Pronajimatelé bytů mohou vypověděti smlouvu nájemní nebo podnájemní jen, svolí-li k tomu okresní soud, v jehož obvodě jest byt. Svolení k výpovědi budiž dáno pouze z důležitých důvodů.

Za důležitý důvod buď pokládáno zvláště:

Smlouvy nájemní a podnájemní, učiněné na určitou dobu před 3. květnem 1920, zanikají projitím času, kteříže před uplynutím nájemní doby, a to ve výpovědní lhůtě zvláštními předpisy stanovené nebo v místě obvyklé, buď nájemník prohlásí, že v nájmu nechce pokračovati, anebo pronajimatel dá se svolením soudu podle § 1 výpověď. Výpovědi této není potřebí při skladištích, jde-li o stavbu podle § 1, odst. 2., č. 5. Jinak obnovuje se smlouva nájemní a podnájemní na neurčitou dobu s výpovědní lhůtou zvláštními předpisy stanovenou nebo v místě obvyklou.

Ustanovení předchozího odstavce nelze užíti na smlouvy nájemní a podnájemní učiněné na určitou dobu o místnostech, na které se nevztahovala nařízení o ochraně nájemníků, uvedená v § 33 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 275 Sb. z. a n., prokáže-li pronajimatel, že je znovu jinak pronajal již před vyhlášením tohoto zákona.

Smlouvy nájemní a podnájemní učiněné na určitou dobu po 3. květnu 1920 pokládají se po dobu platnosti tohoto zákona za učiněné na neurčitou dobu s výpovědní lhůtou zvláštními předpisy stanovenou nebo v místě obvyklou. Na výpověď pronajimatelovu jest užíti ustanovení § 1 s tím obmezením, že před uplynutím smluvené doby nájemní může pronajimatel vypověděti smlouvu takovou jen z důvodů uvedených v § 1, odst. 2., č. 2, 4 a 5, a v § 3, odst. 2.

Ustanovení předchozího odstavce nevztahují se na smlouvy nájemní a podnájemní učiněné na určitou dobu kratší 3 měsíců, leč by nájemník užíval bytu se svolením pronajimatelovým déle 3 měsíců.

Po dobu účinnosti tohoto zákona může pronajimatel žádati zrušení nájemní smlouvy bez výpovědi podle § 1118 všeob. obč. zák. jen, zneužívá-li nájemník bytu ke značné škodě pronajimatelově, nebo musí-li se pronajaté stavení z nařízení stavebního úřadu znovu stavěti.

Z těchto důvodů může býti také dáno svolení k výpovědi podle § 1.

Chce-li pronajimatel dáti výpověď, učiní to písemně nebo protokolární návrhem u okresního soudu, v jehož obvodě jest byt. V návrhu buď uveden mimo byt a dobu, na kterou se dává výpověď, důvod zamýšlené výpovědi a nabídnuto jeho osvědčení. Při výpovědi z důvodu uvedeného v § 1, odst. 2., čís. 11, nesmí býti výpovědní lhůta kratší jednoho roku. K jiným důvodům nemůže býti v řízení přihlíženo.

Soud vyslechna při nařízeném roku strany provede v nesporném řízení potřebná šetření a vysloví usnesením, zdali připouští výpověď; současně rozhodne o útratách. V usnesení, jímž soud připouští výpověď, udá zároveň určitě čas, kdy nájem nebo podnájem se skončí, a nařídí nájemníkovi s pohrůžkou exekuce, aby odevzdal byt v určeném čase. Uplynula-li již v době, kdy soud povoluje výpověď, smluvená nebo zvláštními předpisy stanovená nebo v místě obvyklá lhůta výpovědní, určí soud čas, kdy nájem nebo podnájem se skončí, při nájmu na neurčitou dobu tak, jako by výpověď byla dána v nejbližší výpovědní lhůtě, ač nebyla-li navrhována výpověď pro lhůtu ještě pozdější, a při nájmu na určitou dobu tak, aby nájemník měl k vyklizení přiměřenou lhůtu.

Svolení k výpovědi z důvodu § 1, odst. 2., čís. 1, může soud odepříti, zaplatí-li nájemník nejpozději před skončením jednání dlužné nájemné.

Řízení provede soudce, jenž jest jinak povolán rozhodovati v nájemních sporech.

Do usnesení lze podati stížnost do 8 dnů od jeho doručení ke souborovému soudu I. stolice. Jiný opravný prostředek jest vyloučen. Usnesení nabyvší právní moci nahrazuje platnou výpověď.

Předchozí ustanovení vztahují se také na pachtovní smlouvy o provozování živností v najatých místnostech.

Účinnost ustanovení §§ 1 až 6 a ustanovení odst. 1. tohoto paragrafu nemůže býti vyloučena neb obmezena smlouvou stran.

Zvýšení nájemného z bytů, jednotlivých částí bytů a jiných místností jest obecně přípustno jen v mezích §§ 9 a 10.

Pro obecně přípustné zvýšení nájemného je rozhodno základní nájemné, t. j. nájemné i s vedlejšími poplatky, které bylo smluveno 1. srpna 1914 nebo při pozdějším prvním pronájmu.

Bylo-li nájemné pro berní rok 1915 (berní období 1915/1916) nebo pozdější berní rok prvního pronájmu uvedeno částkou nižší než pronajimatel uplatňuje, může se toto vyšší nájemné jen tehdy vzíti za základ přípustného zvýšení, prokáže-li pronajimatel, že u příslušné berní správy svá původní přiznání opravil.

Jde-li o byty, jež 1. srpna 1914 nebo při pozdějším prvním pronájmu přenechány byly k užívání za nepřiměřenou úplatu, jež při vyměřování daně činžovní nebyla uznána, nutno při stanovení základny zvýšení vycházeti od činžovní hodnoty, jež byla pro berní rok 1915 (berní období 1915/1916) nebo pozdější berní rok ku vyměření daně činžovní stanovena.

K obecně přípustnému zvýšení nájemného podle ustanovení §§ 9 a 10 není potřebí ani zvláštních důvodů ani svolení soudu.

od 1. května 1922 u všech bytů, jednotlivých částí bytu a jiných místností v míře stanovené v § 8, odstavec 1. zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 275 Sb. z. a n., to jest na částku nepřevyšující základní nájemné o 20 %;

od 1. srpna 1922

od 1. listopadu 1922

od 1. května 1922 u všech bytů, jednotlivých částí bytu a jiných místností v míře stanovené v § 8, odst. 1., zákona ze dne 8. dubna 1920, číslo 275 Sb. z. a n., to jest na částku nepřevyšující základní nájemné o 20 %;

od 1. srpna 1922

od 1. listopadu 1922

O tom, je-li provozovna podle § 9, čís. 2., lit. c), a podle § 10, čís. 2., lit. c), malá, střední nebo velká, rozhodne, nedohodnou-li se strany, soud, přihlížeje k její velikosti, ke způsobu jejího užívání a k rozsahu podniku.

Platí se jednotné nájemné z bytu a místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu, a nedohodnou-li se strany, jaká část nájemného připadá na byt a jaká na místnosti ostatní, rozhodne o tom soud podle okolností případu.

Nad míru uvedenou v §§ 9 a 10 smí býti zvýšeno nájemné jen z důvodů uvedených v odstavcích 2. až 5., a to, nedojde-li k dohodě, jen se svolením okresního soudu, v jehož obvodu jest byt.

Zvýšení nájemného jest přípustno o tolik, oč vzrostly výlohy pronajimatelovy

Pokud částky, o které jest zvýšení nájemného přípustno podle ustanovení uvedeného v odst. 2., dle platných předpisů započítávají se do vyměřovacího základu daně činžovní, budiž brán v počet také vyšší náklad na dani a přirážkách vypadající na zvýšené nájemné.

K úhradě nákladu spojeného se zdražením ústředního topení a užívání zdviže lze nájemné přiměřeně zvýšiti.

K úhradě nákladů, jež byly učiněny k žádosti nájemníkově v jeho bytě, jest přípustno přiměřené zvýšení nájemného na dobu, která stačí, aby se náklady v přiměřené lhůtě umořily, leda že byly nutny, aby byt byl udržen v uživatelném stavu.

Zvýšení nájemného nesmí pro jednotlivý byt činiti více, než na něj připadá z úhrnné částky zvýšení podle poměru nájemného z jednotlivého bytu k součtu nájemného ze všech bytů a nájemních hodnot nepronajatých součástí domu, položených za základ daňovému předpisu.

Zvýšení nájemného není přípustno z důvodu, že se mimo výlohy uvedené v odst. 2., lit. b), zvýšily také ostatní pravidelné roční výlohy spojené s udržováním a správou domu, ani že pominulo dočasné osvobození od daně nebo dočasná úleva daňová, ani že se zvýšila daň činžovní v důsledku obecně přípustného zvýšení nájemného podle §§ 9 a 10.

Obec může, dohodnouc se s berní správou, vyhlásiti, do jaké míry a od které doby jest přípustno zvýšení nájemného v obci z důvodů uvedených v odst. 2., lit. a) a b).

Podnájemné s vedlejšími poplatky nesmí býti větší než nájemné s vedlejšími poplatky, které platí nájemník, a byla-li dána jen část bytu do podnájmu, než poměrná část nájemného s vedlejšími poplatky, vypadající na část danou do podnájmu.

Ke zvýšení podnájemného nad procento, o které bylo přípustně zvýšeno nájemné nájemníkovi, jest potřebí svolení soudu.

Ustanovení § 13 jest užíti také na podnájem.

Nájemník jest k žádosti vlastníka domu povinen, učiniti mu o každém podnájmu oznámení a zároveň udati jméno a povolání podnájemníkovo, výši podnájemného a výši úplaty za užívání zařízení bytu a jiná smluvená plnění.

Pronajimatel pronajímaje byt jest povinen udati na požádání nájemníkovi, jaké nájemné bylo z bytu smluveno 1. srpna 1914 nebo při pozdějším prvém pronájmu.

Žádá-li nájemník vyšší podnájemné, než jak je připouští § 16, odst. 1. až 3., musí prokázati svolení soudu, že požadované zvýšení jest přípustné.

Zvýšení nájemného nebo podnájemného s vedlejšími poplatky nebo jiné úplaty proti ustanovením §§ 8 až 13, 15 a 16 jest neplatné.

Zapovězena jsou veškerá právní jednání, kterými dosavadní nájemník dává sobě nebo někomu jinému něco poskytovati nebo slibovati za postoupení bytu nebo v souvislosti s tím, nebo kterými pronajimatel dává poskytovati nebo slibovati mimo nájemné sobě nebo někomu jinému něco za to, že pronajímá byt, nebo kterými si někdo dává poskytovati nebo slibovati nepřiměřenou odměnu za zprostředkování nájmu.

Co bylo plněno proti ustanovením odst. 1. a 2., může býti požadováno zpět se zákonnými úroky. Tohoto nároku na vrácení nelze se předem zříci. Nárok na vrácení promlčuje se do 6 měsíců od zrušení nájemní smlouvy.

O tom, je-li přípustno zvýšení nájemného nebo podnájemného nebo úplaty za užívání zařízení bytu a jiná smluvená plnění podle §§ 8 až 13, 15 a 16 tohoto zákona, rozhoduje soud k písemnému nebo protokolárnímu návrhu pronajimatelovu, v němž budiž uvedeno dosavadní nájemné a odůvodněno podrobným výpočtem požadované zvýšení, nebo k návrhu nájemníkovu.

Pronajímatel musí předložiti průkaz o nájemném, které bylo smluveno 1. srpna 1914 nebo při pozdějším prvním pronájmu.

Soud rozhoduje v nesporném řízení, vyslechna, je-li toho třeba, znalce a přihlížeje k okolnostem, které v daném případě jsou podle § 12, odst. 2. až 5., a § 13 rozhodny pro zvýšení nájemného.

O tom, je-li podnájemné nebo úplata za užívání zařízení bytu a jiná smluvená plnění podle § 16 přiměřená, rozhoduje soud k návrhu nájemníka nebo podnájemníka nebo vlastníka domu.

Soud přezkouší na návrh nájemníkův nebo pronajimatelův úmluvy o zvýšení nájemného nebo podnájemného nad míru uvedenou v §§ 8 až 13, 15 a 16, nebylo-li již soudem nebo nájemním úřadem rozhodnuto o přípustnosti zvýšení.

Soud jest pak oprávněn, vyslechna strany, podle výsledku vyšetření upraviti přiměřeně v mezích tohoto zákona nájemné nebo podnájemné nebo úplatu za užívání zařízení bytu a jiná smluvená plnění.

Byl-li soud požádán, aby rozhodl podle §§ 21 nebo 22, obešle strany podotkna, že věc projedná a o ní rozhodne, i když se strany osobně nedostaví. Jednání buď provedeno pokud možno do 14 dnů po učiněném návrhu.

Obeslané osoby jsou povinny přijíti nebo k jednání vyslati plnomocníka s věcí náležitě obeznalého, jakož i dáti podle pravdy vysvětlení o určitých otázkách soudem označených.

Soud provede šetření pro rozhodnutí potřebná.

Ustanovení o bytech v tomto zákonu vztahují se, pokud není jinak ustanoveno, také na jednotlivé části bytů a jakékoliv jiné místnosti, které jsou předmětem nájemní nebo podnájemní smlouvy.

Ustanovení § 1, odst. 2., čís. 11, vztahuje se pouze na byty a jednotlivé jejich části.

na domy, pro něž bylo uděleno nebo se udělí úřední povolení stavební po 27. lednu 1917, na Slovensku po 12. listopadu 1916,

na výkon živnostenského oprávnění ku přechovávání cizinců,

na domy a objekty, které jsou podrobeny stavební a dozorčí příslušnosti železničních úřadů,

na místnosti najaté ku provozování živnosti obchodní v lázeňských místech, která se určí nařízením, převyšuje-li základní nájemné částku určenou nařízením.

V důsledku zvýšení nájemného podle §§ 8 až 12 přikazuje se ministerstvu sociální péče peníz 30,000.000 Kč na podporu stavebního ruchu, splatný postupně do konce roku 1922.

Vláda se zmocňuje, aby tento peníz 30,000.000 Kč opatřila úvěrními operacemi.

O způsobu užití tohoto peníze k návrhu ministerstva sociální péče rozhodne vláda.