vzniku nároku na odměnu za využití vynálezu, zlepšovacího návrhu či průmyslového vzoru,

způsobu stanovení této odměny, její výše a doby splatnosti,

odměny za účasti na rozpracování, zkoušení nebo zavádění vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru a odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu,

náhrady za výkresy, modely a prototypy.

Smírčí řízení provádí závodní výbor základní organizace ROH té organizace, která je příslušná ke stanovení a vyplacení odměny poskytované v souvislosti s vynálezem, zlepšovacím návrhem nebo průmyslovým vzorem․

Závodní výbor může pověřit provedením smírčího řízení svou komisi pro hnutí vynálezců a zlepšovatelů; tato komise však musí mít nejméně sedm členů.

Smírčí řízení se zahajuje na návrh občana uplatňujícího nárok uvedený v § 2 této vyhlášky nebo na návrh organizace. Návrh na zahájení smírčího řízení se podává u smírčího orgánu.

Návrh může být podán písemně nebo ústně do protokolu, který sepíše pověřený člen smírčího orgánu nebo pracovník organizace pověřený k tomu smírčím orgánem se souhlasem organizace.

V návrhu je třeba uvést, kdo jej podává, co uplatňuje a proti komu návrh směřuje. Přitom je účelné uvést v návrhu i skutečnosti rozhodné pro jeho posouzení a jak je možno je prokázat. Opis návrhu na zahájení smírčího řízení zašle pověřený člen smírčího orgánu druhému účastníku řízení.

Účastník může návrh vzít zpět, dokud smírčí orgán neschválil uzavřený smír.

Smírčí orgán svolává jeho předseda, popřípadě jím pověřený člen smírčího orgánu (dále jen "předseda smírčího orgánu") tak, aby smírčí řízení skončilo nejpozději do 30 dnů od jeho zahájení. K jednání pozve i oba účastníky sporu.

Místo a dobu stanoví předseda smírčího orgánu, který jednání také řídí. Doba jednání má být stanovena tak, aby pokud možno nezasahovala do pracovní doby.

Smírčí orgán může jednat, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnému usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů smírčího orgánu.

Z účasti na jednání smírčího orgánu je vyloučen člen, u něhož se zřetelem na jeho poměr k projednávané věci nebo k účastníkům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen smírčího orgánu vyloučen, rozhoduje tento smírčí orgán; člen, o jehož vyloučení se jedná, se hlasování neúčastní.

Smírčí orgán může jednat o uzavření a schválení smíru, jsou-li přítomni oba účastníci nebo jejich zástupci. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání řádně obeslaný navrhovatel, má se za to, že vzal svůj návrh zpět. Nedostaví-li se bez omluvy k jednání řádně obeslaný odpůrce, má se za to, že odmítá jednat o smíru.

Účastníci řízení jsou povinni na požádání smírčího orgánu předložit potřebné listiny související s projednávanou věcí.

Při uzavírání smíru smírčí orgán dbá, aby účastníci neutrpěli újmu z neznalosti práva. Předseda smírčího orgánu je povinen účastníkům přečíst znění navrhovaného smíru a vysvětlit jim jeho dosah dříve, než jim předloží k podpisu zápis o jednání. (2) Uzavřou-li účastníci smír, rozhodne smírčí orgán usnesením, zda jej schvaluje. Smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy.

Bylo-li ve smíru dohodnuto peněžní plnění, nutno uvést přesnou částku a lhůtu, do kdy má být zaplaceno.

Smírčí orgán po schválení smíru doručí účastníkům opis zápisu o jednání, popřípadě té jeho části, ve které je uveden smír.

Nebyla-li splněna ve stanovené lhůtě povinnost převzatá schváleným smírem, potvrdí smírčí orgán na žádost účastníka vykonatelnost schváleného smíru.

O jednání smírčího orgánu musí být sepsán zápis, v němž se zejména uvede:

Zápis podepíše předseda smírčího orgánu a zapisovatel; došlo-li k uzavření smíru, podepíší zápis též účastníci řízení.

Nedojde-li při smírčím jednání k uzavření a schválení smíru a smírčí orgán nenařídí další jedná, končí smírčí řízení dnem, kdy se jednání konalo.

Odmítne-li odpůrce kdykoliv po zahájení smírčího řízení a před schválením uzavřeného smíru jednat, skončí smírčí řízení dnem, kdy k odmítnutí došlo. Za odmítnutí jednání ze strany odpůrce se také považuje, jestliže se ke smírčímu jednání odpůrce nedostaví, ač byl řádně obeslán.

Smírčí orgán zruší na návrh kteréhokoliv účastníka sporu schválení smíru, jestliže se dodatečně zjistily mimořádné závažné okolnosti, kterých nemohl bez své viny použít a které odůvodňují podstatně příznivější výsledek sporu v jeho prospěch ( § 130 zákona). Shledá-li však, že návrh není důvodný, zamítne jej svým usnesením.

Návrh na zrušení smíru může účastník podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději do tří let od právní moci smíru.

Pro podání návrhu na zrušení smíru a pro jeho projednání smírčím orgánem platí přiměřeně ustanovení této vyhlášky o podání a projednání návrhu na zahájení smírčího řízení.

Náklady účastníků řízení spojené s jejich účastní na smírčím řízení hradí organizace uvedená v § 3 odst. 1.

Tato organizace hradí také výdaje, které vznikly účastí na řízení osobám, jež byly přizvány k jednání a nebyly účastníky sporu, poskytuje pro jednání bezplatně vhodnou místnost, nutné technické potřeby i jinou účelnou pomoc.