Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

103/1926 Sb. znění účinné od 1. 1. 1946 do 31. 3. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

změněnos účinností odpoznámka

zákonem č. 139/1946 Sb.

1.1.1946

103

 

Zákon

ze dne 24. června 1926

o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců. (Platový zákon).

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

ÚVODNÍ USTANOVENÍ.

§ 1.

Prvá část zákona platí pro státní pragmatikální úředníky a zřízence ve státních úřadech, v ústavech, fondech a podnicích státních a státem spravovaných,

druhá část pro soudce a konceptní pragmatikální úředníky státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury (soudci),

třetí část pro státní osoby učitelské, a to:

1.

profesory vysokých škol,

2.

státní profesory středních škol a učitelských ústavů a státní profesory a státní učitele umělecko-průmyslových škol, hudebních konservatoří, obchodních, průmyslových, zemědělských a ostatních odborných škol (státní profesoři a učitelé),

3.

vysokoškolské asistenty a konstruktéry, asistenty a dílovedoucí na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách,

čtvrtá část pro vojenské a četnické gážisty a

pátá až sedmá část pro všechny zaměstnance, na které se vztahují ustanovení předchozích částí, pokud se ze zákona jinak nepodává.

§ 2.

Pro předsedu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu nás platí obdobně ustanovení § 10, § 11, odst. 1, § 12, odst. 10, §§ 13, 139, 140, 144, odst. 1. až 6, §§ 150, 151, 152, odst. 1 A, §§ 153, 154, 159, 160, odst. 1, 2 a 4, §§ 161, 162, 164, 165, 172 a 196.

§ 3.

(1)

Kde se v zákoně užívá slov "úředníci" a "zřízenci", jest tím rozuměti státní pragmatikální úředníky a zřízence, na něž se vztahují ustanovení části prvé.

(2)

Pokud se v ustanoveních části páté až sedmé užívá slova "zaměstnanec", rozumějí se tím osoby, pro něž platí ustanovení části prvé až čtvrté.

(3)

Zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a státních zřízenců, uváděn jest v tomto zákoně slovy "služební pragmatika", zákon ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., o služebním poměru učitelstva státních středních a nižších učilišť, slovy "služební pragmatika učitelská".

ČÁST PRVÁ.

(§ 4-35)

DÍL I.

Úředníci. (§ 4-23)

§ 4.

Služební třídy.

(1)

Služební místa úřednická se roztřiďují ve čtyři služební třídy podle toho, jaké předběžné vzdělání jest v zásadě předepsáno pro ustanovení na služební místo v příslušné úřednické kategorii, takto:

Služební

Místa úřednických kategorií, ve kterých jest pro

třída

ustanovení zásadně předepsáno jako předběžné zdělání

I.

a

úplné středoškolské a dvojí plné celkem aspoň

 

 

sedmileté vysokoškolské vzdělání ukončené na

 

 

obou vysokých školách úspěšným výkonem

 

 

předepsaných státních, případně přísných zkoušek

 

b

úplné středoškolské a nejméně čtyřleté

 

 

vysokoškolské vzdělání ukončené úspěšným výkonem

 

 

předepsaných státních, případně přísných zkoušek

 

c

absolvování střední školy a kratší než čtyřleté,|

 

 

avšak aspoň dvouleté ucelené vysokoškolské

 

 

vzdělání ukončené úspěšným výkonem státní,

 

 

případně přísné zkoušky na vysoké škole

II.

 

absolvování střední školy

III.

 

absolvování čtyř nižších tříd střední školy nebo

 

 

jednoročního učebního běhu spojeného s občanskou

 

 

školou a v obou případech ještě úspěšný výkon

 

 

zvláštní odborné zkoušky neb absolvování

 

 

občanské školy a aspoň dvouleté odborné školy

IV.

 

jiné vyšší předběžné vzdělání, než podává obecná

 

 

škola

(2)

Vládní nařízení určí ústavy, které se považují za střední školy a za odborné školy ve smyslu předchozího odstavce.

(3)

K téže úřednické kategorii patří všechna služební místa téže služební třídy v témž nebo v různých oborech státní správy (resortech), jež byla zřízena k obstarávání stejných nebo v podstatě stejnorodých výkonů služebních. Vládní nařízení určí úřednické kategorie v jednotlivých oborech státní správy (resortech) a zařadí je do služebních tříd.

(4)

Ustanovení § 36, odst. 4, služební pragmaticky se zrušuje; kde dosavadní předpisy platné pro pragmatikální úředníky mluví o služebním odvětví, nahrazuje se pojem služebního odvětví pojmem úřednické kategorie ve smyslu předchozího odstavce.

§ 5.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa úřednická se systemisují podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil v sedmi platových stupnicích a to:

místa I. služební třídy v 1. až 6. platové stupnici,

místa II. služební třídy v 3. až 7. platové stupnici,

místa III. a IV. služební třídy ve 4. až 7. platové stupnici.

(2)

Systemisace služebních míst se provede podle osobních stavů odděleně pro každou jednotlivou úřednickou kategorii a vyžaduje schválení vlády.

(3)

Mimo platové stupnice se systemisují služební místa kanceláře presidenta republiky a předsedy státního pozemkového úřadu.

§ 6.

Úředníci mohou býti stanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu nebo pro jinou úřednickou kategorii bez současného přestupu úředníka do tohoto osobního stavu nebo kategorie jest nepřípustno.

§ 7.

Ustanovení čekatele. Čekatelská doba.

(1)

Úřednickým čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné zákonné podmínky předepsané pro ustanovení úředníkem a případné zvláštní podmínky stanovené vládním nařízením pro ustanovení čekatelem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

(2)

Ukáže-li se toho potřeba, mohou býti ustanovováni úředničtí aspiranti, z jejichž řad budou doplňováni úředničtí čekatelé; služební a platební poměry těchto aspirantů se upraví vládním nařízením.

(3)

Ustanovení čekatele je přípustno jen, je-li v osobním stavu v příslušné úřednické kategorii volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(4)

Úředníkem může býti s výjimkami uvedenými v odstavci 6 a 7 ustanoven pouze ten, kdo v témž oboru státní správy skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven.

(5)

Pro čekatele na úřednická služební místa se stanoví čekatelská doba ve služební třídě I a) jedním rokem, ve služebních třídách I b), I c) a II třemi roky, ve služební třídě III čtyřmi roky a ve služební třídě IV šesti roky.

(6)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ústřednímu úřadu, má-li býti úředník, který již vyhověl podmínce stanovené ve 4. odstavci, převzat do téže úřednické kategorie jiného oboru státní správy nebo do jiné úřednické kategorie téže nebo nižší služební třídy téhož nebo jiného oboru státní správy. Rovněž může ústřední úřad povoliti čekateli, aby čekatelská dob byla zkrácena o dobu ztrávenou v čekatelském poměru v téže úřednické kategorii jiného oboru státní správy nebo v jiné úřednické kategorii téže nebo vyšší služební třídy téhož nebo jiného oboru státní správy.

(7)

Kategorie kancelářských úředníků IV. služební třídy se doplňují z řad kancelářských oficiantů, pokud se uprázdněné místo nepropůjčí úředníku již ustanovenému nebo úředníku na dovolené s čekatelným nebo na dočasném odpočinku. Podmínkou ustanovení kancelářského oficianta kancelářským úředníkem jest, že má nejméně šest roků služby skutečně ztrávené ve vlastnosti kancelářského oficianta; tato doba se zkracuje o dvě třetiny služební doby skutečně ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného kancelářského pomocníka, nejvýše však o dva roky. Totéž platí o kategoriích kancelářských úředníků III. služební třídy se změnou, že není-li způsobilých uchazečů z řad kancelářských oficiantů, sluší postupovati podle ustanovení odstavce 4. a 5.

(8)

Ustanovení tohoto zákona o úřednících platí, pokud se jinak nestanoví, i pro úřednické čekatele.

§ 8.

Služební plat čekatelský.

(1)

Pokud tento zákon jinak nestanoví, náleží čekateli jako služební plat adjutum a výchovné (§ 13).

(2)

Adjutum se stanoví podle služebních tříd a skupin míst A, B, C, D (§ 12).

(3)

Pro skupinu míst A platí tyto roční částky:

Služební

V prvé polovici

V druhé polovici

třída

stanovené čekatelské doby (§ 7, odst. 5.)

 

 

 

I

a

17.400

17.400

I

b

15.600

17.400

I

c

12.600

13.800

II

 

11.100

12.300

III

 

10.500

11.700

IV

 

10.200

11.400

(4)

Ve skupině míst B činí adjutum částku o 4 %, ve skupině míst C částku o 8 % a ve skupině míst D částku o 12 % menší.

(5)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

(6)

Adjutum se zvyšuje, jakmile čekatel v témž oboru státní správy skutečně ztrávil v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven, polovinu stanovené čekatelské doby; do této poloviny může ústřední úřad započísti dobu, o kterou byla čekatelská doba zkrácena podle třetí věty odstavce 6 §u 7. Ustanovení §u 16 platí i pro zvýšení adjuta.

§ 9.

Ustanovení čekatele úředníkem.

(1)

Čekatel se ustanoví úředníkem, jakmile v témž oboru státní správy dovršil stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven, a vyhověl všeobecným zákonným podmínkám stanoveným pro ustanovení úředníkem, jakož i zvláštním podmínkám určeným vládním nařízením pro ustanovení úředníkem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

(2)

Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného úředníka (§ 16) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele úředníkem.

§ 10.

Služební plat úřednický.

Služební plat úřednický se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 11.

Služné.

(1)

Služné úředníků na služebních místech systemisovaných mimo platové stupnice činí 100.000 Kč ročně.

(2)

Služné úředníků na služebních místech systemisovaných v platových stupnicích se stanoví v ročních částkách takto:

Platová stupnice

Služné

 

Stupeň služného

Náslužné přídavky(náslužné)

 

a

b

c

d

e

f

ve služební třídě

počet

po Kč

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.

72.000

78.000

-

-

-

-

-

-

-

2.

54.000

60.000

66.000

-

-

-

-

-

-

3.

39.000

42.600

46.200

49.800

-

-

-

-

-

4.

30.600

33.600

36.600

39.000

-

-

-

-

 

5.

19.800

22.500

25.200

27.900

30.600

-

I.

2

3.000

6.

14.400

16.200

18.000

19.800

21.600

23.400

I.

 

2.400

 

 

 

 

 

 

 

II.

3

2.100

 

 

 

 

 

 

 

III.

 

1.500

7.

9.000

10.800

12.600

14.400

16.200

18.000

II.

 

1.500

 

 

 

 

 

 

 

III.

5

1.200

 

 

 

 

 

 

 

IV.

 

900

(3)

U úředníků na služebních místech služební třídy I c) předchází stupni a) šesté platové stupnice jako počáteční stupeň služného služné 10.800 Kč ročně.

(4)

U úředníků na služebních místech služební třídy I a) se zvyšuje služné o 8 %.

§ 12.

Činovné.

(1)

Činovné se vyměří podle služebních tříd a platových stupnic a podle obce, ve které jest trvalé úřední působiště úředníkovo.

(2)

Obce se zařaďují do čtyř skupin míst (A, B, C, D).

(3)

Činovné se stanoví takto:

Platová

Skupina míst

Služební třída

stupnice

 

 

 

 

I.

II.

III.

IV.

 

 

 

 

 

1.

A až D

15.000

-

-

-

2.

A

9.000

-

-

-

 

B

7.656

-

-

-

 

C

6.300

-

-

-

 

D

4.956

-

-

-

3.

A

7.200

6.600

-

-

 

B

6.120

5.616

-

-

 

C

5.040

4.620

-

-

 

D

3.960

3.636

-

-

4.

A

6.000

5.400

4.800

4.200

 

B

5.100

4.596

4.080

3.576

 

C

4.200

3.780

3.360

2.940

 

D

3.300

2.976

2.640

2.316

5.

A

5.100

4.800

4.200

3.900

 

B

4.344

4.080

3.576

3.324

 

C

3.576

3.360

2.940

2.736

 

D

2.808

2.640

2.316

2.148

6.

A

5.100

4.800

4.200

3.900

 

B

4.344

4.080

3.576

3.324

 

C

3.576

3.360

2.940

2.736

 

D

2.800

2.640

2.316

2.148

7.

A

-

4.800

4.200

3.900

 

B

-

4.080

3.576

3.324

 

C

-

3.360

2.940

2.736

 

D

-

2.640

2.316

2.148

(4)

U úředníků na služebních místech služební třídy I c) přísluší v platové stupnici šesté až třetí činovné ve výměře stanovené pro II. služební třídu.

(5)

Do skupiny míst A náležejí: Velká Praha, Brno a Bratislava,

do skupiny míst B obce s více než 25.000 obyvateli, jakož i tyto obce: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Slezská Ostrava a Užhorod,

do skupiny míst C obce s počtem obyvatel od 2000 do 25.000,

do skupiny míst D všechny ostatní obce.

(6)

Pro zařadění podle počtu obyvatel jest rozhodným výsledek posledního sčítání lidu.

(7)

Výjimečně mohou býti jednotlivé obce vzhledem k mimořádným drahotním poměrům zařaděny vládním nařízením do vyšší skupiny míst.

(8)

Úředníku s činovným skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 144) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

(9)

Úředníkům, jejichž trvalé úřední působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší činovné podle skupiny míst A.

(10)

Úředníkům na služebních místech systemisovaných mimo platové stupnice činovné nenáleží.

§ 13.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

§ 14.

Prvé neb opětné ustanovení úředníkem.

(1)

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží úředník při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné nejnižší platové stupnice, jde-li o ustanovení na služebním místě služební třídy I a), služné stupně b) šesté platové stupnice.

(2)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva finanční povoliti úchylky.

§ 15.

Zvýšení služného.

(1)

Služné se zvyšuje ve všech platových stupnicích postupem do vyšších stupňů a v páté až sedmé platové stupnici též o náslužné přídavky příslušné služební třídy.

(2)

Zvýšení služného postupem do vyššího stupně nastává, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

(3)

Zvýšení o první náslužný přídavek nastává, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným nejvyššího stupně příslušné platové stupnice. Zvýšení o jednotlivé další náslužné přídavky nastane, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby s naposled nabytým náslužným přídavkem téže platové stupnice. Zvýšení o poslední náslužný přídavek jest vyloučeno, jestliže úředník dovršil 35 roků služební doby započitatelné pro ustanovení úředníkem a pro zvýšení služného.

(4)

Na služebních místech služební třídy I c) činí postupová lhůta pro dosažení náslužných přídavků čtyři roky.

(5)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

§ 16.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu úředníků do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení, pokud se týče odklad zvýšení služného úředníků podle tohoto zákona.

§ 17.

Povýšení.

(1)

Povýšení úředníka se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stupnice téže služební třídy.

(2)

Pro povýšení jsou rozhodny zvláštní způsobilost pro místo, jež se propůjčuje, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost.

(3)

Vládním nařízením může býti určeno, zda a pokud se vyžaduje pro povýšení úspěšný výkon zvláštní odborné zkoušky. Připuštění ke zkoušce nesmí býti odepřeno, jsou-li splněny podmínky pro ně předepsané.

(4)

Při povýšení náleží úředníku v nové platové stupnici služné rovnající se dosavadnímu služnému, není-li pak takového služného v nové platové stupnici, služné nejblíže vyšší.

(5)

Doba započitatelná v dosavadním stupni služného (s dosavadním náslužným přídavkem) se započte pro zvýšení služného, je-li nové služné nižší než příští služné, kterého by úředník dosáhl, kdyby zůstal v dosavadní platové stupnici; doba započitatelná v nejvyšším stupni služného (s posledním náslužným přídavkem) se započte až do nejvyšší výměry tří roků, je-li nové služné stejné jako služné dosavadní.

(6)

U úředníků na služebních místech služební třídy I c) se započte za předpokladů odstavce 5 při povýšení doba započitatelná v dosavadním stupni služného (s dosavadním náslužným přídavkem) až do nejvyšší výměry tří roků, doba započitatelná s posledním náslužným přídavkem šesté platové stupnice až do nejvyšší výměry čtyř roků.

§ 18.

Přestup do vyšší služební třídy.

(1)

Splní-li úředník veškeré podmínky pro přijetí za čekatele na služební místo vyšší služební třídy a byl-li za takového čekatele přijat, podrží po čekatelskou dobu dosavadní služební plat s postupem v dosavadní platové stupnici, pokud je vyšší než příslušející adjutum; při ustanovení úředníkem obdrží služné příslušné platové stupnice podle pravidel, platných při povýšení (§ 17). Není-li v této platové stupnici služného, které by se rovnalo dosavadnímu jeho služnému nebo je převyšovalo, obdrží služné v této platové stupnici nejvyšší.

(2)

Obdobně sluší postupovati při přestupu úředníka ze služební třídy I c) do služební třídy I b) nebo I a) a při přestupu úředníka ze služební třídy I b) do služební třídy I a).

§ 19.

Kvalifikace.

(1)

Ustanovení služební pragmatiky o kvalifikaci zůstávají v platnosti se změnou, že běžné kvalifikační tabulky sluší vésti o úřednických čekatelích a o úřednících ustanovených na služebních místech I․ služební třídy v platové stupnici čtvrté až šesté, na služebních místech II. a III. služební třídy v platové stupnici páté až sedmé a na služebních místech IV. služební třídy v platové stupnici šesté a sedmé a že lze podati stížnost ve smyslu § 20, odst. 3, služební pragmatiky i při celkovém posudku "dobrém".

(2)

Určiti kvalifikaci úředníků u zastupitelských úřadů v oboru ministerstva zahraničních věcí přísluší kvalifikační komisi zřízené u tohoto ministerstva.

§ 20.

Služební pořadí.

(1)

Ustanovení služební pragmatiky o služebním pořadí platí se změnou, že se služební pořadí úředníků určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice, služební pořadí čekatelů délkou čekatelské doby v téže úřednické kategorii téhož oboru státní správy. Přestoupil-li úředník ze služební třídy I c) do služební třídy I b) nebo I a) nebo ze služební třídy I b) do služební třídy I a), jest pro určení pořadí rozhodnou pouze služební doba ztrávená po přestupu.

(2)

K době, která není započitatelná pro zvýšení služného (adjuta), se nepřihlíží.

§ 21.

Úřední tituly.

(1)

Vládní nařízení určí úřední tituly úředníků podle služebních míst se zřetelem na úřednickou kategorii a služební třídu.

(2)

Tyto tituly nastoupí na místo dosavadních úředních titulů.

(3)

Úředník jest oprávněn a ve služebním styku povinen užívati úředního titulu spojeného se služebním místem jemu propůjčeným a má nárok na to, aby byl služebně tímto titulem jmenován. Až do nové úpravy úředních titulů podrží úředník svůj dosavadní úřední titul.

(4)

Úředníci ve výslužbě mohou při všech oficielních příležitostech a ve všech podáních dále užívati úředního titulu, který jim příslušel při jejich přeložení do výslužby, musí však ke svému úřednímu titulu připojiti poznámku označující poměr ve výslužbě.

§ 22.

Služební stejnokroj.

Vládním nařízením budou vydány předpisy o služebním stejnokroji a jeho užívání.

§ 23.

Dovolená.

Ustanovení § 42, odst. 3, služební pragmatiky o dovolené se mění a doplňují takto:

"Nejmenší míra dovolené se určuje:

pro úřednické čekatele ..... dvěma týdny,

pro úředníky na služebních místech sedmé platové stupnice až včetně do druhého náslužného přídavku a na služebních místech šesté platové stupnice až včetně do stupně služného d) ..... třemi týdny,

pro ostatní úředníky na služebních místech sedmé a šesté platové stupnice a pro úředníky na služebních místech páté a čtvrté platové stupnice ..... čtyřmi týdny,

pro úředníky na služebních místech třetí platové stupnice ..... pěti týdny,

pro úředníky na služebních místech druhé a prvé platové stupnice a na místech mimo platové stupnice ..... šesti týdny."

DÍL II.

Zřízenci. (§ 24-35)

§ 24.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa zřízenecká se systemisují podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil ve třech platových stupnicích.

(2)

Systemisace služebních míst se provede podle osobních stavů odděleně pro každou jednotlivou zřízeneckou kategorii a vyžaduje schválení vlády.

(3)

Ustanovení § 6 platí obdobně.

§ 25.

Zřízenečtí čekatelé.

(1)

Zřízeneckým čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné zákonné podmínky předepsané pro ustanovení zřízencem a případné zvláštní podmínky stanovené vládním nařízením pro ustanovení čekatelem v příslušné zřízenecké kategorii a služebním oboru a vykazuje dva roky jiné nepřetržité státní služby jako plně zaměstnaná síla.

(2)

Ustanovení čekatele je přípustno jen, je-li v osobním stavu v příslušné zřízenecké kategorii volné systemisované služební místo zřízenecké. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(3)

Zřízencem může býti s výjimkou uvedenou v odstavci 5 ustanoven pouze ten, kdo v témž oboru státní správy skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu ve zřízenecké kategorii, ve které má býti ustanoven.

(4)

Pro čekatele na zřízenecká služební místa se stanoví čekatelská doba v I. platové stupnici čtyřmi roky, v II. a III. platové stupnici pěti roky.

(5)

Ustanovení o zkrácení a prominutí čekatelské doby platná podle § 7, odst. 6, pro úředníky platí obdobně pro zřízence.

(6)

Ustanovení tohoto zákona o zřízencích platí, pokud se jinak nestanoví, i pro zřízenecké čekatele.

(7)

Čekatelský plat se určí vládním nařízením.

(8)

Ustanovení § 9 platí obdobně.

§ 26.

Služební plat zřízenecký.

Služební plat zřízenecký se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 27.

Služné.

Služné zřízenců se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň

Platová stupnice

služného

 

 

I.

II.

III.

 

 

 

1.

6.300

6.300

6.300

2.

7.200

7.056

6.900

3.

8.100

7.800

7.500

4.

9.000

8.556

8.100

5.

9.900

9.300

8.700

6.

10.800

10.056

9.300

7.

11.700

10.800

9.900

8.

12.600

11.556

10.500

9.

13.500

12.300

11.100

10.

14.400

13.056

11.700

§ 28.

Činovné.

(1)

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve skupině míst A

Kč 3.000

ve skupině míst B

Kč 2.556

ve skupině míst C

Kč 2.100

ve skupině míst D

Kč 1.656

(2)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

§ 29.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1.200 Kč, při více nezaopatřených dětech 2.100 Kč ročně.

§ 30.

Prvé nebo opětné ustanovení zřízencem.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží zřízenec při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné platové stupnice.

§ 31.

Zvýšení služného. Vyloučení a odklad zvýšení služného.

(1)

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile zřízenec dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně též platové stupnice.

(2)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

(3)

Předpisy o vyloučení a o odkladu zvýšení služného platné pro úředníky (§ 16) platí stejně pro zřízence.

§ 32.

Povýšení.

Ustanovení § 17, odst. 1 až 5, platí obdobně.

§ 33.

Úřední tituly.

Se služebními místy systemisovanými v I. a II. platové stupnici je spojen úřední titul "podúředník", III. platové stupnici úřední titul "zřízenec". Vládním nařízením mohou býti pro jednotlivé služební obory stanoveny zvláštní služební tituly; až do jiné úpravy zůstávají v platnosti služební tituly stanovené dosavadními předpisy.

§ 34.

Kvalifikace.

Zřízenci podléhají běžné kvalifikaci. Podrobnosti se určí vládním nařízením podle obdoby předpisů o kvalifikaci úředníků (§ 19).

§ 35.

Dovolená.

Ustanovení § 174, odst. 3, služební pragmatiky o dovolené se mění takto:

"Nejmenší míra dovolené se určuje:

pro zřízence na služebních místech III. platové stupnice se služným

1.

až 4. stupně osmi dny,

5.

stupně deseti dny,

6.

nebo vyššího stupně čtrnácti dny;

pro podúředníky na služebních místech II. platové stupnice se služným

1.

až 3. stupně osmi dny,

4.

stupně deseti dny,

5.

stupně čtrnácti dny,

6.

nebo vyššího stupně osmnácti dny;

pro podúředníky na služebních místech I. platové stupnice se služným

1.

nebo 2. stupně osmi dny,

3.

stupně deseti dny,

4.

stupně čtrnácti dny,

5.

stupně osmnácti dny,

6.

nebo vyššího stupně jedenadvaceti dny."

ČÁST DRUHÁ.

(§ 36-53)

DÍL I.

Soudci. (§ 36-52)

§ 36.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa soudcovská se roztřiďují s hlediska tohoto zákona ve dvě skupiny. Do prvé skupiny patří místa, s nimiž jest spojen výkon zvláštní soudcovské funkce, do druhé skupiny ostatní místa.

(2)

Služební místa soudcovská se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil odděleně podle těchto skupin a v prvé skupině mimo to odděleně podle funkcí uvedených ve stupnicích funkčního služného (§ 40, odst. 4.).

(3)

Služební místa prvního předsedy nejvyššího soudu a prvního předsedy nejvyššího správního soudu se systemisují mimo skupiny.

(4)

Kromě služebních míst soudcovských se systemisuje potřebný počet služebních míst soudcovských čekatelů.

(5)

Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(6)

Ustanovení § 6 platí obdobně.

§ 37.

Ustanovení čekatele. Čekatelská doba.

(1)

Ustanovení čekatele v přípravné službě soudcovské jest přípustno jen na volné systemisované služební místo soudce nebo soudcovského čekatele.

(2)

Čekatel nemůže býti s výjimkou uvedenou v odstavci 3 jmenován soudcem před uplynutím tříleté přípravné služby soudcovské.

(3)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí povoliti zkrácení čekatelské doby až na dva roky.

(4)

Ustanovení tohoto zákona o soudcích platí, pokud se jinak nestanoví, i pro soudcovské čekatele.

§ 38.

Služební plat čekatelský.

(1)

Čekateli náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 42).

(2)

Adjutum se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a činí ve skupině míst A až včetně do 18 měsíců započitatelné přípravné služby soudcovské 15.600 Kč, po této době 17.400 Kč ročně; ve skupině míst B činí adjutum částku o 4 %, ve skupině míst C částku o 8 % a ve skupině míst D částku o 12 % menší.

(3)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

(4)

Vykoná-li čekatel do 4 měsíců po dovršení tříleté přípravné služby soudcovské s úspěchem soudcovskou zkoušku, obdrží od prvního dne měsíce následujícího po dovršení tříleté započitatelné přípravné služby jako adjutum počáteční služební plat soudce.

(5)

Ustanovení § 45 platí i pro zvýšení adjuta.

§ 39.

Služební plat soudcovský.

Služební plat soudcovský se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 40.

Služné.

(1)

Služné prvního předsedy nejvyššího soudu a prvního předsedy nejvyššího správního soudu činí 100.000 Kč ročně.

(2)

Služné ostatních soudců tvoří základní služné a případně funkční služné.

(3)

Základní služné se stanoví v ročních částkách takto:

1.

stupeň Kč 15.300

2.

stupeň Kč 17.100

3.

stupeň Kč 18.900

4.

stupeň Kč 20.700

5.

stupeň Kč 23.400

6.

stupeň Kč 26.100

7.

stupeň Kč 28.800

8.

stupeň Kč 31.500

9.

stupeň Kč 34.200

10.

stupeň Kč 36.900

(4)

Soudcům na služebních místech systemisovaných v prvé skupině (§ 36) přísluší kromě základního služného ještě funkční služné, které se stanoví v ročních částkách takto:

Stupnice

Systemisovaná místa

Stupeň

funkčního

 

 

služného

 

 

 

 

a

b

c

d

 

 

 

 

 

I.

Druhý předseda nejvyššího soudu,

45.000

-

-

-

 

druhý předseda nejvyššího

 

 

 

 

 

správního soudu, předsedové

 

 

 

 

 

sborových soudů druhé stolice

 

 

 

 

II.

Předsedové senátu nejvyššího

39.000

42.000

-

-

 

soudu, předsedové senátu

 

 

 

 

 

nejvyššího správního soudu

 

 

 

 

III.

Radové nejvyššího soudu, radové

24.000

27.000

30.000

-

 

nejvyššího správního soudu,

 

 

 

 

 

náměstkové předsedů sborových

 

 

 

 

 

soudů druhé stolice, předsedové

 

 

 

 

 

sborových soudů prvé stolice

 

 

 

 

 

v sídle sborových soudů druhé

 

 

 

 

 

stolice, vyjímajíc obchodní soud

 

 

 

 

 

v Praze, dále v Báňské Bystřici,

 

 

 

 

 

Hradci Králové, Chebu, Liberci,

 

 

 

 

 

Litoměřicích, Mor. Ostravě,

 

 

 

 

 

Mostě, Nitře, Olomouci, Opavě,

 

 

 

 

 

Plzni a Užhorodě

 

 

 

 

IV.

Předsedové ostatních sborových

15.000

16.200

17.700

19.200

 

soudů prvé stolice

 

 

 

 

V.

Radové vrchního zemského soudu

10.200

11.400

12.600

13.800

 

(tabulární soudci) u sborových

 

 

 

 

 

soudů druhé stolice (§ 41 org.

 

 

 

 

 

zákona č. 217/1896 ř. z.) a

 

 

 

 

 

náměstkové sborových soudů prvé

 

 

 

 

 

stolice uvedených ve III.

 

 

 

 

 

stupnici

 

 

 

 

VI.

Radové u sborových soudů prvé

3.900

5.100

6.300

-

 

stolice (§ 30 org. zákona č.

 

 

 

 

 

217/1896 ř. z.), přednostové

 

 

 

 

 

soudu u okresních soudů s více

 

 

 

 

 

než 4 soudcovskými odděleními

 

 

 

 

VII.

Přednostové soudu u okresních

2.400

-

-

-

 

soudů včetně do 4 soudcovských

 

 

 

 

 

oddělení, okresní soudcové (dříve

 

 

 

 

 

radní sekretáři) ve smyslu org.

 

 

 

 

 

zákona č. 217/1896 ř. z. a

 

 

 

 

 

samosoudcové u okresních soudů

 

 

 

 

 

mimo sídlo sborových soudů I.

 

 

 

 

 

stolice

 

 

 

 

(5)

Radům nejvyššího soudu a radům nejvyššího správního soudu přísluší po třech započitatelných rocích ztrávených s funkčním služným stupně c) zvýšení funkčního služného o 3000 Kč ročně a po třech započitatelných rocích ztrávených s takto zvýšeným funkčním služným další zvýšení funkčního služného o 3000 Kč ročně.

(6)

Přednostům soudu u okresních soudů s více než osmi soudcovskými odděleními a radům u sborových soudů I. stolice, kteří byli pověřeni správou okresního soudu v sídle sborového soudu I. stolice, má-li tento okresní soud více než osm soudcovských oddělení, přísluší po dobu výkonu této funkce služební přídavek 3600 Kč ročně. Příslušel-li tento přídavek nepřetržitě celkem aspoň po tři roky, stává se součástí pensijní základny, jinak jest k jeho započtení do pensijní základny zapotřebí souhlasu ministerstva financí. Toto zvýšení pensijní základny odpadá dosažením služebního místa systemisovaného ve vyšší stupnici funkčního služného.

(7)

Vedoucím silám sekretariátu nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu přísluší funkční služné V., ostatním silám sekretariátu nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu funkční služné VII. stupnice; vedoucím pomocným silám ustanoveným u sborového soudu druhé stolice přísluší funkční služné VII. stupnice.

§ 41.

Činovné.

(1)

Činovné se vyměří dle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

U soudců

Ve skupině míst

 

A

B

C

D

 

 

 

 

S funkčním služným I. a II. stupnice

15.000

 

 

 

S funkčním služným III. stupnice

9000

7656

6300

4956

S funkčním služným IV. a V. stupnice

7200

6129

5040

3960

S funkčním služným VI. stupnice

6000

5100

4200

3300

S funkčním služným VII. stupnice a u

5100

4344

3576

2808

soudců bez funkčního služného

 

 

 

 

(2)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

(3)

Soudcům na služebních místech mimo skupiny činovné nenáleží.

§ 42.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

§ 43.

Prvé neb opětné ustanovení soudcem.

(1)

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží soudce při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

(2)

Čekatelům, kteří vykonali před uplynutím započitatelné služební doby čtyř roků soudcovskou zkoušku, započte se doba přesahující tři roky započitatelné služební doby pro zvýšení základního služného, bylo-li jim do pěti roků započitatelné služební doby propůjčeno soudcovské služební místo. Po této době se provede toto započtení jen tenkráte, došlo-li k jejich pozdějšímu jmenování z jiného důvodu než pro méně uspokojivou kvalifikaci nebo proto, že se o jmenování soudcem vůbec neucházeli nebo ucházeli jen s vyloučením určitých služebních míst. Období, která nejsou započitatelna pro zvýšení služného (adjuta), zůstanou pro započtení nepovšimnuta.

§ 44.

Zvýšení služného.

(1)

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile soudce dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže stupnice služného (základního, funkčního služného).

(2)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

§ 45.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu soudců do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení, pokud se týče odklad zvýšení služného soudců podle tohoto zákona.

§ 46.

Povýšení.

(1)

Povýšení soudce na služebním místě systemisovaném v druhé skupině se stane propůjčením služebního místa prvé skupiny, povýšení soudce na služebním místě systemisovaném v prvé skupině propůjčením služebního místa systemisovaného ve vyšší stupnici funkčního služného; při tom obdrží soudce počáteční služné příslušné stupnice funkčního služného.

(2)

Ustanovení § 17, odst. 2 a 3, platí obdobně.

§ 47.

Kvalifikace.

Ustanovení o kvalifikaci soudců zůstávají v platnosti se změnou, že běžné kvalifikační tabulky sluší vésti o soudcovských čekatelích, o všech soudcích na služebních místech systemisovaných ve druhé skupině a o soudcích ustanovených na služebních místech systemisovaných v prvé skupině v VII. a VI. stupnici funkčního služného a že lze podati stížnost ve smyslu § 20, odst. 3, služební pragmatiky i při celkovém posudku "dobrém".

§ 48.

Služební pořadí.

(1)

Služební pořadí soudců na služebních místech prvé skupiny se určuje délkou služební doby ztrávené na služebních místech systemisovaných v téže stupnici a v případech § 51 též ve vyšší stupnici funkčního služného, služební pořadí soudců na služebních místech druhé skupiny délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti soudce. Při tom se nepřihlíží k době, která není započitatelna pro zvýšení služného.

(2)

Pokud podle toho nevychází na jevo určité služební pořadí, jsou pro určení pořadí rozhodny postupně tyto okolnosti:

1.

služební pořadí v nejblíže nižší stupnici funkčního služného, případně na služebním místě druhé skupiny,

2.

státní služební doba započitatelná pro výměru odpočivných platů,

3.

skutečná státní služební doba nezapočitatelná,

4.

věk.

§ 49.

Úřední oděv.

Vláda určí, při kterých příležitostech jsou soudci povinni nositi úřední oděv, a vydá bližší předpisy o jeho úpravě.

§ 50.

Dovolená.

Nejmenší míra dovolené se určuje:

pro soudcovské čekatele s adjutem podle odstavce 2. § 38 dvěma týdny,

pro ostatní soudcovské čekatele, dále pro soudce na služebních místech systemisovaných ve druhé skupině se služným až včetně do 4. stupně třemi týdny,

pro ostatní soudce na služebních místech systemisovaných ve druhé skupině a pro soudce na služebních místech prvé skupiny systemisovaných v VII. a VI. stupnici funkčního služného čtyřmi týdny,

pro soudce na služebních místech prvé skupiny systemisovaných v V. a IV. stupnici funkčního služného pěti týdny,

pro ostatní soudce na služebních místech prvé skupiny a na služebních místech mimo skupiny šesti týdny.

§ 51.

Přestup do nižší stupnice funkčního služného a přestup ze služebního místa prvé skupiny na služební místo druhé skupiny.

(1)

Byl-li soudce na služebním místě systemisovaném v prvé skupině v případech nové organisace soudní přeložen na služební místo systemisované v nižší stupnici funkčního služného nebo na služební místo systemisované v druhé skupině, podrží nárok na dosavadní služné i na jeho zvýšení.

(2)

Byl-li soudce přeložen k žádosti na služební místo systemisované v nižší stupnici funkčního služného, obdrží funkční služné v této stupnici podle započitatelné doby, kterou ztrávil s funkčním služným této nižší nebo některé vyšší stupnice. Byl-li soudce na služebním místě systemisovaném v prvé skupině přeložen k žádosti na služební místo systemisované v druhé skupině, podrží jen základní služné.

§ 52.

Přestup správního úředníka do služby soudcovské a naopak.

(1)

Bylo-li úředníku služební třídy I a) nebo I b) (§ 4) propůjčeno místo soudcovské, započte se mu pro určení základního služného doba v dosavadním služebním poměru pro ustanovení úředníkem a pro zvýšení služného započitatelná, zkrácená o tři roky.

(2)

Bylo-li soudci propůjčeno služební místo služební třídy I a) nebo I b) (§ 4), obdrží v platové stupnici, ve které jest systemisováno služební místo jemu propůjčené, služné rovnající se co do výše dosavadnímu jeho služnému. Není-li v této platové stupnici takového služného, obdrží služné nejblíže vyšší, není-li ani takového, služné v této stupnici nejvyšší.

(3)

Vrátí-li se úředník, jemuž byl plat vyměřen podle předchozího odstavce, do soudcovské služby, vyměří se mu služné tak, jako kdyby byl soudcovské služby vůbec neopustil.

DÍL II.

Konceptní pragmatikální úředníci státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury. (§ 53)

§ 53.

(1)

Ustanovení I. dílu této části platí obdobně i pro konceptní pragmatikální úředníky státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury.

(2)

Služební místa těchto úředníků se systemisují takto:

místo generálního prokurátora v II. stupnici funkčního služného,

místa generálních advokátů a vrchních státních zástupců ve III. stupnici funkčního služného,

místa přednostů státních zastupitelstev v sídle vrchních státních zástupců ve IV. stupnici funkčního služného,

místa přednostů ostatních státních zastupitelstev a prvních náměstků vrchních státních zástupců v V. stupnici funkčního služného,

místa ostatních konceptních úředníků státně-zastupitelských v VI. stupnici funkčního služného.

ČÁST TŘETÍ.

STÁTNÍ OSOBY UČITELSKÉ. (§ 54-96)

DÍL I.

Profesoři vysokých škol. (§ 54-65)

§ 54.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa profesorů vysokých škol se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil pro jednotlivé vysoké školy odděleně jako místa řádných profesorů a jako místa mimořádných profesorů.

(2)

Systemisace vyžaduje schválení vlády.

§ 55.

Služební plat profesorů vysokých škol.

(1)

Služební plat profesorů vysokých škol se skládá ze služného, činovného a výchovného.

(2)

Ustanovení § 9 zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 Sb. z. a n., o místním přídavku se zrušuje.

§ 56.

Služné mimořádných profesorů.

Služné mimořádných profesorů se stanoví v ročních částkách takto:

1.

stupeň Kč 30.600

2.

stupeň Kč 33.600

3.

stupeň Kč 36.600

4.

stupeň Kč 39.600

5.

stupeň Kč 42.600

6.

stupeň Kč 45.600

7.

stupeň Kč 48.600

§ 57.

Činovné mimořádných profesorů.

(1)

Činovné mimořádných profesorů se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se pro všechny stupně služného v ročních částkách takto:

ve

skupině míst A Kč 6600

ve

skupině míst B Kč 5616

ve

skupině míst C Kč 4620

ve

skupině míst D Kč 3636

(2)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

§ 58.

Služné řádných profesorů.

(1)

Služné řádných profesorů se stanoví v ročních částkách takto:

1.

stupeň Kč 39.000

2.

stupeň Kč 43.500

3.

stupeň Kč 48.000

4.

stupeň Kč 52.500

5.

stupeň Kč 57.000

6.

stupeň Kč 61.500

7.

stupeň Kč 66.000

(2)

Řádným profesorům, kteří ztrávili se služným 7. stupně alespoň tři roky a kteří vykazují zvláště vynikající práce ve svém vědním oboru, může býti výjimečně vládou k souhlasnému návrhu ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva financí po slyšení zvláštní komise vysokých škol povoleno další zvýšení služného až o částku 12.000 Kč ročně. Podrobnosti určí vládní nařízení.

§ 59.

Činovné řádných profesorů.

(1)

Činovné řádných profesorů se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

Skupina míst

Pro služné

 

 

1. až 4. stupně

5. až 7. stupně

 

 

A

8100

9600

B

6888

8160

C

5676

6720

D

4464

5280

(2)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

§ 60.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

§ 61.

Zvýšení služného.

(1)

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů (§§ 56, 58). Zvýšení služného nastává, jakmile profesor dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(2)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

§ 62.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

Dosavadní přepisy o vyloučení neb odkladu postupu profesorů vysokých škol do vyššího stupně platového platí pro vyloučení, pokud se týče pro odklad zvýšení služného profesorů vysokých škol podle tohoto zákona.

§ 63.

Jmenování mimořádným nebo řádným profesorem.

(1)

Jmenování mimořádným profesorem jest přípustno jen na volné systemisované služební místo mimořádného nebo řádného profesora, jmenování řádným profesorem jen na volné systemisované služební místo řádného profesora.

(2)

Při jmenování mimořádného profesora řádným profesorem platí ustanovení § 17, odst. 4 a 5, obdobně. Ustanovení § 6, odst. 2, zákona č. 78/1919 Sb. z. a n. se zrušuje.

§ 64.

Vedlejší služební příjmy.

Remunerace stanovené v § 10 zákona č. 78/1919 Sb. z. a n. příslušejí za semestr.

§ 65.

Bezplatní profesoři vysokých škol.

Ustanovení prvé věty § 7 zákona č. 78/1919 Sb. z. a n. se zrušuje. Bezplatní profesoři mohou býti jmenováni i mimo systemisovaná služební místa.

DÍL II.

Státní profesoři a učitelé. (§ 66-86)

§ 66.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil jednak jako místa státních profesorů, jednak jako místa státních učitelů odděleně pro střední školy, pro učitelské ústavy, pro umělecko-průmyslové školy, pro hudební konservatoře, pro obchodní školy, pro průmyslové školy, pro zemědělské školy a pro ostatní odborné školy, a to s vyznačením služebních míst, s nimiž jest spojeno funkční služné (§ 75). Služební místa učitelů se systemisují též odděleně podle platových stupnic (§ 74).

(2)

Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(3)

Ustanovení § 4, odst. 3 a 4, a § 6 platí obdobně.

(4)

Pro případ mimořádné vyšší potřeby sil se zajistí rozpočtově úvěr, v jehož mezích lze ustanoviti zatímní nebo suplující profesory nebo zatímní učitele mimo systemisovaná služební místa profesorů (učitelů).

A. Zatímní profesoři a učitelé a suplující profesoři.

§ 67.

Ustanovení zatímním profesorem (učitelem). Čekatelská doba.

(1)

Zatímním profesorem (učitelem) může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné zákonné podmínky předepsané pro ustanovení profesorem (učitelem) a případné zvláštní podmínky, určené vládním nařízením pro ustanovení v příslušné kategorii a v příslušném vědním oboru.

(2)

Zatímní profesoři (učitelé) se ustanovují na volná systemisovaná služební místa profesorů (učitelů) a každý zatímní profesor (učitel) váže jedno systemisované služební místo. Není-li volných systemisovaných služebních míst a byl-li zatímní profesor (učitel) ve smyslu § 66, odst. 4, ustanoven mimo systemisovaná služební místa profesorů (učitelů), zaujme první systemisovaná služební místo, které se uprázdní.

(3)

Definitivním profesorem (učitelem) může býti s výjimkami uvedenými v odstavci 5 a 6 ustanoven pouze ten, kdo jako zatímní profesor (učitel) skutečně ztrávil v kategorii, ve které má býti ustanoven, předepsanou čekatelskou dobu.

(4)

Čekatelská doba činí u profesora a u učitelů s I. a II. stupněm předběžného vzdělání (§ 74, odst. 2) tři roky, u učitelů s III. stupněm předběžného vzdělání čtyři roky, u ostatních učitelů šest roků.

(5)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta.

(6)

Na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách se zatímní profesoři (učitelé) neustanovují. Podmínkou definitivního ustanovení však jest, jde-li o uchazeče na místo profesorské nebo o uchazeče na místo učitelské, vykazujícího I. nebo II. stupeň předběžného vzdělání, aspoň tříletá praxe nebo vyučovací činnost v příslušném oboru, jde-li o uchazeče vykazujícího III. stupeň předběžného vzdělání aspoň čtyřletá a u ostatních uchazečů aspoň šestiletá praxe v příslušném oboru.

(7)

Služební poměr profesorů (učitelů) ustanovených podle předchozího odstavce, kteří nevykazují aspoň jednoroční uspokojivé předběžné vyučovací činnosti na státní nebo veřejné škole, může býti během prvního služebního roku po ustanovení bez dalšího rozvázán, jestliže nevyhověli ve výkonu svého úřadu a v ostatním chování nadějím do nich kladeným nebo svému úkolu.

(8)

I pro školy uvedené v odstavci 6 může býti stanovena vládním nařízením čekatelská doba. Až do této úpravy se pokládá praxe (vyučovací činnost) požadovaná podle odstavce 6 za stanovenou čekatelskou dobu.

(9)

Ustanovení tohoto zákona o profesorech (učitelích) platí, pokud se jinak nestanoví, i pro zatímní profesory (učitele).

§ 68.

Ustanovení suplujícím profesorem.

(1)

Není-li kandidáta vyhovujícího podmínkám pro ustanovení zatímním profesorem, může býti výjimečně ustanoven kandidát středoškolského učitelství nevyhovující těmto podmínkám jako suplující profesor, při čemž ustanovení § 67, odst. 2, platí obdobně.

(2)

Ustanovení tohoto zákona o profesorech platí, pokud se jinak nestanoví, i pro suplující profesory.

§ 69.

Služební plat zatímních profesorů a učitelů. Služební plat suplujících profesorů.

(1)

Zatímním profesorům a učitelům, jakož i suplujícím profesorům náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 77).

(2)

Adjutum zatímních profesorů činí v prvé polovici stanovené čekatelské doby (§ 67, odst. 4) ročně 15.600 Kč, v druhé polovici 17.400 Kč.

(3)

Adjutum suplujících profesorů činí ročně 12.600 Kč.

(4)

Adjutum zatímních učitelů se stanoví podle stupňů předběžného vzdělání (§ 74) v ročních částkách takto:

Stupeň

V prvé polovici

V druhé polovici

předběžného

 

 

vzdělání

 

 

 

stanovené čekatelské doby (§ 67, odst. 4)

 

 

I.

12.600

13.800

II.

11.100

12.300

III.

10.500

11.700

IV.

10.200

11.400

(5)

Částky adjuta stanovené v odstavci 2 až 4 platí pro skupinu míst A (§ 12); ve skupině míst B činí adjutum částku o 4 %, ve skupině míst C částku o 8 % a ve skupině míst D částku o 12 % menší.

(6)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

(7)

Adjutum se zvyšuje, jakmile zatímní profesor (učitel) skutečně ztrávil v kategorii, ve které má býti definitivně ustanoven, polovinu stanovené čekatelské doby. Ustanovení § 80 platí i pro zvýšení adjuta.

§ 70.

Ustanovení zatímního profesora neb učitele definitivním profesorem neb učitelem.

Ustanovení § 9 platí obdobně.

B. Profesoři a učitelé.

§ 71.

Služební plat profesorský a učitelský.

Služební plat profesorský a učitelský se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 72.

Služné.

Služné profesorů a učitelů tvoří základní služné a případně funkční služné.

§ 73.

Základní služné profesorů se stanoví v ročních částkách takto:

1.

stupeň Kč 15.000

2.

stupeň Kč 16.800

3.

stupeň Kč 19.200

4.

stupeň Kč 21.600

5.

stupeň Kč 25.200

6.

stupeň Kč 28.800

7.

stupeň Kč 32.400

8.

stupeň Kč 36.000

9.

stupeň Kč 39.600

§ 74.

Základní služné učitelů se stanoví v ročních částkách takto:

Platová

Služné

stupnice

 

 

Stupeň služného

Náslužné přídavky

 

 

(náslužné)

 

a

b

c

d

e

f

Pro stupeň

počet

po Kč

 

 

 

 

 

 

 

předběžného

 

 

 

 

 

 

 

 

 

vzdělání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.

20.100

22.500

25.200

27.900

30.600

-

I.

2

3.000

 

 

 

 

 

 

 

II.

2

3.000

 

 

 

 

 

 

 

III.

2

2.400

 

 

 

 

 

 

 

IV.

2

2.400

2.

14.400

16.200

18.000

20.100

22.200

 

I.

5

2.400

 

 

 

 

 

 

 

II.

4

2.400

 

 

 

 

 

 

 

III.

4

1.500

 

 

 

 

 

 

 

IV.

4

1.500

3.

9.000

10.800

12.600

14.400

16.200

18.000

I.

6

2.100

 

 

 

 

 

 

 

II.

5

1.800

 

 

 

 

 

 

 

III.

5

1.500

 

 

 

 

 

 

 

IV.

5

1.200

(2)

Počet a výše náslužných přídavků v jednotlivých platových stupnicích se řídí podle stupně předběžného vzdělání učitelova. Stupně předběžného vzdělání se stanoví takto:

Stupeň

Předběžné vzdělání

I.

Úplné středoškolské a kratší než čtyřleté, avšak aspoň

 

dvouleté ucelené vysokoškolské vzdělání ukončené

 

úspěšným výkonem státní, případně přísné zkoušky na

 

vysoké škole nebo úplné středoškolské vzdělání a

 

absolvování některé speciální školy

 

umělecko-průmyslové nebo mistrovské školy hudební

 

konzervatoře.

II.

Absolvování střední školy.

III.

Absolvování čtyř nižších tříd střední školy nebo

 

jednoročního učebního běhu spojeného s občanskou

 

školou a v obou případech úspěšný výkon zvláštní

 

odborné zkoušky neb absolvování občanské školy a aspoň

 

dvouleté odborné školy.

IV.

Jiné vyšší předběžné vzdělání, než podává obecná

 

škola.

(3)

Ustanovení § 4, odst. 2, platí obdobně.

(4)

Jako počáteční služné obdrží učitelé s I. stupněm předběžného vzdělání služné stupně b) třetí platové stupnice, po třech rocích započitatelné služební doby služné stupně d) této platové stupnice.

§ 75.

(1)

Ředitelé škol uvedených v § 66 a přednostové odboru na státních průmyslových školách, obdrží kromě základního služného, které jim přísluší jako profesorům neb učitelům, ještě funkční služné, které se stanoví v ročních částkách takto:

Stupnice

Stupeň

funkčního

 

služného

 

 

a

b

c

d

 

 

 

 

I.

8280

9600

11.040

12.480

II.

6240

7440

8.640

9.600

III.

2400

3000

3.600

4.200

(2)

Vládním nařízením se provede zařadění míst ředitelů a zařadění míst přednostů odboru na státních průmyslových školách do stupnic funkčního služného. Při tom buďtež zásadně zařaděna do I. stupnice funkčního služného místa ředitelů vyšších průmyslových škol a ústavů jim na roveň postavených, jakož i vyšších zemědělských škol, do II. stupnice funkčního služného místa ředitelů středních škol a učitelských ústavů, ředitelů obchodních akademií, ostatních průmyslových škol, mistrovských škol rolnických, speciálních a jim na roveň postavených, do III. stupnice funkčního služného místa ostatních ředitelů, jakož i místa přednostů odboru na státních školách průmyslových. Je-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi a rozsahem ústavu, mohou býti u jednotlivých ústavů stanoveny úchylky.

§ 76.

Činovné.

(1)

Činovné profesorů a učitelů se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

 

 

Ve kupině míst

 

 

A

B

C

D

 

 

 

 

 

a)

U profesorů a učitelů

 

 

 

 

 

s funkčním služným I. stupnice

7200

6120

5040

3960

 

s funkčním služným II. stupnice

6600

5616

4620

3636

 

s funkčním služným III. stupnice

6000

5100

4200

3300

b)

u profesorů bez funkčního služného.

 

 

 

 

 

se základním služným 7. až 9 stupně

6000

5100

4200

3300

 

se základním služným 1. až 6. stupně

5100

4344

3576

2808

c)

u učitelů bez funkčního služného

 

 

 

 

 

s I. a II. stupněm předběžného vzdělání

4800

4080

3360

2640

 

s III. stupněm předběžného vzdělání

4200

3576

2940

2316

 

s IV. stupněm předběžného vzdělání

3900

3324

2736

2148

(2)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

§ 77.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

§ 78.

Prvé neb opětné ustanovení profesorem neb učitelem.

(1)

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží profesor při prvém neb opětném ustanovení počáteční základní služné (§ 73), učitel počáteční základní služné třetí platové stupnice (§ 74, odst. 1); bylo-li profesoru (učiteli) zároveň propůjčeno některé z míst uvedených v § 75, obdrží kromě základního služného také počáteční funkční služné příslušné stupnice.

(2)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí povoliti úchylky.

§ 79.

Zvýšení služného.

(1)

Služné profesorů a učitelů se zvyšuje postupem do vyšších stupňů, základní služné učitelů též o náslužné přídavky.

(2)

Ustanovení odstavce 2, 3 a 5 § 15 platí obdobně.

§ 80.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu státních profesorů (učitelů) do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení, pokud se týče odklad zvýšení služného státních profesorů (učitelů) podle tohoto zákona.

§ 81.

Povýšení.

(1)

Povýšení profesora neb učitele, který má pouze základní služné, stane se propůjčením místa ředitele nebo přednosty odboru (§ 75), povýšení ředitele nebo přednosty odboru propůjčením místa ředitele zařaděného do vyšší stupnice funkčního služného, povýšení učitele pak kromě toho též propůjčením služebního místa systemisovaného ve vyšší stupnici základního služného.

(2)

Při prvém ustanovení ředitelem nebo přednostou odboru obdrží profesor (učitel) počáteční funkční služné příslušné stupnice; v ostatních případech povýšení platí obdobně § 17, odst. 4 a 5.

(3)

Pro povýšení jsou rozhodny zvláštní schopnost pro místo, jež se propůjčuje, pedagogická způsobilost, úspěchy ve vyučování a výchově, jakož i upotřebitelnost a důvěryhodnost.

(4)

Ustanovení § 17, odst. 3, platí obdobně.

§ 82.

Kvalifikace.

Ustanovení služební pragmatiky učitelské o kvalifikaci zůstávají v platnosti se změnou, že běžné kvalifikační tabulky sluší vésti o zatímních a suplujících profesorech a zatímních učitelích, o profesorech se služným až včetně do 8. stupně základního služného a o všech učitelích a že lze podati stížnost ve smyslu § 21, odst. 3, služební pragmatiky učitelské i při celkovém posudku "dobrém".

§ 83.

Úřední tituly.

(1)

Vládní nařízení určí tituly státních profesorů a učitelů se zřetelem k jednotlivým kategoriím.

(2)

Ustanovení § 21, odst. 2 a 4, platí obdobně.

§ 84.

Stejnokroj.

Ustanovení služební pragmatiky učitelské o stejnokroji se zrušují.

§ 85.

Přestup profesora (učitele) do správní služby a naopak.

(1)

Bylo-li profesoru propůjčeno služební místo služební třídy I b) (§ 4) nebo učiteli služební místo úřednické kategorie, ve které jest pro ustanovení předepsáno předběžného vzdělání odpovídající stupni jeho předběžného vzdělání, obdrží v platové stupnici, ve které jest systemisováno služební místo jemu propůjčené, služné rovnající se co do výše dosavadnímu jeho služnému. Není-li v této platové stupnici takového služného, obdrží služné nejblíže vyšší, není-li ani takového, služné v této stupnici nejvyšší.

(2)

Vrátí-li se úředník, jemuž byl plat vyměřen podle předchozího odstavce, do služby profesorské (učitelské), vyměří se mu služné, jako kdyby byl služby profesorské (učitelské) vůbec neopustil.

§ 86.

Míra učební povinnosti.

Vládní nařízení určí nejvyšší výměru učební povinnosti a výši odměn za hodiny ji převyšující.

DÍL III.

Vysokoškolští asistenti a konstruktéři, asistenti a dílovedoucí na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách. (§ 87-96)

A. Vysokoškolští asistenti (asistenti a konstruktéři).

§ 87.

Služební skupiny.

(1)

Služební místa vysokoškolských asistentů se roztřiďují ve dvě služební skupiny.

(2)

Do prvé skupiny náležejí služební místa, pro jejichž dosažení jest předepsáno úplné středoškolské a aspoň čtyřleté vysokoškolské studium zakončené doktorátem nebo příslušnými státními zkouškami, do druhé skupiny služební místa, pro jejichž dosažení jest předepsáno absolvování střední školy a kratší než čtyřleté, avšak aspoň dvouleté ucelené vysokoškolské studium ukončené odbornou státní, případně přísnou zkouškou na vysoké škole.

§ 88.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa asistentská se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil odděleně jako místa prvé a jako místa druhé služební skupiny.

(2)

Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(3)

Ustanovení § 6 platí obdobně.

§ 89.

Ustanovení asistentem.

(1)

Asistentem může býti stanoven jen, kdo splnil vedle všeobecných zákonných podmínek předepsaných služební pragmatikou učitelskou pro ustanovení učitelem ještě zvláštní podmínky stanovené pro příslušnou skupinu.

(2)

Asistent se ustanovuje zpravidla na dva roky. Ustanovení může býti obnoveno vždy nejdéle na dva roky, a to po čtyřleté asistentské službě jen se schválením ministerstva školství a národní osvěty, které určí podmínky takového dalšího ustanovení, přihlížejíc k dosavadnímu působení asistentovu a k potřebě příslušné stolice neb ústavu.

(3)

Po celkové osmileté asistentské službě může býti za stejných podmínek se schválením ministerstva školství a národní osvěty znovu ustanoven asistent, který dosáhl práva čísti na vysoké škole (venia legendi), neb asistent, který požádal o habilitaci, a to zpravidla vždy na tři roky. Jinak může býti asistent po celkové osmileté asistentské službě znovu ustanoven jen výjimečně, vykazuje-li vědeckou nebo praktickou činnost.

(4)

Není-li žadatelů vykazujících předběžné vzdělání podle prvního odstavce, mohou býti výjimečně se schválením ministerstva školství a národní osvěty ustanoveny nejdéle na dva roky také jiné vědecky a odborně kvalifikované osoby jako výpomocní asistenti.

§ 90.

Služební plat asistentský.

Asistentu náleží jako služební plat remunerace, případně činovné a výchovné.

§ 91.

Remunerace a činovné.

(1)

Při prvém ustanovení náleží asistentu na služebním místě systemisovaném v prvé služební skupině remunerace v prvém roce 15.600 Kč, v druhém roce 17.400 Kč, asistentu na služebním místě systemisovaném v druhé služební skupině v prvém roce 12.600 Kč, v druhém 13.800 Kč ročně.

(2)

Při opětném ustanovení náleží asistentu na služebním místě systemisovaném v prvé služební skupině v třetím až pátém roce asistentské služby remunerace 14.400 Kč, v šestém až osmém roce remunerace 16.200 Kč ročně; kromě toho mu náleží činovné, které činí ve skupině míst A (§ 12) 5.100 Kč, ve skupině míst B 4.344 Kč, ve skupině míst C 3.576 Kč a ve skupině míst D 2.808 Kč ročně. Asistentu na služebním místě systemisovaném v druhé služební skupině náleží při opětném ustanovení v třetím až pátém roce asistentské služby remunerace 10.800 Kč, v šestém až osmém roce asistentské služby remunerace 14.400 Kč ročně; kromě toho mu náleží činovné, které činí ve skupině míst A 4.800 Kč, ve skupině míst B 4.080 Kč, ve skupině míst C 3.360 Kč a ve skupině míst D 2.640 Kč ročně.

(3)

Asistentům uvedeným v §u 89, odst. 3, náleží remunerace 19.800 Kč ročně a činovné, které činí ve skupině míst A 5.100 Kč, ve skupině míst B 4.344 Kč, ve skupině míst C 3.576 Kč a ve skupině míst D 2.808 Kč ročně.

(4)

Výpomocným asistentům náleží remunerace 12.600 Kč ročně. Dosáhne-li výpomocný asistent kvalifikace předepsané pro dosažení služebního místa, na němž jest ustanoven, obdrží pro zbytek doby, na kterou byl ustanoven, remuneraci podle odstavce 1. Doba ztrávená před dosažením této kvalifikace se nečítá pro zvýšení remunerace.

(5)

Částky remunerací uvedené v odstavci 1 a 4 platí pouze pro skupinu míst A; ve skupině míst B činí remunerace částku o 4 %, ve skupině míst C částku o 8 % a ve skupině míst D částku o 12 % menší.

(6)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

§ 92.

Výchovné.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 144) 1.800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3.000 Kč ročně.

§ 93.

Přestup asistenta do jiného státního služebního poměru.

Asistentu, který přestupuje do jiného státního služebního poměru, nebudiž vyměřen v nové státní službě služební příjem nižší než byl služební příjem, který posledně měl jako asistent.

§ 94.

Nehonorovaní asistenti.

Při ústavech a stolicích vysokých škol mohou býti profesorským sborem se schválením ministerstva školství a národní osvěty ustanoveni na neurčitou dobu také asistenti bez nároku na služební plat.

B. Asistenti a dílovedoucí na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách.

§ 95.

Systemisace služebních míst.

(1)

Na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil jednak místa asistentů, jednak místa dílovedoucích.

(2)

Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(3)

Ustanovení § 6 platí obdobně.

§ 96.

Služební plat.

(1)

Asistentům přísluší jako služební plat remunerace a výchovné (§ 92).

(2)

Remunerace činí ve skupině míst A (§ 12) 15.600 Kč, ve skupině míst B částku o 4 %, ve skupině míst C částku o 8 % a ve skupině míst D částku o 12 % menší.

(3)

Ustanovení § 12, odst. 8, platí obdobně.

(4)

Dílovedoucí se ustanovují na smlouvu. Pokud jejich služební plat není stanoven kolektivní smlouvou, určí se případ od případu.

ČÁST ČTVRTÁ.

VOJENŠTÍ A ČETNIČTÍ GAŽISTÉ. (§ 97-137)

DÍL I.

1.

Vojenští gažisté z povolání. (§ 97-120)

A. Důstojníci.

§ 97.

Služební třídy.

(1)

Služební místa důstojnická se roztřiďují ve tři služební třídy takto:

Služební třída

Služební místa

I.

1.

služební kategorie důstojníků generálního štábu,

 

2.

služebních kategorií, ve kterých jest pro

 

 

ustanovení předepsáno úplné středoškolské a

 

 

nejméně čtyřleté vysokoškolské vzdělání ukončené

 

 

úspěšným výkonem předepsaných státních, případně

 

 

přísných zkoušek,

 

3.

služebních kategorií důstojníků intendantstva

 

 

s předepsaným vyšším vojenským vzděláním;

II.

 

služebních kategorií, ve kterých jest pro

 

 

ustanovení předepsáno úplné středoškolské vzdělání

 

 

a kratší než čtyřleté, avšak aspoň dvouleté

 

 

ucelené vysokoškolské vzdělání ukončené úspěšným

 

 

výkonem státní, případně přísné zkoušky na vysoké

 

 

škole neb alespoň dvouleté vzdělání na vojenských

 

 

odborných učilištích pro výchovu důstojníků

 

 

z povolání;

III.

 

ostatních služebních kategorií.

(2)

Ustanovení §u 4, odst. 2 a 3, platí obdobně.

§ 98.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa důstojnická se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil podle svého významu v osmi platových stupnicích, a to místa odpovídající hodnosti

generála v platové stupnici 1. a 2.,

plukovníka v platové stupnici 3.,

podplukovníka v platové stupnici 4.,

majora v platové stupnici 5.,

kapitána a štábního kapitána v platové stupnici 6.,

nadporučíka v platové stupnici 7.,

poručíka v platové stupnici 8.

(2)

Systemisace služebních míst se provede odděleně podle služebních tříd pro každou jednotlivou služební kategorii a vyžaduje schválení vlády.

(3)

Ustanovení § 6 platí obdobně.

§ 99.

Ustanovení čekatele. Čekatelská doba.

(1)

Čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky předepsaného pro ustanovení důstojníkem a případné zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení čekatelem v příslušné služební kategorii.

(2)

Ustanovení čekatele jest přípustno jen, je-li v příslušné služební kategorii volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(3)

Systemisované služební místo důstojnické může býti s výjimkou uvedenou v odstavci 5 a 6 propůjčeno pouze tomu, kdo ve služební kategorii, ve které má býti ustanoven, skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu.

(4)

Pro čekatele ve služebních kategoriích I. a II. služební třídy, jakož i pro čekatele ve služebních kategoriích III. služební třídy, kteří mají úplné středoškolské vzdělání, stanoví se čekatelská doba třemi roky, pro ostatní čekatele čtyřmi roky. Ve služebních kategoriích II. služebních třídy, ve kterých jest pro ustanovení předepsáno dvouleté vzdělání na vojenských odborných učilištích pro výchovu důstojníků z povolání, zkracuje se čekatelská doba o dva roky.

(5)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva národní obrany a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ministerstvu národní obrany, má-li býti důstojník, který již vyhověl podmínce stanovené v 3. odstavci, převzat do jiné služební kategorie téže nebo nižší služební třídy. Rovněž může ministerstvo národní obrany povoliti čekateli, aby čekatelská doba byla zkrácena o dobu ztrávenou v jiné služební kategorii téže nebo vyšší služební třídy.

(6)

Ve služebních kategoriích důstojníků generálního štábu a důstojníků intendantstva v I. služební třídě se čekatelé neustanovují; tyto služební kategorie se doplňují důstojníky zbraní, pokud se týče důstojníky hospodářsko-správní služby II. služební třídy.

 

(7)

Ustanovení tohoto zákona o důstojnících platí, pokud se jinak nestanoví, i pro čekatele (podporučíky).

§ 100.

Služební plat čekatelský.

(1)

Čekateli náleží jako služební lat adjutum a výchovné ( § 105).

(2)

Adjutum čekatelů se vyměřuje podle skupin míst A, B, C, D ( § 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

Ve

služební

třídě

Ve skupině míst

A

B

C

D

žen.

svob.

žen.

svob.

žen.

svob.

žen.

svob.

Kčs

I

34.200

31.920

32.832

30.648

31.464

29.364

30.096

28.092

. II

29.400

27.000

27.600

25.500

24.900

23.940

24.000

22.500

. III

25.800

23.892

24.576

22.944

23.556

21.984

22.536

21.036

(3)

Gážista mimo služební třídy podrží při ustanovení čekatelem po dobu čekatelskou dosavadní služební plat s nárokem na zvýšení služného ve své platové stupnici, je-. i tento plat vyšší než příslušející adjutum.

(4)

ustanovení § 12, odst. 8 platí obdobně.

§ 101.

Propůjčení důstojnického služebního místa čekateli.

(1)

Čekateli se propůjčí důstojnické služební místo, jakmile dovršil ve služební kategorii, ve které má býti ustanoven, stanovenou čekatelskou dobu a vyhověl všeobecným, jakož i zvláštním podmínkám předepsaným pro ustanovení na místě služební kategorie, o kterou jde.

(2)

Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného důstojníka (§ 108) vztahují se obdobně na propůjčení důstojnického služebního místa čekateli.

§ 102.

Služební plat důstojnický.

Služební plat důstojnický se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 103.

Služné.

(1)

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

Služné

v

platové

stupnici.

Ve služební třídě

Ve stupni služného

s náslužným přídavkem

a

b

c

d

e

1

2

3.

4.

5.

6.

Kčs

1.

I., II

86.880

94.560

102.600

-

-

-

-

-

-

-

-

2.

I., II.

64.800

72.480

80.160

-

-

-

-

-

-

-

-

3.

I., II.,

III.

-

54.000

-

58.800

-

63.600

-

68.400

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4.

I., II.,

III.

46.080

49.860

53.760

57.120

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5.

I., II.,

III.

32.400

36.000

39.300

42.960

46.740

50.700

48.900

54.480

52.500

-

-

-

-

-

-

-

-

6.

I., II.,

III.

28.200

30.600

33.120

36.540

40.020

43.400

42.600

47.820

45.600

50.400

48.000

53.400

51.000

-

-

-

-

7.

I., II.,

III.

22.200

25.440

28.080

30.600

33.120

36.540

35.700

40.020

38.700

43.440

42.600

46.800

44.700

50.160

48.000

-

-

8.

I., II.,

III.

16.560

19.200

22.200

25.440

28.080

30.600

29.700

33.120

31.800

35.580

34.560

38.100

37.320

40.680

40.080

43.200

42.900

(2)

Počátečním služným jest

a)

na služebních místech systemisovaných ve služebních kategoriích, ve kterých jest pro ustanovení předepsáno úplné středoškolské a nejméně čtyřleté vysokoškolské vzdělání ukončené úspěšným výkonem předepsaných st átních, po případě přísných zkoušek, služné stupně b) sedmé platové stupnice,

b)

na služebních místech systemisovaných ve služebních kategoriích, ve kterých jest pro ustanovení předepsáno úplné středoškolské vzdělání a kratší než čtyřleté, avšak aspoň dvouleté ucelené vysokoškolské vzdělání, ukončené úspěšným výkonem státní, po případě přísné zkoušky na vysoké škole, služné stupně b) osmé platové stupnice,

c)

na služebních místech systemisovaných v ostatních služebních kategoriích II. a III. služební třídy služné stupně a) osmé platové stupnice.

(3)

Služné stupně c) první platové stupnice náleží jen důstojníkům v hodnosti armádního generála.

§ 104.

Činovné.

(1)

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D ( § 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

Platová

stupnice

Skupina míst

Služební třída

I.

II. a III.

Kčs

1.

A až D

31.200

31.200

2

A

22.800

22.800

B

19.608

19.608

C

16.416

16.416

D

13.224

13.224

3.

A

18.000

17.760

B

15.480

15.276

C

12.960

12.792

D

10.440

10.308

4.

A

15.720

15.120

B

13.512

13.008

C

11.316

10.896

D

9.120

8.772

5.

A

15.720

15.120

B

13.512

13.008

C

11.316

19.896

D

9.120

8.772

6.

A

15.120

13.200

B

13.008

11.352

C

10.896

9.504

D

8.772

7.656

7.

A

15.120

13.200

B

13.008

11.352

C

10 896

9.504

D

8.772

7.656

8.

A

-

13.200

B

-

11.352

C

-

9.504

D

-

7.656

(2)

Ustanovení § 12, odst. 8 platí obdobně.

(3)

Svobodným důstojníkům se snižuje činovné podle odstavce 1 o 20 %.

(4)

Roční částka činovného, sníženého podle odstavce 2, není-li dělitelná dvanácti, zaokrouhlí se na nejblíže vyšší částku v celých korunách dělitelnou dvanácti.

(5)

Svobodným důstojníkům, kteří se zákonné nebo mravní povinnosti poskytují ve vlastní domácnosti byt a výživu příbuzným do 4. stupně, sešvagřeným do 2. stupně, osvojeným dětem nebo schovancům, osvojitelům nebo pěstounům anebo nemanželským dětem, může se do odvolání povolit činovné v plné výměře. Totéž platí pro svobodné důstojníky, kteří pro oslepnutí, těžké poškození zdraví způsobené válkou, úrazem ve službě nebo jinak v souvislosti s výkonem služby, jsou odkázáni na stálou obsluhu osoby sdílející jejich domácnost nebo pro tento svůj zdravotní stav musí míti byt větší, než mívají svobodní zaměstnanci. Důstojníci ovdovělí nebo důstojníci, jejichž manželství bylo rozvedeno nebo rozloučeno, mají nárok na činovné v plné výměře. Důstojníci, jejichž manželství bylo prohlášeno za neplatné, mohou dostati činovné v plné výměře, nastane-li z důvodu takového manželství potřeba většího bytu a trvá-li dále i po prohlášení neplatnosti manželství.

(6)

Činovné se vyplácí v měsíčních předem splatných lhůtách zároveň se služným.

§ 105.

Výchovné.

(1)

Výchovné činí na každé nezaopatřené dítě 1.800 Kčs ročně.

(2)

Výchovné přísluší s omezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní a osvojené děti do dovršeného 16. roku věku, které mají československé státní občanství a jsou nezaopatřeny. Za nezaopatřené děti se pokládají děti, jejichž vlastní hrubý příjem (včetně naturálních příjmů) nedosahuje alespoň 4.800 Kčs ročně; jinak se pro zjištění zaopatřenosti oceňují naturální příjmy, stanoví ministerstvo financí v dohodě s nejvyšším úřadem cenovým.

(3)

Na děti starší 16 roků přísluší výchovné

a)

do dokončeného 24. roku věku, připravují-li se soustavně na své budoucí povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem). Zdrží-li se skončení školního výcviku nebo výcviku pro povolání výkonem branné povinnosti přes skončený 24. rok věku, prodlužuje se věková mez, uvedená v předchozí větě, přes 24. rok věku o dobu, která odpovídá době výkonu této povinnosti,

b)

bez zřetele k věku, jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoliv výdělku neschopny.

(4)

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li vojenský gážista trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povolit v odůvodněných případech ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí.

(5)

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu alespoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší otci výchovné teprve od doby, kdy byl v matrice jako nemanželský otec zapsán nebo kdy uznal na soudě dítě za své, anebo kdy byl právoplatným soudním výrokem uznán za otce dítěte. Na děti nevlastní přísluší výchovné jen tehdy, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte povinné a schopné.

(6)

Za podmínek předchozích odstavců a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte povinné a schopné, přísluší výchovné též na vnuky, jakož i na schovance za předpokladu, že schovanecký poměr byl založen schovaneckou smlouvou schválenou poručenským soudem a že není smluvena nebo placena náhrada za výživu (výchovu); jinak přísluší výchovné jen ve výši rozdílu mezi smluvenou nebo placenou náhradou a výchovným.

(7)

Na totéž dítě může býti poskytnuto výchovné pouze jednou, a to tomu, jenž vydržuje dítě ve společné domácnosti, jinak tomu, který převážně přispívá na jeho výživu. Je-li podmínkou nároku na výchovné, že není jiné osoby k výživě dítěte povinné a schopné, a je-li taková osoba schopna přispívat jen částkou nižší, než činí výchovné, přísluší pouze rozdíl mezi výchovným a touto částkou.

(8)

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případné podmínky nároku prokázati. Nesprávné údaje jsou trestné podle všeobecných předpisů trestních a kárných bez újmy následků podle posledního odstavce § 151 platového zákona.

§ 106.

Prvé nebo opětné propůjčení důstojnického služebního místa.

(1)

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží důstojník při prvém propůjčení důstojnického služebního místa počáteční služné příslušné platové stupnice (§ 103).

(2)

ustanovení předchozího odstavce platí i pro opětné převzetí na důstojnické služební místo.

(3)

Gážista mimo služební třídy (čekatel) obdrží při prvém propůjčení důstojnického služebního místa služné podle pravidel o povýšení (§ 109).

(4)

Ze zvláště závažných důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva národní obrany a ministerstva financí povoliti úchylky.

§ 107.

Zvýšení služného.

(1)

Služné se zvyšuje ve všech platových stupnicích postupem do vyšších stupňů a v páté až osmé platové stupnici též o náslužné přídavky příslušné služební třídy.

(2)

Ustanovení § 15, odst. 2, 3 a 5, platí obdobně.

(3)

Ve II. služební třídě odpadá při zvýšení služného stupně c) osmé platové stupnice a stupeň a) sedmé platové stupnice.

§ 108.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu důstojníků do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení, pokud se týče odklad zvýšení služného důstojníků podle tohoto zákona se změnou, že doba ztrávená v trestním řízení se nezapočítává jen tehdy, byl-li důstojník ve vazbě nebo byl-li po dobu trestního řízení zproštěn služby.

§ 109.

Povýšení.

(1)

Povýšení důstojníka se stane propůjčením důstojnického služebního místa systemisovaného ve vyšší platové stupnici.

(2)

Ustanovení odstavce 2, 4 a 5 § 17 platí obdobně.

§ 110.

Přestup do jiné služební kategorie.

(1)

Při přestupu důstojníka do služební kategorie vyšší služební třídy platí, pokud nejde o přestup podle § 99, odst. 6, obdobně ustanovení § 18, odst. 1. Při přestupu podle § 99, odst. 6, obdrží důstojník služné podle pravidel platných pro povýšení (§ 109).

(2)

Při přestupu do služební kategorie nižší služební třídy podrží důstojník dosavadní služné a doba započitatelná v dosavadním stupni služného započte se mu pro zvýšení služného v nižší služební třídě; dovrší-li postupovou lhůtu, obdrží služné, které v nižší služební třídě v platové stupnici, ve které jest systemisováno místo jemu propůjčené, co do výše jeho dosavadnímu služnému nejblíže následuje; není-li takového služného, podrží nadále dosavadní služné. Výměra ostatních služebních příjmů se řídí podle nižší služební třídy.

B. Gažisté mimo služební třídy.

§ 111.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa vojenských gážistů mimo služební třídy se systemisují v rámci normální potřeby sil ve čtyřech platových stupnicích a to:

a)

služební místa štábních praporčíků v platové stupnici Ia, praporčíků v platové stupnici Ib,

b)

služební místa štábních rotmistrů v II. platové stupnici a c) služební místa rotmistrů ve III. platové stupnici.

(2)

Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(3)

Ustanovení § 6 platí obdobně.

§ 112.

Služební plat gažistů mimo služební třídy.

Služební plat gažistů mimo služební třídy se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 113.

Služné.

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

V platové stupnici Ia

Ve stupn služného

Př započ tatelné služební době

Kčs

1.

do konce 12 roku

25.800

2.

od počátku 13. "

27.120

3.

" " 16. "

28.440

4.

" " 19. "

29.400

5.

" " 22. "

30.480

6.

" " 25. "

31.920

7.

" " 28. "

32.880

8.

" " 31. "

33.840

9.

" " 34. "

34.800

 

V platové stupnici

ve stupni služného

Ib

II.

III.

 

Služné Kčs

1.

18.000

17.400

13.800

2.

19.800

19.200

15.600

3.

21.600

20.400

17.400

4.

24.000

22.200

18.840

5.

25.800

23.400

20.160

6.

27.120

24.240

21.360

7.

28.440

25.200

22.560

8.

29.400

26.160

23.400

9.

30.480

27.120

24.240

10.

31.920

28.440

25.200

§ 114.

Činovné.

(1)

Činovné se vyměřuje podle skupin A, B, C, D ( § 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve skupině míst

A.......................9.600 Kčs,

B.......................8.256 Kčs,

C.......................6.912 Kčs,

D.......................5.568 Kčs.

(2)

Ustanovení § 104, odst. 2 až 6 platí obdobně.

§ 115.

Výchovné.

(1)

Výchovné činí na každé nezaopatřené dítě 1.800 Kčs. ročně.

(2)

Ustanovení § 105, odst. 2 až 8 platí obdobně.

§ 116.

Prvé neb opětné ustanovení gažistou mimo služební třídy.

Gažista mimo služební třídy obdrží, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

§ 117.

Zvýšení služného. Vyloučení a odklad zvýšení služného.

(1)

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile gážista mimo služební třídy dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně, u štábního praporčíka, jakmile dosáhl započitatelné služební doby předepsané pro příslušný stupeň služného.

(2)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

(3)

Předpisy o vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro důstojníky (§ 108) platí stejně pro gažisty mimo služební třídy.

§ 118.

Povýšení.

(1)

Povýšení se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stupnice.

(2)

Při propůjčení služebního místa systemisovaného v platových stupnicích Ib nebo II platí obdobně ustanovení § 17, odst. 4 a 5.

(3)

Při propůjčení systemisovaného služebního místa v platové stupnici Ia přísluší štábnímu praporčíku stupeň služného odpovídající započitatelné služební době.

(4)

ustanovení § 17, odst. 2 platí obdobně.

2. Vojenští gažisté v záloze a ve výslužbě povolaní přechodně k činné službě.

§ 119.

(1)

Vojenští gážisté v záloze, povolaní k činné službě, obdrží počínajíc dnem počátku účinnosti tohoto zákona poměrnou část služebního platu (§ § 102 a 112) podle počátečního stupně služného, který přísluší odpovídající služební kategorii ( § 1, odst. 4, 5 a 6 vládního nařízení ze dne 25. září 1938, č. 192 Sb., o náležitostech osob konajících za branné pohotovosti státu vojenskou službu nebo přidělených k vojenským útvarům), podporučíci podle služebního stupně a) osmé platové stupnice, poměrnou část vojenského a platového přídavku vojenských gážistů (čl. III) a zvláštního přídavku podle zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poměrnou část odlučného za podmínek a ve výměře, platných pro vojenské gážisty z povolání. Tato ustanovení platí obdobně pro podporučíky a poručíky v další činné službě.

(2)

Státní a jiní veřejní zaměstnanci, vyjmenovaní v § 4, odst. 1 vládního nařízení ze dne 25. září 1938, č. 191 Sb., jímž se na dobu branné pohotovosti státu upravují některé platové poměry vojenských gážistů z povolání a jiných státních (veřejných) zaměstnanců, podrží své civilní služební platy s příslušným platovým přídavkem podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 58 Sb., o platovém přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, a s příslušným zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/1945 Sb.; je-li tento služební příjem nižší nežli vojenský služební plat s vojenským, platovým a zvláštním přídavkem, obdrží doplatek ve výši rozdílu. Tato ustanovení platí přiměřeně i na jiné než státní (veřejné) zaměstnance, pokud podle platných předpisů podržují peněžité požitky (služební platy, mzdy) ze svého služebního (pracovního) poměru.

§ 120.

(1)

Vojenští gažisté ve výslužbě mohou býti povoláni přechodně k činné službě v míru jen na volná systemisovaná služební místa.

(2)

Konají-li službu na služebním místě systemisovaném v těle služební třídě a platové stupnici, jejíž služební plat měli před odchodem do výslužby, obdrží služební plat onoho stupně, ve kterém byli při odchodu do výslužby; zaopatřovací platy jim po dobu této služby nenáležejí.

(3)

Konají-li však službu na služebním místě systemisovaném v nižší služební třídě nebo v nižší platové stupnici, obdrží ke svým zaopatřovacím platům odměnu podle pravidel určených vládním nařízením.

DÍL II.

Četničtí gažisté. (§ 121-137)

A. Důstojníci.

§ 121.

Služební třídy.

(1)

Služební místa důstojnická se roztřiďují ve tři služební třídy takto:

Služební třída

 

Služební místa

I.

1.

služebních kategorií, ve

 

 

kterých jest pro ustanovení

 

 

předepsáno úplné středoškolské a

 

 

nejméně čtyřleté vysokoškolské

 

 

vzdělání ukončené úspěšným

 

 

výkonem předepsaných státních,

 

 

případně přísných zkoušek,

 

2.

služební kategorie důstojníků

 

 

intendantstva vykazujících úplné

 

 

středoškolské vzdělání a úspěšné

 

 

absolvování vojenské intendanční

 

 

školy;

II.

 

služební kategorie důstojníků

 

 

správních;

III.

 

služebních kategorií důstojníků

 

 

výkonných, účetních a důstojníků

 

 

účetní kontroly.

(2)

Ustanovení § 4, odst. 2 a 3, platí obdobně.

§ 122.

Systemisace služebních míst.

O systemisaci služebních míst platí ustanovení § 98.

§ 123.

Ustanovení gažisty mimo služební třídy důstojníkem.

(1)

Gažista mimo služební třídy může býti ustanoven správním důstojníkem jen, vyhověl-li všem předepsaným podmínkám, má-li úplné středoškolské vzdělání a aspoň tři roky započitatelné služby jako vrchní strážmistr.

(2)

Důstojníkem výkonným, účetním nebo důstojníkem účetní kontroly může býti ustanoven gažista mimo služební třídy jen, vyhověl-li všem předepsaným podmínkám a vykazuje-li aspoň tři roky započitatelné služby jako vrchní strážmistr.

(3)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva vnitra a ministerstva financí povoliti úchylky.

§ 124.

Služební plat důstojnický.

O služebním platu důstojnickém platí ustanovení § § 102 až 105. Generál v 1. platové stupnici dosahuje nejvýše služebního stupně b) této stupnice.

§ 125.

Prvé neb opětné propůjčení důstojnického služebního místa.

(1)

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží důstojník při prvém propůjčení služebního místa počáteční služné příslušné platové stupnice.

(2)

Ustanovení předchozího odstavce platí i pro opětné převzetí na služební místo důstojnické.

(3)

Po dobu přidělení k četnictvu příslušejí vojenskému důstojníku zásadně jeho vojenské služební příjmy; propůjčí-li se mu důstojnické služební místo, obdrží služné, kterého dosáhl ve svém dosavadním služebním poměru; služební doba započitatelná s dosavadním služným se započte pro zvýšení služného.

(4)

Byl-li četnický vrchní strážmistr ustanoven důstojníkem správním, případně výkonným, účetním nebo důstojníkem účetní kontroly, obdrží služné podle pravidel o povýšení (§ 128).

(5)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva vnitra a ministerstva financí povoliti úchylky.

§ 126.

Zvýšení služného.

O zvýšení služného platí ustanovení § 107.

§ 127.

Vyloučení a odklad zvýšení služného.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb odkladu postupu důstojníků do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení, pokud se týče odklad zvýšení služného důstojníků podle tohoto zákona se změnou, že doba ztrávená v trestním řízení se nezapočítává jen tehdy, byl-li důstojník ve vazbě nebo byl-li po dobu trestního řízení zproštěn služby.

§ 128.

Povýšení.

O povýšení platí ustanovení § 109.

§ 129.

Přestup do jiné služební kategorie.

O přestupu do jiné služební kategorie platí ustanovení § 110.

B. Gažisté mimo služební třídy.

§ 130.

Systemisace služebních míst.

(1)

Služební místa četnických gážistů mimo služební třídy se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve čtyřech platových stupnicích, a to:

a)

služební místa vrchních strážmistrů v platové stupnici Ia, praporčíků v platové stupnici Ib,

b)

služební místa štábních strážmistrů v II. platové stupnici,

c)

služební místa strážmistrů a čekatelů v III. platové stupnici.

(2)

Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(3)

Ustanovení § 6 platí obdobně.

§ 131.

Služební plat gažistů mimo služební třídu.

Služební plat gažistů mimo služební třídy se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 132.

Služné.

O služném platí ustanovení § 113.

§ 133.

Činovné.

O činovném platí ustanovení § 114.

§ 134.

Výchovné.

O výchovném platí ustanovení § 115.

§ 135.

Prvé neb opětné ustanovení gažistou mimo služební třídy.

(1)

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží gažista mimo služební třídy při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

(2)

Ustanovení § 125, odst. 3, platí obdobně.

§ 136.

Zvýšení služného. Vyloučení a odklad zvýšení služného.

(1)

O zvýšení služného a jeho vyloučení i odkladu platí obdobně ustanovení - 117.

(2)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

(3)

Předpisy o vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro četnické důstojníky (§ 127) platí stejně pro četnické gažisty mimo služební třídy.

§ 137.

Povýšení.

O povýšení platí obdobně ustanovení § 118.

ČÁST PÁTÁ.

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ. (§ 138-152)

§ 138.

Dekret o propůjčení služebního místa.

(1)

O propůjčení služebního místa budiž vydán dekret, v němž sluší uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, jímž se místo propůjčuje, a úřední titul s místem spojený.

(2)

Teprve doručením tohoto dekretu se stává propůjčení místa účinným.

(3)

Při prvém neb opětném ustanovení nebo, nastává-li propůjčením služebního místa změna ve služebním platu, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 139 přísluší nový plat.

(4)

Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatele (zatímního profesora a učitele) a suplujícího profesora.

(5)

Propůjčí-li se služební místo zatímně, budiž to v dekretu výslovně uvedeno.

§ 139.

Počátek a zastavení služebního platu.

(1)

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2)

Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

(3)

Při přeložení na dovolenou s čekatelným nebo do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž zaměstnanec byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.

(4)

Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby sproštěn.

§ 140.

Výplata služebního příjmu (platu).

(1)

Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvého dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jich splatnosti, určí vláda.

(2)

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 192 až 194). Měsíční částka příspěvku připadající na zaměstnance zaokrouhlí se, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

(3)

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(4)

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(5)

Zaměstnanci jsou osvobozeni o povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

(6)

Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy. Od této povinnosti jsou osvobozeni zaměstnanci, na které se vztahuje část čtvrtá zákona, v rozsahu stanoveném §em 154, č. 6 a 7, zákona o osobních daních příštích, jakož i § 5, č. 8 a 10, uh. zák. čl. X/1909.

§ 141.

Počátek postupových lhůt pro zvýšení služného.

Postupové lhůty pro zvýšení služného (adjuta, remunerace) počínají vždy jen 1. lednem, 1. dubnem, 1. červencem, nebo 1. říjnem, podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu služného (adjuta, remunerace). K době uplynuvší od této okolnosti až do počátku nejbližšího kalendářního čtvrtletí se přihlíží, pokud jde o zvýšení služného (adjuta, remunerace), jakoby byla ztrávena s dosavadním služným (adjutem, remunerací).

§ 142.

Započtení pro zvýšení služného.

(1)

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2)

Vládní nařízení určí, kdy kromě případů stanovených v tomto zákoně v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(3)

Za zvláštních okolností může ústřední úřad pro prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4)

Převzetí do jiné kategorie (úřednické, služební) může býti vázáno na podniku, že doba ztrávená v dosavadní kategorii zůstane zcela neb částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

(5)

Započtení doby, na něž zaměstnanec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

§ 143.

Nárok na jmenování neb ustanovení, na přeřadění nebo postup do vyšší kategorie.

Předpisy zakládající nárok na jmenování neb ustanovení (definitivní ustanovení, stabilisaci) na přeřadění nebo postup do vyšší kategorie (skupiny platového schematu, statusu) neplatí, pokud tento zákon jinak nestanoví, pro osoby, u nichž nebyly splněny nejpozději 1. dubna 1925 všechny podmínky příslušného nároku.

§ 144.

Výchovné.

(1)

Výchovné přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Za nezaopatřené se pokládají děti, jejichž vlastní příjem nedosahuje výše stanovené vládním nařízením.

(2)

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1.

studují-li na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však

a)

do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních školách (§ 4, odst. 2) neb odborných školách,

b)

do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen studují-li s řádným prospěchem, anebo

2.

jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoli výdělku neschopny.

(3)

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li zaměstnanec trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

(4)

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolení v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5)

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6)

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle posledního odstavce §u 151.

(7)

Zaměstnankyním nárok na výchovné nepřísluší. Ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného zaměstnankyni na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

§ 145.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství.

(1)

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou a to až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnost musí zaměstnankyně bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

(2)

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnankyni jen služné a případně příspěvek podle § 144, odst. 7; nedosahuje-li služné s tímto příspěvkem částky 80 % služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3)

Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí roku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává beze změny povinnost platiti pensijní příspěvek.

§ 146.

Naturální příjmy.

Vládní nařízení určí, zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší zaměstnanci nárok na úřední nebo naturální byt, na služební oděv, případně na ekvivalent za ně nebo na jiné naturální příjmy. Zaměstnanec jest povinen přiměřenou náhradou za naturální byt, případně za jiné naturální příjmy.

§ 147.

Náhrada služebních výloh.

Vládním nařízením se upraví nárok na náhradu služebních výloh - zejména při úředních výkonech mimo úřad (úředních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.) jakož i pro cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro úřední cesty, při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

§ 148.

Služební a osobní přídavky a jiné výhody.

(1)

Vláda určí, zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem k povaze služby zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody.

(2)

Až do této úpravy zůstávají v platnosti přídavky přiznané vojenským gažistům vládním nařízením ze dne 1. prosince 1921, č. 440 Sb. z. a n., a ze dne 8. května 1924, č. 101 Sb. z. a n., četnickým gažistům zákonem ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., případně zákonem ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., příslušníkům stráže bezpečnosti vládním nařízením ze dne 5. října 1922, č. 295 Sb. z. a n., a příslušníkům finanční stráže vládním nařízením ze dne 18. října 1923, č. 201 Sb. z. a n.

(3)

Až do úpravy podle odstavce 1 činí u četnických důstojníků v činné službě zvláštní četnický přídavek, který náleží podle § 2 zákona č. 186/1920 Sb. z. a n., ročně

u

důstojníků:

s

ročním služným až včetně do Kč 12.000 Kč 900

s

vyšším služným až včetně do Kč 15.600 Kč 1.200

s

vyšším služným až včetně do Kč 19.200 Kč 1.500

s

vyšším služným až včetně do Kč 24.600 Kč 1.800

s

vyšším služným Kč 24.600 Kč 2.100

u úředníků finanční stráže uvedených v § 8, čís. 2 B, vládního nařízení č. 201/1923 Sb. z. a n. zvláštní úřednický přídavek tamtéž stanovený ročně

u úředníků:

s

ročním služným až včetně do Kč 12.000 Kč 900

s

vyšším služným až včetně do Kč 15.600 Kč 1.200

s

vyšším služným až včetně do Kč 19.200 Kč 1.500

s

vyšším služným Kč 19.200 Kč 1.800

(4)

Osobní přídavky povoluje výhradně vláda, a to k souhlasnému návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí.

§ 149.

Zálohy na služné.

(1)

Definitivně ustanovenému zaměstnanci, který neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své viny v tísni, poskytne se k žádosti ze státních prostředků bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha až do výše tříměsíční částky služného.

(2)

Větší výhody při povolování záloh na služné mohou býti poskytnuty se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena zaměstnanci, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

§ 150.

Exekuce na služební platy a výslužné. Administrativní srážky.

(1)

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí pro zaměstnance, na něž se vztahuje tento zákon nebo jejichž platové a služební poměry budou upraveny podle obdoby tohoto zákona, a jejich pozůstalé s těmito změnami:

a)

Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona se považuje 75 % služebního platu bez výchovného; za výslužné (provise a pod.), odbytné a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož zákona se považuje 75 % výslužného, odbytného, pense vdovy (družky), sirotčí pense, pensí a darů z milosti a jiných obdobných příjmů vesměs bez výchovného a bez přídavků.

b)

Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny pod písm. a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají se při výpočtu příjmu podrobeného exekuci (zajištění, zastavení, postupu).

c)

Na příjmy náležející dlužníku na děti nebo na ženu lze vésti exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého výživného příslušející osobě, na niž dlužníku tyto příjmy náležejí; v takovém případě budiž část těchto příjmů, připadající na věřitele, připočítávána k zabavitelné části platu (pense atd.); náležejí-li dlužníku tyto příjmy na dvě nebo více dětí, připočítává se k zabavitelné části platu (pense atd.) jen poměrná část těchto příjmů vypadající podle počtu dětí.

d)

Na bytový ekvivalent nebo obdobné platy může býti vedena exekuce jen pro nájemné z bytu dlužníkova, na úmrtné (pohřebné) neb obdobné platy jen pro útraty pohřební.

(2)

Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy zaměstnanců uvedených v odstavci 1 a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a odpočivných platů těchto zaměstnanců a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky státu vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

§ 151.

Oprava nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů.

(1)

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy zaměstnancovy z moci úřední, může zaměstnanec, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

(2)

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, může se zaměstnanec odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu.

(3)

Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem ústřednímu úřadu bezprostředně podřízeným, může býti tento úřad ústředním úřadem zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou platností.

(4)

Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, může zaměstnanec rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad.

 

(5)

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

(6)

Byly-li zaměstnanci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněné z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž zaměstnanec měl podle platných předpisů nárok, může zaměstnanec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže zaměstnanec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(7)

Byly-li zaměstnanci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen zaměstnanci před jejich uplynutím.

(8)

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li zaměstnanci omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

(9)

Zavinil-li zaměstnanec, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházely z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakékoli časového omezení.

§ 152.

Použití dosavadních předpisů o hodnostních třídách a místním (činovním) přídavku.

(1)

Pokud dosavadní předpisy týkající se státních zaměstnanců obsahují ustanovení o určitých hodnostních třídách a z tohoto zákona se jinak nepodává, odpovídají

A.

u úředníků:

služební místa systemisovaná mimo platové stupnice II. hodnostní třídě

v

1. platové stupnici III. a IV. hodnostní třídě

v

2. platové stupnici V. hodnostní třídě

v

3. platové stupnici VI. hodnostní třídě

v

4. platové stupnici VII. hodnostní třídě

v

5. platové stupnici VIII. hodnostní třídě

v

6. platové stupnici IX. hodnostní třídě

v

7. platové stupnici X. a XI. hodnostní třídě

B.

u soudců:

služební místa systemisovaná

mimo skupiny II. hod. třídě

v

I. stupnici funkčního služného III. hod. třídě

v

II. stupnici funkčního služného IV. hod. třídě

v

III. stupnici funkčního služného V. hod. třídě

v

IV. a V. stupnici funkčního služného VI. hod. třídě

v

VI. stupnici funkčního služného VII. hod. třídě

v

VII. stupnici funkčního služného VIII. hod. třídě

v

skupině druhé IX. hod. třídě

C.

u státních profesorů a státních učitelů:

služební místa systemisovaná

v I. a II. stupnici funkč. služného VI. hod. tř.

V III. stupnici funkč. služného VII. hod. tř.

ostatní služební místa profesorská IX. hod. tř.

služební místa systemisovaná

v

1. platové stupnici stát. učitelů VIII. hod. tř.

v

2. platové stupnici stát. učitelů IX. hod. tř.

v

3. platové stupnici stát. učitelů X. a XI. hod. tř.

D.

u vojenských a četnických důstojníků:

služební místa systemisovaná

v

1. platové stupnici III. a IV. hodnostní třídě

v

2. platové stupnici V. hodnostní třídě

v

3. platové stupnici VI. hodnostní třídě

v

4. platové stupnici VII. hodnostní třídě

v

5. platové stupnici VIII. hodnostní třídě

v

6. platové stupnici IX. hodnostní třídě

v

7. platové stupnici X. hodnostní třídě

v

8. platové stupnici XI. hodnostní třídě

(2)

Ustanovení dosavadních předpisů o gažistech mimo hodnostní třídy platí, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, o gažistech mimo služební třídy.

(3)

Pokud dosavadní předpisy vycházejí ve svých ustanoveních z místního nebo činovního přídavku a z tohoto zákona se jinak nepodává, platí ustanovení ta pro činovné.

ČÁST ŠESTÁ.

USTANOVEÍ O ODPOČIVNÝCH A ZAOPATŘOVACÍCH PLATECH. (§ 153-165)

§ 153.

Pro zaměstnance, na které se vztahuje tento zákon a kteří odešli do výslužby za jeho účinnosti, a pro pozůstalé po těchto zaměstnancích a po zaměstnancích, kteří zemřeli v činné službě za účinnosti tohoto zákona, platí dosavadní předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích se změnami obsaženými v následujících ustanoveních a se změnami, které se jinak podávají z tohoto zákona.

§ 154.

Odpočivné a zaopatřovací platy se vyměřují z pensijní základny. Pensijní základnu tvoří služné a přídavky, které jsou výslovně označeny jako započitatelné pro výměru výslužného. U zaměstnance, který nemá služného, tvoří na místě služného pensijní základnu dvě třetiny příslušného adjuta (remunerace) stanoveného pro skupinu míst A; má-li takový zaměstnanec kromě remunerace i činovné, jest pensijní základnou celá remunerace.

§ 155.

(1)

Nejnižší roční výměra normálního výslužného nebo vdovské pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při služební dobězapočitatelné

Nejnižší výměra

 

pro výměru výslužného

 

 

 

výslužného úředníka

pense vdovy po úředníku

 

 

až včetně do 12 roků

6600

6000

počínajíc 13. rokem

8100

6600

 

výslužného podúředníka a

pense vdovy po podúřed. a

 

zřízence

zřízenci

 

 

až včetně do 12 roků

4800

4200

počínajíc 13. rokem až včetně

5700

4500

do 17 roků

 

 

počínajíc 18. rokem až včetně

6900

4800

do 22 roků

 

 

počínajíc 23. rokem

7800

4800

(2)

Uvedené nejnižší částky se zvyšují u ženatého úředníka, přihlíží-li se podle příslušných předpisů pensijních při odpočivných platech k jeho manželce, o 1200 Kč, u ženatého zřízence (podúředníka) za téhož předpokladu o 1.000 Kč ročně.

(3)

Nejnižší výměra služného úředníků platí také pro soudce, státní osoby učitelské, vojenské důstojníky (čekatele) z povolání, četnické důstojníky a četnické vrchní strážmistry-velitele stanic a béře se také za základ výměry výslužného pro vojenské důstojníky (čekatele) v záloze podle § 17 zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb. z. a n.; stejně platí nejnižší výměra pense vdovy po úředníku i pro vdovy po těchto zaměstnancích.

(4)

Nejnižší výměra výslužného podúředníků a zřízenců platí také pro vojenské gažisty mimo služební třídy z povolání a pro četnické gažisty mimo služební třídy, vyjímajíc četnické vrchní strážmistry-velitele stanic, a bere se také za základ výměry výslužného pro vojenské gažisty mimo služební třídy v záloze podle § 17 zákona č. 76/1922 Sb. z. a n.; stejně platí nejnižší výměra pense vdovy po podúředníku a zřízence i pro vdovy po těchto zaměstnancích.

(5)

Zaopatřovací platy pro pozůstalé se vyměřují z výslužného, které by manželu neb otci náleželo podle příslušných pensijních předpisů bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v odstavci 1 a 2; nedosahují-li však takto vyměřené zaopatřovací platy nejnižší výměry v 1. odstavci stanovené, zvýší se u vdov na tuto nejnižší výměru, u sirotků pak na výměru z ní vyplývající.

§ 156.

(1)

Poslední odstavec § 62 služební pragmatiky se nahrazuje tímto zněním:

"Na čekatele se vztahují předcházející předpisy se změnou, že na místo stanovené v nich výhody nastupuje přiznání výslužného v nejnižší výměře výslužného úředníkova."

(2)

Zemřel-li čekatel úrazem, jejž utrpěl ve službě beze své úmyslné viny, a jsou-li dány předpoklad stanovené v § 62, odst. 2, č. 1 až 4, služební pragmatiky, obdrží jeho pozůstalí zaopatřovací platy, pokud by jim příslušely, kdyby čekatel byl již úředníkem, a to vdova ve výši nejnižší výměry vdovské pense po úředníku, sirotci příspěvek na výchovu, po případě sirotčí pensi vyplývající z uvedené vdovské pense.

(3)

Tato ustanovení platí obdobně i pro čekatele (zatímní profesory a učitele), suplující profesory a asistenty, kteří podléhají služební pragmatice učitelské a pro jejich pozůstalé.

(4)

Za předpokladů § 4 zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 198 Sb. z. a n., přísluší vysokoškolským asistentům a konstruktérům (část třetí, díl III., A) výslužné podle předpisů platných pro úředníky, jejich pozůstalým zaopatřovací platy, pokud by jim náležely, kdyby asistent byl úředníkem.

§ 157.

Zřízencům, kteří po 35 rocích započitatelné služby budou dáni následkem nezaviněné nemoci jako ke službě neschopní do výslužby, může ústřední úřad v souhlase s ministerstvem financí připočísti dobu scházející do plné výměry výslužného.

§ 158.

Úplně osiřelé děti ženských zaměstnanců mají nárok na sirotčí pensi ve výměře a za podmínek platných pro přiznání a další poskytování sirotčích pensí po mužských zaměstnancích, není-li tu osoby k jejich výživě povinné a schopné. Mají-li tyto děti ještě jiný nárok na státní nebo nestátní veřejné zaopatřovací platy, krátí se o ně tato sirotčí pense.

§ 159.

Omezení příspěvku na výchovu a sirotčí pense (sirotčího důchodu) pro jedno dítě nejvyšší výměrou, která byla posledně měněna ustanovením § 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., a § 21 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., se zrušuje.

§ 160.

(1)

Dosavadní ustanovení o drahotních přídavcích pro zaměstnance ve výslužbě a příslušníky jeho rodiny a pro pozůstalé po zaměstnancích neplatí pro osoby uvedené v §u 153.

(2)

Zaměstnancům ve výslužbě příslušejí výchovné, přídavky na děti a doplňovací přídavek ženatých v té výši a potud, pokud by jim příslušely za činné služby.

(3)

Vdově po podúředníku, zřízenci, vojenském nebo četnickém gažistovi mimo služební třídy přísluší k vdovské pensi přídavek ve výši doplňovacího přídavku pro ženaté, které příslušel manželovi v době úmrtí.

(4)

Vdovám příslušejí k zaopatřovacím platům výchovné a přídavky na děti v té výši a potud, pokud by příslušely manželovi za činné služby. Stejné výchovné a přídavky na děti příslušejí k sirotčí pensi (sirotčímu důchodu) úplně osiřelých sirotků, pokud by příslušely otci za činné služby.

§ 161.

(1)

Celkové odpočivné příjmy zaměstnancovy nesmějí býti nižší, než jaké by mu příslušely podle dosavadních předpisů s vyloučením ustanovení § 16 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., kdyby byl odešel do výslužby den před účinností zákona.

(2)

Celkové zaopatřovací příjmy vdovy, po případě sirotků nesmějí být nižší, než jaké by jim příslušely podle dosavadních předpisů s vyloučení ustanovení § 16 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., kdyby byl manžel (otec) zemřel den před účinností zákona.

(3)

Zmenší-li se počet oprávněných rodinných příslušníků, k němuž jest podle předchozích odstavců přihlížeti při určení celkových odpočivných neb zaopatřovacích příjmů, určí se tyto podle změněného rodinného stavu.

(4)

Rozdíl, o který jsou uvedené celkové příjmy větší než celkové příjmy odpočivné nebo zaopatřovací příslušející podle tohoto zákona, náleží jako přídavek k odpočivným neb zaopatřovacím platům.

§ 162.

Snížení státního odpočivného nebo zaopatřovacího požitku podle § 17 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., nenastává u pensistů (provisionistů), kteří při odchodu do výslužby měli již nárok na přeložení do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti.

§ 163.

(1)

Požívá-li zaměstnanec ve výslužby nebo pozůstalí renty z úrazového pojištění (zaopatření), krátí se

a)

výslužné (invalidní plat) o částku, o kterou úrazový důchod s výslužným (invalidním platem) jest vyšší nežli nejvyšší pensijní základna, které by zaměstnanec bez dalšího povýšení dosáhl,

b)

zaopatřovací platy pozůstalých o částku, o kterou úrazový důchod se zaopatřovacími platy jest vyšší nežli jeden a půlnásobek zaopatřovacích platů.

(2)

Jedna třetina výslužného (invalidního platu) nebo zaopatřovacích platů zůstává v každém případě nezkrácena.

(3)

Je-li zraněný po skončeném léčení následků úrazu tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, nekrátí se výslužné (invalidní plat) vůbec.

(4)

V ostatních případech může ústřední úřad povoliti, aby se výslužné (invalidní plat) krátilo v menší míře než podle odstavce 1, písmeno a), jde-li o následky úrazu zvláště těžké.

§ 164.

Poživatelé odpočivných a zaopatřovacích platů stanovených tímto zákonem jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu.

§ 165.

(1)

Zaměstnanci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6 % pensijní základny. V poměru k této sazbě se upraví také sazba pensijního příspěvku zaměstnanců, kteří majíce právo na výhodnější než jednoduché započtení služebních let platí dosud pensijní příspěvek vyšší než 8 %.

(2)

Pensijní příspěvek se sráží v měsíčních částkách ze služebního platu.

(3)

Pensijní příspěvek jsou povinni platiti zaměstnanci v činné službě i zaměstnanci na dovolené s čekatelným nebo na dovolené bez platu, jestliže se jim doba takové dovolené započítává pro výměru výslužného, dokud nedosáhli nároku na plné výslužné beze zřetele k době připočtené pro vyměření pensijních požitků z titulu civilní nebo vojenské služby za světové války. Zaměstnanci, kteří dosáhli takového nároku na plné výslužné, jsou povinni platiti pensijní příspěvek pouze ze zvýšení pensijní základny, kterého nabyli po dni účinnosti tohoto zákona.

ČÁST SEDMÁ.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 166-208)

I.

Převod do nových platů. (§ 166-200)

1. Úředníci.

§ 166.

Čekatelé obdrží adjutum; pro stanovení jeho výše jest rozhodnou započitatelná služební doba (§ 197).

§ 167.

Úředníci jmenovaní až včetně do IX. hodnostní třídy obdrží s výjimkou stanovenou v § 169, odst. 1, byť i měli požitky vyšší hodnostní třídy, jsou-li ve skupině C, D neb E, služné sedmé platové stupnice, jsou-li ve skupině A nebo B služné šesté platové stupnice. Úředníci jmenovaní do VIII. hodnostní třídy obdrží, byť i měli požitky vyšší hodnostní třídy, služné šesté platové stupnice.

§ 168.

(1)

Pro stanovení výše služného těchto úředníků (§ 167) se zjistí doba, kterou by podle čl. III. a - s výjimkou kategorií uvedených v § 7, odst. 7, tohoto zákona - podle čl. V, § 1 zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., museli ztráviti v úřednické skupině (§ 52 služ. pragm.), ve které jsou v den účinnosti tohoto zákona, aby časovým postupem dosáhli požitků hodnostní třídy a platového stupně, v němž jsou v den účinnosti tohoto zákona. Při tom se nečiní rozdílu, zdali těchto požitků dosáhli skutečně časovým postupem nebo jmenováním, po případě postupem do vyšších platových stupňů podle § 50 služ. pragm. K takto zjištěné době se připočet započitatelná (započtená) služební doba v posledním dosaženém platovém stupni.

(2)

Má-li úředník požitky nejblíže vyšší hodnostní třídy, než oné, jejíž požitky jsou v jeho skupině dosažitelny časovým postupem, připočte se k době, které by podle odstavce 1 potřeboval k nabytí nejvyšších požitků dosažitelných v jeho skupině časovým postupem, doba započitatelná (započtená) pro postup v této vyšší hodnostní třídě.

(3)

Doba zjištěná podle odstavce 1, případně 2 je rozhodnou pro stanovení nového služného.

(4)

Má-li úředník požitky vyšší hodnostní třídy, než jak bylo uvedeno v odstavci 2, jest pro stanovení nového služného rozhodnou doba potřebná podle tohoto zákona k dosažení posledního náslužného přídavku zvětšená o tři roky.

§ 169.

(1)

Nedosahuje-li rozhodná doba (§ 197) délky stanovené čekatelské doby (§ 7, odst. 5), obdrží úředník až do dovršení této čekatelské doby jako služební plat částku rovnající se adjutu, které by mu vzhledem k rozhodné době podle § 8 příslušelo v jeho služební třídě.

(2)

Dosahuje-li nebo přesahuje-li rozhodná doba stanovenou čekatelskou dobu, obdrží úředníci skupiny C, D, E jmenovaní až včetně do IX. hodnostní třídy v sedmé platové stupnici, úředníci skupiny A a B jmenovaní až včetně do VIII. hodnostní třídy v šesté platové stupnici služné, kterého by při rozhodné době dosáhli podle čekatelské doby a lhůt pro zvýšení služného stanovených tímto zákonem, při čemž neplatí obmezení stanovené poslední větou odstavce 3 § 15. Vybývá-li při tom úředníku skupiny C, D, E v posledním náslužném přídavku doba delší tří roků, zvýší se služné o částku odpovídající náslužnému přídavku příslušné služební třídy.

(3)

U úředníků skupiny E se bere za základ ve smyslu odstavce 1 a 2 doba pěti roků jako stanovená čekatelská doba.

(4)

U úředníků skupin C, D, E jmenovaných do VIII. hodnostní třídy určí se způsobem stanoveným v odstavci 2 nejprve služné v sedmé platové stupnici a doba vybývající pro další zvýšení služného; podle výsledku určí se podle pravidel platných pro stanovení služného při povýšení (§ 17) stupeň služného v šesté platové stupnici a případná doba vybývající pro zvýšení služného. Je-li však služné v šesté platové stupnici stejné jako služné nejblíže následující v sedmé platové stupnici, započte se doba v sedmé platové stupnici vybývající pro zvýšení služného polovinou; obdrží-li však úředník při převodu týž stupeň služného šesté platové stupnice, který by také obdržel, kdyby byl převáděn z nejblíže nižšího stupně sedmé platové stupnice, započte se doba vybývající pro zvýšení služného polovinou zvětšenou o 18 měsíců.

§ 170.

(1)

Úředníci jmenovaní do VII. hodnostní třídy obdrží služné páté platové stupnice.

(2)

Pro stanovení výše služného se zjistí u úředníků s požitky VII. hodnostní třídy doba, kterou by museli ztráviti s požitky této hodnostní třídy, aby dosáhli platového stupně, v němž jsou v den účinnosti zákona, u úředníků skupin A a B s požitky VI. hodnostní třídy doba, kterou by museli ztráviti s požitky VII. a VI. hodnostní třídy, aby dosáhli časovým postupem platového stupně, v němž jsou v den účinnosti zákona.

(3)

K takto zjištěné době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v posledním dosaženém platovém stupni; součet obou dob se zvětší u úředníků skupiny A o čtyři roky, u ostatních úředníků o tři roky.

(4)

Doba vypočtená podle odstavce 2 a 3 je rozhodnou pro stanovení nového služného (§ 197).

(5)

Úředníci skupiny A a B, kteří mají požitky V. nebo vyšší hodnostní třídy, a úředníci ostatních skupin, kteří mají požitky VI. nebo vyšší hodnostní třídy, obdrží v páté platové stupnici nejvyšší služné pro jejich služební třídu v úvahu přicházející. Doba započitatelná (započtená) pro postup v příslušné vyšší hodnostní třídě, zaokrouhlená podle § 197, se započte ve smyslu § 17, odst. 5, druhé věty, pro zvýšení služného při případném povýšení.

(6)

Obmezení stanovené poslední větou 3. odstavce § 15 zde neplatí.

§ 171.

(1)

Obdrží-li úředník při převodu do nových platů podle §§ 169 a 170 nižší služné, než by obdržel v téže platové stupnici, kdyby byl převáděn ze stejného služného a se stejnou služební dobou v platovém stupni z některé nižší skupiny časového postupu, přísluší mu osobní do výslužného započitatelný přídavek ve výši rozdílu mezi jeho novým služným a služným, které by obdržel v nižší služební třídě.

(2)

Přídavek tento odpadá při nejbližší zvýšení služného.

§ 172.

(1)

Úředníci jmenovaní

do VI. hodnostní třídy obdrží služné 4. platové stupnice,

do V. hodnostní třídy služné 3. platové stupnice,

do IV. hodnostní třídy služné 2. platové stupnice,

do III. hodnostní třídy služné 1. platové stupnice

a úředníci jmenovaní do II. hodnostní třídy služné stanovené pro úředníky mimo platové stupnice.

(2)

Pro stanovení výše služného se zjistí doba, kterou by úředník musel s požitky té které hodnostní třídy ztráviti, aby dosáhl platového stupně, v němž jest v den účinnosti zákona. K této době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v tomto platovém stupni.

(3)

Má-li úředník požitky naší hodnostní třídy, než do které byl jmenován, připočte se k době potřebné pro dosažení nejvyššího platového stupně hodnostní třídy nabyté jmenováním služební doba započitatelná (započtená) pro postup v nejblíže vyšší hodnostní třídě.

(4)

Doba zjištěná podle odstavce 2, případně 3 jest rozhodnou pro stanovení výše služného (§ 197).

2. Soudci.

§ 173.

(1)

Čekatelé obdrží adjutum; pro stanovení jeho výše jest rozhodnou započitatelná služební doba (§ 197).

(2)

Pro stanovení výše základního služného soudců jest rozhodnou dobou (§ 197) započitatelná (započtená) služební doba od výkonu soudcovské zkoušky, nejméně však započitatelná (započtená) služební doba zkrácená o tři roky.

(3)

Soudci, kteří jsou ustanoveni na služebních místech zařaděných do I. stupnice funkčního služného obdrží však vždy základní služné 10. stupně, na služebních místech zařaděných do II. a III. stupnice funkčního služného nejméně základní služné 9. stupně.

(4)

U soudců, kteří jsou ustanoveni na služebních místech zařaděných do IV., V., VI. nebo VII. stupnice funkčního služného nebo na služebních místech zařaděných do druhé skupiny soudcovských míst a mají vyšší požitky, než které by jim příslušely podle lhůt časového postupu, jest pro stanovení výše základního služného rozhodnou (§ 197) doba, kterou by měli v den účinnosti zákona, kdyby byli dosáhli svých požitků časovým postupem. Má-li takový soudce požitky V. nebo vyšší hodnostní třídy, obdrží vždy 10. stupeň základního služného.

§ 174.

(1)

Funkční služné přísluší soudcům, kteří jsou trvale ustanoveni na služebních místech zařaděných do stupnic funkčního služného, a to pokud se v odstavci 2 jinak nestanoví, vždy stupeň a) stupnice funkčního služného, do které jest zařaděno služební místo, na němž jest soudce trvale ustanoven. Doba v dosavadní funkci ztrávená se pro zvýšení funkčního služného nepočítá.

(2)

Z této zásady se stanoví tyto úchylky:

a)

Soudci ustanovení na služebních místech zařaděných do II. stupnice funkčního služného obdrží v této stupnici, mají-li požitky III. hodnostní třídy 2. stupně platového, služné stupně b), mají-li požitky III. hodnostní třídy 1. stupně platového, služné stupně a), při čemž se jim služební doba započitatelná (započtená) pro postup ve III. hodnostní třídě, zaokrouhlená podle § 197, započte pro zvýšení funkčního služného.

b)

Soudci ustanovení na služebních místech zařaděných do III. stupnice funkčního služného obdrží v této stupnici, mají-li požitky IV. hodnostní třídy 2. stupně platového, služné stupně c), mají-li požitky IV. hodnostní třídy 1. stupně platového, služné stupně b); soudcům ustanoveným na služebních místech zařaděných do III. stupnice funkčního služného, kteří mají požitky V. hodnostní třídy 3. stupně platového, se započte započitatelná (započtená) služební doba v tomto stupni, zaokrouhlená podle § 197, pro zvýšení funkčního služného až do nejvyšší výměry tří roků.

c)

Soudci ustanovení na služebních místech zařaděných do IV. stupnice funkčního služného obdrží v této stupnici, mají-li požitky IV. hodnostní třídy 2. stupně platového, služné stupně d), mají-li požitky IV. hodnostní třídy 1. stupně platového, služné stupně c), mají-li požitky V. hodnostní třídy 2. nebo 3. stupně platového, služné stupně b); soudcům ustanoveným na služebních místech zařaděných do IV. stupnice funkčního služného, kteří mají požitky V. hodnostní třídy 3. stupně platového, se započte započitatelná (započtená) služební doba v tomto stupni, zaokrouhlená podle § 197, pro zvýšení funkčního služného až do nejvyšší výměry tří roků.

d)

Soudci ustanoven na služebních místech zařaděných do VI. stupnice funkčního služného obdrží v této stupnici, mají-li požitky VI. hodnostní třídy 3. stupně platového nebo požitky vyšší, služné stupně c), mají-li požitky VI. hodnostní třídy 1. nebo 2. stupně platového, služné stupně b).

§ 175.

Prvnímu předsedovi nejvyššího soudu a prvnímu předsedovi nejvyššího správního soudu přísluší služné stanovené v § 40, odst. 1.

§ 176.

Pro přiznání přídavku zmíněného v § 40, odst. 6, jest rozhodným skutečný stav v den účinnosti zákona.

§ 177.

Síly sekretariátu nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu jmenované do VI. hodnostní třídy obdrží stupeň a) V. stupnice funkčního služného, ostatní síly uvedené v § 40, odst. 7, služné VII. stupnice funkčního služného.

§ 178.

Ustanovení §§ 173 a 174 platí obdobně pro konceptní pragmatikální úředníky státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury.

3. Státní osoby učitelské.
a) Profesoři vysokých škol.

§ 179.

(1)

Profesoři vysokých škol obdrží při převodu tyto platy:

a)

Mimořádní profesoři:

 

 

 

s platy hodnostní třídy

platového stupně

stupeň služného (§ 56.)

 

VI.

1.

1.

 

VI.

2.

2.

 

VI.

3.

3.

 

VI.

4.

4.

b)

Řádní profesoři:

 

 

 

s platy hodnostní třídy

platového stupně

stupeň služného (§ 58.)

 

VI.

3.

1.

 

V.

1.

2.

 

V.

2.

3.

 

IV.

1.

4.

 

IV.

2.

5.

(2)

Započitatelná (započtená) služební doba v platovém stupni, z něhož se profesor převádí, zaokrouhlená podle § 197 se započte pro zvýšení služného.

(3)

Řádní profesoři, kteří mají požitky III. hodnostní třídy 2. stupně platového, obdrží sedmý stupeň služného.

b) Státní profesoři a učitelé.

§ 180.

(1)

Suplující profesoři obdrží adjutum stanovené pro suplující profesory (§ 69, odst. 3).

(2)

Zatímní profesoři obdrží s výjimkou ustanovení následujícího odstavce adjutum; pro stanovení jeho výše je rozhodnou započitatelná služební doba (§ 197).

(3)

Zatímní profesoři, jejichž započitatelná v poměru zatímního profesora skutečně ztrávená služební doba zaokrouhlená podle § 197 dosahuje nebo přesahuje dobu tří roků, ustanoví se, jestliže splnili předepsané podmínky, profesory; pro stanovení výše základního služného je rozhodnou započitatelná (započtená) služební doba (§ 197), zkrácená o tři roky.

(4)

Pro stanovení výše základního služného profesorů se zjistí doba, kterou by podle čtyřleté lhůty čekatelské a lhůt časového postupu stanovených článkem VII, § 9 zákona č. 541/1919 Sb. z. a n. musili ztráviti, aby dosáhli požitků hodnostní třídy a platového stupně, v němž jsou v den účinnosti zákona. Ustanovení § 168, odst. 1, věty druhé a třetí, platí obdobně.

(5)

Doba takto zjištěná, zkrácená o tři roky, jest rozhodnou (§ 197) pro stanovení výše základního služného.

(6)

Má-li profesor požitky V. nebo vyšší hodnostní třídy, obdrží základní služné 9. stupně.

(7)

Učitelé jmenovaní až včetně do IX. hodnostní třídy obdrží, byť i měli požitky vyšší hodnostní třídy, základní služné podle třetí platové stupnice, a to, pokud jde o náslužný přídavek, podle stupně předběžného vzdělání (§ 74). Služné se určí podle obdoby ustanovení §§ 168 a 169, odst. 1 až 3.

(8)

Učitelé jmenovaní do VIII. nebo vyšší hodnostní třídy obdrží základní služné podle druhé platové stupnice, a to podle stupně předběžného vzdělání (§ 74). Služné se určí podle obdoby ustanovení § 169, odst. 4.

§ 181.

(1)

Funkční služné obdrží profesoři a učitelé, kteří jsou ustanoveni na místech zařaděných do stupnic funkčního služného (§ 75), a to, pokud se v následujícím odstavci jinak nestanoví, vždy stupeň a) platové stupnice, do které se zařadí místo, na němž jsou ustanoveni. Doba v dosavadní funkci ztrávená se pro zvýšení funkčního služného nepočítá.

(2)

Z této zásady se stanoví tyto úchylky:

a)

Profesoři, ustanovení na místech zařaděných do I. stupnice funkčního služného, obdrží v této stupnici, mají-li požitky V. hodnostní třídy 3. stupně platového, stupeň d), mají-li požitky V. hodnostní třídy 2. stupně platového, stupeň c), mají-li požitky V. hodnostní třídy 1. stupně platového nebo VI. hodnostní třídy 4. stupně platového, stupeň b); profesorům, ustanoveným na místech zařaděných do I. stupnice funkčního služného, kteří mají požitky VI. hodnostní třídy 3. stupně platového, se započet započitatelná (započtená) služební doba v tomto stupni, zaokrouhlená podle § 197, pro zvýšení funkčního služného až do nejvyšší výměry tří roků.

b)

Profesoři, ustanovení na místech zařaděných do II. stupnice funkčního služného, obdrží služné této stupnice podle pravidel stanovených pod písmenem a).

c)

Profesoři a učitelé, stanovení na místech zařaděných do III. stupnice funkčního služného, obdrží v této stupnici, mají-li požitky VI. hodnostní třídy 4. stupně platového, stupeň d), mají-li požitky VI. hodnostní třídy 3. stupně platového, stupeň c), mají-li požitky VI. hodnostní třídy 2. stupně platového, stupeň b); profesorům a učitelům ustanoveným na místech zařaděných do III. stupnice funkčního služného, kteří mají požitky VI. hodnostní třídy 1. stupně platového nebo VII. hodnostní třídy 4. stupně platového, se započte započitatelná (započtená) služební doba v tomto stupni, zaokrouhlená podle § 197, pro zvýšení funkčního služného až do nejvyšší výměry tří roků.

c)

Vysokoškolští asistenti a konstruktéři, asistenti a dílovedoucí na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách.

§ 182.

(1)

Asistenti, ustanovení podle § 2 nařízení ze dne 1. ledna 1897, č. 9 ř. z., obdrží remuneraci příslušející asistentům výpomocným.

(2)

Asistenti, ustanovení podle § 1 nařízení č. 9/1897 ř. z., obdrží, jsou-li ustanoveni na služebních místech zařaděných do prvé služební skupiny (§ 87), remuneraci příslušející asistentům v prvé služební skupině, jsou-li ustanoveni na služebních místech zařaděných do druhé služební skupiny, remuneraci příslušející asistentům ve druhé služební skupině; pro stanovení výše remunerace je rozhodnou započitatelná (započtená) služební doba (§ 197). Remuneraci podle 3. odstavce §u 91 obdrží asistenci, kteří mají nejméně osm roků započitatelné asistentské služby a vyhovují podmínkám stanoveným v §u 89, odst. 3.

§ 183.

Asistenti na umělecko-průmyslových, průmyslových, zemědělských a jiných odborných školách obdrží remuneraci stanovenou v § 96, dílovedoucí na těchto školách ustanovení na smlouvu remuneraci rovnající se počátečnímu platu učitele IV. stupně předběžného vzdělání na služebním místě systemisovaném v třetí platové stupnici (§ 74).

4. Důstojníci vojenští a četničtí.

§ 184.

(1)

Čekatelé (podporučíci) obdrží adjutum; pro stanovení jeho výše jest rozhodnou započitatelná služební doba (§ 197).

(2)

Důstojníci jmenovaní do XI. nebo X. hodnostní třídy obdrží, s výjimkou stanovenou v § 186, odst. 1, byť i měli požitky vyšší hodnostní třídy, na služebních místech II. nebo III. služební třídy, služné osmé platové stupnice, na služebních místech I. služební třídy služné sedmé platové stupnice.

(3)

Důstojníci jmenovaní do IX. hodnostní třídy obdrží, byť i měli požitky vyšší hodnostní třídy, služné sedmé platové stupnice, důstojníci jmenovaní do VIII. hodnostní třídy pak, byť i měli požitky vyšší hodnostní třídy, služné šesté platové stupnice.

§ 185.

Při určení doby rozhodné pro stanovení výše služného důstojníků uvedených v § 184 sluší postupovati podle obdoby ustanovení §u 168 se zřetelem na předpisy platné pro vojenské, případně četnické důstojníky.

§ 186.

(1)

Ustanovení §u 169, odst. 1, platí obdobně.

(2)

Dosahuje-li nebo přesahuje-li rozhodná doba (§ 197) stanovenou čekatelskou dobu, obdrží důstojníci jmenovaní do XI. nebo X. hodnostní třídy na služebních místech II. nebo III. služební třídy v osmé platové stupnici, důstojníci jmenovaní až včetně do IX. hodnostní třídy na služebních místech I. služební třídy v sedmé platové stupnici služné, kterého by při rozhodné době dosáhli podle čekatelské doby a lhůt pro zvýšení služného stanovených tímto zákonem.

(3)

Jako stanovená čekatelská doba se béře za základ při převodu podle odstavce 1 a 2 doba, kterou by důstojník musel ztráviti v čekatelském poměru podle tohoto zákona, nejvýše však doba tříletá; u důstojníků, kteří absolvovali tři ročníky vojenské akademie, sluší postupovati, jako kdyby pro ně doba čekatelská nebyla stanovena.

(4)

U důstojníků jmenovaných do IX. hodnostní třídy na služebních místech II. nebo III. služební třídy se určí způsobem stanoveným v odstavci 2 nejprve služné v osmé platové stupnici a doba vybývající pro další zvýšení služného; podle výsledku se určí podle pravidel platných při povýšení (§ 109, odst. 2) stupeň služného v sedmé platové stupnici a případná doba vybývající pro zvýšení služného. Ustanovení §u 169, odst. 4, věty druhé, platí obdobně.

(5)

U důstojníků jmenovaných do VIII. hodnostní třídy na služebních místech I. služební třídy sluší postupovati způsobem uvedeným v předchozím odstavci s tím rozdílem, že se určí nejprve služné v sedmé platové stupnici a podle tohoto služného pak služné v šesté platové stupnici. U důstojníků jmenovaných do VIII. hodnostní třídy na služebních místech v předchozím odstavci uvedeným nejprve služné v osmé a odtud v sedmé platové stupnici a podle tohoto služného pak služné v šesté platové stupnici podle pravidel platných pro zvýšení služného při povýšení.

(6)

U vojenských inženýrů a vojenských zvěrolékařů sluší při převodu postupovati stejně jako u důstojníků služebních kategorií, ve kterých jest pro ustanovení předepsáno úplné středoškolské a kratší než čtyřleté, avšak aspoň dvouleté ucelené vysokoškolské vzdělání ukončené úspěšným výkonem státní, případně přísné zkoušky na vysoké škole.

§ 187.

(1)

Důstojníci generálního štábu a důstojníci intendantstva se převedou nejprve do služného, kterého by při použití §§ 184 až 186 byli dosáhli ve II. služební třídě v den převzetí do služební kategorie důstojníků generálního štábu nebo důstojníku intendantstva. K době při tomto převodu vybývající se připočte započitatelná služební doba po převzetí ztrávená; doba takto zjištěná je rozhodnou (§ 197) pro stanovení výše služného podle I. služební třídy.

(2)

Obdobně sluší postupovati při převodu důstojníků, kteří do postupové skupiny, ve které se převádějí, přestoupili během služby z některé vyšší postupové skupiny.

§ 188.

(1)

Důstojníci jmenovaní do VII. hodnostní třídy obdrží služné páté platové stupnice.

(2)

Pro stanovení výše služného se zjistí u důstojníků s požitky VII. hodnostní třídy doba, kterou by musili ztráviti s požitky této hodnostní třídy, aby dosáhli platového stupně, v němž jsou v den účinnosti zákona, u důstojníků postupové skupiny I. až V. s požitky VI. hodnostní třídy doba, kterou by musili ztráviti s požitky VII. a VI. hodnostní třídy, aby dosáhli časovým postupem platového stupně, v němž jsou v den účinnosti zákona.

(3)

K takto zjištěné době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v posledním dosaženém platovém stupni; součet obou dob se zvětší u důstojníků postupové skupiny I. o čtyři roky, u ostatních důstojníků o tři roky.

(4)

Doba vypočtená podle odstavce 2 a 3 jest rozhodnou pro stanovení nového služného (§ 197).

(5)

Důstojníci postupové skupiny I. až IV., kteří mají požitky V. nebo vyšší hodnostní třídy a důstojníci postupové skupiny VI., kteří mají požitky VI. nebo vyšší hodnostní třídy, obdrží v 5. platové stupnici nejvyšší služné pro jejich služební třídu v úvahu přicházející. Doba započitatelná (započtená) pro postup v příslušné vyšší hodností třídě, zaokrouhlená podle § 197, se započte ve smyslu § 17, odst. 5, druhé věty, pro zvýšení služného při případném povýšení.

§ 189.

(1)

Důstojníci jmenovaní

do

VI. hodnostní třídy obdrží služné 4. platové stupnice,

do

V. hodnostní třídy služné 3. platové stupnice,

do

IV. hodnostní třídy služné 2. platové stupnice,

do

III. hodnostní třídy služné 1. platové stupnice.

(2)

Ustanovení §u 172 platí obdobně.

5. Zřízenci

§ 190.

(1)

Zřízenci obdrží služné III. platové stupnice, podúředníci II. platové stupnice.

(2)

Rozhodnou pro stanovení výše služného jest započitatelná (započtená) služební doba (§ 197).

6. Vojenští a četničtí gažisté mimo služební třídy.

§ 191.

(1)

Rotmistři a četničtí strážmistři obdrží služné v příslušné III. platové stupnici. Pro stanovení výše služného jest rozhodna započitatelná (započtená) služební doba (§ 197).

(2)

U štábních rotmistrů a četnických vrchních strážmistrů se určí způsobe stanoveným v odstavci 1 služné příslušné III. platové stupnice a doba vybývající pro další zvýšení služného; podle výsledku se určí podle pravidel platných pro stanovení služného při povýšení (§ 17) stupeň služného příslušné II. platové stupnice a případná doba vybývající pro zvýšení služného. Při převodu ze 6. platového stupně se však započte vybývající doba polovinou, při převodu ze 7. platového stupně polovinou zvětšenou o 18 měsíců.

(3)

U praporčíků se určí způsobem stanoveným v odstavci 2 nejprve služné v II. platové stupnici a doba vybývající pro další zvýšení služného; podle výsledku se určí podle pravidel platných při povýšení (§ 17) stupeň služného v I. platové stupnici a případná doba vybývající pro zvýšení služného. Při převodu ze 6. platového stupně se však započte vybývající doba polovinou, při převodu ze 7. platového stupně polovinou zvětšenou o 18 měsíců.

(4)

Četničtí vrchní strážmistři-velitelé stanic obdrží služné v I. platové stupnici podle § 132.

7. Přídavky na děti a doplňovací přídavek ženatých.

§ 192.

(1)

Zaměstnancům, kteří při převodu obdrží služné 33.600 Kč nebo služné nižší, přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně.

(2)

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených pro přiznání výchovného v § 144 na děti narozené do dne účinnosti zákona.

(3)

Dosáhne-li zaměstnanec služného převyšujícího částku 33.600 Kč, snižují se tyto přídavky na děti stejně jako vyrovnávací přídavek (§ 196) až do úplného zániku.

§ 193.

(1)

Zřízenci, kteří měli v den před účinností tohoto zákona nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností zákona, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona čís. 394/1922 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň služného

Platová stupnice

 

I.

II.

III.

 

 

 

1.

1200

1200

1200

2.

1056

1044

1056

3.

900

900

900

4.

756

744

756

5.

600

600

600

6.

156

444

756

7.

-

300

600

8.

-

-

456

9.

-

-

300

10.

-

-

156

(2)

Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li zřízenec nebo nastanou-li u manželky (družky) okolnosti, které podle § 144, odst. 1 a 3, vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka (družka) ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě, nebo má-li z takovéto služby výslužné.

(3)

Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší zřízenci doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší, než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li manželství sice soudně rozvedeno, nežije-li však zřízenec s manželkou ve společné domácnosti.

(4)

Zřízenec ovdovělý podrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a pokud jde zde aspoň jedno nezaopatřené dítě mladší dvanácti roků.

(5)

Dosáhne-li zřízenec stupně služného, na který připadá doplňovací přídavek jinou částkou, než činí doplňovací přídavek jemu náležející, vyměří se mu nový doplňovací přídavek částkou vypadající podle hořejšího ustanovení. Doplňovací přídavek odpadá, dosáhne-li zřízenec stupně služného, s kterým není spojen doplňovací přídavek.

§ 194.

(1)

Vojenští gažisté mimo služební třídy, četničtí strážmistři (četníci na zkoušku) a četničtí vrchní strážmistři, kteří měli v den před účinností tohoto zákona nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den účinnosti zákona, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona čís. 394/1922 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň

U rotmistrů

U štábních

U praporčíků

U četnických

služného

 

rotmistrů a

 

vrchních

 

 

u četnických

 

strážmistrů

 

 

strážmistrů

 

 

 

 

 

 

1.

1.500

1.500

1.500

900

2.

1.392

1.356

1.308

600

3.

1.296

1.200

1.152

300

4.

1.200

1.056

900

 

5.

1.104

900

600

 

6.

1.008

744

300

 

7.

900

600

 

 

8.

792

456

 

 

9.

696

300

 

 

10.

600

156

 

 

(2)

Ustanovení § 193, odst. 2 až 5, platí stejně.

§ 195.

V případech §§ 192 až 194 jest oprávněný povinen každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši přídavku, včas ohlásiti, vyjímajíc případy, v nichž změna nastává dosažením vyššího služného (§ 192, odst. 3, a § 193, odst. 5). Opomenutí jest trestno podle všeobecných trestních a disciplinárních předpisů bez újmy následků podle posledního odstavce § 151.

8. Dosavadní požitky a nové platy. Vyrovnávací přídavek.

§ 196.

(1)

Služební příjmy tímto zákonem nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služebních požitků (služné, místní přídavek, funkční přídavek, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměny podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., přídavky podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 290 Sb. z. a n. a n., přídavky podle nařízení vlády ze dne 13. ledna 1922, č. 22 Sb. z. a n., a ze dne 30. května 1923, č. 115 Sb. z. a n.) a jiných na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády povolených, jakož i všech individuálně zaměstnanci udělených osobních přídavků.

(2)

Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastni pravidelné služby, a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ústřední úřad v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(3)

Pokud by služební plat příslušející zaměstnanci podle tohoto zákona spolu s osobním přídavkem podle § 171, s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 192 až 194) a s přídavky, které se podle tohoto zákona ponechávají, byl po srážce pensijního příspěvku menší nežli úhrn služebních požitků uvedených v odstavci 1 po srážce pensijního příspěvku v den účinnosti zákona, obdrží zaměstnanec vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

(4)

Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvém zvýšení služného o dvě třetiny částky, o kterou služné bylo zvýšeno, a při každém dalším zvýšení o polovinu částky, o kterou dosavadní služné bylo zvýšeno, a to až do úplného zániku. U zaměstnanců, kteří mají základní služné a mají neb obdrží funkční služné, zmenšuje se vyrovnávací přídavek stejným způsobem, a to jak při zvýšení základního služného, tak i při zvýšení nebo nabytí funkčního služného.

(5)

Nastane-li po dni účinnosti tohoto zákona okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto zákona.

(6)

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejbližší vyšší částku v korunách, dělitelnou dvanácti.

(7)

Vláda se zmocňuje, aby vhodnými opatřeními vyrovnala, kde by to bylo odůvodněno dosavadními platovými poměry, případné platové nesrovnalosti, které by při převodu vznikly.

9. Doba rozhodná pro stanovení výše služného.

§ 197.

(1)

Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného (adjuta, remunerace) béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2)

Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného (adjuta, remunerace) při převodu zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3)

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení služného.

10. Převod do nových platů při reaktivaci (povolání k činné službě).

§ 198.

Zaměstnanci v trvalé nebo dočasné výslužby se převedou při reaktivaci do nových platů podle pravidel pro převod do nových platů (§§ 166 až 197) podle stavu v den jejich odchodu do dočasné, případně trvalé výslužby. Stejně sluší postupovati, bude-li zaměstnanec na dovolené s čekatelným povolán k činné službě. Totéž platí obdobně při povolání vojenského gažisty ve výslužby k činné službě v míru ve smyslu § 120, odst. 2, a při povolání vojenského gažisty v záloze k činné službě ve smyslu § 119 se změnou, že při povolání důstojníka v záloze k činné službě ve smyslu § 119, odst. 1, nastoupí na místo adjuta počáteční služné.

11. Všeobecná ustanovení pro převod.

§ 199.

(1)

Při převodu do nových platů obdrží zaměstnanec služební plat podle služební třídy (stupně předběžného vzdělání, § 74), která odpovídá skupině časového postupu (postupové skupině), k níž zaměstnanec v den účinnosti tohoto zákona náleží. Zaměstnanec, jehož příslušnost k určité skupině časového postupu nebyla ještě stanovena, obdrží až do úpravy vládním nařízením služební plat podle služební třídy odpovídající jeho předběžnému vzdělání.

(2)

Zaměstnanci, kteří nedosáhli v důsledku ustanovení odstavce 4 § 1, čl. I. zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z., platového stupně citovaným zákonem nově utvořeného a jimž byl na vyrovnání rozdílu přiznán osobní přídavek, posuzují se při převodu do nových platů, jako kdyby byli onoho stupně skutečně dosáhli.

§ 200.

(1)

O stížnostech podaných do opatření a rozhodnutí úřadů o převodu do nových platů k nejvyššímu správnímu soudu rozhoduje nejvyšší správní soud ve tříčlenných senátech, leč by usnesením senátu, jímž se spor odkazuje k veřejnému líčení, aneb rozhodnutím předsedy soudu byla věc přikázána senátu pětičlennému.

(2)

Ustanovení § 13, odst. 3, zákona ze dne 22. října 1875, č. 36 ř. z. z r. 1876, zůstává beze změny.

(3)

O stížnostech uvedených v prvém odstavci rozhoduje nejvyšší správní soud v neveřejném sezení, leč by stěžovatel ve stížnosti nebo žalovaný úřad v obvodním spise výslovně žádali, aby ustanoveno bylo o nich veřejné ústní líčení.

II.

Služební pořadí zaměstnanců převedených do nových platů a jich zařadění na služební místa. (§ 201-204)

§ 201.

(1)

Mezi úředníky, kteří při převodu obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, zůstává dosavadní služební pořadí nezměněno.

(2)

Má-li úředník charakter vyšší hodnostní třídy, počítá se mu, když bude mu propůjčeno služební místo systemisované v nejblíže vyšší platové stupnici, než do které byl převeden, pořadí již ode dne, kterým mu byl propůjčen charakter vyšší hodnostní třídy.

§ 202.

(1)

Úředník převedený do nového platu se posuzuje, jako kdyby skutečně měl služební místo systemisované v platové stupnici, jejíž služné obdržel.

(2)

Po provedené systemisaci se zařadí úředníci na služební místa systemisovaná pro kategorii, k níž náležejí, takto:

Úředníci, kteří obdrželi služné určité platové stupnice, se zařadí na služební místa systemisovaná v této platové stupnici podle svého služebního pořadí. Je-li počet těchto úředníků větší nežli počet systemisovaných služebních míst, vážou úředníci, kteří nemohli býti takto zařaděni na systemisovaná služební místa, podle svého pořadí především volná služební místa systemisovaná v některé vyšší platové stupnici. Není-li ve vyšších platových stupnicích volných systemisovaných služebních míst, budou tito úředníci vedeni na služebních místech systemisovaných v nejblíže nižší platové stupnici, případně v platových stupnicích po ní postupně následujících. Teprve na zbývající služební místa systemisovaná v nejnižší platové stupnici, která nejsou takto vázána, se zařadí úředníci, kteří při převodu obdrželi služné této nejnižší stupnice. Úředník vedený na služebním místě systemisovaném v nižší platové stupnici budiž postupně zařaděn na služební místo ve vyšší platové stupnici, jakmile se takové místo uprázdní, až postoupí tímto způsobem na uprázdněné služební místo v platové stupnici, jejíž služné při převodu obdržel.

§ 203.

(1)

Mezi soudci, kteří při převodu obdrželi jen základní služné, dále mezi soudci, kteří při převodu obdrželi funkční služné téže stupnice, zůstává dosavadní služební pořadí nezměněno.

(2)

Ustanovení § 202 platí obdobně.

§ 204.

Ustanovení §§ 201 a 202 platí obdobně i pro ostatní zaměstnance, na které se tento zákon vztahuje.

III.

Různá ustanovení. (§ 205-208)

§ 205.

Ustanovení § 25 o zřízeneckých čekatelích nabudou účinnosti, jakmile osobní stav zaměstnanectva bude odpovídati normální potřebě počtu sil zjištěné podle § 2 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n a to dnem, který určí vládní nařízení.

§ 206.

Pokud nebudou vydána vládní nařízení podle § 4, odst. 2 a 3, § 7, odst. 1, § 9, odst. 1, § 17, odst. 3, § 21, § 22, § 33, § 66, odst. 3, § 67, odst. 1, § 74, odst. 3, § 83, § 86, § 97, odst. 2, § 121, odst. 2, § 144, odst. 1, a §§ 146 a 147, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o předmětech, jež mají býti upraveny těmito vládními nařízeními. Dnem účinnosti toho kterého nařízení zrušují se veškeré dosavadní předpisy o předmětech, které tím kterým nařízením budou upraveny.

§ 207.

Vznikl-li před účinností tohoto zákona zaměstnanci ve státní službě již ustanovenému právní nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, provede se toto započtení podle dosavadních ustanovení; neměl-li zaměstnanec právního nároku, může se započtení provésti podle dosavadních předpisů jen tehdy, žádal-li o to písemně ještě před účinností tohoto zákona.

§ 208.

Úprava služebních platů podle tohoto zákona nemá vlivu na výši částky, o kterou byl zaměstnanci snížen jeho služební plat pravoplatným disciplinárním nálezem před vyhlášením tohoto zákona.

ČÁST OSMÁ.

VŠEOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ. (§ 209-215)

§ 209.

Ustanovení prvého odstavce § 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 270 Sb. z. a n., kterým se upravují poměry v soudnictví na území bývalého státu uherského, se mění takto:

"Zaměstnanci bývalého státu uherského při úřadech vytčených v § 1, jakož i v trestnicích, podrobeni jsou dnem účinnosti tohoto zákona veškerým zákonům a nařízením, jimiž upraveny jsou služební poměry a příjmy státních zaměstnanců toho druhu v ostatních částech republiky Československé. Týmž dnem se rozšiřuje na území bývalého státu uherského platnost zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika), cís. patentu ze dne 3. května 1853, č. 81 ř. z. (soudní instrukce), pokud jeho ustanovení byla zachována zákonem ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., o organisaci soudů, zákona ze dne 21. května 1868, č. 46 ř. z., o disciplinárním řízení, ustanovení zákona ze dne 27. listopadu 1896, čís. 217 ř. z., a zákonů jím v platnosti zachovaných, zákona ze dne 12. července 1872, č. 112 ř. z., o žalobním právu stran, porušil-li soudce právo, a zákonů ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., a ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n. z r. 1920."

§ 210.

(1)

Platové a služební poměry zaměstnanců ve státních úřadech, v ústavech, fondech a podnicích státních nebo státem spravovaných, na které se nevztahují ustanovení části prvé až sedmé tohoto zákona, se upraví podle zásad, na nichž jest vybudován tento zákon, vládním nařízením, případně služebním řádem, který vyžaduje schválení vlády, a to pokud jde o zaměstnance státních nebo státem spravovaných podniků se zřetelem k zvláštním poměrům a potřebám těchto podniků. Při tom musí býti přísně šetřeno zejména zásady, že ustanovení (přijetí) zaměstnance nebo jeho povýšení jest přípustno jen na volné systemisované služební místo.

(2)

Kancelářští oficianti, kteří nebyli ustanoveni kancelářskými úředníky (§ 7, odst. 7), stávají se po uspokojivé nepřerušené desetileté službě započitatelné ve vlastnosti kancelářského oficianta pomocnými kancelářskými úředníky co do služebního poměru na roveň postavenými úředníkům podléhajícím služební pragmatice; jejich platové poměry upraví vládní nařízení.

(3)

Výpomocní zřízenci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného výpomocného zřízence ustanoveni na systemisované služební místo zřízenecké (§ 24), staví se co do služebního poměru na roveň zřízencům podléhajícím služební pragmatice; jejich platové poměry upraví vládní nařízení. Ustanovení tohoto odstavce pozbude platnosti dnem, který nabude ve smyslu § 205 účinnosti ustanovení § 25 o zřízeneckých čekatelích.

(4)

Ustanovení prvního odstavce se nevztahuje na zaměstnance, jejichž platové a služební poměry jsou upraveny kolektivními nebo individuelními smlouvami nebo jiným ujednáním pracovního nebo služebního poměru.

§ 211.

(1)

Ustanovení tohoto zákona o platech definitivních profesorů středních škol platí pro profesory diecésních učilišť theologických, na něž se vztahuje zákona ze dne 18. března 1920, č. 189 Sb. z. a n.

(2)

Ti, kdož působí na theologických učilištích diecésních jako zástupci profesorů nebo obstarávají tam učebný úkol uprázdněné stolice profesora, obdrží, jsou-li plně kvalifikováni, počáteční adjutum zatímních profesorů a jinak adjutum suplujících profesorů (§ 69).

(3)

Míra učební povinnosti, pokud jest s ní spojen nárok na služební požitky profesorů nebo jejich zástupců na theologických učilištích diecésních podle tohoto zákona, určí se vládním nařízením.

(4)

Ustanovení §§ 12 zákona č. 189/1920 Sb. z. a n. se zrušují; započtení předchozí služební doby pro stanovení výše služného se upraví vládním nařízením.

§ 212.

(1)

Služební požitky a právní nároky zaměstnanců veřejnoprávních korporací a ústavů, na něž se vztahuje § 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů platových a služebních práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů.

(2)

Nabyl-li zaměstnanec jmenováním provedeným podle platných předpisů nároků, které přesahují míru nároků dosažitelnou pro státní zaměstnance stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních poměrů časovým postupem, lze vycházeti při úpravě podle § 3 zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., a § 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., jakož i při úpravě podle tohoto zákona z nároků nabytých takovýmto jmenováním.

(3)

Byl-li by úhrn služebních požitků příslušejících zaměstnanci podle předchozího odstavce nižší, než úhrn požitků, které mu náležely ke dni 31. prosince 1925 podle předpisů té které korporace do té doby platných, obdrží zaměstnanec vyrovnávací přídavek až do výše rozdílu mezi obojími požitky; o tomto přídavku platí obdobně ustanovení § 196, odst. 3 až 6.

(4)

Provedení opatření podle předchozích odstavců vyžaduje, po jedno obce, okresy a okresní silniční výbory, schválení samosprávného úřadu dohlédacího, případně u okresů podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., župního výboru, pokud jde o župy, schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí, pokud jde o země, schválení vlády, pokud jde o státní veřejnoprávní korporace a ústavy, schválení příslušného státního ústředního úřadu v dohodě s ministerstvem financí.

(5)

V případech zřetele hodných může vláda povoliti úchylku z ustanovení prvého odstavce.

(6)

Jsou-li korporace a ústavy, o které jde, podle dosud platných předpisů oprávněny, aby se usnášely o systemisaci služebních míst a platech s místy těmi spojených, vyžaduje každé takové usnesení schválení jako opatření podle čtvrtého odstavce.

(7)

Ustanovení § 69, odst. 4, a § 82, odst. 4, zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., a § 18, odst. 4, zákona ze dne 10. června 1925, č. 148 Sb. z. a n., o úpravě služebních poměrů zaměstnanců pojišťoven služebními řády podléhajícími schválení ministra sociální péče a ministra financí zůstávají nedotčena.

§ 213.

Článek III., odst. 4, finančního zákona ze dne 15. října 1925, č. 207 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1926, mění se v ten smysl, že úvěrů povolených k úhradě mimořádných požitků (drahotní přídavky, mimořádné výpomoci, nouzové výpomoci, jednotné drahotní přídavky, přídavky na děti a srážky státem převzaté) státních zaměstnanců, vojska a četnictva smí se použíti k úhradě nákladů platové úpravy státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

§ 214.

(1)

Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti, pokud tento zákona výslovně jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, kromě ustanovení již v předchozích paragrafech zrušených všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto zákoně.

(2)

Zejména se zrušují s výjimkou předpisů týkajících se nároku na odpočivné a zaopatřovací platy a jejich výměry, pokud neodporují tomuto zákonu, dále předpisů, jichž se tento zákon dovolává, pokud vztahuje jejich platnost na poměry jím upravované, dosud platná ustanovení

zákonů ze dne 15. dubna 1873, č. 47, 48 a 49 ř. z.,

zákona ze dne 19. září 1898, č. 167 ř. z., kromě §§ 6 a 13,

zákonů ze dne 19. září 1898, č. 172, 173, 174 a 175 ř. z.,

zákona ze dne 26. prosince 1899, č. 255 ř. z.,

zákona ze dne 24. května 1906, č. 105 ř. z.,

zákona ze dne 19. února 1907, č. 34 ř. z.,

zákona ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z.,

zákona ze dne 25. září 1908, č. 204 ř. z.,

§§ 46, 47, 49 až 59 a §§ 170 a 171 služební pragmatiky,

§§ 5, 6, 7, odst. 1 a 2, § 8, odst. 2 a 3, §§ 39, 40, 48 až 50, § 51, odst. 1 až 3, §§ 53 až 64 a § 80 služební pragmatiky učitelské,

zákona ze dne 13. února 1919, č. 78 Sb. z. a n., kromě §§ 5, 10, 11, 14 a 15,

zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 198 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 23. května 1919, č. 275 Sb. z. a n., kromě §§ 7 a 12,

zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., kromě § 14 a § 15, č. 4,

zákona ze dne 24. března 1920, č. 221 Sb. z. a n.,

zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., vyjímajíc ustanovení dílu II. (odpočivné a zaopatřovací požitky), pokud jde o osoby, které zůstávají i na dále podrobeny pensijním předpisům téhož zákona, a dále vyjímajíc ustanovení §§ 18 a 19,

zákona ze dne 4. července 1923, č. 152 Sb. z. a n., kromě čl. IX a

zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 290 Sb. z. a n.

(3)

Ustanovení zákona ze dne 9. června 1922, č. 186 Sb. z. a n., nejsou dotčena.

(4)

Vládě se ukládá, aby předpisy, jichž se tento zákon dovolává a jejichž platnost vztahuje na poměry jim upravované, vyhlásila ve znění přizpůsobeném tomuto zákonu.

§ 215.

(1)

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926.

(2)

Personální opatření učiněná v době od 1. ledna 1926 do vyhlášení tohoto zákona zůstávají v platnosti a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti v soulad s ustanoveními tohoto zákona. Při tom budiž postupováno podle obdoby ustanovení části sedmé.

(3)

Dokud nebude schválena systemisace míst podle tohoto zákona, jest přípustno jakékoliv personální opatření, které předpokládá systemisaci míst, jen se schválením vlády k souhlasnému návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí.

(4)

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zaměstnance, kteří byli podle § 13 nebo § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení zákona písemně vyrozuměni podle ustanovení pokud se týče podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. Služební a platové poměry těchto zaměstnanců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti zákona.

(5)

Zákon tento provedou všichni členové vlády.

T. G. Masaryk v. r.

Černý v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Říha v. r.

Roubík v. r.

Dr. Peroutka v. r.

Dr. Krčmář v. r.

Syrový v. r.

Dr. Engliš v. r.

Dr. Fatka v. r.

Dr. Haussmann v. r.

Dr. Schieszl v. r.

Dr. Slávik v. r., též za ministra Dra Kállaye