Učitelem smí býti ustanoven jen československý státní občan čestného dřívějšího života, který je úplně způsobilý plniti povinnosti učitelského úřadu a jiné služební závazky a jehož způsobilost k jednání není omezena z jiného důvodu než z důvodu nezletilosti.

Nezletilec může býti ustanoven učitelem jen se svolením svého zákonného zástupce.

Kterým požadavkům má učitel vyhověti, pokud jde o zvláštní schopnosti a znalosti, odborné předběžné vzdělání a určité zkoušky, budiž posuzováno podle předpisů, platných v této věci. Není-li takových předpisů, ustanoví se tyto požadavky případ od případu.

Učiteli nemohou býti ustanoveny osoby, na jejichž jmění byl uvalen konkurs, pokud trvá konkursní řízení, ani osoby, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené.

Učitelem náboženství může býti ustanovena kromě toho jen osoba, kterou příslušný vrchní úřad náboženský prohlásil za způsobilou k vyučování náboženství.

nedospěl ještě 18. roku věku,

překročil již 40. rok věku a dosud ještě nebyl ve službě státní nebo ve veřejné službě učitelské,

byl odsouzen buď pro zločin vůbec, buď pro přečin anebo pro přestupek ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti,

byl propuštěn ze státní služby nebo veřejné učitelské služby nebo vystoupil ze státní nebo veřejné učitelské služby v době disciplinárního řízení.

Ustanoviti učitele, který by tím vstoupil v poměr služební nadřízenosti nebo podřízenosti k osobě, s níž jest buď ve vzestupném nebo v sestupném pokolení nebo v pobočné linii až včetně do třetího stupně příbuzen nebo sešvakřen nebo k níž jest v poměru adopčním, je dovoleno jen se schválením úřadu, příslušného pro ustanovení definitivního učitele.

Nastane-li takový poměr dodatečně, budiž pečováno, aby zájmy učitelského úřadu nebo jiné služební zájmy nebyly ohroženy.

Výpomocní učitelé ustanovují se vždy jen na dobu nezbytné potřeby, nejdéle však do konce vyučovací doby školního roku.

Ustanovování vedlejších učitelů jest upraveno v § 5 učitelského zákona.

Služební doba ve smyslu tohoto nařízení se počíná, nastoupil-li učitel skutečně ve službu, při prvním nebo opětném ustanovení dnem účinnosti ustanovení, který je uveden v dekretu, při bezprostředním přestupu z jiného poměru státní služby nebo z veřejné služby učitelské dnem zproštění tohoto poměru.

Učitel je povinen předložiti svůj ustanovovací dekret do čtrnácti dnů po nastoupení služby, po případě po přijetí dekretu, úřadu služebně přímo nadřízenému (§ 150); tento úřad opatří, aby počátek služební doby byl zapsán do osobního výkazu.

Definitivní učitelé a učitelští čekatelé vstupující do služebního poměru, podrobeného ustanovením tohoto nařízení, jakož i opětně vstupující do takového poměru, jsou povinni vykonati služební přísahu.

Služební přísaha budiž vykonána do rukou přednosty úřadu učiteli služebně přímo nadřízeného (§ 150) nebo jeho zmocněnce, neučiní-li se ve zvláštních případech jiné opatření.

Formulář přísahy, doplněný datem, kdy byla přísaha vykonána, buď podepsán přisahajícím učitelem. Na ustanovovacím dekretu osvědčí se úředně, že byla přísaha vykonána a kdy se to stalo.

Výpomocní učitelé a vedlejší učitelé nedefinitivní vykonají, nastupujíce ve službu, slib plniti povinnosti, na nějž se obdobně vztahují ustanovení o služební přísaze.

O každém učiteli píše se při úřadu jemu služebně přímo nadřízeném (§ 150) osobní výkaz, do kterého se zapisují všechna osobní data, důležitá pro služební poměr vůbec a zejména pro postup do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny) a pro výměru výslužného.

Učitel je povinen ohlásiti tato data hned, jak dostane ustanovovací dekret, a oznamovati všechny změny, pokud nespočívají na opatřeních nadřízeného úřadu․

Učitel má právo nahlédnouti do svého osobní výkazu a opsati si jej.

O všech učitelích, vyjímajíc učitele se služným nejvyššího stupně, se píší nepřetržité kvalifikační tabulky, do kterých budiž každý rok zapisována kvalifikace.

Zevrubnější ustanovení budou dána zvláštními předpisy ministerstva školství a národní osvěty.

Kvalifikační komise pro učitele škol, spravovaných přímo a výhradně ministerstvem školství a národní osvěty podle § 2, odst. 1., čís. 3, zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., jímž se upravuje správa školství, se zřídí u ministerstva školství a národní osvěty:

Kvalifikační komise pro učitele ostatních škol se zřídí:

Podle potřeby může býti při řečených úřadech (orgánech) ustaveno několik kvalifikačních komisí. Stane-li se tak, vymezí se při jejich zřízení současně také obor jejich působnosti.

Kvalifikační komise, zřízené u ministerstva školství a národní osvěty [odst. 1., písm. a)] a u zemských školních úřadů [odst. 2., písm. a)], rozhodují jako odvolací instance o stížnostech, podaných do rozhodnutí kvalifikačních komisí, zřízených podle odst. 1., písm. b), pokud se týče podle odst. 2., písm. b), (§ 19, odst. 3.).

Kvalifikační komise mají po pěti členech a usnášejí se prostou většinou hlasů.

Učitele, zaměstnané u školních inspektorů škol uvedených v odst. 1., kvalifikují komise zřízené podle odst. 1., písm. b), tohoto paragrafu, učitele, zaměstnané u okresních nebo zemských školních úřadů, kvalifikují komise, zřízené u těchto úřadů podle odst. 2., a učitele, zaměstnané u ministerstva školství a národní osvěty a u jeho referátu v Bratislavě, pak u školského referátu zemského úřadu Podkarpatské Rusi v Užhorodě, kvalifikují komise, zřízené u tohoto ministerstva podle § 15, odst. 1., zák. č. 319/1917 ř. z.

Členy kvalifikační komise, zřízené u ministerstva školství a národní osvěty [§ 12, odst. 1., písm. a)] a potřebný počet náhradníků ustanoví ministr školství a národní osvěty počátkem každého roku. V komisi zasedá aspoň jeden učitel příslušných škol.

Předsedou komise je člen hodnosti nejstarší.

Jde-li o kvalifikování učitele, který je členem kvalifikační komise, nastoupí na jeho místo v komisi náhradník.

Členy kvalifikačních komisí, zřízených u zemských školních úřadů, pokud se týče u jejich sekcí [§ 12, odst. 2., písm. a)], jsou:

Za každého člena komise mimo předsedu budiž ustanoven potřebný počet náhradníků téhož druhu.

Členy i náhradníky kvalifikační komise u zemského školního úřadu ustanovuje, nevyhradí-li si toto právo zemský president, funkcionář, pověřený jeho zastupováním v zemské školní radě. Členové i náhradníci ustanovují se počátkem každého roku, při čemž členové i náhradníci z minulého roku mohou býti ustanoveni i pro příští rok.

Ustanovení § 13, odst. 3., platí obdobně.

Členy kvalifikačních komisí, zřízených při okresních školních úřadech [§ 12, odst. 2., písm. b)], jsou:

Jako pátý člen komise bude povolán některý ze státních nebo jiných veřejných úředníků znalých práva.

Členy kvalifikačních komisí, zřízených v úředních sídlech školních inspektorů [§ 12, odst. 1., písm. b)], jsou:

Jako pátý člen komise bude povolán některý ze státních nebo jiných veřejných úředníků znalých práva.

Z příslušníků stavu učitelského v kvalifikačních komisích (odst. 1. a 2.) budiž, pokud lze, aspoň jeden vzat z téže skupiny učitelstva, ke které náleží učitel, jenž má býti kvalifikován, nebo ze skupiny nejblíže příbuzné. Jde-li o kvalifikaci učitele náboženství, budiž jeden z obou příslušníků stavu učitelského v kvalifikační komisi vzat z řad učitelů téhož náboženství. Není-li v školním okrese více zvláštních učitelů téhož náboženství, zasedá v komisi na místě druhého z obou příslušníků stavu učitelského jeden z řad učitelů náboženství, povolaných ke školní službě jen orgány církví a náboženských společností.

Za každého člena komise mimo předsedu budiž ustanoven potřebný počet náhradníků téhož druhu.

Členy i náhradníky kvalifikační komise, zřízené v úředních sídlech školních inspektorů, ustanovuje ministerstvo školství a národní osvěty, pokud se týče orgán jím zmocněný, členy i náhradníky kvalifikační komise, zřízené při okresním školním úřadu, ustanovuje, nevyhradí-li si toto právo zemský president, funkcionář, pověřený jeho zastupováním v zemské školní radě, a to v obou případech počátkem každého roku. Úředníci, kteří nejsou služebně podřízeni ministerstvu školství a národní osvěty, mohou býti do kvalifikačních komisí povoláváni jen v dohodě s příslušným resortním ministerstvem jim nadřízeným.

Ustanovení § 13, odst. 3., platí obdobně.

Komise ustanoví kvalifikaci, prozkoumavši předložené popisy.

Pokládá-li komise za potřebná objasnění, může požádati příslušný orgán, jehož návrh nebo vyjádření jest podnětem pochybnosti, aby podal vysvětlení.

Při stanovení kvalifikace jest podle upotřebení učitelova míti na zřeteli:

Jeví-li se v jednotlivém případě zvláštní okolnosti (jako znalost řečí, umělecké vědecké, literární a odborné výkony, technické zručnosti, zvláštní úsilí při péči o některou sbírku učebných pomůcek nebo knihovnu, při tělesném výcviku a výchově žáků, při pěstování hudby, při prakticky odborném výcviku žáků, jmenovitě ve školní dílně, při lidovýchovných pracích) významné pro kvalifikaci, buďte výslovně uvedeny.

Celkový posudek má zníti "výtečně", "velmi dobře", "dobře", "méně uspokojivě" nebo "neuspokojivě".

Všemi orgány státními i nestátními, povolanými k součinnosti při kvalifikačním řízení, budiž při vykonávání jejich funkce šetřeno přísné svědomitosti, mlčelivosti a nestrannosti. Kvalifikační komise dbejte také stejnoměrnosti v posuzování učitelů jak možná největší.

Celkový posudek oznámí se učiteli písemně služební cestou.

Učitel má právo nahlédnouti u úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150) do své kvalifikační tabulky (celkového posudku a jednotlivých bodů) a opsati si ji.

Je-li celkový posudek "dobrý" nebo není-li ani "dobrý", může učitel do čtyř týdnů po tom, co jej seznal, podati u úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150) stížnost, o které rozhodne, jde-li o učitele, uvedené v § 12, odst. 1., kvalifikační komise, zřízená u ministerstva školství a národní osvěty v ústředí, a jde-li o učitele, uvedené v § 12, odst. 2., kvalifikační komise, zřízená u zemského školního úřadu.

Učitel jest povinen zachovávati přísnou mlčelivost o všech věcech, které poznal při vykonávání služby nebo v souvislosti se svým služebním postavením a které v zájmu státu, školy nebo zúčastněných osob vyžadují, aby byly chovány v tajnosti, nebo které mu výslovně byly označeny za důvěrné, vůči každému, komu není povinen dáti o takových věcech služební zprávu.

Výjimka nastává jen tehdy, když byl učitel pro určitý případ zproštěn povinnosti šetřiti služebního tajemství.

Povinnost šetřiti služebního tajemství trvá nezměněně také po dobu jakékoli dovolené, pak v době výslužby, jakož i po rozvázání služebního poměru.

Učitel je povinen ve škole nebo v úřadě i mimo školu nebo úřad šetřiti stavovské důstojnosti, chovati se stále shodně s požadavky kázně a varovati se všeho, co by mohlo zmenšiti úctu a důvěru, jichž jeho postavení vyžaduje, nebo ohroziti zájmy školy, výchovy a vyučování.

Také ve výslužbě jest učitel povinen chovati se přiměřeně vážnosti stavu.

Učiteli jest zakázána účast ve spolku, příčí-li se pro snahy spolkové nebo pro způsob spolkové činnosti povinnostem učitelovým.

Rovněž jest učiteli zakázáno vstupovati ve svazky, které mají účelem způsobovati poruchy a zvolňování úředních a služebních výkonů.

Žádný učitel nesmí býti členem zahraniční společnosti, sledující cíle politické.

Učitel buď vůči svým představeným (§ 151), druhům v povolání a podřízeným, vůči žákům i vůči těm, kdož mají zájem o školu, pamětliv úkolů vyučování a výchovy.

K svým představeným (§ 151) nechť se chová uctivě, ve styku se sobě rovnými nechť se jeví kolegiálním a ochotným, ve styku se žáky a školskými interesenty nechť přísně šetří taktu.

Všechny žádosti, rozklady a stížnosti ve věcech služebních nebo v osobních věcech, které se dotýkají služebního poměru, má učitel podávati zpravidla služebně, vždy však výhradně u úřadů služebně nadřízených; tato podání buďte bez prodlení poslána úřadu, povolanému k úřednímu řízení, který podle potřeby vyšetří skutkovou podstatu a učiní vhodná opatření.

Stížnosti do služebních rozkazů představených (§ 151) nemají odkladného účinku.

Míra učebné povinnosti učitele řídí se platnými předpisy, zejména čl. V. až VII. zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských.

Učiteli buď umožněn nedělní klid, pokud to lze srovnati s nezbytnými požadavky služebními.

Žádají-li toho důležité zřetele služební, může býti upotřebeno učitele na pokyn představených přechodně také k tomu, aby vyučoval předmětům, pro které nenabyl učitelské způsobilosti, je-li pro takové upotřebení podle názoru jeho představených zjištěna jeho schopnost.

Učitel může býti také rozkazem nadřízeného úřadu z důležitých služebních zřetelů v časových mezích čl. V. až VII. zák. č. 251/1922 Sb. z. a n. přechodně přidržen k tomu, aby též vykonával službu na jiném státním nebo veřejném učilišti.

Učitel jest povinen vyučovati svědomitě podle předepsané učebné osnovy a plniti přesně jiné závazky, které vyplývají z jeho učitelského postavení, jakož i dodržovati přesně stanovené učebné a pracovní hodiny. Nechť si osvojí zevrubnou znalost předpisů, jež se týkají jeho služebního postavení a činnosti.

Učitel buď v zájmu prospěchu žáků pamětliv stálé a dokonalé součinnosti školy s rodinou. Styk s rodiči nebo jejich zástupci má se díti způsobem vlídným, účinně osvědčujícím starost o žáka a získávajícím důvěry.

Je-li učiteli nemocí nebo dočasně z jiného podstatného důvodu zabráněno konati službu, jest povinen oznámiti to co nejdříve orgánu služebně přímo nadřízenému (§ 149). Požádá-li se o to, budiž příčina překážky náležitě osvědčena.

Učitel, který je pro nemoc ze služby vzdálen, jest povinen podrobiti se z úředního rozkazu prohlídce úředního lékaře.

Ospravedlněná nepřítomnost ve službě, zejména je-li způsobena nemocí nebo je-li odůvodněna předpisy zdravotně policejními, nezpůsobuje zmenšení příjmů anebo zkrácení v postupu do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny).

Vzdaluje-li se učitel o své újmě déle než tři dny služby, aniž prokáže dostatečný důvod omluvy, pozbývá pro dobu neospravedlněné nepřítomnosti bez újmy své disciplinární odpovědnosti svých příjmů. Příjmy již vyplacené srazí se z nejbližší platové kvoty.

Prohlásí-li učitel, v jehož rodině se vyskytly nakažlivé nemoci, že je ochoten úplně se odloučiti od onemocnělých příslušníků, a je-li tato nabídka přijata orgánem služebně přímo nadřízeným (§ 149), buďte mu nahrazeny výlohy, jež skutečně vznikly a nezbytně byly nutné, nejvýše za dobu tří měsíců.

O nepřítomnosti učitelek ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí § 25 učitelského zákona.

Po dobu presenční služby vojenské zachová se učiteli postavení, které měl dříve ve službě učitelské.

Po dobu presenční služby vojenské (vojenského výcviku) až do deseti neděl, jakož i při periodickém cvičení ve zbrani (služebním) zůstávají učiteli jeho příjmy; také se započítává v těchto případech tato doba pro postup do vyššího stupně služného (adjuta, odměny). Příslušníkům zálohy a náhradní zálohy, kteří byli výjimečně povoláni k činné službě v míru, může v případech pozoruhodných ministerstvo školství a národní osvěty povoliti stejné výhody i pro delší dobu.

Učitelům, povolaným k presenční službě vojenské, která podle zákona trvá rok nebo déle, buďte služební příjmy zastaveny; doba takové služby nepočítá se pro postup do vyššího stupně služného (adjuta, odměny).

Pokud učiteli po dobu činné služby vojenské v případě mobilisace (doplnění na početní stav válečný) zůstává požitek jeho příjmů, určuje se zvláštními zákonitými předpisy, platnými pro státní zaměstnance. Doba takové služby počítá se pro postup do vyššího stupně služného (adjuta, odměny).

Chce-li učitel kromě mobilisace (doplnění na početní stav válečný) bez zákonité povinnosti dobrovolně nastoupiti do vojenské služby anebo na čas v ní zůstati, potřebuje k tomu zvláštní dovolené, pro jejíž povolení platí ustanovení § 41.

Za mobilisace (doplnění na početní stav válečný) potřebuje k takové službě svolení úřadu, příslušného pro ustanovení definitivního učitele. Toto svolení smí se odepříti jen tehdy, je-li učitele ve službě nezbytně potřebí.

Učitel jest povinen voliti své stálé bydliště tak, aby mohl přesně plniti všechny služební závazky. Orgánu služebně přímo nadřízenému (§ 149) má včas oznámiti své bydliště a ohlásiti každou změnu.

Učitel, jenž jest ze služby důvodně vzdálen, má dáti zprávu orgánu služebně přímo nadřízenému (§ 149), pobývá-li mimo své stálé bydliště.

Učitelé na dovolené jakož i učitelé na dočasném odpočinku nechť oznámí orgánu služebně přímo nadřízenému (§ 149), u něhož naposled byli ve službě, adresu, na kterou jich mohou nejkratší cestou docházeti úřední vyrozumění.

Pokud, hledíc ke zvláštním služebním poměrům, bude přechodně potřebí omeziti právo učitelovo vzdáliti se ze služebního místa v době mimo učebné hodiny, určí se opatřením úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150).

Vstoupí-li učitel ve stav manželský, je povinen ohlásiti to do čtrnácti dnů orgánu služebně přímo nadřízenému (§ 149).

Totéž platí i pro učitele na dočasném odpočinku.

Učitel nesmí vedle svého úřadu učitelského provozovati zaměstnání ani přijmouti postavení, jež se příčí vážnosti a důstojnosti povolání učitelského nebo která by mu mohla překážeti v úplném a přesném plnění jeho služebních povinností nebo mohla vzbuditi domněnku podjatosti při vykonávání učitelského úřadu.

Bez předchozího svolení úřadu, příslušného pro ustanovení definitivního učitele, není přípustno:

Svolení, jež bylo uděleno, lze kdykoli odvolati.

K bezplatné účasti učitelově ve správě podniků, které mají výhradně za účel podporovati humanitní snahy anebo hospodářské poměry veřejných úředníků nebo učitelů nebo jejich příslušníků, není třeba svolení.

Podmínky, za nichž se může učitelům dovoliti vedlejší zaměstnání na jiných veřejných nebo soukromých ústavech, ustanoví ministerstvo školství a národní osvěty.

Každé vedlejší výdělkové zaměstnání buď ohlášeno úřadu, učiteli služebně přímo nařízenému (§ 150).

Učitel nesmí přijímati darů peněžitých aneb v peněžité ceně, nabízených zřetelem k výkonu jeho úřadu přímo nebo nepřímo jemu nebo jeho příslušníkům, ani nesmí zjednávati si jiných výhod pod kteroukoli záminkou.

K přijetí čestných darů, jež se nabízejí učiteli, hledíc k vykonávání jeho úřadu, je potřebí souhlasu úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150).

Tituly učitelů budou určeny zvláštním vládním nařízením na základě § 18 učitelského zákona; až do této úpravy platí dosavadní tituly.

Učitel jest oprávněn a ve služebním styku povinen užívati titulu, spojeného se služebním místem jemu propůjčeným, a má nárok na to, aby byl služebně tímto titulem jmenován.

Učitelé ve výslužbě mohou při všech oficielních příležitostech a ve všech podáních dále užívati titulu, který jim příslušel při jejich přeložení do výslužby, musí však ke svému titulu připojiti poznámku, označující poměr ve výslužbě.

Učitelé, kteří jsou podřízeni přímo ředitelům škol (správcům škol, řídícím učitelům, ředitelům občanských škol), smějí se vzdáliti o hlavních prázdninách z místa svého učitelského působiště, pokud tomu nebrání zvláštní závazky (zastupování ředitele školy, konání zkoušek a pod.). Jsou však povinni oznámiti řediteli školy adresu, na kterou jich mohou docházeti nejkratším způsobem úřední vyrozumění.

V době ostatních prázdnin mohou se učitelé vzdáliti z místa svého působiště, nevyžadují-li zvláštní služební okolnosti jejich přítomnosti v místě; musí to však oznámiti řediteli školy.

Ředitelé škol mají po dobu hlavních prázdnin nárok na dovolenou, která se však počíná teprve po skončení závěrečných prací a končí se pět dní před počátkem školního roku, je-li postaráno o bezvadné vyřizování naléhavých úředních věcí a nevyžadují-li zvláštní zřetele služební, aby byli osobně přítomni ve svém působišti.

Ředitelé škol oznamujíce úřadu služebně přímo nadřízenému (§ 150), že hodlají nastoupiti takovou dovolenou, ohlásí zároveň adresu, na kterou jich mohou docházeti nejkratším způsobem úřední vyrozumění.

Úřady, příslušné pro ustanovení definitivního učitele, ustanoví, pokud mají ředitelé škol míti o prázdninách zvláštní zástupce.

Udělení dovolené delší než tři měsíce může býti vázáno podmínkou, že se za dobu, která přesahuje dovolenou o hlavních prázdninách, nebudou vypláceti služební příjmy a že se tato doba nezapočte pro postup do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny) a pro výměru výslužného.

Trvala-li dovolená již rok, budiž povolení další dovolené spojeno se všemi podmínkami, uvedenými v předešlém odstavci. Od těchto podmínek může však býti úplně nebo částečně upuštěno, je-li delší dovolená žádoucí z důvodů veřejných nebo v zájmu vědeckém.

Když se počítá jednoleté trvání dovolené, buď činná služba mezi tím pokládána jen tehdy za přerušení dovolené, dosahuje-li aspoň polovice doby dovolené, které učitel užil bezprostředně před tím. Tenkrát buď čítán rok teprve od konce služby, konané mezi dvěma obdobími dovolené. Je-li doba aktivní služby mezi dvěma obdobími dovolené kratší, buďte při výpočtu jednoroční dovolené jednotlivé oddíly dovolené dohromady sečteny.

Kterak se naloží s učiteli onemocnělými, určují předpisy §§ 30 a 65.

Ustanovení o počátku a zastavení služebního platu obsažena jsou v § 20 učitelského zákona.

Služební platy definitivních učitelů a učitelských čekatelů poukazují se k výplatě v měsíčních částkách, které jsou předem splatny prvního dne každého měsíce.

Činovné se vyplatí na žádost učitelovu předem také ve čtvrtletních lhůtách za podmínek, jež se upraví zvláštními předpisy ministerstva školství a národní osvěty bez újmy ustanovení předešlého odstavce. Zastaví-li se v době příslušného čtvrtletí činovné z jiné příčiny než po úmrtí učitelovo, vrátí učitel měsíční částky, vyplacené mu před počátkem splatnosti. Podrobnosti o tomto vrácení upraví ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Ustanovení o opravě nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů obsahuje § 30 učitelského zákona.

Kvalifikace "méně uspokojivá" a "neuspokojivá" brání postupu do vyššího stupně služného (adjuta, odměny); léta, za která byla dána taková kvalifikace, se pro tento postup nezapočítají. Rovněž se nezapočítají pro takový postup období, kterých nelze započítati podle ustanovení tohoto vládního nařízení pro dosažení zákonitých zvýšení služného (adjuta, odměny).

Učitelé, proti nimiž je zavedeno disciplinární řízení, anebo kteří byli suspendováni proto, že bylo zahájeno řízení konkursní, řízení vyrovnávací nebo řízení, aby byli zbaveni svéprávnosti, anebo z některého jiného důvodu, nemohou postoupiti do vyššího služného (adjuta, odměny), pokud není skončeno disciplinární řízení nebo zrušeno jejich suspendování.

Nároky učitelů na naturální příjmy jsou upraveny v § 15, odst. 2., a v § 26 učitelského zákona a nároky na ostatní zvláštní platy v § 16 téhož zákona.

O náhradě služebních výloh jedná § 27 ve spojení s § 41 učitelského zákona.

Stane-li se učitel oslepnuv nebo pro duševní poruchu beze svého úmyslného zavinění neschopným k další službě a ke každému jinému výdělku, připočte se mu k jeho započitatelné služební době deset let pro výměru výslužného.

Totéž platí, stane-li se učitel úrazem beze svého úmyslného zavinění neschopným k službě, za těchto předpokladů:

Za okolností hodných zvláštního zřetele může ministerstvo školství a národní osvěty v případech odst. 2. přiznati výslužné ještě ve vyšší míře až do úplné pensijní základny.

Stane-li se učitel neschopným k další službě a ke každému jinému výdělku pro jinou těžkou nezhojitelnou nemoc, do níž upadl beze svého úmyslného zavinění, může mu ministerstvo školství a národní osvěty připočísti pro výměru výslužného k jeho započitatelné služební době až deset roků.

Požívá-li učitel ve výslužbě renty z povinného nebo zákonného úrazového pojištění (zaopatření), krátí se výslužné o částku, o kterou úrazový důchod s výslužným jest vyšší nežli největší pensijní základna, které by učitel dosáhl, zůstávaje v témž služebním postavení. Mimo to platí v této věci též ustanovení § 163, odst. 2. až 4., platového zákona.

Na učitelské čekatele vztahují se předcházející předpisy se změnou, že na místo stanovené v nich výhody nastupuje přiznání výslužného v nejnižší výměře výslužného učitele téže kategorie.

Zemře-li učitel pro úraz, utrpěný beze svého úmyslného zavinění, a jsou-li dány předpoklady § 51, odst. 2., čís. 1 až 4, může ministerstvo školství a národní osvěty za okolnosti hodných zvláštního zřetele povoliti jeho pozůstalým vyšší než pravidelné platy zaopatřovací až do jedna a půlnásobné výše těchto platů.

Zemře-li učitelský čekatel úrazem, jejž utrpěl ve službě beze své úmyslné viny a jsou-li dány předpoklady, stanovené v § 51, odst. 2., čís. 1 až 4, obdrží jeho pozůstalí zaopatřovací platy, pokud by jim příslušely, kdyby čekatel byl již učitelem, a to vdova ve výši nejnižší výměry vdovské pense po učiteli, sirotci příspěvek na výchovu, po případě sirotčí pensi, vyplývající z uvedené vdovské pense.

Požívají-li pozůstalí po učiteli nebo po učitelském čekateli renty z povinného nebo zákonného úrazového pojištění (zaopatření), krátí se jejich zaopatřovací platy o částku, o kterou úrazový důchod se zaopatřovacími platy jest vyšší nežli jeden a půlnásobek zaopatřovacích platů. Mimo to platí v této věci též ustanovení § 163, odst. 2. až 4., platového zákona.

Úmrtné (pohřebné) přísluší vdově. Jestliže se manželé vzdali manželského soužití, nemá vdova nároku na úmrtné, leč že by byli žili odděleně jen pro výchovu dětí, ze zdravotních příčin, z hospodářských nebo podobných důvodů, jež nespočívají v jejich osobních vztazích.

Není-li po učiteli oprávněné vdovy, přísluší úmrtné rukou společnou a nerozdílnou především manželským potomkům, o něž pečoval zemřelý učitel, a není-li jich, těm manželským potomkům, kteří uhradili útraty pohřbu stavu přiměřeného z vlastních prostředků, nebo - bylo-li o pohřeb jinak postaráno - kteří ošetřovali zemřelého v jeho poslední nemoci před smrtí.

Ustanovení druhého odstavce platí obdobně ve prospěch zákonitých dědiců po svobodném nebo ovdovělém bezdětném učiteli.

Ve všech ostatních případech může se úmrtné zcela nebo zčásti povoliti osobám, které prokáží, že uhradily ze svého pohřební útraty nebo že opatrovaly zemřelého v jeho poslední nemoci až do smrti.

Normální výslužné (odbytné) vypočítává se podle dat obsažených v osobním výkazu.

Domáhá-li se učitel nároku na vyšší normální výslužné, nabývá ho teprve ode dne, kdy uplatní a prokáže tento nárok, leč by mohl dokázati, že není vinen neúplnými nebo nesprávnými zápisy v osobním výkaze. Pensijní dekret nechť obsahuje poučení v tomto smyslu.

Toto ustanovení platí v obdobném smyslu, uplatní-li učitel nárok na výslužné, které mu podle dat osobního výkazu nepřísluší. Částka odbytného snad vybraného srazí se v takovém případě v přiměřené lhůtě z výslužného, jež bylo dodatečně přiznáno.

Učitel může býti přeložen na kterékoli služební místo svého nebo jiného oboru, které odpovídá jeho schopnosti. Na místo učitele náboženství lze však přeložiti jen učitele, kterého příslušný vrchní úřad náboženský uznal za způsobilého pro toto místo. Při definitivním přeložení kteréhokoli učitele má se mimo to přihlížeti k presentačním právům patronů a obecních zastupitelstev ještě trvajícím.

Na uprázdněná místa učitelská buď zpravidla vypisován konkurs. Ustanovení zákonů o definitivním obsazování uprázdněných míst učitelských konkursním řízením nejsou tímto nařízením dotčena.

Učiteli, přeloženému na jiné služební místo, buď povolena přiměřená lhůta stěhovací, při čemž budiž dbáno služebních zájmů a co možná přihlédnuto k osobním poměrům učitelovým.

Učiteli, který má nárok na pravidelné platy stěhovací, budiž kromě nich zaplacena náhrada nájemného, musil-li, nemoha včas dáti výpověď, zapraviti za svůj dosavadní byt nájemné za dobu, přesahující den úplného vyprázdnění bytu. Náhrada nájemného vyměří se, neuchránil-li se učitel dalším pronájmem škody, dílem nájemného, jenž připadá na označenou dobu, avšak nejvýše výměrou trojnásobné měsíční částky dosavadního činovného. Není-li právních překážek, má učitel nabídnouti bez výhrady byt dnem uprázdnění úřadu dosud mu služebně přímo nadřízenému (§ 150) pro případné zužitkování, jinak propadne jeho nárok na náhradu nájemného.

Ustanovení odst. 1. platí, dokud nebude nově upravena náhrada služebních výloh podle § 27 učitelského zákona.

Za kterých předpokladů může učitel býti přidělen, aby konal službu při některém ústředním úřadě nebo při úřadě nebo při orgánu jemu podřízeném, určí ministr školství a národní osvěty po dohodě se zúčastněnými ministry.

Učitelé, povolaní k takové službě, hlásí a oznamují vše, co by měli oznamovati podle předpisů tohoto vládního nařízení u orgánu a úřadu služebně přímo nadřízeného (§§ 149 a 150), přednostovi úřadu, pokud se týče orgánu, u něhož jsou službou přiděleni.

Pro služební činnost učitelů, kteří jsou povoláni k takové službě, nezáleží-li ve výkonu učitelského úřadu, jakož i pro jiné jejich povinnosti, platí obdobné předpisy pro státní úředníky.

Ustanovení dost. 2. a 3. platí obdobně i pro okresní školní inspektory, jmenované podle zemských zákonů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, pro školní inspektory škol spravovaných podle § 2, odst. 1., čís. 3, zák. čís. 292/1920 Sb. z. a n., jakož i pro učitele, pověřené funkcí školních inspektorů.

Bylo-li učiteli propůjčeno služební místo úřednické kategorie, ve které jest pro ustanovení předepsáno předběžné vzdělání, odpovídající stupni jeho předběžného vzdělání (§ 74, odst. 2., platového zákona), obdrží v platové stupnici, ve které jest systemisováno služební místo jemu propůjčené, služné, rovnající se do výše jeho dosavadnímu služnému. Není-li v této platové stupnici takového služného, obdrží služné nejblíže vyšší, a není-li ani takového, služné v této stupnici nejvyšší.

Vrátí-li se úředník, jemuž byl plat vyměřen podle předchozího odstavce, do služby učitelské, vyměří se mu služné, jako kdyby byl služby učitelské vůbec neopustil.

Výměna služby, které si žádají dva učitelé stejné kategorie, může býti povolena příslušným úřadem, jemuž náleží obsazovati obě místa, o něž jde, nepřísluší-li však témuž úřadu obsazovati obě místa, za souhlasu oprávněných úřadů tehdy, nenastane-li tím újma služebním zájmům a nevzniknou-li žádná vydání pokladnám, z nichž se uhrazuje osobní náklad školní.

Povoliti výměnu služby dvěma učitelům náboženství lze však jen se souhlasem příslušných vrchních úřadů náboženských, v jejichž obvodech jsou místa, o jejichž výměnu jde. Při rozhodování o výměně služby všech definitivních učitelů buď mimo to vždy přihlášeno k presentačním právům patronů a obecních zastupitelstev ještě trvajícím.

Učitel na dovolené podle § 60 má po tu dobu nárok na své stálé příjmy služební mimo činovné.

Doba, ztrávená na dovolené podle § 60, je započitatelná pro postup do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny) a pro výměru výslužného.

Sejde-li s předpokladů této dovolené, budiž učitel vyzván, aby nastoupil službu, a budiž mu oznámeno jeho služební určení.

Učitel na dovolené s čekatelným má nárok na plné služné (adjutum), které naposled dostával, spolu s příslušným snad ředitelským nebo jiným přídavkem, vpočitatelným do pensijní základny. Dosahuje-li však normální výslužné, které by mu příslušelo, kdyby byl přeložen na odpočinek, vyšší částky, poukáže se k výplatě tato vyšší částka.

Doba, ztrávená na dovolené s čekatelným, je započitatelná pro výměru výslužného.

Učitel na dovolené s čekatelným může býti kdykoliv povolán, aby opět nastoupil službu. Stane-li se tak, jest povinen, aby se podrobil k úřednímu příkazu prohlídce úředního lékaře, aby se prozkoumalo, je-li schopen služby.

Ostatně buďte učitelé na dovolené s čekatelným kladeni naroveň učitelům na dočasném odpočinku.

Definitivní učitelé a učitelští čekatelé mají nárok, aby byli dáni na dočasný odpočinek, jsou-li neschopni služby, dá-li se však předvídati, že zas nabudou schopnosti k službě.

Nárok ten přísluší definitivnímu učiteli nebo učitelskému čekateli také bez průkazu služební neschopnosti, byl-li dán na dovolenou s čekatelným.

Definitivní učitel nebo učitelský čekatel budiž dán z úřední moci na dočasný odpočinek:

Když se počítá jednoletá nepřítomnost ve službě pro nemoc podle odst. 1., čís. 1, nepokládá se doba, ztrávená mezitím na dovolené, za přerušení. Při aktivní službě mezitím buď obdobně užito ustanovení § 41, odst. 3.

Když se počítá dvouleté trvání snížení učební povinnosti podle odst. 1., čís. 2, buď pokládána služba učitelská s pravidelnou učebnou povinností, ležící mezitím, jen tehdy za přerušení, trvala-li aspoň polovici doby, odsloužené se sníženou vyučovací povinností.

Učitelé, daní na dočasný odpočinek pro neschopnost ke službě, jsou povinni podrobiti se k úřednímu příkazu prohlídce úředního lékaře, aby se vyšetřilo, trvá-li ještě neschopnost ke službě. Při tomto šetření budiž zejména též přihlíženo k činnosti dočasně pensionovaného učitele na dočasném odpočinku.

Nabude-li učitel na dočasném odpočinku zase schopnosti ke službě, má k úřednímu vyzvání nastoupiti na místo, které naposled zastával, anebo na jiné místo, jež mu snad bylo podle § 55 přikázáno.

Vyšlo-li vyzvání, aby učitel službu zase nastoupil, od úřadu, podřízeného ministerstvu školství a národní osvěty, nebo od jeho přednosty, může učitel do čtrnácti dnů podati stížnost u úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150).

Doba, ztrávená na dočasném odpočinku, není započitatelnou pro postup do vyšších stupňů služného (adjuta). Je-li učitel znovu aktivován, započítá se doba, ztrávená před kvieskováním, pro přiznání nejbližšího zvýšení služného, pokud byla pro takový postup vůbec započitatelná.

Byl-li učitel dán na dočasný odpočinek s odbytným a byl-li znovu aktivován v době, podle které bylo odbytné vypočteno, buď vybrán příjem, o který dostal více, nejdéle do dvou let srážkami ze služného.

Definitivní učitelé a učitelští čekatelé mají nárok, aby byli dáni na trvalý odpočinek, jsou-li ke službě neschopni a je-li vyloučeno, že by opětně nabyli schopnosti ke službě.

Nárok ten má definitivní učitel nebo učitelský čekatel také bez průkazu neschopnosti ke službě, překročil-li 60. rok života nebo byl-li aspoň po tři léta na dovolené s čekatelným anebo na dočasném odpočinku.

Definitivní učitel buď dán z úřední moci na trvalý odpočinek, zněl-li úhrnný posudek jeho kvalifikace nepřetržitě po tři léta "neuspokojivě".

Definitivní učitel nebo učitelský čekatel může býti dán z úřední moci na trvalý odpočinek, je-li trvale neschopen řádně zastávati své služební místo, pak překročil-li 60. rok věku svého a má-li - nejde-li o učitele, který jest již na dočasném odpočinku - zákonitý nárok na plné výslužné, při čemž se při určení nároku na plné výslužné nepřihlíží k válečným pololetím podle § 1 zákona ze dne 23. července 1919, č. 457 Sb. z. a n., o připočtení válečných let státním zaměstnancům.

Učitel, který žádá, aby byl dán na odpočinek, podrobí se prohlídce úředního lékaře, při čemž tomuto lékaři oznámí účel prohlídky, jakož i potřebná data o svém služebním postavení. Úřední lékař pošle své dobré zdání o příčině, stupni a pravděpodobném trvání neschopnosti k službě úřadu učiteli služebně přímo nadřízenému (§ 150). Rozhodujícímu úřadu jest volno, aby v pochybných případech dal na útraty vydržovatele osobního nákladu školního přezkoušeti vysvědčení úředního lékaře a aby dal proto učitele dále lékařsky vyšetřovati.

Než se zamítne žádost o pensionování neb o kvieskování, buďtež učiteli písemně oznámeny pochybnosti, jež vznikají o její přípustnosti, a budiž vyzván, aby se o nich do čtrnácti dnů vyslovil.

Zamešká-li učitel lhůtu, ztrácí právo, aby byl o nich vyslechnut.

Zamítne-li žádost za přeložení na odpočinek úřad, podřízený ministerstvu školství a národní osvěty, nebo jeho přednosta, může učitel do čtrnácti dnů podati stížnost u úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150).

Je-li úmysl dáti učitele na odpočinek z úřední moci, budiž o tom především písemně zpraven a buďte mu oznámeny důvody s dodatkem, že může v čtrnácti dnech podati námitky. O takových námitkách zahájí se potřebné vyšetřování. Nepodá-li učitel námitek, postupuje se tak, jako by byl žádal, aby byl dán na odpočinek.

Byl-li učitel dán na odpočinek z úřední moci úřadem, podřízeným ministerstvu školství a národní osvěty, nebo jeho přednostou, může podati do čtrnácti dnů stížnost u úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150).

Dokud trvá řízení o stížnosti, buď jednáno s učitelem, jako by byl na dovolené.

Učitel jest oprávněn prohlásiti, že vystupuje ze služebního poměru, nepřevzal-li opačného závazku. Toto prohlášení musí býti písemně podáno u úřadu učiteli služebně přímo nadřízeného (§ 150).

K účinnosti učitelova prohlášení, že vystupuje ze služebního poměru, je třeba, aby bylo přijato úřadem, který jest povolán dosazovati učitele v úřad. Přijetí takového prohlášení může býti vázáno podmínkou, že učitel úřad řádně odevzdá, a může býti jen tehdy odepřeno, je-li učitel v disciplinárním vyšetřování nebo má-li peněžní závazky, vzniklé ze služebního poměru.

Skutečně vystoupiti ze služby lze zpravidla jen na konci některého pololetí školního roku.

Také učitel na odpočinku může dobrovolně vystoupiti z tohoto poměru.

Prohlášení, že učitel ze služby vystupuje, platí za přijaté, nebylo-li přijetí odepřeno do čtyř týdnů.

Odepře-li úřad, podřízený ministerstvu školství a národní osvěty, nebo jeho přednosta přijmouti výstupní prohlášení, může učitel do čtrnácti dnů podati stížnost u úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150).

Vystoupením ze služebního (odpočinkového) poměru pozbývá učitel pro sebe i pro své příslušníky všech oprávnění, práv a nároků, z tohoto poměru plynoucích.

Propuštěním ze služby nebo uplynutím doby, určené v ustanovovacím dekretu, pozbývá učitel pro sebe i pro své příslušníky všech oprávnění, práv a nároků, plynoucích z tohoto služebního poměru, až nebylo-li jemu anebo jeho příslušníkům podle § 89 při propuštění přiznáno nakládání příznivější.

Učitelé, kteří jsou členy Národního shromáždění, nemohou býti vůbec stíháni pro své hlasování ve sněmovně nebo ve sněmovních výborech. Pro výroky, učiněné tam při výkonu mandátu, podrobeni jsou jen disciplinární moci své sněmovny.

K jakémukoli disciplinárnímu stíhání učitele, který je členem Národního shromáždění, je třeba souhlasu příslušné sněmovny. Odepře-li sněmovna souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.

Tímto vládním nařízením není dotčeno právo představeného (§ 151) vyslovovati výtky podřízeným služebním místům, vytýkati podřízeným učitelům nepřístojnosti ve výkonu jejich učitelského úřadu nebo v jejich služebním chování, ani oprávnění nadřízeného úřadu ukládati jim podle platných předpisů náhradu nákladů nebo škod.

Je-li učitel na základě služebního poměru odsouzen administrativním nálezem k náhradě škody, může do třiceti dnů potom, co administrativní nález nabyl právní moci, popírati nárok ten určovací žalobou proti státu, a to u soudu věcně příslušného, v jehož obvodu má v době doručení nálezu svůj obecný soud ve věcech sporných. Na tuto žalobu vztahují se předpisy čl. XXXVIII. uv. zák. k civilnímu řádu soudnímu. Pokud se vyhoví žalobě, pozbývá nález na náhradu účinnosti.

výstraha,

výtka.

Právo uložiti pořádkový trest přísluší - kromě disciplinární komise - úřadu služebně přímo nadřízenému (§ 150), jakož i každému jinému nadřízenému úřadu, pokud se týče přednostům všech uvedených úřadů.

Dříve než se uloží pořádkový trest, buď obviněnému učiteli poskytnuta příležitost, aby se písemně nebo ústně ospravedlnil.

Uložený pořádkový trest oznámí se učiteli písemně s udáním důvodů.

Pořádkové tresty se nezapisují do osobního výkazu.

Proti pořádkovému trestu, který neuložila ani disciplinární komise ani ministr školství a národní osvěty, může učitel podati do čtrnácti dnů stížnost u úřadu služebně přímo nadřízeného (§ 150) skrze orgán služebně přímo nadřízený (§ 149).

O stížnosti rozhoduje přednosta nejblíže vyššího úřadu s vyloučením dalšího opravného prostředku.

Disciplinární tresty jsou:

Disciplinární tresty mohou býti uloženy jen nálezem příslušné disciplinární komise na základně řádně provedeného řízení disciplinárního.

Disciplinární nálezy nemohou býti správním opatřením ani měněny ani zrušeny.

Vyloučení z dosažení nejblíže vyššího stupně služného (adjuta, odměny) [§ 84, odst. 1., písm. b)] i z postupu do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny) [§ 84, odst. 1., písm. c)] nelze vysloviti na dobu delší než tři roky.

Vyloučení z dosažení nejblíže vyššího stupně služného (adjuta, odměny) [§ 84, odst. 1., písm. b)] odkládá jen vyšší příjem, který vyplývá z postupu na nejblíže vyšší stupeň.

Vyloučení [§ 84, odst. 1., písm. b) a c)] zpožďuje dosažení nejblíže vyššího stupně služného (adjuta, odměny), pokud se týče postup do všech vyšších stupňů služného (adjuta, odměny) o celou lhůtu stanovenou nálezem, i když nároku na postup bylo nabyto již před právní mocí nálezu; při výpočtu této lhůty nepočítají se období, jež nejsou započitatelná pro postup do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny).

Zmenšení služného (adjuta, odměny) lze uložiti nejvýše na tři léta. Srážka ustanoví se v nálezu nejvýše na 25 %. Za doby trestu je vyloučen postup do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny).

Vstoupí-li učitel na odpočinek dříve, než uplyne doba trestu, zmenší se na zbytek doby trestu kvota služného ve výslužném v procentní výměře, která byla stanovena v disciplinárním nálezu.

Přeložení na odpočinek z trestu může se státi buď na určité období nebo trvale. Srážka z pravidelného výslužného (odbytného) vyměří se nejvýše na 25 %.

Když uplyne doba, ustanovená disciplinárním nálezem, buď s učitelem tak naloženo, jako kdyby byl v době, kdy disciplinární nález nabyl právní moci, dán podle § 65 na dočasný odpočinek.

Byl-li učiteli přisouzen trest propuštění, může se mu při prokázané nuznosti v disciplinárním nálezu povoliti buď doživotně nebo na určitý čas běžný příspěvek na výživu, a to nejvýše do poloviny částky, která by mu příslušela jakožto normální výslužné, kdyby byl dán na odpočinek.

Nevinným příslušníkům propuštěného učitele může se za okolností zřetele hodných přiřknouti nálezem příspěvek na výživu nejvýše výměrou jejich normálních platů zaopatřovacích, byl-li by jim v případě jeho úmrtí při počátku právní moci nálezu přiznán nárok na zaopatřovací platy. Příspěvek na výživu lze povoliti od úmrtí propuštěného učitele a, neužilo-li se ustanovení prvního odstavce, také již od doby zastavení jeho platů.

Zákonité předpisy o ztrátě výslužného a zaopatřovacích požitků pro odsouzení trestním soudem platí také pro tyto příspěvky na výživu.

Při ustanovení disciplinárního trestu buď případ od případu přihlíženo k závažnosti služebního provinění a ke škodám z něho vzešlým, jakož i k stupni viny a k tomu, jak se učitel dosud v celku choval.

Trestní ustanovení, obsažená ve zvláštních předpisech, v nichž se hrozí určitými disciplinárními tresty pro jistá porušení povinností, pozbývají platnosti.

K provádění disciplinárního řízení zřídí se disciplinární komise:

Kde není možné nebo účelné zříditi disciplinární komisi první stolice, má ministr školství a národní osvěty její úkoly přikázati jiné disciplinární komisi první stolice.

Do vrchní disciplinární komise povolá ministr školství a národní osvěty předsedu, jeho náměstky a potřebný počet členů jednak z úředníků svého ministerstva znalých práv, jednak ze členů učitelského stavu a jiných školských odborníků.

Za členy disciplinárních komisí první stolice při zemských školních úřadech, pokud se týče při jejich sekcích, povolá ministr školství a národní osvěty jednak členy a úředníky zemského školního úřadu, pokud se týče jeho příslušné sekce, dále podle potřeby úředníky zemského úřadu politického práva znalé a mimo to členy učitelského stavu tak, aby každá skupina učitelstva byla přiměřeně zastoupena. Úředníci zemského úřadu politického mohou býti povoláni za členy disciplinárních komisí jen v dohodě s ministrem vnitra. Nevyhradí-li si zemský president jakožto předseda zemské školní rady sám předsednictví v disciplinární komisi, předsedá jí funkcionář, povolaný k zastupování zemského presidenta v zemské školní radě, za něhož se podle potřeby povolají náměstkové ze členů komise znalých práva.

Za členy disciplinární komise první stolice při ministerstvu školství a národní osvěty povolá ministr školství a národní osvěty předsedu, jeho náměstky a potřebný počet členů jednak z úředníků svého ministerstva znalých práv, jednak ze členů učitelského stavu a jiných školských odborníků. Předseda a členové (náhradníci) této disciplinární komise nemohou býti zároveň též předsedou nebo členy (náhradníky) vrchní disciplinární komise (odst. 1.) a naopak.

Funkční období členů disciplinárních komisí trvá tři léta.

Je-li potřebí, doplní se disciplinární komise ustanovením členů na zbytek funkčního období.

Členové disciplinární komise, vykonávajíce tento úřad, jsou samostatní a neodvislí.

Přímo příslušny jsou:

Vrchní disciplinární komise rozhoduje jako odvolací stolice v disciplinárních věcech, které se projednávají v disciplinární komisi první stolice.

Příslušnost řídí se služebním upotřebením učitelovým v čase, kdy se disciplinární řízení zahajuje, a to i tehdy, dopustil-li se obviněný učitel služebního přečinu, kladeného mu za vinu, v některém dřívějším jinak uspořádaném služebním poměru veřejném. V těchto případech budiž služební přečin i jeho trestnost posuzována především podle těch služebních předpisů, kterým byl obviněný podroben ve služebním poměru v době, kdy se provinil proti povinnosti. Při nálezu buď však přihlíženo také ke způsobilosti a důvěryhodnosti učitelově se zřetelem k jeho nynějšímu služebnímu postavení.

Ve sporech o příslušnosti rozhoduje vrchní disciplinární komise.

Disciplinární komise jednají a rozhodují v senátech, které se skládají z předsedy nebo jeho náměstka a čtyř přísedících.

Z přísedících v senátech vrchní disciplinární komise musí býti dva z úředníků znalých práv a dva z odborníků.

Senáty při disciplinární komisi první stolice při zemských školních úřadech skládají se kromě předsedy disciplinární komise nebo jeho náměstka ze dvou úředníků znalých práva, z jednoho zemského školního inspektora, nebo, bude-li zaneprázdněn nebo odmítnut, z jiného inspekčního orgánu téže nebo příbuzné skupiny škol a ze člena učitelského stavu příslušné skupiny, nebo, je-li obviněný učitelem náboženství, ze zástupce příslušné církve nebo náboženské společnosti v zemském školním úřadě, pokud se týče v jeho sekci. Náleží-li zde téže církvi nebo náboženské společnosti několik zástupců, určí se členem senátu jeden z nich podle vyjádření příslušného vrchního úřadu náboženského.

Disciplinární senáty usnášejí se prostou většinou hlasů. Předseda hlasuje naposled.

Trest propuštění může býti uložen jen tehdy, vysloví-li se pro něj čtyři členové senátu.

Věcné potřeby disciplinárních komisí dodají a kancelářské práce obstarají úřady, u kterých jsou disciplinární komise zřízeny.

Přednostové těchto úřadů určí také případ od případu zapisovatele pro disciplinární jednání z podřízených úředníků znalých práv.

K zastupování služebních zájmů, porušených proviněním učitele, ustanoví se u každé disciplinární komise z úředníků práva znalých disciplinární zástupce spolu s potřebnými náměstky podle předpisů, platných pro jmenování členů komise.

Není-li u úřadu, při němž je zřízena disciplinární komise první stolice, sdostatek definitivně ustanovených úředníků práva znalých, nebo jsou-li tito úředníci zaměstnáni již jako vyšetřující komisaři (§ 110), povolá se disciplinární zástupce z práva znalých úředníků příslušného zemského úřadu politického.

Disciplinárnímu zástupci náleží za disciplinárního řízení zastávati čest a vážnost učitelského stavu, přesné plnění učitelských povinností a školní zájmy.

Disciplinární zástupce buď slyšen před každým usnesením komise, aby mohl hájiti zájmů sobě svěřených.

Disciplinárnímu zástupci může býti přidán odborník jako poradce.

Úředníci a odborníci, ustanovení za členy komise nebo za disciplinární zástupce, vystoupí, nastane-li v jejich služebním postavení změna, kterou pomíjejí podmínky pro jich ustanovení.

Pokud proti takovému úředníku nebo odborníku trvá řízení trestní nebo disciplinární, nesmí býti povolán k žádnému úřednímu jednání disciplinární komise. Skončí-li se řízení potrestáním úředníka nebo odborníka, pozbývá svého postavení a budiž za něho povolán pro zbytek funkčního období předepsaným způsobem jiný úředník nebo odborník.

Nebylo-li by u zemského školního úřadu hledíc k jeho složení v jednotlivém případě takovéto povolání způsobem uvedeným v § 92 možné, povolá ministr školství a národní osvěty z osob téže skupiny jiného člena do disciplinární komise.

Obviněný učitel má právo užívati při disciplinárním řízení obhájce z úředníků nebo učitelů, kteří jsou v činné službě v obvodě působnosti disciplinární komise, nebo z osob, oprávněných k obhajování ve věcech trestních.

Na žádost buď obviněnému učiteli pro ústní jednání zřízen obhájce přednostou úřadu, u kterého je disciplinární komise zřízena.

Mimo případ uvedený v předešlém odstavci nejsou úředníci ani učitelé povinni převzíti obhajování. Nesmějí vůbec nikdy přijmouti odměny a mají vůči obviněnému pouze nárok na náhradu nákladu, jenž byl nutně a účelně učiněn v zájmu obhajování.

Obhájce je oprávněn přednésti otevřeně vše, co pokládá za vhodné pro zastoupení obviněného a užívati zákonitých prostředků obhajovacích. Je povinen zachovávati mlčelivost ve všech důvěrných sděleních, jichž se mu dostane v úloze obhájce.

Z důležitých důvodů, zvláště není-li u některé disciplinární komise první stolice sdostatek členů, kterých je třeba ke zřízení senátu, může vrchní disciplinární komise se svolením ministerstva školství a národní osvěty disciplinární věc přikázati jiné disciplinární komisi.

Totéž může vrchní disciplinární komise naříditi k návrhu disciplinárního zástupce nebo obviněného učitele, jsou-li důvody, pro které lze pochybovati o nezaujatosti příslušné disciplinární komise.

Pro vyloučení členů disciplinární komise platí obdobně předpisy trestního řádu soudního.

Kromě toho má obviněný učitel právo v osmi dnech po doručení odkazovacího usnesení odmítnouti dva členy disciplinárního senátu bez udání důvodů.

Nemůže-li býti pro toto odmítnutí senát předepsaným způsobem sestaven, jmenuje přednosta úřadu, u kterého je disciplinární komise zřízena, místo odmítnutého člena jiného člena z téže skupiny osob, pokud náleží k disciplinární komisi. Nelze-li ani potom sestaviti senát podle předpisů, přikáže ministr školství a národní osvěty disciplinární věc jinému disciplinárnímu senátu.

Disciplinární komise, vyslechnuvši disciplinárního zástupce, usnese se bez ústního líčení, má-li býti zahájeno disciplinární vyšetřování. Před usnesením může se naříditi doplňovací vyhledávání.

Uzná-li disciplinární komise, že jde jen o porušení pořádku, může spisy postoupiti přednostovi úřadu učiteli služebně přímo nadřízeného (§ 150) nebo sama uložiti pořádkový trest.

Místo usnesení, aby bylo zahájeno disciplinární vyšetřování, může se disciplinární komise za souhlasu disciplinárního zástupce usnésti, aby byla věc ihned odkázána k ústnímu líčení. Pro takové usnesení platí ustanovení § 114.

Usnesení, že bude zahájeno disciplinární vyšetřování, dodá se služební cestou obviněnému učiteli.

Proti zahájení disciplinárního vyšetřování není opravných prostředků. Do usnesení disciplinární komise první stolice, jímž se zahájení odmítá, může si disciplinární zástupce stěžovati do čtrnácti dnů u vrchní disciplinární komise.

Trestní soudy jsou povinny oznamovati úřadu učiteli služebně přímo nadřízenému (§ 150), že s učitelem bylo zavedeno trestní řízení a že jest na něho podána obžaloba, jakož i že byla na něj uvalena vazba. Tento úřad zpraví o tom služebně příslušnou disciplinární komisi.

Po pravoplatném skončení trestního řízení pošle trestní soud spisy příslušné disciplinární komisi. Jde-li o odsouzení podmíněné, platí ustanovení § 9, odst. 3., zákona ze dne 17. října 1919, č. 562 Sb. z. a n., o podmíněném odsouzení a o podmíněném propuštění, ve znění čl. I. zákona ze dne 6. června 1924, č. 134 Sb. z. a n.

Bylo-li usneseno, že se zahájí disciplinární vyšetřování, ustanoví přednosta úřadu, u něhož je komise zřízena, jednoho nebo několik vyšetřujících komisařů z podřízených úředníků znalých práva. Není-li u tohoto úřadu sdostatek definitivně ustanovených úředníků práva znalých, nebo jsou-li tito úředníci již jinak zúčastněni na řízení, povolá se vyšetřující komisař z práva znalých úředníků příslušného zemského úřadu politického. Jeví-li se toho potřeba, může býti vyšetřujícím komisařům přidán odborník jako poradce.

Úředníci, kteří jsou povoláni k jiné činnosti v disciplinárním řízení, nemohou býti ustanoveni vyšetřujícími komisaři.

O vyšetřujícím komisaři platí obdobně předpisy §§ 100 a 103, odst. 1.

Vyšetřující komisař vyslechne bez přísahy svědky a znalce, vypátrá z úřední moci všechny okolnosti a průvodní prostředky, kterých je třeba k úplnému objasnění věci, a dá obviněnému příležitost, aby se vyslovil o všech obviněních. Zdráhá-li se obviněný spolupůsobiti v řízení, nezdrží tím řízení.

Vyšetřující komisař může se dožadovati součinnosti školních úřadů a ústavů i politických a policejních úřadů. To se má státi zvláště tehdy, bydlí-li svědkové nebo znalci mimo politický okres, ve kterém je vyšetřující komisař, nevyhoví-li předvolání vyšetřujícího komisaře nebo zdráhají-li se bez zákonitých důvodů vypovídati.

Politické a policejní úřady mají při tom postupovati podle předpisů platných pro obesílání a výslech stran u těchto úřadů.

Je-li pro zjištění pravdy přísežný výslech jednotlivých svědků nebo znalců nezbytný, vyšetřující komisař může se souhlasem svého služebního úřadu požádati příslušný okresní soud o přísežný výslech.

Jde-li o výslech svědků a znalců, jakož i o náhrady jim příslušející, budiž obdobně užito předpisů trestního řádu soudního.

Disciplinární zástupce může navrhnouti, aby se vyšetřování doplnilo zejména připojením nových obvinění.

Také obviněný má právo navrhnouti, aby byla provedena určitá vyhledávání.

Pochybuje-li vyšetřující komisař o vhodnosti toho, aby se vyhovělo některému doplňovacímu návrhu, nechť si vyžádá usnesení disciplinární komise. Pro takové usnesení platí ustanovení § 106.

Po dobu disciplinárního vyšetřování může vyšetřující komisař, pokud shledá, že se to srovnává s účelem řízení, povoliti obviněnému učiteli a jeho obhájci, aby neobmezeně nebo částečně nahlédl do jednacích spisů.

Když bylo dodáno odkazovací usnesení, má obviněný učitel a jeho obhájce právo nahlédnouti do jednacích spisů, vyjímajíc poradní protokoly, a opsati si je.

Podávati veřejnosti zprávy o obsahu jednacích spisů jest zakázáno.

Spisy o skončeném vyšetřování dodají se disciplinárnímu zástupci, který je předloží se svými návrhy disciplinární komisi.

Disciplinární komise se usnese bez ústního líčení, odkáže-li se věc k ústnímu líčení nebo zastaví-li se řízení pro služební přečin. V tomto případě může se také usnésti na opatření podle § 105, odst. 2.

V odkazovacím usnesení musí býti přesně uvedena jednotlivá obvinění a naznačena opatření, kterých je třeba učiniti k přípravě ústního líčení. Proti odkazovacímu usnesení není připuštěn opravný prostředek.

Do osmi dnů po doručení odkazovacího usnesení mohou obviněný učitel i disciplinární zástupce podati další návrhy, o kterých rozhodne disciplinární komise, nepřipouštějíc zvláštního prostředku opravného.

Usnesení, že se řízení zastavuje, dodá se služební cestou s udáním důvodů obviněnému učiteli a disciplinárnímu zástupci. Do usnesení disciplinární komise první stolice, kterým se zastavuje disciplinární vyšetřování, může disciplinární zástupce podati stížnost do čtrnácti dnů k vrchní disciplinární komisi.

Den ústního líčení ustanoví předseda disciplinární komise. K líčení se obešlou obviněný učitel, jemuž se oznámí odkazovací (zaváděcí) usnesení a seznam členů disciplinárního senátu, a jeho obhájce.

Disciplinární komise může naříditi, aby se obviněný k ústnímu jednání dostavil osobně.

Líčení není veřejné; obviněný učitel může však žádati, aby byl k líčení povolen přístup třem učitelům nebo třem státním úředníkům, kteří požívají jeho důvěry.

Porady a hlasování při líčení a na jeho konci se konají v tajném zasedání.

Zprávy pro veřejnost o obsahu líčení jsou zakázány.

Líčení se počíná přečtením odkazovacího usnesení.

Potom se vyslechne obviněný a předvolaní svědkové a znalci a, pokud třeba, přečtou se zápisy, sepsané v předběžném řízení, a jiné důležité listiny.

Obviněnému a disciplinárnímu zástupci přísluší právo, vysloviti se o jednotlivých přednesených průvodních prostředcích a dávati otázky svědků a znalcům.

Když se skončí průvodní řízení, vyslechnou se vývody a návrhy disciplinárního zástupce a obrana obviněného i jeho obhájce. Obviněný má právo na poslední slovo.

Obviněný učitel musí býti nálezem disciplinární komise buď osvobozen z porušení povinnosti, jež se mu přičítalo, nebo jím uznán vinným.

Byl-li učitel uznán vinným, musí nález obsahovati výrok o disciplinárním nebo pořádkovém trestu, jenž učitele stihne.

O ústním líčení sepíše se protokol, který má obsahovati jména přítomných a vylíčiti průběh líčení ve všech podstatných bodech.

O poradách a hlasování budiž sepsán oddělený protokol.

Oba protokoly buďtež podepsány předsedou a zapisovatelem.

Z nálezů disciplinární komise první stolice může se obviněný učitel i disciplinární zástupce odvolati proti výroku o vině a trestu, jakož i proti výroku o náhradě útrat.

Odvolání má odkladný účinek.

Odvolání ve prospěch obviněného se nepřipouští, byl-li mu uložen jen pořádkový trest.

Odvolání buď podáno u předsedy disciplinární komise do čtrnácti dnů po dodání disciplinárního nálezu.

Předseda odmítne odvolání, je-li nepřípustné, opožděné nebo bylo-li podáno osobou, která nemá odvolacího práva.

Odvolací stolice rozhoduje bez ústního líčení:

Není-li případů uvedených v prvním odstavci, ustanoví předseda den ústního líčení. O dalším řízení mají platnost obdobně předpisy o ústním líčení a nálezu v první stolici.

Když nález nabyl právní moci, zašle předseda disciplinární komise vyhotovený nález i s důvody služebním pořadem úřadu, jenž jest učiteli přímo nadřízen (§ 150), a byl-li vysloven trest, opatří jeho výkon příslušným úřadem.

Disciplinární tresty se zapíší do osobního výkazu. Pokud platí zápis, budiž uschován opis nálezu.

Po třech letech ode dne, kdy nález nabyl právní moci, nikoli však před úplným odpykáním uloženého disciplinárního trestu, budiž zápis v osobním výkaze vymazán z úřední moci, byl-li učitel od té doby nepřetržitě aspoň "dobře" kvalifikován.

Byl-li učitel vyloučen z postupu do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny), může ministr školství a národní osvěty povoliti, jakmile byl trest v osobním výkaze vymazán, aby se vylučovací lhůta pro další postup opět započítávala zcela nebo zčásti, choval-li se učitel trvale bezúhonně a působil-li ve službě velmi dobře.

O obnově řízení, jakož i o tom, má-li se posečkati s výkonem trestu, když byl podán návrh na obnovu, rozhodne bez ústního líčení disciplinární komise, která rozhodla v první stolici.

Do rozhodnutí disciplinární komise první stolice lze si stěžovati do čtrnácti dnů po doručení.

Povolením obnovy řízení zrušuje se dřívější nález, pokud se týká skutku, pro který obnova byla povolena.

Obnovou vstupuje věc zpravidla do stavu vyšetřování. S výkonem disciplinárního trestu buď sečkáno.

Byl-li učitel, v jehož prospěch byla povolena obnova řízení, opětně uznán vinným, nemůže mu býti uložen přísnější trest, než byl trest, uložený dřívějším nálezem. Při vyměřování trestu budiž přihlíženo k trestu již vytrpěnému.

Disciplinární komise, která uznala za přípustnou obnovu řízení na prospěch obviněného učitele, může se souhlasem disciplinárního zástupce ihned nalézti na mírnější trest neb osvobození.

Bude-li disciplinární řízení na základě obnovy zastaveno, nebo bude-li odsouzený učitel dodatečně osvobozen od disciplinárního trestu nebo odsouzen jen k pořádkovému trestu, buď mu na útraty vydržovatele osobního nákladu školního nahrazeno, co mu ušlo na služebních příjmech neodůvodněným odsouzením.

Byl-li odsouzený učitel na základě obnovy řízení odsouzen k mírnějšímu trestu disciplinárnímu, může disciplinární komise vysloviti, aby mu byly na útraty vydržovatele osobního nákladu školního nahrazeny služební příjmy, které mu ušly výkonem trestu.

Po smrti učitelově přísluší také jeho pozůstalým, kteří mají právo na zaopatření, nárok na náhradu, pokud jim ušlo zaopatření, jímž jim byl odsouzený povinen.

Byla-li promeškána lhůta k podání opravného prostředku, může odvolací stolice obviněnému učiteli povoliti uvedení v předešlý stav, prokáže-li, že mu neodvratnými okolnostmi nezaviněně bylo znemožněno dodržeti lhůtu.

Návrh na uvedení v předešlý stav musí býti podán u disciplinární komise první stolice ve lhůtě čtrnácti dnů po tom, když minula překážka, a zároveň musí býti uplatněn opravný prostředek. Komise oznámí návrh disciplinárnímu zástupci, aby se o něm vyjádřil.

Povolí-li odvolací stolice uvedení v předešlý stav, může ihned nalézti ve věci samé.

Disciplinární komise může učitele, proti němuž je zavedeno trestní soudní nebo disciplinární řízení, kdykoli služby zbaviti, uzná-li to žádoucím hledíc k způsobu nebo závažnosti provinění.

Toto právo přísluší disciplinární komisi také tehdy, bylo-li u soudu proti učiteli zavedeno řízení, aby byl zbaven svéprávnosti, byl-li na jeho jmění uvalen konkurs nebo zahájeno řízení vyrovnávací.

Byla-li na učitele uvalena trestní vazba vyšetřovací, zařídí přednosta úřadu učiteli služebně přímo nadřízeného (§ 150) nebo kteréhokoli úřadu vyššího neprodleně, aby byl zatčený předběžně suspendován.

Kromě toho je každý představený (§ 151), jenž jest povolán, aby přímo nebo nepřímo vykonával služební dozor, oprávněn naříditi předběžné suspendování učitele, který se za závažných okolností dopustil zřejmého odepření poslušnosti, anebo byla-li by podle povahy služebního provinění, přičítaného mu za vinu, ohrožena vážnost školy nebo důležité zájmy služby, kdyby byl ve službě ponechán.

Oprávnění předběžně učitele suspendovati přísluší za uvedených podmínek také úřední osobě pověřené konati inspekci.

Přednosta kteréhokoli nadřízeného úřadu může zrušiti předběžné suspendování, nařízené podle odstavce 2.

Každé předběžné suspendování buď neprodleně oznámeno služební cestou disciplinární komisi, která má ihned suspensi buď potvrditi nebo zrušiti.

Suspense končí se nejpozději pravoplatným skončením disciplinárního řízení.

Pominou-li dříve okolnosti, pro které byla suspense nařízena, má disciplinární komise suspensi zrušiti.

Disciplinární komise rozhoduje o uložení, potvrzení nebo zrušení suspense bez ústního líčení.

Do rozhodnutí disciplinární komise první stolice je možno stěžovati si do čtrnácti dnů po dodání. Avšak stížnost nemá odkladného účinku.

Proti předběžnému suspendování není opravný prostředek přípustný.

Byl-li učitel odsouzen k disciplinárnímu trestu, nebo byl-li zbaven svéprávnosti (§ 136), nebo byla-li suspense nařízena pro uvalení konkursu nebo pro zavedení vyrovnávacího řízení, nezapočítá se doba suspense pro postup do vyššího stupně služného (adjuta, odměny) a pro výměru výslužného. Dopláceti příjmy, jež byly zadrženy v době suspense, nelze za těchto okolností, aniž tehdy, byl-li učitel propuštěn administrativně pro odsouzení trestním soudem.

Avšak skončilo-li se disciplinární řízení zastavením, osvobozením nebo uložením pořádkového trestu nebo bylo-li zbavení svéprávnosti odepřeno, je doba suspense započitatelna pro postup do vyšších stupňů služného (adjuta, odměny) a postup tento budiž nařízen se zpětnou platností, rovněž budiž nařízeno doplacení příjmů, které byly zadrženy podle § 138.

Všecka dodání, která se mají vykonati podle ustanovení dílu V., jsou platná a způsobují běh lhůt, byla-li dodána účastníku osobně, jeho obhájci nebo jinému zmocněnci anebo, není-li známo jeho bydliště, uloží-li se u přednosty úřadu, který mu byl posledně přímo nadřízen (§ 150).

Veřejné výzvy k dostavení se ani úřední vyhlášky nálezů nejsou přípustné.

Není-li v dílu V. nic jiného stanoveno, rozhodnutí a opatření disciplinární komise první stolice nebo předsedy disciplinárního senátu nemohou býti naříkána odděleným opravným prostředkem, nýbrž jen spolu s opravným prostředkem, přípustným proti závěrečnému rozhodnutí nebo opatření. Stížnosti buďtež podány předsedovi disciplinární komise první stolice, který je odmítne, jsou-li nepřípustny, opožděny nebo podány od osoby, které nepřísluší právo stížnosti.

Lhůt opravných prostředků nelze prodloužiti. Lhůty počínají se dnem následujícím po doručení. Začátek nebo běh lhůty nestaví se nedělemi, svátky a památnými dny. Připadne-li konec lhůty na neděli, svátek nebo na památný den určený zákonem, končí se lhůta nejbližším dnem všedním. Dni poštovní dopravy se do lhůty nepočítají.

Podání mohou býti učiněna také telegraficky.

Učitel na odpočinku (na dovolené s čekatelným) je podroben disciplinárnímu řízení:

Disciplinárně se proti němu zakročí zvláště tehdy, vyjde-li na jevo, že si úskokem vymohl, aby byl dán na odpočinek nebo aby mu byly přiznány vyšší platy odpočivné než normální.

důtka;

časově omezené nebo trvalé zmenšení odpočivných platů se srážkou až do 25 % těchto platů; za okolností zvláště přitěžujících:

ztráta všech práv, která plynou ze služebního poměru a všech nároků na odpočivné a zaopatřovací platy pro učitele i jeho příslušníky, při čemž se však může postupovati obdobně podle § 89.

Pro disciplinární řízení jest příslušná disciplinární komise, která byla příslušná přímo před tím, než učitel vystoupil z činné služby.

Ostatně budiž užíváno předpisů dílu V. obdobně také pro učitele na odpočinku.

Kde se v tomto nařízení užívá slov "orgán učiteli služebně přímo nadřízený", rozumí se tím:

Který orgán jest "orgánem služebně přímo nadřízeným" pro ředitele škol na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v přechodné době, než se tam zřídí okresní školní úřady, ustanovuje se v § 162.

Pro učitele, kteří vyučují zároveň na několika školách, jest orgánem služebně přímo nadřízeným ředitel školy, která jim byla podle čl. VI. zák. č. 251/1922 Sb. z. a n. ustanovena za hlavní působiště. Tímto ustanovením zůstává však nedotčena povinnost služební poslušnosti takového učitele (§ 21) vůči ředitelům ostatních škol, na nichž vyučuje.

Kde se v tomto nařízení užívá slov "úřad učiteli služebně přímo nadřízený", rozumí se tím:

Ministerstvo školství a národní osvěty může působnost, která mu přísluší ve smyslu odst. 1., písm. b), ve spojení s § 8, odst. 2., § 9, odst. 2., § 10, odst. 1., § 32, odst. 4., § 35, odst. 2., § 37, odst. 4., § 70, odst. 1., přenésti na školní inspektory škol, o něž jde.

Které orgány mají vykonávati funkce "úřadů učitelům služebně přímo nadřízených" na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v přechodné době, než se tam zřídí okresní školní úřady, ustanovuje se v § 162.

Kde se v tomto vládním nařízení užívá slova "představený", rozumí se jím jednak ředitelé škol (správcové škol, řídící učitelé a ředitelé občanských škol) vůči učitelům jim služebně podřízeným a pak přednostové státních školních úřadů všech stupňů vůči ředitelům i učitelům všech škol, které náležejí do věcné i místní působnosti těchto úřadů.

Mimo to je představeným učitele i ředitele každý státní školní inspektor kteréhokoli stupně nebo osoba, pověřená výkonem státního dozoru ke školám, v mezích své věcné i místní pravomoci, stanovené platnými předpisy.

Učitelé náboženství, kteří jsou povoláni k vyučování náboženství jen církevními úřady, jsou povinni šetřiti zákonů jakož i předpisů, které v mezích zákonů vydají úřady školní.

Na tyto učitele vztahájí se ustanovení § 1, § 2, čís. 1, 3 a 4, §§ 20 až 26, § 30, odst. 1., § 32, odst. 1. a 2., tohoto nařízení.

Ustanovení dílu V. mají pro ně platnost s odchylkou, že z disciplinárních trestů lze proti nim užívati jen trestů uvedených v § 84, písm. a), d) a f). Dříve než se disciplinární komise podle § 105 usnese o zahájení disciplinárního vyšetřování proti některému takovému učiteli, nechť se obrátí na příslušný vrchní úřad církevní (náboženský), aby se postaral o nápravu zpozorovaných nepřístojností, po případě odvolal příslušného provinilého učitele sám z úřadu. Každé jiné rozhodnutí disciplinární komise, jež se týká některého z těchto učitelů, budiž bez průtahu oznámeno příslušnému náboženskému úřadu jemu nadřízenému.

Kvalifikační komise pro učitele na Slovensku se zřídí:

Kvalifikační komise pro učitele v Podkarpatské Rusi se zřídí:

Kvalifikační komise, uvedené v odst. 1., písm. a), a v odst. 2., písm. a), rozhodují jen jako odvolací instance o stížnostech do rozhodnutí kvalifikačních komisí, zřízených podle odst. 1., písm. b), pokud se týče odst. 2., písm. b).

Ustanovení § 12, odst. 3. a 5., platí obdobně i pro tyto komise.

Členy kvalifikačních komisí, zřízených u referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě, pokud se týče u školského referátu zemského úřadu Podkarpatské Rusi v Užhorodě, jsou:

Za každého člena komise mimo předsedu budiž ustanoven potřebný počet náhradníků téhož druhu.

Členy i náhradníky kvalifikačních komisí u referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě a u školského referátu zemského úřadu Podkarpatské Rusi v Užhorodě ustanovuje ministerstvo školství a národní osvěty nebo orgán jím zmocněný počátkem každého roku.

Ustanovení § 13, odst. 3., platí obdobně.

Členy kvalifikačních komisí, zřízených u školních inspektorů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, jsou:

Zbylí dva členové komise budou povoláni ze státních nebo jiných veřejných úředníků znalých práva nebo z profesorů škol středních a odborných.

Členy i náhradníky těchto komisí ustanovuje ministerstvo školství a národní osvěty, pokud se týče orgán jím zmocněný, počátkem každého roku.

Ustanovení § 15, odst. 3. a 4., a § 13, odst. 3., platí obdobně i pro tyto komise.

K provádění disciplinárního řízení zřídí se disciplinární komise první stolice:

Za členy disciplinárních komisí, uvedených v předešlém odstavci, povolá ministr školství a národní osvěty jednak práva znalé úředníky referátů, při nichž jsou komise zřízeny, nebo podle potřeby i práva znalé úředníky správních úřadů politických v místě, jednak školské odborníky, přidělené zmíněným referátům a mimo to členy učitelského stavu tak, aby každá skupina učitelstva byla přiměřeně zastoupena. Úředníky úřadů politických lze do disciplinárních komisí povolávati jen v dohodě s ministrem vnitra. Předsedou komise jest přednosta referátu, při němž jest komise zřízena, potřebný počet náměstků ustanoví ministr školství a národní osvěty ze členů komise znalých práva.

Ustanovení § 92, odst. 4. až 6., platí obdobně.

Disciplinární komise, uvedené v § 159, odst. 1., jsou přímo příslušné pro všechny učitele na Slovensku, pokud se týče v Podkarpatské Rusi, jichž se týče toto nařízení.

Ustanovení § 93, odst. 2., a § 94 platí obdobně.

Senáty při disciplinárních komisích první stolice v Bratislavě a v Užhorodě (§ 159, odst. 1.) se skládají kromě předsedy nebo jeho náměstka ze dvou úředníků znalých práva, z jednoho inspekčního orgánu školského a z jednoho člena učitelského stavu příslušné skupiny.

Jinak platí o úřadování disciplinárních komisí a senátů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi příslušná ustanovení dílu V.