Každá politická obec zřídí a vydržuje veřejnou knihovnu, která jest přístupna všem obyvatelům.

Účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní. Každá knihovna obsahuje díla významu všenárodního, aspoň 20 % literatury naučné, jakož i díla, která přímo odpovídají zájmům a zaměstnáním obyvatelů místních i okolních.

Spisy umělecky a obsahově bezcenné, výtvory nemravného rázu (díla pornografická), t. zv. krváky, detektivní a indiánské povídky, které sensačním způsobem dráždí fantasii čtenářovu, pamflety snižující tendenčně celé stavy nebo vrstvy obyvatelstva, jakož i díla směřující proti trvání a celistvosti státu československého nesmějí býti pojata do veřejných knihoven. Ministerstvo školství a národní osvěty si vyhrazuje uveřejňovati seznam spisů a výtvorů, které nutno vyloučiti z veřejných knihoven.

Politická obec, kde národnostní menšina čítá aspoň 400 osob nebo kde působí veřejná škola menšinová, jest povinna zříditi menšině zvláštní veřejnou knihovnu jazyka této menšiny národnostní. Počet menšiny se určuje posledním úředním sčítáním lidu; pod nebylo úřední sčítání to vykonáno orgány republiky Československé, jest vzíti za základ národnostní klíč vyplývající z posledních voleb obecních.

Obec je povinna menšinové knihovně poskytnouti samostatnou místnost, je-li v obci škola menšinová. Kde není menšinové školy, ale aspoň 400 příslušníků národnostní menšiny, zřídí se v jednotné veřejné knihovně oddělení, poskytující přiměřenou četbu v jazyku menšiny národnostní a spravované příslušníky této národnosti. Veřejné knihovny neb oddělení národnostních skupin v téže politické obci půjčují však četbu každému příslušníku obce bez rozdílu národnosti.

Kde národnostní menšina nevyhovuje podmínkám, stanoveným v čl. 4., ale čítá aspoň 10 % obyvatelstva politické obce, knihovní rada menšiny:

Okresní osvětový sbor menšinový může do obcí, vyznačených v čl. 6., půjčovati přenosné knihovny. Každá obec, kde aspoň 50 obyvatelů národnostní menšiny se hlásí o knihovnu přenosnou, jest povinna podle čl. 6. c) platiti na ni okresnímu sboru osvětovému příslušnou kvotu ze své položky knihovnické.

Neopatří-li obec knihovny veřejné, jak zákon jí ukládá, zřídí ministerstvo školství a národní osvěty knihovnu na útraty obecní.

Obec poskytuje všem účelům veřejné knihovny vhodné místnosti, důstojně a účelně upravené, kde se bezpečně ukládají knihy a jiné předměty․ Žádná část knihovny nesmí býti dána do místnosti, v níž se čepují alkoholické nápoje, ani do soukromého bytu. Úplně vypravená knihovna skládá se z půjčovny knih, knihovny příruční a čítárny časopisů.

Veřejná knihovna má čtenářům co nejvíce usnadniti vypůjčování knih. Proto v obcích rozlehlých rozmnožuje se počet půjčoven. Skládá-li se politická obec z několika osad, jest v každé z nich postupně zřizovati půjčovnu, zvláště jsou-li přes 3 kilometry od sebe vzdáleny. Ve městech s více než 40.000 obyvateli jest obec povinna zřizovati v různých částech města půjčovny aspoň pro každých 20.000 osob. Pokud obce přiškolené nejsou povinny zříditi knihovny vlastní, mohou používati veřejné knihovny v sídle školy a přispívají na ni aspoň 15 % ze své roční položky na knihovny podle čl. 26.

V obcích do 2000 obyvatelů veřejná knihovna obsahuje při svém vzniku aspoň 50 vázaných svazků cenné četby a ročně pořizuje nejméně 10 vázaných svazků dalších. Obce větší jsou povinny rozšiřovati každý rok veřejnou knihovnu aspoň o takový počet vázaných svazků, který se rovná 1 % počtu všeho obyvatelstva obce, zjištěného posledním úředním sčítáním lidu. V obcích, kde knihovny nevyhovují těmto podmínkám, ministerstvo školství a národní osvěty samo vypraví veřejnou knihovnu na útraty obcí.

Při veřejné knihovně upraví se přiměřená knihovna příruční. Toto příruční oddělení jsou povinny utvořiti do dvou let po zřízení veřejné knihovny obce, čítající více než dva tisíce obyvatelů. Každá příruční knihovna obsahuje sbírku zákonů a nařízení Československé republiky a opatří si do pěti let přiměřený slovník naučný, vyhovující moderním potřebám. Mimo to zařadí se do ní podle možnosti díla všeobecně poučná: slovníky, praktické příručky a učebnice, atlanty, zákoníky, statistiky, názorné pomůcky, díla týkající se hlavně poměrů místních a krajových, vůbec tiskopisy často požadované čtenáři a prohlubující vědomosti jejich. Příruční knihovna jest každému přístupna, pokud možno bez sprostředkování knihovníkova; součásti její se domů nepůjčují.

Kdekoliv to dovoluje zařízení veřejné knihovny, jest umožniti četbu vypůjčených knih a časopisů v čítárně. Veřejná knihovna opatřuje si zpravidla časopisy a vykládá je čtenářům nejpozději týden po jejich vydání. Obce jsou povinny v knihovně určené více než 5000 obyvatelům čítárnu odděliti od půjčovny do zvláštní místnosti, ale jen výjimečně do jiné budovy.

Čítárně jest vyhraditi světlou a prostornou místnost, přiměřeně zařízenou. Jest jí používati pro uměleckou výchovu obecenstva, střídati v ní výzdobu po způsobu výstavek. V dobu, kdy čtenáři nejsou vyrušování, mohou se tu konati přednášky, večírky umělecké, lidové besedy, loutková představení, pohádkové hodinky a jiná shromáždění rázu osvětového.

Podle možnosti veřejná knihovna upraví si oddělení speciální. Ve městech jest pamatovati na zvláštní síň pro čítárnu mládeže do 16 let, spojenou se speciální půjčovnou. Síň tato, zařízením i výzdobou přizpůsobená svým návštěvníkům, vykládá četbu zábavnou i poučnou v otevřených policích, zřetelně vyznačených a snadno přístupných.

Při veřejných knihovnách obcí, čítajících více než 10.000 obyvatelů, jest zříditi oddělení hudební, k jehož správě může knihovníkovi býti přidán knihovní radou odborný znalec hudební. Vzorný seznam hudební vydává ministerstvo školství a národní osvěty.

Knihovní rada také dozírá na knihovny v ústavech obecních: sirotčincích, vyučovacích ústavech, útulcích, chudobincích, chorobincích, nemocnicích, tramwayových remizách, strážnicích policejních a hasičských a j. Tyto knihovny - až na nemocniční - zásobují se četbou pomocní knihovny veřejné. Knihovní rada (knihovník) může vůbec zdokonalovati správu knihoven v místních veřejných ústavech výchovných, léčebných, ochranných a kárných, souhlasí-li s tím jejich vydržovatelé. Veřejné knihovny mohou půjčovati těmto ústavům kolekce knih, po případě za úhradu roční, nepřevyšující zpravidla 15 % krámské ceny vypůjčených knih. Stejně se doporučuje, aby veřejná knihovna nabídla odbornou kontrolu i pomoc jiným korporacím a společnostem místním, zvláště vojenským knihovnám, knihovnám podniků, kde je zaměstnáno mnoho osob, jako v továrnách, velkoobchodech, velkostatcích, železničních, paroplavebních úřadovnách atd. Při vrácení půjčených knih jest opatrně dbáti, aby nebyla přenášena nákaza. Výtisky zřejmě pošpiněné buďtež vyloučeny z oběhu.

Veřejná knihovna jest obecenstvu přístupná v menších obcích aspoň 30 týdnů do roka, v obcích nad 5000 obyvatelů aspoň 40 týdnů v hodiny pevně stanovené, a to:

Hodiny výpůjční je stanoviti tak, aby vyhovovaly většině obyvatelstva a podporovaly oběh knih. Čtenářům jest usnadniti výběr knih volně přístupnými katalogy a znaleckými radami knihovnickými. Veřejné knihovny jsou povinny účinným způsobem uváděti ve známost obecenstva seznamy novinek svých.

Veřejné knihovny půjčují četbu zpravidla bezplatně. Poplatky výpůjční se vybírají se schválením okresního sboru osvětového jen potud, pokud by se řádnými příspěvky obecními ani jinými podporami potřeba veřejné knihovny hraditi nemohla. Veřejná knihovna jest oprávněna žádati od vypůjčovatelů za legitimace a knihovní tiskopisy peněžitou náhradu, která však nesmí značně převyšovati výrobní ceny jejich. Při každé veřejné knihovně založí se reservní fond, do něhož se z roční povinné položky obecní vkládají aspoň 2 % na ztráty a opravy knih.

Nevrátí-li čtenář vypůjčených děl v dobu stanovenou řádem knihovním, jest veřejná knihovna oprávněna vymáhati je svými orgány a uložiti mu poplatek z prodlení. Nevrátí-li jich vypůjčovatel ani potom, veřejná knihovna použije pomoci soudu nebo politické správy, aby vymáhala svůj majetek nebo náhradu za způsobenou škodu.

Knihovní rada vypracuje po návrhu knihovníkově zevrubný řád knihovní, který nabude platnosti, je-li schválen:

Ve všech politických obcích, které čítají více než 400 obyvatelů a kde působí aspoň obecná škola, jest zříditi veřejnou knihovnu pokud možno ihned, později do 31. prosince roku 1920. Nedosahuje-li taková obec počtu 400 obyvatelů, jest povinna poříditi veřejnou knihovnu do 31. prosince 1921.

Ostatním obcím se povoluje lhůta vytvořiti vlastní veřejnou knihovnu, a to:

Obce, jimžto se povolila lhůta více než jednoroční, jsou povinny vkládati každoročně do svého rozpočtu položku na veřejnou knihovnu, stanovenou článkem 26. Aspoň 30 procent této položky jest pravidelně věnovati na vypůjčenou knihovnu přenosnou. Ostatní peníze jest ukládati jako zařizovací jistinu budoucí knihovny obecní.

Náklad na zřízení a udržování veřejné knihovny hradí politická obec ze svých řádných příjmů. Položka na veřejnou knihovnu v obecním rozpočtu řídí se potřebou, přihlížejíc k počtu obyvatelů politické obce. Minimální částka roční pro veřejnou knihovnu je odstupňována takto:

V obcích, kde národnostní menšina čítá aspoň 10 % obyvatelstva, nebo zahrnuje aspoň 400 osob, anebo kde působí škola menšinová, jest z celkového rozpočtu knihovního přiděliti na četbu jazyka národnostní menšiny částku, odpovídající počtu příslušníků národnostní menšiny, zjištěných posledním úředním sčítáním lidu. Pokud nebylo ještě v republice Československé provedeno úřední sčítání, zjistí se početní síla národnostní menšiny v obci způsobem naznačeným v čl. 4.

Knihovní rada jest oprávněna doplňovati obecní dotaci knihovní ještě jinými prostředky. Zejména může přijímati dary a subvence (peněžní i knižní) nebo pořádati ve prospěch knihovního fondu podniky rázu lidovýchovného.

Obec (knihovní rada) jest oprávněna vyzvati místní knihovny, dosud vydržované spolky neb jinými korporacemi a obsahující díla skutečné hodnoty vnitřní, aby splynuly s knihovnou obecní nebo ji zastupovaly za podmínek vzájemně ujednaných. Odeprou-li majitelé těchto knihoven bez závažných důvodů vyhověti výzvě obce (knihovní rady), nemají budoucně nároků na podpory z fondů veřejných. Knihoven školních, vojenských, klášterních, ryze vědeckých neb odborných se netýkají tato ustanovení. Veřejná knihovna může však ujednati také s nimi vypůjčovací vzájemnost za stanovených podmínek.

Úmluvy obce (knihovní rady) s majiteli jiných knihoven nabývají platnosti, když jsou schváleny:

Obec (knihovní rada) převezme jinou knihovnu buď bezplatně, nebo za náhradu:

Působí-li v obci před vydáním zákona o veřejných knihovnách obecní knihovna aspoň o 300 svazcích vnitřně hodnotných a nechce-li ji obec ihned převzíti ve svůj majetek, může tato knihovna býti pověřena funkcí knihovny obecní nebo její pobočky. Úmluvu takovou lze uzavírati nejdéle na 10 let.

Koná-li soukromá knihovna funkce knihovny obecní, dostane každého roku od obce subvencí ve výši závazné položky na veřejnou knihovnu, stanovené v čl. 26. Jakmile součet ročních příspěvků obecních vyrovná se dvěma třetinám inventární ceny knihovny, vykazované před úmluvou s obcí, obec jest oprávněna knihovnu prohlásiti majetkem obecním. Zruší-li obec neprávem předčasně úmluvu se soukromou knihovnou a odejme jí povinné příspěvky, nemůže zpět žádati vyplacených peněz ani předmětů za ně opatřených.

Zveřejněná knihovna použije roční subvence obecní z větší části na udržování a rozšiřování zásob knihovních. Pokud knihovna nepřešla v držení obce, zůstává všechen inventář vlastnictvím dosavadního majitele jejího.

Soukromé knihovny zveřejněné podléhají týmž ustanovením o vnitřní správě, jako veřejné knihovny obecní.

Veřejnou knihovnu obecní nebo knihovnu zveřejněnou řídí knihovní rada, která má:

V obcích, které podle čl. 23. a 24. zřídí veřejnou knihovnu do 2, 5 nebo 10 let po vydání zákona, místní komise osvětová prozatímně vykonává funkce knihovní rady, dokud tato není utvořena zároveň se stálou knihovnou.

Menšinovou knihovnu nebo menšinové oddělení knihovní spravuje zvláštní knihovní rada, složená z příslušníků národnostní menšiny. V knihovní radě národnostní menšiny zasedají nejméně 4 členové, při národnostní menšině více než 2000 příslušníků 6 členů, při menšině více než 10.000 příslušníků 8 členů. Složení menšinové rady knihovní schvaluje se příslušným okresním sborem osvětovým. Každý příslušník národnostní menšiny v obci má právo stěžovati si okresnímu sboru osvětovému do složení knihovní rady, t. j. do kvalifikace a národnostního příslušenství jejich členů.

Funkce členů knihovní rady jsou neplacené a trvají 2 roky. Po uplynutí této lhůty vylosuje se vždy polovina členů volených i kooptovaných, mohou se však státi znovu členy knihovní rady. Ubude-li některý z členů knihovní rady, budiž na zbytek funkčního období ustanoven nový člen stejným způsobem, jakým došlo k obsazení členství nyní uprázdněného.

Zřídí-li se v obci několik pobočních knihoven nebo půjčoven, knihovní rada ustanoví pro každou důvěrníka, aby jí tlumočil přání čtenářů příslušného okrsku. Důvěrníci tito konají občasné schůze s knihovní radou.

Jednotlivci a zástupci korporací, které podstatně podporují vzrůst veřejné knihovny, jeho jsou býti přizváni do knihovní rady s hlasem poradním. Obec (knihovní rada) jest povinna přihlížeti při sestavování knihovní rady k zástupcům majitelů knihoven, které podle č. 31. a 32. organicky přejaly funkci knihovny obecní. Přesahuje-li majetek knihovny, která splynula s obecní knihovnou nebo funkce její přejala, 1000 svazků, obecní zastupitelstvo jmenuje 1 - 2 zástupce dosavadních majitelů za člena knihovní rady aspoň po dvě funkční období. V knihovní radě obce do 50.000 obyvatelů za každou knihovnu zveřejněnou podle čl. 31. - 32., která obsahuje více než 150 svazků cenné četby, zasedá zástupce s hlasem poradním aspoň pro jedno funkční období. Ve městech čítajících více než 50.000 obyvatelů, toto právo poskytne se jen knihovnám nejvýznačnějším.

Knihovní rada volí ze svých členů předsedu, pokladního a jednatele. Pokladníkem může se státi jen osoba zmocněná obecním zastupitelstvem. Pokladníkovi podle potřeby vypomáhá odborný úředník obecní při práci jeho. Knihovní rada schází se aspoň jednou za čtvrt roku a usnáší se většinou hlasů. Správní rok je totožný s rokem kalendářním.

Práva a povinnosti knihovní rady jsou:

Knihovní rada navrhuje obecnímu zastupitelstvu, jak umístiti knihovnu a čítárnu. Při stavbě nebo přestavbě budovy knihovny obecní přísluší knihovní radě právo vysloviti se o stavebních plánech. Kdyby se při tom nedosáhlo shody, rozhodne v dohodě s ministerstvem veřejných prací ministerstvo školství a národní osvěty, které si vyhrazuje definitivní schválení každé novostavby nebo přestavby budovy knihovní.

Agendou veřejné knihovny pověří se zvláštní knihovník (knihovnice). Knihovníkem jest ustanoviti inteligentní osobu znalou literatury a správy knihovnické. Knihovník ani jeho pomocníci nemají býti stiženi chorobou sdělnou nebo vzbuzující ošklivost. V knihovně určené více než 10.000 obyvatelům může býti knihovníkem (knihovnicí) jmenován jen ten, kdo absolvoval aspoň střední školu neb ústav na roveň postavený a vykonal, zpravidla po jednoročním studiu odborném, státní zkoušku knihovnickou. V knihovnách pro 2000 až 10.000 obyvatelů se úřad knihovnický svěří osobám, které dokončivše aspoň měšťanskou školou navštěvovaly přiměřený kurs odborný a vykonaly státní zkoušku knihovnickou. O rozsahu odborného vzdělání knihovnického bude vydáno nařízení zvláštní.

Pro dobu do 1. ledna 1926 může ministerstvo školství a národní osvěty výjimečně zmírniti tyto podmínky dosavadním knihovníkům, vykáží-li se přiměřenou kvalifikací praktickou a znalostí literatury.

Knihovníka potvrzuje v úřadě:

Knihovníkovi budiž za jeho práci stanovena odměna. Tato odměna nemůže mu býti odepřena, přesahuje-li pravidelná činnost jeho v knihovně tři týdenní hodiny aspoň po 30 týdnů ročně.

V knihovně určené více než 5000 obyvatelům nesmí býti odměna nižší než 500 K ročně. V knihovnách určených více než 10.000 obyvatelům, jest knihovník odborným úředníkem obecním s platem náležejícím odborným úředníkům s právem na řádný postup s ostatními úředníky této kategorie, vyhovuje-li podmínkám zákona o obecních úřednících. Při knihovnách určených 10.000 - 20.000 obyvatelům, budiž obcím, které z důležitých důvodů prozatím nemohou ustanoviti knihovníka odborným úředníkem, povinnost tato až do 31. prosince 1925 odsunuta svolením ministerstva školství a národní osvěty.

Knihovník zasedá v knihovní radě s hlasem poradním. Je-li knihovníků obecních více, volí ze sebe zástupce do knihovní rady. Knihovníci jedné obce, jsou-li aspoň tři, tvoří knihovnický sbor. Scházejí se k pravidelným poradám aspoň jednou za čtvrt roku, projednávají věci, týkající se správy knihovnické a předkládají své návrhy nebo posudky knihovní radě prostřednictvím svého zástupce, který je zároveň předsedou knihovnického sboru. V obcích s národnostními menšinami vytvoří se při knihovnickém sboru podle potřeby národnostní sekce, které konají společně schůze o věcech, společných všem knihovnám v obci. Knihovní rada nemůže provésti pronikavých změn administrativních, dokud nevyslechla mínění sboru prostřednictvím jeho zástupce. Při nákupu četby je směrodatný návrh knihovníkův, pokud jde o stránku literární.

V každém kraji (župě) zřídí se na podnět ministerstva školství a národní osvěty dohodou obcí ústřední knihovna v místě, které zúčastněné obce vyberou, zpravidla ve středisku kraje (župy).

Nedosáhne-li se dohody obcí ve lhůtě ministerstvem stanovené, rozhodne ministerstvo vyslechnouc krajský výbor. Úkolem ústřední knihovny jest zapůjčovati obcím (veřejným knihovnám) kolekce četby, jakou by obce samy nemohly opatřiti, zvláště pak dodávati přenosné knihovny obcím, jež vlastní knihovny nemají. Knihovník ústřední knihovny jest zároveň odborným (literárním) rádcem knihovnám obecním.

Ústřední knihovna půjčuje na dobu nejméně dvou měsíců:

Ústřední knihovnu řídí osmičlenný ústřední výbor knihovní, v němž zasedá knihovník ústřední knihovny s hlasem poradním. Členové ústředního výboru knihovního jsou z poloviny voleni krajským výborem po návrhu státního instruktora z obecních knihovníků a jiných pracovníků osvětových, zbytek pak kooptuje se ze zástupců obecních rad knihovních v příslušném kraji (župě). Členové ústředního výboru knihovního pro národnostní menšinu musí náležeti národnosti této menšiny. Ústřední knihovní výbor volí ze sebe předsedu, pokladníka a jednatele. Pokladníka jest voliti ze zástupců obecních rad knihovních. Ústřední výbor knihovní schází se nejméně jednou za čtvrt roku a usnáší se nadpoloviční většinou.

Ústřední knihovna může býti připojena k obecní knihovně města, v němž byla utvořena, a řízena knihovníkem obecním za přiměřenou odměnu. Majetek knihovny jest však odděliti od majetku knihovny místní. Knihovníka ustanovuje po návrhu státního instruktora ústřední výbor knihovní. Samostatný knihovník ústřední knihovny musí míti aspoň stejnou kvalifikaci i plat jako knihovník ve městech s více než 10.000 obyvateli.

Ústřední výbor knihovní stanoví se schválením ministerstva školství a národní osvěty, kolik každá ze zúčastněných obcí má přispěti na vydržování ústřední knihovny. Obce, které pro povolený odklad podle odst. 23. a 24. veřejné knihovny nezřizují, přispívají ročně aspoň 30 procenty za své povinné položky knihovní a nabývají tak práva pravidelně zapůjčovati si přiměřenou knihovnu přenosnou. Ostatní obce čítající až 5000 obyvatelů ročně splácejí ústřední knihovně nejméně 5 % svých povinných položek knihovních a jsou oprávněny vyžádati si přenosné knihovny. Obce s více než 10.000 obyvateli odevzdávají ústřední knihovně aspoň 1 % svých povinných příspěvků, začež mají nárok vyžadovati si pro své čtenáře přiměřený počet naučných děl všeho druhu.

Dozor nad řádnou způsobilostí veřejných knihoven obecních a ústředních náleží ministerstvu školství a národní osvěty. Tento dozor vykonávají v obcích do 2000 obyvatelů okrskoví dozorci knihovničtí, t. j. kvalifikovaní znalci, které po návrhu okresního sboru osvětového jmenuje a funkce zprošťuje ministerstvo školství a národní osvěty než pro okrsek 10 - 15 obcí. Úkolem jejich jest zjišťovati, zda finanční příspěvky obcí, zařízení veřejných knihoven a čítáren, výběr a oběh četby odpovídá daným předpisům. O svých pozorováních podávají zprávu jednak okresnímu osvětovému sboru, jednak příslušnému instruktoru.

Po stránce technické a administrativní veřejné knihovny obecní i ústřední, především knihovny v obcích čítajících více než 2000 obyvatelů, jsou podřízeny dozoru státních instruktorů knihovních. Instruktoři knihovnám navrhují a uvádějí v praksi novoty technicky-administrativní. Každá veřejná knihovna jest povinna podávati instruktoru do 15. února o činnosti své za uplynulý správní rok zprávu (bilanci a statistická data) na tiskopisech upravených státním úřadem statistickým ve srozumění s ministerstvem školství a národní osvěty. První výroční zprávu jest zaslati instruktoru do 15. února 1921. Instruktoři zpracují pro veřejnost přehlednou zprávu o stavu obecních a ústředních knihoven. Z rozhodnutí okrskového dozorce knihovnického jest se odvolati do 14 dnů příslušnému státnímu instruktoru; z rozhodnutí státního instruktora k ministerstvu školství a národní osvěty.

Ministerstvo školství a národní osvěty po návrhu státního instruktora může rozpustiti knihovní radu, zříditi zatímní orgán správní, a to zpravidla nejdéle na tři měsíce,

Ze stejných důvodů může ministerstvo školství a národní osvěty po návrhu státního instruktora zbaviti členství jednotlivé členy knihovní rady a jmenovati nové její členy, zpravidla nejvýše na tři měsíce, když by se přítomností závadných členů trvale rušila úspěšná činnost knihovní rady.

Ministerstvo školství a národní osvěty po návrhu státního instruktora může z úřadu odstraniti knihovníka, je-li prokázáno výrokem disciplinární komise, složené analogicky jako pro státní zřízence dle § 101 služební pragmatiky, že svou neschopností nebo nedbalostí zavinil trvalý úpadek veřejné knihovny. Rovněž může býti z úřadu odstraněn knihovník, stižený vážnou chorobou sdělnou nebo vzbuzující odpor.

Zatímní odchylky pro Slovensko budou stanoveny nařízením zvláštním.

Nařízení toto nabývá platnosti dnem vyhlášení; provádění ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty ve spojení s ostatními ministerstvy.