Služební místa řemeslníků se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve třech platových stupnicích, a to:

V platové stupnici:

Systemisace služebních míst se provede podle osobních stavů odděleně pro jednotlivé kategorie a vyžaduje schválení vlády.

Řemeslníci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované pro jinou kategorii bez současného přestupu do této kategorie je nepřípustno. Rovněž není přípustno propůjčiti služební místo ve vyšší platové stupnici na vrub služebního místa systemisovaného v nižší platové stupnici.

dovršil nejméně 18. rok věku,

je způsobilým, upotřebitelným a důvěryhodným,

je úplně znalý státního jazyka tak, že je s to, aby samostatně a i ve věci správně službu konal a se stranami jednal,

má předběžné vzdělání nabyté úspěšným vychozením obecné školy,

se vyučil řádně řemeslu, a to:

dovršil nejméně 18. rok věku,

je způsobilý, upotřebitelný a důvěryhodný,

je úplně znalý českého nebo slovenského jazyka tak, že je s to, aby samostatně a i ve věci správně službu konal a se stranami jednal,

má vyšší předběžné vzdělání, než podává obecná škola,

s prospěchem absolvoval příslušnou učňovskou školu a řádně se vyučil, a to, pokud jde o služební místo v kategorii

Jen se svolením ministra pošt a telegrafů může býti za okolností hodných zvláštního zřetele ustanoven:

Nastane-li u řemeslníka již ustanoveného okolnost uvedená pod číslem 5. předchozího odstavce, buď neprodleně zařízeno, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby.

Objeví-li se dodatečně, že řemeslník byl ustanoven na základě neplatných dokladů nebo nesprávných údajů nebo že zamlčel okolnosti, které podle platných předpisů vylučují ustanovení, buď jeho služební poměr, je-li čekatelem, bez dalšího rozvázán, jinak buď proti němu zakročeno cestou disciplinární.

Čekatelem může býti ustanoven jen československý státní občan mužského pohlaví, který splnil podmínky předepsané pro ustanovení řemeslníkem v příslušné kategorii (§§ 4 a 5) a vykazuje dva roky jiné nepřetržité služby jako plně zaměstnaná síla u Čsl. pošty nebo v jiném oboru státní správy.

Ustanovení čekatele je přípustno jen, je-li v příslušné kategorii volné systemisované služební místo řemeslnické. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

Řemeslníkem může býti s výjimkou uvedenou v odstavci 5. ustanoven pouze ten, kdo u Čsl. pošty skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v kategorii, ve které má býti ustanoven.

Pro čekatele na služební místa zařaděná do III. platové stupnice se stanoví čekatelská doba čtyřmi roky.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva pošt a telegrafů a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta․ Toto právo přísluší ministerstvu pošt a telegrafů, má-li býti řemeslník, který již vyhověl podmínce stanovené ve 3. odstavci, převzat do jiné kategorie v technické službě stavební a udržovací nebo v automobilním provozu Čsl. pošty.

Služební místa systemisovaná v I. a II. platové stupnici se propůjčují povýšením (§ 27) z nejblíže nižší platové stupnice, která v příslušné kategorii přichází v úvahu.

Služební plat čekatelský se určí zvláštním vládním nařízením.

Při přijímání čekatelů buď uchazečům z řad dělníků zaměstnaných v technické službě stavební a udržovací a v automobilním provozu Čsl. pošty, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, dána přednost před ostatními uchazeči bez újmy práv těchto uchazečů, zaručených jim zákonem nebo vládním nařízením.

Ustanovení tohoto nařízení o řemeslnících platí, pokud se jinak nestanoví, i pro čekatele.

Čekatel se ustanoví řemeslníkem, jakmile dovršil u Čsl. pošty stanovenou čekatelskou dobu v kategorii, ve které má býti ustanoven, a vyhověl všeobecným i zvláštním podmínkám stanoveným pro ustanovení řemeslníkem v příslušné kategorii. Předpisy o vyloučení neb odkladu a o době účinnosti zvýšení služného řemeslníka (§ 26) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele řemeslníkem.

Pokud ustanovení čekatele řemeslníkem jest podmíněno úspěšným výkonem odborné zkoušky, stanoví ministerstvo pošt a telegrafů zvláštním předpisem.

Ustanoviti čekatele nebo propůjčiti služební místo řemeslnické náleží mimo ministerstvu pošt a telegrafů ředitelství pošt a telegrafů a, pokud je automobilní provoz, správě (ředitelství) poštovní automobilní dopravy. Ministerstvo pošt a telegrafů může si toto právo kdykoliv vyhraditi.

O propůjčení služebního místa buď vydána ustanovovací listina, v níž sluší se dovolati tohoto nařízení, uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, kterým podle § 31 přísluší služební plat, a se služebním místem spojený úřední (služební) titul.

Teprve doručením této ustanovovací listiny se stává propůjčení místa účinným. Ustanovovací listina jest osvědčením soukromoprávního služebního poměru a řemeslník se podrobuje jejím přijetím všem ustanovením tohoto nařízení.

Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatelem.

Ustanovuje-li se uchazeč, který není dosud v činné službě státní, buď v ustanovovací listině určena lhůta, ve které má nastoupiti službu. Nenastoupí-li v této lhůtě, pozbývá ustanovení účinnosti, leč by mu úřad průtah do 15 dnů dostatečně ospravedlněný prominul.

Nastupujíce službu, vykonají řemeslníci do rukou přednosty služebního úřadu (§ 71, odst. 4) neb úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění:

"Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své úřední povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých přestavených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti."

Tato služební přísaha vykonává se tím způsobem, že přísahající bez ohledu na to, jakého je náboženského vyznání, znění přísahy mu předčítané opakuje a poté podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

Po vykonání ústní přísahy podepíše přísahající zápis o přísaze datem opatřený. Výkon přísahy s uvedením dne jest úředně ověřiti na ustanovovací listině.

Přísahy nekoná, kdo již vykonal stejnou přísahu orgánům Československé republiky a do té doby nepřetržitě státu slouží.

Úřad povede o každém řemeslníku služební výkaz, do něhož se zapisují veškerá osobní data důležitá pro služební i platové poměry řemeslníkovy vůbec a pro zvýšení služného a vyměření výslužného zvláště.

Řemeslník je povinen ohlásiti tato data přednostovi služebního úřadu ihned po nastoupení služby a oznamovati všechny změny, pokud nespočívají na úředních opatřeních.

Každý řemeslník je oprávněn nahlédnouti u služebního úřadu do svého služebního výkazu a opsati si jej.

Řemeslníci jsou povinni práce, kterých služba jim přikázaná vyžaduje, konati věrně, pilně a poctivě podle nejlepšího svědomí a vědomí a osvojiti si svědomitě potřebné k tomu vědomosti a zručnosti. Jsou odpovědni za rychlé a přesné provedení svěřených jim služebních prací a jsou zavázáni přesně zachovávati úřední (služební) hodiny; vyžaduje-li toho zájem služby, jsou povinni k příkazu svých představených konati službu mimo úřední (služební) hodiny nebo také jiné služební práce než jim jsou obvykle přikázány.

Řemeslníci jsou kromě toho zavázáni zachovati mlčelivost o služebních věcech vůči každému, jemuž nejsou povinni je služebně sděliti, pokud nebyli pro určitý případ této povinnosti zproštěni; povinnost mlčelivosti o věcech úředních trvá nezměněně i ve výslužbě nebo po zrušení služebního poměru.

Řemeslníci ručí za statek jim zaměstnavatelem svěřený a za každou škodu jejich zaviněním státu způsobenou. Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.

Řemeslníci jsou povinni svým představeným poslušností a úctou a chovati se jak ve služebním styku, tak i ve styku se stranami zdvořile. Přísně je zakázáno, aby přijímali od stran vzhledem ku svým služebním výkonům dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.

Řemeslníkům je ve službě i mimo službu všeho se vystříhati, co by mohlo býti na újmu jejich důvěryhodnosti a vážnosti, musí se také mimo službu chovati slušně a čestně a zdržovati se takových vedlejších zaměstnání, kterými by jejich služba, jejich důvěryhodnost nebo vážnost úřadu mohla trpěti; každé vedlejší zaměstnání musí ohlásiti služebnímu úřadu.

Řemeslníkům je zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Řemeslníci nesmějí náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.

Řemeslníci jsou povinni podávati všechny žádosti, rozklady a stížnosti ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.

Řemeslníci jsou povinni své stálé bydliště voliti tak, aby mohli všem svým služebním povinnostem přesně vyhověti.

Své bydliště, jakož i každou jeho změnu nechť řemeslník oznámí svému služebnímu úřadu.

Řemeslník, který nekoná ospravedlněně služby, je povinen každou změnu svého pobytu mimo své stálé bydliště oznámiti svému služebnímu úřadu.

Vzhledem ke zvláštním služebním poměrům může býti řemeslníkům uložena povinnost, že se nesmějí ani v době mimo úřední (služební) hodiny vzdáliti ze svého služebního působiště nebo stálého bydliště.

Se řemeslnickými služebními místy jest spojen úřední titul "podúředník". Označení služebních míst v jednotlivých platových stupnicích v § 3 platí za služební tituly.

Řemeslníci jsou oprávněni a ve služebním styku povinni užívati služebního titulu spojeného se služebním místem jim propůjčeným a mají nárok na to, aby byli služebně tímto titulem jmenováni.

Řemeslníci ve výslužbě mohou při všech oficielních příležitostech a ve všech podáních dále užívati úředního (služebního) titulu, který jim příslušel při jejich přeložení do výslužby, musí však ke svému úřednímu (služebnímu) titulu připojiti poznámku označující poměr ve výslužbě.

Předpisy o služebním oděvu a povinnosti jej nositi, jakož i o služebních odznacích budou vládou vydány zvláště.

Pokud se tak nestane, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Řemeslníkům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená na zotavenou, jejíž nejmenší výměra se určuje:

Do dovolené na zotavenou se nezapočítává dovolená udělená ze zvláštních důvodů potud, pokud se omezuje jen na dobu zvláštním důvodem ospravedlněnou.

Překročení dovolené se rovná samovolnému vzdálení se z úřadu (§ 39, odst. 4).

Povolení dovolené může býti učiněno závislým na podmínce, že po dobu přesahující výměru podle § 17 nebude řemeslník bráti služební plat a že se tato doba nezapočítá pro zvýšení služného a pro nárok na výslužné ani pro jeho výměru.

Povolení dovolené přesahující šest měsíců jest vždy učiniti závislým na všech v předchozím odstavci uvedených podmínkách.

Při počítání šestiměsíčního trvání dovolené se považuje činná služba mezi dovolenou konaná jen tehdy za přerušení dovolené, dosahuje-li období činné služby nejméně poloviny délky dovolené bezprostředně před tím požívané. V tomto případě se počítá šestiměsíční doba dovolené teprve od konce služby konané mezi oběma obdobími dovolené. Bylo-li období činné služby kratší, jednotlivé oddíly dovolené při stanovení šestiměsíčního trvání dovolené se sečítají.

Povolení dovolené nevylučuje pozměňující opatření nutného ze zvláštních ohledů služebních. Řemeslníku buď však nicméně umožněno nastoupiti dovolenou nebo pokračovati v ní, jakmile to služba připustí. Za cesty způsobené nepředvídaným povoláním z dovolené nahradí se normální cestovní výlohy.

Nemohla-li žádaná dovolená na zotavenou býti povolena vůbec nebo v plné zákonité výměře, buď k tomu přihlédnuto při povolení dovolené na zotavenou v příštím roce.

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) a stanoví se v ročních částkách takto:

Řemeslníku s činovným skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 24), a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

Řemeslníkům, jejichž trvalé služební působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší činovné podle skupiny míst A.

Výchovné přísluší s omezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Které děti se pokládají za nezaopatřené, řídí se předpisy platnými pro státní pragmatikální zřízence.

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li zaměstnanec trvalé služební působiště v cizině. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle § 71, odst. 8.

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, obdrží řemeslník při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné platové stupnice.

Byl-li řemeslník převzat z jiné kategorie podle ustanovení § 6, odst. 5., druhé věty, vyměří se mu služné podle pravidel platných pro stanovení služného při povýšení (§ 27).

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů.

Zvýšení služného nastává, jakmile řemeslník dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Pro zvýšení služného se nezapočítávají tato období:

Rozhodnutí o zvýšení služného se odloží:

Povýšení řemeslníka se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stupnice téže kategorie.

Pro povýšení jsou rozhodny zvláštní způsobilost pro místo, jež se propůjčuje, schopnost, upotřebitelnost a důvěryhodnost.

Ministerstvo pošt a telegrafů může určiti, zda a pokud se vyžaduje pro povýšení úspěšný výkon zvláštní odborné zkoušky. Připuštění ke zkoušce nesmí býti odepřeno, jsou-li splněny podmínky pro ně stanovené.

Při povýšení náleží řemeslníku v nové platové stupnici služné rovnající se dosavadnímu služnému, není-li pak takového služného v nové platové stupnici, služné nejblíže vyšší.

Doba započitatelná v dosavadním stupni služného se započte pro zvýšení služného, je-li nové služné nižší než příští služné, kterého by řemeslník dosáhl; doba započitatelná v nejvyšším stupni služného se nezapočítává pro zvýšení služného.

Bylo-li řemeslníku k jeho žádosti propůjčeno služební místo systemisované v nižší platové stupnici, obdrží v této platové stupnici služné, které by mu příslušelo, kdyby nebyl býval povýšen.

Bylo-li řemeslníku z důvodů služebních propůjčeno služební místo v nižší platové stupnici, podrží dosavadní služné a doba započitatelná v dosavadním stupni služného započte se mu pro zvýšení služného. Dovrší-li postupovou lhůtu, obdrží služné, které v nové platové stupnici co do výše jeho dosavadnímu služnému nejblíže následuje. Není-li takového služného, podrží nadále dosavadní služné. Výměra ostatních služebních příjmů se řídí podle platové stupnice, ve které jest systemisováno místo jemu propůjčené. K takovémuto propůjčení služebního místa jest třeba souhlasu řemeslníkova.

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

O tom, kdy kromě případů stanovených v tomto nařízení a v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiném zaměstnání, platí obdobně předpisy platné pro státní pragmatikální zřízence.

Za zvláštních okolností může ministerstvo pošt a telegrafů při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

Převzetí do jiné kategorie může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadní kategorii zůstane zcela neb částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

Započtení doby, na něž řemeslník nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení je právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, buď vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Při prvním neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

Při změně služebního platu obdrží řemeslník, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění řemeslníka služby v jeho dosavadním působišti.

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž byl řemeslník, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, činné služby zproštěn.

Při úmrtí se zastaví služební plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém řemeslník z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo ve kterém byl služební poměr rozvázán.

Služební plat se vyplácí v měsíčních lhůtách předem splatných prvního dne měsíce.

Na žádost lze povoliti čtvrtletní výplatu činovného předem; bylo-li činovné v příslušném čtvrtletí zastaveno z jiného důvodu než pro úmrtí řemeslníka, musí řemeslník nahraditi měsíční částky vyplacené před nastavší splatností.

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 59 a 60). Měsíční částka příspěvku připadajíc na řemeslníka se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na neblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Řemeslníci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Řemeslníci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

náhrady ze služebního poměru (§ 13, odst. 3),

pensijní příspěvky,

pojistné podle § 32, odst. 3,

peněžité pokuty (§ 52),

přeplatky na služebních příjmech,

splátky na zálohy na služné (§ 37) v povolených měsíčních lhůtách.

Vláda určí, zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší řemeslníku nárok na služební nebo naturální byt, na služební oděv, případně na ekvivalent za ně nebo na jiné naturální příjmy. Řemeslník jest povinen přiměřenou náhradou za naturální byt, případně za jiné naturální příjmy.

Pokud vláda nevydá nový předpis, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Vláda upraví zvláštním opatřením nárok na náhradu služebních výloh zejména při úředních výkonech mimo úřad (služebních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.), jakož i při cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro služební cesty, při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

Až do této úpravy zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Vláda určí, zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem k povaze služby zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody.

Až do této úpravy zůstávají v platnosti dosavadní předpisy s tím, že nové platy podle tohoto nařízení nemají vlivu na výměru dosavadních zvláštních služebních přídavků a jiných stálých výhod (vedlejších požitků).

Osobní přídavky povoluje výhradně vláda, a to k souhlasnému návrhu ministerstva pošt a telegrafů a ministerstva financí.

Definitivně ustanovenému řemeslníku, který neštěstím nebo nemocí se ocitl beze své viny v tísni, může býti k žádosti poskytnuta z prostředků Čsl. pošty bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha na služné až do výše tříměsíční částky služného.

Větší výhody při povolování záloh mohou býti poskytnuty jen se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena řemeslníku, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

Nárok a výměra služebních platů řemeslníků, kteří byli povolání k výkonu činné vojenské služby, řídí se podle obdoby předpisů platných pro státní pragmatikální zřízence.

Po dobu presenční nebo jiné služby vojenské, jakož i po dobu cvičení ve zbrani zůstává řemeslníku jeho služební místo zachováno.

Nemůže-li řemeslník pro nemoc nebo z jiných vážných důvodů zastávati službu, jest povinen vyrozuměti o tom co nejdříve služební úřad a na jeho žádost důvod nemožnosti výkonu služby řádně prokázati.

Při služební nepřítomnost pro nemoc jest řemeslník k úřednímu příkazu podrobiti se vyšetření úředním lékařem.

Ospravedlněná, zvláště každá nemocí způsobená nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná nepřítomnost ve službě nemá za následek zastavení nebo snížení služebního platu a vyloučení z postupu do vyššího stupně služného.

Je-li řemeslník samovolně mimo službu a nemůže prokázati dostatečný omluvný důvod, pozbývá - nehledě k disciplinární zodpovědnosti - služebního platu (příjmu) za dobu neospravedlněné nepřítomnosti. Služební plat (příjem) již vyplácený srazí se při nejbližší výplatě.

Řemeslník může býti přeložen do jiného služebního působiště nebo na jiné do téže platové stupnice zařaděné služební místo téže nebo jiné kategorie řemeslníků.

Při přeložení do jiného služebního působiště buď, pokud to služba připouští, vzat ohled na osobní poměry řemeslníkovy.

Služební poměr řemeslníkův končí:

Služební poměr čekatelů může mimo to býti zrušen z důvodu, že čekatel nemá způsobilost pro ustanovení řemeslníkem.

Pro zrušení služebního poměru čekatele pro nedostatek zkoušky, jež jest případně předepsána jako podmínka pro ustanovení řemeslníkem, jsou směrodatny předpisy o této zkoušce.

Prohlášení, že řemeslník se vzdává služby, buď podáno písemně a je k jeho účinnosti třeba, aby bylo úřadem přijato.

Prohlášení smí býti odmítnuto, je-li řemeslník v disciplinárním vyšetřování nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.

Vzdáním se služby zříká se řemeslník úředního i služebního titulu, platů a všech jiných ze služebního poměru vznikajících práv pro sebe a své příslušníky.

Z úřední moci buď řemeslník přeložen do dočasné výslužby, když pro nemoc déle než rok jest nepřítomen ve službě a nejsou dány podmínky, aby byl ihned přeložen do výslužby trvalé.

Při počítání jednoročního trvání nepřítomnosti ve službě pro nemoc nepokládá se doba dovolené ztrávená mezi nemocí za přerušení nemoci. Konal-li řemeslník mezi nemocí činnou službu, jest při stanovení jednoročního trvání nepřítomnosti ve službě pro nemoc postupovati podle obdoby ustanovení § 18, odst. 3.

Řemeslník přeložený do dočasné výslužby pro neschopnost ke službě jest povinen k výzvě úřadu podrobiti se prohlídce úředním lékařem, aby bylo zjištěno, trvá-li dosud jeho neschopnost ke službě. Při této prohlídce nutno přihlížeti zejména též k činnosti řemeslníka v dočasné výslužbě.

Nabude-li řemeslník v dočasné výslužbě opětně schopnosti ke službě, jest povinen nastoupiti k úřední výzvě opět službu; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků na odpočivné a zaopatřovací platy.

Vydal-li výzvu k opětnému nastoupení služby přednosta úřadu podřízeného ústřednímu úřadu, může řemeslník v 15 dnech u služebního úřadu podati stížnost ústřednímu úřadu.

Čas ztrávený v dočasné výslužbě se nezapočítává pro zvýšení služného. Při reaktivaci přísluší řemeslníku služné, které měl při odchodu do dočasné výslužby, a doba ztrávená před přeložením do dočasné výslužby v posledně dosaženém stupni služného se započte pro zvýšení služného potud, pokud byla pro takové zvýšení započitatelna.

Byl-li řemeslník přeložen do dočasné výslužby s odbytným a dojde-li k jeho reaktivaci před uplynutím jednoročního, po případě dvouročního období, jež bylo podkladem výměry odbytného, jest povinen vrátiti poměrnou část odbytného připadající na neuplynulý ještě díl zmíněného období.

Řemeslník má nárok na přeložení do trvalé výslužby, je-li ke službě neschopen a je-li vyloučeno, že by opět nabyl schopnosti ke službě.

Nárok ten vzniká i bez průkazu neschopnosti ke službě, překročí-li řemeslník 60. rok věku nebo je-li alespoň tři roky v dočasné výslužbě.

Řemeslník buď přeložen z moci úřední do trvalé výslužby, zněl-li celkový posudek jeho kvalifikace ve třech po sobě následujících rocích nepřiměřeně.

Řemeslník může býti přeložen do trvalé výslužby z moci úřední, je-li trvale nezpůsobilý k tomu, aby své služební místo řádně zastával, nebo překročil-li 60. rok věku a - nejde-li o řemeslníka, který jest již v dočasné výslužbě, - dosáhl-li nároku na plné výslužné bez zřetele k době připočtené pro vyměření odpočivných platů z titulu civilní služby za světové války.

Řemeslník, jenž se domáhá přeložení do výslužby, musí se podrobiti prohlídce úředním lékařem a při tom mu oznámiti účel prohlídky, jakož i nutná data o svém služebním postavení. Úřední lékař zašle svůj posudek o příčině, stupni a pravděpodobném trvání neschopnosti ke službě přímo úřadu. Rozhodujícímu úřadu je volno, aby v pochybných případech dal na státní útraty vysvědčení úředního lékaře přezkoušeti a za tím účelem nařídil nové lékařské vyšetření řemeslníka.

Než se zamítne žádost o přeložení do trvalé nebo dočasné výslužby, jest řemeslníku písemně oznámiti pochybnosti stran přípustnosti žádaného opatření a vyzvati jej, aby se o nich do 15 dnů vyjádřil.

Zmešká-li řemeslník tuto lhůtu, pozbývá práva, aby byl vyslechnut.

Zamítne-li žádost o přeložení do výslužby přednosta úřadu podřízeného ústřednímu úřadu, může si řemeslník do 15 dnů u služebního úřadu stěžovati ústřednímu úřadu.

Zamýšlí-li úřad přeložiti řemeslníka do výslužby z moci úřední, musí jej o tom písemně zpraviti a oznámiti mu důvody a připomenouti mu, že může do 15 dnů podati námitky. O podaných námitkách jest zavésti případně potřebná šetření. Nepodají-li se námitky, jest postupovati stejně, jakoby byl řemeslník za přeložení do výslužby žádal.

Do přeložení do výslužby provedeného z moci úřední přednostou úřadu podřízeného ústřednímu úřadu může řemeslník do 15 dnů u služebního úřadu podati stížnost ústřednímu úřadu.

V době řízení o stížnosti jest s řemeslníkem jednati tak, jako by byl na dovolené.

Výslužné řemeslníků činí normálně po deseti započitatelných rocích 40 % a za každý další rok 2 % pensijní základny.

Pokud však služební doba započitatelná pro vyměření výslužného byla řemeslníkem skutečně ztrávena ve výkonné službě řidiče automobilů, započítává se tak, že každý rok této služby se pro výměru odpočivných a zaopatřovacích platů hodnotí 18 měsíci. Časová období výkonné služby řidiče automobilů, jež nedosahují jednoho roku, hodnotí se jednoduše.

Výslužné nesmí převyšovati pensijní základnu.

Řemeslníci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6 % pensijní základny.

Při započítání služební doby podle § 54, odst. 2, platí řidiči automobilů pensijní příspěvek ve výši 9 % pensijní základny.

Do nových platů podle tohoto nařízení se převedou:

Montéři, dílenští zřízenci a řidiči vozů obdrží služné podle III., dělmistři podle II. a garážní a dílenští mistři podle I. platové stupnice.

Pro stanovení nových platů jest rozhodnou započitatelná (započtená) služební doba.

Započitatelnou služební dobou rozumí se služební doba ve služebním poměru, ve kterém se řemeslný zaměstnanec uvedený v § 56, odst. 1., převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného při převodu zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které řemeslník při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení služného.

U dělmistrů se určí podle rozhodné započitatelné (započtené) doby nejprve služné III. platové stupnice a doba vybývající pro další zvýšení služného; podle výsledku se určí podle pravidel platných pro stanovení služného při povýšení (§ 27) stupeň služného II. platové stupnice a případná doba vybývající pro zvýšení služného. Při převodu ze 6. stupně služného se však započte vybývající doba polovinou, při převodu ze 7. stupně služného polovinou zvětšenou o 18 měsíců.

U garážních a dílenských mistrů se určí způsobem stanoveným v předchozím odstavci nejprve služné v II. platové stupnici a doba vybývající pro další zvýšení služného; podle výsledku se určí podle pravidel platných při povýšení (§ 27) stupeň služného v I. platové stupnici a případná doba vybývající pro zvýšení služného.

Řemeslníkům přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně.

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených pro přiznání výchovného v § 24 na děti narozené do dne účinnosti tohoto nařízení.

Řemeslníci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II. a § 7 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li řemeslník nebo nastanou-li u manželky (družky) okolnosti, které podle § 24, odst. 1. a 3., vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka (družka) ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě nebo má-li z takovéto služby výslužné.

Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší řemeslníku doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li však řemeslník s manželkou ve společné domácnosti.

Ovdovělý řemeslník podrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a dokud je zde aspoň jedno nezaopatřené dítko mladší dvanácti roků.

Dosáhne-li řemeslník služného, na které připadá doplňovací přídavek jinou částkou, než činí doplňovací přídavek jemu náležející, vyměří se mu nový doplňovací přídavek částkou vypadající podle hořejšího ustanovení. Doplňovací přídavek odpadá, dosáhne-li řemeslník služného, se kterým není spojen doplňovací přídavek.

Služební příjmy tímto nařízením nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služebních požitků (služné, místní přídavek, jednotný drahotní přídavek, přídavek na děti, odměny podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n.) a jiných na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády povolených, jakož i všech individuelně řemeslníkům udělených osobních přídavků.

Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, a zvláštní drahotní přídavky povolené vládou zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

Pokud by služební plat příslušející řemeslníku podle tohoto nařízení spolu s přídavky na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 59 a 60) byl po srážce pensijního příspěvku menší nežli úhrn služebních požitků uvedených v odstavci 1 po srážce pensijního příspěvku v den účinnosti nařízení, obdrží řemeslník vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvém zvýšení služného o dvě třetiny částky, o kterou služné bylo zvýšeno, a při každém dalším zvýšení o polovinu částky, o kterou dosavadní služné bylo zvýšeno, a to až do úplného zániku.

Nastane-li po dni účinnosti tohoto nařízení okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto nařízení.

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Řemeslníci převedení do nového platu se posuzují, jako kdyby skutečně měli služební místo systemisované v platové stupnici, jejíž služné obdrželi.

Řemeslníci převedení do nového platu se zařadí na služební místa systemisovaná pro tu kterou kategorii v platové stupnici, jejíž služné obdrželi, a to montéři v mechanické službě na služební místa mechaniků, montéři v traťové službě na služební místa montérů, dílenští zřízenci na služební místa dílenských, řidiči vozů na služební místa řidičů nákladních automobilů, dělmistři v mechanické službě na služební místa vrchních mechaniků II. třídy, dělmistři v traťové službě na služební místa telegrafních dozorců II. třídy a garážní a dílenští mistři na služební místa garážních mistrů a dílovedoucích. Je-li počet řemeslníků, kteří obdrželi služné určité platové stupnice, větší než počet služebních míst v této platové stupnici systemisovaných, vážou řemeslníci, kteří nemohli býti takto zařaděni, především volná systemisovaná služební místa v některé vyšší platové stupnici téže kategorie. Není-li ve vyšších platových stupnicích volných systemisovaných služebních míst, vážou služební místa systemisovaná v nejblíže nižší platové stupnici, případně v následující nižší platové stupnici.

Řemeslníci, pro které nebude podle předchozího odstavce volných systemisovaných míst, budou vedeni nad systemisovaný stav a zařaděni postupně na služební místa, jak se v té které kategorii uprázdní.

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy řemeslníkovy z moci úřední, může řemeslník, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku řemeslníkovu, může se řemeslník odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu.

Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, může řemeslník rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad.

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na řemeslníka služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

Byly-li řemeslníku vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž řemeslník měl podle platných předpisů nárok, může řemeslník uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže řemeslník svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

Byly-li řemeslníku úřadem vyměřeny služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny pro nesprávné použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen řemeslníku před jejich uplynutím.

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li řemeslníku omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

Zavinil-li řemeslník, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoli časového omezení.

Ustanovení předchozích odstavců platí i při vyměření a výplatě odpočivných a zaopatřovacích platů.

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí podle § 150 platového zákona pro řemeslníky a jejich pozůstalé s těmito změnami:

Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy řemeslníků a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a odpočivných platů řemeslníků a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky státu vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

Není-li podle tohoto nařízení nebo podle všeobecných správních předpisů vyhražena příslušnost úřednímu úřadu, náleží, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, učiniti opatření úřadu, který jest podle § 8, odst. 1, povolán ustanovovati řemeslníky.

Kde se v tomto nařízení užívá výrazu "úřad", jest příslušným úřad zmíněný v předchozím odstavci.

V otázkách, kde to je zvláště předepsáno, a ve všech otázkách týkajících se odpočivných a zaopatřovacích platů jest si vyžádati předchozího souhlasu příslušného finančního úřadu.

Pomocní řemeslníci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa; služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil podle osobních stavů. Systemisace vyžaduje schválení vlády.

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu bez současného přestupu pomocného řemeslníka do tohoto osobního stavu je nepřípustno.

Jako pomocný řemeslník může býti přijat jen československý státní občan mužského pohlaví, který vyhovuje podmínkám stanoveným v § 4.

Ustanovení § 5, odst. 1 a 2, platí obdobně i pro pomocné řemeslníky; nastane-li u pomocného řemeslníka skutečnost, zmíněná v § 5, odst. 3, buď jeho služební poměr bez dalšího rozvázán.

Ustanovení § 6, odst. 8, platí obdobně.

Pomocní řemeslníci v technické službě stavební a udržovací mají služební titul "pomocný mechanik" nebo "pomocný montér" podle toho, jsou-li zaměstnání ve službě mechanické nebo traťové.

Pomocní řemeslníci v automobilním provozu mají ve službě řidiče automobilů služební titul "pomocný řidič automobilů" a ve službě dílenské služební titul "pomocný dílenský".

Pomocným řemeslníkům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená na zotavenou, a to pomocným řemeslníkům s denním platem včetně až do 5. stupně ve výměře 6 dnů, ostatní ve výměře 8 dnů.

Po dobu dovolené náleží pomocným řemeslníkům příslušný služební plat.

Služební plat se skládá z denního platu a výchovného.

Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení jinak nestanoví, toliko za dny skutečné služby, jakož i za dny klidu připadající do doby služby.

Denní plat se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona). Počáteční denní plat činí ve skupině míst A měsíčně 700 Kč a zvyšuje se vždy po 3 rocích započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem o částku 25 Kč měsíčně, a to nejvýše devětkrát. Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední. Podmínkou zvýšení jeho jest, aby pomocný řemeslník služebně vyhovoval.

Ve skupině míst B se snižuje měsíční částka denního platu o 37 Kč, ve skupině míst C o 75 Kč a ve skupině míst D o 112 Kč.

Pomocnému řemeslníku s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 86) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do skončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny denní plat podle skupiny míst C.

Pomocným řemeslníkům, jejichž trvalé služební působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší denní plat podle skupiny míst A.

Výchovné činí měsíčně při jednom nezaopatřeném dítěti 100 Kč, při více nezaopatřených dětech 175 Kč.

Ustanovení § 24 platí obdobně.

Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat, mimo dobu cvičení ve zbrani, nastoupí-li pomocný řemeslník neprodleně opět službu po skončení cvičení ve zbrani.

Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, nastane-li u pomocného řemeslníka, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, pochybnost, zda ještě služebně vyhovuje. Doba, po kterou pomocný řemeslník služebně nevyhovoval, se nezapočítá pro zvýšení denního platu.

Ustanovení § 29, odst. 1, platí obdobně.

Požádal-li pomocný řemeslník, jehož služební poměr byl nastoupením vojenské presenční služby trvající déle 10 týdnů zrušen, nejdéle do 15 dnů po propuštění z vojenské presenční služby u příslušného úřadu (§ 124, odst. 1), aby byl opětně ustanoven, a bylo-li mu propůjčeno systemisované služební místo pomocného řemeslníka, započte se mu doba před nastoupením vojenské služby v poměru pomocného řemeslníka započitatelná pro zvýšení denního platu.

Rovněž tak se započte pomocnému řemeslníku, jehož služební poměr byl zrušen výpovědí pro nedostatek práce, byl-li opětně ustanoven na systemisované služební místo pomocného řemeslníka, doba při zrušení služebního poměru započitatelná pro zvýšení denního platu, netrvalo-li přerušení služebního poměru déle než 6 měsíců.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo pošt a telegrafů při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení denního platu. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku je vyloučeno.

Ustanovení § 29, odst. 5, platí obdobně.

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo ve smlouvě není jinak ustanoveno, dnem nastoupení služby.

Při změně služebního platu obdrží pomocný řemeslník, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo ve smlouvě není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění pomocného řemeslníka služby v jeho dosavadním působišti.

Byl-li pomocný řemeslník ustanoven čekatelem nebo řemeslníkem podle části prvé tohoto nařízení, zastaví se mu jeho služební plat dnem, který předchází dnu, od něhož mu přísluší nový plat podle § 31.

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat dnem, v němž pomocný řemeslník, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

Při úmrtí se zastaví služební plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým pomocný řemeslník z tohoto poměru skutečně vystoupl nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

Služební plat pomocných řemeslníků se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li služební plat jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky.

Ustanovení § 32, odst. 3 až 7, platí obdobně.

náhrady ze služebního poměru (§ 80),

pensijní příspěvky,

pojistné podle § 91,

peněžité pokuty (§ 103),

přeplatky na služebních příjmech.

Nastala-li u pomocných řemeslníků služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku.

Doba jednoho roku se počítá podle zásad nemocenského pojištění; onemocněl-li pomocný řemeslník, jemuž byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do 8 týdnů poté, kdy uzdraviv se, nastoupil službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností ku práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

Pomocný řemeslník může býti přeložen do jiného služebního působiště nebo na jiné služební místo pomocného řemeslníka.

Při přeložení pomocného řemeslníka do jiného služebního působiště buď, pokud to služba připouští, vzat ohled na jeho osobní poměry.

ztrátou československého státního občanství,

výpovědí (§ 100),

uplynutím doby, na kterou byl sjednán,

nastoupením vojenské služby presenční,

zrušením pro neschopnost ke službě nebo jiné služební překážky (§ 97) nebo zrušením z důvodu, že pomocný řemeslník nenastoupil včas civilní službu v případě § 96,

propuštěním (§ 102),

přestupem do jiného státního služebního poměru,

úmrtím.

Zaměstnavatel i pomocný řemeslník může služební poměr kdykoli vypověděti, aniž uvede důvody.

Nebylo-li jinak smluveno, činí výpovědní lhůta pro zaměstnavatele u pomocných řemeslníků, kteří nejsou ještě tři roky ve službě, čtrnáct dnů, u ostatních pomocných řemeslníků jeden měsíc. Pro pomocného řemeslníka činí výpovědní lhůta čtrnáct dnů.

Pomocní řemeslníci, kteří byli uznání vinnými zločinem nebo trestným činem spáchaným ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

Kromě toho může pomocný řemeslník býti propuštěn bez předchozí výpovědi, provinil-li se hrubým porušením svých služebních povinností nebo činem, pro který se stane nehodným důvěry nebo pro nějž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními a s vážností úřadu.

Pomocný řemeslník takto postižený jest oprávněn ve lhůtě 15 dnů, počínající dnem následujícím po propuštění, dovolati se písemně rozhodnutí ministerstva pošt a telegrafů, což nemá však odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se pomocnému poměru schváleno, vyplatí se pomocnému řemeslníku služební plat příslušející za dobu výpovědní lhůty.

Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech zaopatřovacích nároků pro pomocného řemeslníka a jeho příslušníky.

Pomocným řemeslníkům, kteří svým jednáním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, aniž jest porušení to takové, že by bylo třeba užíti ustanovení § 102, budou uloženy pořádkové tresty.

Pořádkové tresty jsou:

Pořádkové tresty ukládá bezprostřední představený nebo přednosta služebního, případně nadřízeného úřadu. Před trestním opatřením budiž pomocnému řemeslníku dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené.

Proti uloženému pořádkovému trestu může si postižený u svého služebního úřadu do 8 dnů stěžovati k nadřízenému úřadu, jehož rozhodnutí je konečným.

Zaopatřovací plat pomocných řemeslníků činí normálně po 10 započitatelných rocích 40 % a za každý další rok 2 % pensijní základny.

Pokud však služební doba započitatelná pro vyměření zaopatřovacího platu byla pomocným řemeslníkem v automobilním provozu (pomocným řidičem automobilů) skutečně ztrávena ve výkonu služby řidičské, započítává se tak, že každý rok této služby se pro výměru zaopatřovacího platu hodnotí 18 měsíci. Časová období výkonné služby řidičské, jež nedosahují jednoho roku, hodnotí se jednoduše.

Zaopatřovací plat nesmí převyšovati pensijní základnu.

Pomocní řemeslníci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6 % pensijní základny.

Při započítání služební doby podle § 105, odst. 2, platí pomocní řidiči automobilů pensijní příspěvek ve výši 9 % pensijní základny.

Dokud nenabudou účinnosti ustanovení části prvé tohoto nařízení o čekatelích, mohou býti na volná systemisovaná služební místa řemeslnická ustanovování pomocní řemeslníci.

Propůjčení služebního místa řemeslnického jest přípustno jen, vykazuje-li pomocný řemeslník alespoň šest roků nepřerušení započitatelné služební doby ve vlastnosti pomocného řemeslníka. V této době musí pomocný řemeslník vykonávati po dobu alespoň čtyř roků službu té kategorie, ve které má býti ustanoven.

Pomocný řemeslník může býti ustanoven řemeslníkem jen, splnil-li všeobecné a případné zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení řemeslníkem příslušné kategorie.

Při ustanovení řemeslníkem obdrží řemeslník počáteční služné III. platové stupnice. Je-li toto služné stejné jako roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

Je-li však roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné vyšší než počáteční služné, obdrží řemeslník služné, které se rovná roční částce jeho dosavadního denního platu zmenšené o činovné, po případě není-li takového služného, tuto částku nejblíže převyšuje. Je-li součet služného a činovného nižší než roční částka denního platu, který by řemeslníku za stejných podmínek příslušel při příštím zvýšení denního platu, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

Při výpočtu podle odstavce 1. a 2. se bere za základ činovné skupiny míst, podle níž byl vyměřen dosavadní denní plat pomocného řemeslníka.

Pomocní řemeslníci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti pomocného řemeslníka v technické službě stavební a udržovací nebo v automobilním provozu Čsl. pošty, staví se co do služebního poměru na roveň těmto řemeslníkům (část prvá tohoto nařízení); při tom zůstávají i nadále na systemisovaných služebních místech pomocných řemeslníků.

Ustanovení předchozího odstavce pozbude platnosti dnem, kterým nabudou podle § 65 účinnosti ustanovení první části tohoto nařízení o čekatelích.

Nový služební poměr těchto pomocných řemeslníků počíná dnem po dovršení služby stanovené v § 109.

Co do služebního poměru platí pro ně všechny předpisy části prvé tohoto nařízení upravující služební poměr řemeslníků v technické službě stavební a udržovací a v automobilním provozu Čsl. pošty. Pokud jde o dovolenou na zotavenou (§ 17), určuje se její nejmenší míra osmi dny.

Pomocní montéři obdrží denní plat podle skupin míst (§ 85).

Ustanovení § 57 platí obdobně.

Pomocným montérům přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně.

Tento přídavek náleží za podmínek stanovených pro přiznání výchovného v § 86 na děti narozené do dne účinnosti tohoto nařízení.

Pomocní montéři, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v měsíčních částkách takto:

při počátečním denním platu 100 Kč,

při prvém až třetím zvýšení 100 Kč,

při čtvrtém zvýšení 96 Kč,

při pátém zvýšení 88 Kč,

při šestém zvýšení 84 Kč,

při sedmém zvýšení 75 Kč,

při osmém zvýšení 71 Kč,

při devátém zvýšení 63 Kč.

Ustanovení § 60, odstavec 2 až 5, platí obdobně.

Pomocní montéři převedení do nového platu se posuzují, jako kdyby skutečně měli systemisovaná služební místa pomocných řemeslníků.

Pomocní montéři převedení do nového platu se zařadí na služební místa systemisovaná pro pomocné řemeslníky, a to

pomocní montéři v mechanické službě na služební místa pomocných mechaniků a

pomocní montéři v traťové službě na služební místa pomocných montérů.

Pomocní řemeslníci, pro které nebude podle předchozího odstavce volných systemisovaných míst, budou vedeni nad systemisovaný stav a zařaděni postupně na uprazdňující služební místa pomocných řemeslníků.

Ustanovovati pomocné řemeslníky náleží mimo ministerstvu pošt a telegrafů ředitelství pošt a telegrafů a, pokud jde o automobilní provoz, Správě (ředitelství) poštovní automobilní dopravy. Ministerstvo pošt a telegrafů může si toto právo kdykoli vyhraditi.

Ustanovení § 73 platí obdobně.