Zaměstnanci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa; služební místa se systemisují podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil ve třech platových stupnicích.

Systemisace služebních míst se provede podle osobních stavů odděleně pro jednotlivé platové stupnice a vyžaduje schválení vlády.

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu bez současného přestupu zaměstnance do tohoto osobního stavu, nebo propůjčiti služební místo ve vyšší platové stupnici na vrub služebního místa systemisovaného v nižší platové stupnici je nepřípustno.

měl československé státní občanství,

dovršil nejméně 18. rok věku,

byl tělesně a duševně způsobilým,

měl vzdělání nejméně obecné školy,

vyhovoval předpisu čl. 60., odst. 1. vládního nařízení ze dne 3. února 1926, čís. 17 Sb. z. a n.,

vyhověl zvláštním pro to které místo předepsaným podmínkám, zejména pokud se týče znalostí řečí, psaní na stroji a těsnopisu.

Jen se svolením ústředního úřadu může býti za okolností hodných zvláštního zřetele ustanoven pomocnou kancelářskou silou:

Nastanou-li u zaměstnance již ustanoveného okolnosti uvedené pod číslem 5 nebo 6 předchozího odstavce, budiž neprodleně zařízeno, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby.

Zaměstnancem ustanovují kromě ústředních úřadů a úřadů jim na roveň postavených toliko úřady (ústavy) jim přímo podřízené, které ústřední úřad k tomu zmocnil, v oboru ministerstva spravedlnosti předseda Nejvyššího soudu, po případě sborové soudy II. stolice.

O propůjčení služebního místa budiž vydána ustanovovací listina, v níž sluší dovolati se tohoto nařízení, uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, kterým podle § 31 přísluší služební plat a se služebním místem spojený úřední titul (služební označení).

Teprve doručením této ustanovovací listiny se stává propůjčení místa účinným. Ustanovovací listina je osvědčením soukromoprávního služebního poměru a zaměstnanec se podrobuje jejím přijetím všem ustanovením tohoto nařízení.

Ustanovuje-li se uchazeč, který není dosud v činné službě státní, budiž v ustanovovací listině určena lhůta, ve které má nastoupiti službu. Nenastoupí-li v této lhůtě, pozbývá ustanovení účinnosti, lež by mu úřad průtah do 15 dnů dostatečně ospravedlněný prominul.

Nastupujíce službu vykonají zaměstnanci do rukou přednosty služebního úřadu (§ 105, odst. 5.) nebo úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění:

„Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své úřední povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých představených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti.“

Tato služební přísaha vykonává se tím způsobem, že přísahající bez ohledu na to, jakého jest náboženského vyznání, znění přísahy mu předčítané opakuje a poté podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

Po vykonání ústní přísahy podepíše přísahající zápis o přísaze datem opatřený. Výkon přísahy s uvedením dne jest úředně ověřiti na ustanovovací listině.

Přísahu nekonají zaměstnanci, kteří již vykonali stejnou přísahu orgánům Československé republiky a od té doby nepřetržitě státu slouží․

Úřad povede o každém zaměstnanci služební výkaz, do něhož se zapisují veškerá osobní data důležitá pro služební i platové poměry zaměstnancovy vůbec a pro zvýšení služného a vyměřeného výslužného zvláště.

Zaměstnanec je povinen ohlásiti tato data ihned po nastoupení služby a oznamovati všechny změny, pokud nespočívají na úředních opatřeních.

Každý zaměstnanec jest oprávněn nahlédnouti u služebního úřadu do svého služebního výkazu a opsati si jej.

O zaměstnancích vede služební úřad běžné kvalifikační tabulky, do nichž se v každém roce zapisuje kvalifikace.

Od pravidelné každoroční kvalifikace lze upustiti, jestliže se nezměnily v kalendářním roce, za který zaměstnanec má býti kvalifikován, okolnosti pro kvalifikaci rozhodné. Kvalifikace musí však býti provedena, požádá-li o to zaměstnanec do desíti dnů po uplynutí tohoto kalendářního roku.

Kvalifikaci určí přednosta služebního úřadu (jeho zástupce) na základě kvalifikačního popisu, který sestaví bezprostřední představený zaměstnancův, vyslechna, pokud přichází v úvahu, přednostu kanceláře (pomocných úřadů) nebo jeho zástupce. Je-li přednosta služebního úřadu bezprostředním představeným zaměstnancovým, sestaví popis a určí kvalifikaci sám.

Výsledek kvalifikace (jednotlivé body podle § 15 a celkový posudek) zapíše přednosta služebního úřadu (jeho zástupce) do kvalifikační tabulky.

Při určení kvalifikace jest přihlížeti

Zvláštní pro kvalifikaci rozhodné okolnosti buďtež výslovně uvedeny.

Celkový posudek má zníti: „výtečně“, „velmi dobře“, „dobře“, „méně přiměřeně“ nebo „nepřiměřeně“.

Každý, kdo spolupůsobí při kvalifikačním řízení, jest povinen dbáti při výkonu své funkce přísně svědomitosti a nestrannosti.

Zaměstnanci budiž celkový posudek oznámen.

Zaměstnanec má právo nahlédnouti u svého služebního úřadu do kvalifikační tabulky (na celkový posudek a jednotlivé body) a opsati si ji.

Nezní-li celkový posudek nejméně „velmi dobře“, může zaměstnanec do 15 dnů po jeho oznámení podati u služebního úřadu stížnost.

Přednosta služebního úřadu předloží stížnost s kvalifikačními spisy a s vlastním vyjádřením prostřednictvím případných včleněných dozorčích orgánů kvalifikační komisi příslušné pro pragmatikální úředníky služebního úřadu zaměstnancova, která o stížnosti rozhodne s konečnou platností ve stejném složení jako při určování kvalifikace kancelářských úředníků.

Zaměstnanci jsou povinni práce, kterých služba jim přikázaná vyžaduje, konati věrně, pilně a poctivě podle nejlepšího svědomí a vědomí a osvojiti si svědomitě potřebné k tomu vědomosti a zručnosti. Jsou odpovědni za rychlé a přesné provedení svěřených jim služebních prací a jsou zavázáni zachovávati přesně úřední hodiny; vyžaduje-li toho zájem služby, jsou povinni k příkazu svých představených bez nároku na zvláštní odměnu konati službu mimo úřední hodiny nebo také jiné úřední práce než jim jsou obvykle přikázány, vyjímajíc úkony zřízenecké.

Zaměstnanci jsou kromě toho zavázáni zachovati mlčelivost o služebních věcech vůči každému, jemuž nejsou povinni je služebně sděliti, pokud nebyli pro určitý případ této povinnosti zproštěni; povinnost mlčelivosti o věcech úředních trvá nezměněně i ve výslužbě nebo po zrušení služebního poměru.

Zaměstnanci ručí za statek jim zaměstnavatelem svěřený a za každou škodu jejich zaviněním státu způsobenou. Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.

Zaměstnanci jsou povinni svým představeným poslušností a úctou a chovati se jak ve služebním styku, tak i ve styku se stranami zdvořile; přísně jest zakázáno, aby přijímali od stran vzhledem ke svým služebním výkonům dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.

Zaměstnancům jest se ve službě i mimo službu všeho vystříhati, co by mohlo býti na újmu jejich důvěryhodnosti a stavovské vážnosti, musí se také mimo službu chovati slušně a čestně a zdržovati se takových vedlejších zaměstnání, kterými by jejich služba, jejich důvěryhodnost nebo vážnost úřadu mohla trpěti; každé vedlejší zaměstnání musí ohlásiti služebnímu úřadu.

Zaměstnancům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Zaměstnanci nesmějí náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.

Zaměstnanci jsou povinni podávati všechny žádosti, rozklady a stížnosti ve služebních nebo služebních poměru se týkajících osobních věcech služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.

Zaměstnanec v dočasné výslužbě jest povinen, stane-li se zase ke službě způsobilým, nastoupiti k úřednímu vyzvání v určené lhůtě opět službu, při čemž se mu vyměří služební plat, jaký měl při odchodu do dočasné výslužby; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků na odpočivné a zaopatřovací platy.

Zaměstnancům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená, která činí

při služném až včetně do 6300 Kč osm dní,

při služném až včetně do 7152 Kč deset dní,

při služném až včetně do 8004 Kč čtrnáct dní,

při služném až včetně do 8856 Kč osmnáct dní

a při služném vyšším dvacet jeden den.

Povolení dovolené delší než dva měsíce u oficiantů a delší než jeden měsíc u pomocníků může býti učiněno závislým na podmínce, že po tuto dobu nebude zaměstnanec bráti služební plat a že doba přesahující výměru příslušející podle odstavce 1 se nezapočítá pro zvýšení služného a pro nárok na výslužné ani pro jeho výměru.

Povolení dovolené přesahující u oficiantů šest měsíců, u pomocníků dva měsíce jest vždy učiniti závislým na všech v předchozím odstavci uvedených podmínkách.

Počáteční služné se stanoví v I. a II. platové stupnici částkou 6300 Kč ročně, v III. platové stupnici částkou 5580 Kč ročně.

Toto služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů v I. platové stupnici vždy o částku ročních 1100 Kč, ve II. platové stupnici o částku ročních 850 Kč a ve III. platové stupnici o částku ročních 420 Kč, nejvýše však devětkrát.

Zvýšení služného postupem do vyššího stupně nastává, jakmile zaměstnanec dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice. Služné se zaokrouhlí v jednotlivých stupních, není-li dělitelno dvanácti, na nejblíže vyšší částku dělitelnou dvanácti.

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve skupině míst A Kč 3000

ve skupině míst B Kč 2556

ve skupině míst C Kč 2100

ve skupině míst D Kč 1656.

Zaměstnanci s činovnými skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 26) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

Zaměstnancům, jejichž trvalé působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší činovné podle skupiny míst A.

Výchovné přísluší s omezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní nebo adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. O tom, které děti se pokládají za nezaopatřené, platí ustanovení pro státní pragmatikální zaměstnance.

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li zaměstnanec trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle 9. odstavce §u 105.

Zaměstnankyním nárok na výchovné nepřísluší. Ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného zaměstnankyni na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

Povýšení se stane propůjčením služebního místa systemisovaného ve vyšší platové stupnici (§ 5, odst. 1.).

Služební místo ve II. platové stupnici může býti propůjčeno jen tomu, kdo skutečně ztrávil na služebních místech III. platové stupnice alespoň tři roky započitatelné pro zvýšení služného a vykonal s úspěchem zkoušku, pokud je předepsána zvláštními služebními předpisy. Služební místo systemisované v I. platové stupnici může býti propůjčeno jen kancelářskému oficiantu.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem financí v jednotlivých výjimečných případech povoliti úchylky z ustanovení prvé věty odstavce 2.

Pro povýšení jsou rozhodny zvláštní způsobilost pro místo, jež se propůjčuje, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost.

Při povýšení náleží zaměstnanci v nové platové stupnici služné, rovnající se dosavadnímu služnému, není-li pak takového služného v nové platové stupnici, služné nejblíže vyšší.

Doba započitatelná v dosavadním stupni služného se započte pro zvýšení služného, je-li nové služné nižší než příští služné, kterého by zaměstnanec dosáhl, kdyby byl zůstal v dosavadní platové stupnici; doba započitatelná v nejvyšším stupni služného se započte až do nejvyšší výměry tří roků.

Pro zvýšení služného se nezapočítávají tato období:

Rozhodnutí o zvýšení služného se odloží:

Předpisy, jimiž se přiznával nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

Požádal-li pomocník, jehož služební poměr byl nastoupením vojenské presenční služby trvající déle než deset týdnů zrušen, nejdéle do 15 dnů po propuštění z vojenské služby u příslušného úřadu (§ 9, odst. 1), aby byl opětně ustanoven, a bylo-li mu propůjčeno systemisované služební místo kancelářského pomocníka, započte se mu doba před nastoupením vojenské služby v poměru kancelářského pomocníka započitatelná pro zvýšení služného.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ústřední úřad při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení služného. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku je vyloučeno.

Započtení doby, na něž zaměstnanec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právě neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, pomocníku ode dne nastoupení služby, oficiantu od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby, a byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat pomocníku dnem, kterým byl, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, činné služby zproštěn, oficiantu posledním dnem měsíce, v němž byl, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, činné služby zproštěn.

Při úmrtí se zastaví služební plat pomocníku dnem úmrtí, oficiantu posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru pomocníku dnem, kterým z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo kterým byl služební poměr rozvázán, oficiantu posledním dnem měsíce, ve kterém z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

Služební plat pomocníků se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li služební plat jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky. Služební plat oficiantů se vyplácí v měsíčních lhůtách předem splatných prvního dne měsíce.

Oficiantům lze na žádost povoliti čtvrtletní výplatu činovného předem; bylo-li činovné v příslušném čtvrtletí zastaveno z jiného důvodu než pro úmrtí oficiantovo, musí oficiant nahraditi měsíční částky vyplacené před nastavší splatností.

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 95 a 96). Měsíční částka příspěvku připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách, dělitelnou dvanácti.

Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

Náhrady ze služebního poměru (§ 19, odst. 3.);

pensijní příspěvky (§ 57);

pojistné podle §u 32, odst. 3.;

případné zvláštní příspěvky podle § 58 v povolených měsíčních splátkách;

peněžité pokuty (§ 47, odst. 2., I., čís. 3);

přeplatky na služebních příjmech;

splátky na zálohy na služné (§ 37) v povolených měsíčních částkách.

Zvláštní vládní nařízení určí, zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší zaměstnanci nárok na služební nebo naturální byt, případně na ekvivalent za něj nebo na jiné naturální příjmy. Zaměstnanec jest povinen přiměřenou náhradou za naturální byt, případně za jiné naturální příjmy.

Pokud vládní nařízení zmíněné v odstavci 1. nebude vydáno, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Zvláštním vládním nařízením se upraví nárok na náhradu skutečných výloh - zejména při úředních výkonech mimo úřad (služebních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.), jakož i při cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro služební cesty, při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

Pokud vládní nařízení zmíněné v odstavci 1. nebude vydáno, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Oficiantu, který skutečně ztrávil ve vlastnosti, oficianta dobu alespoň pěti roků, může býti, ocitl-li se neštěstím nebo nemocí beze své viny v tísni, povolena bezúročná nejdéle do dvou roků splatná záloha na služné až do výše tříměsíční částky služného pod podmínkou, že při výpovědi nebo zrušení služebního poměru může býti nesplacená část zálohy odečtena také od pensijních příspěvků, které případně mají býti vráceny (§ 66).

Větší výhody při povolování záloh mohou býti poskytnuty jen se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena oficiantu, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

Nárok a výměra služebních platů zaměstnanců, kteří byli povoláni k výkonu činné vojenské služby, řídí se obdobou předpisů platných pro státní pragmatikální zaměstnance.

Oficiantům zůstane po dobu zákonné presenční služby vojenské zachováno služební místo, nastoupí-li opět civilní službu nejdéle do 15 dnů po skončené vojenské službě presenční.

Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává zaměstnanci služební místo, nastoupí-li opět civilní službu neprodleně po skončeném cvičení ve zbrani.

Nastala-li u zaměstnance služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, déle však po dobu jednoho roku.

Doba jednoho roku se počítá podle zásad platných pro nemocenské pojištění; onemocněl-li zaměstnanec, jemuž byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do osmi týdnů poté, kdy uzdraviv se nastoupil službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností k práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí zaměstnankyně bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnankyni jen služné a případně příspěvek povolený podle § 26, odstavec 7; nedosahuje-li služné s tímto příspěvkem částky 80 % služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává beze změny povinnost platiti pensijní příspěvek.

Zaměstnanec může býti přeložen k jinému úřadu (ústavu) v témže nebo jiném oboru státní správy.

Při přeložení do jiného služebního působiště budiž, pokud to služba připouští, vzat ohled na osobní poměry zaměstnancovy.

Služební poměr zaměstnanců končí:

Služební poměr pomocníka končí též

Zaměstnavatel i zaměstnanec může služební poměr kdykoli vypověděti, aniž uvede důvodů.

Nebylo-li jinak smluveno, činí výpovědní lhůta pro zaměstnavatele u pomocníků, kteří nejsou ještě tři měsíce ve službě, čtrnáct dnů, u ostatních pomocníků jeden měsíc. Pro pomocníka činí výpovědní lhůta čtrnáct dnů.

U oficiantů nechť zaměstnavatel omezí výpověď na případy, ve kterých podle jeho názoru důležitý služební zájem vyžaduje, aby byl služební poměr zrušen. Výpovědní lhůta činí pro zaměstnavatele tři měsíce, pro oficianta jeden měsíc. Při výpovědi se zrušuje služební poměr koncem měsíce, ve kterém výpovědní lhůta uplynule. Před koncem měsíce, ve kterém výpovědní lhůta uplyne, nesmí oficiant bez výslovného svolení zaměstnavatele opustiti službu.

Prohlášení, že zaměstnanec se vzdává služby, buď podáno písemně, a je k jeho účinnosti třeba, aby bylo úřadem přijato.

Prohlášení smí býti odmítnuto, je-li zaměstnanec v disciplinárním vyšetřování nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.

Vzdáním se služby zříká se zaměstnanec úředního titulu (služebního označení), platů a všech jiných ze služebního poměru vznikajících práv pro sebe a své příslušníky.

Při zrušení služebního poměru vydá úřad zaměstnanci zprošťovací listinu. V této listině budiž uvedena doba a druh jeho zaměstnání, dále způsob, jakým služební poměr byl zrušen; byl-li však služební poměr zrušen propuštěním (§§ 52 a 53) nebo pro neschopnost ke službě (§ 44), nesmí se o tom ve zprošťovací listině činiti zmínka.

Výhrada nabytých čák podle § 67 budiž ve zprošťovací listině uvedena.

Zaměstnancům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, budou uloženy služební tresty.

Porušení povinností bude stíháno pořádkovými tresty nebo disciplinárními tresty podle toho, jde-li o nesprávnost, nebo je-li porušení povinností služebním přečinem, který dlužno vzhledem ke způsobu, míře, opakování a k jiným přitěžujícím okolnostem trestati přísněji.

Pořádkové tresty jsou:

Disciplinární tresty jsou:

Několik disciplinárních trestů nelze současně uložiti; disciplinární trest nevylučuje však současný trest pořádkový.

Disciplinární tresty ukládá příslušný úřad (§ 107).

Vyšetřování se koná ústně; zahájí je zpravidla přednosta služebního úřadu (jeho zástupce) a provede je sám nebo vyšetřujícím komisařem, jím k tomu určeným; orgán povolaný rozhodovati v tomto disciplinárním případě může však určiti úředníka, kterému má býti svěřeno provedení disciplinárního vyšetřování.

O ústním jednání se sepíše protokol.

Obviněnému buď přesně naznačen služební přečin jemu za vinu kladený a budiž mu dána příležitost, aby se v každém bodu obvinění ospravedlnil. Bezprostředně po sepsání jeho výpovědi budiž mu zápis přečten a poskytnuta mu tím možnost oprav a doplňků. Po skončeném vyšetřování buďtež předloženy spisy příslušnému úřadu, aby rozhodl.

Vyhne-li se zaměstnanec úmyslně výslechu, může býti uložen disciplinární trest i bez jeho slyšení.

Nález bude dodán obviněnému písemně.

Obviněný může proti nálezu ve lhůtě 15 dnů, počínající dnem následujícím po jeho doručení, podati služební cestou stížnost k ústřednímu úřadu. Tato stížnost má odkladný účinek.

Suspendován budiž zaměstnanec:

Suspense může býti vyslovena i tehdy, když proti zaměstnanci bylo zavedeno přípravné vyšetřování pro jiný trestný čin, nebo když vzhledem k jeho chování bezpečnost nebo vážnost úřadu nebo služební zájem vyžadují, aby byl odstraněn.

O okolnostech, které zavdaly podnět k suspensi, budiž, nenastane-li podle § 53 propuštění bez disciplinárního řízení, zavedeno vždy také disciplinární vyšetřování.

Suspensi vysloví orgán, jemuž přísluší vynésti disciplinární nález; v naléhavých případech může však také přednosta služebního úřadu vysloviti suspensi, k níž musí si dodatečně vyžádati schválení orgánu, zmíněného v předchozí větě.

Suspense končí dnem, kterým disciplinární nález byl doručen, zní-li však nález na přeložení do výslužby nebo na propuštění, dnem, kterým toto rozhodnutí nabylo moci práva. Suspense však může býti zrušena dříve, není-li již důvodů pro její další trvání.

Po dobu suspense může úřad suspendovanému oficiantovi snížiti služební příjmy až na polovinu.

Zní-li disciplinární nález na mírnější disciplinární trest nežli na propuštění nebo na přeložení do výslužby, a jsou-li tu okolnosti zřetele hodné, může se dodatečně povoliti úplné nebo částečné vyplacení zadržené části služebního platu. Nebyl-li obviněný ani trestním soudem uznán vinným ani disciplinárně potrestán, budiž suspense zrušena se zpětnou účinností a rozdíl mezi plným a sníženým služebním platem dodatečně vyplacen.

Propuštění může býti vysloveno na základě disciplinárního řízení pro hrubá porušení služebních povinností, jakož i pro takové skutky, pro něž zaměstnanec se stane nehodným důvěry, nebo pro něž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními nebo s vážností úřadu.

Za těžké porušení služebních povinností pokládá se zejména, když zaměstnanec se protiví nebo je neposlušen ve službě, odepře konati službu, opomene povinnou úctu k představeným, přijme nebo požaduje dary nebo jiné výhody vzhledem ke svým služebním výkonům, je ve službě opilým, lehkovážně se zadlužuje, hrubě porušuje povinnost úřední mlčelivosti.

Zaměstnanci, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

Objeví-li se dodatečně, že zaměstnanec byl ustanoven na základě neplatných dokladů nebo nesprávných údajů, nebo podařilo-li se mu jinak dosíci služebního místa, ač nesplnil některou z podmínek předepsaných v § 7 nebo nebyl podle § 8 dispensován, může býti bez dalšího propuštěn, jakmile tato okolnost vyjde na jevo.

Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech nároků odpočivných a zaopatřovacích pro zaměstnance a jeho příslušníky.

Proti opatřením podle odstavce 1. nebo 2. může zaměstnanec podati stížnost k ústřednímu úřadu; stížnost nemá odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se zaměstnanci služební plat příslušející za dobu výpovědní lhůty.

Odpočivné platy jsou:

Zaopatřovací platy jsou:

Kancelářští pomocníci obdrží služné III. platové stupnice, kancelářští oficianti a vrchní kancelářští oficianti služné II. platové stupnice.

Rozhodnou pro stanovení výše služného jest započitatelná (započtená) služební doba (§ 94).

Pro stanovení výše služného kancelářských pomocníků se zjistí započitatelná (započtená) služební doba ve vlastnosti plně zaměstnaného kancelářského pomocníka ke dni 1. ledna 1926.

Pro stanovení výše služného kancelářských oficiantů a vrchních kancelářských oficiantů se zjistí doba, kterou by podle § 2 vládního nařízení ze dne 27. února 1920, č. 130 Sb. z. a n., musili ztráviti ve vlastnosti oficianta, aby dosáhli požitků té třídy služebního stáří, v níž jsou v den 1. ledna 1926. K takto zjištěné době se připočte započitatelná (započtená) služební doba v poslední dosažené třídě služebního stáří.

Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného bere započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného při převodu zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení služného.

Zaměstnancům přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně.

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených pro přiznání výchovného v § 26 na děti narozené do dne účinnosti tohoto nařízení.

Zaměstnanci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a n., obdrží před převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Služební příjmy tímto nařízením nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služebních požitků (služné případně denní plat, místní přídavek, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměny podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., přídavky podle § 3 zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n.) a jiných na základě zákona, vládního nařízení nebo usnesení vlády povolených, jakož i všech individuelně zaměstnanci udělených osobních přídavků.

Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ústřední úřad v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

Pokud by služební plat příslušející zaměstnanci podle tohoto nařízení spolu s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 95 a 96), byl po srážce pensijního příspěvku menší nežli úhrn služebních požitků uvedených v odstavci 1. po srážce pensijního příspěvku v den účinnosti nařízení, obdrží zaměstnanec vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvém zvýšení služného o dvě třetiny částky, o kterou služné bylo zvýšeno, a při každém dalším zvýšení o polovinu částky, o kterou dosavadní služné bylo zvýšeno, a to až do úplného zániku.

Nastane-li po dni účinnosti tohoto nařízení okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto nařízení.

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Zaměstnanci převedení do nového platu se posuzují, jako kdyby skutečně měli služební místo systemisované v platové stupnici, jejíž služné obdrželi.

Vrchní kancelářští oficianti podrží i nadále svoje dosavadní služební označení.