Pro každé město, obec a osadu (část osady) ustanoví ministr vnitra úřední jméno, které si vytvořil jazyk československý.

Pro města, obce a osady, v nichž dle posledního sčítání lidu obývá alespoň 20 % státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než československého, a pro sídla soudů a úřadů republiky, jichž působnost vztahuje se na soudní okres, v němž dle posledního sčítání lidu obývá takováto (alespoň 20 %ní) národní menšina, jakož i u měst, obcí a osad, pro něž jazyk československý nevytvořil si zvláštního názvu, může ministr vnitra ustanoviti za úřední název také onen, který vytvořil jazyk národní menšiny, jestliže lze zjistiti takový původní historicky ověřený název v jazyce národní menšiny a jestliže důvody administrativní neb jiné důležité důvody nejsou tomu na překážku․

Za historicky původní názvy v jazyce menšiny zpravidla nelze považovati pouhé přizpůsobení československých místních názvů pravopisem nebo koncovkami jazyku národní menšiny, ani také umělé pozdější překlady a novotvary.

Úředních názvů musí býti užíváno všemi soudy, státními a veřejnými úřady, orgány, ústavy a podniky, jakož i ve styku s nimi (§ 4 zák.). Byl-li změněn dosavadní úřední název města neb obce, provede soud nebo příslušný úřad tuto změnu z úřední povinnosti ve veřejných knihách a záznamech.

Je-li pro některé město, obec nebo osadu (nebo část osady) ustanoven za úřední název též název, který vytvořil jazyk národní menšiny, jsou soudy, státní a veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky, jakož i strany ve styku s nimi povinny užíti úředního názvu v tom jazyku, v němž sepsán jest ostatní text.

Jestliže soudy, státní a veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky činí nějaké sdělení pro cizinu jiným jazykem než státním, povinny jsou označiti obce a osady v Československé republice ležící úředním názvem československým. Činí-li sdělení v jazyce národní menšiny a je-li pro obec ustanoven úřední název v jazyce této menšiny, užijtež vedle československého úředního názvu úředního názvu menšiny.

Jestliže strana v podání užije jiného názvu, než kterého byla dle předchozích ustanovení povinna užíti, budiž jí podání vráceno k opravě této formální vady, na přiměřenou dobu, a to bez prodlení. Bude-li pak v určené lhůtě opět podáno se správnými názvy, zachovají se účinky prvního podání, jako by bylo řádně učiněno.

To platí též o návrzích v knihovních věcech. Zde musí opravené podání býti učiněno ve třech dnech po doručení k opravě; do této lhůty nepočítá se doprava na poště. Pokud jde o označení vložek, platí dále předpis § 85 knih. zák.

Nezachová-li se lhůta určená dle odst. 1. nebo lhůta třídenní dle odst. 2., nebude k prvnímu podání hleděno, nýbrž bude jako nepřípustné odmítnuto. Ustanovení odst. 1. tohoto článku neplatí při podáních učiněných jediné ve veřejném zájmu.

O tom, v jakém jazyku mají býti pojmenovány ulice a veřejná místa, usnáší se s výhradou toho, co jest ustanoveno v odstavci následujícím, obecní zastupitelstvo.

Usnese-li se obecní zastupitelstvo na pojmenování v jazyce jiném než československém, jest vedle toho v jazyku státním, a to na prvém místě vždy označiti ulice a veřejná místa v obcích, v nichž dle posledního sčítání lidu obývá alespoň 20 % státních příslušníků jazyka československého, jakož i v obcích, jež jsou sídlem soudů a úřadů politické správy, jejichž působnost vztahuje se na soudní okres, v němž dle posledního sčítání lidu obývá alespoň 20 % státních občanů jazyka československého, a v místech lázeňských.

Učiní-li obecní zastupitelstvo usnesení příčící se předpisům tohoto článku, má dohlédací úřad správy státní právo i povinnost výkon usnesení takového zastaviti, a jestliže by obec opomenula učiniti opatření jí náležející, má tento úřad zjednati pomoc na náklad obce.

Nápisy na místních tabulkách buďtež v jazyce státním, a usnese-li se na tom obecní zastupitelstvo, také v jazyce jiném.

Místní tabulky vyhotoviti jest z válcového železného plechu, který jest upevniti na železný rám.

Rozměry a vnější úprava těchto tabulek musí přesně odpovídati přiloženému vzoru.

Nahoře umístiti jest v levo jméno župy, v pravo jméno politického okresu a v místech ležících v pohraničních pásmech také jméno pohraničního celního okresu; ve spodní polovici tabulky pak umístiti jest nápis: "Místní obec" s názvem této obce a pod ní případně název osady.

Při tabulkách dvoj- a vícejazyčných nalézají se nápisy jinojazyčné pod nápisy československými, jak vidno z přiloženého vzoru.

Všechny tyto nápisy jest provésti barvou fermežovou, a to bílou na tmavomodrém pozadí. Okraj tabulky jest lemován červeným páskem.

Místní tabulky upevní se v přiměřené výši na domy, ležící u silnic a cest nejblíže od hranice obecní.

V místech, kde v blízkosti obecních hranic není domu při silnici nebo cestě, na kterém tabulku bylo by lze umístiti, upevní se tabulka na silném kolu, který jest proti hnilobě náležitě zabezpečiti.

Obce mají povinnost opatřiti vlastním nákladem místní tabulce těmto předpisům vyhovující a na příslušných místech je upevniti.

Nadřízené úřady politické dohlížejí na přesné zachovávání těchto ustanovení, a je-li třeba, zjednají odpomoc na náklad a nebezpečí obcí.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedením jeho pověřuje se ministr vnitra.