Jsou-li tu předpoklady pro prohlášení konkursu (§§ 68, 69 k. ř.), dlužník může navrhnouti u sborového soudu ku prohlášení konkursu příslušného (vyrovnávacího soudu), aby bylo na místo konkursu zavedeno vyrovnávací řízení.

Nevychází-li návrh ode všech osobně ručících společníků nebo likvidatorů obchodní společnosti, buďte ostatní osobně ručící společníci nebo likvidatoři vyslechnuti o návrhu. Nemůže-li býti docíleno dohody o návrhu nebo není-li možná je včas slyšeti, buď řízení toliko tenkráte zavedeno, byla-li nezpůsobilost ku placení učiněna hodnověrnou.

Předpisů odstavce 2 buď obdobně šetřeno, když se prohlášení konkursu na jmění právnické osoby nenavrhuje ode všech osob k zastupování oprávněných nebo když se zavedení vyrovnávacího řízení na pozůstalost nenavrhuje ode všech dědiců.

Navrhnul-li některý věřitel prohlášení konkursu, tedy dlužník může navrhnouti zavedení vyrovnávacího řízení, dokud soud ještě nerozhodl o návrhu věřitelově.

Na výdělková a hospodářská společenstva nevztahují se ustanovení vyrovnávacího řádu.

Zároveň s návrhem buď uveden obsah vyrovnávacího návrhu a předložen zevrubný seznam majetku. Vyrovnávací soud může povoliti krátkou lhůtu ku předložení seznamu majetku. (2) V seznamu majetku buďte uvedeny jednotlivé kusy majetku a pohledávky s udáním, zdali a pokud jsou dobytelny, jakož i všechny dluhy uvedouc adresy věřitelů a příbuzenský nebo švakrovský poměr mezi nimi a dlužníkem snad jsoucí. (3) Dlužník musí vlastní rukou podepsati seznam a se spolu nabídnouti k vyjevovací přísaze, že jeho údaje o stavu aktiv a pasiv jsou správné a úplné a že ze svého jmění ničeho nezamlčel.

Zavedení vyrovnávacího řízení jest nepřípustné, pokud jest dlužník uprchlým neb byl-li po vzniku nezpůsobilosti ku placení pravoplatně odsouzen pro podvodný úpadek.

Totéž platí, když obsah vyrovnávacího návrhu příčí se předpisům §§ 46 až 48 nebo donucovacím právním předpisům, nebo když se věřitelům, jejichž pohledávky nepožívají žádného přednostního práva, nenabídne, zaplatiti alespoň čtvrtinu jejich pohledávky ve dvou létech.

Vyrovnávací soud může zamítnouti návrh na zvedení vyrovnávacího řízení, když bylo v jednom roce před podáním návrhu zastaveno vyrovnávací řízení. Totéž má platnost, když v témž čase v konkurse dlužníkově byl návrh na nucené vyrovnání věřiteli zamítnut neb od dlužníka po veřejném oznámení vyrovnávacího stání zpět vzat nebo když nucené vyrovnání nebylo soudem potvrzeno.

Dá-li se návrhu místa, vyrovnávací soud může učiniti zároveň všechna opatření, kterých je třeba k zabezpečení majetku; zejména může zapověděti dlužníku předsebráti určitá právní jednání, dokud řízení trvá, vůbec nebo bez souhlasu vyrovnávacího správce.

Proti usnesení, kterým se vyrovnávací řízení zavádí nebo návrh zamítá není opravného prostředku.

Zavedení vyrovnávacího řízení buď veřejně oznámeno ediktem.

Edikt má obsahovati:

jméno soudu;

jméno (firmu), příjmení a bydliště dlužníkovo a sídlo jeho podniku;

jméno a úřední sídlo vyrovnávacího komisaře;

jméno a adresu vyrovnávacího správce;

místo, čas a účel vyrovnávacího stání;

vyzvání na věřitele, aby své pohledávky přihlásili v ustanovené lhůtě před stáním.

Vyrovnávací stání buď nařízeno zpravidla (§ 56, č. 1, věta 2) nejdéle na šest neděl.

Edikt buď v den, kdy jest řízení zavedeno, přibit na soudní desce vyrovnávacího soudu; potvrzení, že bylo toto nařízení vykonáno, buď při spisech uschováno․ Kromě toho buď edikt přibit na soudní desce okresního soudu, u kterého vyrovnávací komisař má své úřední sídlo, a je-li bydliště dlužníkovo nebo sídlo jeho podniku mimo místo sborového soudu, na soudní desce těchto míst.

Je-li bursa na místě závodu dlužníka, jehož firma jest zapsána v obchodním rejstříku, nebo je-li dlužník členem nebo navštěvovatelem bursy, buď edikt přibit v bursovní místnosti.

Vyhotovení ediktu buď doručeno dlužníku a osobám, které se prohlásí, že jsou ochotny převzíti ručení za jeho závazky, pak věřitelům, jejichž adresa jest známa, jakož i místně příslušné finanční prokuratuře. Nařízením může býti ustanoveno, že na místě finanční prokuratury nebo kromě ní mají býti zpraveni jiní orgánové finanční správy. Zároveň buď každému věřiteli doručen opis vyrovnávacího návrhu a přehled majetkového a dlužního stavu, obsahující hlavní součástky majetku a úhrn dluhů, který dlužník má předložiti.

Výpis z ediktu buď uveřejněn v ústředním listu.

Ostatně platí pro uveřejnění ediktu jakož i všech jiných veřejných oznámení předpisy § 117, odstavce 2, c. ř. s. Taková vyhlášení buďte toliko ve výtahu uveřejněna.

Dlužníkovi ode dne podání jeho návrhu až do času, kdy jest řízení zavedeno, není dovoleno, nemovitosti zcizovati nebo zavazovati, oddělovací práva na svém majetku zřizovati, rukojemství přejímati a bezúplatná opatření činiti. Taková právní jednání jsou naproti věřitelům neúčinna.

Od zavedení řízení jest dlužníkovi třeba k jednáním, která nenáležejí k obyčejnému provozování obchodu, souhlasu vyrovnávacího správce. Avšak dlužník musí opominouti jednání, které náleží k obyčejnému provozování obchodu, když vyrovnávací správce tomu odporuje. Vyrovnávací správce může zejména žádati, aby všechny došlé peníze toliko od něho byly přejímány a příslušná placení nebo jiné povinnosti toliko od něho byly konány.

Právní jednání, která dlužník vykonal proti ustanovením odstavce 2 bez souhlasu nebo proti odporu vyrovnávacího správce, jsou naproti věřitelům neúčinna, když třetí osoba věděla nebo musila věděti, že přesahují obyčejné provozování obchodu a že vyrovnávací správce s nimi nesouhlasil nebo jejich výkonu odpíral.

Dlužník má nárok na nutnou výživu pro sebe a svou rodinu.

Po zavedení řízení nemůže pro pohledávku naproti dlužníku ani na jeho jmění prohlášen býti konkurs, ani nemůže nabyto býti na věcech dlužníku náležejících soudcovské zástavní neb uspokojovací právo.

Se zadržovacími právy buď ve vyrovnávacím řízení naloženo jako se zástavními právy.

Pokud ve vyrovnávacím řádu nic jiného není ustanoveno, ustanovení pro oddělné věřitele daná mají platnost také pro osobní věřitele, kteří nabyli k zajištění svých nároků určité majetkové věci dlužníkovy, zejména knihovní pohledávky.

Pohledávky, které požívají přednostního práva (§ 23), a pohledávky z právních jednání dlužníka a vyrovnávacího správce na jeho místě jednajícího, která jim jsou dovolena podle ustanovení vyrovnávacího řádu k dalšímu vedení obchodu, nejsou dotčeny vyrovnávacím řízením; avšak na základě takových pohledávek nemůže za vyrovnávacího řízení učiněn býti proti dlužníkovi žádný návrh na prohlášení konkursu.

Oddělovací práva jakož i práva na vyloučení věcí dlužníku nenáležejících nejsou dotčena zavedením řízení.

Vyrovnávací soud nebo vyrovnávací komisař může však odložiti výkon nuceného zcizení nejdéle na šedesát dnů, je-li to nezbytno na prospěch výsledku zcizení nebo k tomu, aby byla zadržena ujma věřitelům hrozící. Doba takového odkladu nebuď čítána do času, na který je obmezeno zákonné přednostní zástavní právo veřejných dávek.

Oddělovací práva, která byla nově nabyta v posledních šedesáti dnech před zavedením vyrovnávacího řízení exekucí k uspokojení nebo k zajištění, kromě oddělovacích práv pro veřejné dávky nabytých, zaniknou zavedením řízení; avšak opět oživnou, zastaví-li se řízení. Při nuceném zřízení zástavního práva na základě § 208 ex. ř. rozhoduje den poznámky nucené dražby.

Bylo-li toliko na základě takového oddělovacího práva navrženo zpeněžení, tedy buď k žádosti vyrovnávacího komisaře nebo k návrhu vyrovnávacího správce zastaveno zpeněžovací řízení. Lhůta v § 256, odstavci 2, ex. ř. pro zánik zástavního práva ustanovená, jest ve prospěch tohoto oddělovacího práva zastavena až do uplynutí dne, kterého usnesení o zastavení vyrovnávacího řízení nabylo právní moci.

Byl-li při zpeněžení před zavedením nebo po zavedení řízení provedeném docílen výtěžek, smí částka, která připadá na takové oddělovací právo, býti vydána jen tenkráte oddělnému věřiteli, když bylo vyrovnávací řízení zastaveno a ve čtrnácti dnech nebyl podán návrh na prohlášení konkursu (§ 2, odstavec 2, k. ř.).

Pohledávky, které nesměřují na peněžité plnění nebo jejichž peněžitý obnos jest neurčitý nebo není v tuzemské měně ustanoven, buďte ku platnosti přivedeny podle své odhadní hodnoty v tuzemské měně v čase zavedeného řízení.

Nedospělé pohledávky pokládají se ve vyrovnávacím řízení za dospělé.

Nedospělé nezúročné pohledávky mohou ku platnosti přivedeny býti toliko obnosem, který se po připočtení zákonných úroků za čas od zavedení řízení až do dospělosti rovná úplnému obnosu pohledávky.

Pohledávky na zapravení ročních rent, výživného a jiných opětujících se plnění určitého trvání buďte dohromady sečteny po srážce mezitímních úroků v § 14, odstavci 3, uvedených.

Pohledávky neurčitého trvání druhu v odstavci 1 uvedeného buďte ku platnosti přivedeny podle své odhadní hodnoty v čase zavedeného řízení.

Spoludlužníci rukou nerozdílnou a ručitelé dlužníkovi mohou ve vyrovnávacím řízení žádati náhradu placení před zavedeným nebo po zavedeném řízení od nich na pohledávku konaných, pokud jim přísluší postih proti dlužníkovi.

Co se týče placení, která je následkem jejich ručení snad příště mohou stihnouti, jest jim vyhrazeno, své nároky ve vyrovnávacím řízení pro ten případ přihlásiti, že pohledávka věřitelem ve vyrovnávacím řízení nebude ku platnosti přivedena.

Po zavedeném řízení spoluzavázaní dlužníka mohou zakoupiti pohledávku od věřitele neb od některého následovce, který může proti nim postih vykonati.

Ručí-li věřitelovi několik osob za touž pohledávku nerozdílnou rukou, může věřitel až do svého úplného uspokojení proti každému dlužníku, který jest ve vyrovnávacím řízení, ku platnosti přivésti celý obnos pohledávky v čase zavedeného řízení ještě nezaplacené.

Je-li tu po úplném uspokojení věřitele nějaký přebytek, tedy až do výše tohoto přebytku místo má právo postihu podle všeobecných zákonných ustanovení.

Pohledávek, které v čase zavedeného řízení již byly započitatelny, není třeba ve vyrovnávacím řízení ku platnosti přiváděti.

Započtení není tím vyloučeno, že pohledávka věřitelova nebo vyrovnávacího dlužníka v čase zavedeného řízení ještě byla podmíněnou nebo nedospělou nebo že pohledávka věřitelova nesměřovalo na peněžité plnění. Pohledávka věřitelova buď pro započtení čítána podle §§ 14 a 15. Je-li pohledávka věřitelova podmíněnou, tedy soud může přípustnost započtení učiniti závislou na tom, aby byla dána jistota.

Započtení není přípustno, stal-li se věřitel teprve po zavedeném řízení dlužníkem vyrovnávacího dlužníka nebo byla-li pohledávka vyrovnávacího dlužníka nabyta teprve po zavedeném řízení. Totéž platí, když dlužník vyrovnávacího dlužníka nabyl vzájemnou pohledávku sice již před zavedením řízení, avšak v čase nabytí věděl nebo musil věděti, že vyrovnávací dlužník jest ku placení nezpůsobilý.

Započtení jest však přípustno, když dlužník vyrovnávacího dlužníka vzájemnou pohledávku nabyl dříve nežli šest měsíců před zavedeným řízením nebo byl-li zavázán převzíti pohledávku a vstupuje v tento závazek neměl vědomost ani musil míti vědomosti o nezpůsobilosti vyrovnávacího dlužníka ku placení.

Věcné neb osobní právo na vyloučení věcí, které dlužníku zcela nebo částečně nenáležejí, buď posuzováno podle obecných právních zásad.

Byla-li taková věc po zavedeném řízení zcizena, tedy oprávněnec, bez ujmy dále sahajících nároků na náhradu, může žádati za vydání již dané úplaty, nebyla-li však úplata ještě dána, může žádati odstup práva na nezaplacenou úplatu.

Mají-li dlužníku nahrazeny býti výdaje, které byly učiněny na věc, kterou jest vrátiti, nebo na dosažení úplaty, buďte od oprávněnce k vyloučení nahrazeny z ruky do ruky.

náklady vyrovnávacího řízení;

pak všechny výdaje, které jsou spojeny s dohledem k obchodování dlužníka a s prozkumem jeho stavu jmění, čítajíc k tomu daně (odbytné, berní pachtovné), poplatky, cla, příspěvky ku pensijnímu a sociálnímu pojištění a jiné veřejné dávky, které za řízení dospějou nebo ne dříve nežli tři léta před zavedeným řízením dospěly a již nedojdou zaplacení z věci za ně ručící;

náklad na pohřeb dlužníkův dle § 549 o. z. obč., zemřel-li však dlužník po zavedeném řízení, výdaje s jeho pohřbením nevyhnutelně spojené;

pohledávky zaměstnanců dlužníkových za poslední rok před zavedeným řízením nebo před úmrtím dlužníka jakož i nároky těchto osob pro předčasné zrušení služebního poměru, pokud nepřesahují obnos úplaty za jeden rok, pak pohledávky obchodních jednatelů proti obchodnímu pánu na zaplacení provise a náhradu hotových výdajů, pokud jde o nároky, které v posledním roce před zavedeným řízením byly nabyty nebo dospěly; všechny tyto nároky s obmezením, že přednostní právo má platnost toliko pro nejvyšší obnos 2400 K pro každého jednotlivého oprávněnce. Toto obmezení neplatí pro nároky na náhradu hotových výdajů;

nároky závodních nemocenských pokladen a stavebních nemocenských pokladen na jejich jmění podnikatelem (stavebníkem) spravované podle ustanovení §§ 47, č. 9, a 57 zákona ze dne 30. března 1888, Z. Ř. č. 33, jakož i nároky z náhradních smluv podle § 66, lit. b císařského nařízení ze dne 25. června 1914, Z. Ř. č. 138, o pensijním pojišťování zřízenců;

pohledávky lékařů, porodních babiček, ošetřovatelů nemocných a lékárníků z odborných výkonů a dodávek, pokud tyto pohledávky vznikly v posledním roce před zavedeným řízením nebo před úmrtím dlužníkovým a se vztahují k osobě dlužníkově, k členům jeho rodiny nebo k služebným osobám v domě, v živnosti nebo v hospodářství zaměstnaným.

Vedlejší příslušenství až do zavedení vyrovnávacího řízení vzniklé stojí s pohledávkami v stejném pořadí.

Pohledávky na náhradu dluhu zaplaceného za dlužníka požívají přednostního práva zaplacené pohledávky.

Na ustanovení § 1226 o. z. obč. o důkazu odevzdání věna může se dlužníkova manželka toliko odvolávati, když listina o přijetí věna v zákonné formě zřízená byla vydána buďto v čase přijetí nebo nejpozději dvě léta před zavedením vyrovnávacího řízení.

Datum soukromé listiny o přijetí věna nečiná samo o sobě tohoto důkazu.

od zavedeného řízení běžící úroky osobních pohledávek jakož i náklady, které vzniknou jednotlivým věřitelům z jejich účasti v řízení;

peněžité pokuty pro všeliká trestní jednání;

nároky z darování a ve vyrovnávacím řízení o pozůstalosti také nároky z odkazů.

Pokud ze státních smluv nebo ze vládních prohlášení v Zákonníku říšském vyhlášených nic jiného na jevo nevychází, příslušejí cizozemským věřitelům stejná práva jako tuzemským, je-li šetření vzájemnosti zaručeno.

Jsou-li pochybnosti, zdali se šetří vzájemnosti, buď vyžádáno závazné prohlášení ministra práv.

Tato ustanovení platí také pro pohledávky, které po zavedeném řízení přešly z cizozemců na tuzemce.

Vyrovnávací soud má zříditi soudce za vyrovnávacího komisaře. Z důvodů účelnosti vyrovnávací soud může také soudce některého okresního soudu ve svém obvodu zříditi za vyrovnávacího komisaře. Zajde-li něco vyrovnávacího komisaře, nastoupí na jeho místo soudce jeho zastupováním jinak pověřený.

Vyrovnávací komisař má vésti jako samosoudce řízení a dohlédati k činnosti vyrovnávacího správce. Zejména jest povolán ke všem soudním opatřením a rozhodnutím, která nejsou vyhrazena vyrovnávacím řádem usnesení vyrovnávacího soudu.

Vyrovnávací soud může kdykoli nahlédnouti do vedení prací vyrovnávacího komisaře, dáti si o tom podávati zprávu a jej z vážných důvodů odvolati a jiným soudcem nahraditi.

Vyrovnávacímu komisaři buď ode všech soudů a úřadů právní pomoc poskytnuta.

Vyrovnávací soud zřídí z úřední povinnosti vyrovnávacího správce při zavedení řízení a při každém uprázdnění místa vyrovnávacího správce. Je-li zřízený advokátem nebo notářem, může odmítnouti zřízení toliko z důležitých důvodů, jež posouditi přísluší vyrovnávacímu soudu.

Za vyrovnávacího správce buď ustanovena zachovalá, spolehlivá a obchodu znalá osoba. Dotazy soudu o těchto vlastnostech buďte úřady a stavovskými svazy bez odkladu zodpovězeny. Vyrovnávací správce nesmí býti blízkým příslušníkem dlužníka (§ 32 k. ř.) a nemá býti konkurentem dlužníkovým.

Zevrubnější ustanovení o výběru vyrovnávacích správců soudem mohou vydána býti nařízením.

Dlužník a každý věřitel může v osmi dnech po zřízení vyrovnávacího správce s uvedením důvodů navrhnouti u vyrovnávacího soudu, aby byl zřízen jiný vyrovnávacího správce. Zřízení jiného vyrovnávacího správce buď uveřejněno.

Vyrovnávacího správce obdrží zřizovací listinu a má vyrovnávacímu komisaři dáním ruky slíbiti, že bude svědomitě plniti své povinnosti.

Vyrovnávací správce má si zjednati zevrubnou vědomost o hospodářském stavu a o dosavadním obchodování dlužníkově, o příčinách jeho majetkového úpadku, o dobytelnosti pohledávek, o přiměřenosti nabízeného vyrovnání a o všech okolnostech důležitých pro rozhodnutí věřitelů a o to pečovati, aby vedení obchodu podle možnosti bylo zachováno a aby jmění dlužníkovo nebylo zkráceno. Má vynakládati péči, kterou vyžaduje předmět jeho obchodování (§ 1299 o. z. obč.).

Vyrovnávací komisař může ku připravení zprávy vyrovnávacího správce po jeho slyšení naříditi, aby bylo hospodaření dlužníkovo prozkoumáno věci znalými osobami, které znají jeho obchodní odbor.

Nařízením mohou vydána býti zevrubnější ustanovení o výběru a odměně takových osob, zejména o založení seznamů.

Vyrovnávací komisař může naříditi, aby vyrovnávací správce o vyšetřených od něho okolnostech ještě před stáním podal písemnou zprávu a třeba-li toho zaslal opisy této zprávy věřitelům.

Vyrovnávací správce má oznámiti vyrovnávacímu komisaři, když dlužník jedná naproti soudnímu opatření podle § 3, odstavce 4, nebo předpisům § 8.

O stížnostech dlužníkových na jednotlivá opatření nebo na chování vyrovnávacího správce rozhoduje vyrovnávací komisař. Právní prostředek proti jeho rozhodnutí není přípusten.

Vyrovnávací správce jest odpověden všem účastníkům za majetkové ujmy, které by jim způsobil nepořádným vedením svého úřadu.

Vyrovnávací správce má nárok na náhradu svých hotových výdajů jakož i na odměnu za svou námahu.

Při skončení své činnosti má ohlásiti své nároky u vyrovnávacího komisaře. Vyrovnávací komisař může přikázati kdykoli vyrovnávacímu správci, aby oznámil své nároky.

O nárocích vyrovnávacího správce vyrovnávací komisař má rozhodnouti. Rozhodnutí buď doručeno vyrovnávacímu správci a dlužníku, kteří mohou rozhodnutí vyrovnávacího komisaře v odpor bráti rekursem u vyrovnávacího soudu, jenž rozhodne s konečnou platností.

Nařízením může vydán býti tarif s určitými sazbami pro úhrnnou odměnu, podle kterého vyměřeny buďte platy vyrovnávacího správce. Při sestavení tarifu buď přihlédáno k úhrnnému obnosu majetku, který jest tu pro uspokojení věřitelů, k výsledku pro věřitele dosaženému a ke stavu řízení v čase skončení činnosti vyrovnávacího správce.

Od sazeb tarifu může se jen uchýliti, byly-li náležitě obstarané práce spojeny s mimořádnou námahou, byla-li neobyčejného rozsahu nebo provázeny zvláštním úspěchem.

Úmluvy vyrovnávacího správce s dlužníkem nebo s věřiteli o výši hotových výdajů jakož i odměně za jeho námahu jsou neplatné.

Vyrovnávací komisař může si ústně nebo písemně vyžádati zprávu a vysvětlení od vyrovnávacího správce, nahlédati do účtů nebo jinakých písemností a konati potřebná vyšetřování.

Nekoná-li vyrovnávací správce řádně svých povinností, vyrovnávací soud k návrhu vyrovnávacího komisaře může jej ku přesnému plnění povinností přidržeti peněžitými pokutami a v naléhavých případech na jeho náklady a nebezpečenství ustanoviti jinou osobu k obstarávání jednotlivých úkonů.

Vyrovnávací soud může propustiti vyrovnávacího správce z důležitých důvodů po slyšení vyrovnávacího komisaře. Vyrovnávací správce, je-li to možná, buď dříve slyšen.

Vyžaduje-li toho rozsah obchodu, vyrovnávací komisař může přiděliti vyrovnávacímu správci poradní výbor tří až pěti hlenů ku podpoře. Při tom buď, je-li to možná, přihlédáno k návrhům věřitelů.

Za členy poradního výboru mohou ustanoveny býti také fysické a právnické osoby, které nejsou věřiteli. Každý člen při plnění svých povinností může se dáti zastupovati na své nebezpečenství a náklady. Je-li zvolenec věřitelem, tedy může odmítnouti volbu do poradního výboru jen z důležitých důvodů, jichž posouzení přísluší vyrovnávacímu soudu.

Povolání do poradního výboru může odvoláno býti vyrovnávacím soudem.

Dlužník má se dostaviti k vyrovnávacímu stání osobně. Jeho zastoupení zmocněncem jest toliko přípustné, překážejí-li mu důležité důvody, aby se osobně dostavil, a když vyrovnávací komisař nedostavení prohlásí za ospravedlněné. Jinak pokládá se vyrovnávací návrh za zpět vzatý.

Po počátku stání nemůže již vyrovnávací návrh vzat býti zpět. Změnu vyrovnávacího návrhu nebo podání nového návrhu, když byl dřívější návrh při stání odmítnut, vyrovnávací komisař, nejsou-li přítomni všichni k hlasování oprávnění věřitelé, může jen připustiti, není-li změněný nebo nový návrh pro věřitele nepříznivějším.

Před počátkem hlasování vyrovnávací správce má podati zprávu ve smyslu § 31, odstavce 1.

Potom dlužník k návrhu vyrovnávacího správce, některého věřitele nebo k nařízení vyrovnávacího komisaře má vykonati vyjevovací přísahu.

Věřitelům, jejichž práva obsahem vyrovnání neutrpí žádné ujmy, nepřísluší žádné hlasovací právo.

Věřitelům obchodní společnosti, kteří své pohledávky přihlásili také v současném konkursu nebo vyrovnávacím řízení osobně ručícího společníka, přísluší hlasovací právo ve vyrovnávacím řízení proti osobně ručícímu společníku toliko pro ten díl pohledávky, který předvídatelně není uhrazen jinakým vymáháním.

Oddělným věřitelům přísluší hlasovací právo toliko pro díl pohledávky, který předvídatelně není uhrazen oddělovacím právem.

Několika věřitelům, kterým jedna pohledávka společně přísluší nebo jejichž pohledávky až do vzniku nezpůsobilosti dlužníka ku placení činily jedinou pohledávku, náleží toliko jeden hlas. Tohoto předpisu buď obdobně šetřeno, když jest na věřitelově pohledávce zástavní právo.

Těchto několik osob musí se sjednotiti o výkonu hlasovacího práva.

Věřiteli, který přihlásil několik pohledávek, přísluší toliko jediný hlas, bez rozdílu zdali nabyl pohledávky před zavedením nebo po zavedení vyrovnávacího řízení.

Věřitelům, kteří teprve po vzniku nezpůsobilosti ku placení nabyli pohledávku postupem, nepřísluší pro tuto pohledávku žádné hlasovací právo, odporuje-li tomu některý k hlasování oprávněný věřitel, který přihlásil svou pohledávku ve přihlašovací lhůtě. Tento odpor může ten, který nárok činí na hlas, vyvrátiti průkazem, že odpůrci zaplacení jeho pohledávky za stejně výhodných podmínek, jako byly poskytnuty postupiteli, před vyrovnávacím stáním s doložením osmidenní lhůty bylo písemně nabídnuto a že tyto podmínky byly přiměřeny hospodářskému stavu dlužníkovu bezprostředně přd zavedením řízení nebo, byla-li pohledávka dříve postoupena, jeho hospodářskému stavu v čase postupu.

Tato ustanovení nemají platnosti, když věřitel převzal pohledávku na základě závazkového poměru před vznikem nezpůsobilosti ku placení učiněného.

Ku přijetí vyrovnávacího návrhu je třeba, aby k němu přisvědčila většina u stání přítomných věřitelů k hlasování oprávněných a aby úhrn pohledávek souhlasících věřitelů činil nejméně tři čtvrtiny úhrnu všech pohledávek k hlasování oprávňujících.

Dosáhne-li se toliko jediné z většin, tedy dlužník může žádati až do konce stání, aby při novém stání bylo hlasováno. Toto stání má vyrovnávací komisař ihned ustanoviti a ústně oznámiti. Věřitelé při prvním stání nepřítomní buďte obesláni.

Věřitelé nejsou vázáni na své prohlášení při prvním stání.

Věřitel, jehož hlasovací právo bere se v odpor některým jiným věřitelem nebo dlužníkem, účastní se zatím hlasování.

Vyjde-li na jevo, že výsledek hlasování jest rozdílný, podle toho, zdali se hlas takovým věřitelem odevzdaný čítá nebo ne, vyrovnávací komisař slyšev účastníky má rozhodnouti, zda a pokud hlas tohoto věřitele má býti čítán.

Těchto ustanovení buď šetřeno, bere-li se v odpor výše schodku (§ 39, odstavec 2 a 3).

Nároky vylučovacích oprávněnců a oddělných věřitelů nejsou dotčeny vyrovnáním.

Věřitelé, jejichž pohledávky požívají přednostního práva (§ 23), musí býti úplně uspokojeni.

S věřiteli, jejichž pohledávky nepožívají žádného přednostního práva, bez ujmy obdobného použití předpisu § 26, musí ve vyrovnání stejně býti nakládáno, pokud výslovně n epřivolí k nestejnému nakládání.

Popírá-li dlužník existenci pohledávky, vyrovnávací komisař na návrh věřitele po slyšení účastníků může naříditi, že obnos připadající na pohledávku nebo na část od něho určenou má býti pojištěn v téže výměře a pod stejnými podmínkami, které jsou ustanoveny ve vyrovnání pro zaplacení nesporných pohledávek stejného druhu. Pojištěný obnos se uvolní, neuplatní-li se nárok ve lhůtě vyrovnávacím komisařem ustanovené.

K vyrovnání je třeba potvrzení vyrovnávacím soudem.

Rozhodnutí vyrovnávacího soudu buď veřejně oznámeno. Vyhotovení buď doručeno všem věřitelům jakož i ostatním účastníkům.

je-li tu důvod, pro který jest nepřípustno, aby bylo řízení zavedeno (§ 3, odstavec 1 a 2);

nebylo-li šetřeno předpisů pro řízení a pro uzavření vyrovnání platných, leč by tyto vady dodatečně mohly býti napraveny nebo že by podle stavu věci nebyly značné;

když proti předpisu § 47 některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní prospěchy;

nejsou-li náklady a poplatky vyrovnávacího řízení zapraveny nebo pojištěny a není-li prokázán také souhlas oprávněnců.

když výhody dlužníku ve vyrovnání poskytnuté jsou v odporu s jeho poměry neb odporuje-li vyrovnání společnému zájmu věřitelů;

když následkem povahy nebo nedostatku obchodních zápisů dlužníka není možná obdržeti dostatečný přehled o stavu jeho majetku;

když v jednom roce před podáním návrhu na zavedení vyrovnávacího řízení bylo zastaveno vyrovnávací řízení;

když v témž čase v konkurse dlužníkově byl návrh na nucené vyrovnání od věřitelů zamítnut nebo dlužníkem po veřejném oznámení vyrovnávacího stání zpět vzat nebo když nucené vyrovnání nebylo potvrzeno soudem.

Soudně potvrzeným vyrovnáním osvobodí se dlužník od povinnosti, svým věřitelům ztrátu, kterou utrpí, dodatečně nahraditi nebo jinak poskytnutou výhodu dodatečně spraviti, bez rodzílu zdali se účastnili v řízení nebo v hlasování o vyrovnání nebo zdali hlasovali proti vyrovnání.

Stejným způsobem osvobodí se dlužník naproti rukojmím a jiným osobám k postihu oprávněným.

Opáčná ustanovení ve vyrovnání jsou jen potud platna, pokud neodporují požadavkům §§ 46 a 47 o stejném nakládání s věřiteli.

Věřitelé, k jejichž pohledávkám toliko dlužníkovou vinou ve vyrovnání nebylo přihlédáno, mohou požadovati zaplacení svých pohledávek úplným obnosem od dlužníka.

Pohledávky v § 27, č. 1, uvedené nemohou již uplatněny býti po uzavřeném vyrovnání. Pohledávky v § 27, č. 2 a 3, uvedené nejsou dotčeny vyrovnáním.

Zavede-li se před úplným splněním vyrovnání konkurs, tedy věřitelé ve vyrovnání účastní nejsou povinni vrátiti, co bezelstně obdrželi.

Jejich pohledávky buďte však pokládány za úplně zapravené, byly-li uspokojeny obnosem ve vyrovnání ustanoveným; jinak buď pohledávka pokládána za zapravenou jen zlomkem, který odpovídá poměru zaplaceného k obnosu, jenž má býti zaplacen podle vyrovnání.

Řízení buď prohlášeno za skončené, když bylo vyrovnání soudně potvrzeno.

Ukončení buď veřejně oznámeno. Zároveň buď opatřeno, aby poznámky zavedení vyrovnávacího řízení podle § 6 vykonané byly vymazány.

Vyrovnávací řízení buď zastaveno:

když dlužník vezme zpět vyrovnávací návrh před vyrovnávacím stáním nebo když nebylo vyrovnání přijato v devadesáti dnech po zavedeném řízení věřiteli. Týče-li se vyrovnávací řízení podniku kromobyčejného rozsahu a daleké národohospodářské důležitosti, ministr práv v dohodě s účastnými ministry k návrhu vyrovnávacího soudu, který je-li možná má slyšeti shromáždění věřitelů, může tuto lhůtu potud prodloužiti, pokud je toho třeba ve veřejném zájmu;

když přijatému vyrovnání odepře se pravoplatně soudní potvrzení;

když dlužník nevykoná vyjevovací přísahu neb uprchne.

Vyrovnávací řízení může býti zastaveno, jedná-li dlužník proti soudnímu opatření podle § 3, odstavce 4, nebo proti předpisům § 8.

Je-li podán návrh na prohlášení konkursu, buď současně se zastavením vyrovnávacího řízení učiněno usnesení o návrhu na prohlášení konkursu.

Zastavení vyrovnávacího řízení buď veřejně oznámeno. Poznámka zavedeného vyrovnávacího řízení (§ 6) buď po pravoplatném jeho zastavení vymazána, nepodá-li se ve čtrnácti dnech po zastavení návrh na prohlášení konkursu (§ 2, odstavec 2, k. ř.).

Bylo-li vyrovnání uzavřeno podvodnými jednáními nebo nepřípustným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým věřitelům, aniž tu jsou předpoklady § 57, tedy každý věřitel ve třech létech po pravoplatně potvrzeném vyrovnání může uplatniti nárok na zaplacení schodku nebo na to, aby jinak poskytnutý prospěch byl prohlášen za neúčinný, aniž ztratí práva, která mu vyrovnání poskytuje proti dlužníku nebo třetím osobám.

Tento nárok přísluší jen věřitelům, kteří se neúčastnili podvodných jednání nebo nepřípustných úmluv a bez viny nemohli uplatniti v potvrzovacím řízení skutečnosti, které opravňují k žalobě.

Je-li dlužníkem obchodní společnost nebo pozůstalost, vyrovnání může býti uzavřeno toliko za souhlasu veškerých osobně ručících společníků nebo veškerých dědiců.

Právní účinky vyrovnání jsou na prospěch, pokud není ve vyrovnání nic jiného ustanoveno, každému takovému společníku nebo dědici naproti věřitelům společnosti nebo věřitelům dědictví.

Je-li toliko na soukromé jmění některého osobně ručícího společníka obchodní společnosti zavedeno vyrovnávací řízení a v něm uzavřeno vyrovnání, tedy osvobodí se tím společník od dalšího ručení za dluhy společnosti.

Je-li zároveň s vyrovnávacím řízením na společenské jmění zaveden konkurs nebo vyrovnávací řízení na soukromé jmění některého osobně ručícího společníka, tedy vyrovnáním společníka postiženy jsou pohledávky společenských věřitelů jen potud, pokud mohou býti uplatněny v tomto konkurse nebo vyrovnávacím řízení (článek 122 obch. zák.).

Pokud vyrovnávací řád nic jiného nestanoví, buď obdobně šetřeno ustanovení konkursního řádu, a nebylo-li jich, ustanovení civilního řádu soudního, jurisdikční normy a jejich uvozovacích zákonů.

Zejména buď užíváno ustanovení §§ 173 až 177 k. ř. na vyrovnávací řízení.