Létání nad určitými územními úseky může býti zcela neb z části vyloučeno neb omezeno (zakázaná pásma). Dále stanoví se určité doby, mezi kterými jedině smí býti hranice státu přelétávána vyjímajíc případy nouze.

Opatření tato provede vláda nařízením.

Za letadla ve smyslu tohoto zákona považují se upoutané i volné balony, balony motorové, draky, řiditelná letadla a letadla v užším smyslu (aeroplány, hydroplány, helikoptery atd.).

Československými letadly ve smyslu tohoto zákona jsou letadla československé státní příslušnosti (národnosti); tuto mají

Do československého rejstříku leteckého mohou býti zapsána jen letadla, jichž výhradními vlastníky jsou českoslovenští státní občané, domácí osoby právnické, domácí společnosti obchodní, výdělková a hospodářská družstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských družstvech nebo družstva podle §§ 223 až 257 zák. čl. XXXVII/1875 nebo hospodářská a živnostenská úvěrní družstva podle zákona o hospodářských a živnostenských úvěrních družstvech zák. čl. XXIII/1898, při kterých předseda a nejméně dvě třetiny členů představenstva, veřejných společníků, osobně ručících společníků jsou československými státními občany. Domácí ve smyslu tohoto zákona jsou právnické osoby, obchodní společnosti a společenstva, které mají sídlo na území československého státu.

Osoby v § 6, odst. 3 uvedené, které chtějí držeti československé letadlo, musí to oznámiti ministerstvu veřejných prací a udati místo, kde má míti letadlo domovský přístav; ministerstvo veřejných prací, neshledá-li námitek s hlediska veřejného zájmu ani proti osobě držitelově, ani proti všeobecné zeměpisné poloze domovského přístavu, vydá legitimaci opravňující k držení letadla v dohodě s ministerstvem národní obrany, a jde-li o domovský přístav v pohraničním pásmu, též v dohodě s ministerstvem financí.

Povinnost oznamovati držení letadla nevztahuje se

Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí pověřiti československé zahraniční zastupitelské úřady vydáváním legitimací pro osoby, které chtějí držeti československá letadla mimo území československého státu.

Oprávnění k držení československého letadla a legitimaci jest úřadu, který ji vydal, vrátiti, po případě jím odebrati:

Bylo-li oprávnění k držení československého letadla odňato pouze na určitou dobu (§ 50, odst․ 4), odebéře se rovněž legitimace a vydá držiteli po uplynutí této doby.

Každé československé letadlo musí míti domovský přístav. Za domovský přístav pokládá se stanoviště, ve kterém letadlo jest obyčejně uschováno a ze kterého podniká své cesty. Domovský přístav musí býti označen v legitimaci (§ 7, odst. 1), při koncesovaných podnicích podle § 17, odst. 2, lit. a) a b) v koncesní listině.

Změnu domovského přístavu jest oznámiti ministerstvu veřejných prací, po případě příslušnému úřadu vydáváním legitimací pověřenému (§ 7, odst. 3), které rozhodnou řídíce se ustanovením § 7, odst. 1.

Domovský přístav letadel státu, státních podniku a ústavů určuje příslušný správní úřad nebo správa dotčeného státního podniku nebo ústavu ve shodě s ministerstvem veřejných prací a, jde-li o domovský přístav v pohraničním pásmu, též ve shodě s ministerstvem financí.

Ustanovení tato neplatí pro československá letadla vojenská.

Letadla smí být používáno k letu mimo letiště teprve, když bylo zapsáno do rejstříku. K zápisu do rejstříku jest kromě dokladu o oprávnění k držení letadla potřeba průkazu o tom, že letadlo bylo zkoušeno a uznáno způsobilým k létání. Ke zkoušce a vydání nálezu zřídí ministerstvo veřejných prací zvláštní zkušební komise. Předmětem zkoušky a nálezu může býti buď zvláštní typa letadla nebo jednotlivé letadlo. Letadlo, o němž se prokáže, že odpovídá typě, která byla již zkoušena a uznána způsobilou, nemusí býti před zápisem do rejstříku zkoušeno.

Letadla zapsaná do rejstříku jest udržovati v řádném stavu a podrobovati dodatečným zkouškám, které budou prováděti komise jmenované v odstavci 1.

Při každé změně konstrukce strojních nebo bezpečnostních zařízení musí býti letadlo zkoušeno a o zkoušení tomto musí býti vydán nález.

Zjistí-li se, že letadlo zapsané v rejstříku nevyhovuje požadavkům dopravní bezpečnosti, nesmí býti dále používáno. O tom rozhodují dříve jmenované komise.

Držitelé letadel, vyjímajíc stát, státní podniky a ústavy, platí za provádění zkoušek, jakož i dodatečných zkoušek, poplatky.

Podrobná ustanovení o provádění zkoušek a zkoušek dodatečných, jakož i o poplatcích, které budou vybírány, vydána budou vládním nařízením. Poplatky budou úměrny nákladům s těmito zkouškami spojeným.

Vládním nařízením bude také stanoveno, pokud na základě sjednaných smluv státních mají platnost zkoušky provedené v cizině.

Tato ustanovení neplatí pro československá letadla vojenská, která co do zkoušení a kontroly způsobilosti k létání podrobena jsou vojenským předpisům.

Na každém československém letadle jest na místech k tomu určených a v předepsané formě vyznačiti:

Za tmy, mlhy a pod. musí býti letadlo předepsaným způsobem osvětleno.

Při každém letu musí býti letadlo opatřeno přístroji nutnými pro bezpečnost létání. Fotografické přístroje, radiotelegrafní a radiotelefonní zařízení a poštovní holubi smějí býti v letadlech, vyjímajíc letadla, která slouží účelům vojenským a policejním, pouze se zvláštním úředním povolením. Bráti na letadla válečné zbraně, válečné střelivo, jakož i jakékoliv jiné válečné prostředky jest zakázáno. Ustanovení toto neplatí pro letadla vojenská a policejní. Vládním nařízením může býti zakázáno, aby do letadel byly brány ještě jiné předměty než ony, které jsou uvedeny v tomto odstavci.

Při každém letu jest nutno míti s sebou osvědčení o zápisu letadla do rejstříku (§ 28, odst. 2), deník, do kterého se musí zapsati každý let, jeho účastníci a veškeré důležité události a pozorování za letu učiněná, a ostatní předepsané knihy. Podrobné předpisy vydány budou vládním nařízením.

Mimo letiště musí býti každé československé letadlo řízeno osobou k tomu oprávněnou. Ustanovení toho neplatí pro zkušební lety podnikané k dosažení vysvědčení uvedených v odst. 2.

K samostatnému řízení československého letadla zapsaného do rejstříku, jest oprávněn, kdo má velitelský nebo pilotský diplom pro dotyčnou kategorii letadla (odst. 3) a leteckou legitimaci vydané ministerstvem veřejných prací a jest zapsán do rejstříku. Velitelský nebo pilotský diplom a legitimace mohou býti vydány jen tomu, kdo překročil 19. rok svého věku, byl uznán spolehlivým, tělesně a duševně schopným a podal průkaz o své odborné způsobilosti k řízení letadla dotčené kategorie. Tento průkaz podati jest vysvědčením o složení velitelské nebo pilotské zkoušky před zkušební komisí ministerstvem veřejných prací k tomu ustanovenou. Je-li žadatel cizincem, musí kromě toho prokázati formální reciprocitu státu, jehož jest státním příslušníkem.

Vládním nařízením roztříděna budou letadla na kategorie a bude stanoveno, pro které z nich se vyžaduje diplom velitelský. Rovněž tak budou vydány předpisy o zkouškách a poplatcích, které jest při nich platiti. Poplatky tyto nesmějí přesahovati náklady se zkouškami spojené.

Vládním nařízením také bude stanoveno, pokud nahrazují vojenské průkazy velitelská nebo pilotská vysvědčení uvedená v odst. 2 a pokud v tuzemsku mají platnost vysvědčení o zkouškách a obdobné diplomy velitelské a pilotské vydané v cizině.

Letecké legitimace vydává ministerstvo veřejných prací s platností pro běžný a nejblíže následující kalendářní rok; na žádost majitele může se prodloužiti platnost legitimace vždy pro jeden kalendářní rok, prokáže-li majitel, že během posledního roku letadlo samostatně řídil.

Oprávnění k samostatnému řízení československého letadla zaniká a ministerstvo veřejných prací odejme leteckou legitimaci:

Bylo-li oprávnění k samostatnému řízení československého letadla odňato na určitou dobu (§ 50, odst. 4) odebéře se rovněž legitimace a vydá majiteli po uplynutí této doby.

Veškerý ostatní letecký personál (mechanikové, posádka) smí býti při provozování letectví zaměstnán, byl-li uznán spolehlivým, tělesně a duševně schopným. Ministerstvo veřejných prací může též stanoviti požadavky pro odbornou způsobilost tohoto leteckého personálu.

Veškerý letecký personál je podroben periodickým zdravotním revisím. Tělesná a duševní schopnost zjistí se ve všech případech lékařskou prohlídkou. Podrobná ustanovení budou vydány vládním nařízením.

Kdo jest oprávněn k samostatnému řízení československých letadel vojenských a jakým způsobem se prokáže způsobilost k tomu, stanoví vojenská správa.

Velitelé a piloti československých letadel vojenských musí býti opatřeni vojenskými leteckými průkazy.

Velitel letadla, případně pilot jest odpovědným za řízení letadla a za zachování předpisů, kterých jest dbáti za letu počínajíc vzletem až do skončení přistání. Jemu náleží, aby obstaral zápisy do deníků (§ 11, odst. 4). Velitel i pilot musí při letu míti s sebou svou leteckou legitimaci a osvědčení o zápisu do rejstříku (§ 28, odst. 2), velitel a pilot letadel vojenských, průkaz vojenský.

Veliteli, případně pilotovi podřízen jest veškerý ostatní letecký personál letadla a jeho příkazů co do chování podmíněného letem jsou povinni dbáti i všichni ostatní účastníci letu.

K živnostenskému provozu podniků, které slouží letectví a nejsou provozovány státem nebo státními ústavy, jest třeba koncese.

Podle toho podléhají koncesi:

Koncesi uděluje podle volného uvážení ministerstvo veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Koncese může býti udělena oněm fysickým osobám, které jsou svéprávné a mají své řádné bydliště v československém státě; osobám právnickým, společnostem obchodním a výdělkovým a hospodářským družstvům podle zákona č. 70/1873 ř. z. nebo družstvům podle §§ 223 až 257 zák. čl. XXXVII/1875 nebo hospodářským a živnostenským úvěrním družstvům podle zák. čl. XXIII/1898 může býti koncese udělena, mají-li své stálé sídlo v československém státě a ustanoví-li způsobilého ředitele, kterého ministerstvo veřejných prací schválí. Spolkům může býti koncese udělena jen tehdy, jsou-li podle svých stanov k dotčenému podnikání povolány. Společnostem, jež jsou povinny k protokolování firmy, může býti koncese udělena i před podáním průkazu o protokolování, je-li zřízení společnosti jinak dostatečně prokázáno; v tomto případě musí však společnost ve lhůtě, kterou jest v koncesní listině stanoviti, podati průkaz o skutečném protokolování.

Koncesi lze uděliti kromě toho jen tehdy, není-li s hlediska veřejného zájmu námitek proti osobě žadatele a pokud jde o podniky uvedené v odst. 2, lit. a) a b) proti všeobecné zeměpisné poloze domovského přístavu letadel, jež společnost chce držeti.

Cizinci musí podati průkaz o formální reciprocitě státu, jehož jsou příslušníky.

Propachtování koncese i jinaké provozování její třetí osobou jest přípustno jen se svolením ministerstva veřejných prací.

Majitelé koncese jsou povinni podniky, zařízení a provoz vypraviti tak, aby odpovídaly svému účelu, a udržovati je podle předpisů té které doby platných ve stavu způsobilém k užívání.

Provoz jest zahájiti ve lhůtě, která se stanoví v koncesi a nesmí býti delší dvou roků.

Provoz podniků uvedených v § 17, odst. 2 lit. a), c) a d) nesmí po dobu koncese bez dovolení koncesního úřadu býti zastaven nebo přerušen.

Podniky uvedené v § 17, odst. 2 lit. a) a b) jsou povinny stanoviti jízdní ceny pro dopravu osob a zboží, a podniky uvedené pod lit. a) kromě toho také jízdní a dopravní řád, které podléhají schválení koncesního úřadu. Posléz jmenované podniky mohou býti přidrženy k obstarávání poštovní dopravy za náhradu, kterou stanoví ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

Tarify podniků uvedených v § 17, odst. 2, lit. c) podléhají rovněž schválení koncesního úřadu.

Podniky jsou podrobeny státnímu dohledu; pokud toto jest třeba pro dohled, musí dovoliti státním orgánům k tomu povoleným, aby nahlédli do jejich obchodování.

Koncese může býti udělena i dočasně.

V listině koncesní předepíší se v rámci platných právních předpisů, jmenovitě předpisů dříve uvedených podrobná ustanovení.

Podniky mají právo udržovati svoje zařízení, stroje, nástroje a jiné pomůcky provozní pomocí vlastního personálu v dobrém stavu.

Koncese zaniká a ministerstvo veřejných prací odejme koncesní listinu:

Byla-li koncese odňata pouze na určitou dobu (§ 50, odst. 4), odebéře se rovněž koncesní listina a vydá majiteli po uplynutí této doby.

Ke zřízení leteckých provozoven, tj. letišť a jiných zařízení sloužících potřebám letectví, jest třeba úředního povolení ministerstva veřejných prací, které rozhodne v dohodě s ministerstvem financí, jde-li o zřízení letišť v pohraničním pásmu nebo letišť celních.

Pro získání a úpravu vojenských letišť platí ustanovení ubytovacích zákonův a prováděcích předpisů k nim.

Žádost o povolení jest doložiti popisy, výkresy a jinými doklady, jichž je třeba, aby zamýšlená letecká provozovna mohla býti posouzena; obzvláště třeba předložiti situační a výškové plány letecké provozovny a jejího okolí, stavební, konstrukční a disposiční plány a popis letecké provozovny, jejího způsobu stavby, zařízení a provozu, jakož i popis okolí, zejména i elektrických vedení o vysokém napětí. Doklady nutno předložiti trojmo.

Úřad zkoumá, je-li zamýšlená letecká provozovna z veřejných ohledů přípustna, obzvláště není-li s hlediska státní bezpečnosti a celního důchodku námitek proti její všeobecné zeměpisné poloze a nebude-li její provoz míti za následek rušení neb obtěžování okolí, které by bylo v rozporu s veřejným zájmem, zejména pokud jde o důsledky bezpečnostní a zdravotní. při tom třeba dbáti zvláštních účinků, které nastávají používáním letecké provozovny podle jejího určení v souvislosti s letectvím. Úřad zkoumá dále, zda letecká provozovna vyhovuje také požadavkům, které třeba klásti se zřetelem na bezpečnost života a zdraví osob při provozu zaměstnaných.

Může-li to úřad bez místního šetření spolehlivě posouditi, udělí povolení ihned, při čemž, je-li toho třeba, stanoví podmínky a omezení.

Jinak nutno zavésti řízení místním šetřením, jehož provedením pověřen býti může politický úřad (administrativní vrchnost) prvé stolice. Konání místního šetření oznámí se veřejnou vyhláškou v dotyčné obci aspoň osm dní napřed s upozorněním, že případné námitky mohou býti při šetření samém ústně předneseny anebo již před tím včas úřadu, po případě správci komise písemně podány, kdežto k námitkám později podaným přihlíženo nebude. Mimo to jest k šetření ještě zvláště přizvati známé zájemníky, jako žadatele nebo jeho plnomocníka, resp. zákonného zástupce, autora projektu, ministerstvo národní obrany, po případě (§ 21, odst. 1) též ministerstvo financí, dále zúčastněné obce, vlastníky nebo správce nemovitostí poblíže ležících a jiné účastníky, např. věcně oprávněné a při leteckých provozovnách, které se nacházejí v blízkosti veřejných dopravních cest, také správy těchto.

Úřad učiní též opatření, aby úřední jednání nutná snad s hlediska předpisů o policii stavební, požární a zdravotní, o používání vod a elektrických centrálách a vedeních, byla podle možností spojena se šetřením podle tohoto zákona.

Při místním šetření zjistiti jest, i když tu není námitek, z úřední povinnosti veškeré okolnosti rozhodné pro posouzení přípustnosti letecké provozovny podle ustanovení 2. odstavce; byly-li vzneseny námitky, jest důvodnost jejich důkladně prozkoumati a pokusiti se o urovnání dohodou.

Na základě výsledků místního šetření vydá ministerstvo veřejných prací nález o tom, zda letecká provozovna se povoluje čili nic. V kladném případě jest třeba stanoviti podmínky a omezení, které byly uznány za nutné. Také může si ministerstvo veřejných prací vyhraditi přezkoumání (kolaudaci) letecké provozovny po jejím zřízení. Odepře-li se povolení, jest pro to uvésti důvody. Po jednom vyhotovení rozhodnutí jest doručiti žadateli a oněm účastníkům, kteří podali námitky anebo při řízení výslovně o vyrozumění žádali. K vyhotovení určenému pro žadatele jest připojiti jeden exemplář plánu projektu, který bylo-li povolení uděleno, jest opatřiti povolovací doložkou.

Byly-li činěny proti podniku námitky z důvodu práva soukromého a nepodařilo-li se odstraniti je dohodou, jest je uvésti výslovně v povolení a poukázati jich provedení na řád práva. Povolení ke zřízení letecké provozovny nemůže býti proto odepřeno. Soud k žádosti stran rozhodne o tom, zda se zřízením letecké provozovny ministerstvem veřejných prací povolené jest posečkati až do vyřízení sporu, aneb zda a za jakých omezení letecká provozovna zatím může býti zřízena.

Útraty řízení nese žadatel.

Letecká provozovna může býti uvedena v provoz teprve po pravoplatném povolení, a vyhradilo-li si ministerstvo veřejných prací přezkoumání (§ 22, odst. 7), teprve, když při tom nebylo shledáno závad.

Změny letecké provozovny podléhají povolení, mohly-li by přivoditi účinky zmíněné v § 22, odst. 2. Každá změna v osobě vlastníka provozovny musí býti dřívějším, jakož i novým vlastníkem provozovny ohlášena ministerstvu veřejných prací.

Letecké provozovny podléhají, pokud jde o jejich provoz, i později vydaným všeobecným předpisům.

vzdá-li se ho vlastník;

nepočne-li se s provozem ve lhůtě stanovené v povolovacím výměru anebo byl-li provoz plné dva roky zastaven;

nastanou-li nebo vyjdou-li na jevo dodatečně skutečnosti odůvodňující odepření povolení ku zřízení letecké provozovny podle § 22, odst. 2;

odejme-li se povolení navždy (§ 50, odst. 4).

Pro zřízení, rozšíření, vybudování a provoz letišť, leteckých přístavů, míst pro přistání a vzlety a signálových zařízení státu, korporací místní samosprávy, jakož i sdružení k podpoře letectví a majitelů podniků uvedených v § 17, odst. 2 lit. a), c) a d), uznal-li koncesní úřad výslovně a zvláště jejich význačnou důležitost pro letectví, může býti žádáno za vyvlastnění v míře nevyhnutelně nutné, nelze-li dosíci postupu cizího vlastnictví dohodou.

Předmětem vyvlastnění může zvláště býti postup vlastnictví nemovitostí čítajíc v to budovy, zřízení služebnosti a jiných, věcných práv k nemovitým věcem, postup, omezení a zrušení takovýchto práv, trpění zařízení, která výkon práva vlastnického omezují.

Vyvlastnění pro zřízení a provoz zařízení signálových omezí se zpravidla na zřízení přiměřené služebnosti. V tomto případě, jakož i tehdy, kdy se vyvlastní pouze část nemovitosti, může vlastník žádati za výkup služebného předmětu, pokud se týče nemovitosti, znemožní-li se mu tím, aby jich dále účelně užíval.

Návrh na vyvlastnění opatřený plány v trojím vyhotovení, výtahy z pozemkových knih o nemovitostech, o nichž má se vyvlastňovací řízení provésti, s udáním okolností sloužících k posouzení přípustnosti vyvlastnění, jest předložiti politickému úřadu (administrativní vrchnosti) druhé stolice, který nařídí místní šetření. Toto jest podle možností spojiti s komisionelním jednáním v řízení povolovacím (§ 22, odst. 4) a jest k němu majitele nemovitostí, které mají býti vyvlastněny, jakož i osoby, které mají na nich věcná práva, aspoň 8 dní napřed pozvati. Při řízení třeba zjistiti, zda jsou tu předpoklady pro vyvlastnění a jest působiti k tomu, aby strany k řízení se dostavivší se dohodly. Nedojde-li k dohodě, stanoví politický úřad (administrativní vrchnost) druhé stolice předmět a rozsah vyvlastnění vydáním vyvlastňovacího nálezu, v němž jest zároveň stanoviti výši odškodného. Tato se vyměří odhadem přísežných znalců podle zásad stanovených v §§ 4 až 8 zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z. o vyvlastňování k účelům stavby železnic a provozování jízdy po nich, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v II. oddílu zákonného článku XLI/1881 o vyvlastňování. Odvolání co do výše odškodného přiznaného správní cestou jest nepřípustné; strana, která se pokládá za zkrácenou, může během jednoho roku od doby, kdy vyvlastňovací nález vešel v moc práva, žádati o stanovení výše odškodného u místně příslušného okresního soudu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi u sborového soudu, příslušného podle § 43 zákonného článku XLI/1881. Výkonu pravoplatného vyvlastňovacího nálezu nemůže však býti zabráněno, bylo-li odškodné stanovené správním úřadem u soudu složeno. Pro soudní řízení, jímž se vyšetřuje odškodné, pro stanovení odškodného dohodou, jakož i pro zjištění nároků, které mají třetí osoby na uspokojení z odškodného na základě svých věcných práv, platí obdobně předpisy zákona č. 30/1878 Ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zákonného článku XLI/1881.

Nepoužije-li se vyvlastněného předmětu ve lhůtě stanovené ve vyvlastňovacím nálezu k účelu, pro který byl vyvlastněn, zruší politický úřad (administrativní vrchnost) druhé stolice vyvlastňovací nález na žádost vyvlastněného. V tomto případě má vyvlastněný právo uplatniti svůj nárok na náhradu škody u řádného soudu.

Československý letecký rejstřík, který vede se v ministerstvu veřejných prací, zahrnuje rejstřík letadel, letců, podniků a leteckých provozoven.

Do rejstříku letadel se zapisují:

Do rejstříku letců se zapisují:

Do rejstříku podniků se zapisují:

Do rejstříku leteckých provozoven se zapisují:

Vojenské letecké provozovny a velitelé a piloti vojenských letadel se do rejstříku nezapisují.

Vedle rejstříku vede se věcný a osobní index a sbírka listin, obsahující ověřené opisy oněch listin a dokladů, na základě jichž byly provedeny zápisy do rejstříku.

Rejstřík a sbírka listin jsou veřejné. Každý smí do nich nahlížeti. Také lze straně, která o to žádá, poříditi si z nich na vlastní útraty opisy a výtahy.

Držitelům letadel, velitelům a pilotům vydá rejstříkový úřad osvědčení o zápisu do rejstříku.

Byly-li provozem letadla poškozeny nebo usmrceny osoby, nebo poškozeny věci, jsou povinni nahraditi škodu držitel (§§ 7 a 41) a letec odpovědný za řízení letadla (§ 16), a není-li tu takového držitele, vlastník nebo každý spoluvlastník a odpovědný letec.

Bylo-li letadlo v době, kdy jeho provozem škoda vznikla, přenecháno třetí osobě k volnému nakládání, jsou kromě osob v odstavci 1 jmenovaných povinni náhradnou škody všichni, kdo letadlem nakládali.

Bylo-li letadlo v době, kdy jeho provozem škoda vznikla, bezprávným postupem odňato volnému nakládání držitele nebo vlastníka nebo osob v odstavci 2 jmenovaných, jsou povinni náhradou škody místo dotčených osob všichni, kdo letadlem nakládali. Držitel, vlastník a osoby v odstavci 2, jmenované i v tomto případě jsou povinni náhradou škody, pokud jim lze přičísti vinu na nedostatečném uschování letadla.

Náhradou nejsou povinny jako letci osoby vojenské, řídily-li letadlo u výkonu své služby.

Kdo na základě předchozích ustanovení odmítá povinnost k náhradě, musí prokázati okolnost, o níž své zproštění opírá.

Několik osob k náhradě povinných ručí rukou společnou a nerozdílnou.

Bylo-li někomu na těle ublíženo, jest mu nahraditi útraty léčení, ušlý výdělek, nebo pozbude-li poškozený schopnosti výdělečné, také výdělek, který mu budoucně ujde, a kromě toho jest mu zaplatiti na žádost bolestné úměrné vyšetřeným okolnostem.

Byla-li zraněná osoba zohyzděna, budiž k okolnosti té hleděno potud, pokud to může překážeti lepšímu jejímu zaopatření, zejména je-li to osoba ženského pohlaví.

Vzešla-li smrt z tělesného poškození, jest nahraditi netoliko všechny útraty, nýbrž budiž také pozůstalým, o něž pečovati po zákonu usmrcenému náleželo, nahrazeno vše, co jim tím ušlo.

Byla-li poškozena nějaká věc, jest uvésti vše v předešlý stav, a není-li to možno, budiž nahrazena obecná cena odhadní, jakou měla věc v době a v místě poškození.

Kdo podle § 29 odpovídá za škodu, jest zproštěn povinnosti náhrady, prokáže-li, že událost, kterou škoda vzešla, byla způsobena vinou poškozeného samého nebo vinou třetí osoby.

Třetí osobou se nevyrozumívají:

osoba, kterou zaměstnával při provozu letadla ten, kdo jest povinen náhradou,

majitel zařízení sloužícího letectví nebo osoba, kterou tento zaměstnává při provozu, pokud jde o činnost při provozu,

účastník letu.

Vzešla-li škoda nebo její rozsah pouze z části vinou poškozeného nebo třetí osoby, budiž uznáno na část nároků v § 30, uvedených hledíc ku všem okolnostem.

Ustanovení §§ 29 až 31 platí pro nároky na náhradu z poškození nebo usmrcení osob nebo z poškození věcí dopravovaných letadlem, použilo-li se letadla:

Nároky na náhradu z poškození jiných osob nebo věcí dopravovaných letadlem řídí se podle obecného občanského práva.

Byla-li poškozena vojenská osoba u výkonu své služby provozem letadla používaného ve službě vojenské správy, posuzují se nároky poškozeného nebo jeho příslušníků proti státu na náhradu výhradně podle předpisů o zaopatření vojenských osob.

Ustanovení §§ 29 až 31 nevztahují se ku vzájemným nárokům na náhradu škody z poškození osob náhradou povinných aneb jejich věcí, jež vzešly touže událostí. Při tom jest lhostejno, zda tato událost nastala z provozu pouze jednoho letadla, či střetnutím se více letadel.

Nároky na náhradu řídí se v těchto případech obecným občanským právem.

Třetí osoby, které utrpěly škodu střetnutím se letadel, mohou uplatňovati své nároky na náhradu proti všem, kdo ručí za škodu způsobenou provozem letadel se střetnuvších. Osoby, ručící za tuto škodu, jsou povinny náhradou rukou společnou a nerozdílnou. Mezi sebou nesou škodu, nedohodly-li se o tom, podle slušného uvážení případu; při tom přihlížeti jest k poměru příčinné spojitosti a míře zavinění.

Nárok na náhradu škody podle §§ 29 až 33, pokud nejde o nárok podle obecného práva občanského, se promlčí:

Nárok na náhradu škody zanikne také před uplynutím promlčecí lhůty, opominul-li k náhradě oprávněný svou vinou do tří měsíců po dni, kterého se dověděl o osobě náhradou povinné, oznámiti jí nehodu, leč by mohl dokázati, že osoba náhradou povinná v oné lhůtě tří měsíců se dověděla o nehodě jiným způsobem.

Byl-li nárok ohlášen osobě náhradou povinné, staví se promlčení, dokud nedojde její ústní nebo písemná odpověď.

Držitel nebo vlastník letadla, jakož i osoby v § 29, odst. 2 jmenované aneb osoby, jež na jich místo nastupují, odpovídají i v případech, kde dlužno posuzovati nároky na náhradu vzniklé provozem letadla podle občanského práva, za zavinění osob, jichž při provozu používají, pokud jde o jejich službu při provozu letadla.

Je-li spoluvlastníků nebo osob v odst. 1 jmenovaných několik, jsou povinni náhradou rukou společnou a nerozdílnou.

Držitelem letadel před vydáním legitimace (§§ 7 a 41) a, pokud jde o podniky jmenované v § 17, odst. 2 lit. a) a b), před udělením koncese jest prokázati, že k zajištění nároků třetích osob na náhradu škody podle tohoto zákona jsou buď pojištěni pro škodám vzniklým při provozu letadla, aneb že složili jistotu hotově, v cenných papírech nebo bankovním záručním listem u ministerstva veřejných prací.

Toho není potřebí, je-li držitelem nebo podnikatelem stát, země, zemský župní svaz nebo župa.

Směrnice o stanovení způsobu pojištění a výše pojištění nebo jistoty vyhlásí ministerstvo veřejných prací ve Sbírce zákonů a nařízení.

Poškozený má pro svoji pohledávku na náhradu škody zákonné zástavní právo na této pohledávce pojistníka proti pojišťovateli aneb na složené jistotě.

Třetí osoby mohou nabýti práv na této pojištěné sumě nebo na složené jistotě pouze bez újmy nároků na náhradu škody podle tohoto zákona.

Pojistník jest povinen prokázati ministerstvu veřejných prací, že pojistná premie jest vždy včas zaplacena.

Zmenší-li se složená jistota nebo vyčerpá-li se uspokojením nároků na náhradu škody podle tohoto zákona, jest ji ve lhůtě stanovené ministerstvem veřejných prací a nepřesahující čtyři neděle doplniti na původní částku.

Vrácení této jistoty neb jejího zbytku povolí ministerstvo veřejných prací na osvědčení, že proti tomu, kdo ji složil, nejsou a vzhledem na promlčecí lhůty (§ 34) již nemohou býti uplatněny nároky na náhradu škody podle tohoto zákona, a není-li tu také jiných důvodů, jež vydání její nedovolují.

Úmluvou může býti předem vyloučeno neb omezeno použití ustanovení § 32, odst. 1, lit. a) a odst. 2 vůbec, ustanovení § 32, odst. 1, lit. b) potud, pokud jde o nároky na náhradu z poškození věcí.

Jinak jsou úmluvy, jimiž se předpisy tohoto oddílu v neprospěch poškozených předem vylučují nebo obmezují, neplatny.

Cizinec, který v území československého státu chce držeti letadlo, musí to oznámiti ministerstvu veřejných prací a udati místo, kde má míti letadlo domovský přístav a předložiti doklad o tom, že letadlo je zapsáno v rejstříku státu, jehož jest státním příslušníkem, po případě, že jiným, předpisy tohoto státu stanoveným způsobem, jemu byla přiznána státní příslušnost (národnost) tohoto státu.

Ministerstvo veřejných prací rozhodne o vydání legitimace přihlížejíc k ustanovením mezinárodních smluv a řídíc se ustanovením § 7, odst. 1.

Povinnost oznamovati držení letadel nevztahuje se:

O zániku oprávnění k držení cizozemského letadla v území československého státu a domovského přístavu platí ustanovení §§ 8 a 9 odst. 1 a 2.

Jiným cizozemským letadlům, pokud jim nejsou přiznány podle mezinárodních smluv pod podmínkami v nich stanovenými větší výhody, dovoliti lze létání v československém státě za těchto podmínek:

Cizozemské letadlo musí býti ve státě, jehož státní příslušnost (národnost) má, oprávněno létati a řízeno osobou k tomu oprávněnou. Průkaz o tom podati jest osvědčením československého zahraničního zastupitelského úřadu. Není-li v dotyčném státě zavedena veřejná kontrola k zjištění způsobilosti letadel k létání a schopnosti osoby je řídící, a není-li průkaz o této způsobilosti a schopnosti podán také jiným způsobem tomuto zákonu vyhovujícím (§ 10 odst. 7 a § 12 odst. 4), musí se letadlo i osoba je řídící podrobiti zkouškám podle §§ 10 a 12 ve státě československém.

Letadlo musí býti opatřeno všemi značkami, které jsou předepsány na základě jeho státní příslušnosti (národnosti).

Dovolení udělují československé zahraniční zastupitelské úřady vydáním vstupního listu, který opatřiti si jest prve než letadlo překročí hranice československého státu. Úřady tyto vydají vstupní list opravňující cizozemské letadlo k létání v československém státě po dobu nejdéle 14 dní, byly-li podány průkazy v odst. 2 předepsané. Je-li podle ustanovení odst. 2 nutno, aby letadlo a osoba je řídící se podrobily zkouškám ve státě československém, vydá úřad vstupní list opravňující jen k letu až do místa, kde zkoušky ty se mohou vykonati. Platnost vstupního listu může býti ministerstvem veřejných prací prodloužena. Vstupní list může býti z ohledu na veřejné zájmy odepřen, po případě odebrán.

Jinak platí pro cizozemská letadla obdobně všecky předpisy platné pro československá letadla zapsaná v rejstříku (immatrikulovaná).

Cizozemská letadla nemající oprávnění k létání v československém státě a sem zbloudilá jsou povinna na dané znamení přistáti a podrobiti se prohlídce. Prokáže-li se, že překročení hranice jest omluvitelné a nebylo-li shledáno závad v ohledu veřejném, jest letadlo povinno nejbližší předepsanou cestou (§ 3) opustiti československý stát. V opačném případě může býti letadlo až do rozhodnutí místně příslušného politického úřadu (administrativní vrchnosti) prvé stolice, a tam kde je zřízen, státního policejního úřadu, zadrženo.

K prohlídce a zadržení letadel povolány jsou mimo úřady uvedené v odst. 1 též úřady a orgány uvedené v druhém odstavci § 51; tyto jsou povinny výsledek prohlídky a opatření, které učinily, oznámiti ihned příslušnému (odst. 1) úřadu.

Zadržení letadla pozbývá účinnosti, nevydá-li tento úřad do 5 dnů rozhodnutí.

Kdo se chce po živnostensku zabývati praktickým výcvikem leteckého personálu, potřebuje k tomu povolení ministerstva veřejných prací. Povolení lze uděliti jen osobám, jež se vykáží odbornými znalostmi, praktickými zkušenostmi a osobní spolehlivostí. Ministerstvo veřejných prací rozhodne o žádosti, vyslechnuvši zkušební komisi ustanovenou podle § 12 a přihlížejíc k potřebě.

Povolení může býti odňato, vyjde-li na jevo, že výchova není spolehlivá.

Povolení ministerstva veřejných prací je též třeba k pořádání jednotlivých leteckých produkcí a závodů.

Osoby zaměstnané při letadlech držených v území československého státu (velitel, pilot, posádka) a při zařízeních sloužících letectví jsou podle právních předpisů o pojištění dělníků proti úrazu pojištěny.

Při letadlech řídí se místní příslušnost úrazové pojišťovny jejich domovským přístavem.

Příslušníci pojištěnce náležejícího k osobám zaměstnaným při letadle (odst. 1) mají nárok na úrazovou rentu pro pozůstalé také tenkrát, když se letadlo s pojištěncem pohřešuje a od poslední zprávy o něm uplynulo šest měsíců, aniž došla hodnověrná zpráva, že pohřešovaný žije. Úrazová pojišťovna může však žádati, aby příslušníci pojištěncovi, činící nárok na úrazovou rentu, složili před příslušným soudem přísahu, že o pohřešovaném neobdrželi jiných zpráv, než které pojišťovně oznámili. V případě tohoto odstavce platiti jest rentu počínajíc uplynutím 14 dnů od poslední zprávy o letadle. Nárok na rentu zaniká, prokáže-li se, že pojištěnec pokládaný za nezvěstného žije; v tom případě je úrazová pojišťovna oprávněna požadovati vrácení vyplacených částek.

Za podnikatele provozu pojištěním povinného pokládá se držitel letadla, pokud se týče majitel letecké provozovny.

Za úrazy podnikové ve smyslu zákona o úrazovém pojištění, pokud jde o osoby zaměstnané při letadlech (odst. 1) nepokládají se úrazy, které se udály při letech závodních a leteckých produkcích, jakož i při přípravách k nim (training).

O úrazu přihodivším se za letu učiní po přistání předepsané oznámení ve lhůtě pro to stanovené letec odpovědný za řízení letadla (§ 16), není-li mu to možno, zbylí členové posádky. Přistane-li letadlo v cizozemsku, nebo přihodí-li se úraz v cizozemsku mimo let, učiniti jest oznámení úrazové pojišťovně a československému zahraničnímu zastupitelskému úřadu, v jehož obvodu jest letadlo. Tomuto úřadu náleží pak provésti vyšetřování úrazu.

V soukromé smlouvy pojišťovací ve smyslu § 61, b) zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z roku 1888 o pojišťování dělníků pro případ úrazu (ve znění zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., kterým se mění zákony o úrazovém pojištění dělníků), pokud se týče ve smyslu § 200 zákonného článku XIX/1907 o pojištění průmyslových a obchodních zaměstnanců pro případ nemoci a úrazu vstoupí úrazová pojišťovna, byly-li uzavřeny přede dnem 1. ledna 1925. Lhůta jednoho měsíce uvedená v § 200 zákonného článku XIX/1907 počíná dnem, kdy nabude tento zákon účinnosti (§ 55 odst. 1).

Přestupky tohoto zákona stíhají se, pokud nezakládají skutkové povahy činů trestných, náležejících k příslušnosti soudu, politickým úřadem (administrativní policejní vrchnosti) prvé stolice a tam, kde je zřízen, státním policejním úřadem pokutou od 50 Kč do 100 000 Kč nebo vězením (uzamčením) od 1 dne do 6 měsíců. V případě nedobytnosti nastoupí místo pokuty přiměřený trest vězení (uzamčení) nejvýše 6 měsíců.

K trestnímu řízení příslušný jest onen úřad, v jehož obvodu má vinník, resp. odpovědná osoba své řádné bydliště, a jde-li o osoby, které takového bydliště v tuzemsku nemají, onen úřad, v jehož obvodu byl vinník přistižen.

Pokuty připadají státu.

Při opětném potrestání může býti nad to ministerstvem veřejných prací odňato navždy nebo na určitý čas oprávnění k držení letadla, letecká legitimace, koncese k provozování podniku, jakož i povolení letecké provozovny.

Vstupní list (§ 43 odst. 4) může býti úřadem, který vyřkl trest, již při prvním potrestání odňat.

Právnické osoby a kolektivní útvary ručí za pokuty, uložené osobám, které jsou podle tohoto zákona, případně podle všeobecných předpisů povolány je zastupovati. Ustanovení odst. 4 může proti nim použito býti jen, bylo-li jim prve již pohrozeno odnětím oprávnění tu uvedených a lze-li jim klásti za vinu, že neučinily opatření způsobilé k zabezpečení pořádku.

V případech, ve kterých jest mezinárodními smlouvami stanoveno, že při přestoupení určitých předpisů v jednom smluvním státě letadlem immatrikulovaným v jiném smluvním státu tento zruší platnost immatrikulačního certifikátu navždy nebo na určitý čas, náleží ministerstvu veřejných prací, aby opatření to, je-li přestupek prokázán, provedlo co do československých letadel a odňalo držiteli navždy nebo na určitý čas osvědčení o zápisu do rejstříku (§ 28 odst. 2).

U výkonu trestní pravomoci a jiných opatření jsou úřady oprávněny zaříditi čeho třeba ku zajištění výsledku. Zejména mohou býti zadržena letadla a uzavřeny letecké provozovny. Také mohou úřady, vyžadují-li toho nutné důležité veřejné zájmy při zastavení provozu podniků uvedených v § 17, odst. 2, lit. a), c) a d), další provoz zaříditi, a to jde-li o opětné svévolné zastavení, i na útraty a nebezpečí majitele koncese.

Předměty, které byly proti zákazu § 11, odst. 3, na letadlo vzaty, se zabaví a prodají ve prospěch státu. Ku zabavení jsou oprávněny také úřady bezpečnostní a bezpečnostní a celní orgány, jakož i orgány leteckých přístavů přístupných veřejnému létání, jež svá opatření ihned oznámí místně příslušnému úřadu. Tento rozhodne o zabavení a propadnutí.

Do rozhodnutí a opatření politického úřadu (administrativní vrchnosti neb administrativní policejní vrchnosti) prvé stolice, případně státního policejního úřadu lze si stěžovati k politickému úřadu druhé stolice a do rozhodnutí a opatření tohoto úřadu k ministerstvu veřejných prací. Ve věcech trestních rozhoduje politický úřad (administrativní policejní vrchnost) druhé stolice s konečnou platností.

Do rozhodnutí a opatření zkušebních komisí jmenovaných v §§ 10 a 12 není stížnost přípustna.

Tento zákon nabývá účinnosti počátkem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Ustanovení tohoto zákona platí také pro stávající již podniky a letecké provozovny, pro letadla již používaná, jich držitele a velitele (piloty). Jich zápis do rejstříku stane se ve lhůtě, kterou vyhlásí ministerstvo veřejných prací.

Ustanovení VIII. oddílu nevztahují se na škody z událostí, které nastaly přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Ministerstvo sociální péče vyhlásí ve Sbírce zákonů a nařízení lhůtu, ve které jest podniky již stávající a podle § 48 do úrazové povinnosti pojistné vstupující ohlásiti u příslušné úrazové pojišťovny.

Dnem uvedeným v odstavci 1 pozbývají platnosti dosavadní předpisy o letectví.