37/1918 Sb. znění účinné od 31. 5. 1919 do 5. 3. 1920
Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.
změněno s účinností od poznámka zákonem č. 271/1919 Sb.
31.5.1919
37
Zákon
ze dne 13. listopadu 1918
o prozatímní ústavě.
§ 1 Národní výbor rozšiřuje se na 256 členů způsobem a dle klíče, jak vznikl Národní výbor. Tento sbor nazývá se Národní shromáždění.
§ 2 Týž způsob a klíč platí i pro doplňování Národního shromáždění, odpadne-li některý člen.
§ 3 Členem Národního shromáždění přestává být:
a) kdo ztratil svéprávnost,
b) kdo odsouzen byv pro trestný čin, který způsobuje ztrátu volitelnosti do obcí v Čechách, zbaven byl členství rozhodnutím Národního shromáždění. Rozhodnutí Národního shromáždění děje se dvoutřetinovou většinou přítomných.
§ 4 Národní shromáždění vykonává pravomoc zákonodárnou pro celý stát i jednotlivé jeho části a pravomoc dozorčí nad mocí výkonnou až do doby, kdy dle ústavy konečné sejde se a ustaví sněmovna vyšlá z voleb.
§ 5 Národní shromáždění vypracuje si jednací řád; dokud se tak nestane, platí jednací řád přijatý ve schůzi Národního výboru dne 9. listopadu 1918.
§ 6 Národní shromáždění je schopno jednati a usnášeti se, je-li přítomna alespoň třetina poslanců. Usnáší se nadpoloviční většinou přítomných. Přítomnosti alespoň dvou třetin poslanců a dvoutřetinové většiny přítomných jest třeba ke změně tohoto zákona, zákona o všeobecných právech občanů, zákona ze dne 9. listopadu 1918 o osobní nedotknutelnosti členů Národního shromáždění a k usnesení o vypovědění války.
K volbě presidenta a ke schválení mezinárodních smluv (§ 10, lit. a) jest třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců a dvoutřetinové většiny přítomných.
Přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců jest třeba k usnesení podle poslední věty § 11 a první věty § 16․
§ 7 Hlavou státu je president republiky, kterého volí Národní shromáždění (§ 6).
Úřad presidenta trvá až do doby, kdy podle ústavy konečné nová hlava státu bude zvolena.
§ 8 Je-li místo presidentovo uprázdněno, nebo není-li president s to, aby pro chorobu svůj úřad vykonával, přísluší výkon jeho práv vládě, která může jednotlivými úkony pověřiti svého předsedu.
Trvá-li taková choroba déle než měsíc, zvolí Národní shromáždění náměstka presidentova. Úřad jeho trvá, dokud překážka neodpadla.
Pro volbu náměstka platí totéž, co pro volbu presidenta republiky.
§ 9 President republiky nemůže býti trestně stíhán.
§ 10 President republiky:
a) zastupuje stát na venek. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Smlouvy obchodní, dále smlouvy, ze kterých pro stát nebo občany plynou jakákoli břemena majetková neb osobní, zejména i vojenská, jakož i smlouvy, týkající se státního území, potřebují souhlasu Národního shromáždění;
b) je nejvyšším velitelem vší branné moci;
c) přijímá a pověřuje vyslance;
d) vypovídá podle usnesení Národního shromáždění válku a předkládá mu sjednaný mír ke schválení;
e) má právo veta proti zákonům (§ 11);
f) jmenuje vysokoškolské profesory, státní úředníky, soudce a důstojníky, počínajíc VI. třídou hodnostní;
g) má právo prominouti nebo zmírniti tresty i právní následky trestného činu, odsouzení nebo trestu, jakož i naříditi, aby trestní řízení nebylo zahájeno, anebo zahájené trestní řízení aby bylo zastaveno.
Každý vládní úkon presidenta republiky vyžaduje k své platnosti spolupodpisu příslušného odpovědného člena vlády.
§ 10a) President republiky má právo býti přítomen a předsedati schůzím vlády, vyžádati si od vlády a jednotlivých jejích členů písemnou zprávu o každé věci, která náleží do oboru působnosti dotčeného člena vlády.
Má právo pozvati vládu nebo jednotlivé její členy k úradě.
§ 10b) President republiky občas podává ústně nebo písemně Národnímu shromáždění zprávu o stavu republiky. Doporučuje mu k úvaze opatření, která pokládá za nutná a účelná.
§ 11 President republiky má právo zákon, usnesený Národním shromážděním, vrátiti s připomínkami do čtrnácti dnů ode dne, kdy byl dodán vládě.
Národní shromáždění zákon, presidentem vrácený, opět projedná. Setrvá-li na svém původním usnesení za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, musí zákon býti vyhlášen.
§ 12 President republiky slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že bude dbáti blaha republiky a lidu a šetřiti zákonů.
Jak se vyhlašují rozsudky.
§ 13 Rozsudky a nálezy soudů vyhlašují se jménem republiky.
O moci výkonné a nařizovací.
§ 14 Moc výkonná a nařizovací přísluší vládě, jejíhož předsedu a členy (ministry) jmenuje a propouští president republiky.
Vláda volí ze sebe náměstka předsedova, který zastupuje předsedu. Kdyby ho ani náměstek nemohl zastupovati, učiní tak věkem nejstarší člen vlády.
§ 15 Předseda a členové vlády slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že své povinnosti svědomitě a nestranně budou konati a zákonů šetřiti. Žádný člen vlády nesmí býti členem správní neb dozorčí rady akciových společností, nebo jednatelem společností s ručením obmezeným, které podléhají dani výdělkové podniků k veřejnému účtování povinných.
§ 16 Vláda jest odpovědna Národnímu shromáždění, které může jí vysloviti nedůvěru. K usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců a stane se prostou většinou hlasů.
Návrh na vyslovení nedůvěry musí býti podepsán nejméně stem poslanců a přikáže se výboru, který o něm podá zprávu nejdéle do osmi dnů.
Vláda může podati v Národním shromáždění návrh na vyslovení důvěry. O návrhu tom se jedná, aniž byl přikázán výboru.
Vyslovilo-li Národní shromáždění vládě nedůvěru, nebo zamítlo-li vládní návrh na vyslovení důvěry, musí vláda podati demisi do rukou presidenta republiky, který určuje, kdo vede vládní věci do ustavení nové vlády.
§ 17 Vláda sídlí v Praze. Rozhoduje ve sboru, jemuž přítomna musí býti, mimo předsedu nebo jeho náměstka, nadpoloviční většina členů vlády.
Vláda ve společných schůzích rozhoduje zejména:
a) o vládních předlohách pro Národní shromáždění určených,
b) o všech věcech politické povahy,
c) o jmenování úředníků, soudců a důstojníků, pokud je vyhrazeno ústředním úřadům, neb o návrzích na jmenování funkcionářů, které je vyhrazeno presidentovi republiky.
§ 18 President republiky stanoví, po návrhu předsedy ministerstva, který z členů vlády (ministrů) řídí jednotlivé úřady, zřízené k obstarávání nejvyšší správy státní, a za ně odpovídá.
§ 19 Zákony buďtež vyhlášeny do osmi dnů po uplynutí lhůty, v § 11 uvedené, neužije-li president republiky práva v prvé větě § 11 stanoveného. V případě uvedeném v poslední větě § 11 buďtež zákony vyhlášeny do osmi dnů po opětném usnesení Národního shromáždění. Podpisuje je president republiky, nebo jeho náměstek (§ 8.), předseda a onen člen vlády, jehož úřad jest pověřen provésti dotčený zákon.
Je-li místo presidentovo uprázdněno, anebo pokud přísluší výkon jeho práv vládě (§ 8), podpisuje zaň předseda vlády.
Nařízení podpisují ministerský předseda nebo jeho náměstek a nejméně polovina členů vlády.
§ 20 Všecky akty moci výkonné a nařizovací dosud předsednictvem Národního výboru provedené se schvalují.
§ 21 Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky.
Dr. Frant. Soukup v. r.
Ant. Švehla v. r.
Jiří Stříbrný v. r.
Dr. Alois Rašín v. r.
Dr. Vavro Šrobár v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
