| 1. | V § 12 odst. 7 se slova „Po přijetí obžaloby“ nahrazují slovy „Po nařízení hlavního líčení“. |
| 2. | § 14 odst. 3 zní: „(3) Pravomoci vojenských soudů podléhají též civilní osoby |
| 3. | V § 35 za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obhájcem v trestním řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí ústřední orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy.“, dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. |
| 4. | § 50 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku. Je-li takovým zmocněncem advokát, užije se obdobně ustanovení § 35 odst. 2.“ |
| 5. | V § 65 odst. 2 poslední větě se slova „nebo vyhledávání“ nahrazují slovy „, a jde-li o vyhledávání, jakmile byli obviněný a jeho obhájce upozorněni na možnost prostudovat spisy [§ 169 písm. b)]“. |
| 6. | V § 66 odst. 1 se slova „nebo vyhledávacímu orgánu“ nahrazují slovy „, vyhledávacímu orgánu nebo orgánu konajícímu objasňování“ a za slova „vyhledávacím orgánem“ se vkládají slova „, v objasňování orgánem konajícím objasňování“. |
| 7. | V § 80 odst․ 3 se vypouští věta druhá. |
| 8. | V § 81 odst. 4 se vypouští věta druhá. |
| 9. | V § 86 za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě, že bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podle hlavy první zvláštní části trestního zákona, může prokurátor nebo vyšetřovatel s předchozím souhlasem prokurátora nařídit, aby mu pošta nebo podnik provádějící dopravu zásilek vydaly zásilku, u níž je důvodné podezření, že jí byl spáchán takový trestný čin nebo že s takovým trestným činem souvisí, jestliže je k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit její obsah.“, dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a za slova „v odstavci 1“ se vkládá „nebo 2“. |
| 10. | V § 87 odst. 1 se za slova „ § 86 odst. 1“ vkládá „nebo 2“. |
| 11. | § 105 odst. 1 věta druhá zní: „Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením příslušného orgánu, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti.“ |
| 12. | V § 106 se připojuje na konci tato věta: „Znalec musí být též poučen o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.“ |
| 13. | V § 114 za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Je-li k důkazu třeba zjistit totožnost osoby, která se zdržovala na místě činu, je osoba, o kterou jde, povinna strpět úkony potřebné pro takové zjištění.“, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4; přitom se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „předchozích odstavců“. |
| 14. | § 119 odst. 1 věta za střediskem zní: „v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením.“ |
| 15. | V § 149 odst. 2 se slova „po přijetí obžaloby“ nahrazují slovy „po nařízení hlavního líčení“. |
| 16. | § 162 včetně nadpisu zní: „§ 162 Předání věci vyšetřovateli Jestliže se vyšetřovatel, kterému byla věc předána jiným orgánem, nepovažuje za příslušného, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem prokurátorovi; jinak pokračuje v řízení.“ |
| 17. | § 164 odst. 1 věta druhá zní: „Úkony podle hlavy čtvrté a páté, které lze podle tohoto zákona provést před zahájením trestního stíhání, a úkony provedené po zahájení trestního stíhání jinými orgány nemusí vyšetřovatel opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona; vyšetřovatel však vždy vyslechne obviněného.“ |
| 18. | V § 166 vypouští se dosavadní odstavec 7, dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7 a zní: „(7) Vyšetřování je třeba skončit zpravidla do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání. Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovatel prokurátorovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující návrh na konečné opatření nebo učiní některé rozhodnutí podle § 171 až 173.“ |
| 19. | V § 168 odst. 1 se za slova „neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208,“ vkládají slova „neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 a 2,“. |
| 20. | V § 169 ustanovení písm. b), c) a d) zní: „b) | místo seznámení obviněného a obhájce s výsledky vyhledávání upozorní vyhledávací orgán obviněného a obhájce na možnost, aby v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanoví, prostudovali spisy a učinili návrhy na doplnění vyhledávání; nepovažuje-li vyhledávací orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je; o těchto úkonech učiní záznam do protokolu; | c) | ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se neužije; oprávnění podle posléze uvedeného ustanovení obhájci nepřísluší ani při úkonech, kterými se vyhledávání doplňuje; | d) | vyhledávání je třeba skončit zpravidla do jednoho měsíce od zahájení trestního stíhání, a nebyl-li pachatel zjištěn, do dvou měsíců; neskončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, může prokurátor ze závažných důvodů nařídit vyšetřování;“, připojuje se ustanovení písm. e), které zní: | „e) | po skončení vyhledávání předloží vyhledávací orgán spisy prokurátorovi s návrhem na konečné opatření a se seznamem navrhovaných důkazů; návrh není třeba odůvodňovat.“ |
|
| 21. | Nadpis oddílu čtvrtého hlavy desáté zní: „Rozhodnutí v přípravném řízení“. |
| 22. | V § 171 v odstavci 1 se slovo „vyšetřování“ nahrazuje slovy „přípravného řízení“, v odstavci 1 a 2 se slova „nebo vyhledávací orgán“ nahrazují slovy „a ve vyhledávání prokurátor“, odstavec 3 zní: „(3) Usnesení o postoupení věci je nutno oznámit obviněnému a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“ |
| 23. | V § 172 v odstavcích 1 a 2 se slova „nebo vyhledávací orgán“ nahrazují slovy „a ve vyhledávání prokurátor“. odstavec 3 zní: „(3) Usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno oznámit obviněnému a poškozenému; opis usnesení vyšetřovatele je nutno doručit též prokurátorovi, a to do 48 hodin. Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“ |
| 24. | V § 175 odst. 1 se ustanovení písm. a) doplňuje slovy „a ve vyhledávání postoupit věc a zastavit trestní stíhání,“. |
| 25. | V § 179a odst. 2 se připojuje na konci tato věta: „Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, které další federální orgány státní správy a v jakém rozsahu konají v oboru své působnosti objasňování o přečinech; obdobné oprávnění přísluší vládám republik, pokud jde o orgány státní správy republik.“ |
| 26. | V § 179b odst. 1 ustanovení písm. j) zní: „j) | za podmínek stanovených v § 78 až 81 mohou činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanoveních naznačená.“, připojuje se ustanovení písm. k) které zní: | „k) | za podmínek stanovených v § 82 až 85 mohou vykonat domovní a osobní prohlídku.“ |
|
| 27. | § 179c zní: „(1) Objeví-li se v průběhu objasňování, že jsou dány důvody vazby, předá orgán konající objasňování věc vyšetřovateli, je-li třeba provést zadržení a otevření zásilek, předá věc vyhledávacímu orgánu. O těchto opatřeních vyrozumí prokurátora. (2) Jsou-li tu podmínky společného řízení o trestném činu a přečinu, koná se vyšetřování nebo vyhledávání též o přečinu.“ |
| 28. | V § 179e za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Konalo-li se přípravné řízení společně o trestném činu a přečinu, podává se společně obžaloba pro trestný čin i pro přečin; konalo-li se přípravné řízení jen o přečinu, podává se návrh na potrestání.“, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. |
| 29. | V § 181 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) Po podání obžaloby soud rozhoduje samostatně všechny otázky souvisící s dalším řízením a je povinen – nevyčkávaje dalších návrhů – učinit všechna rozhodnutí a opatření, kterých je potřeba k vyřízení obžaloby, ke skončení věci a k výkonu soudního rozhodnutí.“ |
| 30. | § 182 zní: „(1) Prokurátor může vzít obžalobu zpět až do zahájení hlavního líčení; věc se tím vrací do stavu přípravného řízení. (2) Dojde-li prokurátor po zahájení hlavního líčení k přesvědčení, že výsledky projednávání věci před soudem obžalobu nepotvrzují, je povinen ustoupit od obvinění a sdělí soudu důvody, které ho k tomu vedly. Toto prohlášení nezbavuje soud povinnosti, aby – řídě se zákonem a svým vnitřním přesvědčením – rozhodl o obžalobě podle obecných zásad.“ |
| 31. | V § 185 odst. 1 se slova „zda ji může sám přijmout a“ nahrazují slovy „zda může“. |
| 32. | V § 186 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a označení odstavce 1. |
| 33. | V § 188 odst. 1 v ustanovení písm. f) se připojuje na konci tato věta: „; ve věci, ve které bylo konáno vyhledávání, však může vrátit věc prokurátorovi k dosažení jen tehdy, jestliže vyhledáváním nebyly objasněny základní skutečnosti důležité pro rozhodnutí o vině, nebo“. vypouští se slovo „nebo“ v ustanovení písm. g) a celé ustanovení písm. h). |
| 34. | § 190 odst. 2 zní: „(2) Není-li došetření třeba, upozorní předseda senátu na možnost odchylného právního posouzení skutku osoby, kterým se doručuje opis obžaloby (§ 196 odst. 1).“ |
| 35. | V § 191 odst. 3 se za slovo „provést“ vkládá slovo „zpravidla“ a věta druhá se vypouští. |
| 36. | § 193 a 194 se vypouštějí. |
| 37. | V § 196 odst. 1 se slova „Obžalobu, jakmile byla přijata, dá předseda senátu v opise“ nahrazují slovy „Neučinil-li soud některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá předseda senátu opis obžaloby“, poslední věta odstavce 1 se vypouští. |
| 38. | V § 211 v odstavci 1 se vypouštějí ve větě prvé slova „nebo znalce“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“ a v ustanovení písm. b) se vypouštějí slova „nebo znalce“, připojuje se odstavec 4, který zní: „(4) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku a prokurátor i obžalovaný s tím souhlasí.“ |
| 39. | § 263 odst. 1 věta druhá zní: „Též v neveřejném zasedání může učinit rozhodnutí a) | podle § 253, 255 a 257, | b) | podle § 258 odst. 1, je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání.“ |
|
| 40. | V § 275 odst. 1 se připojuje na konci tato věta: „Byl-li zákon porušen jen v neprospěch obviněného, doba od právní moci napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se do promlčení doby nezapočítává.“ |
| 41. | V § 276 se slova „předseda Nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „ministr spravedlnosti“. |
| 42. | § 294 zní: „Předseda senátu dá opis obžaloby doručit (§ 196 odst. 1) též orgánu pověřenému péčí o mládež.“ |
| 43. | § 314b odst. 6 zní: „(6) Prokurátor může vzít návrh na potrestání zpět až do zahájení hlavního líčení; v takovém případě učiní některé z opatření uvedených v § 179e odst. 1 písm. b) až h).“ |
| 44. | V § 314c odst. 1 se za ustanovení písm. c) vkládá nové ustanovení písm. d), které zní: „d) | může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2,“, dosavadní ustanovení písm. d) až f) se označují jako ustanovení písm. e) až g). |
|
| 45. | V § 314d v dosavadním znění, jež se označuje jako odstavec 1, se za slova „při hlavním líčení“ vkládají slova „konaném o přečinu“, připojuje se odstavec 2, který zní: „(2) V řízení o přečinu může samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, jestliže po vyhlášení rozsudku se prokurátor a obviněný vzdali odvolání. Zjednodušený písemný rozsudek neobsahuje odůvodnění.“ |
| 46. | V hlavě devatenácté se za oddíl čtvrtý vkládá oddíl pátý, který včetně nadpisu zní: „ Oddíl pátý Trestní příkaz § 314e (1) V řízení o přečinech může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, a) | jestliže se obviněný v průběhu objasňování doznal a samosoudce vzhledem k výsledkům objasňování nemá důvod pochybovat o pravdivosti tohoto doznání anebo jestliže rozhodné skutečnosti jsou zjištěny vlastním pozorováním veřejného orgánu, a | b) | jestliže prokurátor navrhl vydání trestního příkazu nebo souhlasil, aby trestní příkaz byl vydán; návrh nebo souhlas prokurátora se musí vztahovat též na druh a výměru trestu, který se má trestním příkazem uložit. |
(2) Trestním příkazem lze uložit trest odnětí svobody do dvou měsíců, nápravné opatření do čtyř měsíců, zákaz činnosti do dvou let, peněžitý trest do 5000 Kčs a propadnutí věci; náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat dva měsíce. (3) Trestní příkaz nelze vydat a) | v řízení proti mladistvému, | b) | v řízení proti osobě, která je zbavena způsobnosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, | c) | jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření, nebo | d) | jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem. |
(4) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojované s vyhlášením odsuzujícího rozsudku nastávají tu doručením trestního příkazu obviněnému. § 314f (1) Trestní příkaz obsahuje a) | označení soudu, který trestní příkaz vydal, | b) | den a místo vydání trestního příkazu, | c) | označení obviněného (§ 120 odst. 2), | d) | výrok o vině (§ 120 odst. 3) a ukládaném trestu (§ 122 odst. 1), | e) | byl-li uplatněn nárok na náhradu škody, výrok o odkázání poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem a |
f) poučení o právu podat odpor. (2) Trestní příkaz se doručuje obviněnému, prokurátorovi a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se doručuje do vlastních rukou; náhradní doručení a uložení písemností je vyloučeno. Má-li obviněný obhájce, doručí se trestní příkaz též jemu. § 314g (1) Obviněný a osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch odvolání, s výjimkou prokurátora, mohou podat proti trestnímu příkazu odpor. Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do osmi dnů od doručení trestního příkazu obviněnému. Na navrácení lhůty se obdobně užije ustanovení § 61. (2) Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vykonatelným. (3) Jestliže v důsledku včas podaného odporu rozhoduje samosoudce v hlavním líčení, nesmí obviněnému uložit přísnější trest, než jaký uložil trestním příkazem, ledaže by se skutkový stav na základě dokazování podstatně změnil.“ |
| 47. | V § 323 odst. 2 se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu“. |
| 48. | V § 327 v odstavci 1 větě první se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Ministr spravedlnosti“ a věta druhá zní: „Nedojde-li k vydání do ciziny nebo k vyhoštění anebo vrátí-li se vydaný nebo vyhoštěný, rozhodne soud, že se trest odnětí svobody nebo jeho zbytek vykoná.“, v odstavci 3 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 2“. |
| 49. | § 330 odst. 4 zní: „(4) Rozhodnutí, že se podmíněně odsouzený osvědčil, může se souhlasem prokurátora učinit též předseda senátu.“ |
| 50. | § 332 odst. 1 věta druhá zní: „Rozhodnutí, že se podmíněně propuštěný osvědčil, může se souhlasem prokurátora učinit též předseda senátu.“ |
| 51. | § 334 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) O návrhu prokurátora, aby se do výkonu trestu odnětí svobody nezapočítala doba, po kterou byl odsouzenému přerušen výkon trestu odnětí svobody za účelem léčebné péče ve zdravotnickém zařízení mimo nápravně výchovný ústav, stalo-li se tak v důsledku toho, že si odsouzený způsobil újmu na zdraví úmyslně, rozhoduje soud ve veřejném zasedání. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“ |
| 52. | V § 349 se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Předseda senátu“. |
| 53. | V § 350a v odstavci 4 se na konci připojuje tato věta: „Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“, odstavec 5 zní: „(5) Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu se obdobně užije ustanovení § 331 až 333.“, připojuje se odstavec 6, který zní: „(6) Rozhodnutí o uložení přiměřených omezení osobě, které byl trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody, činí ve veřejném zasedání soud, v jehož obvodu byl trest odnětí svobody naposledy vykonáván. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“ |
| 54. | V § 351 odst. 1 se připojuje na konci tato věta: „Jestliže však ochranné léčení bylo uloženo vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody a v nápravně výchovném ústavu jsou k výkonu takového léčení dány podmínky, může předseda senátu nařídit, aby ochranné léčení bylo vykonáváno během výkonu trestu odnětí svobody.“ |
| 55. | Za § 351 se vkládá § 351a, který včetně nadpisu zní: „§ 351a Změna způsobu výkonu ochranného léčení O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve veřejném zasedání soud, v jehož obvodu je léčebné zařízení, ve kterém se ochranné léčení vykonává; proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“ |
