K ozbrojené moci patří také domobranou povinné korporace na dobu svého povolání k vojenským službám.

Československým státním občanům buďte na roveň postaveny i osoby, které byly ve smyslu 10:4 branného zákona z nedostatku, průkazu cizího státního občanství povolány k vojenské službě v československém vojsku.

Tohoto zákona není použíti na vojenský stav z povolání, jde-li o gážisty, gážisty-aspiranty aktivního stavu a o poddůstojníky podle § 47 branného zákona dobrovolně dále sloužící.

Zákona nelze použíti na příslušníky osob, které konají služby v ozbrojené moci pouze na základě smlouvy.

Podle obecného občanského zákoníka přísluší proti povolanému nárok na alimentaci za předpokladů níže uvedených osobám těmto:

Manželce po dobu manželství a po dobu procesu o rozvod nebo rozloučení;

rozvedené nebo rozloučené manželce, nebylo-li ve svatebních smlouvách stanoveno žádného zaopatření a nastalo-li rozvedení nebo rozloučení bez její viny nebo přiznal-li soud nárok na alimentaci, manželce v obapolné shodě rozvedené, nevzdala-li se při rozvodu výživy;

k výdělku nezpůsobilým manželským a legitimovaným potomkům a takovým, kteří pocházejí z neplatného manželství, byla-li překážka manželství jednomu nebo oběma manželům bez viny jejich neznáma, pokud nestačí příjmy z vlastního jmění k výživě;

k výdělku nezpůsobilým nemanželským dětem, pak vnukům po manželských dětech, pokud nestačí jejich vlastní příjmy a těmto kromě toho, pokud vlastní rodiče sami jsou nemajetní;

k výdělku nezpůsobilým adoptovaným dětem, pokud nestačí příjmy z vlastního jmění k výživě a pokud smlouva o adopci neustanovuje jinak, nárok je tu proti adoptivnímu a proti vlastnímu otci;

k výdělku nezpůsobilým manželským rodičům a dědu a bábě a k výdělku nezpůsobilé nemanželské matce, pokud nestačí příjmy z vlastního jmění k výživě.

Osoby právě uvedené musí býti podstatně závisly na pracovním příjmu povolaného a jejich výživa musí býti ohrožena následkem povolání osoby, proti níž je nárok na alimenty․ Jest tedy v každém jednotlivém případě zjistiti, jsou-li tu výše uvedené rodinné poměry jakož i předpoklady v úvahu přicházející.

K výživě lze kromě potravy, bytu, oděvu a podobných nezbytných životních potřeb počítati dle případu léčebné a ošetřovné, u dětí kromě toho náklady výchovy.

Potřeba výživy jednotlivých osob není stejně velikou. Řídí se dle jejich hospodářských a ostatních poměrů.

Výživa osoby k alimentaci oprávněné a nárok na státní vyživovací příspěvek uplatňující jest tehdy na pracovním příjmu podstatně závislou, když povolaný k výdajům spojeným s výživou dotyčné osoby prokazatelně takovou měrou přispíval, že bez podpor, povolaným skutečně poskytovaných, je životní existence její ohrožena. U ostatních osob vyžaduje se úplná hospodářská závislost osob nárok činících na pracovním příjmu povolaného.

Ohroženou ve smyslu tohoto zákona je výživa, nemá-li osoba k nároku na vyživovací příspěvek oprávněná denního příjmu - čítajíc v to i případné naturálie - odpovídajícího sazbě vyživovacího příspěvku. Do příjmu v naturáliích jest započítati jak cenu, tak i případný výtěžek vlastního polního a domácího hospodářství osoby nárok činící. Naturálie buďtež oceněny podle cen úředně stanovených, pokud se týče v místě obvyklých.

Závislost výživy musí býti dána již v době povolání. Ohrožení výživy přichází v úvahu jen, je-li tu závislost výživy. Rozhoduje-li se o nároku na vyživovací příspěvek, buď tedy v každé případnosti ještě před otázkou, zda je výživa ohrožena, zkoumáno, zdali je tu závislost výživy uchazečovy na povolaném.

Neměl-li povolaný přímo před svým povoláním pracovního příjmu, protože byl delší čas nemocen nebo nezaviněně bez místa, buď při zkoumání otázky závislosti výživy předpokládán stav věcí, jenž by byl býval předvídatelně nastal vzhledem k odbornému vzdělání k výdělečné možnosti, k rodinným poměrům a podobným, kdyby nebyl býval povolán.

Kdo je k povolanému jen v poměru služebním nebo námezdním, nebo má proti němu soukromoprávnou pohledávku, nemůže býti podle zákona pokládán závislým.

Zjišťuje-li se výtěžek zemědělství, buď přihlédáno k velikosti a jakosti půdy pozemkového majetku, k její více nebo méně příznivé poloze, k všeobecnému ruchu, k daním a ostatním dávkám, jež se z pozemnosti platí, k dosud nesplaceným knihovním dluhům držitelovým a k jeho rodinným poměrům. Totéž platí obdobně i ohledně živnostenských a jinakých podniků.

Průměr sazeb uvedených v § 3 zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., (2,20 a 2 a 1,80 = 6:3 = 2) tvoří denní sazbu vyživovacího příspěvku pro ty osoby, které v době povstání nároku měly řádné bydliště mimo státní území republiky Československé.

Za osoby s povolaným přímo před jeho nastoupením služby ve společné domácnosti žijící buďte pokládány jen osoby, které až k tomuto okamžiku netoliko přechodně z nějakého zvláštního podnětu, nýbrž trvale vedly společné hospodářství.

Uplatňuje-li nárok na vyživovací příspěvek manželka neb vdova, neb manželské dítky neb sirotci gážisty, aneb gážisty-aspiranta neaktivního stavu, jest vždy před vydáním rozhodnutí zjistiti, kolik obnášejí vojenské rodinné požitky, na něž dlužno vzíti zřetel.

Každá změna ve výměře vojenských rodinných požitků podmiňuje nové vyměření vyživovacího příspěvku, není-li to důvodem k úplnému zastavení téhož.

Období pro požitek vyživovacího příspěvku rozhodné počíná dnem nastoupení činné vojenské služby povolaného, pokud se týče dnem 28. října 1918, spadá-li dotyčný den do doby před tímto termínem, a končí se dnem, kdy vystoupí z erárního stravování, jsa trvale propuštěn z této služby.

Pro osobu, povolanou dle zákona ze dne 26. prosince 1912, č. 236 ř. z., o válečných plněních, trvá výše uvedené období tak dlouho, pokud je v závazkovém poměru, posuzovatelném dle §§ 4 nebo 6 tohoto zákona.

Není-li místo posledního pobytu povolaného totožné s místem jeho aktivní vojenské služby, vztažmo v případnosti jeho povolání dle § 4 zákona o válečných plněních s místem jeho zaměstnání, počíná se zmíněné období již dnem, kterého povolaný opustí místo pobytu, aby nastoupil svou službu, a končí se dnem, kterého se tam opět vrátí. Pro cestu tam a zpět přichází v úvahu jen doba, již je třeba pro přímou cestu bez zaviněného omeškání.

Je-li osoba povolána dle § 6 zákona o válečných plněních, počíná se období pro požitek vyživovacího příspěvku rozhodné dnem, kdy tato povinnost byla vyhlášena nebo vstoupila-li osoba později do takového podniku, tímto okamžikem.

Dočasné dovolené, dovolené pro nemoc a na zotavenou, jakož i jinaká nezaviněná přerušení služby nedotýkají se nároku na vyživovací příspěvek.

Nároku tu není po dobu zproštění trvalé dovolené nebo dovolené na neurčitý čas.

Vyživovací příspěvek buď poskytnut zpravidla počátkem výše řečeného období a zastaven uplynutím poloviny měsíce, ve které se období končí. Jen tehdy, nastane-li ohrožení výživy osoby závislé nebo za závislou pokládané později nebo přestane-li tu býti dříve, buď vyživovací příspěvek poskytnut od tohoto období nebo zastaví se uplynutím poloviny měsíce, v němž pomíjí ohrožení.

Uprchl-li povolaný neb byl-li soudním nálezem odsouzen k trestu těžkého žaláře nebo k těžšímu trestu, buď vyživovací příspěvek zastaven uplynutím poloviny měsíce, do níž spadá den uprchnutí nebo den právní moci trestního nálezu. Je-li uprchlík neb odsouzenec opět přibrán k vojenským službám, buď od tohoto okamžiku na dobu opětného jeho použití poskytnut vyživovací příspěvek, jsou-li tu ještě zákonné předpoklady, jež byly tu své doby.

Opustí-li osoba dle §§ 4 nebo 6 zákona o válečných plněních místo svého zaměstnání svémocně, buď vyživovací příspěvek zastaven na dobu, po kterou se vzdaluje své služby.

20procentní zmenšení výdělkové způsobilosti povolaného buď prokázáno buď osvědčením o výsledku superarbitrace aneb, byl-li již dotyčný představen okresní sociálně lékařské prohlídkové komisi, rozhodnutím této.

Nelze-li stupeň způsobilosti výdělkové zjistiti, budiž dotyčný poukázán na sociálně lékařskou prohlídkovou komisi, jejíž nález jest pro posouzení oprávněnosti další výplaty vyživovacího příspěvku rozhodující.

Vyživovací příspěvek platí se dále bez újmy případných vojenských zaopatřovacích platů mužových.

Skutečné nastoupení služby mužovy, předpokládaje, že o jeho povolání není pochybnosti, není třeba zjistiti, ježto jeho nedostavení se oznamuje se vojenským úřadem, vojenským zaměstnavacím místem nebo vojenským správcem podniku dle zákona o válečných plněních přibraného. Den, kterého povolaný nastoupí svou službu nebo kterého opustil místo svého pobytu, aby nastoupil svou službu, jakož i den jeho návratu zjistí obec, nebo jde-li o osobu bydlící mimo oblast československého státu, dotyčný zastupitelský úřad.

Důležité změny, jež nastanou v osobních poměrech k aktivní vojenské službě povolaného, jako ku příkladu předčasné opětné přeložení do neaktivního poměru, zproštění, ponechání v některé léčebně neb ošetřovatelně, pravoplatnost trestního nálezu (odstavec 2. zákona), uprchnutí, výsledek trestního řízení o tom snad zavedeného, okolnost, že se podezření uprchnutí ukázalo bezdůvodným, a případné opětné použití k vojenským službám, pak pohřešení neb úmrtí mužovo a zaopatření jeho pozůstalých, oznámí domovskému politickému okresnímu úřadu vojenský úřad.

Pokud jde o osoby dle zákona o válečných plněních povolané, vyrozumí o takových změnách vojenské zaměstnací místo neb vojenský správce, politický okresní úřad (zastupitelský úřad) řádného bydliště osob k nároku oprávněných.

Avšak i v těchto případnostech vyrozumí vojenské úřady domovské politické okresní úřady.

Obce nebo zastupitelské úřady jsou povinny všechny důležité změny pro další trvání nároku na vyživovací příspěvek rozhodných osobních a hospodářských poměrů povolaného a osob vyživovacího příspěvku požívajících dle možnosti pozorovati. Obce jsou povinny tyto změny oznámiti ihned svému nadřízenému politickému okresnímu úřadu. Za tím účelem sestaví okresní vyživovací příspěvky podle obcí. Obecní úřady vyhlásí pak k příkazu okresních politických úřadů způsobem v místech obvyklým seznamy ty, aby tak byla umožněna kontrola veřejnosti. Seznamy ty buďtež stále za účelem evidence doplňovány a podle potřeby vyhlašovány. Ohledně percipientů v cizině bydlících učiní československý zastupitelský úřad poměrům odpovídající vhodné opatření.

Neupustí-li se od vrácení neoprávněně vybíraného vyživovacího příspěvku, uloží příslušná vyživovací komise straně vrácení neoprávněně vybraných obnosů v přiměřené lhůtě a vyrozumí o tom vyplácející civilní státní pokladnu za účelem dohledu na vyplacení. Nevrátí-li strana do stanovené lhůty neoprávněně vybírané obnosy, zařídí příslušná vyživovací komise vymožení politickou, po případě soudní exekucí.

Aby poskytnuté zálohy mohly býti sraženy, zašle poskytoval zálohy nekolkovanou kvitanci o záloze komisi vyživovací, která je příslušná rozhodovati o nároku. Tato komise, poukáže-li vyživovací příspěvek, přikáže příslušné pokladně s poukazem na dotyčnou pokladniční poukázku, aby zálohu vymohla, nepovolí-li se však vyživovací příspěvek, uloží pokladně, aby kvitanci o záloze poskytovateli vrátila a jej příslušně vyrozuměla.

O vymožení zálohy pokladna má zpraviti toho, jenž zálohu poskytl, bezprostředně zasláním zálohové kvitance vhodným záznamem opatřené. Vykonané vyrozumění a příjem vymoženého obnosu má ten, jenž zálohu poskytl, potvrditi na zálohové kvitanci, která zůstane u pokladny. Postup tento odpadá, poskytne-li zálohu československý zastupitelský úřad v cizině.

Kdyby nějaké zvláštní události znemožnily úřadování ohlašovacích míst, zřídí příslušný politický okresní úřad jiné ohlašovací místo.

Obecní úřad předloží ihned došlou přihlášku okresnímu politickému úřadu a podá zároveň zprávu o okolnostech pro rozhodnutí důležitých (§§ 1 a 2 zákona) a, pokud se k službě povolaný zdržoval v obci, o dni, kterého nastoupil svou službu nebo z té příčiny opustil své pobytné místo.

Okresní politický úřad zašle ohlášku po provedeném vyšetřování, kterého jest snad ještě třeba, s přiměřeným návrhem co možná brzy příslušné vyživovací komisi (k § 7). Plyne-li však z ohlášky, že vznesený nárok je vyživovací komisí bez dalšího řízení zamítnouti (§ 6 odst. 3 zákona), nebuďte šetření konána.

Nárok na vyživovací příspěvek, má-li osoba nárok činící své řádné bydliště mimo československé území, buď přihlášen u zastupitelského úřadu pro toto bydliště příslušného, jemuž připadají úkony okresního politického úřadu.

Jak při ústní tak i při písemné přihlášce buď vyplněn přihlašovací formulář podle vzorce I., ve kterém buďte co možná zapsány všechny v obci bydlící osoby, které za některého povolaného činí nárok na vyživovací příspěvek.

Přihlášky buďte od vyživovací komise k rozhodnutí příslušné, jakmile ji poprvé dojdou, opatřeny zvláštními postupovými čísly; vztahuje-li se několik přihlášek na téhož povolaného, buďte opatřeny stejným číslem a postupovými zlomky na vzorci v levo nahoře a buďte uschovány po řízení s případnými dalšími projednacími spisy, které buďte do přihláškového archu vloženy, jsouce podle těchto čísel spořádány. Přihlášky nutno vyříditi do 30 dnů.

Buďte proto přihlášky dané k vyšetřování v přesné evidenci chovány.

Zemské vyživovací komise úřadují v sídle každého zemského politického úřadu, okresní vyživovací komise pak v úředním místě každého politického okresního úřadu pro jejich správní obvod a nazývají se podle svého úředního místa.

Rozhodovati o nároku osob nárok činících, o výměře příspěvku na výživu, po případě ustanoviti platebního příjemce (§ 8 odst. 1 zákona), poukazovati a zastavovati (k § 8) příspěvek na výživu jest povolána vyživovací okresní komise, v jejímž obvodě osoba nárok činící má své řádné bydliště v čase, kdy její nárok na podporu vznikl.

Leží-li však řádné bydliště osoby nárok činící mimo československé státní území, tedy dotčená úřední jednání příslušejí vyživovací zemské komisi toho politického správního ob vodu, ve kterém k službě povolaný má domovské právo, vztažmo jest nebo by byl povinen k obvodu (§ 22:3 branných předpisů I. část).

V těch případech, v nichž jde o nároky podle § 1 bodu 2. lit. a) a b) zákona, a povolaný není československým státním občanem, příslušejí právě zmíněné úřední úkony zemské vyživovací komisi v Praze.

Místní příslušnost vyživovací komise, plynoucí z ustanovení 1. odstavce, zůstává nedotčena dočasným neb definitivním dodatečným přeložením domicilu osob k nároku oprávněných do obvodu mimo okrsek této vyživovací komise, pokud pro jednotlivé skupiny osob k nároku oprávněných nejsou vydána jiná nařízení.

Zemské vyživovací komise jsou evidenčním místem pro vyživovací příspěvky osob k nároku oprávněných všech těch ke službě povolaných, kteří v jejich obvodu mají domovské právo, vztažmo jsou, nebo by byli povinni k odvodu (§ 22:3 branných předpisů I. část). Pro případy v odstavci čtvrtém ustanovuje se evidenčním místem zemská vyživovací komise v Praze.

Jako evidenční místo má vyživovací zemská komise úkol, chrániti zájmy státní pokladny, zejména zabraňovati dvojímu přiznání a nenáležitému dalšímu požívání, a jest oprávněna poukázky platů, které se týkají vyživovacích příspěvků od ní v evidenci chovaných, zastaviti u každé pokladny, které jest svěřeno je vypláceti (k § 8).

O každém přiřčení příspěvku na výživu buďte zpraveny:

K tomu účelu vyhotoví se protiskem tři, vztažmo, jsou-li totožny okresní úřady domovské a místa pobytu, dvě stejně znějící návěstí (vzorec II.), a to návěstí pro evidenční místo také tehdy, když je příslušná evidenční zemská komise sama vyživovací komisí k rozhodnutí příslušnou.

Návěstí buďtež chována v evidenci na způsob lístkového katastru podle jmen ke službě povolaných abecedně spořádaného. Mimo to jest sestaviti seznamy percipientů dle obcí (viz poslední odstavec k § 4).

Také o každém zastavení vyživovacího příspěvku jest vyrozuměti výše uvedená místa.

Politické okresní úřady nechť věnují pozornost všem důležitým změnám poměrů pro další trvání nároků rozhodných; a to úřad místa pobytu zejména změnám, které nastanou v poměrech osob k nároku oprávněných, domovský úřad pak zejména takovým, jež nastanou v poměrech k vojenské službě povolaného, a je ihned oznámiti zemské vyživovací komisi, jež je v dotyčném případě místem evidenčním a příslušné okresní vyživovací komisi, aby ihned učinila potřebné opatření.

Okresním úřadům se ponechává, určiti, jak jest používati lístkového katastru při vyšetřováních. Okresní politický úřad jest však zodpovědným za stálé chování lístkového katastru v patrnosti a za přesné zachovávání předpisů evidenčních.

Podobným způsobem postupují i zastupitelské úřady v cizině a zastaví, třeba-li toho, další vyplácení vyživovacího příspěvku.

Pomocné síly a kancelářské potřeby dodá příslušný zemský, pokud se týče okresní politický úřad. Potřebné tiskopisy opatří zemský politický úřad. Pokud jde o cizinu, přísluší tyto povinnosti ministerstvu zahraničních věcí.

Komise jest schopna k usnášení, je-li přítomna polovice všech členů. Usnesení děje se absolutní většinou hlasů.

Místa povolaná jmenovati členy komise jsou povinna učiniti také opatření pro ustanovení náměstků těchto členů.

Nahlédati do spisů buď straně nebo jejím zmocněným zástupcům dovoleno jen v úředních místnostech.

Pro osoby k nároku oprávněné, které bydlí v obvodech rozličných pokladen, může býti ustanoveno také několik příjemců.

Nebyl-li při přihlášce vůbec pojmenován příjemce platu, tedy aby řízení bylo zrychleno, může se upustiti od dodatečného vyšetřování a může býti zřízen příjemce z úřední moci.

Přiřkne-li se příspěvek na výživu, buďte vyhotoveny pokladní poukázka podle vzorce III. a platební arch podle vzorce IV. - pokud jest text společný, protiskacím způsobem - a opatřeny číslem přihlášky.

Zvýší-li se vyživovací příspěvek již poukázaný, bude nový platební poukaz zníti vždy na úhrnný, budoucně vyplatitelný obnos. Dosavadní příspěvek na výživu buď zastaven.

Pokladní poukázky, které nepotřebují žádného předepsání a kontrasignování účetním oddělením zemského politického úřadu, buďte doručeny vyplácejícím pokladnám, platební archy příjemcům platu.

Je-li nárok zcela zamítnut, lze vyhotoviti zvláštní výměry.

Na doručení platebního archu, vztažmo výměrů, buď použito řízení, jež platí pro zásilky politických úřadů.

Má-li příjemce platu své řádné bydliště v československém státním území, poukáže se vyživovací příspěvek u příslušné civilní státní pokladny jeho bydliště, bydlí-li však v cizozemsku u pokladny zastupitelského úřadu dle jeho bydliště příslušného.

Za dny výplaty buďte ustanoveny zpravidla 1. a 16. den každého měsíce, kde by se dal očekávati silný nával k pokladně, mohou předepsány býti také zvláštní dny výplaty těmto lhůtám dospělosti co možná blízké (na př. 2. a 17., 3. a 18. den atd., pokaždé snad podle počátečných písmen jmen osob k službě povolaných).

Příjemci, kteří bydlí v tuzemsku, mají sami vybírati vyživovací příspěvky u příslušné pokladny. Po případě lze za souhlasu stran zaslati je poštovní zásilkou.

Kterým způsobem budou vypláceny vyživovací příspěvky v cizině, určí příslušný zastupitelský úřad, po případě po slyšení příjemce platu.

Zasílají-li se vyživovací příspěvky poštou, jest poštovné sraziti s příspěvku.

Příjemci, kteří sami vyživovací příspěvky vybírají, předloží platební arch a vyhotoví nekolkovanou stvrzenku příjmu. Na třetí a čtvrté straně platebního archu (vzorec IV.) buď při každé výplatě nejlépe otiskem razítka poznamenaného období, za něž se vyživovací příspěvek poskytuje a den výplaty. Je-li vydaný obnos důsledkem sražené zálohy nebo z jiných příčin menší nežli původní poplatek, buď tento důvod na platebním archu krátce uveden.

Příjemci, kteří dostávají vyživovací příspěvek poštovní poukázkou, mají předložiti své platební archy k témuž účelu jednou za tři měsíce příslušné finanční pokladně.

Příslušné finanční pokladny mají se otázati dostavivších se příjemců, zdali nenastaly podstatné změny v osobních nebo hospodářských poměrech osob k nároku oprávněných a zdali ke službě povolaný jest skutečně ještě ve službě.

Doví-li se pokladna (zastupitelský úřad) o některé okolnosti, z níž nepochybně jde na jevo, že nárok zcela neb částečně zanikl, oznámí to - zastavíc současně prozatímně výplaty, pokud se již nejeví náležitými, a odejmouc po případě platební arch - neprodleně příslušné vyživovací komisi, aby učinila další opatření.

Všechny výdaje provedením tohoto zákona vzniklé buďte súčtovány u kapitoly 24., titulu 1., § 2 "Vyživovací příspěvky", a to odděleně ve dvou sloupcích: "Vlastní vyživovací příspěvky" a "Ostatní výdaje".

Zemské politické úřady a zastupitelské úřady v cizině, v jejichž obvodu vydávají se vyživovací příspěvky, sdělají každého měsíce účetní přehled podle vzorce V. ve dvou stejnopisech. Tyto přehledy buďte předloženy zemskými politickými úřady až do 15. každého následujícího měsíce po jednom stejnopisu ministerstvu vnitra a ministerstvu financí, od zastupitelských úřadů pokud možná v téže lhůtě po jednom stejnopisu ministerstvu vnitra a ministerstvu zahraničních věcí.

Politické úřady mohou přibrati obce také k jiným úředním úkonům nežli v prováděcích ustanoveních k §§ 4 a 6 uvedeným, tak zejména ke spolupůsobení při evidenci, zdali déle trvá oprávnění k nároku osob, které v obci bydlí a jimž byl vyživovací příspěvek přiznán, a vydati v příčině té pro jejich správní obvod zvláštní předpisy. Obcím buď nařízeno, aby vedly abecední seznam jmen ke službě povolaných osob, jejichž k nároku oprávněné osoby bydlí v obci a požívají dle zákona vyživovacího příspěvku. Kde toho potřeba vyžaduje, může vyšetřování díti se i zvláštními důvěrníky.

Občanští členové komisí mohou převzetí úřadu tohoto odmítnouti aneb již převzatý složiti jen tehdy, když by měli právo podle příslušných předpisů odmítnouti volbu do obecního zastupitelstva aneb složiti již převzatý úřad. Kdo však odmítne aneb složí úřad ten bez příčiny, buď proti němu zakročeno podle ministerského nařízení ze dne 30. září 1857, č. 198 ř. z.

Všechna dosud platná provádění nařízení rakouská i uherská ohledně státního vyživovacího příspěvku a válečné podpory pozbývají platnosti.