Sekundární lékaři mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa.

Systemisace služebních míst se provede v rámci stanovené normální potřeby sil odděleně podle osobních stavů jednotlivých ústavů a vyžaduje schválení vlády.

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu bez současného přestupu sekundárního lékaře do tohoto osobního stavu jest nepřípustno.

Sekundárním lékařem může býti ustanoven pouze:

Při obsazování míst asistentů babických škol mají při stejné služební a vědecké kvalifikaci přednost sekundární lékaři státních porodnic, případně lékaři klinik pro ženské nemoci a klinik porodnických.

Jen se svolením ústředního úřadu může býti ustanoven za okolností zvláštního zřetele hodných:

Nastanou-li u sekundárního lékaře již ustanoveného okolnosti uvedené pod č. 5 nebo 6 předchozího odstavce, jest k dalšímu ponechání ve službě potřebí svolení ústředního úřadu. Sekundární lékař jest povinen ohlásiti takového okolnosti neprodleně ředitelství ústavu.

Sekundární lékaři se ustanovují na jeden rok. Ustanovující úřad (orgán) může však ustanovení po dvakráte obnoviti vždy na jeden další rok. Po celkové služební době tříleté může býti opětné ustanovení povoleno výjimečně z naléhavých důvodů ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, a to vždy nejdéle na jeden rok, celkem však nevýše na tři roky.

Ustanovení odstavce 1, druhé věty, platí i pro sekundární lékaře, kteří byli pověřeni zastupováním přednosty oddělení (§ 14, odst. 2).

O opětné ustanovení musí sekundární lékař písemně žádati nejpozději jeden měsíc před uplynutím doby, na kterou byl již ustanoven.

Asistenty babických škol a sekundární lékaře ve státních ústavech ustanovuje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Ve všeobecné nemocnici v Praze ustanovuje sekundární lékaře ředitel, vyžádav si před tím dobrozdání přednosty příslušného oddělení.

Uprázdněná místa se obsazují vypsáním soutěže.

O propůjčení služebního místa budiž vydána ustanovovací listina, v níž sluší dovolati se tohoto nařízení, uvésti služební místo, které se propůjčuje, dobu, na kterou se místo propůjčuje, služební označení s místem spojené, jakož i lhůtu, ve které má uchazeč službu nastoupiti.

Teprve doručením této ustanovovací listiny se stává propůjčení místa účinným. Ustanovovací listina jest osvědčením soukromoprávního služebního poměru a sekundární lékař se podrobuje jejím přijetím všem ustanovením tohoto nařízení.

Nenastoupí-li uchazeč službu ve lhůtě určené v ustanovovací listině, pozbývá ustanovení účinnosti, leč by mu ustanovující úřad (orgán) průtah do 8 dnů dostatečně ospravedlněný prominul.

Přísluší-li při opětném ustanovení zvýšená odměna, budiž v listině, jíž se povoluje opětné ustanovení, uveden den, kterým tato odměna přísluší.

Nastupujíce službu vykonají sekundární lékaři do rukou ředitele ústavu neb úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění: "Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své úřední povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých přestavených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti."

Tato služební přísaha vykonává se tím způsobem, že přisahající bez ohledu na to, jakého je náboženského vyznání, znění přísahy mu předčítané opakuje a poté podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

Po vykonání ústní přísahy podepíše přisahající zápis o přísaze datem opatřený. Výkon přísahy s uvedením dne jest úředně ověřiti na ustanovovací listině.

Přísahy nekonají sekundární lékaři, kteří již vykonali stejnou přísahu a od té doby nepřetržitě státu (ústavu) slouží.

Sekundární lékaři jsou povinni konati práce jim uložené pilně, svědomitě a nestranně podle nejlepšího vědomí a svědomí. Jsouce podřízeni řediteli nemocnice a svým primárním lékařům (přednostům oddělení), mají ve věcech služebních jejich nařízení přesně zachovávati a říditi se ve všem služebními předpisy.

Jejich pracovní doba se určuje podle potřeby služby.

Jsou povinni ve službě i mimo službu dbáti důstojnosti svého stavu a služebního postavení.

Jsou povinni zachovávati mlčelivost o věcech úředních a služebních vůči každému, jemuž nejsou povinni je služebně sděliti, pokud nebyli pro určitý případ této povinnosti zproštěni. Tato povinnost trvá i po zrušení služebního poměru.

Ručí za statek jim zaměstnavatelem svěřený a za každou škodu jejich zaviněním jemu způsobenou. Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.

Jest jim zakázáno, aby požadovali nebo přijímali od stran vzhledem ke svým služebním výkonům ať přímo nebo nepřímo peněžité odměny nebo jakékoli jiné výhody nebo si je dali slíbiti.

Jest jim zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastávati úřadování nebo službu. Nesmějí náležitě k cizozemské společnosti sledující politické účely.

Všechny žádosti, rozklady a stížnosti ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech jsou povinni činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.

Sekundární lékaři jsou povinni bydleti v ústavě, při němž jsou ustanoveni.

Výjimečně může nadřízený úřad (§ 2, odst. 1) v jednotlivých případech ze zvláštních důvodů svoliti, aby sekundární lékař bydlil mimo ústav. Svolení toto předpokládá souhlas přednosty příslušného oddělení. Sekundární lékař nemá v tomto případě nároku na náhradu za to, že nepoužívá výhody bezplatného ubytování v ústavě.

Se systemisovanými služebními místy pomocných lékařů ve státních ústavech léčebných a humanitních jest spojeno služební označení "sekundární lékař".

Sekundárnímu lékaři, který jest pověřen zastupováním přednosty oddělení, může býti, má-li aspoň tři roky služby jako sekundární lékař, přiznáno nadřízeným úřadem (§ 2, odst. 1) služební označení "asistent oddělení".

Se systemisovanými služebními místy pomocných lékařů ve státních ústavech pro vzdělání a výcvik porodních pomocnic (babických školách) jest spojeno služební označení "asistent".

Sekundární lékaři mají nárok na každoroční dovolenou na zotavenou, pokud tomu nepřekážejí naléhavé důvody služební. Nejmenší míra dovolené se určuje pro sekundární lékaře dvěma týdny, pro asistenty oddělení a asistenty babických škol třemi týdny.

Tyto dovolené uděluje ředitelství ústavu. Dovolená přesahující uvedenou míru vyžaduje schválení nadřízeného úřadu (§ 2, odst. 1) a může býti její povolení učiněno závislým na podmínce, že po tuto dobu nepřísluší služební plat a že se tato doba nezapočítá pro případné zvýšení služebního platu.

Sekundárním lékařům a asistentům babických škol náleží jako služební plat odměna.

Odměna se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) v ročních částkách takto:

Zvýšení odměny se provádí z moci úřední.

Odměna přísluší, pokud se v tomto nařízení jinak nestanoví, za dobu, po kterou služba skutečně byla konána, dále za dobu normální dovolené, za dobu mimořádné dovolené povolené bez opačné výhrady (§ 15, odst. 2) a za dobu cvičení ve zbrani.

Pro zvýšení služebního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší služební plat.

Doba cvičení ve zbrani se započte pro zvýšení služebního platu jen, nastoupí-li sekundární lékař neprodleně opět službu po skončeném cvičení ve zbrani.

Při prvém nebo opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

Při zvýšení služebního platu obdrží sekundární lékař nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po dovršení postupové lhůty, byla-li pak postupová lhůta dovršena prvého dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nový služební plat prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění sekundárního lékaře služby v jeho dosavadním působišti.

Při úmrtí se zastaví služební plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém sekundární lékař z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo ve kterém byl služební poměr rozvázán.

Služební plat se vyplácí v měsíčních lhůtách předem splatných prvního dne měsíce.

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu. Měsíční částka příspěvku připadající na sekundárního lékaře zaokrouhlí se, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební plat vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Sekundární lékaři jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Sekundární lékaři jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu připadající na jejich služební příjmy.

náhrady ze služebního poměru (§ 11, odst. 5),

pojistné (§ 20, odst. 2),

přeplatky na služebním platu.

Vláda upraví nárok sekundárních lékařů na náhradu služebních výloh - zejména při služebním použití v jiném místě než v místě jejich služebního působiště - jakož i veškeré otázky s tím související.

Pokud se tak nestane, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

Nároku na bezplatnou stravu z ústavní kuchyně sekundární lékaři nemají.

Nadřízení úřad (§ 2, odst. 1) však učiní opatření, aby sekundární lékaři se mohli stravovati v ústavu za stanovenou náhradu. Náhradu tu vyměří nadřízení úřad se zřetelem na skutečné náklady stravy a na výhody, které tím službě ústavní vzniknou.

Nastala-li u sekundárního lékaře služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku.

Doba jednoho roku se počítá podle zásad platných pro nemocenské pojištění; onemocněl-li sekundární lékař, jemuž byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do osmi týdnů poté, kdy uzdraviv se nastoupil službu, poznovu touže nemocí, jest s neschopností k práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí sekundární lékařka bez vyzvání neprodleně ředitelství ústavu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší sekundární lékařce 80 % odměny. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

ztrátou československého státního občanství,

uplynutím doby, na kterou byl sjednán,

odepřením souhlasu k dalšímu ponechání ve službě podle ustanovení § 5, odst. 2,

výpovědí (§ 32),

vzdáním se služby (§ 31),

nastoupením vojenské presenční služby,

zrušením pro neschopnost ke službě nebo jiné služební překážky (§ 30) nebo zrušením z důvodu, že sekundární lékař nenastoupil včas civilní službu v případě § 23,

propuštěním (§ 32, odst. 2, II, čís. 2, a § 36),

přestupem do jiného státního služebního poměru,

úmrtím.

Zaměstnavatel i sekundární lékař může služební poměr kdykoli vypověděti, aniž uvede důvody.

Výpovědní lhůta činí pro obě strany jeden měsíc.

Zaměstnavatel nechť omezí výpověď na případy, ve kterých podle jeho názoru důležitý služební zájem vyžaduje, aby byl služební poměr zrušen.

Při výpovědi se zrušuje služební poměr koncem měsíce, ve kterém výpovědní lhůta uplyne. Před koncem měsíce, ve kterém výpovědní lhůta uplyne, nesmí sekundární lékař bez výslovného svolení zaměstnavatele opustiti službu.

Prohlášení, že sekundární lékař se vzdává služby, buď podáno písemně a je k jeho účinnosti třeba, aby bylo přijato úřadem (orgánem), který jest povolán ustanoviti sekundárního lékaře (§ 7, odst. 1).

Prohlášení smí býti odmítnuto, brání-li jeho přijetí ohledy služební, je-li sekundární lékař v disciplinárním vyšetřování nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.

Sekundárním lékařům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, budou uloženy služební tresty.

Porušení povinností bude stíháno pořádkovými tresty nebo disciplinárními tresty podle toho, jde-li o nesprávnost, nebo je-li porušení povinností služebním přečinem, který dlužno vzhledem ke způsobu, míře, opakování a k jiným přitěžujícím okolnostem trestati přísněji.

Disciplinární tresty ukládá nadřízený úřad (§ 2, odst. 1).

Vyšetřování se koná ústně. Zahájí je ředitel ústavu (jeho zástupce). Úřad povolaný rozhodovati v tomto disciplinárním případě může však určiti úředníka, kterému má býti svěřeno provedení vyšetřování.

O každém zahájení disciplinárního řízení budiž nadřízený úřad neprodleně vyrozuměn.

K vyšetřování musí býti přizván přednosta oddělení, jemuž obviněný sekundární lékař jest přidělen.

O ústním jednání sepíše se protokol.

Obviněnému buď přesně naznačen služební přečin jemu za vinu kladený a budiž mu dána příležitost, aby se v každém bodu obvinění ospravedlnil. Bezprostředně po sepsání jeho výpovědi budiž mu zápis přečten a poskytnuta mu tím možnost oprav a doplňků. Po skončeném vyšetřování buďtež předloženy spisy nadřízenému úřadu, aby rozhodl.

Vyhne-li se sekundární lékař úmyslně výslechu, může býti uložen disciplinární trest i bez jeho slyšení.

Nález bude dodán obviněnému písemně. Úřad rozhodující může naříditi doplnění vyšetřování.

Rozhodnutí nadřízeného úřadu má platnost konečnou.

Suspendován budiž sekundární lékař:

Suspense může býti vyslovena i tehdy, když proti sekundárnímu lékaři bylo zavedeno přípravné vyšetřování pro jiný trestný čin, nebo když vzhledem k jeho chování bezpečnost nebo vážnost ústavu nebo služební zájem vyžadují, aby byl odstraněn.

O okolnostech, které zavdaly podnět k suspensi, budiž, nenastane-li podle § 36 propuštění bez disciplinárního řízení, zavedeno vždy také disciplinární vyšetřování.

Suspensi vysloví nadřízený úřad (§ 2, odst. 1). V naléhavých případech přísluší toto právo také řediteli ústavu.

Vyslovení suspense ředitelem ústavu vyžaduje dodatečného schválení nadřízeného úřadu.

Suspense končí dnem, kterým disciplinární nález byl doručen. Suspense však může býti nadřízeným úřadem zrušena dříve, není-li již důvodu pro její další trvání.

Po dobu suspense může nadřízený úřad suspendovanému sekundárnímu lékaři snížiti služební plat na polovinu.

Nezní-li disciplinární nález na propuštění a jsou-li tu okolnosti zřetele hodné, může nadřízený úřad dodatečně povoliti úplné nebo částečné vyplacení zadržené částky služebního platu. Nebyl-li vůbec uložen disciplinární trest a nebyl-li obviněný ani trestním souden uznán vinným, budiž suspense zrušena se zpětnou účinností a rozdíl mezi plným a sníženým služebním platem dodatečně vyplacen.

Sekundární lékař, který byl uznán vinným zločinem nebo který byl pro jiný trestný čin soudem odsouzen k trestu na svobodě, jest dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěn.

Objeví-li se dodatečně, že sekundární lékař byl ustanoven na základě neplatných dokladů nebo nesprávných údajů nebo že podařilo se mu jinak dosíci služebního místa, ač nesplnil některou z podmínek předepsaných v § 4 nebo nebyl podle § 5 dispensován, může býti bez dalšího propuštěn, jakmile tato okolnost vyjde najevo.

O propuštění z důvodů uvedených v předchozích odstavcích rozhoduje nadřízený úřad (§ 2, odst. 1).

Ustanovení § 3 o systemisaci služebních míst platí obdobně.

Se systemisovanými služebními místy jest spojeno služební označení "asistent".

Ustanovení § 4, odst. 1, o podmínkách ustanovení platí obdobně s tím, že na místo průkazu stanoveného v odstavci 1 pod č. 4 se vyžaduje průkaz, že uchazeč jest odborným zubním lékařem po rozumu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n.

Ustanovení § 5, odst. 1, č. 1 až 5 a 7, a odst. 2, platí obdobně.

Asistenti se ustanovují na dva roky. Ustanovení může býti po dvakráte obnoveno vždy na další dva roky.

Ustanovení §§ 7 a 8 platí obdobně.

Odměna se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) v ročních částkách takto:

Ustanovení § 12, odst. 8, platového zákona platí obdobně.

Ustanovení § 19 o počátku a zastavení služebního platu platí obdobně.

Při změně služebního platu obdrží asistent nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvého dne v měsíci, jíž tímto dnem.

Do nových platů podle tohoto nařízení se převedou sekundární lékaři, asistenti oddělení, asistenti babických škol a asistenti ve státním ústavu pro zubní lékařství, pokud jsou v den vyhlášení tohoto nařízení ustanoveni v ústavech uvedených v § 1, odst. 1.

Pro stanovení výše služebního platu jest rozhodnou doba ve služebním poměru, ve kterém se lékaři uvedení v odstavci 1 převádějí, ke dni účinnosti tohoto nařízení skutečně ztrávená, pokud jest podle § 17, pokud se týče § 46 započitatelná pro zvýšení služebního platu.

Doba takto zjištěná se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služebního platu, který lékař při převodu obdrží, se započte pro zvýšení služebního platu.

Služební plat tímto nařízením nově stanovený nastupuje na místo všech dosavadních stálých služebních požitků včetně odměny podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., a dosud poskytované stravy.

Zvláštní drahotní přídavky povolené vládou zaměstnancům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se nepokládají za požitky po rozumu předchozího odstavce.

Pokud by služební plat příslušející pomocnému lékaři podle tohoto nařízení byl menší nežli úhrn služebních požitků uvedených v odstavci 1 ke dni 1. ledna 1926, obdrží pomocný lékař vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky. Při stanovení úhrnu dosavadních požitků se hodnotí strava, která dosud lékaři příslušela, částkou 270 Kč měsíčně.

Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Dosavadní povinnost sekundárních lékařů stravovati se v ústavě, při němž jsou ustanoveni, zaniká koncem března 1927.

Při srovnání služebního platu příslušejícího lékaři podle § 50 a služebních příjmů vyplácených mu v době od účinnosti tohoto nařízení se hodnotí poskytovaná strava částkou 270 Kč měsíčně.

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy pomocného lékaře z moci úřední, může pomocný lékař, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad (orgán), jenž opatření učinil.

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku pomocného lékaře, může se lékař odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu.

Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem ústřednímu úřadu bezprostředně podřízeným, může býti tento úřad ústředním úřadem zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou platností.

Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, může pomocný lékař rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústředí úřad.

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu (orgánu), který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím řediteli příslušného ústavu; rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo ředitelství ústavu.

Byly-li pomocnému lékaři vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušel, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž pomocný lékař měl podle platných předpisů nárok, může uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže pomocný lékař svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

Byly-li pomocnému lékaři vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen pomocnému lékaři před jejich uplynutím.

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad (orgán) vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li pomocnému lékaři vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

Zavinil-li pomocný lékař, že úřad (orgán), vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové postaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoli časového omezení.

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí kromě ustanovení týkajících se výslužného, odbytného a zaopatřovacího platu podle § 150 platového zákona pro pomocné lékaře, na něž se vztahuje toto nařízení, s těmito změnami:

Předpisy o exekuci na služební plat pomocných lékařů neplatí pro administrativní srážky z jejich služebních platů, jde-li o pohledávky státu (fondu) vzniklé ze služebního poměru nebo se zřetelem na něj.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926 vyjímajíc ustanovení o služebních překážkách a s tím souvisejících ustanovení o nemocenském pojištění, kterážto ustanovení nabývají účinnosti od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto nařízení.

Tímto dnem pozbývají platnosti všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto nařízení.

Personální opatření učiněná v době od 1. ledna 1926 do vyhlášení tohoto nařízení zůstávají v platnosti a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti v soulad s ustanoveními tohoto nařízení. Při tom budiž postupováno podle obdoby §§ 49-51.

Dokud nebude schválena systemisace míst podle tohoto nařízení, jest přípustno jakékoliv personální opatření, které předpokládá systemisaci míst, jen se schválením vlády k souhlasnému návrhu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministerstva financí.

Toto nařízení provede ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě se zúčastněnými ministry.