Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

22/1927 Sb. znění účinné od 1. 1. 1926 do 31. 3. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

22

 

Vládní nařízení

ze dne 17. března 1927

o úpravě služebních a platových poměrů světských ošetřovatelů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve všeobecné nemocnici v Praze.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 210 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona):

Úvodní ustanovení.

§ 1.

(1)

První část tohoto nařízení platí pro ošetřovatele v civilních státních ústavech léčebných a humanitních (nemocnicích, porodnicích, odborných ústavech léčebných, lékařských porodnách) a ve všeobecné nemocnici v Praze a druhá jeho část pro pomocné ošetřovatele v těchto ústavech.

(2)

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, platí jeho ustanovení pro zaměstnance uvedené v odstavci 1 bez rozdílu pohlaví.

(3)

Na ošetřovatele, kteří jsou již ustanoveni státními pragmatikálními zřízenci, na ošetřovatele řádové a na zaměstnance, kteří nevykazujíce kvalifikace předepsané pro ošetřovatele konají jen podřadné služby ošetřovatelské nebo nejsou výkony ošetřovatelskými plně zaměstnáni (služky na oddělení a pod.), se ustanovení tohoto nařízení nevztahují.

ČÁST PRVÁ.

Ošetřovatelé. (§ 2-54)

DÍL I.

Služební a platové poměry za činné služby. (§ 2-46)

§ 2.

Systemisace služebních míst.

(1)

Ošetřovatelé mohou býti ustanovení pouze na systemisovaná služební místa.

(2)

Systemisace služebních míst se provede v rámci stanovené normální potřeby sil odděleně podle jednotlivých ústavů a vyžaduje schválení vlády.

(3)

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované pro jiný ústav bez současného přestupu ošetřovatele k tomuto ústavu jest nepřípustno.

Podmínky ustanovení.

§ 3.

Ošetřovatelem může býti ustanoven pouze:

1.

kdo vyhovuje všeobecným podmínkám předepsaným pro ustanovení ve státní službě,

2.

kdo dovršil nejméně 18. rok věku,

3.

kdo je ke službám, které má obstarávati, tělesně i duševně způsobilým, upotřebitelným a důvěryhodným,

4.

kdo prokázal odbornou způsobilost diplomovou zkouškou podle nařízení ministerstva vnitra ze dne 25. června 1914, č. 139 ř. z.

§ 4.

(1)

Jen se svolením ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy může býti za okolností hodných zvláštního zřetele ustanoven:

1.

kdo překročil 40. rok věku,

2.

ten, jehož způsobilost k jednání jest omezena z jiného důvodu než pro nezletilost,

3.

kdo byl soudem odsouzen pro zločin nebo pro trestný čin splácený ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti,

4.

kdo byl z trestu ze státní nebo jiné veřejné služby propuštěn nebo takovou službu opustil v průběhu disciplinárního řízení,

5.

kdo by svým ustanovením byl podřízen nebo podroben dozoru osoby, s níž jest v poměru manželském, adopčním, schovaneckém nebo s níž jest příbuzným nebo sešvakřen ve vzestupné nebo sestupné linii nebo v poboční linii až včetně do třetího stupně,

6.

uchazeč, který jest ženat, uchazečka, která jest provdána anebo má děti.

(2)

Nastane-li u ošetřovatele již ustanoveného okolnost uvedená pod č. 5 předchozího odstavce, budiž neprodleně zařízeno, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby. Nastane-li okolnost zmíněná pod č. 6, jest k dalšímu ponechání ve službě potřebí svolení ústředního úřadu. Ošetřovatel jest povinen ohlásiti takovéto okolnosti neprodleně ředitelství ústavu.

§ 5.

Čekatelé.

(1)

Čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil podmínky předepsané pro ustanovení ošetřovatelem (§§ 3 a 4) a vykazuje dva roky jiné nepřetržité služby v ústavech uvedených v § 1 nebo v jiném oboru státní správy. Doba, po kterou byl ošetřovatel před dosažením diplomu (§ 3, čís. 4) zaměstnán v praktickém výcviku ošetřovatelském, se započítává do této doby dvou roků.

(2)

Ustanovení čekatele jest přípustno jen, je-li v dotyčném ústavě systemisované služební místo ošetřovatele volné. každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(3)

Ošetřovatelem může býti s výjimkami uvedenou v odstavci 5 ustanoven pouze ten, kdo skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu.

(4)

Čekatelská doba se stanoví pěti roky.

(5)

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta.

(6)

Služební plat čekatelský se určí zvláštním vládním nařízením.

(7)

Ustanovení tohoto nařízení o ošetřovatelích platí, pokud se jinak nestanoví, i pro čekatele.

§ 6.

Ustanovení čekatele ošetřovatelem.

(1)

Čekatel se ustanoví ošetřovatelem, jakmile dovršil stanovenou čekatelskou dobu a vyhověl všeobecným i zvláštním podmínkám stanoveným pro ustanovení ošetřovatelem․ Předpisy o vyloučení neb odkladu a o době účinnosti zvýšení služného platné pro ošetřovatele (§ 22) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele ošetřovatelem.

(2)

Pokud ustanovení čekatele ošetřovatelem jest podmíněno výkonem další odborné zkoušky, stanoví ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zvláštním přepisem.

§ 7.

Postup při stanovení čekatelem a propůjčení služebního místa.

(1)

Ustanoviti čekatele nebo propůjčiti služební místo ošetřovatele přísluší ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy; pokud jde o všeobecnou nemocnici v Praze, přísluší toto právo zemské správě politické v Praze.

(2)

O propůjčení služebního místa buď vydána ustanovovací listina, v níž sluší se dovolati tohoto nařízení, uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, kterým podle § 25 přísluší služební plat, a se služebním místem spojený služební titul.

(3)

Teprve doručením této ustanovovací listiny se stává propůjčení místa účinným. Ustanovovací listina jest osvědčením soukromoprávního služebního poměru a ošetřovatel se podrobuje jejím přijetím všem ustanovením tohoto nařízení.

(4)

Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatelem.

(5)

Ustanovuje-li se uchazeč, který není dosud v činné službě státní, buď v ustanovovací listině určena lhůta, ve které má nastoupiti službu. Nenastoupí-li v této lhůtě, pozbývá ustanovení účinnosti, leč by mu úřad průtah do 15 dnů dostatečně ospravedlněný prominul.

§ 8.

Služební přísaha.

(1)

Nastupující službu vykonají ošetřovatelé do rukou přednosty ústavu neb úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění:

"Přisahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškeré zákony zachovávati, všechny své služební povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých přestavených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti."

(2)

Tato služební přísaha vykonává se tím způsobem, že přisahající bez ohledu na to, jakého je náboženského vyznání, znění přísahy mu předčítané opakuje a poté podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

(3)

Po vykonání ústní přísahy podepíše přisahající zápis o přísaze datem opatřený. Výkon přísahy s uvedením dne jest úředně ověřiti na ustanovovací listině.

(4)

Přísahy nekoná, kdo již vykonal stejnou přísahu orgánům Československé republiky a od té doby nepřetržitě státu slouží.

§ 9.

Počátek služební doby.

Služební doba počíná při prvém neb opětném ustanovení dnem nastoupení služby, při bezprostředním přestoupení z jiného státního služebního poměru dnem zproštění služby v tomto služebním poměru.

§ 10.

Služební výkaz.

(1)

Úřad povede o každém ošetřovateli služební výkaz, do něhož se zapisují veškerá osobní data důležitá pro služební a platové poměry ošetřovatelovy vůbec a pro zvýšení služného a vyměření výslužného zvláště.

(2)

Ošetřovatel je povinen ohlásiti tato data přednostovi služebního úřadu ihned po nastoupení služby a oznamovati všechny změny, pokud nespočívají na úředních opatřeních.

(3)

Každý ošetřovatel je oprávněn nahlédnouti u ředitelství ústavu do svého služebního výkazu a opsati si jej.

§ 11.

Kvalifikace.

Ošetřovatelé podléhají běžné kvalifikaci. Dokud nebude zvláštním vládním nařízením stanoveno jinak, sluší v tomto směru postupovati podle obdoby předpisů pro státní pragmatikální zřízence (§ 34 platového zákona).

§ 12.

Služební povinnosti.

(1)

Ošetřovatelé jsou povinni konati práce jim uložené věrně, pilně a poctivě podle nejlepšího vědomí a svědomí a osvojiti si potřebné k tomu vědomosti a zručnosti. K nemocným povinni jsou chovati se šetrně a vlídně, k svým představeným uctivě a býti jejich rozkazů poslušni. Ve službě i mimo ni jsou povinni chovati se slušně a čestně a zachovávati mlčenlivost o věcech služebních; povinnost mlčenlivosti o věcech služebních trvá nezměněně i ve výslužbě nebo po zrušení služebního poměru. Přísně jest ošetřovatelům zakázáno, aby od stran vzhledem ke svým služebním výkonům přijímali dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.

(2)

Jejich pracovní doba se určuje podle potřeby služby.

(3)

Ošetřovatelé ručí za statek jim svěřený a za každou škodu jejich zaviněním ústavu způsobenou. Náhrady budou stanoveny pořadem služebním.

(4)

Ošetřovatelé jsou povinni v ústavu bydliti a se stravovati. Za stravu platí ústavu náhradu, jež bude stanovena každoročně ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem financí.

(5)

Ošetřovatelům jest zapověděna účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo pro způsob činnosti spolku jejich povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Ošetřovatelé nesmějí náležeti k cizozemské společnosti sledující politické účely.

(6)

Ošetřovatelé jsou povinni veškerá svá podání ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.

§ 13.

Služební tituly.

(1)

Ošetřovatelé mají služební titul "diplomovaný ošetřovatel", ošetřovatelky "diplomovaná sestra".

(2)

Ošetřovatelé, kteří jsou pověřeni dozorem k ošetřovatelské službě na ústavním oddělení, mají služební titul "vrchní diplomovaný ošetřovatel", po případě "vrchní diplomovaná sestra".

§ 14.

Služební oděv.

Ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vydány budou předpisy o služebním oděvu a jeho užívání. Až do té doby zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

§ 15.

Dovolená.

Ošetřovatelům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená na zotavenou, jejíž nejmenší výměra se určuje:

pro čekatele sedmi dny,

pro ošetřovatele se služným

1.

až 3. stupně osmi dny,

4.

stupně deseti dny,

5.

" čtrnácti dny,

6.

nebo vyššího stupně osmnácti dny,

§ 16.

Služební plat.

Služební plat se skládá ze služného, činovného a výchovného.

§ 17.

Služné.

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

1.

stupeň

6.300

2.

"

"

7.506

3.

"

"

7.800

4.

"

"

8.556

5.

"

"

9.300

6.

"

"

10.056

7.

"

"

10.800

8.

"

"

11.556

9.

"

"

12.300

10.

"

"

13.056.

Služné ošetřovatelů se stanoví v ročních částkách takto:

V 1. stupni

11.760 K,

V 2. stupni

12.720 K,

V 3. stupni

13.680 K,

V 4. stupni

14.640 K,

V 5. stupni

15.600 K,

V 6. stupni

16.560 K,

V 7. stupni

17.520 K,

V 8. stupni

18.480 K,

V 9. stupni

19.320 K,

V 10. stupni

20.160 K.

§ 18.

Činovné.

(1)

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve

skupině

míst

A

3000

"

"

"

B

2556

"

"

"

C

2100

"

"

"

D

1656.

(2)

Ošetřovateli s činovným skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 20) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

Výchovné.

§ 19.

Výchovné činí při jednom nezaopatřeném (§ 20) dítěti 1200 Kč, při více nezaopatřených dětech 2100 Kč ročně.

§ 20.

(1)

Výchovné přísluší s omezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Které děti se pokládají za nezaopatřené, řídí se předpisy platnými pro státní pragmatikální zřízence.

(2)

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1.

studují-li na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však

a)

do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních neb odborných školách,

b)

do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen studují-li s řádným prospěchem, anebo

2.

jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoli výdělku neschopny.

(3)

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, výchovné nepřísluší. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem financí.

(4)

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5)

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6)

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle § 51, odst. 9.

(7)

Ošetřovatelkám nárok na veřejné nepřísluší. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného ošetřovatelce na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

§ 21.

Prvé neb opětné ustanovení ošetřovatelem.

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, obdrží ošetřovatel při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

§ 22.

Zvýšení služného. Vyloučení a odklad zvýšení služného.

(1)

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů.

(2)

Zvýšení služného nastává, jakmile ošetřovatel dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(3)

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

(4)

Pro zvýšení služného se nezapočítávají tato období:

1.

doba činné služby vojenské, pokud za ni nepřísluší služební plat,

2.

dovolená přesahující výměru uvedenou v § 15 povolená s podmínkou, že se nezapočítá pro zvýšení služného,

3.

doba, po kterou se ošetřovatel samovolně vzdálil služby a pozbyl proto za ni služebního platu (§ 32, odst. 4),

4.

doba, za kterou byla přiznána kvalifikace, vylučující podle platných předpisů (§ 11) ze zvýšení služného,

5.

doba ztrávená v dočasné výslužbě,

6.

doba, na kterou ošetřovatel byl disciplinárním nálezem vyloučen ze zvýšení služného,

7.

doba, na kterou bylo vysloveno disciplinárním nálezem snížení služného,

8.

doba, po kterou byl ošetřovatel suspendován z důvodů konkursu, dále doba suspense, byl-li ošetřovatel odsouzen k disciplinárnímu trestu nebo zbaven svéprávnosti.

(5)

Rozhodnutí o zvýšení služného se odloží:

1.

nastane-li u ošetřovatele, jenž dosáhl nároku na zvýšení služného, od posledního určení kvalifikace okolnost, která činí pochybným, zda jeho kvalifikace může býti ještě označena alespoň za dobrou, až k nejbližšímu určení kvalifikace,

2.

bylo-li proti ošetřovateli zavedeno disciplinární řízení nebo byl-li suspendován, až do skončení disciplinárního řízení nebo zrušení suspense.

§ 23.

Započtení pro zvýšení služného.

(1)

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2)

O tom, kdy kromě případů stanovených v tomto nařízení a v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiném zaměstnání, platí obdobně předpisy platné pro státní pragmatikální zřízence.

(3)

Za zvláštních okolností může ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4)

Započtení doby, na něž ošetřovatel nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení je právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, buď vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

§ 24.

Počátek postupových lhůt pro zvýšení služného.

Postupové lhůty pro zvýšení služného počínají vždy jen prvním lednem, prvním dubnem, prvním červencem nebo prvním říjnem podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu služného (adjuta).

§ 25.

Počátek a zastavení služebního platu.

(1)

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2)

Při změně služebního platu obdrží ošetřovatel, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění ošetřovatele služby v jeho dosavadním působišti.

(3)

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž byl ošetřovatel, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, činné služby zproštěn.

(4)

Při úmrtí se zastaví služební plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém ošetřovatel z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo ve kterém byl služební poměr rozvázán.

§ 26.

Výplata služebního příjmu (platu).

(1)

Služební plat se vyplácí v měsíčních lhůtách předem splatných prvního dne měsíce.

(2)

Na žádost lze povoliti čtvrtletní výplatu činovného předem; bylo-li činovné v příslušném čtvrtletí zastaveno z jiného důvodu než pro úmrtí ošetřovatele, musí ošetřovatel nahraditi měsíční částky vyplacené před nastavší splatností.

(3)

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu. Měsíční částka příspěvku připadající na ošetřovatele se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

(4)

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážku ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(5)

Není-li roční částka daně z příjmu připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(6)

Ošetřovatelé jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

(7)

Ošetřovatelé jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

§ 27.

Srážky.

Z měsíčních částek služebních příjmů se srazí kromě veřejných dávek, které se vybírají srážkou, dále nároků, pro které bylo vymoženo soudní opatření zajišťovací nebo exekuce nebo pro které bylo učiněno pravoplatné opatření jakýmkoliv právním jednáním:

1.

náhrady ze služebního poměru (§ 12, odst. 3 a 4)

2.

pensijní příspěvky,

3.

pojistné podle § 26, odst. 3,

4.

peněžité pokuty (§ 46),

5.

přeplatky na služebních příjmech,

6.

splátky na zálohy na služné (§ 30) v povolených měsíčních lhůtách.

§ 28.

Náhrada služebních výloh.

(1)

Vláda upraví nárok ošetřovatelů na náhradu služebních výloh - zejména při služebním použití v jiném místě než v místě jejich služebního působiště - jakož i veškeré otázky s tím související.

(2)

Pokud se tak nestane, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy.

§ 29.

Služební přídavky.

(1)

Ošetřovatelům, kteří jsou pověřeni dozorem k ústavnímu inventáři, přísluší služební přídavek měsíčně 30 Kč. Vrchním ošetřovatelům přísluší služební přídavek měsíčně 50 Kč, jsou-li však zároveň pověřeni dozorem k ústavnímu inventáři, měsíčně 60 Kč.

(2)

Vláda určí, zda, za jakých podmínek a v jaké míře mohou býti přiznány ošetřovatelům jiné přídavky.

§ 30.

Zálohy na služné.

(1)

Definitivně ustanovenému ošetřovateli, který neštěstím nebo nemocí se ocitl beze své viny v tísni, může býti k žádosti poskytnuta bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha na služné až do výše tříměsíční částky služného.

(2)

Větší výhody při povolování záloh mohou býti poskytnuty jen se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena ošetřovateli, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

§ 31.

Vojenská služba.

(1)

Nárok a výměra služebních platů ošetřovatelů, kteří byli povolání k výkonu činné vojenské služby, řídí se podle obdoby předpisů platných pro státní pragmatikální zřízence.

(2)

Po dobu presenční nebo jiné vojenské služby, jakož i po dobu cvičení ve zbrani zůstává ošetřovateli jeho služební místo zachováno.

§ 32.

Služební překážky.

(1)

Nemůže-li ošetřovatel pro nemoc nebo z jiných vážných důvodů zastávati službu, jest povinen vyrozuměti o tom co nejdříve ředitelství ústavu a na jeho žádost důvod nemožnosti výkonu služby řádně prokázati.

(2)

Při služební nepřítomnosti pro nemoc jest ošetřovatel povinen k úřednímu příkazu podrobiti se vyšetření úředním lékařem.

(3)

Ospravedlněná, zvláště každá nemocí způsobená nebo zdravotně-policejními předpisy odůvodněná nepřítomnost ve službě nemá za následek zastavení nebo snížení služebního platu a vyloučení z postupu do vyššího stupně služného.

(4)

Je-li ošetřovatel samovolně mimo službu a nemůže prokázati dostatečný omluvný důvod, pozbývá - nehledě k disciplinární zodpovědnosti - služebního platu (příjmu) za dobu neospravedlněné nepřítomnosti. Služební plat (příjem) již vyplácený srazí se při nejbližší výplatě.

§ 33.

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství.

(1)

Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí ošetřovatelka bez vyzvání neprodleně oznámiti ředitelství ústavu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

(2)

Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší ošetřovatelce jen služné a případně příspěvek podle § 20, odst. 7; nedosahuje-li služné s tímto příspěvkem částky 80 % služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3)

Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává beze změny povinnosti platiti pensijní příspěvek.

§ 34.

Přeložení.

(1)

Ošetřovatel může býti přeložen do jiného léčebného nebo humanitního ústavu v oboru ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

(2)

Při přeložení do jiného služebního působiště buď, pokud to služba připouští, vzat ohled na osobní poměry ošetřovatelovy.

Ukončení služebního poměru.

§ 35.

(1)

Služební poměr ošetřovatele končí:

a)

ztrátou československého státního občanství,

b)

vzdáním se služby (§ 36),

c)

odepřením souhlasu k dalšímu ponechání ve službě podle ustanovení § 4, odst. 2, druhá věta,

d)

přestupem do jiného státního služebního poměru,

e)

propuštěním disciplinární cestou,

f)

úmrtím.

(2)

Služební poměr čekatelův může mimo to býti zrušeno z důvodu, že čekatel nemá způsobilosti pro ustanovení ošetřovatelem.

(3)

Pro zrušení služebního poměru čekatele pro nedostatek zkoušky, jež jest případně předepsána jako podmínka pro ustanovení ošetřovatelem, jsou směrodatny předpisy o této zkoušce.

§ 36.

(1)

Prohlášení, že ošetřovatel se vzdává služby, buď podáno písemně a je k jeho účinnosti třeba, aby bylo úřadem přijato.

(2)

Prohlášení smí býti odmítnuto, je-li ošetřovatel v disciplinárním vyšetřování nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.

(3)

Vzdáním se služby zříká se ošetřovatel služebního titulu, platů a všech jiných ze služebního poměru vznikajících práv pro sebe a své příslušníky.

§ 37.

Při zrušení služebního poměru buď ošetřovateli na žádost vydáno vysvědčení o době a druhu jeho služebního zaměstnání a, žádá-li o to, též o tom, jakým způsobem byl jeho služební poměr zrušen a jaké bylo jeho chování a způsobilost.

Přeložení do dočasné výslužby.

§ 38.

Ošetřovatel má nárok na přeložení do dočasné výslužby, je-li ke službě neschopen, lze však předpokládati, že schopnosti ke službě opět dosáhne.

§ 39.

(1)

Z úřední moci buď ošetřovatel přeložen do dočasné výslužby, když pro nemoc déle než rok jest nepřítomen ve službě a nejsou dány podmínky, aby byl ihned přeložen do výslužby trvalé.

(2)

Při počítání jednoročního trvání nepřítomnosti ve službě pro nemoc nepokládá se doba dovolené ztrávená mezi nemocí za přerušení nemoci. Konal-li ošetřovatel mezi nemocí činnou službu, považuje se tato služba jen tehdy za přerušení nemoci, dosahuje-li období činné služby nejméně poloviny délky bezprostředně předcházejícího období nemoci. V tomto případě se počítá jednoroční doba nemoci teprve od konce služby konané mezi oběma obdobími nemoci. Bylo-li období činné služby kratší, jednotlivé oddíly nemoci při stanovení jednoročního trvání nemoci se sečítají.

§ 40.

(1)

Ošetřovatel přeložený do dočasné výslužby pro neschopnost ke službě jest povinen k výzvě úřadu podrobiti se prohlídce úředním lékařem, aby bylo zjištěno, trvá-li dosud jeho neschopnost ke službě. Při této prohlídce nutno přihlížeti zejména též k činnosti ošetřovatele v dočasné výslužbě.

(2)

Nabude-li ošetřovatel v dočasné výslužbě opětné schopnosti ke službě, jest povinen nastoupiti k úřední výzvě opět službu; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků na odpočivné a zaopatřovací platy.

(3)

Vydal-li výzvu k opětnému nastoupení služby přednosta ústavu, může ošetřovatel v 15 dnech u ředitelství ústavu podati stížnost k úřadu uvedenému v § 7, odst. 1, který rozhodne s konečnou platností.

§ 41.

(1)

Čas ztrávený v dočasné výslužbě se nezapočítává pro zvýšení služného. Při reaktivaci přísluší ošetřovateli služné, které měl při odchodu do dočasné výslužby, a doba ztrávená před přeložením do dočasné výslužby v posledně dosaženém stupni služného se započte pro zvýšení služného potud, pokud byla pro takové zvýšení započitatelna.

(2)

Byl-li ošetřovatel přeložen do dočasné výslužby s odbytným a dojde-li k jeho reaktivaci před uplynutím jednoročního, případně dvouročního období, jež bylo podkladem výměry odbytného, jest povinen vrátiti poměrnou část odbytného připadající na neuplynulou ještě dobu zmíněného období.

Přeložení do trvalé výslužby.

§ 42.

(1)

Ošetřovatel má nárok na přeložení do trvalé výslužby, je-li ke službě neschopen a je-li vyloučen, že by opět nabyl schopnosti ke službě.

(2)

Nárok ten vzniká i bez průkazu neschopnosti ke službě, překročil-li ošetřovatel 60. rok věku nebo je-li alespoň tři roky v dočasné výslužbě.

§ 43.

(1)

Ošetřovatel buď přeložen z moci úřední do trvalé výslužby, zněl-li celkový posudek jeho kvalifikace ve třech po sobě následujících rocích nepřiměřeně.

(2)

Ošetřovatel může býti přeložen do trvalé výslužby z moci úřední, je-li trvale nezpůsobilý k tomu, aby své služební místo řádně zastával, nebo překročil-li 60. rok věku a - nejde-li o ošetřovatele, který jest již v dočasné výslužbě, - dosáhl-li nároku na plné výslužné bez zřetele k době připočtené pro vyměření odpočivných platů z titulu civilní služby za světové války.

Řízení při přeložení do výslužby.

§ 44.

(1)

Ošetřovatel, jenž se domáhá přeložení do výslužby, musí se podrobiti prohlídce úředním lékařem a při tom mu oznámiti účel prohlídky, jakož i nutná data o svém služebním postavení. Úřední lékař zašle svůj posudek o příčině, stupni a pravděpodobném trvání neschopnosti ke službě přímo úřadu. Rozhodujícímu úřadu je volno, aby v pochybných případech dal na stání útraty vysvědčení úřadního lékaře přezkoušeti a za tím účelem nařídil nové lékařské vyšetření ošetřovatele.

(2)

Než se zamítne žádost o přeložení do trvalé nebo dočasné výslužby, jest ošetřovateli písemně oznámiti pochybnosti stran přípustnosti žádaného opatření a vyzvati jej, aby se o nich do 15 dnů vyjádřil.

(3)

Zmešká-li ošetřovatel tuto lhůtu, pozbývá práva, aby byl vyslechnut.

(4)

Zamítne-li žádost o přeložení do výslužby přednosta úřadu podřízeného ústřednímu úřadu, může si ošetřovatel do 15 dnů u ředitelství ústavu stěžovati k ústřednímu úřadu.

§ 45.

(1)

Zamýšlí-li úřad přeložiti ošetřovatele do výslužby z moci úřední, musí jej o tom písemně zpraviti a oznámiti mu důvody a připomenouti mu, že může do 15 dnů podati námitky. O podaných námitkách jest zavésti případně potřebná šetření. Nepodají-li se námitky, jest postupovati stejně, jako by byl ošetřovatel za přeložení do výslužby žádal.

(2)

Do přeložení do výslužby provedeného z moci úřední přednostou úřadu podřízeného ústřednímu úřadu může ošetřovatel do 15 dnů u ředitelství ústavu podati stížnost k ústřednímu úřadu.

(3)

V době řízení o stížnosti jest s ošetřovatelem jednati tak, jako by byl na dovolené.

§ 46.

Jak se stíhá porušení služebních povinností.

Při vymezení pojmu porušení služebních povinností, stanovení pořádkových nebo disciplinárních trestů, jakož i při příslušném řízení a suspensi jest u ošetřovatelů v činné službě i ve výslužbě postupovati podle obdoby předpisů platných pro státní pragmatikální zřízence.

DÍL II.

Odpočivné a zaopatřovací platy. (§ 47-48)

§ 47.

Dokud nebude zvláštním vládním nařízením ustanoveno jinak, řídí se nárok ošetřovatelů a pozůstalých po nich na odpočivné a zaopatřovací platy, jakož i výměra těchto platů - s výjimkou stanovenou v § 48 - podle obdoby předpisů platných pro státní pragmatikální zřízence. Podle těchže předpisů se řídí i povinnost platiti pensijní příspěvky.

§ 48.

(1)

Ošetřovatelka, jejíž služební poměr skončil následkem sňatku, obdrží, má-li aspoň pět pro výměru výslužného započitatelných roků, jednou pro vždy odbytné polovicí pensijních příspěvků jí zaplacených.

(2)

Od odbytného odečtou se napřed náhrady ze služebního poměru, které tu snad jsou (§ 12, odst. 3 a 4, a § 27).

DÍL III.

Přechodná a všeobecná ustanovení. (§ 49-54)

§ 49.

Ustanovení prvé části tohoto nařízení o čekatelích nabudou účinnosti dnem, který určí zvláštní vládní nařízení.

§ 50.

Právo stížnosti.

Ošetřovatel, který se pokládá za postižena opatřením na základě tohoto nařízení proti němu vydaným, může se, pokud není jinak stanoveno nebo se z tohoto nařízení jinak nepodává, písemnou stížností služební cestou podanou dovolati vyššího rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů, počínajíc následujícím dnem po vyrozumění. V poslední stolici rozhoduje, pokud se jinak nestanoví, střední úřad. Stížnost nemá odkladného účinku.

§ 51.

Oprava nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů.

(1)

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy ošetřovatelovy z moci úřední, může ošetřovatel, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad (orgán), jenž opatření učinil.

(2)

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku ošetřovatelovu, může se ošetřovatel odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu.

(3)

Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem ústřednímu úřadu bezprostředně podřízeným, může býti tento úřad ústředním úřadem zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou platností.

(4)

Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, může ošetřovatel rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústředí úřad.

(5)

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu (orgánu), který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u ředitelství ústavu; rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo ředitelství ústavu.

(6)

Byly-li ošetřovateli vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž ošetřovatel má podle platných předpisů nárok, může ošetřovatel uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže ošetřovatel svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(7)

Byly-li ošetřovateli úřadem vyměřeny služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny pro nesprávné použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen ošetřovateli před jejich uplynutím.

(8)

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad (orgán) vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li ošetřovateli vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

(9)

Zavinil-li ošetřovatel, že úřad (orgán), vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoli časového omezení.

(10)

Ustanovení předchozích odstavců platí i při vyměření a výplatě odpočivných a zaopatřovacích platů.

§ 52.

Exekuce na služební platy a výslužné.

Administrativní srážky.

(1)

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí podle § 150 platového zákona pro ošetřovatele a jejich pozůstalé s těmito změnami:

a)

Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona se považuje 75 % služebního platu bez výchovného; za výslužné, odbytné a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož zákona se považuje 75 % výslužného, odbytného a pense vdovy (družky), sirotčí pense, pensí a darů z milosti a jiných obdobných příjmů vesměs bez výchovného a bez přídavků.

b)

Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny pod písm. a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají se při výpočtu příjmu, podrobeného exekuci (zajištění, zastavení, postupu).

c)

Na příjmy náležející dlužníku na děti nebo na ženu lze vésti exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého výživného příslušející osobě, na níž dlužníku tyto příjmy náležejí; v takovém případě budiž část těchto příjmů, připadající na věřitele, připočítána k zabavitelné části platu (pense, atd.); náležejí-li dlužníku tyto příjmy na dvě nebo více dětí, připočítává se k zabavitelné části platu (pense atd.) jen poměrná část těchto příjmů vypadající podle počtu dětí.

d)

Na bytový ekvivalent neb obdobné platy může býti vedena exekuce jen pro nájemné z bytu dlužníkova, na úmrtné (pohřebné) neb obdobné platy jen pro útraty pohřební.

(2)

Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy ošetřovatelův a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a odpočivných platů ošetřovatelů a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky státu (fondu) vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

§ 53.

Příslušnost.

(1)

Není-li podle tohoto nařízení nebo podle všeobecných správních předpisů vyhražena příslušnost ústřednímu úřadu, náleží, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, učiniti opatření úřadu, který jest podle § 7, odst. 1, povolán ustanovovati ošetřovatele.

(2)

Kde se v tomto nařízení užívá výrazu "úřad", jest příslušným úřad zmíněný v předchozím odstavci.

(3)

V otázkách, kde to je zvláště předepsáno, a ve všech otázkách, týkajících se odpočivných a zaopatřovacích platů, jest si vyžádati předchozího souhlasu příslušného finančního úřadu.

§ 54.

Lhůty.

Ustanovení § 51 o lhůtách platí obdobně i pro jiné lhůty, stanovené v prvé části tohoto nařízení.

ČÁST DRUHÁ.

Pomocní ošetřovatelé. (§ 55-69)

DÍL I.

Ustanovení o činném služebním poměru. (§ 55-69)

§ 55.

Služební skupiny.

(1)

Pomocní ošetřovatelé se zařaďují do dvou služebních skupin, a to:

do I. služební skupiny diplomovaní pomocní ošetřovatelé,

do II. služební skupiny pomocní ošetřovatelé bez kvalifikace diplomové.

(2)

Kde se v tomto nařízení užívá označení pomocní ošetřovatelé, rozumějí se tím jak diplomovaní pomocní ošetřovatelé tak pomocní ošetřovatelé bez kvalifikace diplomové.

§ 56.

Systemisace služebních míst.

(1)

Pomocní ošetřovatelé mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil odděleně podle jednotlivých ústavů ve dvou platových stupnicích, a to služební místa pomocných ošetřovatelů I. služební skupiny v I. platové stupnici, služební místa pomocných ošetřovatelů II. služební skupiny v II. platové stupnici. Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(2)

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované pro jiný ústav bez současného přestupu pomocného ošetřovatele k tomuto ústavu, nebo propůjčiti služební místa v I. platové stupnici na vrub služebního místa systemisovaného v II. platové stupnici je nepřípustno.

§ 57.

Podmínky přijetí.

(1)

Jako pomocný ošetřovatel I. služební skupiny může býti přijat jen, kdo vyhovuje podmínkám stanoveným v § 3.

(2)

Jako pomocný ošetřovatel II. služební skupiny může býti přijat jen, kdo vyhovuje podmínkám stanoveným v § 3, čís. 1 až 3, má-li vyšší všeobecné vzdělání, než podává obecná škola, a zaváže-li se písemně, že do dvou roků po propůjčení služebního místa prokáže odbornou způsobilost závěrečnou zkouškou po absolvování ústavního běhu ošetřovatelského, ačli této odborné způsobilosti nenabyl již před svým ustanovením.

(3)

Ustanovení § 4 platí obdobně.

§ 58.

Ustanovení. Služební smlouva.

(1)

Pomocní ošetřovatelé se ustanovují služební smlouvou, kterou s nimi uzavírá ředitel ústavu, u kterého jsou přijímáni. Tato smlouva vyžaduje schválení úřadu uvedeného v § 7, odst. 1.

(2)

Smlouva musí vyhovovati ustanovením tohoto nařízení a nesmí obsahovati ujednání, která by se jim příčila.

§ 59.

Služební přísaha.

O služební přísaze pomocných ošetřovatelů platí obdobně ustanovení § 8.

§ 60.

Služební povinnosti.

O služebních povinnostech pomocných ošetřovatelů platí obdobně ustanovení § 12.

§ 61.

Služební tituly.

(1)

Se služebními místy systemisovanými v I. platové stupnici jest spojen služební titul "pomocný diplomovaný ošetřovatel", u ošetřovatelek "pomocná diplomová sestra", se služebními místy systemisovanými v II. platové stupnici "pomocný ošetřovatel", pokud se týče "pomocná ošetřovatelka".

(2)

Pomocní ošetřovatelé, kteří jsou pověřeni dozorem k ošetřovatelské službě na oddělení, mají v I. platové stupnici služební titul "dozorčí pomocný diplomovaný ošetřovatel", pokud se týče, "dozorčí pomocná diplomová sestra", v II. platové stupnici "dozorčí pomocný ošetřovatel", pokud se týče "dozorčí pomocná ošetřovatelka".

§ 62.

Služební oděv.

Ustanovení § 14 platí obdobně.

§ 63.

Dovolená.

(1)

Pomocným ošetřovatelům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená na zotavenou, a to pomocným ošetřovatelům s denním platem až včetně do 3. stupně ve výměře 7 dnů, s denním platem 4. až 6. stupně ve výměře 8 dnů, s denním platem 7. stupně ve výměře 10 dnů, s denním platem 8. neb vyššího stupně ve výměře 14 dnů.

(2)

Po dobu dovolené náleží pomocným ošetřovatelům příslušný služební plat.

Služební plat.

§ 64.

(1)

Služební plat se skládá z denního platu a výchovného.

(2)

Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení jinak nestanoví, toliko za dny skutečné služby, jakož i za dny klidu připadající do doby služby.

§ 65.

(1)

Denní plat se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona). Počáteční denní plat činí ve skupině míst A u pomocných ošetřovatelů I. služební skupiny měsíčně 700 Kč, u pomocných ošetřovatelů II. služební skupiny měsíčně 680 Kč a zvyšuje se vždy po 3 rocích započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem u pomocných ošetřovatelů I. služební skupiny o částku 25 Kč měsíčně, u pomocných ošetřovatelů II. služební skupiny o částku 20 Kč měsíčně, v obou případech nejvýše devětkrát. Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední. Podmínkou zvýšení jeho jest, aby pomocný ošetřovatel služebně vyhovoval.

(2)

Ve skupině míst B se snižuje měsíční částka denního platu o 37 Kč, ve skupině míst C o 75 Kč a ve skupině míst D o 112 Kč.

(3)

Pomocnému ošetřovateli s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 66) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do skončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny denní plat podle skupiny míst C.

§ 66.

(1)

Výchovné činí měsíčně při jednom nezaopatřeném dítěti 100 Kč, při více nezaopatřených dětech 175 Kč.

(2)

Ustanovení § 20 platí obdobně.

§ 67.

Vyloučení a odklad zvýšení denního platu.

(1)

Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat, mimo dobu cvičení ve zbrani, nastoupí-li pomocný ošetřovatel neprodleně opět službu po skončení cvičení ve zbrani.

(2)

Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, nastane-li pochybnost, zda pomocný ošetřovatel, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, ještě služebně vyhovuje. Doba, po kterou pomocný ošetřovatel služebně nevyhovoval, se nezapočítává pro zvýšení denního platu.

§ 68.

Započtení pro zvýšení denního platu.

(1)

Ustanovení § 23, odst. 1, platí obdobně.

(2)

Požádal-li pomocný ošetřovatel, jehož služební poměr byl nastoupením vojenské presenční služby trvající déle než 10 týdnů zrušen, nejdéle do 15 dnů po propuštění z vojenské presenční služby u ředitelství ústavu, aby byl opětně ustanoven, a bylo-li mu propůjčeno systemisované služební místo pomocného ošetřovatele, započte se mu doba před nastoupením vojenské služby v poměru pomocného ošetřovatele započitatelná pro zvýšení denního platu.

(3)

Za zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určité doby, ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení denního platu. Započtení služby nebo zaměstnání, spadajících do doby před dovršením 18. roku věku, je vyloučeno.

(4)

Ustanovení § 23, odst. 4, platí obdobně.

§ 69.

Počátek postupových lhůt pro zvýšení denního platu.

O postupových lhůtách pro zvýšení denního platu platí obdobně ustanovení §