záření. Smějí být zrušena jen tehdy, jestliže zdroje záření byly z pracoviště odstraněny a byla provedena dekontaminace povrchů pracoviště.

(2)

Pracoviště se zdroji záření se smějí uvést do provozu a zrušit jen se souhlasem orgánů hygienické služby. U pracovišť určených pro práce pouze na předem vymezenou krátkou dobu (přechodná pracoviště) je takový souhlas nutný, jen jde-li o práce s otevřeným zářičem; zřízení nebo zrušení přechodných pracovišť s ostatními zdroji záření však musí být neprodleně oznámeno krajskému hygienikovi.

§ 10

(1)

Kontrolovaná pásma a zevní povrch zařízení nebo obalů, v nichž jsou mimo kontrolovaná pásma užívány zdroje záření, musí být označeny předepsaným varovným symbolem.5

(2)

Na pracovištích se zdroji záření musí být uloženy a nadřízeným orgánům a orgánům provádějícím dozor (§ 20 a 21) na vyžádání předloženy tyto doklady a záznamy:

a)

povolení k odběru a používání zdrojů záření,

b)

záznam o souhlasu dozorčích orgánů s uvedením pracoviště do provozu, jakož i rozhodnutí vydaná v rámci dozoru na pracoviště,

c)

provozní záznamy o používání, popřípadě o pohybu zdrojů záření a osvědčení používaných zářičů,

d)

záznamy o odstraňování radioaktivních odpadů,

e)

doklady o provedení předepsaných lékařských prohlídek pracovníků a o zkouškách odborné způsobilosti (§ 7),

f)

záznamy o pobytu osob, které navštívily kontrolované pásmo.

(3)

Organizace jsou povinny uschovávat po dobu 30 let od skončení pracovního poměru pracovníků záznamy:

a)

o charakteru práce s ionizujícím zářením,

b)

o způsobech prováděných měření v kontrolovaných pásmech i mimo ně,

c)

o expozici jednotlivých pracovníků v kontrolovaných pásmech,

d)

o výsledcích lékařských prohlídek pracovníků v kontrolovaných pásmech.

(4)

Na pracovištích se zdroji záření musí být na přístupném místě vyvěšen pracovní řád a pokyny o postupu při nehodě (§ 12 odst. 1).

§ 11

Přeprava

(1)

Radioaktivní zářiče musí být přepravovány v pevných a nepropustných obalech zabraňujících úniku obsahu za předvídatelných okolností. Otevřené zářiče musí být přepravovány nejméně ve dvou bezpečně uzavřených ochranných obalech. Při přepravě otevřených tekutých zářičů musí být mezi oběma ochrannými obaly umístěna náplň z vhodného materiálu, který je schopen absorbovat veškeré množství přepravované radioaktivní látky. Obaly a dopravní prostředky, v nichž jsou radioaktivní zářiče přepravovány, musí být označeny varovným symbolem (10 odst. 1).

(2)

Přeprava radioaktivních zářičů mezi místně odloučenými pracovišti, pokud není prováděna prostředky hromadné dopravy, musí být prováděna motorovým dvoustopým vozidlem tak vybaveným aby byl za přepravy vyloučen pohyb nebo ztráta přepravovaného obalu se zářičem. Na povrchu vozidla nesmí dávkový příkon v žádném místě překročit 200 mrem za hodinu.

(3)

Podrobnosti o přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadné přepravy upravují zvláštní předpisy.6

§ 12

Opatření v případě nehody

(1)

Dojde-li k neplánovanému zvýšení dávkového příkonu nebo k rozptylu radioaktivních látek anebo je-li při ztrátě kontroly nad zdrojem záření nebezpečí, že k takovým důsledkům dojde, je nutno

a)

uvědomit o tom ihned dohlížejícího pracovníka a vedoucího pracoviště,

b)

ihned uzavřít nebo ohradit prostor, kde byly rozptýleny radioaktivní látky, a zamezit k němu přístup nepovolaným osobám; osobám určeným pro dekontaminační práce povolovat přístup na toto místo, jen jsou-li dodržena potřebná opatření a dohlíží-li na ně pracovník zajišťující ochrannou dozimetrii,

c)

prošetřit, zda mohlo dojít k vnitřní kontaminaci pracovníků radioaktivními látkami; nelze-li vnitřní kontaminaci spolehlivě vyloučit, provádět opatření pro první pomoc při nehodě se zdroji záření a současně uvědomit o takové nehodě neprodleně nejbližší zdravotnické zařízení a orgány hygienické služby,

d)

uvědomit nejbližší zdravotnické zařízení v případech, kdy byl překročen dvojnásobek nejvyšší přípustné dávky za rok (příloha 1),

e)

zachovávat pokyny, které podle povahy pracoviště vydalo vedení organizace se souhlasem orgánů hygienické služby,

f)

o nehodě a její likvidaci provést zvláštní záznam, který ověří vedoucí pracoviště a dohlížející pracovník.

(2)

Orgány hygienické služby mohou povolit další expozici a určit podmínky pro další práci pracovníků, kteří v důsledku odchylky od plánovaného provozu nebo při záchranných pracích obdrželi dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky vyšší, než jsou přípustné. U pracovníků, kteří obdrželi dávky nebo přijali radioaktivní látky způsobující dávkové úvazky převyšující dvojnásobek ročních nejvyšších přípustných dávek, mohou tak učinit až po provedení lékařské prohlídky.

(3)

Nastane-li při nehodě rozptyl radioaktivních látek do okolí pracoviště, musí se postupovat podle plánu účinných opatření (§ 8 odst. 6) a takové nehody neprodleně hlásit orgánům hygienické služby a Veřejné bezpečnosti a pokud dojde nebo by mohlo dojít ke znečištění vod, též příslušnému vodohospodářskému orgánu.

§ 13

Odstraňování radioaktivních zářičů a odpadů

(1)

Organizace nesmějí bez souhlasu orgánů hygienické služby ukládat do půdy radioaktivní zářiče a radioaktivní odpady nebo je vypouštět do ovzduší; orgány hygienické služby vydávají souhlas k ukládání těchto zářičů a odpadů do půdy v dohodě s vodohospodářskými orgány a souhlas s vypouštěním těchto odpadů do ovzduší v dohodě s orgány Státní technické inspekce ochrany ovzduší. Odstraňovat radioaktivní odpady vypouštěním do vod lze jen s povolením vodohospodářských orgánů vydaným v dohodě s orgány hygienické služby.7

(2)

Radioaktivní odpady vznikající při těžbě a úpravě radioaktivních surovin a při provozu jaderných reaktorů odstraňují organizace, ve kterých tyto odpady vznikají.

(3)

Radioaktivní odpady, které se neodstraní podle odstavce 1 nebo uskladněním na pracovišti, musí organizace upravit pro odvoz do ústředního odklidiště. Odvoz a uskladnění radioaktivních odpadů v ústředním odklidišti zajišťuje organizace pověřená k tomu Československou komisí pro atomovou energii.8 Způsob úpravy a podmínky převzetí radioaktivních odpadů stanoví tato organizace se souhlasem hlavního hygienika ČSR.

Oprávnění k výrobě zdrojů záření

§ 14

(1)

Zařízení obsahující radioaktivní zářiče a zařízení, při jejichž používání vzniká ionizující záření, smějí být sériově vyráběna, jen byl-li jejich prototyp kladně posouzen hlavním hygienikem ČSR. Toto ustanovení se vztahuje i na zařízení, kterých se používá k práci se zdroji záření a jejichž konstrukce může ovlivnit stupeň ochrany před zářením.

(2)

Uzavřené zářiče smějí vyrábět a opravovat organizace, kterým k tomu dá oprávnění Československá komise pro atomovou energii v dohodě s ministerstvem zdravotnictví ČSR.

(3)

Organizace oprávněná k výrobě uzavřených zářičů musí provést kontrolu těsnosti a kontaminace obalu u všech vyráběných zářičů a vést evidenci o prováděných zkouškách.

§ 15

(1)

Uzavřený zářič musí být opatřen značkou a výrobním číslem a provázen osvědčením, pokud v případech uvedených v § 15 odst. 3 není toto označení a osvědčení nahrazeno osvědčením hromadným; není-li vyhověno těmto podmínkám, je považován za zářič otevřený.

(2)

Osvědčení uzavřeného zářiče obsahuje:

a)

evidenční číslo osvědčení,

b)

číslo a značku zářiče,

c)

údaj o druhu radionuklidu,

d)

údaj o aktivitě uzavřeného zářiče s uvedením dne, ke kterému se udaná aktivita vztahuje, včetně údaje o maximálním obsahu základního radionuklidu, popř. expoziční vydatnosti9 v R m2 s-1 s uvedením dne, ke kterému se vztahuje,

e)

údaj o chemické a fyzikální formě radioaktivní látky,

f)

údaj o rozměrech radioaktivní látky,

g)

údaj o rozměrech obalu zářiče, jeho materiálu, síle stěn a způsobu uzavření,

h)

údaj o druhu a výsledku provedených zkoušek na těsnost a kontaminaci obalu,

ch)

dobu platnosti osvědčení,

i)

adresu odběratele,

j)

datum vystavení osvědčení, razítko organizace, která osvědčení vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce.

(3)

Uzavřené zářiče, které z technických důvodů nemohou být opatřeny značkou a výrobním číslem, musí mít hromadné osvědčení. Toto hromadné osvědčení se vystavuje pro všechny zářiče téhož typu a téže velikosti, které obsahují stejné množství téže radioaktivní látky a jsou ve správě téže organizace. Hromadné osvědčení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2, přičemž namísto údajů o výrobním čísle a značce zářiče se uvádí počet jednotlivých zářičů, pro které je toto osvědčení vystaveno.

(4)

Osvědčení uzavřeného zářiče vydává organizace oprávněná k výrobě uzavřených zářičů (§ 14 odst. 2). Tato organizace vede také evidenci o vydaných osvědčeních. Jde-li o dovezené uzavřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení osvědčení uvedené v odstavci 2 písm. b) až h).

Oprávnění k odběru a používání zdrojů záření

§ 16

(1)

K odběru radioaktivních zářičů a k používání zdrojů záření je třeba povolení krajského hygienika.10 Hlavní hygienik ČSR může platnost povolení k používání zdrojů záření rozšířit pro všechny kraje.

(2)

Povolení podle odstavce 1 musí mít i organizace, které bylo uděleno oprávnění k výrobě radioaktivních zářičů. Toto povolení však nepotřebují organizace pro výzkum a výrobu zdrojů záření, pro jaderný výzkum a pro výzkum jaderných paliv, které určí hlavní hygienik ČSR v dohodě s Československou komisí pro atomovou energii.11

(3)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odběr a používání

a)

pevných stínicích materiálů obsahujících přírodní nebo ochuzený uran nebo thorium,

b)

přírodních léčivých vod obsahujících radioaktivní látky přírodního původu,

c)

hodinek a palubních přístrojů, jakož i jiných podobných výrobků obsahujících radioaktivní zářič nebo přístrojů, při jejichž provozu vzniká ionizující záření, které s ohledem na nízký stupeň ohrožení při užívání vyhlásí hlavní hygienik ČSR.

(4)

Organizace jsou povinny zaznamenávat údaje o příjmu a použití radioaktivních zářičů s výjimkou těch, které jsou uvedeny v odstavci 3, a o odstranění radioaktivních odpadů.

(5)

Organizace, které hromadně skladují výrobky uvedené v odstavci 3 písm. c), jsou povinny to hlásit do 30 dnů krajskému hygienikovi.

(6)

Organizace, které mají povolení podle odstavce 1, smějí předat radioaktivní zářiče jiné oprávněné organizaci jen po uvědomění krajského hygienika, který povolení podle odstavce 1 vydal.

(7)

Působnost krajského hygienika stanovenou v předchozích odstavcích vykonává v závodech uranového průmyslu hlavní hygienik ČSR.

§ 17

(1)

Povolení k odběru radioaktivních zářičů smí být vydáno jen tehdy, je-li zaručena jejich bezpečná přeprava a bezpečné uskladnění. V povolení musí být uveden druh, množství a forma odebíraných radioaktivních látek, jakož i označení a přesná adresa organizace a jména osob, které za odběr a skladování radioaktivních zářičů odpovídají.

(2)

Povolení k používání zdrojů záření smí být vydáno jen tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky pro bezpečné zacházení s nimi. V povolení musí být stanoveno, k jakému účelu, za jakých podmínek a na jakou dobu se vydává, a jde-li o radioaktivní zářič, též druh, forma a aktivita radioaktivních látek a označení místa použití.

(3)

Povolení podle § 16 odst. 1 může být odňato, jsou-li zjištěny závažné nedostatky ve skladování, používání nebo evidenci zdrojů záření. Povolení pozbývá platnosti, jestliže se změní podmínky, za kterých bylo uděleno.

§ 18

(1)

Otevřený zářič musí být při předávání doprovázen průvodním listem.

(2)

Průvodní list otevřeného zářiče obsahuje:

a)

evidenční číslo,

b)

údaj o chemické formě radioaktivní látky,

c)

údaj o chemické formě radioaktivní látky,

d)

údaj o úhrnné a měrné aktivitě radioaktivní látky s uvedením dne, popř. hodiny k níž se údaj vztahuje,

e)

údaj o chemické a radiochemické čistotě,

f)

údaj o druhu obalu radioaktivní látky,

g)

adresu odběratele,

h)

datum vystavení a razítko organizace, která průvodní list vystavila, a podpis jejího odpovědného zástupce.

(3)

Průvodní list otevřeného zářiče vystavuje organizace, která otevřený zářič předává; tato organizace vede také evidenci o předaných otevřených zářičích. Jde-li o dovezené otevřené zářiče, je dovážející podnik zahraničního obchodu povinen opatřit u zahraničního dodavatele údaje pro vystavení průvodního listu uvedeného v odst. 2 písm. b) až f).

§ 19

Dovoz

(1)

Organizace zahraničního obchodu smí uskutečnit dovoz radioaktivního zářiče jen pro organizaci, která je pověřena československou komisí pro atomovou energii k vystavování osvědčení a průvodních listů pro dovážené radioaktivní zářiče.12 Dovoz zařízení obsahujícího uzavřený zářič se smí uskutečnit i pro jiného tuzemského odběratele, který podle § 16 má povolení k odběru nebo takové povolení nepotřebuje; v takovém případě je však tuzemský odběratel povinen obstarat u pověřené organizace osvědčení uzavřeného zářiče. K požadavku na dovoz výrobků uvedených v § 16 odst. 3 písm. c) si musí tuzemský odběratel vyžádat souhlas hlavního hygienika ČSR.

(2)

Dovážející organizace zahraničního obchodu musí vést záznamy o dovozu a předávání radioaktivních zářičů.

ČÁST III

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20-26)

Dozor

§ 20

(1)

Dozor nad dodržováním opatření k ochraně před ionizujícím zářením provádějí orgány hygienické služby ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, se Státní vodohospodářskou inspekcí a Státní technickou inspekcí ochrany ovzduší, s orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a s orgány Revolučního odborového hnutí, provádějícími společenskou kontrolu nad bezpečností a ochranou zdraví při práci.

(2)

Orgány provádějící dozor podle odstavce 1 jsou oprávněny vstupovat do všech objektů, kde se nacházejí zdroje záření, nahlížet do předepsaných dokladů a vyžadovat provedení potřebných vyšetření. Přitom orgány hygienické služby jsou oprávněny vykonávat potřebná měření a odebírat v potřebném rozsahu vzorky; mohou také dávat závazné pokyny k odstranění zjištěných závad včetně zákazu určité činnosti, příkazu ke zneškodnění zdrojů záření nebo radioaktivních odpadů a vyřazení osob.

(3)

Orgány provádějící kontrolu pracovišť se zdroji záření jsou povinny dodržovat přitom zásady ochrany před ionizujícím zářením.

§ 21

(1)

V zařízeních náležejících do oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany plní úkoly hygienické služby podle této vyhlášky Vojenský ústav hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze a v zařízeních náležejících do oboru působnosti federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra ČSR je plní orgány těchto ministerstev; jde-li o opatření potřebná k ochraně obyvatelstva, vykonávají tuto působnost v dohodě s orgány hygienické služby.

(2)

Na železnicích vykonávají dozor na pracoviště se zdroji záření orgány hygienické služby v úzké spolupráci s orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví. Dozor na přepravu radioaktivních látek na železnicích vykonávají orgány hygienické a protiepidemické péče železničního zdravotnictví ve spolupráci s orgány hygienické služby.

(3)

V organizacích uranového průmyslu vykonává dozor nad dodržováním opatření v ochraně před ionizujícím zářením hlavní hygienik ČSR.

§ 22

Vztah k jiným předpisům

(1)

O jaderné bezpečnosti při projektování, výstavbě a provozu jaderných zařízení, o evidenci radioaktivních látek a štěpných materiálů a o dozoru nad zneškodňováním radioaktivních odpadů platí vedle této vyhlášky ještě zvláštní předpisy, vydané v dohodě s ministerstvem zdravotnictví ČSR.

(2)

Pro oblast upravenou horním zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení platí vedle této vyhlášky ještě zvláštní předpisy vydané orgány státní báňské správy.13

§ 23

Omezení rozsahu platnosti

(1)

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují

a)

na užívání televizních přístrojů, u nichž expoziční příkon v kterémkoliv běžně dostupném místě ve vzdálenosti 5 cm od povrchu nepřevyšuje za normálních provozních podmínek 5 mrem za hodinu.

b)

na používání zařízení (přístrojů) obsahujících uzavřené zářiče, jestliže dávkový příkon v kterémkoliv místě ve vzdálenosti 10 cm od povrchu zařízení nepřevýší 0,1 mrem za hodinu a jestliže zařízení (přístroj) bylo v prototypu kladně posouzeno hlavním hygienikem ČSR.

(2)

Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 9, § 10 odst. 1 a 4, § 11 odst. 1 a § 18 se nevztahují na práce při průzkumu, těžbě, zpracování a přepravě radioaktivních surovin; pro ně platí zvláštní předpisy.13

(3)

Hlavní hygienik ČSR může vyjmout z platnosti této vyhlášky užívání některých zdrojů záření nebo zařízení (přístrojů) je obsahujících, které způsobem provedení zaručují dodržení požadavků ochrany před ionizujícím zářením.

§ 24

Výjimky

Ministerstvo zdravotnictví ČSR může v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení § 9, § 10 odst. 1, § 11 odst. 1 a 2 a § 15.

§ 25

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví a chemického průmyslu č. 34/1963 Sb., o hygienické ochraně před ionizujícím zářením a o hospodaření se zdroji ionizujícího záření.

§ 26

Počátek účinnosti

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1972.

První náměstek ministra:

MUDr. Štípal v. r.

Příloha č. 2

Zásady pro hodnocení a odstraňování povrchové kontaminace radioaktivními látkami

[§ 4 odst. 1 písm.j) vyhlášky]

 

Při hodnocení a odstraňování kontaminace povrchu pracoviště, oděvů i těla osob radioaktivními látkami se postupuje podle těch zásad:

1.

Při zjištění povrchové kontaminace nebo změně v její úrovni se především přešetří, zda nedošlo k vnitřní kontaminaci osob.

2.

Protože radioaktivní látky na povrchu předmětů nebo těla mohou způsobovat zevní ozáření osob nebo po uvolnění z povrchu mohou vést k příjmu radioaktivních látek do organismu, je třeba udržovat povrchovou kontaminaci na nejnižších úrovních, jaké lze při pracovním procesu dosáhnout. Základním vodítkem pro odvození přípustných hodnot povrchové kontaminace jsou nejvyšší přípustné dávky stanovené v příloze č. 1. Pokud nejsou na pracovišti odvozeny takové hodnoty povrchové kontaminace na základě zvážení místních podmínek, lze jako kritéria pro hodnocení použít hodnot v níže uvedeném přehledu.

3.

Předměty, které jsou vynášeny z kontrolovaného pásma, jakož i dopravní prostředky, mají být dekontaminovány na nejnižší dosažitelné hodnoty, nejméně však na hodnoty uvedené v přehledu pro neaktivní části kontrolovaného pásma.

4.

Při kontaminaci povrchu těla nutno provést dekontaminaci pokožky vhodnými metodami na nejnižší hodnoty, kterých lze dosáhnout opakovanými postupy bez porušení povrchu kůže.

 

Přehled hodnot

 

Část kontrolovaného pásma

Druh povrchů

Alfa-aktivní nuklidy

Beta-aktivní nuklidypCi cm2

Velmi toxicképCi cm2

OstatnípCi cm2

Aktivní část

Pracoviště a zařízení

100

1000

1000

Pracovní oděv

10

100

100

Neaktivní část

Pracoviště a zařízení

10

100

100

Pracovní oděv

1

10

10

 

Poznámky k přehledu:

a)

„Neaktivní částí“ kontrolovaného pásma se rozumějí takové prostory nebo pracovny v kontrolovaném pásmu, kde se bezprostředně nemanipuluje s radioaktivními látkami nebo se pracuje s velmi nízkými aktivitami.

b)

Při měření kontaminace podlah, stěn a stropů se průměrování provádí z hodnot zjištěných z plochy až do 1 000 cm2, jinak z plochy do 300 cm2.

c)

Velmi toxickými alfa-aktivními nuklidy jsou nuklidy, jejichž průměrná objemová aktivita ve vzduchu vdechovaném pracovníky, stanovená ve sloupci 4 tabulky 2 přílohy 1, je nižší ne 1 pCi/1. Mezi ostatní alfa-aktivní nuklidy patří rovněž přírodní i obohacený uran a přírodní thorium.

d)

Uvedené hodnoty pro velmi toxické alfa-aktivní nuklidy jsou použitelné pro hodnocení kontaminace povrchů, nepřesahuje-li kontaminovaná plocha 1 000 cm2 a jde o povrchy obvyklé pro pracoviště s radioaktivními látkami, nikoliv např. o nekrytý beton.



Poznámky pod čarou:

Dávkový ekvivalent podle ČSN 01 1308 – Veličiny a jednotky v atomové fyzice.

Směrnice č. 49/1967 Věst. MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR.

Zejména směrnice hlavního hygienika z 26. 1. 1966 čj. HE-342.1-2. 3. 1965, o hygienických podmínkách pro rentgenová pracoviště zdravotnických zařízení (ozn. částka 3/1966 Věst. MZ); instrukce ministerstva zdravotnictví poř. č. 42/1959 Věst. MZ – směrnice o hygienických podmínkách pro práci se svítivými radioaktivními barvami; ČSN 34 1720 – zdravotnická rentgenová pracoviště (elektrotechnická ustanovení); ČSN 34 1730 – předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami; ČSN 34 1725 – předpisy technických rentgenových pracovišť do 500 kV.

Zejména směrnice č. 5/1954 sb. Hygienických předpisů, o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových podniků (nové znění sv. 3/1958 sb. Hyb. předp.), směrnice č. 20/1959 sb. Hygienických předpisů, o hygienických podmínkách pro provoz a udržování průmyslových podniků.

ČSN 01 8001 – Bezpečnostní značky.

O přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadné dopravy platí kupříkladu:

Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečného zboží na železnicích – Tř. IV B-příloha č. 1 k Železničnímu přepravnímu řádu (vyhláška MD č. 132/1964 Sb.); § 76 vyhlášky MD č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu; § 15 vyhlášky MD č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy; International Air Transport Association IATA; Cod pro nebezpečné zboží vydané Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z r. 1960.

Zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 13/1959 Sb.) a předpisy vydané k jeho provedení.

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

ČSN – 01 1308 – Veličiny a jednotky v atomové fyzice.

Z hlediska tohoto požadavku se těžba a zpracování radioaktivních surovin nepovažují za odběr ani používání radioaktivních zářičů.

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, Ústav jaderného výzkumu a Ústav jaderných paliv Vývojové základny uranového průmyslu.

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu, reg. v částce 7/1971 Sb.; doplňkové předpisy bývalého Ústředního báňského úřadu v Praze ze dne 29. června 1966 čj. 4999-Z-1966 pro doly a úpravny s výskytem přírodních radioaktivních látek.

Výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu, reg. v částce 7/1971 Sb.; doplňkové předpisy bývalého Ústředního báňského úřadu v Praze ze dne 29. června 1966 čj. 4999-Z-1966 pro doly a úpravny s výskytem přírodních radioaktivních látek.

Poznámky pod čarou:
1

Dávkový ekvivalent podle ČSN 01 1308 – Veličiny a jednotky v atomové fyzice.

2

Směrnice č. 49/1967 Věst. MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR.

3

Zejména směrnice hlavního hygienika z 26. 1. 1966 čj. HE-342.1-2. 3. 1965, o hygienických podmínkách pro rentgenová pracoviště zdravotnických zařízení (ozn. částka 3/1966 Věst. MZ); instrukce ministerstva zdravotnictví poř. č. 42/1959 Věst. MZ – směrnice o hygienických podmínkách pro práci se svítivými radioaktivními barvami; ČSN 34 1720 – zdravotnická rentgenová pracoviště (elektrotechnická ustanovení); ČSN 34 1730 – předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami; ČSN 34 1725 – předpisy technických rentgenových pracovišť do 500 kV.

4

Zejména směrnice č. 5/1954 sb. Hygienických předpisů, o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových podniků (nové znění sv. 3/1958 sb. Hyb. předp.), směrnice č. 20/1959 sb. Hygienických předpisů, o hygienických podmínkách pro provoz a udržování průmyslových podniků.

5

ČSN 01 8001 – Bezpečnostní značky.

6

O přepravě radioaktivních látek v prostředcích hromadné dopravy platí kupříkladu:

Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečného zboží na železnicích – Tř. IV B-příloha č. 1 k Železničnímu přepravnímu řádu (vyhláška MD č. 132/1964 Sb.); § 76 vyhlášky MD č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu; § 15 vyhlášky MD č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy; International Air Transport Association IATA; Cod pro nebezpečné zboží vydané Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z r. 1960.

7

Zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 13/1959 Sb.) a předpisy vydané k jeho provedení.

8

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

9

ČSN – 01 1308 – Veličiny a jednotky v atomové fyzice.

10

Z hlediska tohoto požadavku se těžba a zpracování radioaktivních surovin nepovažují za odběr ani používání radioaktivních zářičů.

11

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů, Ústav jaderného výzkumu a Ústav jaderných paliv Vývojové základny uranového průmyslu.

12

Ústav pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

13

Výnos Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají hornímu zákonu, reg. v částce 7/1971 Sb.; doplňkové předpisy bývalého Ústředního báňského úřadu v Praze ze dne 29. června 1966 čj. 4999-Z-1966 pro doly a úpravny s výskytem přírodních radioaktivních látek.