601/1920 Sb. znění účinné od 9. 11. 1920 do 30. 9. 1949
Dle § 10 odst. 1 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, pozbývají platnosti všeobecné předpisy o nabývání a pozbývání státního občanství, tudíž i toto nařízení.
601
Nařízení vlády republiky Československé
ze dne 30. října 1920
ku provedení ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z.
a n., o nabývání a pozbývání státního občanství.
Ku provedení ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb. z. a n., se nařizuje:
I. Přiznání státního občanství podle § 9 zákona. (čl. 1-2)
Čl.1. (1) Osoby uvedené v § 9 zákona, které chtějí žádati za přiznání československého státního občanství, nechť podají žádost svou v propadné lhůtě do 31. prosince 1921 u politického úřadu I. stolice, v jehož obvodě leží nynější jejich obec domovská.
(2) V žádosti dlužno uvésti:
a) jméno, příjmení, zaměstnání (povolání) a bydliště žadatelovo;
b) místo a den narození (s doklady);
c) ve které obci má žadatel právo domovské v čas podání žádosti a ve které obci v území označeném v § 9 zákona měl právo domovské přímo před tím, než nabyl práva domovského v území Československé republiky (s doklady);
d) po případě jméno manželky a jména dětí mladších 18ti let, které podle § 16 zákona sledují manžela, po případě otce nebo matku (s doklady o oddavkách, po případě o věku dětí).
(3) Děti, které v čas podání žádosti jsou starší 18ti let, nechť podají žádost samostatně, chtějí-li za přiznání československého státního občanství žádati.
Čl.2. (1) Úřad, u kterého žádost byla podána, přezkoumá ji, je-li úplná, zejména obsahuje-li všecky předepsané doklady; není-li tomu tak, vrátí ji straně, aby ji doplnila a do uplynutí lhůty stanovené v článku 1․ znovu předložila.
(2) Žádosti řádně doložené buďtež pak předloženy politickému úřadu II. stolice, který o nich rozhodne podle volného uvážení; vyhoví-li žádosti, vydá žadateli osvědčení o tom, že žadateli a po případě jeho příslušníkům jmény uvedeným přiznává se státní občanství československé. Manželce rozvedené budiž vydáno osvědčení zvláštní.
(3) Proti zamítavému rozhodnutí možno podati podle všeobecných předpisů stížnost k ministerstvu vnitra, které o ní podle volného uvážení rozhodne.
(4) Zvláštní ustanovení § 12, odst. 2., a § 16, odst. 3., vládního nařízení ze dne 3. září 1920, č. 514 Sb. z. a n., týkající se vojenských gážistů, zůstávají nedotčena.
II. Nabývání československého státního občanství opcí podle § 4, č. 2., 4. a 6., zákona. (čl. 3-5)
Čl.3. (1) Osoby uvedené v § 4, č. 2., 4. nebo 6., zákona mohou ve lhůtách tamže stanovených a vymezených blíže vyhláškou ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem věcí zahraničních ze dne 20. srpna 1920, č. 492 Sb. z. a n., podati prohlášení o tom, že optují pro československé státní občanství (opční prohlášení) u úřadů stanovených tímto článkem.
(2) Osoby, které jsou rakouskými státními občany, nechť podají své opční prohlášení u diplomatického zastupitelstva Československé republiky ve Vídni, osoby, které jsou německými státními občany, u diplomatického zastupitelstva Československé republiky v Berlíně.
(3) Jiné osoby nechť podají své opční prohlášení, mají-li řádné bydliště v Československé republice, u politického úřadu I. stolice, v jehož úředním obvodě leží obec jejich bydliště; bydlí-li v cizině, u diplomatického zastupitelstva Československé republiky, v jehož úředním obvodě leží obec jejich bydliště.
(4) Opční prohlášení obsahujž:
a) jméno, příjmení, zaměstnání (povolání) a bydliště osoby podávající opční prohlášení (optanta);
b) místo a den jeho narození (s doklady);
c) v případech § 4, č. 2., zákona doklad o tom, že optant má právo domovské v území tamže uvedeném a že je měl přímo před tím v území Československé republiky;
d) v případech § 4, č. 4., zákona doklad o tom, že optant má právo domovské v území tamže uvedeném a že jest jazykem a rasou Čechoslovákem (na př. o docházce do škol československých, o přihlášce k řeči české nebo slovenské při sčítání lidu a pod.);
e) v případech § 4, č. 6., zákona doklad o tom, že optant jest německým státním občanem a že jest československé národnosti (způsobem uvedeným pod písm. d);
f) doklad o tom, ve které obci optant podle § 14 zákona nabývá práva domovského;
g) po případě jméno manželky a jména dětí mladších 18ti let, na které se účinek opce podle § 5 zákona vztahuje (s doklady o oddavkách, po případě o věku dětí).
(5) Děti starší 18ti let nechť podají opční prohlášení samostatně.
Čl.4. (1) Úřad, u kterého opční prohlášení bylo podáno, přezkoumá je, je-li úplné, zejména obsahuje-li všecky předepsané doklady; není-li tomu tak, vrátí je straně, aby je doplnila a do uplynutí lhůty opční znovu předložila.
(2) V případech uvedených ve článku 3., odst. 2., vydá diplomatické zastupitelstvo, u kterého opční prohlášení řádně doložené bylo podáno, jménem vlády republiky Československé optantovi osvědčení o tom, že optant a po případě jeho příslušníci jménem uvedení opčním prohlášením stali se státními občany československými.
(3) Bylo-li opční prohlášení podáno u některého úřadu zmíněného ve článku 3., odst. 3., postoupí je tento úřad prostřednictvím nadřízeného úřadu ministerstvu vnitra, které o něm vydá osvědčení obsahu uvedeného v odstavci předcházejícím.
(4) Manželce rozvedené budiž vydáno osvědčení zvláštní.
(5) Opis osvědčení o tom, že optant a po případě jeho příslušníci stali se státními občany československými, budiž současně vždy zaslán také obci, která podle § 14 zákona stane se domovskou obcí optantovou.
Čl.5. Den, kdy opční prohlášení řádně doložené bylo podáno, po případě podle článku 4., odst. 1., znovu předloženo, budiž ve vyřízení podle článku 4., odst. 2. a 3., uveden ( § 6 zákona).
III. Vzdání se československého státního občanství podle § 4, č. 7., zákona. (čl. 6-7)
Čl.6. (1) Prohlášení osob uvedených v § 4, č. 7., zákona o tom, že se vzdávají československého státního občanství, podati jest ve lhůtě tamže stanovené u úřadů uvedených shora ve článku 3., odst. 3.
(2) Prohlášení obsahujž:
a) jméno, příjmení, zaměstnání (povolání) a bydliště osoby, která prohlášení podává;
b) místo a den narození (s doklady);
c) doklady o tom, že osoba podávající prohlášení vyhovuje podmínkám stanoveným v § 1, č. 3., zákona;
d) po případě jméno manželky a jména dětí mladších 18ti let, na které se účinek prohlášení podle § 16 zákona vztahuje (s doklady o oddavkách, po případě o věku dětí).
(3) Děti starší 18ti let nechť podají prohlášení samostatně.
Čl.7. O dalším řízení platí obdobně ustanovení článků 4. a 5. tohoto nařízení.
IV. Předpisy všeobecné. (čl. 8-13)
Čl.8. Kde se v tomto nařízení mluví o politickém úřadě I. stolice, rozumí se tím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župan. Rozhodnutí podle článku 2., odst. 2., vydává pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ministr vnitra, jenž může rozhodování, pokud jde o Slovensko, svěřiti ministru zplnomocněnému pro správu Slovenska.
Čl.9. Žádosti a prohlášení v tomto nařízení zmíněné dlužno podávati písemně; osoby, které neumějí nebo nemohou psáti, mohou je podávati ústně.
Čl.10. V případech upravených články 2., 4. a 7. tohoto nařízení možno vydané rozhodnutí nebo osvědčení odvolati, zjistí-li se později, že nebylo zde podmínek stanovených zákonem, po případě tímto nařízením.
Čl.11. O tom, kde a jak podávati jest opční prohlášení československých státních občanů ve prospěch cizího státního občanství, rozhodují předpisy vydané státem, pro jehož státní občanství se optuje.
Čl.12. Veškeré předpisy tohoto nařízení vydávají se s výhradou odchylek, které po případě budou stanoveny smlouvami se zúčastněnými státy.
Čl.13. Nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede je ministr vnitra v dohodě s ministrem věcí zahraničních.
Černý v. r.
Dr. Popelka v. r.
Dr. Šusta v. r.
Dr. Fatka v. r.
Dr. Mičura v. r.
Dr. Gruber v. r.
Dr. Burger v. r.
Dr. Procházka v. r.
Dr. Kovařík v. r.
Dr. Engliš v. r.
Dr. Hotowetz v. r.
Průša v. r.
Dr. Brdlík v. r.
Husák v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
