125/1920 Sb. znění účinné od 9. 3. 1920 do 31. 12. 2023

Na základě čl. 13 ústavního zákona č. 65/1946 Sb. dochází ke zrušení volebního soudu, čímž se tento předpis stává překonaným.

125

Zákon

ze dne 29. února 1920

o volebním soudě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Organisace volebního soudu.

§ 1.

Volební soud skládá se z presidenta, 12 přísedících, stejného počtu náhradníků a potřebného počtu stálých referentů.

Presidentem je dočasný první president nejvyššího správního soudu. Stálí referenti jsou přidělováni volebnímu soudu presidentem z radů nejvyššího správního soudu, kterýžto soud opatří také místnosti, věcné potřeby a síly pomocné.

Presidenta soudu zastupuje jako vicepresident II. president nejvyššího správního soudu a v senátech (§ 5) senátní presidenti nejvyššího správního soudu, určení presidentem.

§ 2.

Přísedící a náhradníky volebního soudu volí poslanecká sněmovna na své volební období. Uplynulo-li volební období poslanecké sněmovny nebo byla-li rozpuštěna, zůstávají přísedící (náhradníci) v úřadě do té doby, až nová sněmovna zvolí nové přísedící (náhradníky).

Nejméně čtyři přísedící musí býti ze sídla soudu.

Nejméně čtyři přísedící a všichni náhradníci musí býti ze sídla soudu.

§ 2 a).

Náhradník volí se vždy za určitého přísedícího a nastupuje na jeho místo ve schůzi plenární nebo v senátě volebního soudu, jestliže onen přísedící přechodně nebo trvale nemůže vykonávati své funkce.

Jinak platí o náhradnících volených poslaneckou sněmovnou vše, co zákon tento stanoví o přísedících.

§ 3.

Členové volebního soudu nesmějí býti členy Národního shromáždění ani župního zastupitelstva.

Uchází-li se člen volebního soudu o mandát do Národního shromáždění nebo župního zastupitelstva, nemůže až do vykonané volby vykonávati úřadu člena volebního soudu. Byl-li zvolen za člena některého z těchto sborů, přestává býti členem volebního soudu.

Přísedícím volebního soudu přestává býti dále, kdo pozbyl volitelnosti (§ 2).

Volební soud rozhoduje v plenární schůzi o tom, pozbyl-li přísedící členství volebního soudu.

Ubude-li některý přísedící, povolá president na jeho místo náhradníka za něj zvoleného a požádá poslaneckou sněmovnu, aby zvolila nového náhradníka. V § 5, odst. 3., ve větě 1. odpadá v závorce citace § 13.

§ 4.

Členové volebního soudu mají nárok na náhradu, jejíž výši stanoví vládní nařízení.

§ 5.

Volební soud rozhoduje buď v senátech anebo ve schůzi plenární (§ 9).

Senáty skládají se z presidenta (senátního presidenta) jako předsedy, tři přísedících a stálého referenta, jmenovaného presidentem soudu pro dotčený senát. Počátkem každého kalendářního roku sestaví president čtyři senáty a jmenuje jejich členy a náhradníky.

Plenární schůzi předsedá president (vicepresident) za přítomnosti aspoň pěti přísedících (§ 13) a stálého referenta, určeného presidentem. Má-li se učiniti usnesení, které se odchyluje od právního názoru vysloveného v dřívějším usnesení volebního soudu, jest třeba, aby bylo přítomno alespoň o jednoho přísedícího (náhradníka) více, než bylo přítomno při tomto usnesení dřívějším - leč že bylo přítomno všech dvanáct přísedících (náhradníků) - a aby pro nové usnesení odevzdáno bylo alespoň o jeden hlas více, nežli pro usnesení dřívější, vždy však alespoň tři pětiny hlasů všech přítomných. Ke schůzím buďtež všichni přísedící řádně pozváni tím způsobem, že pozvání včas se odešle.

Předseda senátu a plenární schůze rozhoduje při rovnosti hlasů; jinak nehlasuje.

§ 6.

President, jeho zástupci, přísedící a stálí referenti i votanti (§ 9, odst. 2.) volebního soudu jsou ve výkonu tohoto svého soudcovského úřadu samostatní a neodvislí jako soudcové.

Přísedící volebního soudu vykonají slib presidentovi, že budou šetřiti zákonů a vykonávati úřad nestranně.

Pokud jde o soudcovskou činnost, podléhají přísedící disciplinární moci plenární schůze volebního soudu.

Plenární schůze rozhoduje v neveřejném líčení a může se usnésti: 1. na písemném napomenutí, 2. na peněžité pokutě do 10.000 Kč, 3. na návrhu, aby člen volebního soudu byl zbaven členství. O návrhu rozhodne poslanecká sněmovna. Ode dne, kdy se volební soud na takovém návrhu usnesl, až do dne, kdy rozhodne poslanecká sněmovna, nemůže tento přísedící vykonávati úřadu. Byl-li poslaneckou sněmovnou zbaven členství, jest na dalších deset let nevolitelný do volebního soudu.

§ 7.

Co do práva zkoumati platnost zákonův a nařízení jest volební soud postaven na roveň soudům řádným.

Působnost volebního soudu.

§ 8.

Volební soud:

1.	rozhoduje o stížnostech do výsledků reklamačního řízení provedeného podle zákona o stálých seznamech voličských ze dne 19. prosince 1919, čís. 663 Sb. z. a n.;
2.	zkoumá a ověřuje volby členů Národního shromáždění a župních zastupitelstev;
3.	rozhoduje o stížnostech do voleb do Národního shromáždění, župních zastupitelstev, župních výborů a komisí;
4.	rozhoduje v případech § 13 o ztrátě mandátu;
5.	rozhoduje podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti. Jakákoli rozhodovací pravomoc nejvyššího správního soudu je ve volebních sporech, uvedených v tomto paragrafu, vyloučena.

§ 9.

Volební soud rozhoduje pravidelně ve schůzích plenárních. Plenární schůze jest vyhrazena rozhodování o stížnostech, podaných do voleb členů Národního shromáždění a župních zastupitelstev, a o ztrátě mandátu podle § 13 o neslučitelnosti podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., dále ověřování voleb členů Národního shromáždění a disciplinární pravomoc nad přísedícími volebního soudu (§ 6).

Má-li se rozhodnouti o ztrátě mandátu podle § 13, písm. b), nebo o neslučitelnosti podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., rozšíří se plenum přibráním čtyř votantů počítajíc v to stálého referenta. Votanty tyto i pořadí, ve kterém nastupují, určí vždy počátkem kalendářního roku president.

V ostatních případech může předseda volebního soudu přikázati rozhodnutí senátům volebního soudu.

§ 10.

Volební soud zkoumá v případě § 8, č. 2., jen, neodporuje-li volba člena Národního shromáždění ustanovení § 1 zákona o složení a pravomoci senátu, dále volitelnost členů Národního shromáždění a župních zastupitelstev i jejich náhradníků a ověřuje tyto volby usnesením.

Ministerstvo vnitra zašle po skončené volbě všechny spisy volebnímu soudu.

§ 11.

Stížnost lze podati:

a)	do konečného rozhodnutí o námitkách, podaných proti stálým seznamům voličským (§§ 10 a 13 zákona o stálých seznamech voličských);
b)	pro nezákonný postup ve volebním řízení;
c)	protože zvolený nebyl v čas volby volitelný;
d)	protože úřadem byla nezákonně popřena volitelnost zvoleného.

§ 12.

Stížnost mohou podati:

v případech § 8, č. 1., a § 11, písm. a), občané, kteří v stálých seznamech voličských kterékoli obce téhož volebního kraje jsou zapsáni, nebo jejichž námitky týkající se zápisu do seznamů byly reklamační komisí zamítnuty

Starosta obce jest povinen potvrditi stěžovateli, že jest zapsán do voličských seznamů:

v případech § 8, č. 3.:

a)	volební strany (skupiny), jež příslušnému úřadu předložily platné kandidátní listiny pro volbu, jejíž výsledek jest předmětem stížností. Volební strany (skupiny) jsou platně zastoupeny zmocněncem anebo jeho náhradníkem, ustanoveným podle řádu volení;
b)	ten, kdo tvrdí, že mu nezákonným postupem byla kandidátní listina odmítnuta;
c)	občan, o jehož volbu běží;
d)	jde-li o volbu člena župního výboru neb komise, kterýkoli člen župního zastupitelstva.

§ 13.

Volební soud rozhoduje, že člen Národního shromáždění nebo župního zastupitelstva pozbývá mandátu proto, že

po volbě ztratil volitelnost, anebo

přestal býti z důvodů nízkých nebo nečestných příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen.

Volební soud rozhodne do osmi neděl ode dne, kdy došlo oznámení předsedy příslušného sboru o tom, že nastala ztráta volitelnosti anebo, že člen přestal býti příslušníkem své strany. V případě odstavce písmeny b) může se domáhati rozhodnutí i volební strana, z jejíž kandidátní listiny tento člen byl zvolen.

K platnosti rozhodnutí podle odst. 1., písm. b), jest třeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina všech přísedících (náhradníků) a všichni votanti (§ 9, odst. 2.).

Řízení před volebním soudem.

§ 14.

Stížnost jest podati písemně u volebního soudu ve lhůtě 14 dnů v tolika stejnopisech, aby ministerstvo vnitra a každá ze zúčastněných stran (§ 16) obdržely po jednom stejnopisu.

Čtrnáctidenní lhůta plyne:

1.	v případech § 11 písmena a) ode dne, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí reklamační komise, nebo jde-li o změny v seznamech voličských, o nichž stěžovatele není třeba vyrozuměti, od posledního dne lhůty určené pro vyložení opravných seznamů voličských (§ 12 zákona o stálých seznamech voličských);
2.	v ostatních případech ode dne úřední vyhlášky konečného výsledku volby.

§ 15.

Stížnost musí býti podepsána advokátem.

Jde-li o provedené volby, nemá odkládacího účinku. Jde-li o výsledek reklamačního řízení, platí § 14 zákona o stálých seznamech voličských.

§ 16.

Jeden stejnopis stížnosti budiž dodán zúčastněným stranám se zprávou, že jest jim volno v nepřekročitelné lhůtě podati ke stížnosti odpověď.

Lhůta tato činí v případech § 11, písmena a) nejméně osm, nejvýše čtrnácte dnů, v ostatních případech nejméně čtrnácte dnů, nejvýše čtyři neděle.

Stranami zúčastněnými jsou osoby, jejichž zápis do voličských seznamů jest předmětem stížnosti, dále ten, kdo v administrativním řízení jako strana vystoupil, dotčené volební skupiny, a ti, jejichž volitelnost se popírá.

Ministerstvo vnitra jest povinno ve lhůtě, ustanovené volebním soudem, předložiti tomuto soudu veškeré spisy jednací a může se v téže lhůtě vysloviti o důvodech stížnosti. Opožděné předložení spisů stíhá se disciplinárně.

§ 17.

Stížnosti, které nevyhovují ustanovení §§ 11, 12 a 15, nebo nebyly podány včas, zamítne volební soud bez veškerého řízení.

§ 18.

Zjistí-li volební soud, že k rozhodnutí jest třeba doplniti spisy v jakémkoli směru, uloží to ministerstvu vnitra, které jest povinna nařízené doplnění provésti s největším urychlením.

Vzejde-li pochybnost o volitelnosti některé osoby (§§ 10 a 13) anebo jde-li o druhý případ § 13, budiž osobě, o kterou jde, dána příležitost, aby se vyjádřila do lhůty, soudem stanovené.

I po doplnění spisů může volební soud naříditi, aby jednotlivá šetření, zejména průvody, vykonána byla některým členem volebního soudu nebo zapisovatelem přiděleným senátu, za přítomnosti zúčastněných stran, anebo je při ústním přelíčení sám předsevzíti a k tomu konci uložiti zúčastněným stranám, aby nejdéle při tomto líčení předložily průkazy, žádané soudem.

Rozhodnutí o tom, že a jak řízení má býti doplněno, činí stálý referent za schválení předsedy senátu.

Náklady tohoto průvodního řízení hradí stát.

§ 19.

Po skončeném přípravném řízení ustanoví volební soud o stížnosti veřejné líčení a pozve k němu ministerstvo vnitra a účastníky.

Nežádá-li se ve stížnosti, podané podle § 11, písmena a), výslovně, aby líčení bylo nařízeno, rozhodne soud o stížnosti bez líčení, a to, není-li nařízeno líčení, nejdéle do šesti neděl ode dne podané stížnosti.

§ 20.

Stížnosti, podané pro nezákonný postup při volbě (§ 11, písm. b) budiž vyhověno, je-li prokázáno, že nezákonný postup mohl míti vliv na konečný výsledek volby. Volební soud prohlásí v nálezu, v jaké míře se volba zrušuje, a podle okolností případu určí, kdo je zvolen na místě toho, jehož volba byla zrušena.

Týž výrok učiní volební soud v nálezu, kterým zrušil volbu podle § 11, písm. c).

Vyhoví-li volební soud stížnosti podané podle § 11, písm. d), prohlásí toho, jehož volitelnost neprávem byla popřena, za zvoleného a zruší volbu toho, jenž na jeho místě byl nezákonně prohlášen za zvolena.

§ 21.

Při ověřování voleb podle § 10 užíti jest obdobně ustanovení §§ 18 a 20, a při rozhodování o ztrátě mandátu podle § 13, též 1. odst. § 19.

Jde-li o ztrátu volitelnosti do Národního shromáždění nebo župního zastupitelstva, způsobenou odsouzením pro trestný čin, je volební soud vázán pravoplatným rozsudkem trestního soudu.

§ 21 a.

Dojde-li návrh předsednictva některé sněmovny podle §u 14 zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., provede volební soud z úřední moci potřebná šetření; zejména může si vyžádati prostřednictvím předsedy vlády podrobnější vysvětlení od vlády nebo od příslušného ministerstva nebo opatřiti si vyjádření zájmových nebo stavovských korporací neb organisací a pod.

Členovi Národního shromáždění, o kterého jde, budiž dána příležitost, aby se vyjádřil do lhůty soudem stanovené.

§ 21 b.

K rozhodnutí podle § 15 zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., vyžaduje se náležitostí uvedených v § 13, odst. 3.

Jednání podle §§ 14 a 15 uvedeného zákona má právo zúčastniti se předseda příslušné sněmovny a přibrati si nebo za sebe vyslati plnomocníka.

§ 21 c.

Volební soud může v nálezu podle § 15 zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., vysloviti, že částka, o kterou se člen Národního shromáždění obohatil, připadá ve prospěch chudinského fondu jeho domovské obce.

§ 21 d.

Náklady řízení podle §§ 21 a) a 21 b) nese stát.

Nález podle § 21 c) vykoná se exekucí soudní.

§ 21 e.

Pokud se týče projednávání tiskem, vztahuje se zákaz platný pro řízení trestní též na řízení volebního soudu o neslučitelnosti.

§ 22.

O usneseních a nálezech volebního soudu, kterým se ověřují volby (§ 10), anebo se rozhoduje o ztrátě mandátu podle § 13, anebo, kterými se vyřizují stížnosti podle § 8, č. 3., podává volební soud příslušnému soudu písemnou zprávu.

§ 23.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro volební soud, zvláště pro řízení před ním obdobně ustanovení zákona o nejvyšším správním soudě. Totéž platí o jednacím řádě tohoto soudu.

Volební soud má právo ve schůzi plenární, k níž přibéře všechny referenty a předsedy senátů, usnésti se na změně jednacího řádu.

O řízení průvodním platí obdobně ustanovení civilního řádu soudního.

§ 24.

Veškerá podání, přílohy a jednání podle tohoto zákona jsou prosta kolku a poplatku.

Den podání na poštu se počítá za den podání u volebního soudu.

§ 25.

Pro dobu do 31. prosince 1920 zvolí přísedící volebního soudu (§ 2) Národní shromáždění, které tento zákon schválilo. Přísedící ti zůstanou v úřadě i po 31. prosinci 1920 potud, než poslanecká sněmovna zvolí nové přísedící volebního soudu.

§ 26.

Zákon tento počne účinkovati dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí.

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Staněk v. r.,

v zastoupení nepřítomného ministra vnitra.