39/1928 Sb. znění účinné od 26. 3. 1928 do 31. 12. 1965
39
Zákon
ze dne 13. března 1928
o ochraně domácího trhu práce.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1 Zaměstnávání cizích státních příslušníků (cizinců) na území Československé republiky podléhá po dobu nepříznivého stavu na domácím trhu práce ustanovením tohoto zákona.
§ 2 (1) Ustanovení tohoto zákona se netýkají cizinců, kteří přišli na území Československé republiky před 1. květnem 1923 a zdržují se zde od té doby nepřetržitě.
(2) Cizincům, kteří prokáží okolnosti uvedené v předchozím odstavci, bude o tom vydáno osvědčení úřadem uvedeným v § 5.
§ 3 (1) Kdo chce zaměstnati cizince, na nějž se nevztahuje § 2, jako dělníka, zřízence, pomocníka v domácnosti, zaměstnance ve vyšších soukromých službách, nebo jako učně, volontéra či praktikanta, jest povinen opatřiti si k tomu svolení příslušného úřadu.
(2) Zaměstnáním ve smyslu tohoto zákona se rozumějí výkony, které převážně vyčerpávají výdělečnou činnost zaměstnancovu, počítajíc v to i bezplatnou činnost přípravnou․
§ 4 Povolení zaměstnávati cizince, dosud udělená, zůstávají po dobu, na kterou byla udělena, v platnosti i po počáteční účinnosti tohoto zákona, byli-li dotyční cizinci v tomto okamžiku již ve služebním (pracovním, učebním) poměru na území Československé republiky. Po uvedenou dobu není třeba znovu žádati o povolení k jejich zaměstnání.
§ 5 Povolení k zaměstnání cizince uděluje k písemné žádosti politický úřad II. stolice, příslušný podle místa, kde má cizinec konati práce nebo služby.
§ 6 (1) Povolení k zaměstnání cizince uděluje se pouze určité osobě (budoucímu zaměstnavateli) pro určité zaměstnání nebo určitý podnik pro určitého cizince na určitou dobu a může býti vázáno podmínkami.
(2) Povolení může býti uděleno současně pro zaměstnání více cizinců, vždy však musí býti všichni jmenovitě uvedeni.
§ 7 V žádosti o povolení zaměstnávati cizince nebo více cizinců jest uvésti zvláště pro každého cizince jméno a příjmení, den a rok narození, stav, státní příslušnost a dosavadní povolání cizince, dále podnik, zaměstnání, případně způsob zaměstnání nebo výkon, pro který se o povolení žádá, jakož i dobu, na kterou se o povolení žádá.
§ 8 Povolení jest uděliti toliko tehdy:
a) když to v jednotlivých případech připouští stav domácího trhu práce nebo toho vyžadují důležité zájmy národohospodářské;
b) nebo když jde o takový zvláštní druh zaměstnání nebo výkonu, pro který nelze získati sílu domácí;
c) anebo konečně, mluví-li pro udělení povolení mimořádné důvody s hlediska poměrů rodinných nebo osobních.
§ 9 (1) V povolení jest uvésti zvláště pro každého cizince: jméno, rok narození, stav, státní příslušnost, dále pak podnik, způsob zaměstnání nebo výkon, pro který bylo povolení uděleno, jakož i dobu, na kterou je povolení platné.
(2) Povolení může býti prodlouženo k písemné žádosti zaměstnavatele, kterou jest podati měsíc před uplynutím jeho platnosti u úřadu příslušného podle § 5.
§ 10 Zaměstnavatelé jsou povinni do 3 dnů hlásiti úřadu, příslušnému podle § 5 k udělení povolení, každý vstup cizince do práce (služby) nebo vystoupení z práce (služby), uvádějíce současně státní příslušnost cizincovu. Na požádání jsou povinni předložiti témuž úřadu seznam cizinců s udáním jejich státní příslušnosti, oboru zaměstnání a doby, od které je zaměstnávají. Není-li zaměstnavateli možno státní příslušnost zaměstnancovu řádně prokázati, jest povinen zaměstnanec sám věrohodným způsobem prokázati svou státní příslušnost.
§ 11 (1) Přestupky tohoto zákona nebo předpisů na jeho základě vydaných, trestají, pokud nejde o trestní činy stíhané přísněji, politické úřady I. stolice trestem na penězích do 10.000 Kč nebo trestem na svobodě do jednoho měsíce.
(2) Pokuty plynou do státní pokladny.
§ 12 Předpisy pasové a o hlášení nejsou tímto zákonem dotčeny.
§ 13 Ministr sociální péče se zmocňuje, aby přihlížeje k dočasnému stavu na domácím trhu práce, určil v dohodě se zúčastněnými ministry vyžádav si vyjádření ústředen odborových organisací zaměstnaneckých i zaměstnavatelských vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení rozsah provádění zákona, zejména
a) aby použití zákona na určitou nebo neurčitou dobu zastavil;
b) aby určitá zaměstnání, druhy zaměstnání, nebo výkony z platnosti zákona nebo z platnosti jednotlivých ustanovení zákona vyjmul, případně tyto výjimky opět odvolal;
c) aby stanovil pro zaměstnání příslušníků jednotlivých států podmínky obdobné, jaké platí v dotyčném státě pro zaměstnání příslušníků československých;
d) aby vydal zvláštní předpisy pro cizince, kteří nebydlíce trvale na území Československé republiky přecházejí hranice za zaměstnáním.
Kterých ústředen vyjádření jest opatřiti, určí ministerstvo sociální péče.
§ 14 Pokud o předmětech upravených tímto zákonem obsahují mezinárodní smlouvy odchylná ustanovení, platí ustanovení těchto smluv. Tato smluvní ustanovení nabývají platnosti vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.
§ 15 Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením se pověřuje ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
T. G. Masaryk v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
