Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

44/1973 Sb. znění účinné od 1. 7. 1973 do 30. 6. 1990

44

 

ZÁKON

ze dne 25. dubna 1973

o ochranném dohledu

 

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

(1)

Ochranný dohled je ochranným opatřením, jehož účelem je přispět k dalšímu posílení ochrany společnosti před protispolečenskou činností osob zvlášť narušených, jakož i k dovršení nápravy odsouzeného.

(2)

Ochranný dohled nelze uložit mladistvému.

§ 2

(1)

Osoba, které byl soudem uložen ochranný dohled, je povinna

a)

sdělovat orgánu vykonávajícímu ochranný dohled ( § 6 odst. 1) potřebné údaje o způsobu a zdrojích své obživy a na jeho žádost tyto údaje prokazovat,

b)

osobně se hlásit u tohoto orgánu ve lhůtách, které jí stanoví,

c)

trpět vstup tohoto orgánu do svého obydlí a

d)

předem oznamovat tomuto orgánu vzdálení z místa pobytu.

(2)

Osobě, které se ukládá ochranný dohled, může soud uložit další povinnosti a omezení směřující k tomu, aby vedla řádný život pracujícího člověka, zejména

a)

nenavštěvovat určitá místa, místnosti, podniky nebo shromáždění,

b)

pobývat v přikázaném místě nebo obvodě a nevzdalovat se z něho bez souhlasu orgánu vykonávajícího ochranný dohled․

§ 3

(1)

Ochranný dohled se ukládá na jeden rok až tři léta.

(2)

Ukládá-li se ochranný dohled opětovně, a to předtím, než byl vykonán ochranný dohled dříve uložený, nesmí doba, na kterou je opětovně ukládán, spolu s dosud nevykonaným zbytkem ochranného dohledu dříve uloženého převyšovat dobu tří let.

§ 4

(1)

Ochranný dohled uloží soud pachateli, kterého odsuzuje jako zvlášť nebezpečného recidivistu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

(2)

Ochranný dohled může soud uložit též pachateli, kterého odsuzuje za úmyslný trestný čin nebo úmyslný přečin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nelze-li vzhledem k osobě pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu způsobu života, k prostředí, v kterém žije, a k povaze spáchané trestné činnosti očekávat, že bez ochranného dohledu povede řádný život pracujícího člověka.

(3)

Jestliže soud potřebuje k rozhodnutí o ochranném dohledu provést ještě další dokazování, které nemůže být provedeno ihned, a z toho důvodu neuloží ochranný dohled v hlavním líčení, vyhradí rozhodnutí o něm veřejnému zasedání.

(4)

Nevyhradil-li si soud rozhodnutí o ochranném dohledu, může jej uložit jen na návrh prokurátora, a to ve veřejném zasedání; soud prvního stupně musí o takovém návrhu rozhodnout nejpozději do doby, než se na odsouzeném výkon trestu odnětí svobody skončí.

§ 5

(1)

S výkonem ochranného dohledu se započne po výkonu trestu odnětí svobody.

(2)

Odloží-li předseda senátu výkon trestu odnětí svobody na dobu delší než tři měsíce, rozhodne zároveň o tom, zda má být s výkonem ochranného dohledu započato před nařízením výkonu trestu odnětí svobody.

§ 6

(1)

Ochranný dohled vykonávají orgány Veřejné bezpečnosti, v jejichž obvodu je místo pobytu osoby, které byl ochranný dohled uložen, a to v rozsahu stanoveném v rozhodnutí soudu. Přitom dbají, aby do práv odsouzeného bylo zasahováno jen v míře nezbytně nutné k dosažení účelu ochranného dohledu.

(2)

Orgány Veřejné bezpečnosti spolupracují při výkonu ochranného dohledu s národními výbory a společenskými a hospodářskými organizacemi.

§ 7

Výkon ochranného dohledu se přerušuje po dobu výkonu vazby a trestu odnětí svobody, po dobu ochranného léčení prováděného v léčebném ústavu, po zkušební dobu stanovenou při podmíněném propuštění, jakož i po dobu výkonu vojenské činné služby.

§ 8

(1)

Od výkonu ochranného dohledu uloženého osobě uvedené v § 4 odst. 2 soud upustí, pominou-li před jeho započetím okolnosti, pro které byl uložen.

(2)

Návrh na upuštění od výkonu ochranného dohledu může podat prokurátor nebo náčelník nápravně výchovného ústavu, ve kterém je na odsouzeném, kterému byl uložen ochranný dohled, naposledy vykonáván trest odnětí svobody.

§ 9

(1)

Soud propustí osobu z výkonu ochranného dohledu, ukáže-li se, že bylo dosaženo jeho účelu.

(2)

Návrh na propuštění z výkonu ochranného dohledu může podat

a)

orgán Veřejné bezpečnosti, který ochranný dohled vykonává,

b)

prokurátor,

c)

osoba, které byl uložen ochranný dohled, po uplynutí jedné poloviny doby, na kterou byl ochranný dohled uložen, nejdříve však po uplynutí jednoho roku výkonu ochranného dohledu; nebude-li jejímu návrhu vyhověno, může návrh opakovat teprve po uplynutí jednoho roku.

§ 10

Ochranný dohled zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou byl uložen,

b)

dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný osvědčil.

§ 11

(1)

Nestanoví-li tento zákon jinak, užije se na řízení a rozhodování o ochranném dohledu přiměřeně ustanovení trestního řádu.

(2)

Rozhodnutí podle § 4 odst. 4 a podle § 8 odst. 1 činí soud, v jehož obvodu je na odsouzeném naposledy vykonáván trest odnětí svobody, a rozhodnutí podle § 9 odst. 1 okresní soud, v jehož obvodu je ochranný dohled vykonáván.

(3)

O návrhu na rozhodnutí uvedená v předchozím odstavci rozhoduje soud ve veřejném zasedání; v neveřejném zasedání rozhoduje v případě, že návrh učinila osoba neoprávněná nebo že byl návrh podle § 9 odst. 2 písm. c) podán před uplynutím lhůty.

(4)

Proti usnesení, kterým se rozhoduje o uložení ochranného dohledu, o upuštění od jeho výkonu nebo o propuštění z jeho výkonu, je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

§ 12

Federální ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s příslušnými ministerstvy zásady jednotného výkonu ochranného dohledu prováděného orgány Veřejné bezpečnosti.

§ 13

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1973.

Svoboda v. r.

Indra v. r.

Dr. Štrougal v. r.