Hospodářská kooperace se zahraničím se může uskutečnit jen na základě smlouvy upravující hospodářskou kooperaci (dále jen "smlouva o hospodářské kooperaci"). Tuto smlouvu mohou uzavřít československé organizace jen po udělení povolení podle § 2 tohoto zákona nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení tohoto povolení.

Smlouva o hospodářské kooperaci je bez povolení podle § 2 tohoto zákona neplatná.

Hospodářskou kooperací pro účely tohoto zákona se rozumí spolupráce se zahraničními právnickými a fyzickými osobami při výrobě, včetně vědeckotechnické spolupráce s ní související a včetně specializace výrobních programů․

Povolení k uzavření smlouvy o hospodářské kooperaci uděluje federální ústřední orgán státní správy nebo ústřední orgán státní správy republiky, který řídí československou organizaci, jež má smlouvu uzavřít.

U družstevních organizací udělují povolení národní svazy družstev nebo Ústřední rada družstev, řídící organizaci, jež má smlouvu uzavřít.

Vlády republik stanoví nařízením, které ústřední orgány státní správy republiky jsou příslušné udělovat povolení k uzavření smlouvy o hospodářské kooperaci jednotným zemědělským družstvům a organizacím řízeným národními výbory.

Povolení k uzavření smlouvy o hospodářské kooperaci mohou vydat orgány k tomu příslušné podle odstavce 1 až 3 pouze po předchozím souhlasu federálního ministerstva zahraničního obchodu, federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, federálního ministerstva financí a Státní banky československé.

Při rozhodování o povolení přihlédne příslušný orgán k účelnosti navrhované hospodářské kooperace z hlediska jednotné státní hospodářské politiky. V rámci své působnosti bude především přihlížet ke koncepci rozvoje výrobního odvětví nebo oboru, k zamýšleným hospodářským nebo technickým výsledkům, jakož i k důsledkům navrhované kooperace v oblasti hospodářských styků se zahraničím a v oblasti finanční i k mezinárodním závazkům, kterými je Československá socialistická republika vázána.