Pro obstarávání úřednických služebních výkonů u čsl. státních drah se zřizují tyto úřednické kategorie a předpisuje se pro ustanovení v nich toto předběžné vzdělání:

Vzhledem k předběžnému vzdělání předepsanému pro ustanovení v té které kategorii se roztřiďují místa úřednická ve služební třídy takto:

Podle toho patří kategorie úředníků právních, technických a zdravotních do služební třídy Ib, kategorie úředníků měřických do služební třídy Ic a kategorie úředníků provozních a administrativních do služební třídy II.

Služební místa úřednická se systemisují podle svého významu a se zřetelem na způsob služby v rámci stanovené normální potřeby sil v pěti platových stupních, a to:

místa I. služební třídy v 3. až 6. platové stupnici,

místa II. služební třídy v 3. až 7. platové stupnici.

Systemisace služebních míst se provede odděleně pro každou jednotlivou úřednickou kategorii a vyžaduje schválení vlády.

Úřednickým čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky předepsané pro ustanovení úředníkem a případné zvláštní podmínky předepsané pro ustanovení čekatelem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

Ukáže-li se toho potřeba, mohou býti ustanovování úředničtí aspiranti, z jejichž řad budou doplňováni úředničtí čekatelé; služební a platové poměry těchto aspirantů se upraví zvláštním vládním nařízením.

Ustanovení čekatele jest přípustno jen, je-li v příslušné úřednické kategorii volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

Úředníkem může býti s výjimkami uvedenými v odstavci 6 ustanoven pouze ten, kdo ve službách čsl. státních drah skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven.

Pro čekatele na úřednická služební místa se stanoví čekatelská doba třemi roky.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva železnic a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ministerstvu železnic, má-li býti úředník, na kterého se vztahuje platový zákon, převzat do některé úřednické kategorie stejné nebo nižší služební třídy. Rovněž může ministerstvo železnic povoliti čekateli, aby čekatelská doba byla zkrácena o dobu ztrávenou v čekatelském poměru v úřednické kategorii stejné nebo vyšší služební třídy ve služebním poměru, na který se vztahuje platový zákon.

Ustanovení tohoto nařízení o úřednících platí, pokud se jinak nestanoví, i pro úřednické čekatele.

Pokud toto nařízení jinak nestanoví, náleží čekateli jako služební plat adjutum a výchovné (§ 11).

Adjutum se stanoví podle služebních tříd a skupin míst A, B, C, D (§ 10) v ročních částkách takto:

Úředníkům na služebních místech služební třídy Ic přísluší při počátečním stupni služného šesté platové stupnice činovné ve výměře, stanovené pro šestou platovou stupnici II. služební třídy.

Ustanovení § 10, odst. 4 a 5, platí obdobně.

Adjutum se zvyšuje, jakmile čekatel u čsl. státních drah skutečně ztrávil v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven, polovinu stanovené čekatelské doby; do této poloviny může ministerstvo železnic započísti dobu, o kterou byla čekatelská doba zkrácena podle třetí věty § 5, odst. 6. Ustanovení § 14 platí i pro zvýšení adjuta.

Čekatel se ustanoví úředníkem, jakmile dovršil u čsl. státních drah stanovenou čekatelskou dobu v úřednické kategorii, ve které má býti ustanoven, a vyhověl všeobecným podmínkám předepsaným pro ustanovení úředníkem a zvláštním podmínkám určeným pro ustanovení úředníkem v příslušné úřednické kategorii a služebním oboru.

Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného úředníka (§ 14) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele úředníkem.

Služné úředníků se stanoví v ročních částkách takto:

U úředníků na služebních místech služební třídy Ic předchází stupni a) šesté platové stupnice jako počáteční stupeň služného služné 10.800 Kč ročně.

Činovné se vyměří podle služebních tříd a platových stupnic a podle obce, ve které jest trvalé služební působiště úředníkovo.

Obce se zařaďují do čtyř skupin míst (A, B, C, D) a platí pro jejich zařadění do těchto skupin míst ustanovení § 12 platového zákona a případných vládních nařízení na jeho základě vydaných.

Činovné se stanoví v ročních částkách takto:

Úředníku s činovným skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 63) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

Úředníkům, jejichž trvalé služební působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší činovné podle skupiny míst A.

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, obdrží úředník při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné nejnižší platové stupnice.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva železnic a ministerstva financí povoliti úchylky.

Služné se zvyšuje ve všech platových stupnicích postupem do vyšších stupňů a v páté až sedmé platové stupnici též o náslužné přídavky příslušné služební třídy.

Zvýšení služného postupem do vyššího stupně nastává, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

Zvýšení o první náslužný přídavek nastává, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným nejvyššího stupně příslušné platové stupnice. Zvýšení o jednotlivé další náslužné přídavky nastane, jakmile úředník dovršil tři roky započitatelné služební doby s naposled nabytým náslužným přídavkem téže platové stupnice. Zvýšení o poslední náslužný přídavek jest vyloučeno, jestliže úředník dovršil 35 roků služební doby započitatelné pro ustanovení úředníkem a pro zvýšení služného.

Na služebních místech služební třídy Ic činí postupová lhůta pro dosažení náslužných přídavků čtyři roky.

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Povýšení úředníka se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stupnice téže služební třídy.

Pro povýšení jsou rozhodny zvláštní způsobilost pro místo, jež se propůjčuje, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost.

Zvláštním vládním nařízením může býti určeno, zda a pokud se vyžaduje pro povýšení úspěšný výkon zvláštní odborné zkoušky. Připuštění ke zkoušce nesmí býti odepřeno, jsou-li splněny podmínky pro ně předepsané.

Při povýšení náleží úředníku v nové platové stupnici služné rovnající se dosavadnímu služnému, není-li pak takového služného v nové platové stupnici, služné nejblíže vyšší.

Doba započitatelná v dosavadním stupni služného (s dosavadním náslužným přídavkem) se započte pro zvýšení služného, je-li nové služné nižší než příští služné, kterého by úředník dosáhl, kdyby zůstal v dosavadní platové stupnici; doba započitatelná v nejvyšším stupni služného (s posledním náslužným přídavkem) se započte až do nejvyšší výměry tří roků, je-li nové služné stejné jako služné dosavadní.

U úředníků na služebních místech služební třídy Ic se započte za předpokladu odstavce 5 při povýšení doba započitatelná v dosavadním stupni služného (s dosavadním náslužným přídavkem) až do nejvyšší výměry tří roků, doba započitatelná s posledním náslužným přídavkem šesté platové stupnice až do nejvyšší výměry čtyř roků.

Splnil-li úředník veškeré podmínky pro přijetí za čekatele na služební místo vyšší služební třídy a byl-li za takového čekatele přijat, podrží po čekatelskou dobu dosavadní služební plat s postupem v dosavadní platové stupnici, pokud jest vyšší než příslušející adjutum; při ustanovení úředníkem obdrží služné příslušné platové stupnice podle pravidel platných při povýšení (§ 15). Není-li v této platové stupnici služného, které by se rovnalo dosavadnímu jeho služnému nebo je převyšovalo, obdrží služné v této platové stupnici nejvyšší.

Obdobně sluší postupovati při přestupu úředníka ze služební třídy Ic do služební třídy Ib.

Dosavadní předpisy o služebním pořadí platí se změnou, že se služební pořadí úředníků určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech, téže platové stupnice, služební pořadí čekatelů délkou čekatelské doby v téže úřednické kategorii u čsl. státních drah. Přestoupil-li úředník ze služební třídy Ic do služební třídy Ib, jest pro určení pořadí rozhodnou pouze služební doba ztrávená po přestupu.

K době, která není započitatelna pro zvýšení služného (adjuta), se nepřihlíží.

Zvláštní vládní nařízení určí úřední tituly úředníků podle služebních míst se zřetelem na úřednickou kategorii a služební třídu.

Tyto tituly nastoupí na místo dosavadních úředních titulů.

Úředník jest oprávněn a ve služebním styku povinen užívati úředního titulu spojeného se služebním místem jemu propůjčeným a má nárok na to, aby byl služebně tímto titulem jmenován. Až do nové úpravy úředních titulů podrží úředník svůj dosavadní úřední titul.

Úředníci ve výslužbě mohou při všech oficielních příležitostech a ve všech podáních dále užívati úředního titulu, který jim příslušel při jejich přeložení do výslužby, musí však ke svému úřednímu titulu připojiti poznámku označující poměr ve výslužbě.

U čsl. státních drah se zřizují pro obstarávání úkolů nižší provozní, pomocné administrativní a kancelářské služby služební kategorie železničních gažistů mimo služební třídy, a to:

Pro ustanovení ve služební kategorii budovních mistrů, dělmistrů I. třídy, mostmistrů, návěstních mistrů a traťmistrů se vyžaduje jako předběžné vzdělání absolvování čtyř nižších tříd střední školy nebo jednoročního učebního běhu spojeného s občanskou školou a v obou případech ještě úspěšný výkon zvláštní odborné zkoušky neb absolvování občanské školy a aspoň dvouleté odborné školy.

O služebních poměrech železničních gažistů mimo služební třídy, pokud nejsou upraveny tímto nařízením, platí příslušná ustanovení služebního řádu pro zaměstnance čsl. státních drah vztahující se na úředníky.

Služební místa železničních gažistů mimo služební třídy se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve třech platových stupnicích, a to:

v platové stupnici

Systemisace se provede odděleně pro každou jednotlivou služební kategorii a vyžaduje schválení vlády.

Ustanovení § 4 platí obdobně.

Čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky pro ustanovení ve službě čsl. státních drah a případné zvláštní podmínky předepsané pro ustanovení v příslušné služební kategorii a služebním oboru.

Ustanovení čekatele jest přípustno jen, je-li v příslušné kategorii železničních gažistů mimo služební třídy volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

Železničním gažistou mimo služební třídy I. nebo II. platové stupnice může býti s výjimkami uvedenými v odst. 5 až 7 ustanoven pouze ten, kdo u čsl. státních drah skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu ve služební kategorii, ve které má býti ustanoven.

Pro čekatele na služební místa železničních gažistů mimo služební třídy systemisovaná v I. platové stupnici se stanoví čekatelská doba čtyřmi roky, ve II. platové stupnici šesti roky.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva železnic a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ministerstvu železnic, má-li býti železniční gažista mimo služební třídy, který již vyhověl podmínce stanovené ve 3. odstavci, převzat do jiné služební kategorie železničních gažistů mimo služební třídy. Rovněž může ministerstvo železnic povoliti čekateli, aby čekatelská doba byla zkrácena o dobu, kterou ztrávil v jiné služební kategorii jako čekatel na služební místo železničního gažisty mimo služební třídy systemisované v téže nebo vyšší platové stupnici.

Ve služebních kategoriích kancelistů, skladmistrů, vedoucích nádražních, vlakmistrů a vozmistrů se čekatelé neustanovují. Tyto kategorie se doplňují z řad podúředníků I. platové stupnice. Podmínkou ustanovení podúředníka železničním gažistou mimo služební třídy jest, že má nejméně šest roků služby skutečně ztrávené ve vlastnosti podúředníka.

Provozní vrchní oficiálové se jmenují (§ 34) z řad provozních oficiálů, správcové pomocných úřadů z řad kancelistů, správcové stanic z řad staničních mistrů, strojmistři z řad strojvůdců, vlakoví revisoři z řad vlakmistrů, vozoví revisoři z řad vozmistrů.

Ustanovení tohoto nařízení o železničních gažistech mimo služební třídy platí, pokud se jinak nestanoví, i pro čekatele na místa železničních gažistů mimo služební třídy.

Pokud toto nařízení jinak nestanoví, náleží čekateli jako služební plat adjutum a výchovné (§ 31).

Adjutum se stanoví podle platových stupnic a skupin míst A, B, C, D (§ 10) v ročních částkách takto:

Čekatelům na služební místa strojvůdců náleží v prvé polovici stanovené čekatelské doby ve skupině míst A adjutum Kč 9300, ve skupině míst B Kč 8928, ve skupině míst C Kč 8556, ve skupině míst D Kč 8184 ročně, v druhé polovici stanovené čekatelské doby ve skupině míst A Kč 10.200, ve skupině míst B Kč 9792, ve skupině míst C Kč 9384, ve skupině míst D Kč 8976 ročně.

Ustanovení § 10, odst. 4 a 5, platí obdobně.

Adjutum se zvyšuje, jakmile čekatel u čsl. státních drah skutečně ztrávil v příslušné služební kategorii, ve které má býti ustanoven, polovinu stanovené čekatelské doby; do této poloviny může ministerstvo železnic započísti dobu, o kterou byla čekatelská doba zkrácena podle třetí věty odstavce 5 §u 25. Ustanovení o vyloučení a odkladu zvýšení služného železničních gažistů mimo služební třídy (§ 33, odst. 3) platí i pro zvýšení adjuta.

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

U železničních gažistů na služebních místech strojvůdců předchází prvnímu stupni II. platové stupnice jako počáteční stupeň služného služné 7800 Kč ročně.

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 10) a stanoví se v ročních částkách takto:

Ustanovení § 10, odst. 4 a 5, platí obdobně.

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, obdrží železniční gažista mimo služební třídy při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné platové stupnice.

Železničnímu gažistovi mimo služební třídy ustanovenému z řad podúředníků se vyměří služné podle pravidel platných pro stanovení služného pro povýšení (§ 34).

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile železniční gažista mimo služební třídy dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Předpisy o vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro úředníky (§ 14) platí stejně pro železniční gažisty mimo služební třídy.

Bylo-li železničnímu gažistovi mimo služební třídy k jeho žádosti propůjčeno služební místo systemisované v nižší platové stupnici, obdrží v této platové stupnici služné, které by mu příslušelo, kdyby nebyl býval povýšen.

Bylo-li železničnímu gažistovi mimo služební třídu z důvodů služebních propůjčeno služební místo v nižší platové stupnici nebo místo podúřednické nebo zřízenecké, podrží dosavadní služné a doba započitatelná v dosavadním stupni služného započte se mu pro zvýšení služného. Dovrší-li postupovou lhůtu, obdrží služné, které v nové platové stupnici co do výše jeho dosavadnímu služnému nejblíže následuje; není-li takového služného, podrží nadále dosavadní služné. Výměra ostatních služebních příjmů se řídí podle platové stupnice, ve které je systemisováno místo jemu propůjčené. K takovémuto propůjčení služebního místa jest třeba souhlasu zaměstnancova.

Služební pořadí železničních gažistů mimo služební třídy se určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného železničního gažisty mimo služební třídy na služebních místech téže platové stupnice, služební pořadí čekatelů délkou čekatelské doby v téže služební kategorii železničních gažistů mimo služební třídy.

K době, která není započitatelna pro zvýšení služného (adjuta), se nepřihlíží.

Označení služebních míst v jednotlivých platových stupnicích v § 24 platí za služební tituly železničních gažistů mimo služební třídy.

U čekatelů se připojí k příslušnému služebnímu titulu dodatek vyznačující poměr čekatelský (na př. budovní mistr - čekatel).

Ustanovení § 20, odst. 4, platí obdobně.

nebo vyššího stupně třemi týdny,

pro železniční gažisty mimo služební třídy na místech I. a II. platové

stupnice se služným

až 7. stupně třemi týdny,

nebo vyššího stupně čtyřmi týdny.

Služební místa podúředníků a zřízenců se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve čtyřech platových stupnicích, a to:

V platové stupnici

Systemisace se provede odděleně pro každou jednotlivou kategorii a vyžaduje schválení vlády.

Ustanovení § 4 platí obdobně.

Podúřednickým nebo zřízeneckým čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky předepsané pro ustanovení podúředníkem nebo zřízencem a zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení čekatelem v podúřednické nebo zřízenecké kategorii a služebním oboru a vykazuje dva roky nepřetržité služby jako plně zaměstnaná síla u čsl. státních drah nebo v jiném oboru státní správy.

Ustanovení čekatele je přípustno jen, je-li v příslušné kategorii volné systemisované služební místo podúřednické nebo zřízenecké. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

Podúředníkem nebo zřízencem může býti s výjimkami uvedenými v odstavci 5 a 6 ustanoven pouze ten, kdo u čsl. státních drah skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v podúřednické nebo zřízenecké kategorii, ve které má býti ustanoven.

Pro čekatele na podúřednická a zřízenecká služební místa se stanoví čekatelská doba ve I. a IIa. platové stupnici čtyřmi roky, ve III. a IV. platové stupnici pěti roky.

V kategorii dílenských, kancelářských zaměstnanců, posunovačů, průvodčích vlaků, skladníků a výhybkářů se propůjčují služební místa systemisovaná ve vyšších platových stupnicích povýšením (§ 50) z nejblíže nižší platové stupnice, která v příslušné kategorii přichází v úvahu. Služební místa poddílenských se propůjčují povýšením (§ 50) dílenským pomocníkům. Služební místa dozorců domů, kancelářských zřízenců a vrátných se obsazují výhradně zaměstnanci jiných kategorií ustanovenými na služebních místech systemisovaných nejméně ve III. platové stupnici, kteří se stali neschopnými ke službě ve své kategorii.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva železnic a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ředitelství státních drah, má-li býti zřízenec nebo podúředník, který již vyhověl podmínce stanovené ve 3. odstavci, převzat do jiné zřízenecké nebo podúřednické kategorie. Rovněž může ředitelství státních drah povoliti čekateli, aby čekatelská doba byla zkrácena o dobu ztrávenou v čekatelském poměru v jiné zřízenecké nebo podúřednické kategorii.

Ustanovení tohoto nařízení o podúřednících a zřízencích platí, pokud se jinak nestanoví, i pro podúřednické a zřízenecké čekatele.

Čekatelský plat se určí zvláštním vládním nařízením.

Ustanovení § 7 platí obdobně.

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 10) a stanoví se v ročních částkách takto:

Ustanovení § 10, odst. 4 a 5, platí obdobně.

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, obdrží podúředník nebo zřízenec při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné platové stupnici.

Byl-li podúředník nebo zřízenec převzat z jiné zřízenecké nebo podúřednické kategorie podle ustanovení § 43, odst. 6, druhé věty, vyměřují se mu služné podle pravidel platných pro stanovení služného při povýšení (§ 50).

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile podúředník nebo zřízenec dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Předpisy o vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro úředníky (§ 14) platí stejné pro podúředníky a zřízence.

Se služebními místy systemisovanými v I. a II. platové stupnici jest spojen úřední titul "podúředník", v III. a IV. platové stupnici úřední titul "zřízenec". Označení služebních míst v jednotlivých platových stupnicích v § 42 platí za služební tituly.

Ustanovení § 21 platí i pro podúředníky a zřízence.

pro zřízence na služebních místech IV. platové stupnice se služným

pro zřízence na služebních místech III. platové stupnice se služným

pro podúředníky na služebních místech II. platové stupnice se služným

pro podúředníky na služebních místech I. platové stupnice se služným

O propůjčení služebního místa budiž vydán dekret, v němž sluší uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, jímž se místo propůjčuje, a úřední titul s místem spojený.

Teprve doručením tohoto dekretu se stává propůjčení místa účinným.

Při prvém neb opětném ustanovení, nebo mění-li se propůjčením služebního místa služební plat, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 58 přísluší nový plat.

Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatelem.

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s nímž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž zaměstnanec, byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.

Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby sproštěn.

Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvého dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jich splatnosti, určí vláda.

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 92 a 93). Měsíční částka příspěvku připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmů připadající na jejich služební příjmy.

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

Zvláštní vládní nařízení určí, kdy kromě případů stanovených v tomto nařízení a v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

Za zvláštních okolností může ministerstvo železnic při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

Převzetí do jiné kategorie může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadní kategorii zůstane zcela nebo částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

Započtení doby, na něž zaměstnanec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Výchovné přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Které děti se pokládají za nezaopatřené, řídí se předpisy platnými pro státní pragmatikální zaměstnance.

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

Na děti, které se združují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li zaměstnanec trvalé služební působiště v cizině. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ministerstvo železnic v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě, přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle předposledního odstavce § 70.

Zaměstnankyním nárok na výchovné nepřísluší. Ministerstvo železnic může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřených příspěvek až do výše výchovného zaměstnankyni na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí zaměstnankyně bez vyzvání neprodleně oznámiti služební cestou nadřízenému úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem čsl. státních drah.

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnankyni jen služné a případně příspěvek podle § 63, odst. 7; nedosahuje-li služné s tímto příspěvkem částky 80 % služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává beze změny povinnost platiti pensijní příspěvek.

Vláda určí zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem ke zvláštní povaze železniční služby zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody. Až do této úpravy zůstávají v platnosti dosavadní předpisy s tím, že nové platy podle tohoto nařízení nemají vlivu na výměru dosavadních zvláštních služebních přídavků a jiných stálých výhod (vedlejších požitků).

Osobní přídavky povoluje výhradně vláda, a to k souhlasnému návrhu ministerstva železnic a ministerstva financí.

Definitivně ustanovenému zaměstnanci, který neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své viny v tísni, může býti k žádosti poskytnuta z prostředků podniku čsl. státních drah bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha až do výše tříměsíční částky služného.

Větší výhody při povolování záloh na služné mohou býti poskytnuty se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena zaměstnanci, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí podle § 150 platového zákona pro zaměstnance čsl. státních drah a jejich pozůstalé s těmito změnami:

Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy zaměstnanců uvedených v odstavci 1 a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a odpočivných platů těchto zaměstnanců a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky státu vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy zaměstnancovy z moci úřední, může zaměstnanec, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, může se zaměstnanec odvolati do 15 dnů k ministerstvu železnic.

Učinilo-li opatření z moci úřední ministerstvo železnic v prvé stolici, může zaměstnanec do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ministerstvo železnic.

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor (služební místo); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu místu.

Byly-li zaměstnanci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž zaměstnanec měl podle platných předpisů nárok, může zaměstnanec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávné vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže zaměstnanec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

Byly-li zaměstnanci vyměřeny úřadem příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen zaměstnanci před jejich uplynutím.

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li zaměstnanci omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

Zavinil-li zaměstnanec, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoli časového omezení.

Za výměr ve smyslu předchozích odstavců se pokládá také uveřejnění úpravy služebních příjmů toho kterého zaměstnance ve věstníku ministerstva železnic nebo v úředním listě příslušného ředitelství státních drah, při čemž platí za den doručení výměru den, kterého byl věstník nebo úřední list služebním místem dodán zaměstnanci, aby do něho nahlédl.

Pokud dosavadní předpisy týkající se zaměstnanců čsl. státních drah obsahují ustanovení o určitých služebních třídách a z tohoto nařízení se jinak nepodává, odpovídají služební místa úřednická systemisovaná

Ve smyslu § 152 platového zákona propůjčuje služební místa systemisovaná ve 3. platové stupnici president republiky a o propůjčení služebních míst systemisovaných ve 4. a 5. platové stupnici rozhoduje vláda.

Pokud dosavadní předpisy vycházejí ve svých ustanoveních z místního přídavku a z tohoto nařízení se jinak nepodává, platí ustanovení ta pro činovné.

Nejnižší roční výměra normálního výslužného nebo vdovské pense se stanoví v ročních částkách takto:

Uvedené nejnižší částky se zvyšují u ženatého úředníka, přihlíží-li se podle příslušných předpisů pensijních při odpočivných platech k jeho manželce, o 1200 Kč, u ženatého železničního gažisty mimo služební třídy za téhož předpokladu o 1200 Kč, je-li v I. nebo II. platové stupnici, a o 1100 Kč, je-li v III. platové stupnici, a u ženatého zřízence (podúředníka) za téhož předpokladu o 1000 Kč ročně.

Zaopatřovací platy pro pozůstalé se vyměřují z výslužného, které by manželku neb otci náleželo podle příslušných pensijních předpisů bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v odstavci 1 a 2; nedosahují-li však takto vyměřené zaopatřovací platy nejnižší výměry v 1. odstavci stanovené, zvýší se u vdov na tuto nejnižší výměru, u sirotků pak na výměru z ní vyplývající.

Stane-li se čekatel bez vlastního úmyslného zavinění neschopným další služby a jakéhokoliv jiného výdělku proto, že oslepl neb utrpěl duševní poruchu, obdrží výslužné v nejnižší výměře výslužného úředníka (železničního gažisty mimo služební třídy, podúředníka, zřízence).

Stane-li se čekatel neschopným další služby a jakéhokoliv jiného výdělku pro jinou těžkou nezhojitelnou nemoc, již si nepřivodil sám úmyslně vlastním zaviněním, může mu ministerstvo železnic přiznati výslužné ve výměře uvedené v odstavci 1.

Dosavadní ustanovení o drahotních přídavcích pro zaměstnance ve výslužbě a příslušníky jeho rodiny a pro pozůstalé po zaměstnancích neplatí pro osoby uvedené v § 72.

Zaměstnancům ve výslužbě příslušejí výchovné, přídavky na děti a doplňovací přídavek ženatých v té výši a potud, pokud by jim příslušely za činné služby.

Vdově po podúředníku nebo zřízenci přísluší k vdovské pensi přídavek ve výši doplňovacího přídavku pro ženaté, který příslušel manželovi v době úmrtí.

Vdovám příslušejí k zaopatřovacím platům výchovné a přídavky na děti v té výši a potud, pokud by příslušely manželovi za činné služby. Stejné výchovné a přídavky na děti příslušejí k sirotčí pensi úplně osiřelých sirotků, pokud by příslušely otci za činné služby.

Celkové odpočivné příjmy zaměstnancovy nesmějí býti nižší, než jaké by mu příslušely podle dosavadních předpisů s vyloučením ustanovení § 16 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., kdyby byl odešel do výslužby v den před účinností tohoto nařízení.

Celkové zaopatřovací příjmy vdovy, po případě sirotků nesmějí býti nižší, než jaké by jim příslušely podle dosavadního předpisu s vyloučením ustanovení § 16 zákona, č. 394/1922 Sb. z. a n., kdyby byl manžel (otec) zemřel v den před účinností tohoto nařízení.

Zmenší-li se počet oprávněných rodinných příslušníků, k němuž jest podle předchozích odstavců přihlížeti při určení celkových odpočivných neb zaopatřovacích příjmů, určí se tyto podle změněného rodinného stavu.

Rozdíl, o který jsou uvedené celkové příjmy větší než celkové příjmy odpočivné nebo zaopatřovací příslušející podle tohoto nařízení, náleží jako přídavek k odpočivným neb zaopatřovacím platům.

Požívá-li zaměstnanec ve výslužbě nebo pozůstalí renty z úrazového zaopatření (pojištění), krátí se

Jedna třetina výslužného nebo zaopatřovacích platů zůstává v každém případě nezkrácena.

Je-li zraněný po skončeném léčení následků úrazu tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, nekrátí se výslužné vůbec.

V ostatních případech může ministerstvo železnic povoliti, aby se výslužné krátilo v menší míře než podle odstavce 1, písmeno a), jde-li o následky úrazu zvláště těžké.

Zaměstnanci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6 % pensijní základny, pokud však mají právo na jeden a půl násobné započtení služebních let, ve výši 8 a 5/8 % pensijní základny.

Pensijní příspěvek se sráží v měsíčních částkách ze služebního platu.

Pensijní příspěvek jsou povinni platiti zaměstnanci v činné službě i zaměstnanci na dovolené bez platu, jestliže se jim doba takové dovolené započítává pro výměru výslužného, dokud nedosáhli nároku na plné výslužné beze zřetele k době připočtené pro vyměření pensijních požitků z titulu civilní nebo vojenské služby za světové války. Zaměstnanci, kteří dosáhli takového nároku na plné výslužné, jsou povinni platiti pensijní příspěvek pouze ze zvýšení pensijní základny, kterého nabyli po dni účinnosti tohoto nařízení.

Pomocní zaměstnanci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve dvou platových stupnicích a to služební místa pomocných zaměstnanců I. služební skupiny v I. platové stupnici, služební místa pomocných zaměstnanců II. služební skupiny v II. platové stupnici. Systemisace vyžaduje schválení vlády.

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované pro jinou služební skupinu bez současného přestupu mocného zaměstnance do této služební skupiny jest nepřípustno.

Služební plat se skládá z denního platu a výchovného.

Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení jinak nestanoví, toliko za dny (hodiny) skutečné služby, jakož i za ustanovené dny klidu připadající do doby služby podle zákona o 8hodinové pracovní době.

Denní plat se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 10, odst. 2); počáteční denní plat činí ve skupině míst A u pomocných zaměstnanců I. služební skupiny měsíčně 700 Kč, u pomocných zaměstnanců II. služební skupiny měsíčně 680 Kč a zvyšuje se vždy po třech rocích započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem u pomocných zaměstnanců I. služební skupiny o částku 25 Kč měsíčně, u pomocných zaměstnanců II. služební skupiny o částku 20 Kč měsíčně, v obou případech nejvýše devětkrát. Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední. Podmínkou zvýšení jeho jest, aby pomocný zaměstnanec služebně vyhovoval.

Ve skupině míst B se snižuje měsíční částka denního platu o 37 Kč, ve skupině míst C o 75 Kč a ve skupině míst D o 112 Kč.

Pomocnému zaměstnanci s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 115) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovali na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny denní plat podle skupiny C.

Pomocným zaměstnancům, jejichž trvalé služební působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší denní plat podle skupiny míst A.

Výchovné činí měsíčně při jednom nezaopatřeném dítěti 100 Kč, při více nezaopatřených dětech 175 Kč.

Ustanovení § 63, odst. 1 až 7, platí obdobně.

Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat, mimo dobu cvičení ve zbrani, nastoupí-li zaměstnanec opět službu neprodleně po skončeném cvičení ve zbrani, a mimo dobu nemoci. Doba nemoci jest započitatelna nejvýše do jednoho roku. Době nemoci se klade na roveň doba, po kterou zaměstnanec pro překážku policejními zdravotními předpisy odůvodněnou a řádně prokázanou nekonal služby, jakož i doba, po kterou zaměstnankyně, jsouc z důvodu těhotenství nebo mateřství ve službě nepřítomna, pobírá podle platných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců čsl. státních drah podporu těhotným a šestinedělkám.

Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, je-li pochybností, zda pomocný zaměstnanec, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, ještě služebně vyhovuje. Doba, po kterou zaměstnanec služebně nevyhovoval, se nezapočte pro zvýšení denního platu.

Ustanovení § 61, odst. 1, platí obdobně.

Požádal-li pomocný zaměstnanec, jehož služební poměr byl nastoupením vojenské presenční služby trvající déle než deset týdnů zrušen, nejdéle do 15 dnů po propuštění z vojenské presenční služby u příslušného služebního místa, aby byl opětně ustanoven, a bylo-li mu propůjčeno systemisované služební místo pomocného zaměstnance, započte se mu doba před nastoupením vojenské služby v poměru pomocného zaměstnance započitatelná pro zvýšení denního platu.

Rovněž tak se započte pomocnému zaměstnanci, jehož služební poměr byl zrušen výpovědí pro nedostatek práce, byl-li opětně ustanoven na systemisované služební místo pomocného zaměstnance, doba při zrušení služebního poměru započitatelná pro zvýšení denního platu, netrvalo-li přerušení služebního poměru déle než šest měsíců.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo železnic při prvém nebo opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení denního platu. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

Ustanovení § 61, odst. 5, platí obdobně.

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, dnem nastoupení služby.

Při změně služebního platu obdrží pomocný zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění pomocného zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

Byl-li pomocný zaměstnanec ustanoven ve služebním poměru, na který se vztahuje část prvá tohoto nařízení, zastaví se jeho služební plat dnem, který předchází dnu, od něhož přísluší nový plat podle § 58.

Při přeložení do výslužby zastaví se služební plat dnem, v němž pomocný zaměstnanec, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.

Zemře-li pomocný zaměstnanec, zastaví se služební plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým pomocný zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

Služební plat pomocného zaměstnance se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných.

Ustanovení § 59, odst. 2 až 6, platí obdobně.

Pomocným zaměstnancům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená a to pomocným zaměstnancům s denním platem až včetně do 3. stupně ve výměře 6 dnů, ostatním ve výměře 8 dnů.

Po dobu dovolené náleží pomocným zaměstnancům příslušný služební plat.

Pomocný zaměstnanec může býti po jednoroční bezvadné nepřetržité službě, žádá-li o to, přijat za člena pensijního fondu čsl. státních drah.

Po třech rocích takovéto služby musí býti, žádá-li o to, za člena přijat.

Pro pojištění pomocných zaměstnanců v pensijním fondě čsl. státních drah buďtež v dosavadních předpisech provedeny změny vyplývající z ustanovení tohoto dílu. Tyto změny budou platiti pro pomocné zaměstnance, kteří jsou nebo se stanou členy pensijního fondu čsl. státních drah za účinnosti tohoto nařízení.

Nároku na pensi nabývá také bývalý pomocný zaměstnanec, který byl, maje 5 roků členství v pensijním fondě čsl. státních drah, ze služby u čsl. státních drah vypověděn, aniž byl v době výpovědi služby neschopen, stal-li se neschopným výdělku v 5 rocích po zrušení služebního poměru. Ustanovení toto neplatí, musí-li býti převedena premiová reserva nebo převodní částka. Neschopnost výdělku se zjistí úředním lékařem čsl. státních drah.

Byly-li pensijní příspěvky vráceny, zaúčtují se s 5%ními úroky na pensi. Pro jejich srážku mohou býti povoleny splátky.

Pense náleží ode dne následujícího po dni, kterým byl zastaven služební plat, byla-li však přiznána podle předchozího paragrafu, ode dne následujícího po řádném ohlášení neschopnosti výdělku, a to pokud nebyla odňata podle všeobecných platných ustanovení o zániku pense, v obou případech tak dlouho, dokud bývalý pomocný zaměstnanec pro ztracenou nebo zmenšenou schopnost práce nemůže najíti přiměřené výdělečné zaměstnání. Ztratil-li znovu takové zaměstnání, nemá na pensi nároku. Pense mu však může býti zcela nebo z části až do odvolání přiznána.

Požívá-li bývalý pomocný zaměstnanec nemocenského nebo dávek je nahrazujících, náleží mu pense jen potud, pokud je vyšší než nemocenské.

Nejnižší roční výměra normální pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při době členství v pensijním fondě Nejnižší výměra pense v Kč

až do 15 roků 4500,

od 16 do 21 roků 5100,

počínajíc 22. rokem 5700.

Tyto nejnižší částky se zvyšují o 600 Kč ročně u ženatého pomocného zaměstnance, přihlíží-li se podle pensijních předpisů k jeho manželce.

Nejnižší roční výměra vdovské pense se stanovní v ročních částkách takto:

Při době členství v pensijním fondě Nejnižší výměra pense v Kč

až do 15 roků 3900,

od 16 do 21 roků 4200,

počínajíc 22. rokem 4500.

Vdovská pense se vyměřuje z pense, která by manželu náležela bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v předchozím paragrafu; nedosahuje-li však takto vyměřená pense nejnižší výměry stanovené v odstavci 1, zvýší se na tuto nejnižší výměru.

Dokud nenabudou účinnosti ustanovení § 43 o podúřednických a zřízeneckých čekatelích, mohou býti na volná systemisovaná služební místa podúřednická a zřízenecká - s výjimkou služebních míst uvedených v § 43, odst. 5 - ustanovováni pomocní zaměstnanci.

Propůjčení služebního místa systemisovaného ve II. platové stupnici jest přípustno jen, vykazuje-li pomocný zaměstnanec alespoň šest roků, propůjčení služebního místa systemisovaného ve III. nebo IV. platové stupnici, vykazuje-li pomocný zaměstnanec alespoň sedm roků nepřerušené započitatelné služební doby do vlastnosti pomocného zaměstnance. V této době musí zaměstnanec vykonávati po dobu aspoň čtyř roků službu té kategorie, ve které má býti ustanoven.

Pomocný zaměstnanec může býti ustanoven podúředníkem nebo zřízencem jen, splnil-li všeobecné a případné zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení podúředníkem nebo zřízencem příslušné kategorie.

Při ustanovení podúředníkem nebo zřízencem obdrží zaměstnanec počáteční služné příslušné platové stupnice. Je-li toto služné stejné jako roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

Je-li však roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné vyšší než počáteční služné, obdrží zaměstnanec služné, které se rovná roční částce jeho dosavadního denního platu zmenšené o činovné, po případě není-li takového služného v příslušné platové stupnici, tuto částku nejblíže převyšuje. Je-li součet služného a činovného nižší než roční částka denního platu, který by zaměstnanci za stejných podmínek příslušel při příštím zvýšení denního platu, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

Při výpočtu podle odstavce 1 a 2 se bere za základ činovné skupiny míst, podle níž byl vyměřen dosavadní denní plat zaměstnancův.

Pomocní zaměstnanci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného pomocného zaměstnance ustanoveni na systemisované služební místo zřízenecké (§ 42), staví se co do služebního poměru na roveň zřízencům čsl. státních drah, o nichž jedná první část tohoto nařízení. Při tom zůstávají nadále na systemisovaných služebních místech pomocných zaměstnanců. Ustanovení tohoto odstavce pozbude platnosti dnem, kterým nabude podle § 106 účinnosti ustanovení § 43 o zřízeneckých čekatelích.

Nový služební poměr počíná dnem po dovršení služby stanovené v předchozím odstavci.

Co do služebního poměru platí pro ně všechny předpisy upravující služební poměr zřízenců ve znění nyní platném i se změnami a doplňky vyplývajícími z tohoto vládního nařízení.

Výpomocní podúředníci, výpomocní zřízenci, kancelářští příručí, kancelářské pomocné síly a stálí dělníci obdrží denní plat podle skupin míst A, B, C a D (§ 114), a to výpomocní podúředníci, kancelářští příručí a výpomocní zřízenci a stálí dělníci v řemeslných službách denní plat I. služební skupiny, kancelářské pomocné síly a výpomocní zřízenci a stálí dělníci v neřemeslných službách denní plat II. služební skupiny.

Pro stanovení denního platu jest rozhodnou započitatelná (započtená) služební doba (§ 139).

Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení denního platu béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se provisorní zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení denního platu při převodu provisorních zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení denního platu, který provisorní zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení denního platu.

Provisorním zaměstnancům (§ 137) přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 75 Kč měsíčně.

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených pro přiznání výchovného v § 115 na děti narozené do dne účinnosti tohoto nařízení.

Provisorní zaměstnanci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona číslo 394/1922 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v měsíčních částkách takto:

Ustanovení § 93, odst. 3 až 6, platí obdobně.

U provisorních zaměstnanců na Slovensku nebo na Podkarpatské Rusi, jímž byl přiznán slovenský nebo podkarpatoruský mzdový přídavek podle předpisů platných do 31. července 1922, stanoví se doba rozhodná pro převod (§ 139) podle denní mzdy, které provisorní zaměstnanec dosáhl se slovenským nebo podkarpatoruským mzdovým přídavkem.

Jestliže zaměstnanec nedovrší na Slovensku nebo na Podkarpatské Rusi šest roků nepřetržité činné služby, převede se do denního platu znovu, a to podle denní mzdy bez ohledu na slovenský nebo podkarpatoruský mzdový přídavek a vrátí se mu pensijní příspěvky zaplacené z dosavadního slovenského nebo podkarpatoruského mzdového přídavku, případně ze zvýšení denního platu při převodu, jež vyplývalo z tohoto přídavku. Toto ustanovení neplatí, jestliže zaměstnanec dříve zemřel nebo byl ze služby vypověděn, protože jest trvale neschopen služby.

Provisorní zaměstnanci trvale zaměstnaní na Slovensku nebo na Podkarpatské Rusi, jímž byl přiznán slovenský nebo podkarpatoruský mzdový přídavek podle předpisů platných po 31. červenci 1922, převedou se do nového platu podle denní mzdy bez ohledu na slovenský nebo podkarpatoruský mzdový přídavek.

Výhody výpomocných podúředníků a výpomocných zřízenců, jichž nabyli podle dosavadních předpisů výkonem služebních zkoušek až do vyhlášení tohoto nařízení, zůstávají v platnosti.

Pokud tomu kterému zaměstnanci příslušel titul výpomocného podúředníka, pokud se týče výpomocného zřízence, nastupují na místo těchto označení tituly "pomocný podúředník", pokud se týče "pomocný zřízenec".