Dnem, kterého byla převzata do správy Československé republiky území, postoupená jí podle mírové smlouvy ze dne 28. června 1919 Německem, vykonává se na těchto územích soudnictví jménem Československé republiky.

Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby nařídil podle ustanovení, platných nyní pro Čechy, Moravu a Slezsko, čeho je potřebí pro výkon soudnictví na těchto územích, zejména aby buď zřídil samostatné soudy a jiné úřady a ústavy, podléhající správě spravedlnosti neb území anebo části jejich spojil s obvody již zřízených soudních úřadů, je podřídil soudu vyšší stolice, určil jejich obvod a sídlo a ustanovil potřebné pro ně soudce, úředníky a orgány.

Týmž dnem, kdy nabude účinnosti toto nařízení, rozšiřuje se na převzatá území účinnost veškerých zákonův a nařízení platných dosud pro obvod Čech, Moravy a Slezska, kterými upraveny jsou hmotné právo i soudní řízení v občanských i trestních věcech (jako na př․ obecný zákon občanský ze dne 1. června 1811, č. 946 Sb. zák. soud., obchodní zákon ze dne 17. prosince 18623, č. 1 ř. z. z roku 1863, trestní zákon ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., civilní řád soudní ze dne 1. srpna 1895, č. 112 a 113 ř. z., exekuční řád ze dne 27. května 1896, č. 78 a 79 ř. z., řád konkursní, vyrovnávací a odpůrčí ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z., trestní řád ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z., atd.), organisace soudů a jiných úřadův a ústavů podléhajících správě spravedlnosti (na př. zákon o soudní organisaci ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., o soudní příslušnosti ze dne 1. srpna 1895, č. 110 a 112 ř. z., advokátní řád ze dne 6. července 1871, č. 75 ř. z., atd.) se všemi pravidly, jež byla zachována v platnosti těmi kterými zákony anebo vydána podle nich a ku provedení jejich, i se všemi změnami provedenými na nich do toho dne.

Tyto zákony a nařízení nabývá účinnosti na místě všelikých jiných zákonů, nařízení a zvyklostí, tytéž věci upravujících, s touž zákonnou mocí, jako by tam byly samy vyhlášeny, a pokud nejsou dále v §§ 3-10 stanoveny výjimky, jaké ustanovení jedině vížící.

O ustanoveních knihovních zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z., a s ním souvisících, zejména o zakládání a doplnění, jakož i vedení veřejných knih vůbec bude vydáno zvláštní nařízení.

Firmy kupců jakož i společnosti a společenstva jsoucí v nabytém území přeneseny budou do rejstříku soudu příslušného podle jejich sídla; posuzovány buďte podle dosavadního práva a společnosti akciové, komanditní na akcie, společnosti s r. o. a společenstva jsou povinny pojmouti do své firmy dodatek "starého práva". Podrobnosti provedeny budou nařízením ministra spravedlnosti. Vedení rejstříku budiž přizpůsobeno ustanovením práva nově zavedeného.

Námitky dříve vznesené zůstávají účinnými. Nebylo-li dosud o privilegovaných námitkách rozhodnuto, stane se to podle § 261 c. ř. s.

Pro prostředky opravné proti rozhodnutím (rozsudkům, usnesením), která byla doručena nebo prohlášena dříve, než nové zákony nabyly účinnosti, počíná se lhůta podle ustanovení dosud platných; jinak počítá se podle nových zákonů.

Nebylo-li o prostředcích opravných již podaných dosud rozhodnuto, nebo bylo-li by po tom, kdy byla převzata správa, rozhodnuto soudy dříve příslušnými, ač příslušným se stal soud zdejší, předložiti jest spisy tomuto. Takové opravné prostředky buďte posuzovány a o nich budiž jednáno podle práva, plativšího dosud v převzatém území.

Platební rozkaz, vydaný v řízení upomínacím (§§ 68 a násl. něm. civ. ř. s.) a doručený přede dnem, kdy nově zavedené zákony nabyly účinnosti, stane se vykonatelným, nebude-li do 14 dnův od tohoto dne podán odpor u soudu nyní příslušného; nepozbývá již moci uplynutím 6měsíční lhůty, § 701 něm. civ. ř. s.

Exekuce vykonává se po dni účinnosti tohoto nařízení podle zákona nově zavedeného. Pro ni platí obdobně ustanovení čl. XXXI.-XXXIX. uv. zák. k ex. řádu ze dne 27. května 1896, č. 78 ř. z.

Ustanovení trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., a veškerých vedlejších a doplňovacích zákonů, může se užíti také při vyhledáváních již zahájených a všech trestních činech spáchaných před účinností tohoto nařízení jen potud, pokud podle nových zákonů nejsou přísněji posuzovány, nežli podle práva dříve tam plativšího.

Uznává se vykonatelnost pravoplatných trestních rozsudkův a trestních příkazů, které vydaly soudy, nebo ve své trestní pravomoci policejní úřady, na převzatém území, nebo jiné soudy, nebo policejní úřady státu, k němuž území toto náleželo, proti občanům, příslušným do některé obce na tomto území.

Trestní rozsudky (příkazy) budou vykonány podle nového trestního řádu (z 23. května 1873, č. 119 ř. z.), a kdyby ho nebylo možno užíti, podle ustanovení dříve platného trestního řádu. Při tom budou tresty, uložené podle německého trestního zákona ze dne 31. května 1870, vykonány takto: Trest káznice (Zuchthausstrafe) jako těžký žalář; trest pevnostní vazby (Festungshaft), uložené na čin, na který je v německém trestním zákoně stanovena dobou delší pěti let, jako jednoduchý žalář; v ostatních případech pevnostní vazba, jakož i vězení (Gefängnisstrafe) jako tuhé vězení, a vazba (Haft) jako jednoduché vězení.

Stejným způsobem budiž postupováno, kdyby podle § 6 tohoto zákona bylo potřebí užíti práva plativšího dříve na převzatém území.

Nebyl-li v trestním rozsudku (příkaze) stanoven trest, který nastoupiti má na místě uloženého peněžitého trestu, kdyby byl nedobytný, určí jej dostatečně podle ustanovení dřívějšího trestního zákona soud, nastoupivší na místě soudu, který vynesl rozsudek (příkaz).

Vyslovené zbavení čestných občanských práv podle §§ 32-36 německého trestního zákona jeví účinky § 26 nově zavedeného trestního zákona.

Policejní dozor, nařízený podle dřívějších zákonů, přechází v policejní dozor podle zákona ze dne 10. května 1873, č. 108 ř. z. Uplynula-li v den převzetí území doba, stanovená v tomto zákoně pro nejdelší trvání policejního dozoru, pomíjí toto opatření.

Trestní stíhání činu, který byl spáchán za platnosti dřívějšího zákona, promlčuje se ve lhůtách stanovených v novém zákoně jen tehdy, neustanovoval-li dřívější zákon kratší lhůty.

Promlčení trestu pravoplatně uloženého jest vázáno ustanoveními §§ 67-72 německého trestního zákona.

V trestním řízení, které v den účinnosti tohoto nařízení není skončeno rozsudkem anebo není konečně zastaveno ve smyslu §§ 90 a 112 tr. ř. (§ 168 německého trestního řádu), bude dále pokračováno podle nového trestního řádu. Započaté hlavní líčení budiž provedeno znova.

Podané opravné prostředky buďte vyřízeny podle nového trestního řádu, a jen, kdyby nebylo možno těchto ustanovení užíti, podle dřívějšího trestního řádu.

Lhůty k opravným prostředkům proti soudním rozhodnutím, nenabyvším dosud právní moci, řídí se ustanovením dřívějšího trestního řádu.

Rovněž důvody opravných prostředků posuzují se podle dřívějšího trestního řádu.

Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby nařízením vydal podrobná přechodná ustanovení podle zásad vyslovených shora, kdyby jich pro některý obor soudnictví zvláště bylo třeba.

Toto nařízení nabývá účinnosti dne 1. května 1920. Je provésti náleží ministru spravedlnosti.