Majitelé lesů, hospodařící podle hospodářských lesních plánů, jsou povinni dále hospodařiti podle těchto plánů, pokud se nepříčí ustanovením §§ 3 a 4.

Projde-li doba, na kterou byly plány ty stanoveny, jsou povinni je obnoviti, a to s obmýtní dobou ne kratší, než byla dosavadní; ani tyto obnovené plány nesmí býti v odporu s předpisy §§ 3 a 4.

Ustanovení předchozích odstavců platí též pro majitele lesů, kteří si za účinnosti zákona ze dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a méně., o prozatímní ochraně lesů, pořídili nebo za účinnosti tohoto zákona pořídí hospodářské lesní plány.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením rozšířila povinnost hospodařiti podle hospodářských plánů i na majitele lesů, kteří podle dosud platných předpisů nemají té povinnosti, a aby stanovila dobu, do které nutno hospodářské plány poříditi.

Vládní nařízení určí podrobnosti o hospodářských plánech v tomto paragrafu dotčených, zejména jejich náležitosti, způsob schvalování a obnovování.

Majitelé lesů, kteří nehospodaří podle hospodářských plánů, jsou, pokud nejde o výjimku v odst․ 5. uvedenou, povinni oznámiti každou mýtní těžbu. Odporuje-li mýtní těžba předpisům §§ 3 a 4, jsou povinni vyžádati si k ní povolení (§ 6, odst. 2., 3. a 4.).

Oznámení, pokud se týče žádosti třeba před započetím mýtní těžby podati u úřadu v § 10 uvedeného.

Neodporuje-li mýtní těžba předpisům §§ 3 a 4, vezme úřad oznámení k vědomosti a zpraví majitele lesa; nedojde-li tato zpráva do 30 dnů ode dne, kdy oznámení došlo úřadu, jest materiálů lesa k mýcení oprávněn.

Odporuje-li mýtní těžba předpisům §§ 3 a 4, jest majitel lesa povinen vyčkati úředního povolení.

Nepřesahuje-li v lesích, náležejících témuž majiteli, celková roční těžba mýtní 25 m3, není tu oznamovací povinnosti, v prvé větě odst. 1. ustanovené.

V lesích tvaru vysokého nesmí býti prováděna mýtní těžba v porostech mladších 60 let, v lesích tvaru středního (spodní porost) a nízkého v porostech mladších 20 let. Pouze při loupenictví dubovém možno těžiti i v porostech alespoň 15tiletých a v akátových pařezinách aspoň 10tiletých.

Mladší porosty smějí se těžity, a to v mýtní těžbě jen tehdy, připouští-li těžbu takovou schválený hospodářský plán jako nezbytnou pro řádné lesní hospodaření; těžba ta se započítává do roční mýtní těžby.

Jde-li o lesy tvaru vysokého, u nichž není pro majitele stanovena povinnost hospodařiti podle hospodářských plánů, smí roční mýtní těžba činiti nejvýše šedesátý díl plochy. V ostatních lesích tvaru vysokého smí roční mýtní těžba činiti nejvýše osmdesátý díl plochy, při čemž však nesmí přesahovati celkový roční mýtní přírůstek.

V lesích tvaru nízkého nesmí roční mýtní těžba přesahovati v akátových pařezinách desátý díl, v loupenictví dubovém patnáctý díl a v ostatních tvarech lesa nízkého dvacátý díl plochy.

Pokud jde o lesy tvaru středního, platí pro vrchní porost (výstavky), jejž možno však těžiti jen na ploše mýtební, předpisy o lesích tvaru vysokého, pro spodní porost předpisy o lesích tvaru nízkého.

Při určování roční mýtní těžby jest rozhodnou celková výměra toho které lesního hospodářství, tvořícího hospodářský celek.

Za mýtní těžbu podle tohoto zákona se nepokládá a do roční mýtní těžby se nezapočítává těžba předmýtní (to jest těžba v porostech nedosáhnuvších mýtního stáří, jako jsou probírky, čištění porostů od nežádoucích dřevin, odstraňování potlačených a nahnilých stromů a pod.), provádí-li se v rámci schváleného hospodářského plánu, jestliže se však nehospodaří podle hospodářského plánu, tehdy, nečiní-li více než 20 % roční mýtní těžby.

Rovněž se za mýtní těžbu nepokládá těžba nahodilá (těžba dříví kalamitního), nepřesahuje-li 5 % roční mýtní těžby a nevzniknou-li v porostu těžbou tou souvislé hodiny nad 0,2 ha. Přesahuje-li tuto mez, jest majitel lesa povinen učiniti před započetím těžby oznámení úřadu, který po případném šetření určí rozsah a způsob jejího provedení a stanoví podmínky podle obdoby § 6, odst. 3; těžba posléz zmíněná, rovněž i těžba v porostech dospěvších mýtního stáří se započítává v celém rozsahu do roční mýtní těžby, a přesahuje-li ji, budiž zašetřena omezením příštích ročních mýtních těžeb. Povinnosti, které ukládají platné předpisy o hubení lesních škůdců, zůstávají nedotčeny.

Snížení obmýtní doby v případech obnovy hospodářských plánů může povoliti ministerstvo zemědělství.

Mýtní těžby, přesahující omezení daná předpisy §§ 3 a 4, a to bez rozdílu, zda se hospodaří podle hospodářského plánu či bez něho, dále mýtní těžby, odporující ustanovením § 1, odst. 1, může povoliti, je-li celková rozloha lesů téhož majitel větší než 50 ha, ministerstvo zemědělství. Při lesích rozlohy menší rozhoduje o takových mýtních těžbách s konečnou platností politický úřad II. stolice, v Podkarpatské Rusi státní lesní úřad.

Udíleje povolení v předcházejících odstavcích zmíněná, ustanoví úřad podmínky zabezpečující spořádané lesní hospodářství, zejména obnovu lesa a další trvalost hospodaření.

V případech uvedených v odst. 2. může povolující úřad, aby zajistil řádné a včasné zalesnění vykácených ploch, uložili majiteli lesa poskytnutí přiměřené záruky, jejíž výši určí, přihlížeje k očekávaným výlohám zalesňovacím. Záruka poskytuje se buď v hotovosti, nebo ve státních nebo jiných cenných papírech, požívajících sirotčí jistoty, hodnocených podle posledního bursovního záznamu, nebo ve vkladních knížkách tuzemských peněžních ústavů, uzná-li úřad vkladní knížku za dostatečnou záruku. Majiteli lesa možno uložiti, aby záruku složil buď najednou nebo postupně podle prodeje dříví. Úroky plynou ve prospěch majitele lesa. Záruka se uvolní podle postupu řádně provedeného zalesnění. Nevyhoví-li majitel lesa řádně a včas povinnosti zalesňovací, může úřad dáti zalesnění provésti na jeho náklad ze složené záruky.

Majitelé lesů, po případě osoby, které mají právo těžiti dříví v cizím lese, budou, jednají-li proti předpisům tohoto zákona, jakož i nařízení podle něho vydaných, potrestáni politickým úřadem (policejní administrativní vrchností) I. stolice trestem vězení (uzamčení) až do tří měsíců nebo pokutou až do 100.000 Kč; tyto tresty mohou býti uloženy též současně. Je-li pokuta nedobytnou, změní se v přiměřený trest vězení (uzamčení). Trest vězení (uzamčení) spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu nesmí činiti více než tři měsíce.

Týmž trestem budou stíháni lesní úředníci, kteří o své újmě provedou mýtní těžbu odporující tomuto zákonu; totéž platí o lesních úřednicích, kteří v dorozumění s majitelem lesa nebo osobou, mající právo těžiti v cizím lese dříví, připustí provedení takové těžby, neprokáže-li se, že včas upozornili majitele lesa na to, že těžba jest v odporu s předpisy tohoto zákona.

Pokuty plynou do státní pokladny; výtěžku jich bude použito pro účely zalesňovací v těch zemích a župách, ve kterých byla pokuta zaplacena.

Tímto zákonem zrušuje se zákon ze dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a n., o prozatímní ochraně lesů.

Předpisy zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém, nejsou tímto zákonem dotčeny.

Zákony lesní zůstávají v platnosti, pokud zákon tento nemá odchylných ustanovení.